2 jihomoravský kraj

Transkript

2 jihomoravský kraj

OBSAH
ÚVOD ..................................................................................................................................................... 5 1. Moravskoslezský kraj ...................................................................................................................... 6 1.1 VŠEOBECNÝ ÚVOD O PODNIKATELSKÉM A INOVAČNÍM PROSTŘEDÍ V REGIONU ......................................................... 6 1.1.1 Všeobecné zhodnocení dosáhnuté ekonomické úrovně .................................................................... 6 1.1.2 Přehled ukazatelů v oblasti podnikání a inovací ............................................................................... 7 1.1.3 Přehled ukazatelů v oblasti lidských zdrojů ..................................................................................... 10 1.1.4 Přehled infrastruktury VaV a inovací ............................................................................................... 13 1.1.5 Přehled ukazatelů v oblasti výzkumu a vývoje ................................................................................ 18 1.1.6 Popis odvětví s největším ekonomickým potenciálem pro rozvoj regionu ...................................... 18 1.1.7 SWOT analýza regionu .................................................................................................................... 19 1.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ REALIZOVANÝCH ANALÝZ V RÁMCI INOVAČNÍCH STRATEGIÍ ...................................................... 19 1.2.1 Počet inovujících podniků (podniků s inovační aktivitou) s rozdělením na inovace produktové a procesní ..................................................................................................................................................... 20 1.2.2 Vlivy inovací na podnik .................................................................................................................... 20 1.2.3 Splnění regulačních požadavků (předpisů) ...................................................................................... 21 1.2.4 Nejnákladnější aktivity na realizaci inovací ..................................................................................... 21 1.2.5 Bariéry bránící zavádění inovací ...................................................................................................... 21 1.2.6 Spolupráce při inovacích .................................................................................................................. 22 1.3 PŘEHLED ÚSPĚŠNĚ FUNGUJÍCÍCH FOREM SPOLUPRÁCE MEZI PODNIKATELSKÝM A AKADEMICKÝM SEKTOREM V REGIONU 22 1.3.1 Klastrové iniciativy .......................................................................................................................... 22 1.3.2 Technologické platformy ................................................................................................................. 26 1.3.3 Inovační podpůrné programy a služby zaměřené na podporu spolupráce podnikatelského a akademického sektoru ................................................................................................................................. 26 1.4 VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE, JEJÍHO AKČNÍHO PLÁNU ........................................... 28 1.4.1 Shrnutí cílů Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010 – 2016 ......................... 28 1.4.2 Shrnutí procesu tvorby RIS MSK ...................................................................................................... 29 1.4.3 Shrnutí procesu implementace RIS MSK .......................................................................................... 30 1.5 ÚVODNÍ ZHODNOCENÍ NAVRHNUTÝCH INOVAČNÍCH NÁSTROJŮ ZA ROKY 2008 – 2010 .......................................... 30 1.5.1 Shrnutí navrhnutých opatření/akčních plánů inovační strategie .................................................... 30 1.5.2 Popis opatření/projektů realizovaných Krajským úřadem MSK ...................................................... 32 2 JIHOMORAVSKý KRAJ ............................................................................................................. 34 2.1 VŠEOBECNÝ ÚVOD O PODNIKATELSKÉM A INOVAČNÍM PROSTŘEDÍ V REGIONU ....................................................... 34 2.1.1 Všeobecné zhodnocení dosáhnuté ekonomické úrovně .................................................................. 35 2.1.2 Struktúra ekonomiky ....................................................................................................................... 36 2.1.3 Přehled ukazatelů v oblasti podnikání a inovací ............................................................................. 40 2.1.4 Přehled ukazatelů v oblasti lidských zdrojů ..................................................................................... 42 2.1.5 Přehled infrastruktury VaV a inovací ............................................................................................... 44 2.1.6 Popis odvětví s největším ekonomickým potenciálem pro rozvoj regionu ...................................... 56 2.1.7 SWOT analazýza znalostní ekonomiky JMK..................................................................................... 62 2.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ REALIZOVANÝCH ANALÝZ V RÁMCI INOVAČNÍCH STRATEGIÍ ...................................................... 63 3 Zlínsky kraj ................................................................................................................................... 65 3.1 VŠEOBECNÝ ÚVOD O PODNIKATELSKÉM A INOVAČNÍM PROSTŘEDNÍ V REGIONĚ .............................. 65 Charakteristika Zlínského kraje .................................................................................................................... 65 3.1.1 Všeobecné zhodnocení dosažené ekonomické úrovně .................................................................... 65 2 3.1.2 Rozdělení ekonomických subjektů podle právní formy .................................................................... 68 3.1.3 Přehled ukazatelů v oblasti lidských zdrojů ..................................................................................... 69 3.1.4 Popis odvětví s největším ekonomickým potenciálem ..................................................................... 70 3.1.5 Swot analýza Zlínského kraje .......................................................................................................... 70 3.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ REALIZOVANÝCH ANALÝZ V RÁMCI INOVAČNÍCH STRATEGIÍ ...................................................... 71 3.2.1 Inovační prostředí ve Zlínském kraji ................................................................................................ 71 3.2.2 Vliv inovací na podnik ...................................................................................................................... 72 3.2.3 Bariéry bránící v zavádění inovací + nejnákladnější aktivity inovací ............................................... 72 3.2.4 Spolupráce při inovacích .................................................................................................................. 73 3.3 POPIS ÚSPĚŠNĚ FUNGUJÍCÍCH FOREM SPOLUPRÁCE MEZI PODNIKATELSKÝM A AKADEMICKÝM SEKTOREM .................... 73 3.3.1 Klastrové iniciativy .......................................................................................................................... 73 3.3.2 Inovační podpůrné služby zaměřené na podporu podnikatelského a akademického sektoru ........ 75 3.3.3 Podpůrné instituce pro inovace ve Zlínském kraji ........................................................................... 75 3.3.4 Podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra pro transfer technologií ..................... 77 3.4 VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ PLNĚNÍ INOVAČNÍCH STRATEGIÍ A AKČNÍCH PLÁNŮ ................................. 78 3.4.1 Průřezové (horizontální) cíle RIS ...................................................................................................... 78 3.4.2 Způsob implementace RIS ............................................................................................................... 79 3.4.3 .............................................................................................................................................................. 79 3.4.4 Partneři RIS ...................................................................................................................................... 80 3.4.5 Další aktivity pro tvorbu inovačního prostředí ve Zlínském kraji ..................................................... 81 3.4.6 Budoucí aktualizace RIS ................................................................................................................... 81 3.5 ZHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH INOVAČNÍCH NÁSTROJŮ ZA ROKY 2008 – 2010 VE ZLÍNSKÉM KRAJI .............................. 82 3.5.1 Prvky inovačního prostředí .............................................................................................................. 82 3.5.2 Rekapitulace finančních prostředků na realizaci akčního plánu ...................................................... 83 3.5.3 Ukazatele měřící úspěšnost realizace akčního plánu ...................................................................... 85 4 Trnavský kraj................................................................................................................................. 92 4.1 ÚVOD ..................................................................................................................................................... 92 4.2 VŠEOBECNÝ ÚVOD O PODNIKATEĽSKOM A INOVAČNOM PROSTREDÍ V REGIÓNE ...................................................... 92 4.2.1 Všeobecné zhodnotenie dosiahnutej ekonomickej úrovne .............................................................. 92 4.2.2 Prehľad ukazovateľov v oblasti podnikania, inovácií ...................................................................... 93 4.2.3 Prehľad ukazovateľov v oblasti ľudských zdrojov ............................................................................ 96 4.2.4 Prehľad infraštruktúry VaV a inovácií ............................................................................................. 99 4.2.5 Prehľad ukazovateľov v oblasti výskumu a vývoja ........................................................................ 100 4.2.6 Popis odvetví s najvyšším ekonomickým potenciálom pre rozvoj regiónu .................................... 101 4.2.7 SWOT analýza inovačného potenciálu Trnavského kraja .............................................................. 102 4.3 ZHRNUTIE VÝSLEDKOV REALIZOVANÝCH ANALÝZ V RÁMCI INOVAČNÝCH STRATÉGIÍ ................................................ 103 4.3.1 Spolupráca pri inováciách ............................................................................................................. 106 4.3.2 Vplyvy inovácií na podnik .............................................................................................................. 108 4.3.3 Bariéry zavádzania inovácií ........................................................................................................... 108 4.4 PREHĽAD ÚSPEŠNE FUNGUJÚCICH FORIEM SPOLUPRÁCE MEDZI PODNIKATEĽSKÝM A AKADEMICKÝM SEKTOROM V REGIÓNE
109 4.4.1 Klastrové iniciatívy ........................................................................................................................ 109 4.4.2 Inovačné podporné programy a služby zamerané na podporu spolupráce podnikateľského a akademického sektora............................................................................................................................. 112 4.4.3 Infraštruktúra ................................................................................................................................ 114 4.4.4 Iné .................................................................................................................................................. 114 4.5 VŠEOBECNÉ ZHODNOTENIE NAPĹŇANIA INOVAČNÝCH STRATÉGIÍ, ICH AKČNÝCH PLÁNOV ........................................ 114 4.5.1 Zhrnutie procesu tvorby inovačnej stratégie ................................................................................. 115 3 4.6 ÚVODNÉ ZHODNOTENIE NAVRHNUTÝCH INOVAČNÝCH NÁSTROJOV ZA ROKY 2008‐2010 ...................................... 115 4.6.1 ZHRNUTIE opatrení regionálnej inovačnej stratégie trnavského kraja ......................................... 116 4.6.2 Popis opatrení/projektov realizovaných samosprávnym krajom: názov, trvanie (ak viac rokov, tak za všetky roky), výstupy, približný rozpočet ................................................................................................ 117 5 Žilinský kraj ................................................................................................................................ 121 5.1 VŠEOBECNÝ ÚVOD O PODNIKATEĽSKOM A INOVAČNOM PROSTREDÍ V ŽILINSKOM KRAJI ........................................ 121 5.1.1 Všeobecné zhodnotenie dosiahnutej ekonomickej úrovne ............................................................ 121 5.1.2 Prehľad ukazovateľov v oblasti podnikania, inovácií .................................................................... 123 5.1.3 Prehľad ukazovateľov v oblasti ľudských zdrojov .......................................................................... 124 5.1.4 Prehľad infraštruktúry VaV a inovácií ........................................................................................... 126 5.1.5 Prehľad ukazovateľov v oblasti výskumu a vývoja ........................................................................ 127 5.1.6 Popis odvetví s najvyšším ekonomickým potenciálom pre rozvoj regiónu .................................... 127 5.1.7 SWOT analýza kraja v oblasti poznatkovej ekonomiky ................................................................. 128 5.2 ZHRNUTIE VÝSLEDKOV REALIZOVANÝCH ANALÝZ V RÁMCI INOVAČNÝCH STRATÉGIÍ ................................................ 132 5.2.1 Počet inovujúcich podnikov ........................................................................................................... 132 5.2.2 Druhy inovačných aktivít ............................................................................................................... 132 5.2.3 Druh vplyvu ................................................................................................................................... 133 5.2.4 Výdavky na inovačné aktivity v Sk ................................................................................................. 134 5.2.5 Bariéry brániace zavádzaniu inovácií ............................................................................................ 134 5.2.6 Spolupráca pri inováciách ............................................................................................................. 135 5.3 PREHĽAD ÚSPEŠNE FUNGUJÚCICH FORIEM SPOLUPRÁCE MEDZI PODNIKATEĽSKÝM A AKADEMICKÝM SEKTOROM V REGIÓNE
136 5.3.1 Technologické platformy ............................................................................................................... 136 5.3.2 Klastrové iniciatívy v Žilinskom kraji .............................................................................................. 137 5.3.3 Inovačné podporné programy a služby zamerané na podporu spolupráce podnikateľského a akademického sektora............................................................................................................................. 137 5.4 VŠEOBECNÉ ZHODNOTENIE NAPĹŇANIA INOVAČNÝCH STRATÉGIÍ, ICH AKČNÝCH PLÁNOV ........................................ 139 5.4.1 Zhrnutie procesu tvorby inovačnej stratégie ................................................................................. 139 5.4.2 Zhrnutie cieľov inovačnej stratégie regiónu ................................................................................. 139 5.4.3 Zhrnutie procesu implementácie inovačnej stratégie ................................................................... 140 5.5 ÚVODNÉ ZHODNOTENIE NAVRHNUTÝCH INOVAČNÝCH NÁSTROJOV ZA ROKY 2008‐2010 ............... 142 5.5.1 Zhrnutie navrhnutých opatrení, akčných plánov inovačnej stratégie ........................................... 142 5.5.2 Popis opatrení/projektov realizovaných samosprávnym krajom: názov, trvanie (ak viac rokov, tak za všetky roky), výstupy, približný rozpočet ................................................................................................ 144 5.5.3 Popis iných realizovaných opatrení: názov, trvanie, výstupy: názov, trvanie (ak viac rokov, tak za všetky roky), výstupy, približný rozpočet .................................................................................................... 146 Záver ................................................................................................................................................... 147 Použitá literatúra ................................................................................................................................. 151 4 ÚVOD
Predkladaný materiál je zameraný na analýzu podnikateľského a inovačného prostredia
v partnerských regiónoch s cieľom spoznať stav inovačných aktivít na úrovni jednotlivých
regiónov.
Analýza sa dotýka takých oblastí ako sú napr. iniciatívy otvorenej inovácie, intenzita a formy
spolupráce medzi podnikateľským a akademickým sektorom, klastrové iniciatívy, odvetvia s
inovačným potenciálom, napĺňanie inovačných stratégií, analýza využitia inovačných
nástrojov a pod. Analýza zároveň porovnáva situáciu v partnerských regiónoch a umožňuje
výmenu skúseností z jednej strany hranice na druhú a naopak. To by v ideálnom prípade malo
napomôcť zvyšovaniu inovačného potenciálu jednotlivých regiónov.
Analýza bola spracovaná partnermi projektu InNOBorder (Inovácie cez hranice), ktorý sa
realizuje v rámci Programu cezhraničnej spolupráce SR – ČR. Cieľom projektu InNOBorder
je prostredníctvom využitia nástroja foresight sformulovať spoločnú víziu šiestich
prihraničných regiónov v oblasti rozvoja inovácií do r. 2020 a navrhnúť odporúčania pre
aktualizáciu regionálnych inovačných dokumentov. Viac informácií o aktivitách a výstupoch
projektu je k dispozícii na www.innoborder.eu
5 1. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
1.1 Všeobecný úvod o podnikatelském a inovačním prostředí v regionu
1.1.1
Všeobecné zhodnocení dosáhnuté ekonomické úrovně
V této části analýzy se zabýváme dvěma klíčovými ukazateli pro zhodnocení ekonomické úrovně
kraje:
‐ HDP na obyvatele
‐ Přímé zahraniční investice
¾
HDP na obyvatele
Při sledování vývoje HDP na 1 obyvatele v MSK lze v průběhu let 2005-2008 sledovat vzrůstající
trend, který rovněž kopíroval celkový vývoj v ČR. V uvedeném období 2005 – 2008 docházelo k
největšímu rozvoji MSK, kdy lze sledovat snížení rozdílu mezi ekonomickou úrovní MSK a
průměrem ČR. Zvyšování ekonomické úrovně obyvatel bylo dosahováno především expanzí
tradičních průmyslových odvětví, která v dobách celosvětového hospodářského růstu zažívala
nebývalého rozmachu. V roce 2009, v němž se začaly již naplno projevovat dopady světové
ekonomické krize, došlo jak v MSK, tak za celou ČR k poklesu této hodnoty (v případě MSK až pod
úroveň roku 2007).
Tabulka č. 1 Hrubý domácí produkt na obyvatele v Moravskoslezském kraji a ČR (Kč)
Území
2005
2006
2007
2008
2009
Moravskoslezský kraj 246825 261316 288610 305458 281634
Česká republika
291561 313868 342494 353701 345601
Porovnání MSK/ČR
8 ,66
83,26
84,27
86,36
81,49
(%), ČR = 100 %
Zdroj: ČSÚ, regionální účty 2010, vlastní zpracování
¾
Přímé zahraniční investice
Přímé zahraniční investice v MSK se vyznačovaly růstovou tendencí až do roku 2007. Jednalo se
zejména o investice zahraničních firem do výrobních závodů zejména v odvětví automobilového
průmyslu, strojírenství, plastikářského průmyslu, zdravotnických pomůcek, aj. V roce 2007 se
uskutečnilo také několik investic nevýrobní povahy (centra sdílených služeb, opravárenské centrum,
investice finančních institucí, hotelů). Ve sledovaném období docházelo k největšímu nárůstu
zahraničních investic v roce 2006 a 2007, což bylo z podstatné části způsobeno investicí automobilky
Hyundai a navazujících subdodavatelských závodů. V roce 2008 došlo v MSK oproti předchozímu
roku k mírnému poklesu investic z důvodu dokončování výstavby automobilky Hyundai a
navazujících subdodavatelských závodů (většina prostředků do výstavby byla vynaložena v letech
2006 a 2007). Naopak za celou ČR došlo k nárůstu přímých zahraničních investic v roce 2008 oproti
roku 2007. K výraznějšímu poklesu přímých zahraničních investic v celé ČR a tím pádem i MSK
došlo až v roce 2009 zejména z důvodu příchodu finanční krize a omezení investičních pobídek.
Tabulka č. 2 Stav přímých zahraničních investic v Moravskoslezském kraji a ČR (tis. Kč)
Území
2005
2006
2007
2008
6 Moravskoslezský kraj
88 829 782
Česká republika
1 491 563 988
podíl MSK/ČR (%)
5,96
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
1.1.2
122 820 282
1 666 760 691
7,37
164 500 764
2 032 111 185
8,10
162 578 250
2 189 454 954
7,43
Přehled ukazatelů v oblasti podnikání a inovací
¾
Počty fyzických a právnických osob
Počet ekonomických subjektů (právnické + fyzické osoby) v MSK i ČR v letech 2006 – 2010 rostl. Co
se týče právnických osob, trend vývoje jejich počtu byl identický jako v případě celkového počtu
ekonomických subjektů. Pouze u fyzických osob byla růstová tendence v letech 2006 – 2008
přerušena v roce 2009, kdy došlo k poklesu jejich počtu jak v MSK, tak v celé ČR z důvodu příchodu
finanční krize. V roce 2010 se však počet fyzických osob v MSK a ČR dostal opět na úroveň roku
2008. Nicméně podíl celkového počtu ekonomických subjektů v MSK na ČR stejně jako analogické
dílčí podíly právnických a fyzických osob klesají, což dokládá nejnižší míru podnikatelské aktivity
v MSK oproti zbytku ČR.
Tabulka č. 3 Počty fyzických a právnických osob v Moravskoslezském kraji a ČR
2006
2007
2008
2009
2010
MSK celkem
231783 235648 240486 241103 245290
V tom fyzické osoby
193539 195008 197025 194923 197069
právnické osoby
38244
40640
43461
46180
48221
ČR celkem
2430481 2481863 2552149 2570611 2637551
V tom fyzické osoby
1912180 1928511 1957502 1936301 1969590
právnické osoby
518301 553352 594647 634310 667961
Podíly MSK/ČR
MSK celkem/ČR celkem
9,54%
9,49%
9,42%
9,38%
9,30%
fyzMSK/fyzČR
10,12% 10,11% 10,07% 10,07% 10,01%
praMSK/praČR
7,38%
7,34%
7,31%
7,28%
7,22%
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet
¾
Tržby ve vybraných odvětvích
Z následující tabulky zachycující tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy
v roce 2009 (tab. č. 5) je patrný prim těžkého průmyslu v Moravskoslezském kraji. Přestože zde ve
srovnání s předchozími léty (2006-2008) došlo ke značnému poklesu a narušení rostoucího trendu
celkových tržeb v průmyslu, kraj si udržuje i nadále výsadní podíl na tržbách z výroby základních
kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství v celé ČR, když tento v roce 2009 dosáhl téměř 60 %
v měřítku podniků se sto a více zaměstnanci. V tomto měřítku bylo významných podílů dosaženo také
v oblasti tržeb z výroby farmaceutických výrobků a dále zde dominovala tradiční oblast strojírenství,
např. výroba strojů a zařízení (11 %), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (14,5 %),
výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (13,3 %), opravy a instalace strojů a zařízení (27,2 %) a
výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (28 %).
Tabulka č. 4 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle ekonomických
činností CZ-NACE v roce 2009 (v mil. Kč, běžné ceny)
2009
MSK*
ČR*
podíl
MSK/ČR
7 Celkem průmysl
307 629
Výroba chemických látek a chemických přípravků
Výroba základních farmaceutických výrobků a
farmaceutických přípravků
Výroba pryžových a plastových výrobků
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů;
slévárenství
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě
strojů a zařízení
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a
zařízení
Výroba elektrických zařízení
Výroba strojů a zařízení j. n.
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a
návěsů
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
Opravy a instalace strojů a zařízení
*) podniky se 100 a více zaměstnanci a se sídlem v kraji
3 674
7 367
2 394
588
82 782
25 242
12,85%
4,44%
29,19%
5 211
3 022
74 796
139 315
88 415
124 776
3,74%
3,42%
59,94%
15 378
105 984
14,51%
14 229
217 502
6,54%
3 016
17 051
69 976
111 685
155 532
527 405
2,70%
10,96%
13,27%
9 754
12 851
34 813
47 319
28,02%
27,16%
Tabulka č. 5 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle odvětví OKEČ (v
mil. Kč, běžné ceny)
MSK*
2006
348 866
30 926
13 784
2007
359 932
32 577
15 159
ČR**
2008
380 573
42 227
12 451
2006
2 856 356
71 931
142 493
2007
3 214 343
74 895
145 977
Celkem průmysl
Těžba nerostných surovin
Výroba chemických látek,
přípravků, léčiv a chemických
vláken
Výroba pryžových a plastových
6 741
7 287
7 457
168 531
199 946
výrobků
Výroba ostatních nekovových
2 524
2 770
2 744
118 102
138 796
minerálních výrobků
Výroba základních kovů,
161 775 145 748 155 767
380 864
412 732
hutních
a kovodělných výrobků
Výroba a opravy strojů a
23 608
27 667
29 488
233 399
285 374
zařízení
jinde neuvedených
Výroba elektrických a
15 496
18 941
19 814
402 584
462 594
optických přístrojů a zařízení
Výroba dopravních prostředků
46 917
60 419
60 346
527 234
600 688
a zařízení
* podniky se 100 a více zaměstnanci, se sídlem v kraji; ** podniky s 20 a více zaměstnanci
Zdroj: ČSÚ
2008
3 202 314
86 469
150 298
186 027
131 899
412 983
282 904
466 047
560 900
8 V tabulce č. 5 jsou zachyceny tržby dle dříve užívaného členění odvětví (do 2008). Data zveřejněná na
Českém statistickém úřadě za ČR a jednotlivé kraje však zahrnují každá jiné měřítko, proto zde podíly
kraje na jednotlivých odvětvích nebyly přepočítány. Výsledky jsou ale prakticky obdobné jako za rok
2009, kdy suverénně nejvyšší podíl má kraj na tržbách z výroby základních kovů, hutních a
kovodělných výrobků, a také z oblasti těžby nerostných surovin. Kraj má rovněž vysoký podíl
v tržbách z výroby a oprav strojů a zařízení.
¾
Inovační výkonnost regionu a podniků
Pro zhodnocení této oblasti byly využity dva základní ukazatele, a to podíl výdajů na VaV na HDP (v
%), a také velikost výdajů na VaV v sektorech provádění s následnými propočty procentních podílů
vzhledem k ČR.
Tabulka č. 6 Podíl výdajů na VaV na HDP (v %)
2004
2005
2006
0,78
0,71
1,69
MSK
1,25
1,41
1,55
ČR
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
2007
0,77
1,54
2008
0,71
1,47
2009
0,86
1,52
Graf 1 Podíl výdajů na VaV na HDP
1.8
1.6
1.4
1.2
1
0.8
0.6
0.4
0.2
0
2004
2005
2006
2007
Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK
2008
2009
Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR
Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR rostl až do roku 2006, v roce 2007 došlo ke stagnaci a následně k
poklesu v roce 2008 v důsledku začínající hospodářské krize. V Moravskoslezském kraji byla situace
za sledované období odlišná. V roce 2005 došlo dokonce k poklesu podílu výdajů na VaV na HDP
oproti roku 2004, z čehož lze usuzovat, že v této době hospodářské konjunktury měly hlavní podíl na
vytvořeném HDP v kraji zejména tradiční odvětví zastoupené produkty s nižší přidanou hodnotou.
V roce 2006 však podíl výdajů na VaV na HDP razantně vzrostl v důsledku několika tuzemských a
zahraničních investic do výrobních i výzkumných kapacit (např. Job Air Technic, a.s., Set Ždírec,
s.r.o., Bang & Olufsen, s.r.o., atd.), což znamenalo značné posílení VaV aktivit a návazně na to
posílení podílu znalostně náročnějších odvětví na tvorbě HDP v kraji. V roce 2007 po uskutečnění
uvedené investice poklesl podíl výdajů na VaV na HDP na úroveň roku 2004, a v roce 2008, stejně
jako tomu bylo v celé ČR, podíl výdajů na VaV na HDP v kraji v důsledku hospodářské krize dále
klesl. V roce 2009 došlo k mírnému nárůstu podílu výdajů na VaV na HDP v kraji i v celé ČR. V
důsledku stále převažujícího podílu tradičních odvětví s produkty s nižší přidanou hodnotou na tvorbě
HDP zůstává podíl výdajů na VaV na HDP v Moravskoslezském kraji zhruba na polovině této
poměrné hodnoty za celou ČR (s výjimkou roku 2006).
Tabulka č. 7 Výdaje na VaV v sektorech provádění (mil. Kč)
2005
2006
2007
2008
2009
9 Moravskoslezský kraj celkem
Podnikatelský sektor
vládní sektor
vysokoškolský sektor
Česká republika celkem
vládní sektor
podíly MSK/ČR
Celkem
vládní sektor
Zdroj: ČSÚ
2182
1683
70
424
42198
26657
8441
6907
5535
4911
73
545
49900
32470
9309
7918
2765
1981
74
706
54284
33620
11306
9158
2661
1950
105
602
54108
33486
11325
9090
3030
2309
86
633
55350
33218
11836
10022
5,17%
6,31%
0,83%
6,14%
11,09%
15,12%
0,78%
6,88%
5,09%
5,89%
0,65%
7,71%
4,92%
5,82%
0,93%
6,62%
5,47%
6,95%
0,73%
6,32%
V Moravskoslezském kraji došlo v roce 2006 k výraznému nárůstu výdajů na VaV v podnikatelském
sektoru a tudíž i k nárůstu celkových výdajů na VaV, což bylo způsobeno významnými zahraničními i
tuzemskými investicemi nejen do výrobních, ale i výzkumných kapacit (např. Job Air Technic, a.
s.,Set Ždírec, s. r. o., Bang & Olufsen, s. r. o., atd.). Po těchto investicích se celkové výdaje na VaV
v roce 2007 snížily, ale přesto dosáhly mnohem vyšší úrovně v porovnání s rokem 2005. V roce 2008
začaly výdaje na VaV v Moravskoslezském kraji za jednotlivé sektory (kromě vládního) a tedy i
celkové výdaje na VaV v důsledku hospodářské krize klesat. V roce 2009 začaly výdaje na VaV (opět
s výjimkou vládního sektoru) znovu růst. Rovněž v celé ČR výdaje na VaV v jednotlivých sektorech
provádění vykazovaly růst až do roku 2007. V roce 2008 v souvislosti se začátkem hospodářské krize
(v druhé polovině roku) došlo s výjimkou vládního sektoru k poklesu výdajů v ostatních sektorech a
tím i k poklesu celkových výdajů na VaV v ČR. V roce 2009 celkové výdaje na VaV v ČR opět
vzrostly, pouze u podnikatelského sektoru došlo k dalšímu poklesu.
1.1.3
Přehled ukazatelů v oblasti lidských zdrojů
Tabulka č. 8 Nezaměstnanost a obecná míra nezaměstnanosti (ILO) v MSK a ČR
2006
2007
2008
2009
30.9.2010
Nezaměstnaní celkem - MSK (tis.
73,1
51,3
45,3
59,7
59,6
Osob)
Obecná míra nezaměstnanosti
12,0
8,5
7,4
9,7
9,9
celkem MSK (%)
Nezaměstnaní celkem - ČR (tis. osob)
371,3
276,3
229,8
352,2
374,2
7,1
5,3
4,4
6,7
7,1
celkem ČR (%)
podíl nezaměstnanosti MSK/ČR (%)
19,7% 18,6% 19,7%
17%
15,9%
Zdroj: ČSÚ
V letech 2007 a 2008 můžeme vidět výrazný pokles celkové nezaměstnanosti v regionu ve srovnání s
rokem 2006, avšak z pohledu jejího podílu k ČR se tento pokles prakticky neprojevil a podíl zůstal
zachován. Přes následný vzrůst celkové nezaměstnanosti je v MSK k 30.9. 2010 tento podíl k ČR
přeci jen nižší (15,9 %). Také z hlediska obecné míry nezaměstnanosti (ILO) je však Moravskoslezský
kraj značně nad průměrem ČR, i když se tento ukazatel oproti roku 2006 dosti zlepšil.
Tabulka č. 9 Zaměstnanci VaV podle vědních oblastí v Moravskoslezském kraji a ČR (FTE)
2006
2007
2008
2009
Moravskoslezský kraj
2 585
2 759
2 931
3 191
10 celkem
Přírodní vědy
Technické vědy
Lékařské vědy
Zemědělské vědy
Sociální a humanitní vědy
ČR celkem
Přírodní vědy
Technické vědy
Lékařské vědy
Zemědělské vědy
podíly vědních oblastí
MSK/ČR
Celkem
Přírodní vědy
Technické vědy
Lékařské vědy
Zemědělské vědy
336
1 787
38
41
383
47 729
12 102
23 092
4 008
2 631
5 897
345
2 100
11
39
264
49192
11 448
25 113
4 126
2 849
5 655
353
2 162
87
36
293
50808
12 004
26 271
4 072
2 758
5 704
413
2 368
144
34
232
50961
11 925
26 300
4 293
2 765
5 678
5,42%
2,77%
7,74%
0,95%
1,57%
6,49%
5,61%
3,02%
8,36%
0,26%
1,36%
4,66%
5,77%
2,94%
8,23%
2,14%
1,30%
5,14%
6,26%
3,46%
9,00%
3,36%
1,22%
4,09%
Z tabulky č. 9 zachycující zaměstnance VaV podle vědních oblastí můžeme konstatovat, že počty
zaměstnanců VaV Moravskoslezského kraje v jednotlivých vědních oblastech jsou vzhledem k
celkovým počtům v ČR značně nízké. Nadprůměrného podílu zde dosahuje pouze zastoupení v oblasti
technických věd (9 % v roce 2009), což do značné míry souvisí s prostředím a převládající
průmyslovou základnou v kraji. Celkový podíl zaměstnanců VaV v kraji se přeci jen pomalu zvyšoval
(v roce 2009 o 0,84 % v porovnání s rokem 2006).
Tabulka č. 10 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v MSK a ČR podle vzdělání (tis. osob)
2006
2007
2008
základní a bez vzdělání
49,3
48,7
49,6
střední bez maturity
279
274,5
275,9
střední s maturitou
210,1
204,9
212,3
Vysokoškolské
71,7
76,5
76,1
Celkem
610,1
604,6
613,9
Česká republika
375,6
367,5
358
2 194,70
2 144,70
2 104,90
1 892,00
1 935,40
1 966,50
Vysokoškolské
736,8
750,1
802,6
Celkem
5199,123
5197,698
5231,921
Podíly úrovně vzdělání MSK/ČR (%)
13,13%
13,25%
13,86%
12,71%
12,80%
13,11%
11,10%
10,59%
10,80%
Vysokoškolské
9,73%
10,20%
9,48%
2009
47,2
260,4
217,1
92,6
617,2
344,4
2 105,30
1 970,20
866,1
5285,999
13,70%
12,37%
11,02%
10,69%
11 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet
Z pohledu ekonomicky aktivního obyvatelstva podle vzdělání musíme konstatovat, že v regionu má
bohužel značný podíl vzhledem k počtům v ČR pracovní síla se základním vzděláním či bez vzdělání,
dále pak následovaná středním vzděláním bez maturity. V porovnání s rokem 2006 v roce 2009 sice
stoupl výrazně počet a také podíl vysokoškolsky vzdělaného ekonomicky aktivního obyvatelstva (o
0,96 %), avšak zároveň se zde zvýšil podíl právě ekonomicky aktivního obyvatelstva se základním
vzděláním či bez něj (o 0,57 %).
Tabulka č. 11 Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji a ČR (FTE)
2006
2007
2008
Výzkumní pracovníci
1 404
1 536
1 632
z toho podle sektorů provádění VaV
Podnikatelský
538
577
626
Vládní
86
87
90
Vysokoškolský
778
871
917
soukromý neziskový
1
0
0
Česká republika
26 267
27 878
29 785
Podnikatelský
11 053
12 230
13 253
Vládní
6 800
6 915
7 084
Vysokoškolský
8 352
8 664
9 358
61
69
90
podíly počtu výzkumných pracovníků MSK/ČR
(%)
5,35%
5,51%
5,48%
Podnikatelský
4,87%
4,72%
4,72%
Vládní
1,27%
1,26%
1,27%
Vysokoškolský
9,32% 10,06%
9,80%
2,24%
0,00%
0,00%
2009
1 835
687
75
1 073
0
28 759
12 657
6 270
9 664
168
6,38%
5,43%
1,19%
11,10%
0,00%
Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji vykazuje za léta 2006 až 2009 růstovou
tendenci. Pouze vládní sektor vykazuje mezi léty 2008 a 2009 úbytek výzkumných pracovníků v kraji.
Hlavním faktorem rostoucího celkového počtu výzkumných pracovníků v regionu jsou investice
zahraničních investorů do výzkumných a vývojových aktivit v kraji nad rámec běžných výrobních
činností, posilování personálních výzkumných a vývojových kapacit v tradičních velkých českých
společnostech a firmách specializujících se na výzkum a vývoj a také úsilí vysokých škol k vyšší
angažovanosti v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, jehož výsledky by byly komerčně
využitelné.
Tabulka č. 12 Počet výzkumných pracovníků v MSK a ČR na 1000 zaměstnaných (FTE)
Období Moravskoslezský
Česká
kraj
republika
2005
2,38
5,07
2006
2,62
5,44
2007
2,78
5,66
2008
2,87
5,95
12 2009
3,29
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
5,83
Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných za období let 2005–2009 rostl jak v celé ČR,
tak v Moravskoslezském kraji. Růst počtu výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v
Moravskoslezském kraji je zapříčiněn navyšováním investic do výzkumných projektů v soukromém
sektoru, ve veřejném sektoru je patrná snaha přiblížit své výzkumné a vývojové aktivity
podnikatelskému sektoru, s čímž opět souvisí navyšování potřebných personálních kapacit. I přes tento
pozitivní trend (negativně brzděný hospodářskou krizí od roku 2008) je počet výzkumníků na 1000
zaměstnaných v Moravskoslezském kraji stále pod poměrnou hodnotou za celou ČR (počet
výzkumníků na 1000 zaměstnaných v MSK je cca na polovině poměrné hodnoty v ČR).
1.1.4
Přehled infrastruktury VaV a inovací
Moravskoslezský kraj je regionem historicky závislým na průmyslu. I z toho vyplývá oborová
struktura technicky orientované a současně největší univerzity v kraji i specializace nejvýznamnějších
výzkumných ústavů - Hornického, Geoniky, Hutnictví a železa a dalších.
Následující podkapitoly jsou rozděleny dle typů organizací na vysoké školy a vědecko-výzkumná
pracoviště vysokých škol, na klíčové výzkumné ústavy působící na území kraje a na další
intermediární instituce pro podporu inovací.
¾
Vysoké školy a univerzitní vědecko-výzkumná pracoviště
Moravskoslezský kraj je sídlem tří veřejných univerzit: Vysoké školy báňské – Technické univerzity
Ostrava s 24 000 studenty (v r. 2010), Ostravské univerzity v Ostravě s 10 392 studenty (v r. 2010) a
Slezské univerzity v Opavě s 8 994 studenty (v r. 2010), dále nově založené Vysoké školy sociálněsprávní v Havířově se 398 studenty (v r. 2010) a od roku 2000 působící soukromé Vysoké školy
podnikání v Ostravě-Michálkovicích s 2 971 studenty (v r. 2010).
Dominantním prvkem vzdělávacího systému v MSK je Vysoká škola báňská – Technická
univerzita v Ostravě (VŠB-TUO). Stopy původu vzniku fakult VŠB-TUO oborově svázaných
s těžařstvím a hutnictvím vedou až do devatenáctého století, kdy byla v Příbrami a Leobenu zřízena
dvě montánní učiliště zajišťující speciální studium hornických a hutnických předmětů. Tím je i
historicky dána úzká provázanost VŠB-TUO se specializací místní ekonomiky, jejíž prosperita byla
v minulosti založena především na těžbě nerostných surovin a následně na ní navázaném těžkém
průmyslu. Vazby na průmyslové aktivity v kraji jsou dodnes samozřejmostí v podstatě pro všech 6
technicky orientovaných fakult VŠB-TUO, z nichž elektrotechnická, stavební a bezpečnostního
inženýrství vznikly teprve po restrukturalizaci univerzity v průběhu posledních dvaceti let. Každá
z technických fakult VŠB-TUO se v rámci kateder či institutů zabývá vědeckou a výzkumnou
činností, která je aplikována v komerční sféře. Významným přispěním inovační infrastruktuře je
rovněž vznik Centra pokročilých inovačních technologií nebo Podnikatelského inkubátoru. Univerzita
realizuje či hodlá realizovat řadu významných projektů, do nichž je zapojena řada výzkumných týmů,
ale i zástupců komerční sféry a má za cíl zatraktivnit zde rozvíjené aktivity nejen v rámci regionu.
Jedná se především o velké projekty regionálních výzkumných center financované z Operačního
programu Výzkum a vývoj pro inovace (OPVaVpI), momentálně jsou již realizovány 4 z nich
(RMTVC – Regionální materiálově-technologické výzkumné centrum, INEF – Inovace pro efektivitu
a životní prostředí, IET – Institut environmentálních technologií, ENET – Energetické jednotky při
využití netradičních zdrojů energie) a čeká se na zahájení realizace dalších dvou projektů (Centrum
excelence IT for Innovations, ITT – Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin).
Centrum pokročilých inovačních technologií (CPIT) při VŠB-TUO zapadá do dlouhodobě a
programově rozvíjené oblasti aktivit VŠB-TUO, kterou je záměr stát se základem inovačního pólu
excelence MSK a zabezpečit trvalou a efektivní spolupráci s průmyslem (se zaměřením na malé
a střední podniky). V současnosti působí v CPIT tři laboratoře: SIMD-Structural integrity and
materials design, Tepelná laboratoř a Výzkumná experimentální hluková laboratoř. Ostatní prostory
13 jsou využívány jinými pracovišti a fakultami pro aktivity v oblasti VaV. Na cca třetině prostoru
budovy CPIT se realizuje od roku 2010 projekt Regionální materiálově technologické výzkumné
centrum (RMTVC) získaný z OP VaVpI. Cílem projektu je vybudovat laboratoře a týmy, které budou
vyvíjet, připravovat, zkoumat a optimalizovat pokročilé materiály a technologie jejich přípravy pro
aplikační sféru.
Regionální centrum transferu technologií (RCTT) bude umístěno v Podnikatelském inkubátoru a
naváže na činnost stávajícího Centra transferu technologií (CTT), která spočívá v poskytování služeb
spojených s ochranou předmětů duševního vlastnictví, informačními službami a poskytování
administrativní a informační pomoci při spolupráci VŠB-TUO s průmyslovými podniky. CTT
registruje přihlášky a oznámení o vytvoření předmětů průmyslového vlastnictví.
K výzkumným pracovištím na VŠB-TUO je potřeba také zmínit existenci Centra nanotechnologií
(CNT), Výzkumného energetického centra (VEC) a Centra environmentálních technologií
(CET), úzce specializovaných vědecko-výzkumných pracovišť univerzity, rozvíjejících spolupráci
v rámci grantových projektů i s představiteli průmyslové sféry.
