Atmosféra

 plynný obal Země
 tvořena vzduchem
 vzduch je směsí plynů dusíku, kyslíku, oxidu
uhličitého, vodní páry aj
vzácné
plyny
1% Kyslík
21%
Dusík
78%
 sahá do výše několika stovek km
 ve svislém směru se dělí podle teploty vzduchu
na





troposféru,
stratosféru,
mezosféru,
termosféru
exosféru
 ve výšce 10 - 30 km – ozonosféra – brání pronikání UV
a kosmického záření
Počasí
 okamžitý stav atmosféry, utváří se ve spodní části, která
dosahuje do výšky 11 km
 meteorologie: zabývá se jevy v atmosféře
 předpovědi počasí: oblačnost, teplota, tlak, směr
a rychlost větru, atmosférické fronty, srážky
Otázky:
1. Proč potřebují znát předpověď počasí letci, námořníci,
zemědělci nebo turisté?
2. Jak je věrohodná předpověď počasí krátkodobá a jak
dlouhodobá?
3. K čemu slouží snímky z družic?
4. Jaké jednotky používáme při měření teploty?
Vybrané klimatické rekordy na Zemi:
 Absolutní maximum
teploty:
 Absolutní minimum
teploty:
 Nejvyšší průměrný
roční úhrn srážek na
Zemi:
 Nejnižší roční úhrn
srážek na Zemi:
 nejvyšší rychlost
větru při zemském
povrchu:
 +57,8°C, 11.8.1933 (San Louis, Mexiko)
a 13.9.1922 (El Azizia, Libye)
 -89,6°C, 21.7.1983 (meteorolog. stanice
Vostok, Antarktida)
 11 684 mm (úbočí Mount Waialcala,
ostrov Kauai, Havajské ostrovy)
 0 mm, 14 let bez srážek (Iquique, Chile)
 416 km/h, 12.4.1934 při maximálním
nárazu větru
New He
Podnebí:
 dlouhodobé typické znaky počasí v průběhu roku
 závisí na:
 zeměpisné šířce
 nadmořské výšce
 vlivu oceánů a horských pásem
 množství slunečního záření
 sklonu slunečních paprsků
 podle typického podnebí v určité oblasti Země dělíme její
povrch na podnebné pásy