Trenér
Transkript
Trenér
Trenér Trenér představuje specifickou profesi s více jak stoletou tradicí. Trenéři působí nejen ve výkonnostním a vrcholovém volejbalu, ale i ve volejbalu školním a rekreačním. Pracují na nejrůznějších úrovních, s různými skupinami a v různém zázemí sportovního klubu. Jejich činnost je velmi důležitá a zodpovědná. Především činnost trenérů mládeže neboť ti se podílejí na výchově mladé generace – budoucnosti českého volejbalu. Trenér z velké části určuje, jakým směrem se bude kariéra jeho svěřenců ubírat. Klíčem k úspěchu jsou samozřejmě schopnosti a dovednosti hráče, avšak trenér může z talentovaného hráče udělat průměrného a naopak z méně nadaného vrcholového. Chce-li být trenér dlouhodobě úspěšný (kvalitní příprava hráčů, výsledky v soutěžích) musí se své roli systematicky učit. Oblasti činnosti působení trenéra: budování a utváření družstva plánování výchova hráčů trénování a řízení přípravy družstva vedení družstva v utkáních v řadě případů i organizační chod družstva Jednoduše řečeno je trenér současně i pedagogem, koučem, organizátorem a psychologem. Z důvodu rozmanitosti a náročnosti funkcí, které z role trenéra vyplývají, jsou na jeho osobu kladeny vysoké morální, intelektové a odborné nároky. Úspěch či neúspěch trenéra není jen výsledkem jeho znalostí a zvládnutí volejbalu. Trenér by měl mít mimo jiné: svou trenérskou filozofii základní znalosti z různých oborů (především z pedagogiky, psychologie, anatomie, fyziologie) dobré vystupování a celkový vzhled (vhodné oblečení, vizuální kontakt se svěřenci, pozitivní obličejový výraz i vystupování) dobré komunikační schopnosti - znalost jmen svěřenců - hovořit pomalu, jasně a zřetelně - využít různých úrovní jazyka (odlišný jazyk pro komunikaci s dětmi a s dospělými) - k oživení zájmu skupiny využít humoru (bez sarkasmu a ironie) - naslouchat hráčům - být raději pozitivní než negativní (například „zahraj míč před sebou“ než „nehraj míč za sebou“) dobré využití hlasu - shromažďování hráčů při vydávání instrukcí - výklad sebevědomým způsobem - různorodost hlasového projevu - při organizaci a zdůraznění svých požadavků v tréninku využívat signálu píšťalky dobré organizační a vůdcovské schopnosti Mezi velmi důležité faktory řídící činnosti trenérské práce je schopnost komunikace. Jde o předávání a přijímání informací mezi trenérem a hráčem (družstvem), které jsou pro fungování tréninkového procesu nezbytné. Komunikace se uplatňuje při různých situacích, ať už jde o komunikaci s hráčem (družstvem) na tréninku, před, během i po utkání, nebo komunikaci s funkcionáři, ostatními trenéry a rodiči. Schopnost správně komunikovat odlišuje dobré a úspěšné trenéry od těch horších. Nepostradatelnou součástí práce trenérů je plánování a evidence. Jejich úkolem je zvýšení účinnosti tréninkového procesu. Trénink bez systematického plánování se stává nahodilý a může vést k poklesu zájmu hráčů o něj. Plán umožňuje, aby kroky v přípravě na sebe logicky navazovaly. Měl by obsahovat cíle a úkoly družstva, materiální zabezpečení činnosti a obsah tréninkového procesu. Hráči by měli být s cíli a úkoly činnosti družstva seznámeni. Plány se rozdělují: na roční plán na plán období na tréninkovou jednotku Roční tréninkový plán není vázán na kalendářní rok – vychází z potřeb (soutěž, prázdniny apod.). Ve volejbale to obvykle bývá období od srpna do června, které je složeno ze čtyř tréninkových úseků, přičemž každý má jiné úkoly a obsah. Dělení úseků: - přípravné období - předsoutěžní období - soutěžní období - přechodné období Poznámka: U nejnižších věkových kategorií nebo družstev, která nehrají soutěž, k takovému dělení nedochází nebo je upravené. V přípravném období má mít trénink většinou všestranný charakter (rozvoj pohybových schopností a dovedností s míčem i bez míče). Hlavní náplní je pak především rozvoj kondice. V předsoutěžním období má trénink obsahovat spojení volejbalových dovedností s kondicí. Na konci tohoto období by již měl převládat trénink volejbalových dovedností. Hrají se přátelská utkání, jejichž cílem je ověření trénovanosti hráče, družstva. Obsahem soutěžního období je především specializovaný (volejbalový) trénink, který je proložen prvky všeobecného tréninku. Jeho hlavním cílem je zhodnotit předchozí přípravu a prokázat vysokou výkonnost. Úkolem tréninku je vytváření podmínek pro udržení sportovní formy. Přechodné období má především za cíl eliminovat únavu plynoucí z výkonnostních požadavků soutěže. Plán práce na období podrobně rozpracovává celoroční tréninkové úkoly. Doba tohoto období bývá různá (například plán na přípravné období, týdenní tréninkový cyklus, přechodné období, období letní přípravy). Plán tréninkové jednotky (konspekt) by měl trenér zpracovávat na každý trénink. Do něj se zaznamenávají zvolená cvičení jejich intenzita, četnost a čas, metodické poznámky, používaný materiál apod. Po tréninku by měl trenér do něj doplnit své zhodnocení a postřehy (základ evidence). Úkolem evidence je shromáždit údaje o celoroční práci. Slouží k odhalování předností a nedostatků v přípravě družstva. Pomocí ní může trenér na základě rozboru zefektivnit své trénování. Prvky evidence: - docházka na tréninky - záznamy o utkáních (sestava, taktika, jednotlivé výkony, výsledky) - konspekty tréninkových jednotek, včetně trenérova hodnocení a postřehů - osobní karty hráčů (osobní údaje) - výsledky kontrolních testování.
Podobné dokumenty
Mechanika dýchání
Hodnota VC závisí na trénovanosti jedince; některé sporty mají příznivý vliv na rozvoj VC –
atletika, plavání, nejvíce veslování.
Vitální kapacita se měří spirometrem.
Naměřená hodnota VC není sama...
nominační kritéria JMS2015
dráhový test (viz dráhové limity)
Body z klasické trati se udělují následovně:
1. místo – 10 bodů
2. místo – 8 bodů
3. místo – 6 bodů
4. místo – 4 body
5. místo – 3 body
6. místo – 2 body
7. míst...