Historie Ostravské univerzity v Ostravě se datuje od roku 1953, kdy byla založena Vyšší
pedagogická škola v Opavě. Samotný vznik Ostravské univerzity spadá do roku 1991, motivován
záměrem nabídnout jinak silně průmyslově orientovanému Ostravsku humanitně založenou vysokou
školu. Základním zaměřením výzkumu Ostravské univerzity je v současnosti základní výzkum a
z definovaných 9 hlavních směrů se kromě humanitních směrů jedná také o interdisciplinární výzkum
environmentálních problémů, vybrané metody teorie čísel, výzkum matematických metod zpracování
informací zatížených neurčitostí apod. Do aplikační sféry směřují především výsledky
přírodovědných oborů univerzity.
Slezská univerzita v Opavě vznikla v roce 1991 sloučením Filozofické fakulty v Opavě a Obchodně
podnikatelské fakulty v Karviné založených v rámci brněnské Masarykovy Univerzity v roce 1990.
Klíčovou organizační složkou Slezské univerzity v oblasti vědy a výzkumu je Matematický ústav.
Stejně jako na Ostravské univerzitě jsou na Slezské univerzitě výsledky výzkumné činnosti
orientovány především na základní výzkum.
Vysoké škole podnikání, a.s. v Ostravě-Michálkovicích byl státní souhlas pro akreditaci udělen
v roce 2000. Hlavní zaměření v oblasti výzkumu a vývoje vidí v rozvoji podnikavosti, hledání cest
k odstranění bariér rozvoje podnikání s důrazem na regionální specifika a rozvoj dovedností a znalostí
s podnikáním spojených.
Vysoká škola sociálně-správní, Havířov (VŠSS) byla akreditována dne 30. listopadu 2007. Tato
akreditace je završením dlouhodobých snah Města Havířova o získání vysokoškolského statutu.
Zakladatelem soukromé VŠSS je Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. (ICV). VŠSS nabízí
v rámci bakalářského studijního programu Hospodářská politika a správa dva studijní obory: Veřejná
ekonomika a správa, Management v sociální sféře.
¾
Výzkumné ústavy
Jak již bylo řečeno, výzkum a vývoj v regionu je vázán na jeho průmyslovou tradici. Regionální
výzkumné instituce jsou úzce spjaty s odvětvovou strukturou kraje a silnou koncentrací těžkého
a strojírenského průmyslu. Všechny instituce byly založeny před rokem 1990.
Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. (ÚGN) je součástí Akademie věd ČR. Jeho hlavní činností je výzkum
materiálů zemské kůry, v ní probíhajících procesů a vlivů těchto procesů na životní prostředí. Sídlo
ústavu se nachází v areálu VŠB-TUO. Jako samostatné pracoviště funguje již od roku 1982, kdy byl
v Ostravě zřízen Hornický ústav akademie věd, jehož aktivity byly směřovány na oblast hlubinného
14 dolování surovin a výzkum fyzikální podstaty dějů probíhajících v horninovém masivu při dobývání
uhlí a dalších nerostných surovin.
Výzkumný ústav hutnictví a železa, a.s. (VÚHŽ) je zaměřený ve své výzkumné činnosti především
na aplikovaný výzkum s důrazem na výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Sídlo VÚHŽ je v Dobré
u Frýdku-Místku. Ústav je součástí Třineckých železáren, a.s. (TŽ), vznikl v roce 1992 kupónovou
privatizací ze státního podniku původně založeného v roce 1948 jako Ocelářský výzkumný ústav.
Výzkum je jednak jeden z vnitřních hybných momentů pro rozvoj skupiny TŽ, zároveň slouží
vývojovým aktivitám externích zákazníků z celého světa a pro řešení nejrůznějších projektů
s účelovou podporou.
Společnost MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o. (původně Výzkumné a
zkušební ústavy Vítkovických železáren založené v roce 1946), v současné době vlastněná TŽ,
zabezpečuje výzkumnou a vývojovou činnost v oboru hutnictví železa, ocelářství, sekundární
metalurgie, slévárenství, kování a válcování oceli. Provádí komplexní výzkum nových kovových
materiálů a zkoušení materiálových vlastností ocelí a slitin v akreditovaných laboratořích. Realizuje
výzkum a servisní činnost v oblasti chemických analytických metod, provádí autorizovaná měření
emisí a dodává formou na klíč zařízení pro měření imisí. Provádí speciální technologická měření ke
snížení energetické náročnosti a ekologické zátěže výrobních procesů a výzkum a vývoj nových
technologií pro oblast zpracování odpadů.
Výzkum a vývoj systémů specifických bezpečnostních prvků průmyslových provozů je v současnosti
klíčovým předmětem činnosti Vědeckovýzkumného uhelného ústavu, a.s. (VVUÚ). Ústav byl
založen v Radvanicích v roce 1952 na základě potřeby rozšíření výzkumu pro rozvoj hlubinného
dobývání, zejména z hlediska bezpečnosti a předcházení mimořádných událostí v šachtách. V roce
1992 byla společnost privatizována.
Majoritním vlastníkem Českého svářečského ústavu, s.r.o. (ČSÚ) z Ostravy-Poruby
založeného roku 1994 je VŠB-TUO. Už z názvu vyplývá zaměření této výzkumné, vývojové,
inspekční, certifikační a zkušební organizace. V oblasti VaV řeší ČSÚ především svařitelnost
materiálů a optimalizaci parametrů svařování.
Fakultní nemocnice Ostrava (FN Ostrava) se svým spektrem poskytované péče a její vysokou
kvalitou řadí mezi špičková zdravotnická zařízení v ČR a moderní nemocnice vyspělé Evropy.
Nejmodernější technické, přístrojové a zejména personální vybavení nemocnice zajišťuje včasnou
realizaci diagnostické a léčebné péče, a to na vysoce specializované úrovni. Na úspěchu nemocnice se
nemalou měrou podílí úzká mezioborová spolupráce zahrnující všechny medicínské obory. Odborné
ambulance nemocnice spolupracují s lékaři první linie celého kraje. FN Ostrava je multioborovým
zdravotnickým zařízením, které je schopno nabízet nepřetržitou 24hodinovou dostupnost
komplementárních a konziliárních služeb. Základní, specializovanou i vysoce specializovanou
zdravotní péči ve FN Ostrava zajišťuje 42 klinik, oddělení, center, laboratoří, ústavů a vlastní
nemocniční lékárna. Ročně je na 1 373 lůžkách hospitalizováno více než 44 000 pacientů, přičemž
více než 50 % tvoří pacienti se závažnou či komplikovanou diagnózou. Počet pacientů, kteří byli
ošetřeni ambulantně, dosahuje ročně téměř 600 000. FN Ostrava disponuje rovněž vlastní léčebnou
dlouhodobě nemocných pacientů s kapacitou 160 lůžek, která je umístěna v Klokočově u Vítkova.
Důraz je ve FN Ostrava kladen především na rozvoj vysoce specializovaných zdravotních programů,
do praxe jsou s úspěchem zaváděny moderní diagnostické a léčebné metody tak, aby bylo zajištěno
kontinuální zvyšování kvality poskytované péče s ohledem na její bezpečnost a uspokojování
reálných potřeb pacientů. FN Ostrava zastřešuje léčebnou a ošetřovatelskou péči nejen pro město
Ostravu, ale také pro celý MSK. Náplň péče některých medicínských oborů vysoce přesahuje hranice
kraje a ty tak svou péčí pokrývají území se zhruba 2,1 mil. obyvatel.
FN Ostrava je zdravotnickým zařízením s dlouholetou historií nejen kvalitně poskytované zdravotní
15 péče, ale taktéž s historií výzkumu a vzdělávání. Její přímé napojení na Ostravskou universitu a další
vysoké školy dává FN Ostrava statut universitního pracoviště, kdy jsou do procesu léčby aktivně
zapojováni studenti mnoha lékařských i nelékařských oborů.
FN Ostrava disponuje špičkovými odborníky v mnoha oblastech medicíny, její součástí je řada
pracovišť nadregionálního, republikového a i evropského významu, např. Traumatologické
centrum, Popáleninové centrum, Ústav klinické farmakologie, využití kmenových buněk a další.
Tato skutečnost je rovněž reflektována v objemu smluvního klinického výzkumu, který je ve FN
Ostrava velmi silně zastoupen prostřednictvím klinických studií externích zadavatelů. Jako všechny
ostatní, je i tento proces jednoznačně identifikován a řízen, v podmínkách ČR ojedinělým Centrem
klinických studií zabezpečujícím jeho transparentní a hladký průběh. FN Ostrava byla ve své historii
rovněž řešitelem celé řady grantových projektů financovaných prostřednictvím nejrůznějších
grantových agentur v ČR i ze zahraničí. Organizace má taktéž zkušenost s realizací projektů
financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie, tyto byly směřovány zejména do oblasti
dalšího profesního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, jejich realizace vždy proběhla
v naprostém souladu s pravidly konkrétní výzvy a grantového schématu.
FN Ostrava je jediným zdravotnickým zařízením svého druhu, které bylo akreditováno Spojenou
akreditační komisí ČR a získala také akreditaci Joint Commission International Accreditation, USA.
Tento postup je zárukou dobře vypracované strategie budoucího rozvoje organizace a efektivnosti
využití stávajících i budoucích zdrojů.
¾
Intermediární instituce pro podporu inovací
V MSK tuto úlohu plní řada organizací. V řadě případů se jedná o instituce, jejichž působnost je
mnohem širší a zprostředkovatelská role v krajském inovačním systému tvoří jen část jejich činnosti.
Jedná se především o činnost inkubátorů, poskytujících prostory pro podnikání firmám s inovačním
potenciálem, dále o poradenství a dotační management, zaměřený na čerpání prostředků z veřejných
zdrojů, služby vzdělávání, konzultační činnost v oblasti ochrany duševního vlastnictví, aj. Řada
institucí plní více těchto rolí.
Jde jednak o instituce regionální rozvojové infrastruktury, jako jsou Agentura pro regionální rozvoj,
a.s., Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje či Sdružení pro rozvoj
Moravskoslezského kraje, dále vědeckotechnologické parky (podnikatelské inkubátory), ať už jako
samostatné instituce či jako organizační jednotky jiných institucí a také soukromé poradenské a
konzultační společnosti jako HRAT, s.r.o. a RPIC-ViP, s.r.o. Specifickou úlohu má Centrum
projektové podpory, celoškolské pracoviště zabezpečující přípravu a realizaci projektů operačních
programů ČR pro potřeby rozvoje VŠB-TUO. Jak je zřejmé z tohoto přehledu, řada zprostředkujících
institucí je úzce navázána buď na stranu podnikového sektoru (krajská hospodářská komora, sdružení
pro rozvoj kraje) nebo na stranu znalostních institucí (např. Podnikatelský inkubátor VŠB-TUO,
Cenrum transferu technologií VŠB-TUO), což je projevem potřeby obou těchto prvků inovační
infrastruktury vytvářet podmínky pro kontakty a spolupráci v rámci inovačního systému. Z hlediska
teritoriálního lze vysledovat silnou dominanci Ostravy jako sídla většiny těchto institucí. Zastoupení
institucí z regionu Třinecka dokazuje vyvinutost subregionální rozvojové infrastruktury v tomto
území. Z následujícího přehledu zároveň vyplývá absence institucí či firem, které jsou zdrojem či
zprostředkovatelem vstupu soukromého kapitálu do malých a středních podniků s inovačním
potenciálem.
BIC Ostrava, s.r.o. vzniklo v roce 1993 a poskytuje tyto služby:
• provoz vědeckotechnického parku a podnikatelského inkubátoru (pronájem prostor
a doplňkové služby spojené se zajištěním a provozem prostor centra);
• konzultační a poradenské služby v oblastech projektového řízení, transferu technologií,
výzkumu a vývoje a financování;
16 •
•
provoz výzkumného centra průmyslových aplikací se zaměřením na hydrauliku, pneumatiku
a mechatroniku (design a testování prototypových zařízení, projekční činnost technologických
celků a strojních částí, 3D modelování a matematické simulace) ;
poskytování vzdělávání.
BIC Ostrava, s.r.o. je zároveň krajským one-stop-shopem pro programy EUREKA a 7. rámcový
program. Součástí jeho strategie je především rozvoj kvality realizovaných činností, rozšíření kapacity
vědeckotechnického parku a podnikatelského inkubátoru, rozvoj spolupráce s vysokými školami a
výzkumně vývojovými organizacemi a vzdělávání vlastních zaměstnanců.
Vědecko-technologický park Ostrava, a. s. byl založen v roce 1997 a poskytuje především nájem
prostor a poradenství. Vzhledem k vysoké poptávce došlo k rozšíření prostor k nájmu a byl vytvořen
tzv. Idea inkubátor umožňující začínajícím podnikatelům nebo studentům komerčně si ověřit
inovativní nápad.
Podnikatelský inkubátor STEEL-IT funguje v rámci Centra informačních technologií, zřízeného
Institutem Euroschola v Třinci. Zaměřuje se na pronájem prostor především firmám z oblasti IT a také
na poradenství a vzdělávání. Inkubátor vyvíjí i vlastní výzkumné aktivity - vývoj a inovace
poradenských nástrojů na podporu podnikání, vývoj vlastního interaktivního nástroje na podporu
podnikání - simulační hra business bez hranic k přípravě firem na podnikání v tuzemsku i na polském
trhu.
Podnikatelský inkubátor VŠB-TUO vznikl v roce 2008 a poskytuje kancelářské prostory,
poloprovozní/laboratorní a doplňkové prostory, zasedací místnosti, seminární místnosti, a
počítačové učebny především začínajícím podnikatelům a inovačním společnostem. Jsou rovněž
poskytovány poradenské služby prostřednictvím odborných konzultantů (v rámci projektu přípravy
Regionálního centra transferu technologií) nebo zprostředkovaně prostřednictvím externích
konzultantů.
Na konci roku 2010 byl založen nový Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, jehož
posláním je rozvíjet a podporovat podnikavost široké veřejnosti, zejména studentů a absolventů
Vysoké školy podnikání, a.s. a to v reálném měřítku - prostřednictvím poskytnutí zázemí a maximální
podpory při rozvoji jejich podnikatelských idejí a to až do fáze vzniku a rozjezdu reálných
podnikatelských jednotek zaměřených na IT a služby.
Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje ve spolupráci se Sdružením pro rozvoj
Moravskoslezského kraje patří k institucím, hájícím zájmy regionálních podnikatelských subjektů
a podnikatelského prostředí v kraji obecně. Hospodářská komora poskytuje podnikatelům poradenské
a konzultační služby, vzdělávání, propagaci a šíření informací, zabezpečuje spolupráci mezi komorami
v rámci ČR a v zahraničí a podporuje rozvoj firem včetně jejich inovačních aktivit. K poslání
Sdružení pro rozvoj MSK patří především prosazování oprávněných zájmů svých členů, tedy
regionálních podnikatelských subjektů a součinnost při přípravě, aktualizacích a realizaci rozvojové
strategie MSK v podmínkách EU, zejména v oblastech ekonomického rozvoje, životního prostředí,
rozvoje infrastruktury, vzdělávání a lidských zdrojů.
Společnosti HRAT, s.r.o. a RPIC-ViP, s.r.o. jsou poradenskými organizacemi, zabývajícími se
dotačním managementem pro podnikatelský sektor a poskytováním vzdělávacích služeb. Společnost
RPIC-ViP navíc vyvíjí vlastní vývojové aktivity v oblasti klíčových kompetencí pro trh práce. V této
oblasti má záměr dále rozvíjet služby Evropského centra excelence pro klíčové kompetence.
Centrum projektové podpory (CPP) bylo na VŠB-TUO vytvořeno v roce 2008 s cílem poskytovat
podporu a koordinovat aktivity spojené s přípravou projektů školy pro financování ze strukturálních
fondů EU. Úkolem CPP je poskytnout metodickou a administrativní podporu navrhovatelům při
přípravě projektů, s cílem se v budoucnosti rovněž podílet na řízení a administraci schválených
17 projektů. Služby CPP spočívají v komplexním přístupu k projektové přípravě a řízení - od zpracování
žádosti, rozpočtu, formálních náležitostí, zajištění právního poradenství, po administraci projektů.
Strategií do budoucna je sjednotit systém přípravy a řízení projektů na VŠB-TUO pod tuto organizační
složku a tak zvýšit komfort řešitelů/navrhovatelů projektu při řízení/přípravě projektu, ale zejména pak
kvalitu podávaných projektů a administrace projektů v realizaci.
Agentura pro regionální rozvoj, a. s. (ARR) vznikla v roce 1993 a od počátku své existence sehrála
významnou iniciační roli při rozvoji regionálního inovačního systému - podílela se na založení BIC
Ostrava, s.r.o., Vědecko-technologického parku Ostrava, a.s. a HRAT, s.r.o. Dnes plní v rámci tohoto
systému několik funkcí.
V prvé řadě zabezpečuje po výkonné stránce implementaci Regionální inovační strategie MSK na
léta 2010 – 2016 a má tak na starosti koordinaci rozvoje a upevňování regionálního inovačního
systému MSK jako celku.
Dále prostřednictvím své iniciativy ClusterNet vytváří platformy síťové spolupráce všech osob
angažujících se v klastrových iniciativách. Tato iniciativa je informační, vzdělávací, propagační,
poradenskou a monitorovací základnou pro klastrové organizace v MSK zajišťující také transfer
nových poznatků a nejlepších praktik ze zahraničí. V oblasti přípravy rozvojových inovačních projektů
poskytuje ARR služby klastrovým organizacím a podílela se i na přípravě projektů regionálních
vysokých škol do operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. ARR je koordinátorem
mezinárodního projektu CERADA (Central European Research and Development Area)
financovaného ze 7. Rámcovéo programu EK pro VaV, jehož cílem je posílit inovační potenciál
středoevropského výzkumného prostoru reprezentovaného Moravskoslezským krajem, Zlínským
krajem, Slezským vojevodstvím a Žilinským samosprávným krajem prostřednictvím vytvoření stabilní
platformy pro přeshraniční spolupráci na VaV projektech.
V širším smyslu lze k intermediárním institucím zařadit také Regionální radu regionu soudržnosti
Moravskoslezsko, potažmo Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko (ÚRR). ÚRR
je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího
orgánu Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (ROP). V rámci ROP jsou podporovány
i aktivity rozvoje regionální infrastruktury včetně infrastruktury vzdělávací. Při nastavování
konkrétních podmínek jednotlivých výzev má proto Regionální rada a ÚRR vliv na vytváření prostředí
pro fungování regionálního inovačního systému. Svými aktivitami při přípravě na programovací
období 2014-2020 zároveň spoluvytváří předpoklady pro čerpání z finančních nástrojů EU.
1.1.5
Přehled ukazatelů v oblasti výzkumu a vývoje
Data zachycující výdaje na VaV v členění na základní, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj
nejsou za MSK k dispozici (jsou dostupná pouze za celou ČR), proto nemůže dojít k posouzení a
zhodnocení stavu u tohoto ukazatele.
1.1.6
Popis odvětví s největším ekonomickým potenciálem pro rozvoj regionu
Moravskoslezský kraj je ekonomikou velkých firem, které dominují těžba, hutnictví, strojírenství
(vytvářející ucelený hodnotový řetězec uhlí-ocel-strojírenství) a automobilový průmysl. Řada
firem (zejména velkých) nadále prochází významnými strukturálními změnami.
K dynamickému rozvoji dochází také v oborech mimo hlavní specializaci MS kraje. Mezi znalostně
náročné lze řadit zejména IT, elektro, chemický průmysl a specializované služby pro firmy
(zejména inženýrské, poradenské a výzkumné firmy). V rámci těchto oborů a strojírenství byla
zaznamenána nejvyšší intenzita tvorby nových znalostně orientovaných firem. Nejčastějšími oblasti,
kde byly takové firmy zaznamenány, jsou: (i) vývoj speciálního SW spojený s poradenstvím a
systémovou integrací, (ii) vývoj a výroba speciálních zařízení pro energetiku (často na bázi
energetického využití odpadů), (iii) vývoj a výroba speciálních (měřících) přístrojů a zařízení pro
18 hutní, důlní, strojírenský průmysl a (iv) specializovaný inženýring (zejména) pro těžké strojírenství. V
případě jiných oblastí byl rozvoj znalostně orientovaných aktivit zaznamenán pouze v souvislosti s
příchodem nadnárodních společností. V tomto případě se u zaznamenaných případů jedná o (i)
průmyslovou automatizaci, (ii) robotiku, (iii) elektroniku a (iv) chemický průmysl.
1.1.7
SWOT analýza regionu
Slabé stránky (Weaknesses)
1. Nedostatečná koordinace aktivit v regionálním inovačním systému
2. Nedostatek kvalifikovaných VaV pracovníků
3. Horší jazyková vybavenost a horší kompetence v oblasti soft skills (pracovníci firem,
univerzit, výzkumných ústavů, podpůrných organizací)
4. Nižší aktivita v oblasti technických a marketingových inovací (pod průměrem ČR)
5. Podíl výdajů na VaV na HDP patří ve veřejném sektoru v MSK k nejnižším v ČR
6. Nedostatečná specializace na podporu inovačního podnikání
7. Internacionalizace aktivit klastrových organizací
8. Nedostatečné PR VaVaI aktivit v regionu
Silné stránky (Strengths)
1. Silný znalostní potenciál v tradičních odvětvích a v dynamicky se rozvíjejících nových
odvětvích
2. Přítomnost VŠB-TUO a výzkumných ústavů svázaných s tradičními průmyslovými odvětvími
3. Přítomnost nadnárodních společností (např. v automobilovém průmyslu) zavádějících a
rozšiřujících aktivity v oblasti VaVaI
4. Nadprůměrný podíl výdajů na VaV na HDP v podnikovém sektoru (v porovnání s průměrem
ČR)
5. Vůdčí pozice v rozvoji klastrových iniciativ v ČR
6. Úspěšné čerpání SF EU prostřednictvím klastrových organizací (posilování absorpční kapacity
MSK)
Příležitosti (Opportunities)
1. Reorientace místních firem na technologicky náročné tržní segmenty
2. Posílení vazeb mezi tradičními a novými odvětvími
3. Zásadní potřeba rozvoje netechnických kompetencí a navazujících vnitrofiremních procesů
4. Rozvoj lokálních center excelence při místních VŠ (spolupráce firmy – univerzity)
5. Aktivnější přístup univerzit a výzkumných ústavů ke spolupráci s firmami
6. Zvýšení podílu financování VaV aktivit univerzit a výzkumných ústavů ze soukromých zdrojů
7. Posílení aktivit klastrových organizací v oblasti VaVaI
Hrozby (Threats)
1. Rychlý rozvoj znalostí a technologií konkurentů ze zemí s nižšími cenami vstupů
2. Nedostatek technicky vzdělané pracovní síly
3. Nedostatek finančních prostředků na realizaci RIS
4. Přetrvávající bariéry v komunikaci mezi znalostními institucemi a firmami
5. Pokračující roztříštěnost institucí regionální inovační infrastruktury
6. Závislost klastrových organizací na dotacích (OPPI-Spolupráce) – riziko nezajištění
samofinancovatelnosti klastrových organizací po roce 2013 a nesplnění kritérií evropské
klastrové excelence
1.2 Shrnutí výsledků realizovaných analýz v rámci inovačních strategií
19 1.2.1
Počet inovujících podniků (podniků s inovační aktivitou) s rozdělením na inovace
produktové a procesní
Tabulka č. 13 Počet inovujících podniků a technicky inovující podniky v MSK a ČR
2004-2006
2006-2008
1 576
1 671
celkem
podniky s produktovou
574
551
inovací
podniky s procesní inovací
755
680
podniky s netechnickými
247
440
inovacemi (marketingové,
organizační)
Česká republika celkem
16 688
19 303
podniky s produktovou
7 441
7 114
inovací
podniky s procesní inovací
8 815
9 550
podniky s netechnickými
432
2 639
inovacemi (marketingové,
organizační)
Zdroj: ČSÚ
Přestože se samotný počet inovujících podniků v MSK mírně zvýšil, podíl jejich počtu v kraji se
vzhledem k celkovému počtu v ČR v období 2006-2008 snížil oproti období 2004-2006 o 0,78 %.
Celkově jejich podíl v období 2006-2008 činil 8,66 % vzhledem k počtu v ČR. V případě členění
v oblasti technických inovací došlo u podniků s produktovou inovací k menšímu nárůstu podílu na
7,74 % a u podniků s inovací procesní k jeho výraznějšímu poklesu o 1,46 % na 7,1 % v období 20062008.
Tabulka č. 14 Podniky s produktovou inovací novou na trhu v Moravskoslezském kraji a ČR
2006-2008
129
Česká republika
1723
Zdroj: ČSÚ
Počet podniků s produktovou inovací novou na trhu je nově sledovaným ukazatelem, pro který jsou
k dispozici pouze kumulovaná data za jedno období 2006–2008. Tento ukazatel bude v následujících
letech sledován a po získání dostatečné časové řady bude podrobněji analyzován. V současnosti lze
konstatovat, že podíl podniků v Moravskoslezském kraji na celkovém počtu podniků s produktovou
inovací novou na trhu v ČR činí 7,5 %, což odpovídá poměrnému podílu kraje jako statistické
jednotky NUTS 3 na celkovém území ČR.
1.2.2
Vlivy inovací na podnik
V Moravskoslezském kraji se konkrétní inovace v podnicích projevují zejména v postupném
zvyšování kvality výrobků a služeb a zvýšení pružnosti výroby a poskytování služeb. Před příchodem
finanční krize v roce 2009 se inovační aktivity uplatnily také ve zvyšování kapacit výroby a
poskytování služeb, při postupném opětovném oživování ekonomiky v kraji nabývají tyto inovační
aktivity opět na významu. Efekty inovačních projektů ve firmách lze v kraji spatřovat poměrně často
také v podobě snížení mzdových nákladů na jednotku produkce, snížení spotřeby materiálu a energie
na jednotku produkce a rovněž v oblasti snížení dopadu na životní prostředí anebo zvýšení ochrany
zdraví a bezpečnosti. Méně se inovace v podnicích v Moravskoslezském kraji projevují v podobě
20 rozšiřování sortimentu výrobků a služeb anebo ve vstupu na nové trhy či zvýšení podílu na trhu. To
potvrzuje také celkově menší počet podniků zavádějících technické inovace (produktové či procesní),
zejména však produktové inovace nové na trhu.
1.2.3
Splnění regulačních požadavků (předpisů)
Vzhledem k tomu, že naprostá většina podniků a výzkumných pracovišť v Moravskoslezském kraji
působí v technických odvětvích (důlní průmysl, hutnictví, strojírenství, automobilový průmysl,
energetika, atd.) je plnění veškerých technických předpisů daných platnými zákony a vyhláškami
v ČR pro jejich fungování nezbytné a tím pádem i samozřejmostí.
1.2.4
Nejnákladnější aktivity na realizaci inovací
Mezi nejnákladnější aktivity na realizaci inovací v Moravskoslezském kraji patří nepochybně investice
do výzkumné a vývojové infrastruktury, především do konkrétních zařízení pro VaV. Týká se to jak
veřejného, tak soukromého sektoru. V případě veřejného VaV jsou momentálně realizovány 4 velké
projekty regionálních výzkumných center financované z Operačního programu Výzkum a vývoj pro
inovace (RMTVC – Regionální materiálově-technologické výzkumné centrum, INEF – Inovace pro
efektivitu a životní prostředí, IET – Institut environmentálních technologií, ENET – Energetické
jednotky při využití netradičních zdrojů energie), čeká se na zahájení realizace dalších dvou projektů
(Centrum excelence IT for Innovations, ITT – Institut čistých technologií těžby a užití energetických
surovin). Rovněž v rámci podnikového sektoru byly v posledních 5 letech investovány značné
prostředky do zařízení pro VaV, zvláště však ve velkých podnicích, v rámci nichž je v kraji
soustředěna drtivá většina podnikového výzkumu a vývoje (Vítkovice, Třinecké železárny,
ArcelorMittal, ŽDB Bohumín, Bonatrans, Visteon Autopal, Tatra, aj.).
Kromě samotných investic do VaV infrastruktury jsou rovněž velmi podstatné investice do lidských
zdrojů ve VaV, neboť Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatečným počtem
výzkumných pracovníků ve veřejném i soukromém sektoru.
1.2.5
Bariéry bránící zavádění inovací
Bariér bránících zavádění inovací je celá řada, a to jak na straně soukromého, tak i veřejného
(akademického) sektoru.
Na straně sektoru podnikatelského se jedná především o:
• Nedostatek vlastních financí na provádění interního i externího VaV, zejména v MSP
• Obtížný přístup k externímu financování VaV, ať už pro vlastní VaV či VaV zajišťovaný
dodavatelsky (návratné prostředky, dotace – opět zejména MSP)
• Neexistence inovační strategie ve firmách, podceňování VaVaI, upřednostňování běžných
provozních aktivit (pořízení nových strojů, apod.) na úkor investic do VaVaI, neznalost
problematiky VaVaI a s ní souvisejících oblastí inovačního managementu, inovačních
systémů, transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví (to vše především v případě
MSP)
• Nedostatek vlastních kvalifikovaných výzkumných pracovníků (MSP)
• V případě velkých firem mnohdy neprůhledná a nejednoznačně specifikovaná dlouhodobá
strategie VaV
Na straně veřejného sektoru (univerzity, veřejné výzkumné ústavy) se vyskytují tyto bariéry:
• Orientace převážně na základní výzkum, tím pádem velký odstup prováděných aktivit VaV od
potřeb podnikové sféry
• Neschopnost univerzit a veřejných výzkumných ústavů splnit požadavky kladené na VaV
úkoly ze strany firem (termíny, požadovaná úroveň finalizace výsledků VaV pro jejich
uvedení na trh)
21 •
•
1.2.6
S výše uvedeným souvisí nedostatek výzkumných pracovníků s praktickými zkušenostmi
z podnikové sféry, kteří jsou schopni se zástupci firem efektivně komunikovat a vnímat jejich
potřeby
Systémy komercializace výsledků VaV činnosti na veřejných výzkumných pracovištích
nemotivují výzkumné pracovníky (ani finančně, ani z hlediska potřeb odborného rozvoje, což
je navíc dáno také celostátním systémem RIV) k provádění aplikovaného výzkumu a
spolupráci s firmami
Spolupráce při inovacích
V Moravskoslezském kraji probíhá spolupráce v inovačních aktivitách mezi podniky, univerzitami a
výzkumnými ústavy, avšak v omezeném rozsahu z důvodů popsaných v předcházejícím bodě e).
Spolupráce probíhá zejména formou zadání výpočtů, kalkulací, základních řešení, měření, apod.
firmami univerzitám či výzkumným ústavům, nejedná se o zadání komplexních výzkumných a
vývojových úkolů „na klíč“.
V oblasti realizace VaV projektů pomáhají MSP v Moravskoslezském kraji klastrové organizace, na
kterých se členské firmy klastrů mohou podílet, a které by si samy nemohly z finančních, personálních
a dalších důvodů dovolit realizovat. Je zde však problém duševního vlastnictví výsledků VaV
projektů, které zůstávají majetkem klastrové organizace (většina VaV projektů klastrových organizací
je finančně podpořena z Operačního programu Podnikání a inovace, podprogramu Spolupráce). Proto
tyto projekty neřeší přímo vývoj nových konkrétních produktů či služeb v MSP, jedná se tedy pouze o
částečné řešení VaV aktivit MSP formou vzájemné spolupráce těchto firem s univerzitami a
výzkumnými ústavy v rámci klastrových organizací.
1.3 Přehled úspěšně fungujících forem spolupráce mezi podnikatelským a
akademickým sektorem v regionu
1.3.1
Klastrové iniciativy
Moravskoslezský kraj patří mezi přední regiony v ČR v oblasti podpory podnikání a rozvoje
konkrétních odvětví na bázi klastrové spolupráce. Základní údaje o klastrových organizacích obsahuje
následující tabulka.
Tabulka č. 15 Základní údaje o klastrových organizacích v Moravskoslezském kraji
Manažer a Prezident / Počáteční Současný
Klastrová
Datum Právní
počet zam.
předseda
Sídlo
počet
počet
organizace
založení forma
členů
členů
35
občanské Ruská 2887/10, Ing. Lubomír
Ing. Jan
Národní
(18 při
sdružení OstravaGogela + 1
Světlík,
strojírenský klastr,
55
1.
03/2003
Vítkovice
VÍTKOVICE, zahájení
o.s.
restruktua.s.
NSK
ralizace )
Moravskoslezský
občanské Studentská
Ing. Jan
Ing. Jiří
dřevařský klastr,
sdružení 6202, 708 33
Poledník
Pohloudek,
26
29
2.
08/2005
o.s.
Ostrava-Poruba
+5
RD Rýmařov
s.r.o.
MSDK
družstvo 1. máje34/120 Ing. František Ing. Luděk
Envicrack,
Peterka
Žáček
blok C, 70300
klastr
15
26
12/2005
3.
+4
Frýdecká
Ostrava
alternativních
skládka, a.s.
Vítkovice
zdrojů energie
22 občanské 17. listopadu 15, Externí
Prof. Ing. Ivo
sdružení 708 33 Ostravamanažer Vondrák, CSc.
4. IT Cluster, o.s. 01/2006
Poruba
Ing. Vladimír VŠB-TU
Mlateček + 1
občanské Studentská 17/ Ing. Ladislav Ing. Erich
Moravskoslezský
sdružení 6202, OstravaGlogar
Zipser
automobilový
Poruba
+2
Cromodora
5.
09/2006
klastr, o.s.
Wheel
MAK
Klastr
6. HYDROGENCZ, o.s.
občanské Výstavní 8, 709 Ing. Bohumil
sdružení 00 Ostrava
Horák, Ph.D,
09/2006
VŠB-TU,
FEI
občanské Techmologická
Ext.man.
sdružení 372/2 Ostrava Ing. Antonín
10/2006
708 00
Laš
Knowledge
Management
7.
Cluster, o. s.
KMC
Moravskoslezský
Občanské Studentská
Ing. Jan
8. energetický klastr, 11/2008 sdružení 6202, 708 33
Poledník + 2
o. s. MSEK
Ostrava-Poruba
Moravskoslezský
Občanské Na Jízdárně 7,
RNDr.
klastr cestovního
sdružení 702 00 Ostrava
Kamila
9.
10/2008
ruchu, o. s.
Krečmerová,
MBA
KLACR
Ing. Robert
Občanské Lumírova 13,
Chlebiš + 2
sdružení OstravaBezpečnostněVýškovice
technologický
14. 5.
10.
70030
klastr, o. s.
2010
BTK
Ing. Bohumil
Horák, Ph.D,
VŠB-TU, FEI
Ing. Antonín
Laš
Ing. Zdeněk
Duba, Dalkia
ČR, a.s.
Mgr. Jiří
Juhász,
CK Juhász
18
55
21
51
12
12
25
23
7
19
14
40
20
20
Doc.Dr.Ing.
Miloš Kvarčák
Z výše uvedené tabulky lze vypozorovat, že v MSK existují jak „služebně starší“ klastrové organizace
(např. NSK, MSDK), tak i nové klastrové organizace (např. MSEK, KLACR, BTK). Od toho se odvíjí
také jejich velikost, počet zaměstnanců, rozpočet, množství a kvalita doposud uskutečněných aktivit a
projektů a tím i jejich přínosy pro členské firmy.
¾ Odvětvová orientace klastrových organizací v MSK
Klastrové organizace v MSK jsou svým odvětvovým zaměřením v souladu s průmyslovými odvětvími
v MSK, která byla identifikována v rámci terénního šetření podmínek inovačních aktivit ve firmách
při zpracování regionální inovační strategie (hlavní hodnotový řetězec uhlí-ocel-strojírenství,
automobilový průmysl, IT a elektro, chemický průmysl, specializované služby pro firmy a ostatní),
což potvrzuje relevanci jejich založení a fungování.
Typickým reprezentantem tradiční průmyslové základny v MSK je Národní strojírenský klastr
(NSK), který je strategicky orientován na těžké strojírenství pro energetiku, stavebnictví a dopravu.
Vedoucí společností NSK je Vítkovice, a. s.
Dalším příkladem je Moravskoslezský automobilový klastr (MAK), který v sobě sdružuje řadu
tuzemských i zahraničních firem dodávajících komponenty pro automobilový průmysl v různých
úrovních Tier 1, 2, 3 …. (jedná se o firmy v oblasti zpracování kovů, výroby plastů, světelné techniky,
apod.). Strategií MAK je maximalizace využití a rozvoje místních lidských a technických kapacit pro
zvýšení konkurenceschopnosti členů klastru tak, aby se většina z nich postupně stala certifikovanými
23 dodavateli pro dodavatele Tier 1 či pro automobilové výrobce jako takové. Vedoucí společností MAK
je Visteon Autopal, s. r. o.
Velmi významný je rovněž IT Cluster, ve kterém sehrává hlavní úlohu VŠB - TUO, Fakulta
elektrotechniky a informatiky. IT Cluster je orientován na využití synergií členských firem v oblasti
dodávek softwarových řešení na míru většinou pro zákazníky z veřejného sektoru. Důležitou aktivitou
klastru je také marketing a propagace klastru jako takového i jeho členů a rozvoj lidských zdrojů
v oblasti IT. Klastr je rovněž zapojen do strategického projektu IT4Innovations, který byl doporučen k
financování z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Návaznost na stěžejní průmyslovou orientaci v MSK má také nově založený Moravskoslezský
energetický klastr (MSEK; založen na podzim 2008). Klastr je zaměřen na podporu harmonizace
předpisů v oblasti energetiky se směrnicemi EU, na podporu obnovitelných a alternativních zdrojů
energie a na vzdělávání v oblasti energetické gramotnosti. Vedoucí společností MSEK je Dalkia, a. s.
Dílčí návaznost na klíčová průmyslová odvětví v kraji má také klastr Envicrack, který je typickým
příkladem výzkumně orientovaného klastru v oblasti obnovitelných a alternativních zdrojů energie.
Klastr se specializuje na vývoj a komerční využití pyrolýzní technologie (zpracování tříděného
odpadu, zejména biomasy, pneumatik, apod., za účelem kombinované výroby elektrické energie a
tepla), s ní souvisejících posuvných zařízení u železničních vleček a solárních systémů. Leaderem
klastru je společnost Arrow Line, s. r. o.
Dalším příkladem výzkumně orientovaného klastru v oblasti chemického průmyslu je Klastr
Hydrogen-CZ. Klastr se zaměřuje na výzkumné aktivity v oblasti výroby, distribuce, skladování
vodíku a jeho využití zejména v dopravě. Hlavními hráči v klastru jsou VŠB-TUO, Fakulta
bezpečnostního inženýrství a firmy Linde Gas a ZVU.
Ke služebně nejstarším klastrům patří Moravskoslezský dřevařský klastr (MSDK), jehož cílem je
propagace a aplikace dřeva jakožto stavebního materiálu budoucnosti a rozvoj lidských zdrojů
v oblasti dřevozpracující výroby a navazujícího stavebnictví. Vedoucími firmami v klastru jsou Meyer
Melnhof Holz a Biocel (Heinzel Pulp) v Paskově.
Další klastrovou organizací je Knowledge Management Cluster (KMC). Klastr je zaměřen na oblast
rozvoje informačních a komunikačních technologií a transferu znalostí o podnikání převážně v malých
podnicích, v geografickém vymezení Moravskoslezského a Zlínského kraje.
Další z klastrových organizací v kraji je Moravskoslezský klastr cestovního ruchu – KLACR.
Klastr patří svou povahou do odvětví služeb v oblasti cestovního ruchu, jeho relevance je tak pro účely
mapování a vyhodnocování VaVaI aktivit minimální.
Poslední klastrovou organizací je Bezpečnostně technologický klastr (BTK). Ten se zaměřuje na
koordinaci a posilování spolupráce v oblasti bezpečnostně technologického výzkumu soustředěného
do Moravskoslezského kraje, který má velmi vhodnou infrastrukturu a historii spojenou s těžkým
průmyslem a hutnictvím. Navazuje také na poslání a činnosti České technologické platformy
bezpečnosti průmyslu, která má za primární cíl posilovat úroveň bezpečnosti průmyslu v ČR (viz
následující podkapitola).
