Čekání na úvěrový průšvih

KOMENTÁŘ
Čekání na úvěrový průšvih
N
Čína nezná zázračný recept proti krizi, jen mohutné finanční injekce
a přelomu let 2008-2009 se světová
ekonomika řítila do recese. Čína nebyla výjimkou. Všechny rozumné indikátory ukazovaly prudký propad: spotřeba elektrické energie, spotřeba surovin, objem železniční dopravy, index aktivity nákupních manažerů – vše ukazovalo směrem k recesi, možná
dokonce krizi.
Přesto se nakonec Čína nepropadla, ale dokonce rostla, a to robustně. Její hospodářský
rozmach nakonec v průběhu let 2009 až 2011
vytáhl z problémů i Německo díky mohutnému dovozu strojů a zařízení, včetně automobilů. Také vedení mladoboleslavské Škodovky
mělo pro Čínu jen slova díků a chvály.
Znamená to, že existuje tajuplná čínská medicína na hospodářské potíže? Je čínský hospodářský model nadřazený mechanismům, které
známe na Západě? Odpověď zní – ne, kdepak.
Propaganda pro Západ
Když na podzim 2008 klesala spotřeba elektrické energie o sedm procent ve srovnání
s předchozím rokem, bylo všem zasvěceným
jasné, že se Čína řítí do maléru. Statistiky hrubého domácího produktu sice nadále jásavě
rostly, ale nikdo zasvěcený nevěří čínským
údajům o HDP. Zvláště pak vedoucí činitelé
politbyra, neboť ti vědí, že každoroční údaje
o reálném růstu ve výši devíti procent jsou jen
propaganda určená důvěřivému Západu.
Politbyro v Pekingu ovšem reagovalo na
špatné zprávy. Chřadnoucí ekonomika dostala
injekci. Nikoli malou. Budu zde citovat svůj
článek z Lidových novin z července 2009:
„Ve světle katastrofálního zhoršení ekonomické situace přikročila čínská vláda k dramatickému řešení: pumpovat do ekonomiky ještě
více peněz. Ke konci prvního pololetí 2009 dosáhly nové půjčky čínských bank hodnoty
7056 miliard renminbi (tj. neuvěřitelných 23
procent HDP!), zatímco ve stejném období
2008 jen 2448 miliard.“
Mohutná úvěrová injekce přece jen dokázala Čínu postavit na nohy. Úvěrová expanze řádových rozměrů desítek procent HDP ostatně
nemůže nemít mohutný efekt. Zkusme si představit, že by česká ekonomika obdržela jen bě-
PAVE L KOHOUT
ředitel pro strategii,
společnost Partners
Hospodářský rozmach Číny
v průběhu let 2009
až 2011 vytáhl z problémů
i Německo díky
mohutnému dovozu
strojů a zařízení,
včetně automobilů
hem prvního pololetí 2009 nové úvěry v hodnotě kolem 900 miliard korun! Ekonomika by
šlapala a všichni by žasli. Byli bychom považováni za tygry střední Evropy. Jenomže ve financích je vždy něco za něco.
Cenou za rychlý hospodářský růst dopovaný úvěry je riziko bankovní krize. Známe to
velmi dobře z našeho kontinentu: Irsko, Lotyšsko, Španělsko, nějakou dobu se již hovoří
o bankovní krizi ve Slovinsku. Také slovenské
hypoteční úvěry rostou objemově daleko rychleji než české, což vytváří iluzi zdravější ekonomiky a lepšího politického vedení (které je
ve skutečnosti zhruba stejně nevalné jako to
české, ale tím překračuji téma článku).
Podíváme-li se zpět do Číny, zjistíme,
že problémy se špatnými úvěry jsou již notorické. Začaly v druhé polovině 90. let. Od
té doby se řeší dvěma cestami: buď permanentní sanací ze strany státu, což jsou vlastně
přímé dotace na rizikové bankovní úvěry,
nebo rozpouštěním dluhů v hospodářském
růstu a v dalších dluzích.
V roce 2000 činil celkový objem čínských
bankovních úvěrů 11,7 tisíce miliard jüanů.
Koncem května 2012 to bylo již 62,3 tisíce miliard jüanů. Špatné úvěry vzniklé kolem roku
2000 jsou nyní minulostí. Jsou zaplaceny státem anebo je jejich hodnota zanedbatelná
v mase novějších úvěrů.
Žádný strom neroste do nebe,
ani ten čínský
Tolik tedy k příčině čínského zotavení. Žádná
tajemná východní moudrost, ale staré dobré zadlužení. Přesně stejný trik, jaký praktikovala
Amerika, ale hlavně Evropa po desítky let.
Zdánlivě to fungovalo: úvěry pohánějí ekonomiku, hospodářský růst pak následně pohání
růst objemu úvěrů. Kladná zpětná vazba, která, jak vyplývá z elementární kybernetiky, je
přirozeně nestabilní.
Ve Španělsku poměr domácích bankovních
úvěrů k HDP přesahuje 201 procent podle statistik Světové banky. V Číně tento poměr odpovídá hodnotě téměř 200 procent včetně položek
mimo bilanci. Koncem května vzrostl objem
čínských úvěrů o 15,4 procenta od května 2011.
Úvěrový růst o hodnotách kolem 16 procent ročně trvá v Číně již dlouho. Žádný strom neroste
do nebe, ani ten čínský. Je otázkou času, kdy se
úvěrový mechanismus zadrhne.
Čínské burzy již nějakou dobu čekají špatné
zprávy. Index MSCI China ztratil za poslední
dva roky 12 procent hodnoty, zatímco americký akciový index Dow Jones Industrial 30 za
stejnou dobu vzrostl o 26 procent (obojí v dolarovém vyjádření.) Kdo uvěřil investičnímu příběhu pro důvěřivé investory o věčně rostoucí
Číně a zahnívající Americe, pořádně se spálil.
Třeba i tentokrát čínské politbyro vytáhne zázračného králíka z klobouku, ale do čínských
akcií bych se nehrnul. Ani bych nepovažoval
Čínu za vhodný model pro Západ, neboť tato
země jen opakuje západní chybu s hromaděním
dluhů v bankách. A vzkaz do Mladé Boleslavi:
zázraky se občas dějí, ale málokdy opakují.
e-mail: [email protected]