¾ Výzkumné a vývojové aktivity
Co se týče výzkumných a vývojových aktivit klastrových organizací, jako ryze výzkumně orientovaný
klastr lze označit Klastr Envicrack s jeho pyrolýzní technologií a solárními systémy, které jsou
vyvíjeny za účelem transferu těchto technologií do výroby a jejich komerčního využití a uplatnění jak
na trhu tuzemském, tak na trzích zahraničních. Vývoj těchto technologií včetně provozu pilotních
testovacích zařízení probíhá za úzké spolupráce VŠB-TUO, firmy Arrow Line a dalších firem
v klastru.
24 Za typický výzkumně-orientovaný klastr je možno označit také klastr Hydrogen-CZ. Současnými
výzkumnými projekty klastru jsou především mobilní čerpací stanice vodíku, vodíkové vozidlo na
Letišti Mošnov a vodíkový autobus pro provoz v Ostravě-Porubě a také pro přepravu cestujících
z Letiště Mošnov do Ostravy a zpět. V porovnání s klastrem Envicrack se však jedná o rozsahem
menší projekty s omezenější schopností uplatnění na trhu.
Dalším klastrem, jehož převážná část aktivit je věnována oblasti VaVaI je MAK. V porovnání
s předchozími klastry je MAK v této oblasti zaměřen na poskytování služeb svým členům
prostřednictvím přípravy a provozování výzkumné, vývojové a inovační infrastruktury. Konkrétně se
jedná o laboratoře (tepelná, hluková a nová pulsační a plastová laboratoř), jejichž kapacity jsou
členům k dispozici za zvýhodněných či tržních podmínek. MAK také realizuje výzkumný projekt
Technologie vstřikování práškových kovů (tzv. technologie PIM) v úzké spolupráci s VŠB-TUO a
zaangažovanými členskými firmami.
Také IT Cluster vyvíjí část svých aktivit v oblasti VaVaI. Tyto aktivity zastřešuje převážně VŠB-TU,
FEI. Jedná se o výzkum a vývoj softwarů pro potřeby veřejného sektoru: IT4DM (IT for Disaster
Management, projekt Floreon – Floods Recognition on the Net), Inteligent Transportation Systems.
Co se týče vývoje konkrétních softwarů a jejich uplatnění na trhu, je toto doménou členských firem
klastru, které na jejich vývoji úzce spolupracují. Jmenovat můžeme např. software Data pro život pro
záchrannou službu, informační systém pro městskou policii v Ostravě, apod. V budoucnu se budou
aktivity IT Clusteru a jeho firem v oblasti VaVaI dále rozšiřovat ve vztahu k plánované realizaci
strategického projektu IT4Innovations.
Rovněž BTK jako zcela nová klastrová organizace začala realizovat VaV projekty za finanční podpory
z Operačního programu Podnikání a inovace, podprogramu Spolupráce. Jedná se o projekty
Vybudování mobilního měřícího pracoviště a Zřízení expertního pracoviště pro hodnocení psychické
(fyzické) zátěže v pracovním procesu. Tím byly vytvořeny předpoklady pro kontinuální rozvoj a
udržitelnost BTK v budoucnosti.
U ostatních klastrů (MSDK, MSEK, NSK, KMC) je aktivita v oblasti VaVaI méně viditelná, než je
tomu v předchozích případech (např. MSDK disponuje malou laboratoří vybavenou pro výzkum v
oblasti zrání a sušení dřeva na VŠB-TUO, Fakulta stavební). Tyto klastry plánují posílení aktivit
v oblasti VaVaI zejména cestou budování nových laboratoří, zejména MSDK a MSEK (na základě
dotace z OPPI-Spolupráce; MSDK plánuje vybudovat výzkumné dřevařské centrum na VŠB-TUO,
podobné plány má i MSEK). Tyto čtyři zmiňované klastry doposud věnovaly větší část svého úsilí
projektům v oblasti rozvoje lidských zdrojů, posilování obchodní spolupráce (dodavatelské řetězce),
propagace a marketingu (předchozí klastry, které jsou více orientované na oblast VaVaI, se těmto
typům projektů samozřejmě věnují také).
¾ Hodnocení kvality fungování klastrových organizací
Co se týče interního hodnocení kvality fungování klastrové organizace, konkrétně jejího
managementu, klastrové organizace primárně tento systém momentálně nastavený nemají. Klastrové
organizace vykazují výstupy své činnosti a k nimi vtažené monitorovací indikátory, avšak ve vztahu
k poskytovateli dotace (MPO, CzechInvest) za již uskutečněné rozvojové projekty podpořené
z programu OPPP Klastry nebo za momentálně realizované rozvojové projekty podpořené z programu
OPPI Spolupráce. Fungování klastrových organizací v MSK mapuje průběžně ARR prostřednictvím
regionální iniciativy ClusterNet, v rámci níž je každý rok zpracovávána podrobná zpráva o klastrech
v MSK.
¾ Další plány rozvoje klastrových organizací v MSK
25 Klastrové organizace plánují svůj další rozvoj prostřednictvím rozvojových projektů
spolufinancovaných ze SF EU. Nejčastěji se jedná o programy OPPI (Spolupráce), OPVpK, OPLZZ,
Operační programy Přeshraniční spolupráce, Interreg IVB, IVC, 7. rámcový program VaV, eventuelně
další. Z hlediska dalších plánů rozvoje byl zatím zaznamenán menší zájem klastrů zařadit se mezi tzv.
excelentní klastry na základě aktuálního vývoje evropské klastrové politiky. Menší zájem lze vysvětlit
absencí konkrétních kritérií evropské klastrové excelence, které budou stanovena v rámci realizace
projektu Evropská iniciativa klastrů excelence, který byl zahájen v září 2009 a poběží 3 roky.
1.3.2
Technologické platformy
Kromě výše uvedených klastrových organizací působí v Moravskoslezském kraji také Česká
technologická platforma bezpečnosti průmyslu (CZ-TPIS). Jejím úkolem je stanovit nové směry a
trendy VaV v oblasti bezpečnosti průmyslu na základě zpracování Strategické výzkumné agendy
platformy a na ni navazujícího Implementačního akčního plánu. Činnost platformy je finančně
podporována z Operačního programu Podnikání a inovace, podprogramu Spolupráce.
1.3.3
Inovační podpůrné programy a služby zaměřené na podporu spolupráce
podnikatelského a akademického sektoru
¾
Grantové, finanční nástroje
Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2011
Vyhlašovatelem programu a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Program navazuje na
předešlá léta, ve srovnání s rokem 2010 zůstává téměř beze změn (celková alokace 20 mil. Kč).
Vyčleněno tedy bylo znovu 5 dotačních titulů:
Dotační titul 1
Zapojení zahraničních odborníků do vědeckých projektů a přednášek realizovaných v kraji
prostřednictvím poskytování neinvestičních dotací. Žadatelem a příjemcem může být: vysoká škola,
výzkumný ústav, nemocnice ve 100% vlastnictví veřejného subjektu a se sídlem v kraji. Na tento
dotační titul je určeno přibližně 14,5 % z celkového objemu finančních prostředků Programu (2,9 mil.
Kč).
Dotační titul 2
Podpora talentovaných studentů prvních ročníků bakalářského studia vysokých škol v
Moravskoslezském kraji prostřednictvím stipendií v prvním semestru, příp. dále v následujících dvou
semestrech. Vztahuje se na všechny obory vysokých škol v MSK, prostřednictvím žadatele o dotaci
(vysoké školy) je mohou obdržet studenti, kteří v rámci studia na střední škole reprezentovali ČR na
mezinárodní úrovni, či se v celostátních kolech národních olympiád umístili do třetího místa, nebo u
uměleckých oborů je podstatná účast ve významných mezinárodních soutěžích, získání mezinárodních
ocenění atd. Výše stipendia na osobu max. do výše 30.000 Kč/semestr. Připadají zde cca 3 % (600 000
Kč) z celkového objemu finančních prostředků Programu.
Dotační titul 3
Podpora spolupráce všech typů podniků a vysokých škol, nebo výzkumných ústavů v
Moravskoslezském kraji prostřednictvím neinvestičních dotací. Výše podpory je určena (režim de
minimis) dle velikosti podniku:
- velký podnik - vlastní podíl min. 60 %, max. 40 % dotace
- střední podnik - vlastní podíl min. 30 %, max. 70 % dotace
- malý podnik - vlastní podíl min. 20 %, max. 80 % dotace
Maximální výše dotace na jeden projekt je 400.000 Kč, došlo tedy k navýšení o 100 000 Kč oproti
předcházejícímu roku. V případě, že si v rámci projektu příjemce zaměstná studenta spolupracující
vysoké školy na realizaci projektu (pro komunikaci s VŠ, zapojení výsledků služby nebo procesu do
26 praxe apod.), bude mu navýšena dotace o 20 %. Na tento titul je určeno cca 50 % (10 mil. Kč) z
celkového objemu finančních prostředků Programu.
Dotační titul 4
Podpora výzkumných a vývojových aktivit formou poskytování účelových dotací v rámci veřejné
soutěže v oborech výzkumu: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy.
Žadatelem a příjemcem dotace jsou PO bez ohledu na právní formu, jejichž hlavní činností je výzkum
nebo vývoj a šíření jejich výsledků prostřednictvím převodu technologií (vysoké školy, výzkumné
ústavy, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace zabývající se výzkumnými aktivitami).
Minimální výše poskytnuté dotace je stanovena ve výši 100.000,- Kč a maximální výše dotace je
1.000.000,- Kč pro jeden projekt. Poskytovatel se finančně spolupodílí na úhradě uznatelných nákladů
realizovaných projektů do max. 90 %, minimální podíl příjemce na uznatelných nákladech je 10 %.
Dotace bude poskytována na úhradu investičních i neinvestičních nákladů projektu, přičemž investiční
náklady projektu musí tvořit minimálně 20% celkových nákladů projektu. U projektů s celkovými
náklady pod 300.000,- Kč není míra investičních nákladů stanovena. Připadá zde cca 25 % (5 mil. Kč)
z celkového objemu finančních prostředků Programu.
Dotační titul 5
Podpora talentovaných studentů doktorského studia a jeho absolventů formou stipendií či příplatků ke
mzdě. Žadatelem a příjemcem dotace jsou vysoké školy se sídlem v kraji, vztahuje se na všechny
obory VŠ v kraji. Poskytovatel se bude finančně spolupodílet na úhradě uznatelných nákladů do max.
90 %, minimální podíl příjemce na uznatelných nákladech je 10 %. Výše stipendia, resp. příplatků na
osobu max. do výše 60.000 Kč/rok. Připadá zde cca 7,5 % (1,5 mil. Kč) z celkového objemu
finančních prostředků Programu.
Program vyhlášený v roce 2009 se svým obsahem značně odlišoval od jeho současné podoby. Cílem
programu byla pouze podpora VaV aktivit formou poskytování účelových dotací v rámci veřejné
soutěže v oborech výzkumu: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy a společenské vědy.
Příjemcem podpory byly právnické osoby bez ohledu na právní formu, jejichž hlavní činností je
výzkum nebo vývoj a šíření jejich výsledků prostřednictvím převodu technologií (vysoké školy,
výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace zabývající se výzkumnými
aktivitami). Minimální výše poskytnuté dotace byla stanovena ve výši 100.000,- Kč a maximální výše
dotace pak 8.000.000,- Kč pro jeden subjekt.
Program na podporu přípravy projektové dokumentace 2011
Vyhlašovatelem programu a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Jsou dány tři větve
tohoto programu:
1.
Podpora klastrových organizací prostřednictvím poskytování účelových investičních nebo
neinvestičních dotací na vypracování projektové dokumentace na realizaci plánovaného záměru, který
je v souladu s pravidly pro podávání žádostí a poskytování dotací do Operačního programu podnikání
a inovace (Spolupráce – klastry), 7. Rámcového programu pro výzkum a vývoj a Rámcového
programu pro konkurenceschopnost a inovace 2007-2013 (CIP). Na tento dotační titul je určeno cca
14 % (980 000 Kč) z celkového objemu finančních prostředků Programu. Dotace se pohybuje
v rozmezí 50 000 – 300 000 Kč, maximálně však 50 % uznatelných nákladů projektu.
2.
Podpora vysokých škol a nemocnic prostřednictvím poskytování účelových investičních nebo
neinvestičních dotací na vypracování projektové dokumentace na realizaci plánovaného záměru, který
je v souladu s pravidly pro podávání žádostí a poskytování dotací do OPPI (Prosperita, Inovaceochrana práv průmyslového vlastnictví) a 7. Rámcového programu pro výzkum a vývoj. Dotace se
pohybuje v rozmezí 50 000 – 300 000 Kč, maximálně však 50 % uznatelných nákladů projektu. Zde
připadá cca 14 % (980 000 Kč) z celkového objemu finančních prostředků Programu.
27 3.
Podpora komplexního rozvoje obcí a svazků obcí prostřednictvím poskytování účelových
investičních nebo neinvestičních dotací na vypracování projektové dokumentace na realizaci
plánovaného záměru. Zde připadá cca 72 % (5 040 000 Kč) z celkového objemu finančních prostředků
Programu.
Obsahově je vyhlášený program téměř shodný s rokem 2010, došlo však k rozšíření v podobě
možnosti zapojení nemocnic. U bodů 1 a 2 pak k nárůstu vynaložených prostředků z celkového
objemu finančních prostředků Programu (na 14 % z dřívějších 10 %).
V roce 2009 byl tento vyhlášený program zaměřen pouze na podporu směřovanou k obcím a svazkům
obcí. Pro klastrové organizace byl v roce 2009 připraven zvláštní dotační titul, v rámci něhož mohla
každá klastrová organizace se sídlem v MSK získat dotace na přípravu maximálně tří projektů (1x
160 000 Kč pro projekt do Operačního programu Podnikání a inovace, podprogramu Spolupráce, 2x
100 000 Kč pro projekty do jiných programů financovaných ze SF EU). Pro univerzity v MSK bylo
v roce 2009 vyčleněno z rozpočtu kraje celkem 19,4 mil. Kč na přípravu velkých projektů regionálních
VaV center a center excelence pro předložení do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace
(OPVaVpI); dalších 19,4 mil. Kč pro přípravu těchto projektů poskytlo také Statutární město Ostrava.
¾
Vzdělávací aktivity
V Moravskoslezském kraji v současné době neprobíhají žádné vzdělávací aktivity zaměřené na oblast
výzkumu, vývoje a inovací. V rámci realizace regionální inovační strategie je však naplánováno pro
rok 2011 a 2012 několik vzdělávacích aktivit:
•
•
•
Vzdělávací semináře na problematiku inovačních systémů, transferu technologií a ochrany
duševního vlastnictví (projekt Efektivní transfer znalostí – Ef-trans, duben – prosinec 2011),
Příprava vzdělávacího programu Úspěšná inovace (projekt Kompetence pro inovace, leden –
červen 2011) pro manažery MSP zahrnujícího 6 modulů: Rozpoznání vlastního inovačního
potenciálu, Inovační management, Technické inovace, Organizační inovace, Partnerství
v inovačním procesu a Financování VaV aktivit. Následně proběhne pilotní série vzdělávání
manažerů MSP; v roce 2012 budou na základě zájmu firem pořádány tyto vzdělávací semináře
na komerční bázi,
Škola inovací pro podnikatele: pořádání 2 – 3 denního školení v oblasti inovačního
managementu pro manažery firem (v rámci projektu InNOBorder).
1.4 Všeobecné zhodnocení naplňování inovační strategie, jejího akčního
plánu
1.4.1
Shrnutí cílů Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010 – 2016
Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010 – 2016 (dále jen RIS MSK) má globální
cíl, k jehož naplnění slouží dílčí specifické cíle rozdělené do čtyř prioritních oblastí. Strukturu cílů a
prioritních oblastí RIS MSK znázorňuje následující schéma
28 Graf 2 Struktura cílů a prioritních oblastí RIS MSK
Globální cíl:
Zvýšit konkurenceschopnost
ekonomiky
Moravskoslezského kraje na
globálních trzích
Prioritní oblast A:
Transfer technologií
1.4.2
Prioritní oblast B:
Lidské zdroje
Prioritní oblast C:
Internacionalizace
Prioritní oblast D:
Koordinace a implementace
RIS
Specifický cíl A1:
Podpora transferu
a komercializace výsledků
VaV činnosti
Specifický cíl B1:
Zvýšení odborných
kompetencí lidských zdrojů ve
znalostní ekonomice
Specifický cíl C1:
Podpora navázání mezinár.
kontaktů
a transferu know-how
Specifický cíl D1:
Zajištění koordinace subjektů
RIS
Posílení spolupráce firem a
znalostních institucí v oblasti
VaV
Zvýšení kvalifikace lidských
zdrojů ve znalostních
institucích
Posílení účasti MSK
v mezinárodních projektech
VaV
Zajištění implementace RIS
Podpora zakládání
a rozvoje spin-offs
a inovativních start-ups
Rozvoj systému technického
a dalšího vzdělávání
Zvyšování exportní
výkonnosti firem v MSK
Podpora propagace RIS
Shrnutí procesu tvorby RIS MSK
RIS MSK byla zpracovávána od března 2009 do března 2010. Nejprve byla zpracována analytická část
(březen – prosinec 2009) zahrnující statistickou analýzu inovační výkonnosti kraje, terénní šetření
podmínek inovačních aktivit ve firmách v kraji, terénní šetření institucí (znalostní instituce a
intermediární instituce pro podporu inovací) a případovou studii podpory inovací v Jihomoravském
kraji (JIC). Následně byla zpracována návrhová část RIS MSK včetně akčního plánu realizace RIS na
léta 2010 – 2011 (leden – březen 2010). Jak analytická, tak návrhová část RIS byla vytvářena v rámci
tzv. Odborné skupiny pro inovace, jejímiž členy byli zástupci firem, univerzit, Krajského úřadu MSK,
ARR, podnikatelských inkubátorů, VTP, výzkumných ústavů, klastrových organizací, aj.
Zpracovatelem analytické i návrhové části RIS MSK byla ARR. V období duben – srpen 2010 byla
návrhová část RIS MSK dále projednávána s jednotlivými odbory Krajského úřadu MSK, na komisích
a vedení Krajského úřadu MSK a na Tripartitě. Výsledkem byla optimalizace RIS po stránce finanční,
technické a organizační, její koncepce a obsah zůstaly nezměněny.
29 Zároveň probíhalo v období prosinec 2009 – srpen 2010 posouzení vlivů realizace RIS MSK na
životní prostředí – procedura SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na konci
srpna 2010 vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR souhlasné stanovisko k RIS MSK.
Dne 22. září 2010 byla RIS MSK schválena zastupitelstvem Moravskoslezského kraje.
1.4.3
Shrnutí procesu implementace RIS MSK
Od října 2010 byla oficiálně zahájena realizace RIS MSK. Realizací RIS MSK byla pověřena ARR.
Tato realizace probíhá prostřednictvím prvního akčního plánu RIS MSK na léta 2010 – 2011
zahrnujícího konkrétní projekty naplňující dílčí specifické cíle v jednotlivých prioritních oblastech.
ARR zpracovala k 31.12.2010 první vyhodnocení realizace projektů akčního plánu 2010 – 2011.
Výsledky tohoto vyhodnocení byly dne 7.2.2011 projednány na zasedání Koordinační rady (řídící
orgán RIS – jeho členové jsou totožní s členy Odborné skupiny pro inovace, která se po zpracování
RIS MSK transformovala na Koordinační radu RIS MSK). Výsledky zjištění jsou následující:
¾ Většina projektů je realizována dle plánu, v několika případech s drobnými úpravami aktivit,
harmonogramu či rozpočtu, které nemají žádný zásadní vliv na naplnění jejich cílů,
¾ Některé projekty budou řešeny prostřednictvím jiných projektů - cíle těchto projektů budou
prostřednictvím nástupnických projektů naplněny jen částečně,
¾ V rámci projektu Podpora vědy a výzkumu v MSK, dotační titul č. 1 (získávání zahraničních
výzkumných pracovníků) se vzhledem k nízké úrovni čerpání prostředků nepočítá s přípravou
návazného projektu Moravskoslezský program mobilit a asistenčních služeb pro výzkumné
pracovníky ze zahraničí,
¾ Realizace projektů akčního plánu RIS na léta 2010 – 2011 probíhá uspokojivě.
Na konci roku 2011 bude zpracována závěrečná monitorovací zpráva o realizaci projektů akčního
plánu RIS MSK na léta 2010 a 2011, která bude projednána na druhém zasedání Koordinační rady na
začátku prosince 2011. V první polovině roku 2011 bude připraven první návrh akčního plánu RIS
MSK pro rok 2012, který bude v druhé polovině roku finalizován a projednán na výše uvedeném
druhém zasedání Koordinační rady.
1.5 Úvodní zhodnocení navrhnutých inovačních nástrojů za roky 2008 –
2010
1.5.1
Shrnutí navrhnutých opatření/akčních plánů inovační strategie
Akční plán RIS MSK na léta 2010 – 2011 zahrnuje jednotlivé projekty kategorizované v souladu
s výše uvedenou strukturou RIS. Níže následuje přehled jednotlivých aktivit/projektů akčního plánu.
¾ Prioritní oblast A – Transfer technologií
Specifický cíl A1 – Podpora transferu a komercializace výsledků VaV činnosti
Projekty:
• Mapování stávajících systémů komercializace výsledků VaV činnosti a jejich následná
optimalizace (analýza metodik, směrnic a postupů komercializace výsledků VaV na
univerzitních pracovištích a výzkumných ústavech v MSK do aplikační sféry, jejich následná
optimalizace a zavedení)
• Iniciace a realizace klastrových projektů v oblasti VaV (stimulace a podpora klastrových
organizací při přípravě a realizaci VaV projektů včetně mezinárodních projektů v této oblasti)
Specifický cíl A2 – Posílení spolupráce firem a znalostních institucí v oblasti VaV
Projekt:
• Podpora vědy a výzkumu v MSK, dotační titul č. 3 (bližší popis viz kap. 3c))
30 Specifický cíl A3 – Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups
Projekty:
• Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem (služby
pro nové spin-offs a inovativní start-ups ve fázi před jejich vznikem i v raném stádiu jejich
existence po zahájení podnikatelské činnosti)
• Facilitace holgingového fondu pro finanční podporu spin-offs a inovativních start-ups (hledání
vhodných finančních nástrojů pro podporu začínajících spin-offs a inovativních start-ups a
facilitace jejich implementace v MSK)
¾ Prioritní oblast B – Lidské zdroje
Specifický cíl B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice
Projekt:
• Rozvoj znalostí lidských zdrojů v oblasti VaVaI (v rámci projektu Ef-trans – bližší popis viz
kap. 3c))
Specifický cíl B2 – Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích
Projekty:
• Podpora vědy a výzkumu v MSK, dotační titul č. 5 (bližší popis viz kap. 3c))
• Podpora vědy a výzkumu v MSK, dotační titul č. 1 (vč. Připravy návazného
Moravskoslezského programu mobilit a asistenčních služeb pro výzkumné pracovníky za
zahraničí; bližší popis viz kap. 3c))
Specifický cíl B3 – Rozvoj systému technického a dalšího vzdělávání
Projekty:
• Školy na trhu práce (organizace praxí studentů a pedagogů SŠ v podnicích, modifikace
studijních oborů na SŠ dle potřeb firem)
• Region4Tech (marketingové a propagační aktivity technických oborů na ZŠ – besedy
s manažery firem, exkurze v podnicích, vzdělávací materiály, atd.)
• Nový povinný předmět na VŠ: Rozvoj měkkých dovedností (se zaměřením na podnikání –
management, marketing včetně modulu komercionalizace a transfer technologií)
• Soft skills pro manažery a VaV pracovníky (rozvoj kvalitních týmů pro VaV – se zaměřením
na soft skills – schopnosti analyzovat trhy a potřeby zákazníků, umění efektivního jednání se
zákazníky, rozvoj schopností transformovat získané informace z trhu a od zákaznků do
podoby vnitropodnikových procesů VaV)
• Rozvoj jazykových kompetencí pedagogů pro posílení zapojení MSK do mezinárodních
projektů VaV (pro pedagogy SŠ, VOŠ a VŠ)
¾ Prioritní oblast C – Internacionalizace
Specifický cíl C1 – Podpora navázání mezinárodních kontatků a transferu know-how
Projekt:
• Brokerage Event (specializované setkání manažerů a VaV pracovníků ze soukromého i
akademického sektoru v konkrétně vymezeném odvětví včetně účasti zahraničních expertů,
cílem je navázat nové kontakty a zejména vygenerovat nové projekty VaV, jejichž výstupy
budou směřovat k uplatnění v komerční sféře; První Brokerage Event v MSK na téma
biomedicína a biomedicínská technika se uskuteční v říjnu 2011)
Speficický cíl C2 – Posílení účasti MSK v mezinárodních projektech VaV
Projekt:
• One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce (7. RP, Eureka, ERA
Net – jedno kontaktní místo v MSK poskytující informace o všech programech pro podporu
mezinárodní spolupráce ve VaV)
Specifický cíl C3 – Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK
Projekt:
31 •
Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem (mapování exportních trhů,
pořádání obchodních misí pro inovativní MSP z MSK)
¾ Prioritní oblast D – Koordinace a implementace RIS
Specifický cíl D1 – Zajištění koordinace subjektů Regionální inovační strategie/systému
Projekt:
• Koordinační rada RIS (řídící orgán RIS)
Specifický cíl D2 – Zajištění implementace RIS
Projekt:
• Implementace a monitoring RIS (realizace RIS po výkonné stránce, zajišťuje ARR)
Specifický cíl D3 - Podpora propagace RIS
Projekt:
• Propagace a medializace RIS a jejich výstupů (propagační materiály, články, informace na
webu, atd.)
1.5.2
Popis opatření/projektů realizovaných Krajským úřadem MSK
Krajský úřad MSK zajišťuje v rámci RIS MSK realizaci programu Podpora vědy a výzkumu
v MSK. Tento program byl vyhlášen pro rok 2011 v podstatě ve stejné podobě jako v roce 2010.
Program se člení do 5 dílčích dotačních titulů (bližší popis viz kap. 3c)).
¾ Dotační titul č. 1
V roce 2010 byly schváleny celkem čtyři projekty Vysoké školy báňské – Technické univerzity
Ostrava, Ostravské univerzity, Slezské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava s celkovou dotací
1,016 mil. Kč pro 30 zahraničních odborníků. Pro rok 2011 je stanovena stejná alokace jako pro rok
2010 ve výši 2,9 mil. Kč. Co se týče návazného Moravskoslezského programu mobilit a asistenčních
služeb pro výzkumné pracovníky ze zahraničí, s jeho přípravou a následnou realizací se vzhledem
k nízké úrovni čerpání stávajícího dotačního titulu č. 1 nepočítá.
Úroveň čerpání tohoto dotačního titulu v roce 2010 byla nízká. Z celkové alokace 600 000 Kč byla
poskytnuta pouze jedna dotace Ostravské univerzitě ve výši 90 000 Kč pro jednoho studenta. Pro rok
2011 je alokace stejná jako v roce 2010.
V roce 2010 bylo podpořeno 28 projektů s celkovou dotací ve výši 7,181 mil. Kč (alokace 10 mil. Kč).
Pro rok 2011 bude stejná alokace.
V rámci tohoto dotačního titulu bylo v roce 2010 podpořeno 8 projektů ve výši 5,81 mil. Kč (původní
plánovaná alokace 5 mil. Kč byla navýšena převedením zbylých prostředků z ostatních, méně
čerpaných dotačních titulů). Pro rok 2011 se počítá se stejnou alokací ve výši 5 mil. Kč.
V roce 2010 bylo prostřednictvím dvou schválených projektů předložených Vysokou školou báňskou
– Technickou univerzitou Ostrava a Ostravskou univerzitou podpořeno celkem 18 absolventů
doktorského studia a 39 studentů doktorského studia s celkovou schválenou dotací ve výši 1,482 mil.
Kč. Pro rok 2011 je určena stejná alokace ve výši 1,5 mil. Kč.
32 33 2 JIHOMORAVSKÝ KRAJ
2.1 Všeobecný úvod o podnikatelském a inovačním prostředí v regionu
Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a
Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno, které je významným
střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem střední
Evropy s dlouholetou tradicí pořádání veletrhů, za nimiž ročně přijíždí přes jeden milión lidí z celého
světa.
Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských
silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojujícími západní Evropu
s východní a severní s jižní. Letiště Brno-Tuřany se s více než půl milionem odbavených cestujících
v roce 2008 řadí na druhé místo mezi letišti v ČR. Každý den jsou odbavovány přímé lety do
Londýna a Prahy, dvakrát týdně linka do Moskvy. Zejména v letní sezóně je odbavováno přes 20
charterových destinací.
Jihomoravský kraj patří k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem. Zejména v posledních
letech roste počet podnikatelských subjektů v oblasti počítačové technologie, telekomunikací, vývoje
softwaru a ostatních hi-tech oborů. Jihomoravský kraj výrazně podporuje rozvoj technologických a
biotechnologických inkubátorů určených pro začínající firmy. Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni
obyvatel v kraji má podíl kvalitní systém vysokého školství.
Na vysoké úrovni je i jihomoravské zemědělství – zemědělská půda tvoří 60% výměry regionu, z níž
83% připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví evropské úrovně (v
kraji je přes 90 % plochy vinic v rámci ČR), pro kraj je typické množství malých producentů vína a
vinných sklepů. Silnou tradici zde má pěstování ovoce a zeleniny. Severní oblasti kraje jsou
významným centrem lesnictví a produkce dřeva.
Jihomoravský kraj je regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny a cennými architektonickými
památkami všech stavebních slohů. Dvě z nich, brněnská vila Tugendhat a kulturní krajina Lednickovaltický areál, byly oceněny zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO. Pod ochranou UNESCO jsou na území kraje také dvě biosférické rezervace – Dolní
Morava (zahrnuje CHKO Pálavu, Lednicko-valtický areál a oblast soutoku řek Dyje a Morava) a Bílé
Karpaty. Na území kraje leží rovněž jeden ze čtyř národních parků České republiky – Podyjí. Rozsáhlé
komplexy krápníkových jeskyní včetně propasti Macocha nabízí návštěvníkům chráněná krajinná
oblast Moravský kras. Světově proslulým pojmem je rovněž Slavkov – Austerlitz, místo bitvy tří
císařů. Své stopy zde zanechali na samém úsvitu lidských dějin lovci mamutů (nejznámější
archeologické naleziště Dolní Věstonice, odkud pochází světoznámá plastika Věstonické Venuše),
archeologické areály (Mikulčice a Pohansko) svědčí o slávě a bohatství Velkomoravské říše.
Kromě zmíněných kulturních památek a přírodních krás lákají turisty na jižní Moravu také zdejší živé
tradice, srdečnost a pohostinnost obyvatel. Folklór zahrnující hudbu, tanec, jazyk, lidové kroje, užité
umění a umělecká řemesla zde není pouhým představením pro turisty, ale skutečnou součástí života.
Význam tohoto dědictví dokládá zápis mužského sólového tance – verbuňku, na seznam nehmotného
dědictví lidstva UNESCO. Stále oblíbenějším způsobem poznávání Jihomoravského kraje jsou
cyklotrasy včetně populárních Moravských vinných stezek. Milovníky silných motorů přitahují
automobilové a motocyklové závody na Masarykově okruhu včetně každoročního podniku mistrovství
světa motocyklů.
34 Rozlohaa: 719 555 haa
Počet ob
byvatel: cca 1 140 000 obyvatel
Hustotaa osídlení: ccca 157 obyvaatel/km2
Počet ob
bcí: 673
Počet měst:
m
49
Okresy:: 7 (Blansko,, Brno-městoo, Brno-venkkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov,
V
Znojmo)
Statutárrní města: Brno
B
(cca 3700.000 obyvattel)
Počet ob
bcí s rozšířenou působn
ností: 21
Počet ob
bcí s pověřen
ným obecním
m úřadem: 34
Nejvyššíí bod: Čupecc (819 m n. m.),
m okres Hoodonín
Nejnižšíí bod: soutokk řek Moravyy a Dyje u Lanžhota (150
0 m n. m.)
Obrázook 1 Mapa Jihomoravské
J
ého kraje dlee okresů
2.1.1
V
Všeobecné
z
zhodnocení
dosáhnuté ekonomické
e
úrovně
V obdobbí 2003–2007 se podílel hrubý domáácí produkt Jihomoravsk
J
kého kraje naa celkovém HDP ČR
průměrnně hodnotou 10,2 %. V roce
r
2007 dosahoval
d
po
odíl JMK naa tvorbě celoorepublikovéého HDP
10,3 %, což byla třeetí nejvyšší hodnota ze všech krajů České repuubliky a tatoo hodnota od
dpovídala
podílů ekonomicky
aktivního obyvatelstvaa kraje na ekonomickyy aktivním obyvatelstv
e
vu České
republikky. Ve sledovaném obdoobí JMK zůsstává na třettím případněě čtvrtém m
místě co do podílu
p
na
tvorbě celorepublikoového HDP. První pozicii zaujímá Hll. m. Praha, druhou pozici Středočeský kraj a
třetí pozici obsazuje Moravskosleezský kraj.
709 125
63
318 86
Karlovarský
Olomoucký
Ústecký
Liberecký
Zlínský
Moravskoslezský
Vysočina
Pardubický
Královéhradecký
Jihočeský
Jihomoravský
Plzeňský
Středočeský
240 901
Hl. m. Praha
500 000
5
4 000
400
3 000
300
2 000
200
1 000
100
0
Obráázok 2 Velikoost HDP v krrajích Českéé republiky v přepočtu naa obyvatele v roce 2007 (v Kč)
35 V roce 2003 dosahovala výše HDP na 1 obyvatele v JMK 234 532 Kč (7 365 Euro) a v roce 2007 tato
hodnota dosahovala 318 863 Kč (11 484 Euro). Ve sledovaných letech je tak patrný vzrůstající trend.
Z výše provedené dílčí analýzy lze konstatovat, že ve sledovaném období lze JMK řadit mezi tři
nejvíce dynamicky se rozvíjející kraje České republiky.
V hospodářství Jihomoravského kraje tradičně silné zemědělství pomalu ztrácí na významu a
v krajském porovnání se již dostalo na průměrnou úroveň ČR (z pohledu zaměstnanosti i na podílu
HDP kraje). Naopak jednotlivé oblasti průmyslu (zejména zpracovatelský průmysl) a stavebnictví
postupem let posílily a dnes jsou důležitým zdrojem zaměstnanosti v celém kraji. Největší růst ale
zaznamenala oblast služeb a obchodu, což bylo dáno jejím výrazným deficitem v minulých letech.
K tomu se přidala v posledních letech stále více podporovaná věda a výzkum a jeho aplikace do
soukromého sektoru a také rozvoj finančních a poradenských služeb zejména v krajském městě Brně.
2.1.2
Struktúra ekonomiky
¾ Zemědělství
Zemědělství Jihomoravského kraje je charakteristické příznivými přírodními podmínkami pro
zemědělskou výrobu. Příznivé přírodní podmínky pro zemědělství se odrážejí v nadprůměrném podílu
zemědělské půdy na celkovém půdním fondu, nejvyšším zornění a naopak nejnižším zatravnění (po
hlavním městě Praha) v ČR.
Podíl zemědělství a rybolovu se na celkové hrubé přidané hodnotě (HPH) kraje stále snižuje a v roce
2007 již klesl pod 3 %. Pokles počtu pracovníků se v posledním období (2005–2007) zastavil a lze jej
označit za stabilizovaný, přičemž v zemědělství Jihomoravského kraje pracuje nejvyšší počet
pracovníků zemědělského sektoru ČR (dle krajů). Nejčastějším zaměřením výroby zemědělských
subjektů kraje je tzv. kombinovaná výroba (rostlinná i živočišná výroba), v níž je převládající
živočišná výroba vytvářející významnější podíl HPH zemědělství kraje.
Specifikem Jihomoravského kraje je vyšší počet zemědělských subjektů, než je tomu v ostatních
krajích ČR. Speciálním problémem České republiky a zvláště Jihomoravského kraje je extrémně
duální struktura zemědělských subjektů, v rámci které 5 % největších subjektů obhospodařuje 80 %
zemědělské půdy kraje. Soukromí zemědělci (PFO) obhospodařují přibližně 20 % zemědělské půdy,
zatímco 80 % zemědělské půdy obhospodařují podniky právnických osob (PPO). Tato procentuální
diferenciace je v kraji ještě výraznější než v celé ČR.
¾ Průmyslové podniky
Počtem průmyslových podniků se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice
(11,1 % z republikového počtu). Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelském průmyslu,
přičemž skoro polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby
a oprav strojů a zařízení jinde neuvedených (54 podniků), výroby základních kovů, hutních
a kovodělných výrobků (42 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (38
podniků).
Průmyslové podniky zaměstnávaly 82 tisíc zaměstnanců (přepočtené osoby), což byl čtvrtý nejvyšší
počet mezi kraji. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 21 914 Kč, proti roku
2007 se zvýšila o 2 006 Kč, mezi ostatními kraji však svou výší zaujímá až deváté místo.
S nástupem současné ekonomické krize a výrazného poklesu HDP v průběhu roku 2009 se dají
předpokládat výrazné změny nejenom ve struktuře průmyslu, ale i ve stavebnictví či službách
v dalších 2–3 letech.
Celkově lze říci, že stavebnictví JMK v letech 2002–2008 vzrůstá, což je patrné ze zvyšujícího se
počtu stavební práce dle dodavatelských smluv, zaměstnanců i mezd. Stavebnictví jako celek tak
36 představuje důležitý a dynamicky se rozvíjející sektor hospodářství, hrající v ekonomice
Jihomoravského kraje podstatnou roli.
V mezikrajském srovnání zaměstnávaly sledované stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý
nejvyšší počet zaměstnanců, a to po Hlavním městě Praze. V Jihomoravském kraji činila průměrná
mzda zaměstnanců sledovaných stavebních podniků 25 189 Kč, tedy o 11,9 % více než v roce 2007.
K 31. 12. 2008 bylo v Registru ekonomických subjektů (RES) evidováno 276 783 tis. subjektů se
sídlem v Jihomoravském kraji, což představuje téměř 11 % subjektů z celorepublikového registru.
Téměř 42 % všech subjektů v kraji bylo registrováno v Brně-městě, nejméně subjektů je
zaregistrováno v okrese Vyškov. Významná je role města Brna v oblasti veletrhů a výstavnictví, kde
společnost Brněnské veletrhy a výstavy pořádá velké množství veletrhů a souvisejících akcí
celoevropského významu.
Z pohledu podpory podnikání, zejména na začátku a v průběhu této dekády, se budovaly podnikatelské
zóny, které jsou typickým komplexním představitelem infrastruktury, napomáhající ekonomickému
růstu kraje, resp. regionů obecně. V Jihomoravském kraji jsou podnikatelské zóny větší velikosti téměř
ve všech okresních městech, z dalších měst lze zmínit Modřice, Mikulov, Kuřim či Pohořelice.
Zejména v souvislosti se snahou o využití brownfields vznikly drobné podnikatelské zóny i v sídlech
menších.
Významnou aktivitou napomáhající rozvoji konkurenceschopnosti jsou územní seskupení vzájemně
propojených (hlavně oborově) podniků, tzv. klastry. V roce 2008 se na území JMK nacházely tři
založené klastry a u dalších čtyř bylo ukončeno mapování jejich případné lokalizace a případných typů
firem. Moderní formu podpory malého a středního podnikání představují podnikatelské inkubátory.
Inkubační aktivity v Jihomoravském kraji jsou ve srovnání s dalšími kraji silně nadprůměrné. V Brně
fungují čtyři inkubátory z celkových 13 v celé České republice.
Z hlediska podpory podnikání a inovací v Jihomoravském kraji je zásadní existence Regionální
inovační strategie 3 (v letech 2009–2013 je realizována již třetí navazující strategie tohoto typu). Na
základě této strategie jsou koordinovány, podporovány a realizovány různé aktivity na podporu
inovací v regionu.
Objem vývozu zboží v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2008 hodnoty 174,3 mld. Kč. V porovnání
s rokem 2007 se objem vývozu téměř nezměnil. Po předchozím pravidelném nárůstu tak došlo ke
stagnaci a vzhledem k současné ekonomické situaci lze v roce 2009 očekávat propad. Na celkovém
objemu vývozu zboží České republiky se kraj podílí mírně nad 7 %.
37 Obrázok 3 Struktura hospodářství v JMK
Obrázok 4 Vývoj HDP v Jihomoravském kraji
¾ Příliv přímých investic do regionu
Správné využití přímých investic patří k významným hybným silám rozvoje regionálních ekonomik na
celém světě – nejen v rozvíjejících se, ale i v rozvinutých zemích. V posledních několika letech jsme
zaznamenali růst přílivu přímých investic do Jihomoravského kraje (zejména v brněnské aglomeraci),
především vzrůstající trend jejich orientace na vyšší přidanou hodnotu a vyšší podíl kvalifikované
práce.
Samotné město Brno se v současnosti stává pro investice do vyspělých technologií velmi zajímavým
cílem, protože disponuje dostupnou kvalifikovanou pracovní silou, kvalitními podnikatelskými
službami a vyspělou vědecko-technickou základnou.
Záměrem představitelů města je profilovat Brno jako centrum moderních technologií, výzkumu a
vývoje s nadnárodním významem. Obsahem záměru (Strategický plán rozvoje města Brna, 2002) je
38 dokončení restrukturalizace místního hospodářství (zejména průmyslu), aktivní vytváření podmínek
pro příchod nových investic do vybraných sektorů, cílená podpora oborů s vysokou mírou přidané
hodnoty a vysokým podílem výzkumu.
¾ Zahraniční investoři
Podle statistik o oznámených projektech, zprostředkovaných agenturou CzechInvest, se od roku 1993
realizovala desetina všech investičních záměrů právě v Jihomoravském kraji. Ve srovnání s ostatními
kraji České republiky tak v tomto ohledu patří jižní Moravě 3. místo a stejnou pozici zaujímá i v počtu
nově vzniklých pracovních míst; celkem jich během dvanácti let bylo vytvořeno více než osm tisíc.
Ke zvýšenému zájmu zahraničních investorů přispěl také vstup České republiky do Evropské unie. S
tím jsou spojeny změny v systému investičních pobídek, konkrétně ve snížení finančního prahu pro
jejich získání, a tím zpřístupnění většímu okruhu žadatelů.
Nejvíce investorů, ať už výrobních, vývojových nebo z oblasti strategických služeb, kteří projevili o
region zájem, přišlo tradičně z Německa. Hned za nimi se v pomyslném žebříčku umístily společnosti
původem z USA, Velké Británie a Japonska – celkem tvořily tři pětiny všech projektů.
Nejsilnější zastoupení mezi obory měly automobilový průmysl, dále strojírenství a elektronika, které
se na celkovém počtu investorů podílely téměř šedesáti procenty. Zřejmě nejdůležitější je však
rostoucí poptávka investorů z ekonomicky nejcenně jších oblastí výzkumu a služeb; v loňském roce to
byl přibližně každý pátý ze všech zájemců o investování v Jihomoravském kraji.
I nadále jsou nejčastěji preferovány investice na zelené louce – koncipovány tak byly celé dvě pětiny
všech projektů v loňském roce. Vzhledem ke zmiňovaným změnám ve struktuře přicházejících PZI
získávají stále větší podíl investoři poptávající se po službách developera nebo po kancelářských
plochách.
Nejvýznamnější projekty směřovaly do Brna a Modřic.
-
Na Brněnské průmyslové zóně – Černovické terase – se rozhodly vybudovat svůj závod
švýcarská společnost Aguna, působící v oboru přesného obrábění, dále to byla trojice japonských
společností: Daido Metal (výrobce ložisek pro automobilový průmysl),
Ohmori Technos Corporation (výrobce komponentů pro klimatizace) a Daikin Industries
(výrobce klimatizačního zařízení pro průmyslové a domácí použití). Dohromady by zde tyto
firmy m ěly investovat zhruba 4,5 miliardy korun a zaměstnat více než 1 000 lidí. Ze společností
již existujících je třeba zmínit Honeywell, jejíž divize automatizace a řízení zde funguje od roku
2003.
Významným krokem byl také přesun opravárenského centra americké společnosti Symbol
Technologies do Technologického parku v Brně, která zde nabízí služby zákazníkům včetně
nejmodernějšího servisu a oprav.
Developerská společnost CTP Invest v Modřicích v průběhu let 2002-2004 v areálu svého
průmyslového parku umístila více než 20 nových převážně zahraničních společností. Postupně se
zde usadily závody společností IMI Norgren (výrobce pneumatických komponentů a systémů
průmyslové automatizace), DHL (logistika), IFE-Korr Bremse (výrobce automobilových dílů),
Andrew Corporations (poskytovatel řešení vysokofrekvenčních subsystémů pro globální
komunikaci), Bernex Bimetallic (výrobce technologických systémů a komponentů pro zařízení
pro tváření plastů).
Dále to byly společnosti Danaher Motion (výrobce přesných pohonných systémů) a PSM
International (výrobce specializovaných kotevních prvků a spojovacích systémů). Do nově
vybudovaného Axis Office Parku v areálu CTP umístí svoje technologické centrum na vývoj
elektronických zařízení pro protipožární systémy americká společnost Tyco.
Mezi významné zahraniční investory, kteří se umístili v Jihomoravském kraji mimo Brno, patří
39 výrobce sklen ěných vláken Saint-Gobain Vertex v Hodonicích, Tyco Electronics Czech v Kuřimi,
Celestica v Ráječku a Alps v Boskovicích (trojice výrobců z oblasti elektrotechnického průmyslu),
zásadní vliv na zaměstnanost v Jihomoravském měly investice společností Collins&Aikman
v Hodoníně, OTIS v Břeclavi, Hartmann-Rico ve Veverské Bitýšce a Lohman&Raucher ve Slavkově
u Brna.
Tabulka č. 16 Přehled investičních projektů do roku 2005
Kraj
Investice (mil.Kč) Prac. místa Projekty
Ústecký
Středočeský
Jihomoravský
Moravskoslezský
Plzeňský
Olomoucký
hl. m. Praha
Královéhradecký
Liberecký
Zlínský
Vysočina
Pardubický
Jihočeský
Karlovarský
Celkem
66 399
102 790
25 811
20 963
19 497
39 208
18 347
20 865
18 716
14 291
27 581
26 059
8 502
5 622
414 651
13 454
20 115
12 664
9 325
6 560
8 025
7 249
6 993
3 737
3 052
5 848
8 672
2 631
831
109 156
87
82
74
53
33
30
30
28
24
23
22
21
17
6
516
Mezi možná ohrožení tohoto odvětvového vývoje patří postupné vyčerpávání dostupné a
kvalifikované pracovní síly v Brně.
2.1.3
Přehled ukazatelů v oblasti podnikání a inovací
40 Obrázok 5 Ekonomické subjekty v JMK dle okresů
Obrázok 6 Vývoj počtu ekonomických subjektů v JMK
¾ Zaměstnanost a nezaměstnanost
V roce 2008 pracovalo ve všech sektorech národního hospodářství Jihomoravského kraje 536,8 tis.
osob, což představovalo 10,7 % pracujících v České republice. Počet pracujících Jihomoravského
kraje od roku 2005 kontinuálně roste, přičemž se snižuje dynamika změn ve struktuře zaměstnanosti
Jihomoravského kraje, počet pracovníků v jednotlivých sektorech a odvětvích se stabilizuje.
Nejnižší podíl na celkové zaměstnanosti má dlouhodobě primární sektor, jehož úloha se v posledních
letech nadále oslabuje (roce 2008 3,8 % zaměstnaných osob) a jeho postavení z hlediska
zaměstnanosti kraje bylo ve srovnání s ČR již podprůměrné. V oblasti průmyslu působilo v roce 2008
30,6 % zaměstnaných osob a ve stavebnictví 10 %. Nejvíce pracujících bylo zaměstnáno v terciérním
sektoru, kde v roce 2008 pracovalo 55,6 % zaměstnaných osob kraje. Zejména dosti heterogenní
41 odvětví terciárního sektoru „služeb pro podniky“ zaznamenává v posledních letech významný rozvoj a
intenzivní nárůst počtu pracovníků, a to i navzdory hospodářské recesi, která se začala výrazněji
projevovat na podzim roku 2008.
Výrazně v Jihomoravském kraji během roku 2008 vzrostl počet pracujících cizinců, a to na 35,6 tis.
Největším centrem pracovních příležitostí a obsazených pracovních míst Jihomoravského kraje je
krajské město Brno, jež je současně nejvýznamnějším dojížďkovým centrem.
Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se až do října roku 2008 neustále zlepšovala, nicméně od
tohoto období došlo k obratu a na trhu práce kraje začaly se projevovat dopady negativního vývoje
celosvětové hospodářské situace. Globální hospodářská recese způsobila výrazný nárůst počtu
uchazečů o zaměstnání a snížení počtu volných pracovních míst.
Přestože se míra nezaměstnanosti pohybovala po celý rok 2008 (vyjma ledna) pod úrovní 7 %, k 30. 4.
2009 již narostla na 8,6 % a její postupný růst až k hranici 10 % se dá dle předpovědí odborníků v
průběhu roku 2010 dále předpokládat. Míra nezaměstnanosti Jihomoravského kraje byla v minulosti a
stále je vyšší než celorepublikový průměr.
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo k 30. 4. 2009 výrazně narostl (11,4 uchazeče na 1 volné
pracovní místo), zatímco ještě na konci roku 2008 bylo evidováno 5,2 uchazeče na 1 VPM.
Stále pozitivní tendence lze spatřovat v kontinuálním poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti
(uchazeči o zaměstnání evidovaní úřady práce déle než 1 rok), snížením jejich podílu na celkovém
počtu nezaměstnaných a také zkrácením průběžné délky evidence. Tyto hodnoty jsou ovšem ovlivněny
dramatickým nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání, jež významně pozměnil sledované hodnoty měr
a ukazatelů.
2.1.4 Přehled ukazatelů v oblasti lidských zdrojů
Tabulka č. 17 Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
2005
2006
2007
2008
Nezaměstnaní celkem (tis. osob)1)
45,2
44,6
30,5
24,7
z toho ženy
24,2
24,1
16,8
13,9
Obecná míra nezaměstnanosti celkem (%)
8,1
8,0
5,4
4,4
muži
6,7
6,5
4,4
3,4
ženy
9,9
9,8
6,8
5,8
2)
Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem
63 692 55 230 44 239 43 063
z toho dosažitelní
60 177 52 056 41 658 41 157
ženy
32 739 29 489 24 092 22 821
občané se zdravotním postižením
10 058
9 553
8 665
8 136
absolventi škol a mladiství
5 226
4 209
2 920
3 019
evidovaní 12 a více měsíců
26 877 22 848 16 891 13 037
Míra registrované nezaměstnanosti celkem (%) 3)
10,21
8,82
6,92
6,83
muži
8,87
7,29
5,64
5,61
ženy
11,93
10,82
8,57
8,46
Volná pracovní místa
5 834
7 990 13 725
8 253
1)
Výběrové šetření pracovních sil, roční průměry
2)
podle úřadů práce, stav k 31.12.2009
3)
od roku 2004 nová metodika (výpočet z dosažitelných uchazečů, pracovní síla včetně cizinců)
Tabulka č. 18 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v JMK
Vzdělání populace v JMK
2007
2008
2009
38,9
19,0
6,8
6,2
7,7
65 944
65 163
31 260
9 046
4 730
15 912
10,59
9,74
11,72
3 040
2009
42 Obyvatelstvo ve věku
15 a více let celkem
Vzdělání
vysokoškolské
Muži
vysokoškolské
Ženy
vysokoškolské
975,9
985,3
990,0
188,7
329,8
325,3
132,1
470,3
60,5
194,5
138,2
77,0
505,7
128,2
135,3
187,1
55,1
181,8
330,0
338,2
135,4
476,1
59,2
194,5
144,8
77,7
509,2
122,6
135,4
193,4
57,8
166,8
338,3
331,8
153,2
478,9
56,9
201,3
134,6
86,1
511,1
109,8
137,0
197,2
67,1
Tabulka č. 19 Nezaměstnanost v JMK podle věku a dosaženého vzdělání
Nezaměstnanost dle věku a
2007
2008
vzdělání
Nezaměstnaní celkem (tis.
osob)
30,5
24,7
v tom ve věku:
15 - 24 let
4,7
2,6
25 - 34 let
7,4
6,6
35 - 44 let
8,5
5,9
45 - 54 let
7,1
6,1
55 a více let
2,3
2,9
Vzdělání
6,6
4,7
13,2
10,7
8,3
7,0
vysokoškolské
2,5
2,3
celkem (%)
5,4
4,4
v tom ve věku:
15 - 24 let
10,9
7,6
25 - 34 let
4,8
4,4
35 - 44 let
6,0
4,0
45 - 54 let
5,0
4,3
55 a více let
3,6
3,7
Vzdělání
17,0
14,7
6,1
5,0
4,0
3,3
vysokoškolské
2,4
2,2
¾ Zaměstnanci výzkumu a vývoje
2009
38,9
6,6
11,0
7,7
7,5
6,0
5,6
18,4
11,5
3,3
6,8
16,7
7,3
5,0
5,5
6,9
19,1
8,4
5,7
2,8
V roce 2009 pracovalo ve VaV v České republice 43 tisíc výzkumníků (HC), po přepočtení na plnou
pracovní dobu věnovanou VaV se jednalo o necelých 29 tisíc výzkumníků (FTE). V porovnání
43 s předchozím rokem se počet výzkumných pracovníků (HC) snížil o 2,6 %. Pokles oproti roku 2008
zaznamenal i průměrný přepočtený počet výzkumných pracovníků (FTE), a to 3,4 %.
Rozložení výzkumných pracovníků mezi jednotlivé sektory je velmi odlišné podle toho jaká měrná
jednotka je použita. V případě počtu fyzických osob (HC) bylo na konci roku 2009 nejvíce
výzkumníků ve vysokoškolském sektoru, jednalo se konkrétně o více jak 19 tisíc osob (45 %),
v podnikatelském sektoru pracovalo ve stejném roce 15 tisíc osob (35 %) a ve vládním více jak 8 tisíc
(20 %). Naopak největší část výzkumných pracovníků vyjádřených ve FTE (počet přepočtený na plný
pracovní úvazek) pracovala v roce 2009 v podnikatelském sektoru (12 657 osob; 44 %). Výzkumní
pracovníci vysokoškolského sektoru zaujímali na jejich celkovém počtu 34 % (9 664) a výzkumníci
sektoru vládního 22 % (6 270).
Významná část výzkumných pracovníků se věnuje výzkumu a vývoji v technických vědách
(podnikatelský a vysokoškolský sektor) a v přírodní vědách (vládní sektor), v těchto dvou oblastech je
zaměstnáno více jak 60 % z nich, přičemž větší část zaujímají vědy technické. Lékařské vědy
zaujímají na celkovém počtu výzkumníků 16 % a stejného podílu dosahují i vědy společenské.
V zemědělských vědách je dále zaměstnáno pouhých 6 % z celkového počtu výzkumníků.
V České republice připadalo v roce 2008 na 1 000 zaměstnaných osob 5,6 výzkumných pracovníků
v přepočtených osobách (FTE) a s touto hodnotou se tak nachází pod průměrem EU27, který v tomto
roce činil 6,6 výzkumníka na 1 000 zaměstnaných osob. Stejných hodnot jako v Česku dosahují také
na Slovensku, v Litvě a ve Švýcarsku. Více jak 10 výzkumných pracovníků na 1 000 zaměstnaných se
vyskytuje v Japonsku, Švédsku, Dánsku a také v Koreji. Naopak v Turecku, Rumunsku a v Číně
nedosahuje zastoupení výzkumníků mezi tisíci zaměstnanými hodnoty 3. V EU 27 bylo v roce 2008
téměř 1,5 mil. přepočtených výzkumných pracovníků (FTE).
2.1.5
Přehled infrastruktury VaV a inovací
¾ Postavení vysokého školství v JMK
Jihomoravský kraj má významné postavení v systému vysokého školství v České republice. V kraji
sídlí 5 veřejných vysokých škol, 7 soukromých vysokých škol a působí zde i několik poboček dalších
vysokých škol sídlících mimo kraj. Strategický potenciál pro rozvoj kraje skýtají především obory
technické (informační technologie), medicínské a přírodní vědy.
V letech 2005–2008 se počet studentů vysokých škol v kraji zvýšil téměř o pětinu. Mezi školami
dominuje Masarykova univerzita s přibližně polovinou studentů v kraji. V roce 2008 studovalo
v Jihomoravském kraji téměř 70 tisíc studentů, což je přibližně 20 % všech studentů v ČR. Za zmínku
stojí vysoký podíl zahraničních studentů (zejména ze Slovenska), jejichž podíl činí téměř 10 %.
Nedílnou součástí vysokých škol je vědecká a výzkumná činnost. Z tohoto hlediska jsou pro JMK
klíčové vysoké školy: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Veterinární a
farmaceutická univerzita Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Studuje na nich
přibližně čtvrtina doktorských studentů ČR, kteří představují nejdynamičtější výzkumné kapacity.
Vedle vysokých škol v Jihomoravském kraji, resp. pouze v Brně působí několik ústavů.
Úspěšnost výzkumu a vývoje a jeho další možnosti jsou limitovány finančními zdroji a pracovním
potenciálem. Pro statistické sledování výzkumu a vývoje ve zpravodajských jednotkách jsou tedy
určující především výdaje na výzkum a vývoj a dále pak počet zaměstnanců výzkumu a vývoje.
44 25 000
0
22 914
4
20 000
0
15 000
0
10 000
0
5 726
5 000
0
78
0
Obrázok 7 Výdaje
V
na VaaV (mil. Kč.) v krajích ČR
R v roce 20077
Vnitřní výdaje
v
na výýzkum a vývvoj v jednotkkách sídlících
h v Jihomoraavském krajii dosáhly v roce
r
2007
více nežž 5,7 miliard Kč (podíl na
n objemu výýdajů v Česk
ké republice činil 10,5 %
%). Proti roku
u 2004 se
tento objjem zvýšil o 44 %. V rocce 2007 byl Jihomoravsk
ký kraj částkkou těsně pood 5 tis. Kč výdajů
v
na
obyvatelle mírně podd úrovní repuublikového průměru
p
a um
místil se na 3.
3 místě v České republiice za Hl.
m. Prahoou a Středočeeským krajem
m.
V rocee 2007 see na pracoovištích Jihhomoravskéh
ho kraje věnovalo vvýzkumu a vývoji
11,4 tis. zaměstnancůů, což byloo 15,6 % z celkového počtu v rám
mci České rrepubliky (4
47,7 tis.).
Ve srovnnání s rokem
m 2004 se poočet zaměstnnanců v krajji zvýšil o 12
1 %. K nejvvýraznějšímu
u zvýšení
počtu výzkumných
v
pracovníkůů (v obou případech se počet více než zdvojnásobiil) došlo
v podnikkatelském sekktoru.
V součassné době je nabídka
n
pro investory
i
pokkryta několik
ka rozvojovýými plocham
mi:
Stávajícíí průmyslovéé parky:
Brnněnská průmyyslová zóna – Černovickká terasa (179
9 ha), z toho CTPark Brnno (37 ha)
CTP
Park Modřicce (40 ha)
Tecchnologický park
Česský technologický park
Připravoované projekkty:
Jižnní centrum (1100 ha)
Uniiverzitní kam
mpus Bohunice (35 ha)
Cenntrum technoologických innovací KUŘIIM (40 ha)
Věddeckotechniccký park (VT
TP Brno, a.s.)
Biootechnologickký park (Bioology Park Brrno, s.r.o.)
Význam
mnou roli v nabídce
n
rozvvojových plooch hrají rovněž nově vznikající
v
addministrativn
ní centra,
jejichž výstavba
v
je zaajišťovaná sooukromými developery. Tyto projektty vyhovují ppoptávce inv
vestorů ze
sektoru služeb (call centra, centtra sdílenýchh služeb), in
nformačních technologií a výroby s vysokou
přidanouu hodnotou.
Na záklaadě vzdělanoostního potennciálu regionnu a dobrých zkušeností s kvalifikovaanou pracovn
ní silou se
45 zde velké množství již etablovaných nadnárodních společností rozhodlo zřídit svá výzkumná a
vývojová centra (R&D). Česká republika navíc poskytuje investiční pobídky i pro technologická
centra a centra strategických služeb.
¾ Příklady společností, které v Brně zřídily svá výzkumná a vývojová centra:
-
BMT – výzkum, vývoj, výroba zdravotnické a laboratorní techniky
Control Techniques – návrhy a výroba elektrických regulátorů pro elektrické motory,
FEI Czech Republic – vývoj a montáž elektronových mikroskopů
Flextronics Design – design elektronických systémů
Grisoft – vývoj softwarových aplikací
Honeywell – řešení pro automatizační a řídící techniky v budovách a pro spalování, vývoj čidel
a zabezpečovacích požárních systémů, řešení pro oblast letecké techniky (programové vybavení
pro palubní zobrazovače, systémy řízení letu)
Technologická centra se zabývají inovačními aktivitami, které se týkají high-tech výrobků a
technologií s úzkou návazností na výrobu, přičemž inovačními aktivitami mohou být i pravidelné
změny
produktů, produktových řad, výrobních procesů a technologií.
Strategické služby představují služby s mezinárodním zaměřením, s vysokou přidanou hodnotou,
podporující zaměstnanost kvalifikovaných expertů v centrech pro vývoj softwaru, odborných
řešitelských centrech, centrech pro opravu špičkových technologií, centrech sdílených služeb, centrech
zákaznické podpory (např. „call centra“) a ústředí nadnárodních firem.
-
IBM Global Services Delivery Center – výzkum a vývoj softwaru a databázových systémů
IMI Norgen – vývoj systémů průmyslové automatizace
Logica CMG – vývoj SW pro mobilní telefony, IT řešení, poradenství v oblasti IT
NESS Technologies – vývoj designu pro IT
SAP AG – vývoj softwarových aplikací pro obchodní strategie
Siemens – vývoj telekomunikačních systémů
Timken – výzkum v oblasti ložisek a IT,
Tyco Integrated Systems – výzkum a vývoj v oblasti protipožární techniky
Většina uvedených společností aktivně spolupracuje s Vysokým učením technických (VUT).
Propojení firem s výzkumem na vysoké škole (Masarykova univerzita) se chystá v Mediparku v BrněBohunicích. Po dokončení komerčních a výzkumných prostor lze předpokládat příliv biomedicínských
a biotechnologických firem. Jde o kvalitativně novou úroveň investic v Brně, zaměřených na vysoce
kvalifikovanou pracovní sílu.
46 Obrázok 8 Grafické vyjádření struktury oznámených projektů agentuře CzechInvest do 30.6.2005
¾ Domácí investoři
Tradičně silně jsou v Jihomoravském kraji zastoupeni domácí investoři. Podíl investičních projektů na
celkovém počtu projektů realizovaných v Jihomoravském kraji od roku 1993 činil v polovině roku
2005 více než 25 %. I u domácích investorů lze sledovat rostoucí poptávku po kvalifikované pracovní
síle pocházející nejen z oborů tradičních odvětví strojírenství (výroba strojů a zařízení) a
elektrotechniky, ale nově také z oblasti biotechnologií. Příkladem takových investic jsou projekty
společností IQA, Dermacol, Bio Vendor, které nedávno ohlásily záměr investovat v Brně.
Příkladem domácích investorů z „tradičních“ odvětví jsou společnosti Tescan v Brně (výrobce
elektronových mikroskopů, blanenská Blata (výrobce minibiků) a Pegas ve Znojmě (výrobce
technických textilií).
Jedním z důvodů zvýšeného zájmu některých investorů může být i postupný odklon jejich pozornosti
od Prahy, která se stává po všech stránkách příliš drahou, a Brno jako druhé město ČR tak získává na
atraktivitě. Ze srovnání nákladů na pracovní sílu a kvalifikačních předpokladů v rámci České
republiky vyplývá podhodnocení ceny práce v Brně. Relativně levnější pracovní síla je tak na jedné
straně významným faktorem ekonomického rozvoje a důvodem pro stěhování firem do Brna, na
druhou stranu však tento nepoměr v rámci ČR může vyvolávat „odliv mozků“ z vybraných sektorů
místního hospodářství.
Tabulka č. 20 Lokalizační faktory jednotlivých měst v ČR
Město
Prac. síla UniverzitníhoMezinárodní
Průmyslová Dostupnost
47 technického
Dálnice
letiště
zóna
pracovní síly
(tis. osob)
vzdělání
Praha
519
ano
ano
ano
ne
ne
200
ano
ano
ano
ano
ano
135
ano
ano
ne
ano
ano
108
ano
ne
ano
ano
ano
77
ne
ne
ano
ne
ano
48
ano
ne
ne
ano
ano
66
ne
ne
ne
ano
ne
57
ne
ne
ne
ne
ano
42
ano
ne
ne
ne
ne
56
ano
ano
ne
ano
ano
Brno
Ostrava
Plzeň
Olomouc
Liberec
Č. Budějovice
Hradec Králové
Ústí nad Labem
Pardubice
¾ Instituce zapojené do podpory inovací
Podpora inovativního podnikání může nabývat mnoha forem. Dle geografického hlediska můžeme
instituce angažované v podpoře inovací rozdělit na ty, které fungují na celonárodní úrovni, a na ty,
které působí pouze regionálně. Při analýze se podařilo identifikovat následující subjekty zapojené do
podpory inovativního podnikání:
(BIC) Bic Brno, s.r.o., podnikatelské a inovační centrum
(EK) Evropská komise
(MPO) Ministerstvo průmyslu a obchodu
(MMR) Ministerstvo pro místní rozvoj
(JMK) Jihomoravský kraj
(CI) CzechInvest
(CT) CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu)
(CTT) Centra pro transfer technologií
(ČMZRB) Českomoravská záruční a rozvojová banka
48 -
(DC) Design centrum ČR
(ČEA) Česká energetická agentura
(RPIC) Regionální poradenská informační centra
(RRA JM) Regionální rozvojová agentura jižní Moravy
(ČTP) Český technologický park
(PZ) Průmyslové zóny
(CEBRE) Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu
(OHK) Obchodní a hospodářská komora
(AIP) Asociace inovačního podnikání
(OLLI Elektro) OLLI Elektro
Následující grafy znázorňují úlohu jednotlivých institucí v různých formách podpory podnikání.
Zkratky institucí jsou vysvětleny v textu výše.
Z analýzy plyne, že mezi jasně pokryté oblasti podpory patří:
Návrh programů podpory – Jihomoravský kraj
Implementace programů – regionální pobočky CzechInvest a CzechTrade, RPIC, JMK
Podpora exportu – regionální pobočka CzechTrade
Získávání investorů – regionální pobočka CzechInvest, RRA JM
Prosazování zájmů podniků – Okresní hospodářská komora
Prostory pro podnikání – pro zavedené firmy
Financování – pro zavedené firmy
Dále z analýzy plyne, že činnosti uvedených institucí se překrývají v následujících oblastech:
¾ Prostory pro podnikání
-
-
JIC – provozuje Technologický inkubátor VUT, je členem Společnosti VTP
BIC Brno, s. r. o. (Podnikatelské a inovační centrum) na ziskovém principu poskytuje obdobné
služby. Kapacita provozovaného inkubátoru je nízká.
OLLI Elektro – Středisko rozvoje inovačních technologií poskytuje zázemí začínajícím a
inovativním firmám. Funguje od roku 2002 a hospodaří na celkové užitné ploše 1270 m2. Mezi
dvanácti inkubovanými firmami jsou tři firmy zaměřené na inovace. Nájemné v inkubátoru se
pohybuje okolo 1 300 Kč/m2. Nezahrnuje ostatní náklady (topení apod.), které dosahují výše
440 Kč/m2.
VTP Brno-Jih
¾ Propojování výzkumu a podnikání
-
-
-
JIC – nabízí produkty Burzy nabídek a Kontakty
Centra transferu technologií působí při vysokých školách a jejich účelem je zavést výsledky
školního výzkumu do praxe. V určitém rozsahu funguje na VUT a MU. Posláním CTT je
monitoring nadějných projektů na vysokých školách, úvodní mentoring s cílem objasnění
základních kroků při zahájení podnikání, zajištění počáteční ochrany duševního vlastnictví a
předání projektů profesionální instituci k inkubaci a podpoře při dalším rozvoji.
ASO Brno je Rakouská kontaktní kancelář pro vědu a výzkum v Brně.
Poskytuje poradenství a kontakty pro rakouské a české vědce.
Bic Brno, s.r.o. – spolupráce na podporu malého a středního podnikání s univerzitami v rámci
projektu OKO BIOTECH.
¾ Zvýhodněné poradenství a vzdělávání
JIC – zajišťuje široké spektrum odborného poradenství a vzdělávání. Jedná se např. o produkty
Marketingové poradenství, Fit4Finance, Vizuální styl START, Jednotný vizuální styl, Design
výrobku a TRIZ, Rozvoj firmy. Ve spolupráci s VUT a Centrem dopravního výzkumu poskytuje
49 -
pooradenství v rámci
r
Regionnální kontakktní organizacce (6. RP).
Ob
borové konttaktní organ
nizace (OKO
O) – zabývají se poradensstvím v oblasti 6. RP pro
o vybrané
obbory. V TI VUT
V
sídlí fiirma VIP paark.cz s.r.o., která je Obborovou konttaktní organizací pro
infformační a komunikační
k
technologie.
Reegionální hoospodářská komora Brno
B
– zřídiila síť „Infoormačních m
míst pro pod
dnikatele“
(obecné inform
mace o podm
mínkách po vstupu
v
do EU
U, o programeech podporyy MSP, celní,, právní a
ekkonomické pooradenství appod.). OHK Brno pracujee také v síti RPIC.
R
RP
PIC (Regionnální poradennské a inform
mační centru
um) – podpoora rozvoje M
MSP a zdoko
onalování
poodnikatelskéhho prostředí v České republice.
P
obory ve vzttahu k inovaacím
¾ Průmyslové
č
analýz se budeme zabývat
z
strukkturou prů myslových
m
obborů v Jihom
moravském krraji. Tato
V další části
část anaalýz je velm
mi důležitá, neboť
n
identiifikuje v sou
učasnosti sillné a v buddoucnosti po
otenciálně
nadějné obory, což dává
d
návod, kam
k a jak zam
měřit budouccí podporu a investice.
Graf 3 V současné době
d
silné a potenciálně
p
nadějné
n
prům
myslové oborry v JMK
¾ Silné
S
obory – současnosst
Průmysl tvořil v Jihoomoravském kraji, podobbně jako ve všech
v
hospoddářsky vyspěělých regioneech světa,
po mnohho desetiletí tradičně výýznamnou sloožku hospod
dářství. V prrocesu „terciiarizace ekon
nomiky“,
která ve většině vysoce rozvinuttých států svvěta proběhlaa především
m v 70. a 80. letech, sicee průmysl
přišel o své
s často dom
minantní posstavení v obllasti zaměstn
nanosti obyvaatelstva, nadále však patřří mezi ty
části ekoonomiky, kteeré situaci naa trhu práce ovlivňují
o
nejv
více.
50 V celkovém počtu podniků převažuje výroba kovů a kovodělných konstrukcí s téměř pětinovým
podílem (18,3 %). Druhé místo zaujímá průmysl potravinářský společně s výrobou strojů a zařízení s
cca 14 %. Třetí místo s téměř 10% podílem zaujímá výroba elektrických a optických přístrojů. Více
než 5% podíl zaujímá průmysl dřevozpracující a nábytkářský, který hraje důležitou roli v některých
okresech Jihomoravského kraje, a to zejména v okrese Hodonín a Vyškov.
Z hlediska prostorové organizace výroby je v kraji nejvíce koncentrován průmysl výroby radiových a
televizních přístrojů a výroby zdravotnických a optických přístrojů. Ve všech okresech jsou
zastoupeny podniky ostatních průmyslových oborů.
Vedoucí postavení zaujímá okres Brno-město, ve kterém působí 38 % všech průmyslových podniků
Jihomoravského kraje. Přední místo má výroba kovů a kovodělných konstrukcí s téměř 25%
zastoupením. Téměř 20% podíl je tvořen výrobou strojů a zařízení. Desetiprocentní podíl vytváří
výroba elektrických a optických přístrojů. Stejné místo náleží v rámci okresu Brno-město
potravinářskému průmyslu.
Z hlediska velikostní skladby průmyslových podniků podle počtu zaměstnanců je situace následující:
více než 1 000 pracovníků zaměstnává dnes v kraji pouhých 17 podniků. Polovina z nich (8) sídlí v
Brně, 4 v okrese Blansko, 2 v okrese Brno-venkov, a po jednom v okrese Břeclav, Hodonín a Vyškov.
V okrese Znojmo nemá sídlo žádný průmyslový podnik této kategorie. V kategorii 500-999
pracovníků je v kraji 22 firem, v kategorii 200-499 pracovníků je to 90 podniků, 142 organizací
vykazuje počet pracovníků v rozmezí 100-199, zatímco v kategorii 20-99 pracovníků je to 828 firem.
V Jihomoravském kraji je podíl podnik ů s vyšší přidanou4 hodnotou 60 % z nichž skoro jedna třetina
patří do odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků. Také v exportu došlo k adaptaci
zpracovatelského průmyslu na tržní podmínky a k růstu konkurenceschopnosti. V roce 1996-2002
vzrostl o více než 60 %. Nejvíce zboží míří na Slovensko, do Německa a Rakouska. Z komodit se
nejvíce vyvážely stroje a strojní zařízení. V této oblasti je třeba rozvíjet podpůrné proexportní
programy, a to především u malých a středních firem.
Z tradičních oborů potom je podle výzkumu Českého statistického úřadu nejvyšší procento
inovativních firem v oborech výroba strojů a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a
medicínské technologie. Dle zkušeností zpracovatelů této studie patří mezi nadějné obory zejména
výroba elektrických a optických přístrojů a medicínské technologie.
Shrnuto, za tradiční obory v Jihomoravském kraji lze označit zejména následující:
Výroba kovů a kovodělných konstrukcí
Potravinářství
Výroba strojů a zařízení
Výroba elektrických a optických přístrojů
Medicínské technologie
¾ Univerzitní školství v Jihomoravském kraji
Na šesti státních a třech soukromých vysokých školách studovalo v JMK ve školním roce 2004/2005
přes 60 tisíc studentů, kteří představují prakticky nevyčerpatelný zdroj talentů a potenciálu. Dalších
téměř 7 tisíc osob je pedagogickými a ostatními zaměstnanci těchto škol, z nichž významná část se
věnuje aplikovanému nebo i základnímu výzkumu.
Z hlediska biotechnologií jsou vysokými školami s největším výzkumným potenciálem
Masarykova univerzita (MU), Vysoké učení technické (VUT), Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita (MZLU) a Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU).
51 Tabulka č. 21 Celkový počet studentů na univerzitách v Jihomoravském kraji
Magisterské
Magistersk
st.
Celkový počet
Bakalářské é
Doktorské
Studenti
studentů
studijní
studijní
programy studijní
celkem
Fakulta
programy programy navaz. na
programy
Podíl
postgraduálníc
h
studentů na
celkovém počtu
bakalářské
MU
15 073
2 109
10 121
2 910
30 213
10 %
VUT
8 451
1 583
6 602
1 987
18 623
11 %
VFU
211
0
1 928
192
2 331
8%
895
1 426
467
7 275
6%
954
278
539
279
2 050
14 %
29 176
4 865
20 616
5 835
60 492
MZLU
4 487
Univerzita obrany
VŠ JMK Celkem
10 %
Tabulka č. 22 Přehled klíčových dat biotechnologicky významných univerzit v JMK
MU
VUT
MZLU
VFU
30.200
18.600
7.200
2.300
150,2 %
110,7 %
126,3 %
135,3 %
Celkový
počet
studentů
(2004/5)
Index
2000/2005
- biotechnologie
- analytická chemie
- všeobecné
- energetické
Relevantní
odpadů
veterinární
inženýrství
studijní
- aplikovaná
lékařství
obory
- technologie
biochemie
- fluidní inženýrství
(příklady)
- biofyzika
- biotechnologie
potravin
- biotechnologie
- veterinární
hygiena a
52 ekologie
- biochemie
- chemie a
technologie
rostlin
- farmacie
- genetika a
- biomolekulární
ochrany životního
šlechtění rostlin
chemie
prostředí
- živočišné
- chemie
biotechnologie
- mikrobiologie
¾ Inovační aktivity vysokého školství
Tradičním problémem výzkumné činnosti na českých vysokých školách je nedostatečná vazba na
komerční sektor a praxi. Zajímavé výsledky přinesl pilotní projekt na podporu inovačních aktivit v
prostředí VŠ, který připravila agentura CzechInvest ve spolupráci s Jihomoravským inovačním
centrem a brněnskými vysokými školami – Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým,
Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou a Veterinární a farmaceutickou univerzitou.
Cílem první fáze projektu bylo zmapovat inovační aktivity v prostředí vysokých škol (projekty,
patenty apod.), informovat o možnostech inovačních podnikatelských aktivit mezi zaměstnanci,
studenty a absolventy vysokých škol a zjistit jejich zájem o služby vědecko-technologických parků a
podnikatelských inkubátorů. Pilotními lokalitami realizace projektu se staly Brno a Plzeň. Průzkum
se konal na jaře roku 2005 na vybraných fakultách MU, VUT, MZLU a VFU a zapojilo se do něj 263
akademiků a 473 studentů 4., 5. a 6. ročníků.
Předpokládaná využitelnost výsledků výzkumů na VŠ v komerční sféře je vysoká, neboť celých 84,8
% výzkumníků při výzkumu sdělilo, že jejich výsledky komercionalizovatelné jsou. Velmi málo
akademiků své výsledky chrání patenty nebo užitnými vzory – pouze 14 % má alespoň jednu
registraci, nicméně téměř čtvrtina uvažuje, že si nějakou formu ochrany duševního vlastnictví
zaregistruje.
Z průzkumu plyne, že poměrně vysoký je počet akademiků, kteří již podnikají nebo se k tomu
chystají (20 %), a to přímo v podnikatelských aktivitách využívajících výsledky jejich výzkumů.
Přidání pozice podnikatele k pozici akademika se jeví jako výhodné více než polovině z nich. Za
nejzávažnější problémy respondenti uvedli nedostatek financí pro přenos výsledků a pro financování
prakticky využitelných výzkumů a také nedostatek kapitálu k podnikání.
Velké rezervy projevili akademici i studenti ve znalosti institucí zabývajících se podporou přenosu
výsledků vědy a výzkumu do komerční sféry. Alespoň jednu instituci vyjmenovala pouze čtvrtina z
nich. Pouze 4 % respondentů v současnosti alespoň jednu využívá a 17 % z celku odpovídá, že je
velice pravděpodobné, že by podporu alespoň jedné z nich využili. Nejčastěji akademici připouštějí
využití vědeckotechnických parků. Přehled vysokoškolských studentů o možnostech podpory
inovativního podnikání je velmi malý. Více jak tři čtvrtiny studentů (78 %) neslyšelo o tom, že
Jihomoravský kraj podporuje inovativní podnikání.
Za nejdůležitější služby podpory inovačního podnikání akademici považují zprostředkování
finančních dotací, poskytování dostupného poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví a
prezentaci výsledků vědy a výzkumu pro komerční sektor.
53 Průzkum ukázal, že mezi akademiky i studenty je chuť samostatně podnikat a využívat výsledky
vědeckého bádání a zkoumání v praxi. Na druhé straně existují obavy z neznalosti prostředí,
nedostatku financí a další překážky bránící podnikání. Znalost členů akademického sboru i studentů
VŠ o možnostech využití institucí podporujících inovační podnikání je velmi malá, což otvírá prostor
pro větší propagaci uvedených institucí. Největší potenciál nalézt nové klienty mají inovační centra
(měla největší podíl nerozhodnutých respondentů). Médiem, které studenti pro získávání informací o
inovativním podnikání nejvíce preferují (92 %), je internetový portál věnovaný této problematice.
Zároveň přes 80 % studentů by uvítalo výuku nebo předmět, který by informoval o principech a
možnostech inovativního podnikání.
Výzkumná biotechnologická pracoviště v JMK
V JMK je umístěno 16 ústavů Akademie věd České republiky (AV ČR; z toho 7 hlavních sídel a 9
poboček), 14 výzkumných ústavů a při jednotlivých fakultách vysokých škol v JMK je řada
pracovišť, která využívají vědeckého potenciálu profesorského a učitelského sboru i studentů k
přípravě, zpracování a realizaci řady výzkumných a vývojových projektů. Za zmínku dále stojí
také existence celé řady kvalitních zdravotnických zařízení, která jsou schopna vstupovat do
procesu vývoje nových biotechnologických léčivých přípravků.
Mezi výzkumné ústavy relevantní pro biotechnologie patří:
- Ústav analytické chemie AV ČR
- Biofyzikální ústav AV ČR
- Ústav biologie obratlovců AV ČR
- Ústav ekologie krajiny AV ČR
- Výzkumný ústav veterinárního lékařství
- Výzkumný ústav pícninářský (Troubsko)
Probíhající biotechnologické projekty
V současné době probíhá v oblasti biotechnologií v Jihomoravském kraji několik významných
projektů. Mezi nejvýznamnější patří:
- MEDIPARK – je souhrnný název pro část nově vznikajícího kampusu Masarykovy univerzity v
Brně Bohunicích. Cílem je koncentrovat vzdělávání, výzkum a komercionalizaci výsledků
výzkumu do jednoho špičkově vybaveného a koncipovaného pracoviště. Očekávaným efektem je
vznik celé řady společností díky špičkové infrastruktuře a minimalizaci bariér vstupu do komerční
sféry. Dokončení prvních budov integrovaných laboratoří (ILBIT) je plánováno na letošní rok,
biotechnologický inkubátor (INBIT) by měl být otevřen v druhé polovině roku 2007.
-
INBIT – projekt, který je součástí MEDIPARKu a na kterém se podílí i JIC, bude stavba a provoz
biotechnologického inkubátoru s celkovou plochou cca 3 000 m2. INBIT bude usnadňovat založení
biotechnologických společností a umožňovat jejich úspěšný vstup do přilehlých komerčních
prostor MEDIPARKu po ukončení časově omezeného období inkubace.
-
Best of Biotech 2004 (BOB) – je soutěž o nejlepší podnikatelský záměr v oblasti „life science“.
Soutěž je zaměřena jak na projekty ve výzkumných ústavech a vysokých školách, tak v
soukromých firmách, které lze přenést do praxe. BOB je v ČR poprvé organizován JIC ve
spolupráci s LISA (Life Science Austria). Soutěž v minulosti již dvakrát proběhla (2000, 2002) a
pomohla k vytvoření 15 nových biotechnologických společností. Pro Českou republiku byla soutěž
odstartována dne 25. října 2004, kdy proběhla v Brně v sídle Krajského úřadu v sále Zastupitelstva
JMK zahajovací konference soutěže. Prvního kola soutěže se aktivně zúčastnilo 9 českých
projektů, do druhého kola pokračovaly celkem 3 projekty.
-
Biotechnologický klastr – na základě výsledků analýzy oborů JMK byly vybrány obory, zejména
54 potom biologické čištění odpadních vod. V současné době již byl neformálně založen a existuje
klastr pod názvem Water Treatment Alliance (WTA). Klastr se v současné době zaměřuje zejména
na společné řešení větších zakázek, aktivity dále směřují k formalizaci klastru a prohloubení jeho
funkčnosti.
-
Biotechnologický portál (www.gate2biotech.com) – je projektem směřujícím k posílení
biotechnologických oborů v JMK i České republice. Je zaměřený na zmapování a propagaci
českých biotechnologií u nás i v zahraničí. Portál řeší roztříštěnost informací a poskytuje
kompletní informace o biotechnologiích v ČR. Smyslem portálu je koncentrovat na jednom místě
informace:
◦
existujících biotechnologických firmách
◦
probíhajících i připravovaných projektech
◦
akademických pracovištích působících v biotechnologických oborech
◦
platné i připravované legislativě
◦
pro potenciální investory
-
RECETOX – je výzkumným pracovištěm Katedry chemie životního prostředí a ekotoxikologie
přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Cílem činnosti pracoviště je přispět k
rozvoji environmentální chemie, ekotoxikologie a analýzy rizik v podmínkách ČR. RECETOX je
v současné době koordinačním centrem evropské sítě laboratoří spolupracujících na řešení
problémů v oblasti persistentních environmentálních polutantů (European Network on Persistent
Environmental Pollutants).
-
Laboratoř funkční genomiky a proteomiky (FGP) – pracoviště bylo zřízeno spojením dvou
laboratoří založených na Masarykově univerzitě a funguje na základě smlouvy o spolupráci s
Biofyzikálním ústavem AV ČR jako společné pracoviště Přírodovědecké fakulty MU a BFÚ AV
ČR. Pracoviště se zabývá výzkumem biologicky významných molekul.
-
Centrum biostatistiky a analýz – je ustaveno jako mezifakultní pracoviště Lékařské a
Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zajišťující:
◦ Výchovně vzdělávací činnost v oblasti aplikované analýzy dat a aplikací informačních
technologií pro biologické a klinické obory obou fakult
◦ Vědeckovýzkumnou činnost zaměřenou na aplikaci matematických a statistických metod a
informačních technologií v biologických a klinických oborech
◦ Plnohodnotnou nabídku služeb, které jsou z pozice biologických a klinických oborů od
informatiky očekávány z Přírodovědecké fakulty MU a Biofyzikálního ústavu Akademie věd.
-
Spolupráce s LISA – v rámci projektu Best of Biotech byla navázána spolupráce mezi
Jihomoravským inovačním centrem a Life Science Austria (LISA). LISA zajišťuje podpůrné
aktivity pro rakouský biotechnologický průmysl a je centrem pro podporu podnikání v
biotechnologických oborech. LISA nabízí podporu začínajícím firmám, financování začínajících
projektů a patentování. Poskytuje také poradenství v oblasti získávání grantů a dotací.
-
CETI – Central European Technology Institut je společným projektem Masarykovy univerzity a
Vysokého učení technického. Smyslem je vytvoření centra pro výzkum v definovaných oborech,
které bude využívat existující infrastruktury. Jedním z uvažovaných oborů je také medicínský
výzkum. Otázka založení a konečné podoby ETI není doposud vyřešena – bude záviset na
výsledcích konzultací, které proběhnou v druhé polovině roku 2005 a zahrnou i jednání s
jednotlivými vysokými školami a odpovědnými resorty. Špičkové úrovně by CETI měl dosáhnout
ve výhledu 5 let, světové pak za 8-10 let. JMK je vhodným regionem především proto, že je zde
velké množství studentů, 15 nezávislých výzkumných institucí světové úrovně, Technologický
park, biotechnologický kampus Medipark a existuje zde silná tradice ve vytipovaných oborech.
-
Mayo Clinic – do roku 2009 vznikne v Brně špičkové zdravotnické a výzkumné pracoviště, na
55 kterém se budou podílet proslulá Mayo Clinic (Rochester, USA) a nemocnice U Svaté Anny.
Pracoviště poskytne uplatnění přibližně 220 lékařům a asi 30 zaměstnancům jiných profesí, kteří
se budou věnovat především špičkové kardiologii. Náklady na vybudování se pohybují v řádu1.8
miliardy Kč.
-
ESFRI – Evropské strategické fórum pro výzkumnou infrastrukturu.
2.1.6
Popis odvětví s největším ekonomickým potenciálem pro rozvoj regionu
Při vyhledávání nadějných průmyslových oborů v Jihomoravském kraji je vhodné vycházet ze dvou
základních zdrojů. Jednak je to kompetence regionu, tedy co se v regionu tradičně vyrábí, ve kterých
oborech se nachází know-how lidí a firem. Dalším zdrojem pro identifikaci nadějných průmyslových
oborů jsou celosvětově či celoevropsky nadějné obory, tedy obory, které vykazují vyšší než obvyklou
míru růstu, a obory, které jsou zvlášť podporovány.
Kromě toho je také nutné brát v úvahu zaměření a schopnosti vysokých škol v regionu. Zde je možno
konstatovat, že ze zmíněných high-tech oborů jsou na vysokých školách Jihomoravského kraje nejvíce
rozvíjeny obory biotechnologické, informačních technologií a nanotechnologií. Vzhledem k velkému
potenciálu vysokých škol v Jihomoravském kraji, k existujícímu výzkumu ve zmíněných oblastech a k
podpoře, které se zmíněným oborům dostává, lze tyto obory považovat za jedny z nadějných.
Nadějné obory v kontextu evropském jsou zejména ty, jež jsou zmíněny jako prioritní v rámcových
programech EU. Jsou to zejména life-sciences, genomika a biotechnologie, informační technologie,
nanotechnologie, letectví a vesmír, udržitelný rozvoj.
Z grafu 3 plyne, že mezi nejnadějnější obory v JMK patří biotechnologie, nanotechnologie a
medicínské přístroje. Pro tyto obory ale v současné době neexistuje infrastruktura, a je proto třeba
zajistit jejich podporu. Za nadějné obory lze také označit elektrické a optické p řístroje a informační
technologie. Oba obory mají v současnosti solidní základnu, kterou lze rozvíjet. Součástí dalších
pravidelných analýz prostředí by mělo být sledování nadějných průmyslových oborů, a pokud se
objeví nějaký další, měl by být adekvátně podpořen.
¾ Biotechnologie
Mezi nadějnými obory v Jihomoravském kraji mají zvláštní postavení biotechnologie. Je to dáno
jednak tradicí (Mendel, existence velkých bio-chemických společností), ale také ojedinělým
zastoupením studijních oborů, akademických pracovníků a studentů v biotechnologických oborech.
Výbě r tohoto oboru je ale také ovlivněn strategickými úvahami a snahou o dlouhodobé směřování a
profilaci regionu v této oblasti s ohledem na existující
potenciál ve výzkumu a globálními socioekonomickými a technologickými trendy. Biotechnologie
byly identifikovány také jako jeden z nadějných oborů v rámci projektu ESFRI (Evropské strategické
fórum pro výzkumnou infrastrukturu)5.
Biotechnologie zasahují do široké škály „běžných“ oborů, například farmacie, potravinářství,
zemědělství, ochrany životního prostředí nebo informatiky. Tyto obory jsou v JMK rozvinuty a mohou
poskytnout základnu pro další rozvoj biotechnologií. Pro účely RIS JMK II jsme použili následující
definici biotechnologií: „Využití živých organismů, jejich částí, produktů a nebo modelů s cílem tvořit
duševní vlastnictví, zboží či služby.“ Důvodem použití širší definice v podmínkách JMK je především
cíl širokého zmapování potřeb pro rozvoj sektoru a možnost nalezení příležitostí pro využití inovací v
širokém měřítku.
Pro zahrnutí biotechnologických firem p ři tvorbě níže citovaných statistik byla použita následující
definice: „Firma, jejíž primární činností je využití živých organismů, jejich částí, produktů a nebo
modelů s cílem tvořit duševní vlastnictví, zboží či služby.“
56 Analýza stavu biotechnologií v JMK
- Z analýz provedených Jihomoravským inovačním centrem plyne, že JMK má předpoklady
rozvinout biotechnologický sektor zejména díky:
- Rozvinutému a postupně se lepšícímu univerzitnímu školství, které ročně vzdělává přes 60 tisíc
studentů, z toho přibližně 10.000 studuje v biotechnologických oborech, dalších
- přibližně 20.000 studentů v technických oborech, které mohou být využity při aplikaci
biotechnologií
- Několika stovkám pracovišť8, které se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu
- Rozvojovým projektům, jejichž hodnota přesáhne 120 milionů Euro
- Schopnosti „inkubovat“ biotechnologické firmy
- Úspěšně zahájeným, probíhajícím biotechnologickým projektům
- Již úspěšně navázaným mezinárodním spolupracím
- Existujícím biotechnologickým firmám
- Více než 100 tisícům zaměstnanců v průmyslových oborech, v kterých biotechnologie nalézají
uplatnění
- Následující kapitola rozvádí předpoklady JMK stát se nejsilnějším regionem v ČR v oblasti
biotechnologií hlouběji.
¾ Potenciál a potřeby inovativních firem v JMK
Empirické šetření „Průzkum potenciálu a potřeb inovativních firem na jižní Moravě“ proběhlo v
dubnu 2005 na vzorku 101 inovativních firem, působících v Jihomoravském kraji. Sběr dat formou
telefonického dotazování realizovala agentura AMAX, s.r.o., Brno. Cílem výzkumu bylo zmapovat
míru spolupráce těchto subjektů s vysokými školami, dále zjistit jejich zkušenosti s čerpáním dotací
EU a ČR a jejich zájem o podpůrné služby poskytované Jihomoravským inovačním centrem.
Výsledky výzkumu vypovídají o rozdílných potřebách menších (do 25 zaměstnanců) a větších
inovativních firem (nad 25 zaměstnanců).
Dotazované firmy vlastní celkem 747 patentů, užitných vzorů a ochranných známek. Vysoký počet
registrací ochrany duševního vlastnictví potvrzuje výrazný inovační potenciál. S vysokými školami
spolupracuje více než 70 % dotazovaných subjektů, což dokládá dobré propojení s vědou a
výzkumem. Toto procento je přibližně stejné u menších i větších firem.
Průzkum zjišťoval hodnocení důležitosti různých nabízených služeb. Nejvyšší skóre zaznamenává
oblast prostory a konkurenceschopnost. Největší rozdíly v hodnocení důležitosti služeb mezi malými a
většími firmami zaznamenala finanční podpora a služby na ochranu duševního vlastnictví. Hodnocení
další nabídky služeb se podle velikosti firem významně neliší, ať už v potřebě různých typů prostor
(jako nejdůležitější se jeví kancelářské prostory) nebo služeb v oblasti zvyšování
konkurenceschopnosti (za nejdůležitější jsou označovány dobrá znalost trhu a orientace v odvětví). U
poradenských služeb je jako nejdůležitější hodnoceno poradenství při odbytu – vyhledávání vhodných
partnerů.
Malé firmy do 25 zaměstnanců
Téměř polovina nemá registrovánu ani jednu z forem ochrany duševního vlastnictví.
Uvádějí výrazně malou zkušenost s dotačními tituly. U menších firem je příčinou zejména
nevědomost (fondy EU) a nevhodné zaměření podpory (dotace ČR).
Mají odlišné preference využívání různých organizací pro podporu inovativního podnikání – jako
nejpravděpodobnější uvádějí využití služeb inovačních center.
Nejzajímavější je pomoc s financováním patentů a garance za úvěry u komerčních bank.
Naléhavě cítí potřeby týkající se ochrany duševního vlastnictví, tj. peníze na patenty, užitné
vzory apod., know-how, posouzení možnosti uvedení na trh, vědět, komu nápad prodat, znalost
patentových zástupců.
57 Velké firmy nad 25 zaměstnanců
Mnohem více zadávají výzkum na VŠ než firmy menší.
Z organizací pro podporu inovativního podnikání dávají přednost institucím státní
správy.
Z finančních služeb zaujaly větší podniky nejvíce investice nad 20 mil. Kč.
Ze srovnání vybraných parametrů podle velikosti firem vyplývají z řetelné rozdíly ve využívání
různých institucí pro podporu inovativního podnikání (malé firmy preferují inovační centra a velké
firmy instituce státní správy). Rozdílné je i využívání dotací z fondů EU a z rozpočtu ČR. Prostor pro
poradenství se otevírá zejména u malých inovativních podniků do 25 zaměstnanců, a to v oblastech
zprostředkování informací o dotacích EU, poradenství při spolupráci s VŠ a pomoci při financování
ochrany duševního vlastnictví.
Interview s komerčními firmami
Mezi nejvýznamnější instituce podpory inovativního podnikání v JMK patří Jihomoravské
inovační centrum, které vzniklo implementací jednoho z opatření předchozí verze RIS. Za dobu
dvouleté existence JIC management a konzultanti přišli do styku s mnoha nadějnými projekty.
S uvedenými firmami proběhla celá řada schůzek. Zpravidla šlo o interview v objemu minimálně 3
hodin, během nichž pracovníci JIC identifikovali několik kategorií potřeb firem. Následující
tabulka ukazuje poptávku po jednotlivých potřebách.
Tabulka č. 23 Shrnutí průzkumu potřeb podnikatelů
Počet projektů, které
Potřeba
Podíl projektů (%)
projevily zájem
Znalost potenciálních odběratelů
120
90,9 %
Poradenství s rozvojem společnosti
114
86,3 %
Znalost potenciálních partnerů pro vývoj
produktu
108
81,8 %
Finance na rozjezd projektu (počáteční fáze)
103
78,0 %
Informace o možnostech dotací z ČR
98
74,2 %
Poradenství při zpracování podnikatelského
plánu
97
73,5 %
Zapojení studentů VŠ do práce ve firmě
91
68,9 %
Průzkum trhu a návrh marketingové strategie
89
67,4 %
58 Informace o možnostech dotací z EU
78
59,1 %
Finance na expanzi (rozvoj)
75
56,8 %
Prostory
81
46,2 %
Finance na ochranu duševního vlastnictví
54
40,1 %
Pomoc při hledání investorů
46
34,8 %
Informace o procesu ochrany duševního vlastnictví
45
34,1 %
Zadávání výzkumu na vysoké škole
36
27,3 %
Celkem projektů
132
Z výsledků interview vyplynuly následující potřeby inovativních firem:
-
-
Finanční prostředky – poptávány jsou především prostředky na rozjezd projektu a další rozvoj
(typicky se jedná o finanční prostředky v řádech statisíců korun).
Ochrana duševního vlastnictví – do této kategorie patří poradenství spojené s procesem ochrany
duševního vlastnictví (především co, kdy a jakým způsobem ochránit) a finance na zaplacení
ochrany (dle průzkumu JIC jsou typické náklady na ochranu pro 80 % evropské populace na
úrovni cca 400.000 Kč).
Spolupráce s vysokými školami – patrný je především zájem o zapojení studentů do projektů a
jejich „výchovu“ pro další práci ve firmě.
Poptávka po prostorách – začínající firmy potřebují především prostory se standardní
infrastrukturou a přístupem ke sdíleným službám (telefony, tiskárna, fax, internet apod.)
Kontakty na obchodní partnery a odběratele – jsou nejvíce poptávanou službou. Ukazuje se,
že poté, co firma vyvine produkt, potřebuje využít existující (distribuční) sítě a kontakty, aby
zajistila odbyt svého zboží.
Marketing – se zajištěním odbytu také souvisí potřeba kvalitního marketingu, tj. definice vhodné
strategie pro oslovení segmentů, návrh propagačních materiálů apod.
Pomoc s rozvojem společností – firmy poptávají možnost pravidelné konzultace s
mentorem“, tj. někým, kdo má dostatečné odborné a komunikační schopnosti, aby mohl
rozebrat jejich aktuální problémy a poradit možné varianty řešení.
Analýza poptávky po prostorách inovativního charakteru
Nejlepšího skóre v rámci užitečnosti poskytovaných služeb dosáhlo zvýhodněné nájemné, což
dokazuje významnou poptávku po prostorách v inkubátorech.
K dispozici byla hodnotící škála od 1- 5, kde známka 1 hodnotila službu jako velmi užitečnou a
známka 5 neužitečnou
Tabulka č. 24 Výzkum služeb, které považují firmy umístěné v TI VUT za důležité
Typ služby
1. služby spojené se správou a provozem inkubátoru
Známka
1,81
59 2. zvýhodněné nájemné
3. sdílené technické služby za zvýhodněné ceny (telefony, fax, kopírka)
4. konferenční prostory
5. Odborné služby dohromady
1,56
2,25
1,63
2,16
Získat moderní prostory se základními technickými službami je pro většinu obchodních subjektů
prvotní východisko pro další rozvoj.
Analýza poptávky po službách inovačního charakteru
Firmy oceňují především služby spojené se získáváním finančních zdrojů. Zvláště v méně rozvinutých
regionech hrají manažeři inkubátorů důležitou roli v poskytování informací o vhodných grantech,
fondech a úvěrech. Malé rozvíjející se firmy většinou nemají čas ani odbornost zkoumat všechny
možnosti financování.
Firmy se shodly na další důležité službě jakou je tvorba business plánu. Za nejméně důležité považují
všichni poradenství v oblasti personální a málo důležité je také poradenství s vývojem nových
produktů (tato oblast je obvykle tak specifická, že firmy nevěří, že by jim byl inkubátor schopen
pomoci).
Z provedeného výzkumu českých společností v Technologickém inkubátoru VUT v Brně lze vyvodit,
že firmy považují za alespoň částečně důležité a užitečné většinu z nabízených služeb (hodnota 1-2,5
včetně), počítaje v to ostatní odborné služby (v oblasti marketingu, patentových služeb, právního
poradenství, kontaktů na partnery a investory a after care).
Prostory pro biotechnologické firmy
V předchozím textu jsme identifikovali oblast biotechnologií v JMK jako velmi nadějnou.
Biotechnologické projekty však mají specifické požadavky na prostory, proto se jimi budeme v této
kapitole zabývat detailněji.
Biotechnologické inkubátory nemají v ČR dostatečnou tradici a historii. Pro stanovení potenciální
poptávky je tudíž obtížné vycházet pouze ze zkušeností stávajících inkubátorů v zahraničí. Pro
stanovení celkového hrubého objemu trhu inovační biotechnologické infrastruktury lze využít
srovnání Jihomoravského kraje s podobným regionem v ČR a v zahraničí. V Demand Scanu byly pro
vypo čtení adekvátní velikosti inkubátoru pro JMK využity údaje z následujících regionů a v nich
umístěných biotechnologických inkubátorů.
Tabulka č. 25 Srovnání regionů z hlediska vhodnosti pro rozvoj biotechnologií
Počet
Počet
Rozloha (tis. Počet
Počet biotech.
Kraj/oblast
biotech.
obyvatel
VTP a
(mil.)
km )
studentů firem
inkubátorů
Plocha biotech.
VTP a
inkubátorů
(m2)
Jihomoravský
1,12
7 065
49 971
241
0
0
Olomoucký
0,63
5 159
14 863
58
2
3 888
Jihočeský
0,63
10 058
7 128
61
3
2 965
60 Berlín
3,39
891
108 245
1
26 000
Brandenbursko
2,58
29 476
25 086
3
42 400
Bavorsko
12,39
70 549
162 322
5
43 400
Sasko
4,35
18 413
68 418
2
22 000
Ze získaných vstupních údajů a jejich vah byla vypočtena adekvátní plocha inkubátoru v JMK pro
každou zkoumanou statistiku. Dle srovnání s Olomouckým a Jihočeským krajem by na jižní Moravě
mělo být 6 500 m2 plochy biotechnologického inkubátoru. Při srovnání s německými regiony by měla
být adekvátní plocha 4 000 m2. Vzhledem k delší době provozu a větším zkušenostem německých
regionů s biotechnologickými inkubátory doporučuje firma Brand Brothers řídit se výsledky srovnání
s Německem.
Statistiky naznačují, že i při srovnání s německými kraji má JMK relativně vyšší potenciál vzhledem k
existenci kvalifikovaných lidských zdrojů v regionu. Na jižní Moravě se koncentruje značná část
kapacit VaV z oblasti biotechnologie a farmacie, včetně špičkových metodických center, což
představuje silný předpoklad pro rozvoj biotechnologií právě v JMK. Mimo jiné je dobré zdůraznit, že
počet všech studentů vysokých škol je v JMK 2,8krát vyšší, než jak by odpovídalo prostému poměření
počtu obyvatel na jižní Moravě podle sledovaných německých regionů.
Ze získaných čísel lze konstatovat, že Jihomoravský kraj je velmi vhodný pro vybudování a
provozování biotechnologického inkubátoru. Například ve srovnání s Olomouckým a Jihočeským
krajem si Jihomoravský kraj nejlépe vede v oblastech, ve kterých jde zejména o kvalifikovanou
pracovní sílu či počet studentů relevantních biotechnologických oborů. Je zajímavé, že v kraji s tak
příznivou strukturou pro biotechnologie dosud nefunguje ani jeden biotechnologický inkubátor,
zatímco v krajích, jež nemají tolik vhodných podmínek, dnes fungují dva či tři inkubátory.
Porovnání inovačního prostředí v jednotlivých regionech ČR
Podklady pro tuto kapitolu byly získány ze statistického šetření o inovacích, které proběhlo v roce
2003 v České republice podruhé (první šetření tohoto druhu bylo provedeno v roce 2001 a zahrnovalo
tříleté referenční období 1999-2001). Data získaná na základě odpovědí cca 3 800 zpravodajských
jednotek podávají dobrý obraz o inovačním prostředí v ČR v období před vstupem země do struktur
EU.
Ze získaných dat vyplývá, že v ČR bylo ve sledovaném období zjištěno průměrně 25,9 % inovujících
podniků, tj. těch, které zavedly během let 2002-2003 inovaci produktu nebo procesu. Inovaci produktu
zaznamenalo 21,7 % a procesní inovaci 11,7 % respondentů.
Přitom do sféry zpracovatelského průmyslu patřilo 28,4 % inovujících subjektů a do oblasti služeb pak
22,8 % inovujících subjektů. Podíl inovujících podniků v ČR je výrazně nižší než u členských zemí
bývalé EU – 15. V počtu inovací je ČR pod průměrem těchto zemí.
V regionálním členění podle krajů bylo zaznamenáno největší zastoupení inovujících podniků v
hlavním městě Praze (31,3 %), kde má také nejvíce podniků své sídlo. Naopak nejmenší zastoupení
inovujících podniků bylo v Karlovarském kraji (13,8 %). V Jihomoravském kraji bylo zastoupení
inovačních firem v oblasti průmyslu 20 % zkoumaného vzorku, u firem z oblasti služeb to bylo 25,2
%. Celkově se jako inovační označilo 22,1 % zkoumaného vzorku firem v JMK.
61 2.1.7 SWOT analazýza znalostní ekonomiky JMK
Slabé stránky
Nižší dynamika růstu regionálního HDP v mezikrajovém srovnání
Nedokončená restrukturalizace hospodářské základny (především strojírenské firmy)
Malé využití pobídkového systému pro nové investice v kraji
Špatná situace na trhu práce (nezaměstnanost i volná pracovní místa)
Absence velkého průmyslového podniku schopného plnit úlohu „pólu růstu“
Nesoulad mezi orientací profesní přípravy studentů a potřebami trhu práce
Nedostatečná podpůrná infrastruktura pro rozvoj MSP
Nízké zastoupení progresivních oborů výroby v hospodářské základně kraje
Špatná ekonomická situace a vysoká zadluženost řady průmyslových podniků
Zastaralá technická a technologická vybavenost řady podniků
Zaměření středních škol na tradiční funkcionalitu s nižším podílem získávání všeobecných
dovedností
Silné stránky
Postavení JMK jako druhého největšího centra v oblasti výzkumu a vývoje, v oblasti
produktivního sektoru a služeb v ČR a centra s dlouhodobou tradicí pořádání mezinárodních
veletrhů
Silná tradice průmyslové výroby a její diverzifikovaná struktura
Nižší průměrné výdělky jako „motivační faktor“ pro potenciální (zejména zahraniční) investory
Vyšší počet podnikatelských subjektů ve službách
Technický i oborový potenciál pro rozvoj produkce s vyšší přidanou hodnotou
Rozsáhlý pracovní potenciál území
Kvalifikovaná pracovní síla v technických oborech
Rozvinuté vysoké školství a zázemí VŠ i pro jiné kraje
Silná saturace potřeb podniků absolventy středních odborných učilišť
Dobrá dopravní dostupnost pracovní síly
Hrozby
Malá dynamika ekonomického růstu způsobí další pokles konkurenční pozice Brna a JMK
Růst meziregionální konkurence při získávání zahraničních investic
Nedostatek kapitálu na investice do dalšího rozvoje firem
Nepřizpůsobování struktury kapacit a forem středního vzdělávání potřebám trhu práce
Neschopnost snížit rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti a vytvořit dostatek nových pracovních
příležitostí
Zhoršování kvalifikační úrovně pracovní síly území jako důsledek nežádoucích změn ve výrobní
sféře
Hospodářské zaostávání způsobené nedostatečným využitím výzkumného a inovačního
potenciálu regionu
Pomalý rozvoj dopravní infrastruktury mimo centra
Příležitosti
Rozvinutá vědecko-výzkumná základna a její účast na realizaci Regionální inovační strategie
kraje
Regionální inovační strategie JMK jako nástroj pro posílení konkurenceschopnosti regionální
ekonomiky
Vyšší využití vědeckého a technického potenciálu při podpoře výzkumných, vývojových a
inovačních procesů průmyslových podniků a oborů high-tech
Vytváření podmínek pro podnikání tuzemských i zahraničních investorů (průmyslové zóny,
průmyslové areály)
Komparativní výhoda v oblasti pracovních nákladů pro získávání zahraničních investorů
Rozvoj přeshraniční spolupráce (s využitím prostředků EU)
Pružné přizpůsobování struktury středních škol a učilišť potřebám trhu práce
62 -
Využití kapacit VŠ pro zvyšování kvalitativní úrovně a rozvoj špičkových oborů v kraji
Využití prostředků EU na podporu nadějných oborů, zapojení výsledků VaV a inovací do praxe
Pro shrnutí výše prezentovaných analýz jsme použili tzv. SWOT analýzu. Ta vychází ze závěrů RIS I,
ze všech prezentovaných analýz a akcentuje nejdůležitější faktory působící na inovační prostředí
JMK. Za pomocí této techniky byl vytvořen seznam silných (Strenghtness) a slabých (Weakness)
stránek a příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats). RIS JMK II byla navržena zejména tak, aby
odstranila slabé stránky regionu, a to především prostřednictvím využívání příležitostí.
Silné stránky
Přitažlivost Jihomoravského kraje pro zahraniční investory
Relativní dostatek a dobrá technická vybavenost pracovníků
Levná pracovní síla v JMK proti průměru ČR
Dobrá poloha pro spolupráci s dalšími středoevropskými regiony
Inovační aktivita v JMK (JMK je po Praze nejinovativnějším regionem z celé ČR)
Nadprůměrná hospodářská aktivita JMK v rámci ČR
Existence systému podpory inovačního podnikání v regionu (strategie – RIS, implementační
agentura – JIC, politická podpora)
Nadprůměrný počet subjektů poskytujících služby
Silná základna studentů v JMK (56 000 studentů a 7 000 akademických pracovníků )
Velký potenciál v oblasti biotechnologií (zaměření studentů na biotechnické obory, výzkum,
klastry, spolupráce se zahraničím, portál)
Lidská a výrobní základna, v tradičních oborech v JMK (např. výroba strojů a zařízení)
Slabé stránky
Malé zapojení studentů do komerční praxe před graduací (malá praktická uplatnitelnost –
praktičnost)
Oddělení světa vysokých škol a komerční praxe – nedostatečná orientace vzdělávání na potřeby,
nízká výchova k podnikavosti
Nízká úroveň přenosu výsledků výzkumu a vývoje na VŠ do praxe
Legislativní složitost podnikání VŠ
Překryv činností partnerů pracujících v oblasti podpory inovací
Nedostatečné lidské zdroje a odbornost pracovníků pro podporu inovačního podnikání
Nedostatečné využívání patentů jako prostředku pro ochranu duševního vlastnictví
Nízký počet firem, které provádějí vlastní výzkum
Nevyužívání poradenských služeb a vzdělávání – malý počet, nízká kvalita, finanční náročnost
těchto služeb
Nízká úroveň kvality pracovníků v oblasti řízení a rozvoje firem
Málo kvalitních subjektů pro podporu podnikání a vzdělávání v oblasti podnikání
Finanční slabost inovativních podniků ve všech fázích (založení, rozvoj, investice)
Slabě rozvinutý sektor rizikového financování (business angels, „seed capital“, venture) a
vzájemná nedůvěra
Nedostatečná znalost subjektů o možnostech podpor inovačního podnikání
Nedostatečná nabídka prostor se standardní infrastrukturou pro inovativní podnikání
Nedostatečná komunikace s úspěšnými inovativními podniky v JMK
Nedostatek inovačních aktivit v oblasti aplikovaného výzkumu v tradičních oborech v JMK
Příležitosti
Zaměření na znalostní ekonomiku – management informací a znalostí
Systematický sběr a práce s informacemi o trhu
Zjednodušení legislativního rámce pro podnikání VŠ
63 -
Vznik spin-off firem z komerčních firem i univerzit
Provázanost RIS JMK II na NRP – politická i finanční podpora
Podpora propojování vědy a výzkumu s komerční praxí, stimulace privátních investic, podpora
rozvoje a zkvalitňování poradenských služeb pro MSP ze strany EU
Využití zdrojů ze strukturálních fondů EU a dalších dotačních programů
Rozvoj spolupráce se sousedními regiony
Rozvoj oblasti biotechnologií
Systematizace a synchronizace činnosti partnerů v oblasti podpory inovací (VTP, inovační centra,
inkubátory, CTT, hospodářské komory)
Podpora ICT, biotechnologií a technologií zaměřených na nové materiály ze strany EU
Zvyšování spolupráce mezi firmami navzájem a mezi firmami a VŠ
Vznik profesionálních poradenských subjektů
Vznik (nebo příchod) profesionálních subjektů zaměřených na financování projektů
v ranné fázi rozvoje
Revitalizace tradičních výrobních oborů v JMK (např. výroba strojů a zařízení)
Hrozby
Odliv studentů z (bio)technických oborů do jiných oblastí
Odchod „mozků“ do zahraničí
Zhoršování struktury průmyslu (velkých firem) v JMK – neexistence velkého průmyslového
podniku v kraji, nezájem o preferované obory
Nezájem studentů o spolupráci s firmami během studia
Nedůvěra a nezájem komerčních firem o podpory EU
Nedostatečný objem prostředků pro podporu inovací
Nedostatečná politická podpora inovací
Ztráta postavení tradičních oborů v JMK a z toho plynoucí strukutrální změny (nezaměstnanost
apod.)
64 3 ZLÍNSKY KRAJ
3.1 VŠEOBECNÝ ÚVOD O PODNIKATELSKÉM A INOVAČNÍM
PROSTŘEDNÍ V REGIONĚ
Charakteristika Zlínského kraje
Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. Prosince
1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a
Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do
Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava.
S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III.
stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně).
Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě
sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem
Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem
305 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2009 žilo 591 042 obyvatel. 3.1.1
Všeobecné zhodnocení dosažené ekonomické úrovně
Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů.
Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR. V tvorbě
hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 9. místo mezi kraji v ČR. V roce 2009 dosáhla
průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 286 977 Kč (v běžných cenách).
Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17 % z
registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného, dřevozpracujícího,
elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace
výroby ve srovnání s ČR.
Tabulka č. 26 Vybrané údaje za Zlínský kraj – makroekonomika
Hrubý
domácí
produkt
(mil. Kč)
na 1
obyvatele
(Kč)
na 1
obyvatele
(ČR = 100
%)
Hrubá
přidaná
hodnota
(mil. Kč)
Podíl
terciárního
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
106
525
113
391
118
399
122
489
129
796
138
911
150
827
165
157
177
083
169
690
178
119
190
616
199
507
206
803
219
514
235
265
255
695
279
928
299
589
286
977
83,6
82,9
82,6
81,9
79,6
80,7
81,5
81,7
84,7
83,0
96
515
102
793
107
621
111
365
116
650
124
545
136
096
148
459
159
436
152
472
49,0
48,6
50,3
49,3
47,1
48,8
48,7
47,2
46,4
47,4
65 sektoru (%)
Tvorba
26
28
36
29
30
26
30
31
hrub. fix
227
666
221
594
221
663
633
406
kapitálu
(mil. Kč)
na 1
43
48
61
49
51
45
51
53
obyvatele
853
189
034
965
111
158
931
231
(Kč)
na 1
obyvatele
73,6
74,7
91,9
74,1
71,7
62,3
67,0
61,7
(ČR = 100
%)
Čistý dispon.
63
66
69
72
74
79
87
95
důchod
615
769
514
493
640
350
912
531
domácností
(mil. Kč)
na 1
106
112
117
122
126
134
149
161
obyvatele
369
242
133
393
233
389
036
917
(Kč)
na 1
obyvatele
93,8
93,7
93,5
93,5
92,3
93,4
96,0
95,7
(ČR = 100
%)
72
89
94
103
120
Vývoz (mil.
153
664
310
270
726
Kč)
z toho do
81,1
82,3
81,3
82,4
82,8
EU2) (%)
*)
data jsou zpětně revidována; pokud není uvedeno jinak, jedná se o údaje v běžných
cenách
1)
do roku 2003 používány stálé ceny roku 2000, od roku 2004 používány stálé ceny
předchozího roku
2)
do roku 2006 jsou údaje za EU 25, od roku 2007 údaje za EU 27
29
316
49
596
58,6
101
827
99
594
172
271
168
431
94,9
93,6
118
418
98
324
83,0
82,5
Průměrná měsíční hrubá mzda ve sledovaných podnicích Zlínského kraje za 1. čtvrtletí činila
v průměru 19 191 Kč (v přepočtu na plně zaměstnané osoby).
66 ¾ Průřez a komparace oborů a velikostní struktury firem ve ZK
Zlínský kraj byl vždy vnímán jako ekonomicky silná oblast s výraznou koncentrací velkých
průmyslových podniků. Vznik a rozvoj velké části průmyslových výrob je spojován se jménem
Tomáše Bati. Jedná se zejména o obuvnictví, gumárenství, strojírenství a letecký průmysl.
Produkty těchto výrob byly tradičně spojovány zejména s centrem regionu – Zlínem a jeho zázemím.
V rámci kraje však vznikla i další silná hospodářská centra, ať již to byla okresní města Vsetín,
Kroměříž, Uherské Hradiště, nebo další větší centra, např. Valašské Meziříčí, Hulín, Holešov,
Kunovice nebo Uherský Brod.
Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala
měnit v důsledku útlumu výroby v řadě nosných a dříve prosperujících průmyslových odvětvích
(největší pokles zaznamenala obuvnická výroba). Rozdělení Československa mělo rovněž negativní
dopad na hospodářské výsledky některých průmyslových firem kraje.
Zpracovatelský průmysl v kraji nadále zaujímá nejvýznamnější postavení při tvorbě hrubé přidané
hodnoty. Na její tvorbě se v roce 2008 podílel 39,1 %, což je nejvyšší hodnota mezi kraji ČR
(průměrná hodnota za ČR byla 34,7 %). Ostatní odvětví ekonomiky kraje se na tvorbě hrubé přidané
hodnoty podílí méně než deseti procenty, s výjimkou obchodu (11,9 %) a komerčních služeb (11,1 %).
Zpracovatelský průmysl je i největším zaměstnavatelem v kraji. Podle výběrového šetření pracovních
sil bylo v tomto odvětví v roce 2008 zaměstnáno 102,7 tis. pracovníků, což bylo 36,2 % z celkového
počtu zaměstnaných v kraji (ČR – 28,6 %).
¾ Struktura průmyslu
67 Dosavadní průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve klíčových strojírenských
výrobních podniků. Značný význam mají závody zpracovatelského průmyslu, zejména: obuvnického,
dřevozpracujícího, kožedělného a dále chemie, gumárenství, potravinářství.
Ty dosud patří k předním zásobovatelům spotřebního zboží na českém trhu. Nemají však potřebnou
výkonnost - s výjimkou těch, do nichž vstoupil zahraniční investor.
Nejvíc lidí je zaměstnáno v těchto oborech:
1) v průmyslu
2) ve stavebnictví
3) v dopravě, skladování a spojích
4) v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel
5) v obchodu s nemovitostmi.
3.1.2
Rozdělení ekonomických subjektů podle právní formy
V rozdělení ekonomických subjektů podle právní formy připadal největší podíl na fyzické osoby
(právní forma 101 až 108). V roce 2009 jejich počet tvořilo 107,7 tisíc subjektů, tj. 81,7 %. Z nich
bylo bezmála 100 tisíc živnostníků (75,8 %), zhruba 5,3 tisíc osob ve svobodném povolání (4,0 %) a
1,8 tis. zemědělských podnikatelů (1,4 %).
Druhou nejpočetnější skupinou byly obchodní společnosti. Tato skupina je tvořena právními formami
111 (veřejná obchodní společnost), 112 (společnost s ručením omezeným), 113 (komanditní
společnost) a 121 (akciová společnost). Tato skupina zahrnovala na konci roku 2009 celkem 12,8 tis.
subjektů, tj. 9,6 % z celkového počtu subjektů se sídlem v kraji.
Z dalších forem, už ale méně početných, lze upozornit na sdružení (3 tis, organizací, tj. 2,4 % ze
subjektů registrovaných v kraji v roce 2009) a zahraniční osoby (1,7 tis. subjektů, tj. 1,3 %).
K nejvýraznější meziroční změně došlo u skupiny fyzických osob (právní formy 101, 102, 103, 104,
105, 106, 107 a 108), jejíž počet se snížil o 3,2 tisíc, tj. o 2,9 %. Podíl skupiny fyzických osob na
celkovém počtu subjektů v kraji se z 82,6 % na konci roku 2008 snížil za rok na 81,7 %. Další výrazná
změna byla zjištěna u druhé nejpočetnější skupiny, tedy u obchodních společností (právní formy 111,
112, 113 a 121). Celkem v této skupině během roku přibylo 265 právnických osob (o 2,1 %).
Podíl obchodních společností na celkovém počtu zlínských subjektů se během roku zvýšil z 9,6 % na
9,9 %. Změny v ostatních skupinách právních forem nebo v konkrétních právních formách nebyly již
tak výrazné.
68 Z předběžných výsledků za 1. čtvrtletí 2010 vyplývá pokračující snižování počtu zaměstnanců.
V podnicích se sídlem ve Zlínském kraji bylo v průměru zaměstnáno 177,6 tis. osob. Proti stelnému
období minulého roku se počet snížil o 11,2 tis. zaměstnanců, tj. o 5,9 %.
Pokles
počtu
zaměstnanců
v kraji
byl
vyšší
než
v ČR,
(pokles
o 4,5 %).
3.1.3 Přehled ukazatelů v oblasti lidských zdrojů
Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. září t. r. 30 180
osob (z toho bylo 15 256 žen, tj. 50,6 %) a proti stavu stejného období předchozího roku jich ubylo
1 403 (tj. 4,4 %).
Míra registrované nezaměstnanosti, zjištěná na základě evidence úřadů práce, dosáhla na konci
sledovaného období 9,65 %, tj. o 0,41 procentního bodu nižší než před rokem. K jejímu snížení došlo
ve všech okresech Zlínského kraje kromě okresu Kroměříž, ve kterém se meziročně zvýšila o 0,05
procentního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla na konci září zaznamenána v okrese Kroměříž
(11,60 %), nejnižší v okrese Uherské Hradiště (8,78 %).
bodu.
Kraj celkem
Kroměříž
Uh. Hradiště
Vsetín
Zlín
Kraj celkem
Kroměříž
Uh. Hradiště
Vsetín
Zlín
Uchazeči o zaměstnání ve Zlínském kraji a jeho okresech k 30. 9. 2010
Uchazeči o zaměstnání
z toho dosažitelní
Uchazeči s nárokem na
neumístění celkem
podporu v
nezaměstnanosti
absolutně
index
absolutně
index
absolutně
index
2010/2009
2010/2009
2010/2009
30 180
95,6
29 380
95,5
7 487
62,5
6 231
98,4
5 992
97,4
1 474
64,0
6 764
97,6
6 555
97,8
1 746
67,5
8 215
91,5
8 001
92,0
1 846
57,2
8 970
96,0
8 832
95,9
2 421
62,7
z celkového počtu uchazečů o zaměstnání
ženy
osoby se zdravotním
absolventi škol
postižením
absolutně
index
index
index
2010/2009 absolutně 2010/2009 absolutně
2010/2009
15 256
97,2
4 780
101,2
2 522
105,3
3 036
98,2
940
106,2
554
106,3
3 567
99,2
1 290
97,7
377
107,4
3 945
91,6
1 257
99,2
718
97,4
4 708
100,3
1 293
103,4
873
111,2
Počet volných pracovních míst dosáhl v kraji na konci sledovaného období 1 400, což je o 8,1 %
(tj. o 124 míst) méně než na konci září 2009.
Počet nabízených pracovních míst vzrostl meziročně ve dvou okresech kraje. V okrese Zlín o 14,5 %
(o 61 míst) a Vsetín o 14,6 % (o 51). V ostatních okresech jejich počet poklesl a to v kroměřížském
o 48,0 % o 176) a v uherskohradišťském o 15,5 % (o 60).
Na jedno volné pracovní místo tak v kraji v průměru připadalo 21,6 uchazečů (na konci září 2009
tento průměr činil 20,7). Pro uchazeče se zdravotním postižením v kraji meziročně ubylo 24,7 %
volných pracovních míst na celkových 116 míst. Nejvíce volných pracovních míst bylo pro tyto
uchazeče v okrese Uherské Hradiště (55).
69 Tabulka č. 27 Přehled základních ukazatelů
Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. až 3.
čtvrtletí 2010 (subjekty se sídlem na území kraje)
Průměrn
Průměrný
Průměrná hrubá
Tržby za prodej
ý počet
evidenční počet
měsíční mzda
vlastních výrobků a
podniků
zaměstnanců
služeb průmyslové
ve
povahy
sledované skutečnost (fyzické
skutečnost
skutečnost
m období
osoby)
(Kč)
(mil. Kč)
Česká
republika
v tom:
Hl. město
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
2 310
746 289
24 757
1 940 488,6
219
74 537
32 526
228 507,1
225
150
149
82
176
112
90 360
41 305
49 735
20 549
52 831
39
28 049
22 214
24 659
21 646
24 736
24 512
359 115,7
73 092,1
122 375,5
25 729,6
212 005,4
80 977,0
37 150
41 384
43 812
61 535
40 988
44 069
108 130
21 539
21 694
23 139
22 957
21 687
21 964
24 618
61 130,4
138 763,8
74 448,9
118 278,6
64 614,4
98 546,0
282 904,3
903
Královéhradec.
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezs
.
131
140
131
247
147
170
231
3.1.4 Popis odvětví s největším ekonomickým potenciálem
Současný průmyslový potenciál kraje je založen na existenci původních klíčových výrobních podniků.
Nejvýznamnější průmyslové odvětví, tj. gumárenství a plastikářství vytváří téměř polovinu
průmyslových výkonů regionu. V tomto odvětví je dosahován ve sledovaném období výrazný nárůst
tržeb i počtu zaměstnanců. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a
chemický průmysl. Značný význam mají subjekty podnikající ve strojírenství či ve výrobě nábytku.
V posledních letech se v kraji velmi intenzivně rozvíjí obor informačních a komunikačních technologií
(ICT). Skutečně typickým odvětvím regionu je plastikářství, jež zde našlo široké uplatnění a přesahuje
do řady dalších průmyslových oborů. Elektrotechnika navazuje na tradice velkých podniků, zejména
na Vsetínsku, Rožnovsku a Uherskohradišťsku, chemický a specificky gumárenský průmysl je
rozhodujícím způsobem vázán na největšího výrobce pneumatik v České republice.
3.1.5
Swot analýza Zlínského kraje
Silné stránky
Slabé stránky
- dobré životní prostředí
- levná a kvalifikovaná pracovní síla
- bohatý kulturní život a tradice
- periferní poloha
- podprůměrná mzda
- absence rychlostní komunikace
70 - rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch
- podprůměrná nezaměstnanost
- nižší úroveň vzdělanosti
- špatná jazyková vybavenost
Příležitosti
Hrozby
- podmínky pro příliv zahraničních investic
- strukturální fondy
- zvýšení nabídky vysokoškolského vzdělání
a rekvalifikačních kurzů
- zkvalitnění dopravní infrastruktury
- podpora rozvoje malého a středního podnikání
- mnohostranná turistická nabídka
- prohlubování negativních demografických
trendů
- hrozba povodní
- nárůst nezaměstnanosti
- migrace vzdělaných obyvatel
3.2.1
Inovační prostředí ve Zlínském kraji
Pracoviště VaV jsou rozložena ve všech okresech Zlínského kraje (s dominancí Zlína jako přirozeného
centra s tradicí vysokého školství), a toto rozložení je do značné míry dáno historicky (pokračující
nástupnické organizace výzkumných ústavů a vysokých škol). V oblasti výdajů na výzkum a vývoj
vykazuje Zlínský kraj podprůměrnou hodnotu mezi kraji ČR, nicméně více než dvě třetiny tohoto
objemu jsou financovány z podnikatelských zdrojů, což je významný příspěvek k rozvoji inovačních
aktivit podnikatelů. Dle pravidelných šetření Českého statistického úřadu je ve Zlínském kraji
dlouhodobě nadprůměrně vysoký podíl inovujících podniků.
Tento údaj je potvrzen také statistikou objemu čerpání prostředků strukturálních fondů EU na podporu
inovací firem (Operační program Podnikání a inovace, program Inovace). Dle údajů za období let
2007 – 2009 (do 31. 7. 2009) je Zlínský kraj mezi všemi kraji v ČR v tomto ukazateli nejúspěšnější.
Inovační projekty podpořené ze zdrojů EU jsou realizovány zejména v průmyslu.
•
•
•
•
•
•
•
•
Oborové zaměření pracovišť VaV v kraji je následující:
ekologie (Czech RE Agency, Plastservis, Vodní zdroje Holešov, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
chemie (DEZA, Státní veterinární ústav Olomouc, Institut pro testování a certifikaci, Univerzita
Tomáše Bati ve Zlíně)
informatika a elektrotechnika (BD Sensors, Meros, Petr Bilavčík PRIMA, SVCS, Institut pro testování
a certifikaci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
plastikářství a gumárenství (Asociace gumárenské technologie, Ecoprotect, Institut gumárenské
technologie a testování, Institut pro testování a certifikaci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
obuvnictví a kožedělnictví (AZL Otrokovice, Institut pro testování a certifikaci, Univerzita Tomáše
Bati ve Zlíně)
stavebnictví (Centrum stavebního inženýrství)
zbrojařství (VTÚVM Slavičín)
zemědělství, lesnictví, zpracování dřeva (Agropodnik, Agrotest fyto, Mendlova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně, Oseva PRO, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Zemědělský
výzkumný ústav Kroměříž, Institut pro testování a certifikaci)
¾ Podíl inovujících podniků dle druhu inovace a velikosti podniku
Podnikatelskou veřejností ve Zlínském kraji jsou inovace chápány v širším pojetí. Podnikatelům je
vlastní americký přístup, kde jsou inovace považovány za specifický nástroj podnikání - zdroje
vedoucí k vytváření bohatství. K inovacím tak přistupují v duchu definice užívané bývalým
71 Ministerstvem obchodu a průmyslu Velké Británie, a to jako k úspěšnému využívání nových
myšlenek.
Tabulka č. 28 Oblasti VaV aktivit firem ve Zlínském kraji v roce 2009
oblast
nejčastěji uváděné VaV aktivity (výstupy)
Procesní inovace (58%)
zavádění nových technologií výroby a výrobních
nástrojů, automatizace výroby
organizační inovace (50 %)
nové metody řízení, motivační programy
zaměstnance, strukturní reorganizace práce
produktová inovace (88 %)
nové výrobky (vypsána většinou řada specifických
výrobků)
pro
Dle výsledků dotazníkového šetření Analýza potřeb firem v oblasti vědy a výzkumu po inovacích ve
Zlínském kraji, které Technologické inovační centrum realizovalo v roce 2009 – šetření se zúčastnilo
72 významných firem regionu s inovačním potenciálem – bylo zjištěno, že nejčastějším typem je
produktová inovace, dále procesní a organizační. Obecně lze říci, že více inovačních aktivit probíhá u
velkých firem nad 250 zaměstnanců.
3.2.2
Vliv inovací na podnik
Inovační prostředí regionu je vždy do značné míry determinováno makroekonomickou situací
a podnikatelským prostředím. Inovační podnikatelské prostředí je určováno především stabilní
makroekonomickou politikou, příznivou a transparentní legislativou. Inovační politika se však výrazně
odlišuje od tradiční průmyslové politiky, neboť se na rozdíl od ní zaměřuje především na zvyšování
kvality a konkurenční schopnosti výrobků a služeb prostřednictvím inovací. Podniky vynakládají více
finančních prostředků na inovační aktivity zaměřené na výzkum a vývoj. Vlivem inovací vzniká řada
nových odvětví, jako například informační technologie, biotechnologie, nanotechnologie a jiné.
3.2.3
Bariéry bránící v zavádění inovací + nejnákladnější aktivity inovací
Bariéry bránící v zavádění inovací:
¾ Finance, chybí jistota následného prodeje
¾ Lidské zdroje (nedostatek, nekvalifikovanost, věk, specializace, zkušenosti, kapacita, jazyková
bariéra)
¾ Nedostatek času, chybí energie i motivace
¾ Odhad trhu, marketing a obchod, špatná ochrana před nekvalitou
¾ Závislost dceřinné společnosti na výzkumu mateřské společnosti
¾ Byrokracie
¾ Chybějící materiálová základna (laboratoře)
Více než 3/5 firem považuje za největší bariéru omezující inovace aktivity finanční možnosti. Svoje
aktivity realizují pouze z vlastních zdrojů, což je poměrně nákladné. Firmy mají hodně inovačních
impulzů, ale nedostatek kapacit a zdrojů, jsou nuceny se v první řadě věnovat reálnému vývoji, který
jim vrátí vložené prostředky. Chybí jim jistota následného prodeje produktů vzešlých z výzkumu.
Jako druhý faktor bránící inovačním aktivitám byly identifikovány lidské zdroje. Starší pracovníci
jsou obecně loajálnější, ale chybí jim inovační myšlení a nové nápady, mladí je naopak mají, ale
dlouho nevydrží na jednom místě a ztrácí se loajalita vůči firmě.
Firmy si stěžovaly i na nedostatek času specialistů – jsou zahlceni prací, nedostatkem kvalitních
expertů se zkušenostmi z výroby, nedostatkem prostorů k výkonu vlastních inovačních aktivit.
72 Výzkum je náročný nejen na finance, ale i na plnění legislativních opatření. Některé společnosti se
vyjádřily, že nepociťují omezení v oblasti inovací díky sepětí s mateřskou firmou.
Kritizována byla nižší aktivita partnerů participujících na VaV aktivitách. Nižší podíl firem má
problémy také s materiálovou základnou pro VaV. V oborovém pohledu se oslovení manažeři firem
prakticky napříč obory shodují na podobných bariérách omezujících VaV aktivity, takže je velmi
obtížné identifikovat oborové specifika bariér.
Konstatují, že trh sám po inovacích nevolá, dokonce je vítá jen s podezřením a neochotně. Problém
vidí i ve finančně náročném marketingu. Výsledky základního výzkumu obvykle nevedou k přímým
ziskům a jak tvůrci, tak investoři z nich nemají dostatečný ekonomický efekt. Investice je příliš nejistá
a nemá tak zajímavou návratnost. Taková oblast však nemůže být kvůli tržnímu selhání dostatečně
financována soukromými zdroji a zásadní roli zde přebírá veřejné financování. Dobrý patent či
inovace znamenají velké zisky, v opačném případě jsou zisky minimální. Patenty a inovace mají jasný
ekonomický efekt pro firmu, která takové aktivity financuje a role státu přestává být důležitá (pokud
za roli státu nepovažujeme financovaní neuplatněných patentů). Veřejné financování se v aplikovaném
výzkumu objevuje především tam, kde by soukromý kapitál do výzkumu nevstupoval, např. vzhledem
k nedostatečné schopnosti rozložit riziko z dané výzkumné investice.
V inovacích je dokonce kontraproduktivní, neboť existuje i přirozená snaha soukromého sektoru
přenést rizikové aktivity na stát (tedy jde o formu outsourcingu rizika), kdy riziko nese veřejný
subjekt, zatímco případné zisky zůstanou v rukou soukromého investora.
3.2.4
Spolupráce při inovacích
Ve Zlínském kraji existuje velký inovační potenciál podniků. Inovační potenciál podniků je rozvíjen
s cílem vytvořit ze Zlínského kraje atraktivní lokalitu pro inovující podniky, pro účely vybudovaní
kvalitního inovačního, VaV a poradenského zázemí. Zastřešující funkci při podpoře inovačních aktivit
ve Zlínském kraji má v regionu Zlínský kraj. Dále v kraji existuje řada dalších institucí, které se snaží
naplňovat zmíněné cíle.
V roce 2009 byla subjekty Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Podnikatelský inkubátor
Kunovice - Panský dvůr, s.r.o, Regionální centrum kooperace, a.s., Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.,
Technologické inovační centrum s.r.o., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut,
Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. založena síť s názvem Inovační infrastruktura.
-
Cílem spolupráce v rámci regionální sítě je:
rozvoj spolupráce mezi jednotlivými podnikatelskými inkubátory, vědeckotechnickými parky a centry
pro transfer technologií v regionu,
generování a realizace nových společných projektů zaměřených na podporu inovačního podnikání,
sdílení know-how a transfer nejlepší praxe mezi jednotlivými PI, VTP a CTT,
sdílení know-how a transfer nejlepší praxe mezi jednotlivými sítěmi na národní i mezinárodní úrovni,
posílení významu jednotlivých členů sítě na tvorbě regionální i národní inovační politiky, posílení
vyjednávací schopnosti,
vybudování sítě odborných poradenských služeb v oblasti inovací,
naplňování cílů a aktivit definovaných v Regionální inovační strategii Zlínského kraje.
3.3 Popis úspěšně fungujících forem spolupráce mezi podnikatelským a
akademickým sektorem
3.3.1
Klastrové iniciativy
Jde o další formu propojení spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Ve Zlínském kraji má
nejvýznamnější pozici plastikářský klastr, který spojuje firmy zabývající se zpracováním a výrobou
73 plastů. Rovněž se ani toto uskupení firem nevyhnulo kritice chybějících informací o možnostech
spolupráce v rámci klastru (klastrové aktivity). Firmy sdružené v plastikářském klastru konstatovaly,
že největším přínosem pro ně je společný nákup energií a výměna informací (plánuje se např. i
společný nákup surovin). Jejich očekávání byly větší, než je skutečná realita.
Z hlediska oborového zaměření je pro Zlínský kraj důležitý letecký klastr, který je podle našich
informací ve fázi finální přípravy. Při otázce zájmu firmy o vstup do nějakého klastru, většina
inovativních firem s rozvinutým vlastním výzkumem měla zájem právě o letecký klastr. Téměř
polovina oslovených firem měla zájem o vstup do oborově blízkého klastru. Objevil se také zájem
koncentrování firem působících v oboru informačních a komunikačních technologií do „ICT
městečka“.
Zavedení systémových opatření, která by účinně motivovala privátní a akademickou sféru ke
vzájemné spolupráci, bylo nejčastěji považováno za nejefektivnější řešení problému nízké tvorby
inovací.
¾ Plastikářský klastr
Byl založen v únoru 2006 formou zájmového sdružení právnických osob s cílem vytvořit komunikační
fórum pro členy – zpracovatele plastů. Hlavními důvody k založení klastru byla především tradičně
silná pozice plastikářského průmyslu ve Zlínském kraji (spolu s gumaři představuje nejvýkonnější
průmyslový segment tvořící téměř 50 % průmyslové výroby regionu), na druhé straně však nedostatek
kvalifikované pracovní síly a chybějící vzdělávací zázemí odpovídající potřebám zpracovatelů plastů,
absentující výzkumné a vývojové zázemí, potřeba odpovídající vyjednávací pozice při nákupu služeb
a produktů a účinného prosazování zájmů odvětví.
Aktivity klastru směřují do 4 prioritních oblastí: vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, výzkum a vývoj,
společný nákup produktů a služeb, prezentace a propagace klastru.
Důležitou roli hraje interakce s významnými institucemi v kraji - Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně
(aplikovaný výzkum, nový bakalářský obor, měření výkonnosti klastrů a benchmarking), Zlínským
krajem (lobování oboru, spolupráce při tvorbě Regionální inovační strategie), Sdružením pro rozvoj
Zlínského kraje (regionální strategie), Technologickým inovačním centrem (soutěže Inovační firmu
roku, Nejlepší podnikatelský studentský záměr).
Ve spolupráci s členskými středními školami se aktivně podílí na modifikaci studijních plánů
odborných předmětů a propaguje obor zpracování plastů cílovým skupinám (děti – rodiče – výchovní
poradci). S významnými úsporami nákladů pro členské firmy již úspěšně nakupuje elektřinu a plyn
a v přípravné fázi je i projekt společného nákupu surovin, režijního materiálu a vybraných služeb.
¾ Obuvnický klast
Klastr byl založen 2.11.2006 na základě projektu "Identifikace možnosti vzniku obuvnického klastru",
který realizovalo Technologické inovační centrum s.r.o. Partnery projektu byli Česká obuvnická
a kožedělná asociace a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Klastr založilo 11 firem.
Obuvnický klastr byl založen jako občanské sdružení CZECH SHOES.
Cílem spolupráce je posílit pozici české obuvi a českých výrobců na trhu.
Hlavní oblasti spolupráce
• Marketing a produkt
• Lidské zdroje
• Spolupráce s UTB a dalšími výzkumnými a servisními organizacemi
• Informace
74 ¾ Dřevařsko nábytkářský klastr
Klastr byl založen 20.6.2007 na základě projektu "Mapování možností vzniku klastru v oboru
dřevařské výroby a výroby nábytku ve zlínském kraji", který realizovalo Technologické inovační
centrum s.r.o. Dřevařsko nábytkářský klastr byl založen jako občanské sdružení ABC WOOD.
Vizí a posláním klastru je propojení celého hodnotového řetězce firem podílejících se na zpracování
dříví a výrobě nábytku, spolupráce při prosazování celospolečensky efektivních zájmů podpory růstu
domácí spotřeby produktů na bázi dřevěných a jiných komponentů, jako ekologicky vhodné
a obnovitelné suroviny s využitím možností strategie rozvoje venkova a inovačních programů.
3.3.2
Inovační podpůrné služby zaměřené na podporu podnikatelského a akademického
sektoru
Pojem inovační infrastruktura, nebo-li infrastruktura pro podporu inovací/inovačního podnikání, pro
naše účely popsané výše zahrnuje následující prvky:
• instituce na podporu inovací/inovačního podnikání,
• finanční nástroje na podporu inovací/inovačního podnikání
• podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra pro transfer technologií
3.3.3
Podpůrné instituce pro inovace ve Zlínském kraji
Ve Zlínském kraji, jak už bylo výše zmíněno, existuje velký inovační potenciál podniků. Inovační
potenciál podniků je rozvíjen s cílem vytvořit ze Zlínského kraje atraktivní lokalitu pro inovující
podniky, pro účely vybudovaní kvalitního inovačního, VaV a poradenského zázemí.
Zastřešující funkci při podpoře inovačních aktivit ve Zlínském kraji má v regionu Zlínský kraj. Dále v
kraji existuje řada dalších institucí, které se snaží naplňovat zmíněné cíle.
Instituce na podporu inovačního podnikání ve Zlínském kraji:
¾
Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.
¾
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
¾
Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade
¾
Krajská hospodářská komora Zlínského kraje
¾
Okresní hospodářská komora Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Vsetín
¾
Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o
¾
Regionální centrum kooperace, a.s.
¾
Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.
¾
Technologické inovační centrum s.r.o.
¾
Asociace inovačního podnikání ČR
¾
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut
¾
Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o.
¾
Zlínský kraj
Finanční nástroje nástroje na podporu podnikání
- Strukturální fondy
- Regionální podpůrný zdroj
¾ Strukturální fondy
Operační program podnikání a inovace
Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je hlavním programovým dokumentem realizace
politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a obchodu. OPPI navazuje na cíle
75 a úspěchy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen po vstupu České
republiky do Evropské unie v květnu 2004 pro zkrácené programovací období let 2004 – 2006.
Program je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem zkvalitnit
infrastrukturu, zvýšit inovační činnost, zintenzivnit zavádění inovačních technologií, výrobků a služeb.
Program je zaměřen na povzbuzení malých a středních podnikatelů při vstupování na zahraniční trhy
a posílení spolupráce v sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem. Programy jsou vyhlašovány
průběžně od března 2007.
V rámci programu je implementováno 15 programů podpory. Program je rozdělen do sedmi
prioritních os s oblastí podpory v osmi odvětvích.
V období let 2007–2013 jsou k financování projektů v OPPI využívány dva strukturální fondy, a to
Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond ve výši 3 mld. €. Z českých veřejných
zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,536 mld. €. Operační program
Podnikání a inovace je realizován v rámci cíle Konvergence.
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je zaměřený na snižování nezaměstnanosti
prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně
vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci
v uvedených oblastech.
Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 16. 10. 2007.
Vybraní žadatelé o podporu: Poskytovatelé sociálních služeb, vzdělávací a poradenské organizace,
zaměstnavatelé, orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, orgány služeb
zaměstnanosti a další.
Řídícím orgánem OP LZZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR - odbor 72. OP LZZ je
financován z Evropského sociálního fondu.
Regionální operační program Střední Morava
Globálním cílem Regionálních operačních programů (ROP) je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení
jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při
respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházejícím z využití jejich potenciálu.V
programovém období 2007-13 funguje 7 regionálních OP - pro každý region soudržnosti ČR.
ROP Střední Morava je určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého
a Zlínského kraje.
Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků
veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších
podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především
vybudováním a zkvalitněním stávající vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování
ekologických zátěží.
Vybraní žadatelé o podporu: Žadateli o dotaci mohou být kraje, obce, svazky obcí, organizace
zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, Správa železniční dopravní cesty, provozovatelé drážní
dopravy, zájmová sdružení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé, vlastníci nemovitostí
v památkových zónách a další. Řídící orgán ROP Střední Morava: Regionální rada regionu
soudržnosti Střední Morava.
¾ Regionální podpůrný zdroj
Regionální podpůrný zdroj (dále jen RPZ) je společnost s ručením omezeným stoprocentně
vlastněná Zlínským krajem. Založená je za účelem podpory rozvoje podnikatelské činnosti a realizace
rozvojových projektů. RPZ podporuje projekty, které například vytvářejí nová pracovní místa nebo
podporuje projekty malých a středních podniků, které zvýší export, dále projekty obcí Zlínského kraje
76 a právnických osob založených nebo zřízených Zlínským krajem. V současné době RPZ nabízí
následující programy podpory:
Mikroúvěr RPZ - Cílem programu Mikroúvěr RPZ je řešit problém přístupu začínajících malých
a středních podniků k malým úvěrům potřebným pro zahájení podnikatelských a inovačních činností,
resp. pro stabilizaci jejich podnikatelských aktivit a k překlenutí dočasných problémů při financování
rozvoje podnikatelské činnosti. Program je vytvořen ze zdrojů Regionálního podpůrného zdroje, s.r.o.
Jedná se o podpůrný a doplňkový program na podporu malého a středního podnikání ve Zlínském
kraji.
Regionální úvěr RPZ - Cílem programu je pomocí podpory ve formě zvýhodněných regionálních
úvěrů umožnit realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů ve Zlínském kraji.
Společnost Regionální podpůrný zdroj poskytuje od prosince 2009 program PODPORA EU. Cílem
programu je poskytování krátkodobých úvěrů subjektům ve Zlínském kraji pro zajištění finančního
krytí realizace projektů spolufinancovaných z ROP Střední Morava a Operačního programu
Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika. Tento program tedy pomáhá finančně
překlenout časový nesoulad mezi schválením projektu a vyplacením dotace z EU. Program doposud
nejvíce využívají obce.
3.3.4
Podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra pro transfer technologií
V roce 2009 byla subjekty Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Podnikatelský inkubátor
Kunovice - Panský dvůr, s.r.o, Regionální centrum kooperace, a.s., Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.,
Technologické inovační centrum s.r.o., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut,
Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. založena síť s názvem Inovační infrastruktura.
¾ Podnikatelský inkubátor Kunovice
Společnost byla založena městem Kunovice za účelem přípravy a realizace projektu podnikatelského
inkubátoru, resp. za účelem podpory podnikání v regionu.
Hlavní cíle společnosti:
• zajištění obsazenosti inkubátoru,
• vytváření podmínek pro podporu malých a středních podnikatelů,
• podpora rozvoje lidských zdrojů pro potřeby podnikatelů v regionu ve spolupráci se středními
a vysokými školami v regionu a okolí.
¾ Technologické inovační centrum s.r.o.
Hlavním cílem Technologického inovačního centra je naplňovat strategii ekonomického rozvoje
Zlínského kraje, vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj inovačních firem, pro využívání výsledků
výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi s důrazem na high-tech technologie a pro rozvíjení nových
oborů, technologií a služeb.
Vytvořit nástroje podpory inovačních aktivit, které umožní stimulovat ekonomický růst a prosperitu
regionu, zvýší konkurenceschopnost místních firem a přispějí ke vzniku a udržení vysoce
kvalifikovaných pracovních míst.
Posláním společnosti je vytvořit zázemí a prostor pro:
• rozvoj a podporu inovačního podnikání v regionu,
• možnosti vzniku klastrových iniciativ,
• komerčně orientovaný vědecký a technologický výzkum,
• využívání výsledků univerzitního výzkumu v podnikatelské praxi.
77 ¾ Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně představuje základní prvek při tvorbě vědeckovýzkumného zázemí
coby součásti inovačního prostředí. Mezi její prioritní aktivity tak patří oblast terciárního
a celoživotního vzdělávání pro vědu, výzkum a inovace, spolu s cíleným budováním a rozšiřováním
kapacit vědy a výzkumu ve Zlínském kraji.
V rámci svých stávajících aktivit UTB ve Zlíně usiluje také o rozvoj podnikatelského prostředí
a podporu celoživotního vzdělávání. Cílem těchto aktivit je vytvoření takového prostředí, které
fakticky prohloubí spolupráci univerzity a jejich partnerů s podnikatelskými subjekty za účelem
propojení vědy a výzkumu s podnikatelskou praxí.
Do budoucna bude Univerzita v rámci svých aktivit dále realizovat poskytování profesního vzdělávání
pro podnikatelskou praxi a veřejnou správu, kromě toho bude ve vazbě na své aktivity poskytovat
servisní služby pro podnikatelskou veřejnost v oblastech ochrany duševního vlastnictví, informačních
systémů, jakosti výrobků a testování, služeb designu, reklamy a dalších dle potřeb praxe. Důležitou
oblastí aktivit je také zapojování univerzity do projektů s mezinárodní účastí, budování vazeb,
získávání poznatků a zkušeností za účelem dalšího rozvoje VaV zázemí ve Zlínském kraji.
¾ Podnikatelské centrum Slavičín
Mezi hlavní cíle společnosti patří podpora malých a středních podnikatelů, vytváření nadstandardních
podmínek pro realizaci podnikatelských aktivit jak v Průmyslovém areálu, tak v relevantním regionu
s přímým dopadem na zvýšení zaměstnanosti v regionu, usnadnění přístupu k dotačním titulům
strukturálních fondů EU a Zlínského kraje vyhledáváním příležitostí pro realizaci projektů, podpora
rozvoje lidských zdrojů pro potřeby podnikatelů v regionu ve spolupráci se středními a vysokými
školami v regionu a okolí. Souhrnným cílem vzniku společnosti RCKS je zvýšení ekonomického
rozvoje regionu Slavičínska.
3.4 VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ PLNĚNÍ INOVAČNÍCH STRATEGIÍ
A AKČNÍCH PLÁNŮ
3.4.1
Průřezové (horizontální) cíle RIS
Při realizaci inovační strategie zamýšlí Zlínský kraj a partneři sledovat cíle, které svým obsahem
nepatří do žádné z definovaných prioritních os, nicméně u každé aktivity v každé prioritní ose by měly
být reflektovány. Jedná se o cíle v oblasti ochrany životního prostředí a v oblasti rovných příležitostí,
které jsou popsány níže.
¾ Cíl .1 – Důraz na environmentální témata při podpoře inovací a důraz na eko-inovace
Při realizaci jakékoliv rozvojové strategie je třeba uvažovat v dimenzi udržitelného rozvoje se
zlepšujícím se životním prostředím. Zvláště v oblasti podpory inovací nesmí v žádném případě
realizované kroky vést ke zhoršování životního prostředí ve Zlínském kraji, naopak by každá inovace
měla nějakým způsobem přispět ke zlepšení životního prostředí.
Dalším tématem jsou eko-inovace, které nemusí nutně dle definice Asociace inovačního podnikání ČR
„představovat sérii vědeckých, technických, organizačních, finančních, obchodních i jiných činností,
78 jejichž cílem je vznik nového nebo podstatně zdokonaleného produktu (výrobku, technologie nebo
služby) efektivně umístěného na trh“, ale vedou např. k úsporám energie při výrobě stávajícího
produktu nebo přistupují k takovým metodám výroby, které znamenají nižší zátěž pro životní
prostředí.
Kompetence a možnosti: Každý z partnerů, kteří budou realizovat RIS, by měl do všech projektů,
programů atd. souvisejících s podporou inovací zahrnout aktivity, které přispějí ke zlepšení životního
prostředí, pokud je to možné, případně které eliminují možné negativní dopady na životní prostředí.
Zároveň v rámci podpory inovací budou hledány možnosti, jak zahrnout do této podpory také ekoinovace.
Navrhované aktivity: V jednotlivých prioritních osách a definovaných cílech dokumentu
předpokládáme nejrůznější aktivity s pozitivním příspěvkem k ochraně životního prostředí.
Očekávané výstupy a výsledky: Konkrétní výstupy zde nejsou definovány, avšak nejdůležitějším
výsledkem je pozitivní vnímání environmentálních témat podnikateli a jejich zaměstnanci při
inovačních aktivitách a zvýšená snaha o realizaci eko-inovací ve firmách. Stejně tak široká veřejnost
by měla díky informacím o nutné environmentální dimenzi při inovacích firem dokázat pozitivně či
negativně hodnotit z tohoto hlediska přístup jednotlivých firem k tvorbě produktů a poskytování
služeb.
Zodpovědný subjekt a partneři: Předpokládáme, že každý z partnerů zapojených do realizace RIS bude
environmentální témata a důraz na eko-inovace zohledňovat.
¾ Cíl.2 – Rovné příležitosti v oblasti podnikání, výzkumu, vývoje a inovací
Popis a zdůvodnění cíle: Rozvojové dokumenty na úrovni ČR i EU kladou velký důraz na rovnost
příležitostí pro všechny, s důrazem na rovnost příležitostí mužů a žen. Existují však různé překážky,
které brání naplnění deklarované rovnosti příležitostí. Proto by se měly konkrétní aktivity v rámci
realizace RIS zabývat také tímto tématem a kde je to vhodné, by měla by být zahrnuta opatření, která
dokáží překážky komplikující či znemožňující rovné příležitosti v oblasti podnikání, výzkumu, vývoje
a inovací odstranit.
Kompetence a možnosti: Každý z partnerů, kteří budou realizovat RIS, by měl do vhodných projektů,
programů atd. souvisejících s podporou inovací zahrnout aktivity, které budou odbourávat případné
překážky k dosažení rovných příležitostí, zejména co se týká rovnosti příležitostí mužů a žen,
s ohledem na specifickou roli žen v rodině.
Navrhované aktivity: V jednotlivých prioritních osách a definovaných cílech dokumentu
předpokládáme nejrůznější aktivity zajišťující rovnost příležitostí v oblasti podnikání, výzkumu,
vývoje a inovací.
Očekávané výstupy a výsledky: Konkrétní výstupy zde nejsou definovány, nicméně nejdůležitějším
výsledkem je nediskriminující prostředí v oblasti podnikání, výzkumu, vývoje a inovací pro
znevýhodněné skupiny (např. ženy) a povědomí o možnostech (Asistenční centrum pro ženy apod.).
Zodpovědný subjekt a partneři: Předpokládáme, že každý z partnerů zapojených do realizace RIS,
bude téma rovných příležitostí v rámci aktivit RIS nějakým způsobem zohledňovat. Významnou úlohu
v této oblasti má Asistenční centrum pro podporu podnikání žen při OHK ve Zlíně.
3.4.2 Způsob implementace RIS
3.4.3
Regionální inovační strategie Zlínského kraje je určena ke schválení v orgánech Zlínského kraje a tyto
přijímají zodpovědnost za její realizaci. Nejedná se však pouze o strategii Zlínského kraje jako
79 instituce, ale o rozvojový dokument založený na partnerství, které bylo vytvořeno již v rámci realizace
projektu RIS. Proto úspěšnost realizace strategie bude ve značné míře záviset na směřování a
konkrétních krocích jednotlivých partnerů, kteří tuto strategii přijímají v rámci členství v řídícím
výboru projektu.
Jednotlivé cíle obsahují navržené aktivity, které by měly vést k jejich naplnění. Ty aktivity, jež budou
v rámci cílů realizovány, jsou blíže popsány v Akčním plánu – příloze dokumentu RIS. U každé z akcí
Akčního plánu je vymezena zodpovědnost jednotlivých realizátorů včetně předpokládaných partnerů,
ukazatele, jichž má být dosaženo a předpokládané náklady a časové vymezení realizace. Akční plán
bude aktualizován s ohledem na vývoj realizace akcí a vzhledem k tomu, že předpokládáme využití
převážně finančních zdrojů ze zdrojů EU v období let 2007 – 2013, bude nastaven mechanismus
aktualizace akcí až do roku 2013, abychom dokázali maximálně využít možností v tomto období
nabízených.
3.4.4
Partneři RIS
Zlínský kraj zahrne definované akce Akčního plánu do Plánů rozvoje na jednotlivé roky, které
vychází z Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje a jsou schvalovány Zastupitelstvem
Zlínského kraje. V současnosti má definici těchto akcí na starosti odbor strategického rozvoje kraje
Krajského úřadu Zlínského kraje. Konkrétní odbor či jiná jednotka, která bude tyto akce realizovat a
také konkrétní způsob jejich realizace budou popsány v Akčním plánu.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně bude naplňovat Regionální inovační strategii Zlínského kraje
prostřednictvím své činnosti a realizovaných projektů.
Důraz při tvorbě RIS je kladen na soulad s "Dlouhodobým záměrem vzdělávací a vědecké, výzkumné,
vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na období 2006 – 2010".
Univerzita Tomáše Bati bude nadále pokračovat v již navázané meziregionální a mezinárodní
spolupráci, a tuto dále rozvíjet. S tím úzce souvisí závazek instituci dále internacionalizovat a otevírat
zahraničním studentům, pedagogům i výzkumníkům, a tak dále posilovat VaV základnu v kraji.
Technologické inovační centrum, s.r.o. jako subjekt zřízený Zlínským krajem a UTB ve Zlíně
zodpovídá za realizaci akcí Akčního plánu, k nimž byl TIC pověřen schválením tohoto Akčního plánu
společně s dokumentem RIS v orgánech společníků. Společnost TIC zodpovídá za zajištění
personálních a finančních zdrojů na realizaci těchto akcí. Finanční prostředky získává z vlastní
činnosti, zdrojů EU a z rozpočtu Zlínského kraje.
Krajská hospodářská komora Zlínského kraje reprezentuje při řešení rozvojových programů
Zlínského kraje a při zahraničních aktivitách společné zájmy svých členů. Zároveň také poskytuje
svým členům konzultační a vzdělávací služby. V rámci těchto činnosti bude na partnerském principu
zapojená dalšími subjekty realizujícími RIS do aktivit, kde je to vhodné.
Stejně tak jednotlivé OHK ve Zlínském kraji podporují podnikatelské aktivity svých členů, poskytují
poradenskou, konzultační a vzdělávací činnost a podílí se na odborné přípravě k výkonu povolání a
podporují školská zařízení k tomuto účelu. Předpokládaní realizátoři jednotlivých aktivit Akčního
plánu RIS zapojí jednotlivé OHK do aktivit, kde to bude vhodné, na partnerském principu.
Regionální rozvojová agentura Východní Moravy zprostředkuje municipálním subjektům ve
Zlínském kraji základní informační servis při implementaci výstupů projektu RIS s cílem pomáhat
naplňovat cíle projektu na nižších územních celcích. Zároveň také jako zástupce AIP pro Zlínský kraj
bude vykonávat činnosti vyplývající z poslání a cílů AIP.
Společnost JVM-RPIC, spol. s r.o. poskytne potřebnou součinnost při implementaci RIS, a to jak
v rámci aktivit zaměřených na podporu začínajících podnikatelů, tak i zabezpečení servisních služeb
při budování a provozu poradenské sítě pro inovativní podniky Zlínského kraje. V rámci podpory
80 začínajícím podnikatelům se jedná především o doplnění nabídky podpory pro začínající podnikatele
ve Zlínském kraji, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou využít služeb stávajících, ale i teprve
vznikajících, podnikatelských inkubátorů a jiných služeb standardně nabízených TIC.
Kromě společnosti JVM-RPIC, spol. s r.o., která se podílí na zpracování dokumentu RIS, však mohou
být zapojeny do realizace další poradenské a konzultační subjekty. V případě aktivit, které bude
realizovat Zlínský kraj, budou hledány partnerské subjekty z oblasti soukromých poradenských a
konzultačních služeb v souladu s pravidly v oblasti veřejných zakázek. Realizace (Akčního plánu) RIS
je zacílena na celý Zlínský kraj. Předpokládá se zapojení všech relevantních subjektů, které o
takovouto formu spolupráce projeví zájem. Základním principem, který zde bude uplatňován, je
maximální využití kapacit, které v regionu již existují a důraz na kvalitu poskytovaných služeb. Za
tímto účelem budou nastaveny komunikační a informační vazby se všemi potenciálními partnery.
¾ Koordinace činností jednotlivých partnerů
Bude prováděna orgánem „Management Regionální inovační strategie“, který bude složen ze
zástupců jednotlivých partnerů podílejících se na realizaci strategie. Tento orgán se bude operativně
scházet dle potřeby k řešení jednotlivých úkolů týkajících se realizace aktivit (přípravy a realizace
projektů) a řešení případných problémů či námětů, které se inovační strategie a jednotlivých akcí
týkají. Management Regionální inovační strategie bude také připravovat podklady pro jednání
Řídícího výboru Regionální inovační strategie, který vznikne transformací současného řídícího
výboru projektu RIS (viz kapitola 1.4 tohoto dokumentu), bude monitorovat a řídit realizaci této
strategie. Jedná se zejména o hodnocení realizace akcí Akčního plánu RIS, naplnění cílů dokumentu
RIS a schvalování dalších kroků, případných změn a opatření v realizaci RIS. Navrhovaná periodicita
schůzek Řídícího výboru Regionální inovační strategie je dvakrát ročně po celé období realizace
strategie.
3.4.5
Další aktivity pro tvorbu inovačního prostředí ve Zlínském kraji
Kromě realizace aktivit v rámci jednotlivých cílů popsaných v předchozí kapitole bude pokračovat
mapování potřeb podnikatelského prostředí v oblasti inovací a hledání dalších vhodných forem
spolupráce veřejného, akademického a podnikatelského sektoru, což má na starosti dle interního
organizačního řádu odbor strategického rozvoje kraje Krajského úřadu Zlínského kraje.
Výsledky těchto činností, které nejsou přímou realizací Regionální inovační strategie, ale souvisí
s touto strategií, budou také pravidelně předkládány na jednání Řídícího výboru Regionální inovační
strategie.
3.4.6
Budoucí aktualizace RIS
V návaznosti na tyto úkoly by dle zkušeností ze zahraničí měla být v období po 3 – 4 letech realizace
navržena aktualizace Regionální inovační strategie Zlínského kraje. V tomto období přibližně kolem
roku 2011 se vyvinou určitým směrem podmínky a možnosti čerpání finančních prostředků na
podporu inovací a také bude systematicky získáno mnohem více informací, které umožní některé cíle
současného dokumentu definovat mnohem lépe.
Vzhledem k tomu, že se jedná o první inovační strategii Zlínského kraje, nelze v době jejího schválení
vycházet z konkrétních zkušeností vlastního regionu (pouze ze zahraničí) a aktualizace je nutným
krokem. Během prvních 3 – 4 let implementace by měly být zkušenosti důležité pro aktualizaci
získány.
81 K úspěšné realizaci strategie zejména v počátku této realizace by měly také napomoci navazující
mezinárodní projekty (COGNAC, SupPolicy), do nichž je Zlínský kraj společně s dalšími subjekty
z různých zemí EU zapojen. Ty umožňují porovnání inovačních strategií a kroků k jejich
implementaci a hledání příkladů nejlepší praxe.
Tyto projekty budou ukončeny do konce roku 2008, nicméně výstupy budou studie a náměty
využitelné v dalším období. Dále také získané kontakty v rámci těchto projektů i v rámci projektu RIS
na zahraniční partnery mohou být velmi nápomocné při definici a realizaci konkrétních aktivit pro
rozvoj inovačního prostředí v kraji.
3.5 Zhodnocení navržených inovačních nástrojů za roky 2008 – 2010 ve
Zlínském kraji
Akční plán jako příloha dokumentu Regionální inovační strategie Zlínského kraje obsahuje soupis
akcí, které by měly být realizovány jednotlivými partnery pro zajištění implementace strategie. Akce
Akčního plánu jsou definovány v rámci jednotlivých prioritních os a cílů popsaných v Regionální
inovační strategii a jsou rozděleny do období realizace této strategie, tj. let 2008 – 2013. Příprava a
realizace těchto akcí bude koordinována „Managementem Regionální inovační strategie“, který bude
složen ze zástupců jednotlivých partnerů podílejících se na jednotlivých akcích Akčního plánu.
Realizace akcí bude za účelem dosažení očekávaných výstupů a výsledků kontrolováno řídícím
výborem Regionální inovační strategie, který se bude scházet v pravidelných intervalech
(předpokládáme dvakrát ročně).
Během schůzek řídícího výboru RIS by měly být diskutovány změny v realizaci a financování
jednotlivých akcí s ohledem na vývoj možností financování a vývoj inovačního prostředí ve Zlínském
kraji a na základě těchto změn bude docházet k pravidelné aktualizaci Akčního plánu. Realizací
Akčního plánu se bude v pravidelných intervalech zabývat také Rada Zlínského kraje.
Na základě SWOT analýzy a předchozích analytických výstupů je definována následující vize
Zlínského kraje v oblasti inovací, která by měla být naplněna realizací dokumentu Regionální inovační
strategie v období let 2008 – 2013:
Ve Zlínském kraji existuje potenciál pro rozvoj inovačního prostředí. Tento potenciál bude dále
rozvíjen s cílem vytvořit ze Zlínského kraje atraktivní lokalitu pro inovující podniky. Zlínský kraj
bude mít vybudované kvalitní inovační, VaV a poradenské zázemí a nastaveny vazby mezi nimi. Na
území Zlínského kraje bude vychovávána kvalitní pracovní síla ve struktuře, která odpovídá
požadavkům trhu. Cíleně budou podporovány inovační aktivity a spolupráce mezi
vědeckovýzkumným a privátním sektorem. To vše s cílem podpory ekonomického růstu ve ZK.
Realizací akcí navržených pro Zlínský kraj se budou zabývat pracovníci odboru strategického rozvoje
kraje (ve spolupráci s dalšími odbory), kteří budou mít na starosti také organizační zajištění schůzek
Managementu RIS a řídícího výboru RIS, včetně dalších aktivit týkajících se realizace dokumentu
Regionální inovační strategie Zlínského kraje.
3.5.1
Prvky inovačního prostředí
Inovační prostředí ve Zlínském kraji charakterizujeme jako množinu všech prvků, které ovlivňují
inovační aktivity firem. Některé z těchto prvků (např. legislativa, daňová zátěž) nelze přímo ovlivnit
na krajské úrovni, nicméně při definici prioritních os a cílů jsme se soustředili na prvky, které Zlínský
kraj a partneři projektu RIS ovlivnit mohou a kde by měly intervence pozitivně přispívat k rozvoji
inovačních aktivit firem.Inovační, VaV a poradenské zázemí jsou tři vzájemně se překrývající prvky
82 z celé množiny prvků inovačního prostředí, které jsme definovali jako důležité s ohledem na určení
kompetencí jednotlivých partnerů projektu RIS, kteří je mohou ovlivňovat.
Prioritní osy a cíle RIS
Vzhledem k tomuto modelu jsou dále definovány prioritní osy a cíle této strategie. Prioritní osy jsou
následující:
Prioritní osa A: Prioritní osa B: Prioritní osa C: Prioritní osa D: Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnos
Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve
Podpora inovací firem Meziregionální spolu‐
práce a public relations i
í Zlí kéh k j
cíle A.1 – A.2 cíle B.1 – B.3 cíle C.1 – C.2
cíle D.1 – D.2 průřezové (horizontální) cíle E.1 – E.2 ¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
V rámci jednotlivých priorit. os budou sledovány při realizaci strategie následující cíle:
Prioritní osa A: Lidské zdroje a zaměstnanost:
cíl A1: Podpora spolupráce s vysokými školami
cíl A2: Podpora spolupráce firem se středními školami
Prioritní osa B: Podpůrná infrastruktura pro inovační prostřední ve ZK
cíl B.1 – Budování a rozvoj inovačního zázemí
cíl B.2 – Budování a rozvoj výzkumného a vývojového zázemí
cíl B.3 – Rozvoj poradenského zázemí
Prioritní osa C: Podpora inovací firem
C.1 – Podpora absorpční kapacity firem a jejich zapojení do mezinárodních projektů v oblasti
C.2 – Podpora inovačních aktivit začínajících podnikatelů (spin-out a start up firmy)
Prioritní osa D: Meziregionální spolupráce a public relations inovací Zlínského kraje
D.1 – Internacionalizace aktivit podnikat., akademického a veřejného sektoru v oblasti
D.2 – Zvyšování povědomí o inovačních a vědecko-výzkum. aktivitách v rámci ZK
Průřezové (horizontální) cíle RIS:
E.1 – Důraz na environmentální témata při podpoře inovací a důraz na eko-inovace
E.2 – Rovné příležitosti v oblasti podnikání, výzkumu, vývoje a inovací
3.5.2 Rekapitulace finančních prostředků na realizaci akčního plánu
Prioritní osa:
Předpokládané
Cíl:
náklady:
Akce:
A: Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnost
A.1 – Podpora spolupráce firem s vysokými školami
Akce 1 – Finanční nástroj podporující dlouhodobé stáže 500 tis. Kč
1. studentů ve firmách zaměřující se na řešení konkrétního
úkolu souvisejícího s inovacemi v dané firmě
Akce 2 – Praktické semináře pro studenty vysokých a 200 tis. Kč
2. vyšších odborných škol týkající se podnikatelství a inovací
Akce 3 – Odborné semináře a workshopy pro zástupce 1 mil. Kč
3. firem za účasti předních odborníků v oblasti inovací a
inovačního podnikání
A.2 – Podpora spolupráce firem se středními školami
Zajištění
prostředků
na
pokrytí nákladů:
rozpočet
ZK,
hledání možností
OP VpK
rozpočet
ZK,
O
UTB ve Zlíně,
OP VpK
83 Akce 1 – Vzdělávací aktivity pro učitele středních 200 tis. Kč
odborných škol a učilišť zaměřené na zvýšení
informovanosti o současných trendech ve výrobních
Akce 2 – Vybudování a správa internetového portálu 8 mil. Kč
5. celoživotního vzdělávání podporujícího spolupráci středních
škol s podnikateli
Akce
3 – Vzdělávací programy pro studenty středních škol 300 tis. Kč
6.
týkající se podnikatelství a inovací
B: Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji
B.1 – Budování a rozvoj inovačního zázemí
Akce 1 – Mapování možnosti vzniku klastrů ve 2,3 mil. Kč
7. významných odvětvích Zlínského kraje
Akce 2 – Rozvoj podnikatelského inovačního centra Zlín
14,3 mil.
8.
Kč
Akce 3 – Budování sítě Business Angels
1 mil. Kč
9.
4.
10.
Akce 4 – Rozvoj VTP při UTB ve Zlíně
20 mil. Kč
rozpočet
ZK,
OP VpK
dotace OP VpK,
spolufinancování
Zlínský kraj
rozpočet
ZK,
rozpočet Zlínského
kraje, dotace OPPI
kraje, dotace OPPI
rozpočet
ZK,
dotace OPPI
prostředky UTB ve
Zlíně, dotace OPPI
B.2 – Budování a rozvoj výzkumného a vývojového zázemí
11.
Akce 1 – Vybudování oborově zaměřeného centra 200
aplikovaného výzkumu a vývoje
Kč
mil. dotace OP VaVpI,
OP VpK, ROP,
spolufinancování
UTB ve Zlíně a ZK
B.3 – Rozvoj poradenského zázemí
12.
Akce 1 – Vybudování centra sítě v oblasti kvalifikovaných 8 mil. Kč
poradenských služeb (logistický uzel)
13.
Akce 2 – Rozvoj služeb Centra pro transfer technologií při 1 mil. Kč
UTB ve Zlíně
rozpočet
ZK,
OPPI, příp. dalších
z OP,
spoluvina.UTB ve
C: Podpora inovací firem
C.1 – Podpora absorpční kapacity firem a jejich zapojení do mezinárodních projektů v oblasti
inovací
Akce 1 – Iniciace pro-inovačního směřování firem (hledání 4,8 mil. Kč rozpočet
ZK,
14. a výchova „inovačních praktiků“)
OP
prostředky
Akce
2
–
Inovační
portál
Zlínského
kraje
1
mil.
Kč
financováno
15.
v rámci
jiných
Akce 3 – Semináře a odborná školení podnikatelů v oblasti 1,8 mil. Kč rozpočet
ZK,
16. inovací včetně vytvořených manuálů
OP, prostředky TIC
Akce 4 – Vyhledání a zapojení firem Zlínského kraje do 1 mil. Kč
17.
konkrétních mezinárodních projektů v oblasti VaV a inovací
kraje
Akce 5 – Vytvoření databáze firem Zlínského kraje se 400 tis. Kč rozpočet
ZK
18. zájmem o účast v mezinárodních inovačních projektech
(částečně pokryto
projektu
v rámci
C.2 – Podpora inovačních aktivit začínajících podnikatelů (spin-out a start-up firmy)
19.
20.
Akce 1 – Finanční nástroj podporující zahájení podnikání 1 mil. Kč
studentů či absolventů škol na základě zpracovaného
iAkce č 2íh – Poskytování
d ik l kéh zvýhodněných
á ě
úvěrů firmám 2 mil. Kč
umístěným v podnikatelských inkubátorech ve Zlínském
kraji
rozpočet
ZK,
OP
prostředky
z rozpočtu ZK již
poskytnuty RPZ
84 D: Meziregionální spolupráce a public relations inovací Zlínského kraje
D.1 – Internacionalizace aktivit podnikatelského, akademického a veřejného sektoru v oblasti
inovací
ZK,
21. Akce 1 – Prezentace Zlínského kraje – evropského 1,5 mil. Kč rozpočet
inovačního regionu na veletrzích investičních příležitostí a
Akce 2 – Rozpracování námětů projektů podporujících 200 tis. Kč rozpočet
22. inovační aktivity podnikatelů v rámci přeshraniční
ZK(mzdové
l
á
či
ký
k
j
ř dk ) v rámci
Akce 3 – Mapování inovačního prostředí regionu Shandong 100 tis. Kč pokryto
23. (Čína)
realizace projektu
RIS
D.2 – Zvyšování povědomí o inovačních a vědecko-výzkumných aktivitách v rámci Zlínského
k j
1,2 mil. Kč rozpočet ZK
24. Akce 1 – Soutěž „Inovační firma Zlínského kraje“
25.
Akce 2 – Příprava a publikace pravidelného bulletinu o 420 tis. Kč
inovacích ve Zlínském kraji
kraje, prostředky
TIC
272.220 tis. Kč
CELKEM
3.5.3 Ukazatele měřící úspěšnost realizace akčního plánu
Prioritní osa:
Cíl:
Ukazatele výstupů a výsledků akcí v rámci jednotlivých cílů:
A: Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnost
A.1
–
Podpora 10 studentů absolvujících dlouhodobou stáž ve firmě ve Zlínském kraji
spolupráce
firem 10 návrhů řešení konkrétních problémů firem týkajících se inovací
s vysokými školami
1 databáze nabídky dlouhodobých stáží ve firmách ve Zlínském kraji
40 uskutečněných praktických seminářů (10 seminářů na 4 vysokých a
vyšších odborných školách) ve Zlínském kraji
10 lektorů pro semináře se zkušenostmi z podnikatelské praxe a v oblasti
inovací
30 firem Zlínského kraje účastnících se odborných seminářů
organizovaných UTB ve Zlíně
A.2
–
Podpora 12 uskutečněných vzdělávacích akcí pro učitele středních odborných
spolupráce firem se škol a učilišť
středními školami
1 vybudovaný internetový portál celoživotního vzdělávání
60 uskutečněných vzdělávacích programů (6 vzdělávacích programů na
10 středních školách) ve Zlínském kraji
10 lektorů pro semináře se zkušenostmi z podnikatelské praxe a v oblasti
inovací
B: Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji
85 B.1 –
rozvoj
zázemí
Budování a popsány možnosti vzniku klastrů ve 3 oblastech formou zrealizovaných
inovačního projektů mapování možností.
3 založené klastry ve Zlínském kraji v rámci této aktivity včetně
nalezení společných činností a modelu fungování
25 zasídlených firem v rámci Podnikatelského inovačního centra
v letech 2009 – 2013
100 pracovních míst vytvořených ve firmách Podnikatelského
inovačního centra v letech 2009 – 2013
vybudovaná síť BA s kontaktním místem ve ZK
zapojení kontaktního pracoviště do mezinárodních sítí BA,
B.2 – Budování a nová infrastruktura pro aplikační výzkum, cca 3 000 m2
rozvoj
výzkum.
a
B.3
–
Rozvoj Fungující poradenská síť se třemi základními konzultačními pracovišti,
poradenského zázemí
která je schopna efektivně zajistit celé spektrum služeb pro podnikatele
v oblasti inovačního podnikání
12 specializovaných seminářů a workshopů v oblasti ochrany duševního
a průmyslového vlastnictví,
poskytnuté individuální poradenství 120 firmám v oblasti duševního
vlastnictví
18 individuálních projektů firem na ochranu duševního a průmyslového
vlastnictví z programu Inovace v OPPI
C: Podpora inovací firem
C.1
–
Podpora 8 uskutečněných seminářů týkajících se pro-inovačního směřování firem
absorpční
kapacity 4 vyškolení inovační praktici
firem a jejich zapojení 80 navštívených firem a absolvovaných rozhovorů inovačních praktiků
do
mezinárodních s danými firmami
projektů
v oblasti 15 iniciovaných záměrů projektů MSP v oblasti inovací díky aktivitám
inovací
inovačních praktiků
vytvořený internetový Inovační portál Zlínského kraje
24 uskutečněných seminářů a odborných školení v oblasti inovací
(zejména financování)
1 zpracovaný manuál s informacemi pro potenciální předkladatele
projektů
250 podnikatelských subjektů absolvujících semináře a odborná školení
v oblasti inovací
uskutečněné osobní pohovory představitelů firmy PERA se 17 malými a
středními podniky a zástupci 2 klastrů (v rámci pilotní aktivity)
očekávané osobní pohovory zahraničních partnerů s představiteli 30
firem a zástupců klastrů ve Zlínském kraji
3 podnikatelské subjekty zapojené v realizovaných mezinárodních
projektech zaměřujících se na výzkum a vývoj pro MSP v rámci pilotní
aktivity
10 podnikatelských subjektů zapojených v realizovaných mezinárodních
projektech zaměřujících se na výzkum a vývoj pro MSP do konce roku
2010
500 ks vytvořeného prezentačního CD – Inovační profil Zlínského kraje
aktualizace Inovačního profilu Zlínského kraje s prezentací minimálně
C.2
–
Podpora 10 podpořených podnikatelských záměrů studentů či absolventů škol
inovačních
aktivit databáze zajímavých podnikatelských záměrů ucházejících se o podporu
začínajících
8 předpokládaných poskytnutých úvěrů začínajícím podnikatelům
podnikatelů (spin-out a v podnikatelských inkubátorech
start up firmy)
D: Meziregionální spolupráce a public relations inovací Zlínského kraje
86 D.1
–
Internacionalizace
aktivit podnikatelského,
akademického
a
veřejného
sektoru
D.2
–
Zvyšování
povědomí o inovačních
a vědecko-výzkumných
aktivitách
v rámci
Zlínského kraje
zrealizovaná prezentace Zlínského kraje – evropského inovačního
regionu na 6 mezinárodních akcích v průběhu 2 let
3 identifikované a zpracované projektové náměty podporující inovace
podnikatelů ve Zlínském a Trenčianském kraji
Informační materiál o inovačním prostředí čínského regionu Shandong
6 zorganizovaných ročníků soutěže „Inovační firma Zlínského kraje“
s průměrným přihlášením 20 firem v každém ročníku
30 publikovaných bulletinů o inovacích ve Zlínském kraji po dobu let
2008 – 2013 v elektronické podobě
87 AKČNÍ PLÁN REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE ZLÍNSKÉHO KRAJE cíle
cíl A.1.
2007
2008
2009
akce 1 (500 tis. Kč)
2010
2011
2012
akce 3 (1 mil. Kč)
cíl A.2.
akce 2 (8 mil. Kč)
cíl B.1.
akce 1 (2,3 mil. Kč)
akce 3 (1 mil. Kč)
akce 4 (20 mil. Kč)
cíl B.2.
akce 1 (200 mil. Kč)
cíl B.3.
akce 1 (8 mil. Kč)
akce 2 (1 mil. Kč)
cíl C.1.
akce 2 (1 mil. Kč)
pilotní
akce
akce 4 (1 mil. Kč)
akce 5 včetně pilotní akce (400 tis. Kč)
cíl C.2.
akce 1 (1 mil. Kč)
akce 2 (2 mil. Kč)
cíl D.1.
akce 3 pilotní
(100 tis.
Kč)
cíl D.2.
88 2013
2008
cíl A.1 –
akce 1
cíl A.1 –
akce 2
2009
2010
500
100
100
cíl A.1 –
akce 3
cíl A.2 –
akce 1
60
60
1000
Projekt bude realizován v období 2008-2013 jako tříletý. Konkrétní časový harmonogram čerpání finančních
prostředků z OP VpK bude upřesněn při přípravě projektu a v návaznosti na jeho schvalování. S přípravou
projektu pro OP VpK bude započato v r. 2008, časový harmonogram realizace a financování bude záviset mj.
na termínu jeho schválení, pravděpodobné se jeví období od roku 2009.
80
Realizace plánována formou projektu v průběhu let 2009-11, budou hledány možnosti z OP VpK, případně
jiných zdrojů, prozatím rozpočtově nezajištěno
2333,3 1666,6 2333,3 1666,6 Realizace plánována formou projektu v průběhu let 2011-14, mělo by být financováno z OP VpK, plánováno
3
7
3
7
v rozpočtovém výhledu Zlínského kraje
cíl A.2 –
akce 2
cíl A.2 –
akce 3
150
150
cíl B.1 –
akce 1
575
925
cíl B.1 –
akce 2
300
6000
2000
cíl B.1 –
akce 3
400
300
300
2000
cíl B.1 –
akce 4
20000
cíl B.2 –
akce 1
200000
PŘEDPOKLÁDANÉ ČASOVÉ ROZLOŽENÍ NÁKLADŮ A ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ (v tis. Kč)
komentář k uvedeným částkám (jak jsou kalkulovány, s jakými zdroji se počítá, ne/zajištění těchto
2011
2012
2013
2014
zdrojů…)
Realizace plánována formou projektu v průběhu roku 2009, budou hledány možnosti z OP VpK, případně
jiných zdrojů, prozatím rozpočtově nezajištěno
jiných zdrojů, prozatím rozpočtově nezajištěno, vazba na akci 3 v cíli A.2
2000
2000
jiných zdrojů, prozatím rozpočtově nezajištěno, vazba na akci 2 v cíli A.1
Realizace plánována formou projektů v průběhu let 2008-9, prověřují se možnosti financování z OPPI, část
prostředků již poskytnuto TIC v průběhu let 2006 a 2007, další předfinancování a spolufinancování plánováno
v rozpočtu a rozp. výhledu Zlínského kraje
Realizace plánována formou projektu v průběhu let 2009-13 (příprava v roce 2008), prověřují se možnosti
financování z OPPI, předfinancování a spolufinancování plánováno v rozpočtu a rozp. výhledu Zlínského
kraje
Realizace plánována formou projektu v průběhu let 2008-10, prověřují se možnosti financování z OPPI,
předfinancování a spolufinancování plánováno v rozpočtu a rozp. výhledu Zlínského kraje
Financování by mělo být zajištěno z OPPI a vlastních zdrojů UTB ve Zlíně, konkrétní časové rozložení bude
proto záviset na čerpání prostředků z OPPI s tím, že bude v maximální možné míře navazovat na dokončení,
rozjezd a provoz VTP.
Financování by mělo být zajištěno z OP VaVpI, tento OP je ovšem stále ve stadiu jednání s Evropskou
komisí. Jeho schválení a následné konkrétní parametry a pravidla jsou zatím nejasné, přitom financování a
realizace této aktivity budou na něm plně závislé. V této chvíli proto není možno definovat konrétnější časový
harmonogram.
89 cíl B.3 –
akce 1
2000
4000
2000
2008
2009
2010
cíl B.3 –
akce 2
800
2000
2000
cíl C.1 –
akce 2
cíl C.1 –
akce 3
cíl C.1 –
akce 4
300
300
300
400
300
300
cíl C.1 –
akce 5
2013
300
300
300
2014
200
1000
400
1100
200
200
200
200
200
200
70
70
70
70
70
70
5445
Σ
2012
1000
cíl C.1 –
akce 1
cíl C.2 –
akce 1
cíl C.2 –
akce 2
cíl D.1 –
akce 1
cíl D.1 –
akce 2
cíl D.1 –
akce 3
cíl D.2 –
akce 1
cíl D.2 –
akce 2
2011
17205 7480
Realizace plánována formou projektu v průběhu let 2008-10, prověřují se možnosti financování z OPPI,
případně jiných zdrojů, financování plánováno v rozpočtu a rozp. výhledu Zlínského kraje
komentář k uvedeným částkám (jak jsou kalkulovány, s jakými zdroji se počítá, ne/zajištění těchto
zdrojů…)
Projekt bude realizován v rozpočtovém období 2008-2013. Konkrétní časový harmonogram čerpání
finančních prostředků z OP bude upřesněn při přípravě projektu a v návaznosti na jeho schvalování. S
přípravou projektu pro OP bude započato v r. 2008, časový harmonogram realizace a financování bude záviset
mj. na termínu jeho schválení, pravděpodobné se jeví období od r. 2009.
Realizace plánována formou projektu v průběhu roku 2009 (příprava v roce 2008), prověřují se možnosti
financování ze zdrojů EU, předfinancování a spolufinancování plánováno v rozpočtu a rozp. výhledu
Zlínského kraje
Předpokládané náklady na akci ve výši 1 mil. Kč by měly být pokryty v rámci realizace dalších projektů
(publicita) – provázanost s akcí 2 v cíli B.1
Realizace plánována formou projektu v průběhu let 2008-13, prověřují se možnosti financování ze zdrojů EU,
financování plánováno v rozpočtu a rozp. výhledu Zlínského kraje
Realizace plánována formou projektu v průběhu let 2008-10, prověřují se možnosti financování ze zdrojů EU,
prozatím rozpočtově nezajištěno
Celková částka akce ve výši 400 tis. Kč je částečně pokryta v rámci pilotní akce Regionální inovační strategie,
na pokračování budeme hledat zdroje pro rok 2009 (možnosti zdrojů EU, rozpočet Zlínského kraje – prozatím
rozpočtově nezajištěno)
Realizace plánována formou projektu v průběhu roku 2009, prověřují se možnosti financování ze zdrojů EU,
prozatím rozpočtově nezajištěno
Předpokládané náklady na akci ve výši 2 mil. Kč by měly být pokryty z finančních prostředků, které již byly
poskytnuty ze strany Zlínského kraje společnosti Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.
Prostředky na pokrytí akce jsou plánovány v rozpočtu a rozp. výhledu Zlínského kraje, budou také hledány
možnosti realizace formou projektu spolufinancovaného ze zdrojů EU a navýšení zdrojů v roce 2009
Předpokládané náklady na akci ve výši 200 tis. Kč se týkají mzdových nákladů pracovníka, který by měl
danou akci zajišťovat – předpokládáme pokrytí ze zdrojů Zlínského kraje
Jedná se o pilotní aktivitu dokončenou v lednu 2008, jejíž předpokládané náklady ve výši 100 tis. Kč jsou plně
pokryty z prostředků projektu Regionální inovační strategie ve Zlínském kraji
Prostředky na pokrytí akce jsou plánovány v rozpočtu a rozp. výhledu Zlínského kraje, budou také hledány
možnosti pro navýšení prostředků z dalších zdrojů
Prostředky na pokrytí akce budou hledány v rámci možností Zlínského kraje, společnosti TIC, případně
dalších zdrojů s prověřováním možností financování ze zdrojů EU
4983,3 4236,6 4903,3 1666,6
3
7
3
7
90 45 920 tis. Kč + 222 000 tis. Kč (záměry UTB ve Zlíně) + 4 300 tis. Kč (již zafinancované akce) = 272 220 tis. Kč
91 4 TRN
NAVSKÝ
Ý KRAJJ
4
4.1
Úvod
d
Trnavskýý kraj patrí medzi
m
menšiie kraje Slovvenska nielen
n svojou rozlohou, ale ajj počtom oby
yvateľov.
Kraj máá spoločné hranice
h
s trooma krajinami – Česko
ou republikoou, Maďarskkom a Rakú
úskom. V
trnavskoom kraji je 7 okresov, 16 miest a 251 obcí. Celko
ový počet obyyvateľov je aasi 600 tisíc a hustota
obyvateľľstva predstaavuje 134 obyyvateľov na km2.
ARIO: Trnavvský kraj
Zdroj: SA
4.2 Všeobecn
ný úvod o podnikaateľskom a inovačn
nom prosttredí v reg
gióne
4.2.1
V
Všeobecné
z
zhodnotenie
e dosiahnuteej ekonomick
kej úrovne
Ako je možné vidiieť z údajovv v tabuľke nižšie, tvorrba HDP v regióne je v porovnaníí s celým
národným
m hospodársstvom nadpriiemerná a odd roku 2004, najmä vďakka prílevu prriamych zahrraničných
investíciií stúpa stále vyšším temppom.
Graf 4 Regionálny
R
H
HDP
na obyvvateľa v PKS v bežných ceenách
92 25 000.0
00
20 000.0
00
15 000.0
00
TTSK
SR
10 000.0
00
5 000.0
00
0.0
00
2004
4
2005
5
200
06
20
007
Zdroj: Štatistický úrad
ú
SR
Prílev priamych zahhraničných investícii (PZ
ZI) do Trnaavského kraja v poslednýých rokoch postupne
stúpa. Významný
V
prrílev bol zazznamenaný v roku 2004
4, pričom v roku 2009 dosiahli PZ
ZI v kraji
úroveň 3 035 mil. EU
UR, čo predsstavuje 9,8 % v rámci cellej SR.
Tabuľkaa č. 29 Prílevv PZI do Trnaavského krajja a porovnanie so SR
Zdrooj: SARIO: Trnavský
T
kraj
aj
4.2.2
P
Prehľad
uk
kazovateľov v oblasti poodnikania, in
novácií
Tabuľkaa č. 30 Právne subjekty poodľa vybranýých právnych
h foriem
93 SR/TSK
Rok
Právne
subjekty
spolu
v tom
právnické
osoby
spolu
SR spolu
Trnavský
kraj
Dunajská
Streda
Galanta
Hlohovec
Piešťany
Senica
Skalica
Trnava
v tom
fyzické
osoby
–
podnikatelia
spolu
podniky
neziskové
inštitúcie
43067
45829
48198
v tom
živnostníci
slobodné
povolania
344870
364185
374382
12752
15175
16725
3492
367094
388246
399641
418221
40099
Samostatne
hospodáriaci
roľníci
9472
8886
8534
37738
1094
1267
2005
2006
2007
2008
2005
493871
527486
549413
126777
139240
149772
51145
11046
83710
93411
101574
119933
7554
2006
2007
2008
2008
55046
57164
60705
15233
12313
13396
15135
3456
8585
9444
10991
2690
3728
3952
4144
766
42733
43768
45570
11777
40210
41190
43058
10994
1368
1487
1492
313
1155
1091
1020
470
2008
2008
2008
2008
2008
2008
10846
3893
7074
5512
4541
13606
2293
841
2194
1314
1182
3855
1670
531
1674
865
874
2687
623
310
520
449
308
1168
8553
3052
4880
4198
3359
9751
8123
2921
4599
3954
3209
9258
199
103
234
160
95
388
231
28
47
84
55
105
Zdroj: Štatistická ročenka regiónov Slovenska 2008, Štatistický úrad SR
V roku 2007 bolo celkovo na Slovensku registrovaných 549 413 právnych subjektov. Z toho 27,3%
právnických osôb a 72,7% fyzických osôb podnikateľov. V kategórii právnické osoby prevládali
podniky ktorých bolo viac ako 100 000. V TTSK bolo v roku 2008 celkovo 60 705 právnych
subjektov (cca 11% podiel zo SR) z ktorých bolo 24,93% právnických osôb a 75,07% fyzických osôb
podnikateľov. Z fyzických osôb podnikateľov bola v TTSK najviac zastúpená kategória živnostníci
(94,5%), nasledovali slobodné povolania s 3,3% a samostatne hospodáriaci roľníci s 2,2%. Najviac
právnych subjektov bolo evidovaných na území okresu Dunajská Streda – 15 233, nasledoval okres
Trnava s 13 606 právnymi subjektmi. Naopak najmenej ich bolo v okrese Hlohovec – 3893. V
okresoch takisto prevládala kategória fyzických osôb podnikateľov nad právnickými osobami.
Priemysel má v regióne dlhú históriu. Kým na úrodnom juhu prevláda potravinársky, sever je
domovom spotrebného priemyslu. V priemyselnom centre Trnava možno nájsť zastúpenie všetkých
odvetví od strojárstva až po produkciu skla. Výrobné činnosti zamestnávajú viac ako 40%
obyvateľstva. Medzi hlavné odvetvia patrí automobilový, elektrotechnický, hutnícky, chemický
a sklársky priemysel. V poslednom čase rastie výroba s väčšou pridanou hodnotou najmä v strojárstve
a elektronike, ktoré sa v poslednom období rozvíjajú hlavne príchodom zahraničných investorov.
Graf 5 Počty podnikov podľa ekonomických činností v 2008
94 Pôdoho
ospodárstvo, rybolov
3.11%
72%
0.7
Priemyysel
03% 4.13%
2.0
Stavebníctvo
13.92%
Obchod
d
23.46%
8.92%
Dopravva, skladovaniie, pošty aa telekomunikkácie
Finančné sprostredkkovanie
7
7.12%
31.78%
0.56%
4
4.25%
Hotely,, reštaurácie
Nehnuteľnosti prenáájom, dné činnosti
obchod
Školstvvo
Zdravo
otníctvo sociálna pomocc
Ostatné
Zdroj: Šttatistický úraad SR
Tabuľkaa č. 31 Ukazoovatele vývojja tržieb za vlastné výkony
ny a tovar v priemysle
p
Priemysel
Tržby zaa
Kraaj
Rok
k
vlastné výkony
v
a tovar
(mil.EUR, b.c.) % zo
z SR
8328,1 13,56%
2006
2007
11522,1
1
18,84%
TTS
SK
2008
11015,4
1
15,10%
2009
9678,9 16,85%
Zdroj: Štatistický úrad
ú
SR
¾ Inovačná
I
výýkonnosť reggiónu
Výsledkky Slovenskeej republikyy v medzinnárodnom porovnaní
p
innovačnej výýkonnosti saa (okrem
Bratislavvského krajaa, kde HDP//osobu presaahuje priemeer EÚ 25 a je dlhodoboo primárnym
m cieľom
priamychh zahraničnýých investíciíí) prirodzenee prenášajú aj na úroveň regiónov.
Podobnee, ako v prípaade štátov, Európska
E
kom
misia porovnáva inovačn
nú výkonnossť regiónov podľa
p
niekoľkýých základnýých ukazovatteľov, a to:
• Ľudské
Ľ
zdrojje v oblasti vedy
v
a techniiky (% z pop
pulácie)
• Účasť
Ú
na celloživotnom vzdelávaní
v
(vvo veku 25-6
64 rokov)
• Verejné
V
výdavky na výskkum a vývoj (% HDP)
• Podnikové
P
v
výdavky
na výskum
v
a vývvoj (% HDP))
• Zamestnanos
Z
sť v medium
m-tech a high-tech výrobee (% z celkovvej pracovnejj sily)
• Zamestnanos
Z
sť v high-tecch službách (%
( z celkoveej pracovnej sily)
s
95 •
E
EPO28
patennty (na milióón obyvateľoov)
V ostatnnom porovnanní Regional Inovation
I
Sccoreboard, 20
006 (RIS 20006) sa medzi 208 hodnottenými
NUTS III regiónmi sllovenské regióny sa dlhodobo umiesttňujú na spoddnom konci rrebríčka:
- Stredné Slovvensko: 167. miesto,
- Západné
Z
Sloovensko: kam
m patrí aj Trrnavský sam
mosprávy krraj - 171. mieesto
- Východné
V
Slovensko: 1889. mieste
Výnimkoou je Bratisllavský kraj (27.
(
miesto), ktorý sa um
miestnil na drruhom miestte zo skupiny
y nových
členov EÚ
E za regiónom Praha (15. miesto), čo
č svedčí o zn
načných regiionálnych dissparitách v rámci
r
SR.
P
innovačnej výkkonnosti regiiónu Západné Slovensko z RIS 2006
Graf 6 Porovnanie
0.9
0.8
0.7
0.9
0.6
0.66
0.5
0.4
0.3
0.26
0.2
0.27
0.19
0.1
0
Štokholm
Bratislavský kraj
Západné Slovensko
Stredné Slovensko
Východné Slovensko
ovenska neddosahuje anii tretinovú inovačnú
Ako je z grafu vyšššie zrejmé, región Záppadného Slo
výkonnoosť regiónu Štokholm, ktorý sa umiestnil
u
naa prvom mieste
m
a ani polovičnú inovačnú
výkonnoosť Bratislavského kraja. Pridávame aj porovnaniie s ostatným
mi NUTS II rregiónmi SR
R, v rámci
ktorého je
j znepokojivá najmä vyššia inovačnná výkonnosťť menej priem
myselného Stredného Slo
ovenska.
4.2.3
P
Prehľad
uk
kazovateľov v oblasti ľudských zdro
ojov
Tabuľkaa č. 32 Miera nezamestnaanosti v Trnavskom kraji v rokoch 20006-2009
Rook
Neza
amestnanosť
ť
96 počet nezamestnaných
spolu
(tis. osôb)
podiel
na SR
v%
miera
nezamestnanosti
index
n
n-1
v%
2009
27,5
8,5
150,3
9,1
2008
18,3
7,1
97,9
6,2
2007
18,7
6,4
73,6
6,5
2006
25,4
7,2
84,4
8,4
Zdroj: Štatistický úrad SR
Tabuľka č. 33 Pracujúci v hospodárstve podľa ekonomických činností k 31.12. podľa územie, rok a SK
NACE za rok 2009
Trnavský kraj
Poľnohospodárstvo, lesníctvo a rybolov
11439
Priemysel spolu
80315
Stavebníctvo
24307
Veľkoobchod a maloobchod; oprava
motorových vozidiel a motocyklov
32232
Doprava a skladovanie
14269
Ubytovacie a stravovacie služby
6576
Informácie a komunikácia
1909
Finančné a poisťovacie činnosti
2503
Činnosti v oblasti nehnuteľností
2385
Odborné, vedecké a technické činnosti
4284
Administratívne a podporné služby
10362
Verejná správa a obrana; povinné
sociálne zabezpečenie
11251
Vzdelávanie
17743
Zdravotníctvo a sociálna pomoc
13727
Umenie, zábava a rekreácia
4559
Ostatné činnosti
5971
Spolu
243832
Tabuľka č. 34 Pracujúci v hospodárstve podľa ekonomických činností k 31.12. podľa územie, OKEČ
a rok za roky 2005-2008
Trnavský kraj
2005
2006
2007
2008
Pôdohosp., rybolov
14770
13821
12858
12094
Priemysel
66551
67201
73059
70795
Stavebníctvo
19700
22983
21909
22634
97 Obchod
30408
32497
31995
34264
5329
5381
5386
6749
12473
12750
13302
15638
2098
2611
2898
3228
13931
15929
16597
16538
9009
11383
11103
11497
Školstvo
16318
16217
16168
15363
Zdravot., sociál.st.
13572
14855
13863
12751
Ost.spoloč. služby
8591
8994
9782
9728
212750 224621
228919
231279
Hotely, reštaurácie
Doprava, pošty, telek.
Finančné sprostred.
Nehn, prenáj., obch.činnosti
Verejná správa
Spolu
Tabuľka č. 35 Ekonomicky aktívne obyvateľstvo spolu podľa dosiahnutého vzdelania
Trnavský kraj
2006
2007
2008
Základné a bez vzdelania
2009
21,7
17,4
16,9
13,2
Nižšie stredné
107,1
101,6
100,7
106,9
Úplné stredné
126,5
137,3
145,4
139,1
Vysokoškolské
Spolu
34,7
33,8
33,8
41,7
290,1
296,9
300,7
289,9
V dôsledku priamych zahraničných investícií náročných na ľudské zdroje v minulých obdobiach
postihuje TTSK veľmi intenzívne nedostatok kvalifikovanej pracovnej sily. Tento nedostatok núti
firmy privážať pracovníkov z mimo hraníc kraja, dokonca i zo zahraničia.
Tabuľka č. 36 Zamestnanci výskumu a vývoja vo fyzických osobách k 31. 12. podľa územie, vedná
oblasť a rok v rokoch 2006-2009
Trnavský kraj
2006
2007
2008
2009
Prírodné vedy
76
73
68
70
412
417
392
350
Lekárske a farmaceut.vedy
99
96
80
200
Pôdohospodárske vedy
80
69
69
62
Spoločenské vedy
401
571
594
311
Humanitné vedy
132
17
13
286
1200
1243
1216
1279
Technické vedy
Spolu
Tabuľka č. 37 Zamestnanci výskumu a vývoja vo fyzických osobách k 31. 12. podľa územie, pracovníci
výskumu a vývoja, kvalifikačná štruktúra a rok v rokoch 2006-2009
Technici a
Pomocný
Trnavský kraj
Rok Výskumníci ekvivalentný
personál
personál
s VŠ a vyššou kvalifikáciou
2006
774
155
3
2007
910
100
2
98 2008
952
85
2
2009
1062
69
2
2006
0
0
1
2007
0
23
1
2008
0
1
2
2009
0
0
0
2006
29
144
48
2007
19
126
32
2008
18
92
35
2009
19
70
29
2006
0
3
43
2007
0
1
29
2008
0
0
29
2009
0
2
26
s vyšším odborným vzdelaním
so stredoškolským vzdelaním (SO a
ÚSO)
so základným vzdelaním
Tabuľka č. 38 Zamestnanci výskumu a vývoja vo FTE (plný pracovný čas) podľa územie, vedná oblasť
a rok v rokoch 2006-2009
Trnavský kraj
2006
2007
2008
2009
Prírodné vedy
40,3
38,5
34,8
64,4
303,8
359
305,6
267,5
49,8
49,4
38,1
158,7
Pôdohospodárske vedy
63,4
56,7
59,3
51,4
Spoločenské vedy
161,6
351,8
381,4
198,3
Humanitné vedy
109,1
4,9
6,6
235,1
728
860,3
825,8
975,4
Technické vedy
Spolu
4.2.4
Prehľad infraštruktúry VaV a inovácií
¾ Vzdelávacie inštitúcie
-
-
-
Vysoká škola v Sládkovičove
o Fakulta práva Janka Jesenského VŠS
o Fakulta sociálnych štúdií VŠS
Stredoeurópska vysoká škola
o Ekonomická fakulta SEVŠ
Univerzita sv. Cyrila a Metoda
o Fakulta prírodných vied UCM
o Filozofická fakulta UCM
o Fakulta masmediálnej komunikácie UCM
Trnavská univerzita
o Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce TTU
o Právnická fakulta TTU
o Filozofická fakulta TTU
o Pedagogická fakulta TTU
Slovenská technická univerzita
99 o
Materiálovo-technologická fakulta STU s dvoma Centrami excelentnosti
podporenými z OP VaV:
Centrum excelentnosti 5-osového obrábania CE5OM
Centrum excelentnosti pre vývoj a aplikáciu progresívnych diagnostických
metód v procesoch spracovania kovových a nekovových materiálov
¾ Výskumné ústavy
Výskumný ústav jadrových elektrární (VÚJE, a.s.), Trnava
Centrum výskumu rastlinnej výroby Piešťany (CVRV Piešťany)
Technický skúšobný ústav Piešťany, š.p.
Výskumný ústav vzduchotechniky, Piešťany
¾ Inštitúcie podpory podnikania
Regionálne poradenské a informačné centrum Dunajská Streda (RPIC Dunajská Streda)
¾ Inštitúcie regionálneho rozvoja
Regionálna rozvojová agentúra Trnavského kraja
¾ Iné nástroje a formy podpory inovácií
Automobilový klaster – západné Slovensko
Elektrotechnický klaster – západné Slovensko
Energetický klaster – západné Slovensko
Mestský priemyselný a technologický park, Trnava – vo výstavbe, plánované spustenie v roku 2012
Technologický inkubátor, Sládkovičovo
V Trnavskom kraji neexistuje špecializovaná inštitúcia zameraná na podporu inovácií, ako napr.
Podnikateľské inovačné centrum. Najbližšie takéto centrum sa nachádza v Bratislavskom kraji (BIC
Bratislava).
4.2.5
Prehľad ukazovateľov v oblasti výskumu a vývoja
V Trnavskom samosprávnom kraji nie je situácia v oblasti výskumu a vývoja priaznivá. Výška
výdavkov na výskum a vývoj je nedostatočná a navyše značne kolísavá, čo odzrkadľuje nesystémový
prístup jednotlivých spoločností k tejto problematike. Taktiež nepriaznivý vývoj je v pomere
výdavkov na aplikovaný výskum (z priamym výstupom do praxe) z celkových výdavkov aj keď je
neporovnateľne lepší ako v rámci celej SR. Nepriaznivo sa javí zmena výšky a pomeru výdavkov na
aplikovaný výskum, ktorý ma klesajúcu tendenciu.
Tabuľka č. 39 Výdavky na výskum a vývoj (EUR) podľa územie, činnosti výskumu a vývoja a rok
v rokoch 2006-2009
Trnavský kraj
2006
2007
2008
2009
Bežné výdavky na výskum a vývoj
14765585 16312620 12941180 9021894
- základný výskum
1493129
1634834
1822844
1486918
- aplikovaný výskum
4571599
5977760
2856768
1796026
- vývoj
8700856
8700027
8261568
5738950
100 Trnavský kraj patrí v oblasti výskumu k jednému z najslabších slovenských samosprávnych krajov vo
výdavkoch na výskum a vývoj. V roku 2006 pochádzalo 0,49% HDP Slovenskej republiky z výskumu
a vývoja. Tento podiel má dlhodobo klesajúci trend, ktorý sa upevnil ešte prudkým rastom HDP v
rokoch 2006 až 2008, pričom s rastom priemyslu neprichádzal aj rast výskumnej činnosti. Práve tento
proces významne skresal od roku 2003 do roku 2006 aj podiel výdavkov na výskum a vývoj v
Trnavskom kraji z 0,6% na 0,3%, čo je pod slovenským priemerom. (2)
Zdroj: Program hospodárskeho a sociálneho rozvoja TTSK na 2009-2015
4.2.6
Popis odvetví s najvyšším ekonomickým potenciálom pre rozvoj regiónu
Trnavský samosprávny kraj je možné považovať za priemyselne vyspelý, s výrazným vplyvom
priemyselnej výroby na ekonomickú stabilitu regiónu, pričom priemysel je aj významný tvorca
pracovných príležitostí v regióne. Kým juh VÚC sa v minulosti koncentroval na poľnohospodárstvo,
stred VÚC, predovšetkým v okolí mesta Trnava sa vyprofiloval ako diverzifikovane centrum
priemyslu. Rozvoj strojárstva, elektrotechnického priemyslu a sklárstva je intenzívne dopĺňaný
energetickým sektorom. Po začatí produkcie automobilov francúzskej spoločnosti PSA v Trnave v
roku 2006 stúpol význam strojárskeho – automobilového priemyslu. Dôležitou investíciou je taktiež
investícia juhokórejskej spoločnosti Samsung do závodu na výrobu modulov pre LCD panely.
Hlavné odvetvia pôsobiace v kraji sú automobilový, elektrotechnický, hutnícky, chemický a sklársky
priemysel. Tie sa v poslednom období rozvíjajú hlavne príchodom zahraničných investorov. K
najhlavnejším odvetviam priemyslu v TTSK patrí automobilový priemysel, zastúpený najmä
spoločnosťou PSA Peugeot Citroen a jej subdodávateľmi a elektrotechnický priemysel, zastúpený
spoločnosťami SAMSUNG Electronics Slovakia s.r.o., ktorá je zameraná na výrobu televízorov a
monitorov s LCD a plazmovými obrazovkami, SONY Slovakia, s.r.o., ktorá vyrába televízne
prijímače a komponenty, Punch Products Trnava, spol. s.r.o. – dodávky komponentov pre spotrebnú a
priemyselnú elektroniku, Invensys Elektronika Slovensko, a.s. – výroba dosiek plošných spojov pre
bielu techniku.
Regionálna inovačná stratégia Trnavského kraja zadefinovala štyri kľúčové sektory pre budúci rozvoj
kraja:
- automobilový priemysel z vyššou pridanou hodnotou – design, vývoj nových súčiastok,
výroba s vyššou pridanou hodnotou,
101 4.2.7
energetika – diverzifikácia energetických zdrojov, vysoká miera inovácií a využitia
výsledkov výskumu a vývoja v oblasti energetiky, využívanie obnoviteľných energetických
zdrojov,
elektrotechnický priemysel – najmä oblasť designu
ďalšie odvetvia ako informačné technológie, biotechnológie a iné high-tech aktivity
vychádzajúce z rozvoja vedecko-výskumných aktivít v regióne
SWOT analýza inovačného potenciálu Trnavského kraja
Slabé stránky
Silné stránky
-
-
pomerne
silná
(HDP/hlavu)
a
diverzifikovaná priemyselná základňa oproti
ostatným krajom okrem BA
záujem sociálno-ekonomických subjektov o
tvorivý inovačný rozvoj
vysoký podiel malého a stredného
podnikania/diverzifikovaní zamestnávatelia
existencia profesných organizácií
optimálna sieť vzdelávacích zariadení na
území kraja (príp. blízka dostupnosť –
Bratislava, Nitra)
silné inštitucionálne zázemie pre rozvoj
kraja (vybudované KLASTRE)
-
Ohrozenia
Príležitosti
-
-
zvýšenie efektívnosti podpory verejného
sektora
v
oblasti
inovácií/daňové
zvýhodnenie
akvizícia odborného personálu (aj z iných
regiónov)
kariérny rast výskumných pracovníkov a
vedcov
zbližovanie verejného a súkromného výskumu
ochrana duševného vlastníctva
správne nastavenie regulácii trhu s výskumnými produktmi a poznatkami
zdokonalenie pravidiel konkurencie
podpora marketingových aktivít v oblasti
inovácií
podpora rozvoja inovačnej infraštruktúry s
využitím aj fondov EÚ
rozvoj
informačných
technológií
a
celoživotného vzdelávania/kreativita začína
na školách
zvyšovanie možnosti získavania informácií
o trhoch, konkurentoch, inovačných
trendoch a pod. využitím IKT
nedostatočne rozvinuté priaznivé poinovatívne podnikateľské prostredie
neexistencia silného vzťahu medzi výskumno-vzdelávacím systémom a podnikovou sférou
nízka miera súkromných investícií do výskumu, vývoja a inovácií
nedostatok proaktívnych a systémových
nástrojov v inovačnej politike
inovačné aktivity subjektov vykonávané
neplánovane, len podľa momentálnej potreby
nedostatok
kvalifikovaných
ľudských
zdrojov pre oblasť inovácií, resp. ich nevhodnosť
-
klesajúci objem výdavkov do oblasti výskumu a vedy
implementácia investičných programov bez
rešpektovania princípov trvalo udrža-teľného
rozvoja
nezosúladenie legislatívnych noriem SR a
EÚ v príslušných oblastiach
nedostatočná (nevyhovujúca) legislatíva v
oblasti práv duševného vlastníctva
izolovanosť vzdelania od potrieb trhu
neefektívna národná inovačná politika štátu
102 Zdroj: Program hospodárskeho a sociálneho rozvoja TTSK na 2009-2015 a Regionálna inovačná
stratégia Trnavského kraja
4.3 Zhrnutie výsledkov realizovaných analýz v rámci inovačných stratégií
V rámci projektu RIS Trnava bol realizovaný začiatkom roka 2007 dotazníkový prieskum, v rámci
ktorého bolo vykonané dopytovanie s cieľom kvantifikovať a vyhodnotiť stupeň a intenzitu
inovačných aktivít podnikov Trnavského samosprávneho kraja, ako i zadefinovať najčastejšie sa
vyskytujúce prekážky pri realizácii inovačných zámerov a najčastejšie potreby firiem v regióne.
Celkovo bolo oslovených 285 malých a stredných podnikov Trnavského samosprávneho kraja, pričom
návratnosť dotazníkov predstavovala počet 36, z čoho 33 dotazníkov bolo ďalej spracovávaných
(zostávajúce 3 dotazníky sa vrátili nevyplnené z rôznych dôvodov). Celkové percento spracovávaných
dotazníkov predstavuje 11,58 %.
Ciele prieskumu u MSP
• inovačné aktivity podnikov /formy a ich periodicita/
• inovácie produktov a procesov
• investovanie do inovácií
• formy a nákup výskumu a vývoja
• vplyv inovácií na rozvoj podniku
• intenzita spolupráce pri inovačných aktivitách
Z realizovaného dotazníkového prieskumu vyplynul jednoznačný znepokojivý záver: firmy
v Trnavskom kraji realizujú málo inovačných aktivít a vynakladajú málo investícií do výskumu
a vývoja. Z prieskumu konkrétne vyplynulo:
• Inovačné aktivity podnikov sú vo všeobecnosti nedostačujúce, ako i aj ich intenzita.
• Väčšina dopytovaných podnikov má síce spracovanú inovačnú stratégiu, avšak na veľmi
krátke časové obdobie, inovačné aktivity sú vykonávané zväčša bez akejkoľvek periodicity
(podľa momentálnej potreby).
• Neexistuje silný vzťah medzi výskumno-vzdelávacím systémom a podnikovou sférou, čo
spôsobuje následne extrémne nízku mieru súkromných investícií vo výskume a vývoji.
• Nedostatok proaktívnych a systémových nástrojov v inovačnej politike.
• Nedostatočne rozvinutý systém financovania vedy a výskumu. Za najväčšiu prekážku pri
realizácii inovatívnych zámerov pokladajú podniky nedostatok finančných zdrojov a
nedostatočnú podporu verejného sektora.
• Hlavné východiská vidia podniky v možnosti prístupu k štrukturálnym fondom. (1)
Jednoznačne z prieskumu vyplýva, že v Trnavskom kraji je v nedostatočnej miere rozvinuté priaznivé
proinovatívne podnikateľské prostredie, o čom svedčí aj slabá inovatívnosť firiem.
V regióne chýba technologicky orientovaný podnikateľský segment, ktorý by sa stal základom
inovačnej dynamiky regiónu.
Konkrétne výsledky prieskumu
1. Máte spracovanú inovačnú stratégiu?
103 33%
Po
odniky, ktoré majú sp
pracovanú ino
ovačnú sttratégiu
67%
Po
odniky, ktoré nemajú sp
pracovanú ino
ovačnú sttratégiu
2. IInovovali stee za poslednýých päť rokoov svoje výro
obky, službyy alebo výrobbné procesy?? Ak áno,
t koľkokráát?
tak
13%
meenej ako 1 inovvácia za rrok
1
13%
3%
13
42%
19%
%
v priemere 1 ino
ovácia za rrok
v priemere viac aako 2 ovácie za rok
ino
žiad
dna periodicitta ‐
náh
hodne podľa p
potreby
žiad
dne inovácie
3. A
Aký je podiiel investíciíí zdrojov doo výskumu a vývoja, trransferu techhnológií, ressp. iných
i
inovačných
r
riešení?
104 21%
32%
Investícia ľľudských zdrojov
Investícia ffinančných zdrojov
47%
Investícia o
organizačných
h zdrojov
Pretrvávvajúce probléémy s dostuupnosťou vonnkajšieho kaapitálu naznaačuje i fakt,, že podniky
y inovujú
prevažnee z vlastnýcch finančnýcch zdrojov. Najvyššie percento prredstavujú iinvestície fin
nančných
zdrojov do výskumu a vývoja.
4. Realizovali
R
s vlastný výýskum a vývvoj alebo ste nakupovali výskum
ste
v
a výývoj externe??
Podniky s vlastným aj externým výskumom a vývojom
21%
25%
13%
41%
Podniky b
bez výskumu aa vývoja
Podniky leen s vlastným výskumom
m a vývojom
Podniky leen s externým
m výskumom
m a vývojom
5. Výskum
V
a výývoj ste realiizovali formoou projektov
v alebo úplnee samostatne??
105 8
8%
17%
národné projekty
5
58%
bilaterrálne projektyy
17%
EÚ pro
ojekty
samosstatne
6. Ak
A ste výskuum a vývoj nakupovali
n
exxterne, tak na Slovensku alebo v zahrraničí?
46%
54%
SR
zahraničiee
medzinárod
V
v zahraaničí dáva predpoklady
p
dnej spoluprráce v oblasti vedy a techniky.
Nákup VaV
Budovannie dodávateľsko – oddberateľských vzťahov vytvára prredpoklad k ďalším sp
poločným
inovačnýým aktivitám
m.
4.3.1
S
Spolupráca
pri inováciáách
Z otázokk o spolupráci dopytovvaných poddnikov s un
niverzitami, Slovenskouu akadémio
ou vied,
rezortnými výskumnnými inštitúúciami resp. inými posk
kytovateľmi VaV vyplynnulo, že ak podniky
v regióne vyvíjajú v oblasti innovácií činnoosť, sú v tejto činnostti osamotenéé, a ak vstu
upujú do
spoluprááce, tak preddovšetkým s dodávateľm
mi alebo kllientmi. Výzznam spoluppráce s akad
demickou
pôdou a vedecko – výskumnými
v
inštitúciami je pre nich relevantne
r
níízky.
7. Vlastníte
V
pattenty?
106 6%
Podniky b
bez vlastníctvaa patentu
Vlastník p
patentu
94%
8. R
Registrovali ste vlastné patenty,
p
resp. licencie, resp. iné formyy duševného alebo priem
myselného
v
vlastníctva?
Ak áno, tak v ktorých krrajinách?
Pozitívnne na otázku odpovedalo
o
l 6 dopytoovaných podn
len
nikov (18,2%
%) a z toho:
• 12,1% uvieddlo krajiny SR
R a EÚ
• 6,1%
6
uviedloo len SR
Z odpovvedí vyplývaa jednoznačnný nedostatook podaní v oblasti právv duševnéhoo vlastníctva a s tým
spojená aj nedostatoččná legislatívva v tejto obllasti.
9. Vlastníte
V
ochhranné znám
mky?
39%
3
61%
Vlastníctvvo ochrannej známky
Podniky b
bez vlastníctvaa ochrannejj známky
10. P
Podiel podnnikov, ktorýý disponujette inými drruhmi inteleektuálneho, resp. priem
myselného
v
vlastníctva
107 •
12,1%
11. Podiel podnikov, ktoré realizovali formy technologického transferu, napr. nákup licencií,
technológií, rôznych foriem priemyselného vlastníctva, technickej pomoci, softvéru a pod.
• 51,5%
12. Podiel podnikov, ktoré plánujú niektoré z foriem technologického transferu realizovať
v budúcnosti
• 70%
13. Podiel podnikov, ktoré zamýšľajú na tieto aktivity využiť financie zo Štrukturálnych fondov
• 66,7%
4.3.2
Vplyvy inovácií na podnik
Z dotazníkového prieskumu vyplynulo, že podniky majú proinovačné myslenie a v zásade chápu
pozitívny vplyv inovácií na ich podnik. Medzi najčastejšie uvádzané vplyvy patrili: zvýšenie
konkurencieschopnosti, obratu ziskovosti, exportu.
4.3.3
Bariéry zavádzania inovácií
Dotazníkový prieskum identifikoval medzi firmami nasledovné prekážky pri realizácii inovačných
zámerov:
1. Nedostatok finančných zdrojov – 60% dopytovaných
S nedostatkom finančných prostriedkov vo výskume a vývoji sa spája aj zastaraná a
nedostatočne rozvinutá infraštruktúra a potreba jej obnovy. Konečným dôsledkom je oveľa
nižšia úroveň pridanej hodnoty hospodárstva. Avšak iba samotné zvýšenie výdavkov na
výskum a vývoj nie je dostatočným riešením súčasných problémov. Predtým, než dôjde k ich
zvýšeniu treba prehodnotiť celý systém financovania výskumu a vývoja, ktorý potrebuje
nevyhnutnú rekonštrukciu a zmenu.
2. Nedostatočná podpora verejného sektora – 52% dopytovaných
Rovnako slabo je rozvinuté prepojenie potrieb podnikovej sféry s výskumným a vzdelávacím
systémom, pričom štátne opatrenia na tieto potreby nereagujú flexibilne. Z prieskumu
vyplýva, že o verejnej finančnej podpore v oblasti inovácií podniky nevedia, alebo ju
využívajú len veľmi málo.
3. Nedostatok kapitálu – 48% dopytovaných
Takmer polovica dopytovaných identifikovala ako prekážku v zavádzaní inovácií nedostatok
kapitálu a to hlavne rizikového. Aj keď situácia sa za posledné roky v tejto oblasti zlepšila,
kapitálové trhy sú na Slovensku stále málo rozvinuté.
4. Nedostatočné marketingové aktivity
Prevažná časť momentálne aplikovaných nástrojov je reaktívna a nesystémová, zameraná na
firmy, ktoré nedisponujú dostatkom zdrojov na inovácie. Skúmanie inovatívnosti firiem
odhalilo potrebu väčšej aplikácie proaktívnych nástrojov podporujúcich podniky, ktoré síce
majú dostatok zdrojov, ale z rôznych dôvodov neinovujú - ako príklad by sme mohli
spomenúť najmä nedostatok vedomostí o inováciách a slabý inovatívny manažment.
5. Nerozvinutá inovačná štruktúra
108 Jedným z problémov nedostatočnej inovačnej aktivity firiem v regióne je aj nedobudovaná
regionálna inovačná štruktúra, ktorá by zabezpečila kvalitné prepojenie medzi národnou
úrovňou a podnikateľmi a zohľadnila by regionálne odlišnosti a disparity.
6. Absencia stimulov, nedostatok odborného personálu, rizikovosť investícií
V súvislosti s hľadaním dôvodov nedostatočného dopytu firiem po výsledkoch výskumu a
vývoja uskutočňovaného štátnymi inštitúciami a ich slabej komercializácie z prieskumu
vyplynulo, že je potrebné riešiť aj otázku komerčnej aplikácie štátneho výskumu a vývoja.
Ďalšou bariérou pre inovačné aktivity firiem v kraji je aj nedostatok vzdelanej a kvalifikovanej
pracovnej sily, predstavujúcej potenciál pre inovácie. (1)
4.4 Prehľad úspešne fungujúcich foriem spolupráce medzi
podnikateľským a akademickým sektorom v regióne
4.4.1
Klastrové iniciatívy
Regionálna inovačná stratégia iniciovala vznik niekoľkých klastrov v Trnavskom samosprávnom
kraji.
RIS Trnava vytýčila ďalšie potenciálne oblasti klastrovania:
¾ Informačné a komunikačné technológie
¾ Elektrotechnický priemysel
¾ Energetický priemysel
¾ Priemysel plastov
¾ Nástrojárstvo
Trnavský samosprávny kraj svojou činnosťou permanentne deklaruje záujem vytvoriť také
podnikateľské prostredie nielen v Trnave, ale v celom regióne, ktoré zabezpečí trvalý rozvoj regiónu
a skvalitní prípravu ľudských zdrojov pre podnikateľské subjekty, ktoré v regióne pôsobia, alebo budú
v najbližšom období pôsobiť.
Medzi hlavné priority Trnavského samosprávneho kraja okrem zákonom stanovených úloh, patrí aj
zviditeľnenie TTSK budovaním nadštandardných zahraničných partnerských vzťahov využívajúc
štrukturálne fondy EÚ, ale i vytváranie klastrov ako jedným z nástrojov.
Trnavský samosprávny kraj začal v poslednom období využívať najmä klastre ako jeden z nástrojov
na udržanie zamestnanosti v regióne, resp. na zabránenie zvýšeniu nezamestnanosti, na užšie
prepojenie domácej i zahraničnej podnikateľskej sféry pôsobiacej na území nášho kraja so
vzdelávacími inštitúciami, čím dosahuje užšie prepojenie výsledkov praxe, vedy, techniky a vzdelania.
Konkrétne výsledky činnosti klastrov čakávame až v blízkej budúcnosti.
Trnavský samosprávny kraj má vládou stanovené tri priority a to:
− automobilový priemysel,
− energetický priemysel,
− elektrotechnický priemysel.
V súlade s vládnymi prioritami TTSK sa primárne orientoval na vytvorenie klastrov v týchto
oblastiach.
TTSK má v súčasnosti založených päť funkčných klastrov.
109 Klastre založené TTSK:
1. Automobilový klaster – západné Slovensko,
2. Elektrotechnický klaster – západné Slovensko,
3. Klaster cestovného ruchu – západné Slovensko,
4. Energetický klaster – západné Slovensko,
5. Energetický klaster Centrope (medzinárodný klaster).
¾ Automobilový klaster – západné Slovensko
Automobilový klaster – západné Slovensko (AKS) vznikol ako prvý z klastrov na území TTSK.
Zastupiteľstvo TTSK ho schválilo na svojom 14. riadnom zasadnutí Uznesením č. 232/2007/14 ako
záujmové združenie právnických osôb.
Zakladateľmi AKS sú TTSK a mesto Trnava.
Činnosť AKS je zameraná na:
o vytváranie súčinnostnej kooperácie medzi malými a strednými podnikmi v oblasti
automobilového priemyslu so vzdelávacími inštitúciami kraja,
o poradenstvo pre členov klastra a zabezpečovanie technologicko-vývojových štúdií ako aj
zvyšovanie počtu inovácií a technologických kapacít pre členov klastra,
o spolupráca pri riešení dopadu hospodárskej krízy na zamestnanosť v automobilovom
priemysle v kraji aj v rámci Slovenska,
o organizovanie vzdelávacích, obchodných a kontrakčných stretnutí doma aj v zahraničí,
zameraných na transfer informácií, skúseností, technológií, výskumu a vývoja medzi
podnikmi, univerzitami, strednými školami a ďalšími vzdelávacími inštitúciami v oblasti
automobilového priemyslu,
o na využívanie nástrojov cezhraničného benchmarkingu firiem, ako jedného z nástrojov
zvyšovania kvality a presadzovania sa na trhu v rámci projektu AC Centrope (realizovaný
projekt cezhraničnej spolupráce s Rakúskom),
o vzdelávanie a výmena medzinárodných skúseností v oblasti procesov spracovania a výroby
plastov, tvárnenia a zvárania kovov (účasť na medzinárodnom veľtrhu Inchceba 2009 v
Bratislave),
o tvorba a realizácia projektov financovaných zo štrukturálnych fondov EÚ (Autoplast,
Autoklasters),
o organizovanie klastrových mítingov, workshopov na odborné témy zamerané na
problematiku súčasnosti a budúcnosti automobilového priemyslu, účasť na
výstavách
a veľtrhoch, propagačné aktivity a pod.
Automobilový klaster – západné Slovensko (ďalej AKS) realizuje viaceré projekty EÚ, ktoré smerujú
k spolupráci medzi relevantnými inštitúciami v strednej Európe. Osobitný dôraz kladie na spoluprácu
s krajinami juhovýchodnej Európy (Srbsko, Rumunsko, Chorvátsko atď.). Trvalou víziou AKS je
systematicky rozširovať ekonomické aktivity smerujúce k Ruskej federácií.
AKS realizuje významné medzinárodné projekty kofinancované z fondov Európskej Únie, ktoré
prispievajú k zbližovaniu univerzít, výskumných ústavov a inštitúcií, malých a stredných podnikov,
podporujú možnosti nových členských štátov ako aj kandidátskych krajín EÚ, aby pripravili
a vytvorili automobilovú sieť v juhovýchodnej Európe a prepojili aktivity na Ruskú federáciu
s cieľom vytvoriť sieť inovatívnych firiem a hľadanie nových trhov, nielen pre potreby
automobilového priemyslu. AKS sa spolupodieľa na vytváraní mechanizmov podpory zapájania firiem
zo strednej a východnej Európy na svetovom výskume a vývoji v automobilovom priemysle, ktorý sa
za posledné roky stal jedným z kľúčových odvetví hospodárstva mnohých krajín.
Pre vytvorenie uceleného pohľadu na činnosť a aktivity AKS je potrebné spomenúť aj skutočnosť, že
TTSK sa finančne podieľal na podpore aj spoločného projektu AKS, spoločnosti Siemens, VÚJE
a mesta Trnavy s názvom „SIMATIC – vybudovanie laboratória riadiacich systémov na báze
110 SIMATIC Siemens S 7-300“. Projekt je realizovaný na STU MTF v Trnave s cieľom podporiť
praktickú výučbu študentov univerzity. V súčasnosti má AKS viac ako štyridsať pridružených členov.
¾ Elektrotechnický klaster – západné Slovensko
Ako druhý klaster v našom kraji vznikol Elektrotechnický klaster – západné Slovensko (EKS), ktorý
schválilo Zastupiteľstvo Trnavského samosprávneho kraja na svojom 18. riadnom zasadnutí
Uznesením č. 344/2008/18 ako záujmové združenie právnických osôb.
Zakladateľmi sú TTSK a mesto Galanta. EKS podobne ako AKS začal svoju činnosť ešte v roku
2008.
Prioritným poslaním EKS je príprava a spolupráca na projektoch zameraných na podporu inovácií
v elektrotechnickom priemysle a rozvoj služieb spájajúcich priemyselné podniky, univerzity,
subdodávateľov a potenciálnych slovenských dodávateľov.
Od svojho vzniku EKS vytvára podmienky pre lepšie uplatnenie mladej generácie v praxi v oblasti
elektrotechnického priemyslu, podnecuje využívanie inovatívnych foriem aplikácie v praxi a
inovatívnych prístupov ku vzdelávaniu na úrovni stredných a vysokých škôl s cieľom efektívne
využívať vzdelanostný potenciál na území kraja.
Intenzívne sa podieľa na rozvoji spolupráce s kľúčovým investorom, so skupinou firiem spoločnosti
Samsung.
Elektrotechnický klaster umožní Trnavskému samosprávnemu kraju a mestu Galanta efektívnejšie
podporiť rozvoj technologických inovácií založený na partnerstve a budovaní kvalitnej spolupráce
nosných subjektov v regióne Trnavského samosprávneho kraja v oblasti elektrotechnického priemyslu.
Elektrotechnický klaster v tomto roku realizuje nasledovné projekty:
•
Projekt pre vzdelávanie zamestnancov – v súčasnosti je projekt ukončený, zúčastnilo sa na
ňom 350 zamestnancov firmy Samsung,
•
Projekt Duo**Stars – projekt zameraný na zvýšenie konkurencieschopnosti podnikov,
podnikateľské prostredie, výmenu skúseností a stredoškolské vzdelávanie. Projekt sa realizuje
v spolupráci s Rakúskou obchodnou komorou. EKS sa na ňom aktívne podieľa
¾ Klaster cestovného ruchu – západné Slovensko
Ďalším funkčným klastrom je Klaster cestovného ruchu – západné Slovensko (KCR), ktorý
odsúhlasilo Zastupiteľstvo Trnavského samosprávneho kraja na svojom 22. riadnom zasadnutí
Uznesením č. 464/2008/22. Ide opätovne o záujmové združenie právnických osôb, ktorého
zakladateľmi sú TTSK a mesto Galanta.
V povedomí verejnosti Klaster cestovného ruchu ešte nie je tak zviditeľnený ako AKS, nakoľko
zakladateľská zmluva a stanovy KCR boli podpísané iba v októbri 2008. Za pomerne krátku dobu
svojej existencie, svoju činnosť zameriava na rôzne odvetvia medzirezortnej úrovne s cieľom
zachovať, zviditeľniť, spropagovať a ľudsky priblížiť kultúrne, historické a prírodné dedičstvo
a kultúru trnavského samosprávneho kraja. Týmto smerom orientuje svoju činnosť využívajúc
výstavy, veľtrhy jak na domácej pôde, tak i medzinárodného charakteru a významu.
¾ Energetický klaster – západné Slovensko
Medzi hlavné priority Energetického klastra patrí podpora rozvoja environmentálne bezpečných
a obnoviteľných zdrojov energií na území nielen TTSK, ale celého Slovenska. Dôraz sa kladie na
zachovania čistoty životného prostredia. Klaster svojimi aktivitami podporuje využívanie jadrovej
energie s ohľadom na dodržanie podmienok Úradu jadrového dozoru Slovenskej republiky.
Energetický klaster – západné Slovensko v spolupráci s rakúskym partnerom TOB
Technologieoffensive Burgenland GmbH z Eisenstadtu v súčasnosti realizuje
schválený
medzinárodný projekt s názvom Inteligentná energia, ktorého výstupom je založenie medzinárodného
klastra Centrope.
111 ¾ Energetický klaster Centrope
Trnavský samosprávny kraj a TOB - Technologieoffensive Burgenland GmbH
v Eisenstadte v súlade s Programom cezhraničnej spolupráce Slovenská republika - Rakúsko 2007 –
2013 realizujú od októbra 2009 projekt Inteligentná energia – „ITE“.
Program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika - Rakúsko 2007-2013 ponúka príležitosť pre
výmenu skúseností na poli energetiky, úspor energie a trvalo udržateľného rozvoja.
Medzi konkrétne výstupy projektu „ITE“ patrí aj založenie cezhraničného energetického klastra a
zriadenie siete oboma partnermi projektu TTSK a TOB Burgenland, zainteresovanými obcami a inými
inštitúciami s cieľom výmeny skúseností, transferu technológií, vybudovania siete partnerských
subjektov a inštitúcií.
Hlavné ciele „Energetického klastra Centrope“ (ďalej EnKC):
a) zabezpečovať servis a podporu pre členov a organizácie pôsobiace v sektore EnKC, najmä
v oblasti vedy, výskumu a vývoja obnoviteľných zdrojov energií, úspory energie,
energetických zhodnocovaní odpadov, školení a marketingových aktivít,
b) zabezpečovať komunikáciu a spoluprácu firiem a organizácií, ktoré sú členmi EnKC,
c) pre členov EnKC zabezpečovať pomoc pri tvorbe a realizácii projektov a programov na
podporu vytvárania podmienok pre vzdelávanie a adaptabilitu pracovných síl,
d) organizovať spoluprácu so zahraničnými partnerskými organizáciami v rámci EnKC,
e) organizovať odbornú školiacu činnosť najmä v oblasti transferu technológií a podpory
regionálneho rozvoja na úrovni spolupráce so zahraničnými partnermi,
f) zabezpečovať spoluprácu pre vstup nových investorov v oblasti inovácií,
g) zabezpečovať transfer vedeckých a výskumných aktivít pre firmy a organizácie, ktoré sú
členmi EnKC,
h) spolupracovať so zriaďovateľmi škôl a školami pri usmerňovaní výučby v kontexte
požiadaviek praxe a komplexného prepojenia vzdelávania s potrebami zamestnávateľov,
výmeny skúseností a možností využívania vzdelávacích aktivít u zahraničných partnerov,
i) koordinovať spoluprácu v oblasti marketingu, financovania a hľadania nových
perspektívnych trhov pre firmy a organizácie, ktoré sú členmi EnKC,
j) vyhľadávať a využívať možnosti čerpania finančných prostriedkov pre rozvojové projekty
v regióne pochádzajúce zo štrukturálnych fondov EÚ a iných verejných a súkromných zdrojov
v spolupráci so zahraničnými partnermi EnKC,
k) vyhľadávať a riadiť nové investičné možnosti na medzinárodnej úrovni a cezhraničnej
spolupráci,
l) spolupráca s regionálnymi rozvojovými agentúrami, s Regionálnym inovačným centrom
Trnava, agentúrami zahraničných partnerov,
m) spolupráca s domácimi a zahraničnými podnikateľmi a partnerskými inštitúciami,
n) vydavateľská a publikačná činnosť v spolupráci so zahraničnými partnermi,
o) organizovanie medzinárodných
konferencií, workshopov, exkurzií, seminárov a iných
vzdelávacích aktivít,
p) poskytovať poradenskú činnosť pre členov EnKC.
Projekt Inteligentná energia si kladie za cieľ rozvinúť vzájomnú bilaterálnu spoluprácu rakúskych a
slovenských regiónov na medziregionálnej, regionálnej, komunálnej ako aj privátnej úrovni v sektore
trvalého rozvoja energií. Rakúsko má dlhodobú prioritu využívania obnoviteľných zdrojov energie
a zbavovania sa závislosti na klasických (fosílnych) zdrojoch energie.
4.4.2
Inovačné podporné programy a služby zamerané na podporu spolupráce
podnikateľského a akademického sektora
112 Jedným z opatrení Inovačnej politiky SR na roky 2008-2010 je vybudovanie tzv. Regionálnych
inovačných centier v každom z ôsmych krajov na úrovni NUTS III, formou ktorých by sa
implementovala štátna a regionálne inovačné politiky, podporili by sa inovačné procesy v regiónoch
SR a prechod na vedomostnú spoločnosť. Prostredníctvom RIC v regiónoch by sa mali vytvoriť
výkonné kapacity na riešenie inovačných aktivít v podnikateľskom sektore najmä v malých
a stredných podnikoch, ktoré budú financované prostredníctvom Operačného programu
Konkurencieschopnosť a hospodársky rast a zároveň mali viesť k účinnejšiemu prepojeniu
podnikateľského sektora na výsledky podnikového vývoja a inovácií. Vybudovanie RIC by malo
podporiť zlepšenie spolupráce výrobnej sféry, najmä malých a stredných podnikov s výskumnými a
vývojovými organizáciami, univerzitami a vysokými školami, zabezpečiť vhodné materiálnotechnické vybavenie pre inovatívne podnikanie, zlepšiť prístup k informáciám a k poskytovaniu
služieb v oblasti inovácií.
Na toto opatrenie je plánovaný najväčší balík prostriedkov zo všetkých opatrení Inovačnej politiky
2008-2010 (cca 164 mil. EUR). Regionálne inovačné centrum by malo fungovať ako záujmové
združenie právnických osôb, ktorého zakladateľmi by mali byť samosprávne kraje, technické vysoké
školy a univerzity a regionálne pobočky SAV. Partnermi RIC by mali byť organizácie VaV, významné
priemyselné podniky, skúšobne či technické centrá priemyslu. Členmi RIC budú podniky, regionálne
kancelárie SOPK, univerzity, MHSR a i. Momentálne prebieha v Trnavskom kraji prvá etapa
budovania RIC a tou je zabezpečenie administratívnych kapacít centra. V druhej etape je
prostredníctvom centra naplánované vybudovanie inovatívnych nástrojov v regióne (ako napr.
vedecko-technické parky, inkubátory, technologické centrá, kompetenčné centrá aplikovaného VaV,
vzdelávacie centrá a i.). RIC v Trnavskom kraji bude mať tri základné ciele:
• Obnoviť a rozšíriť potenciál inovácií v TTSK (a v rámci toho aplikovaného výskumu, a
vývoja) pre inovatívne podnikanie, pre rozvoj spolupráce podnikov s výskumnými,
vývojovými a vzdelávacími inštitúciami, pre vzdelávanie pracovnej sily podľa požiadaviek
podnikateľov
• Posilniť a zabezpečiť rozvoj spolupráce univerzít, výskumno-vývojových a vzdelávacích
inštitúcií s podnikateľmi v rámci Trnavského samosprávneho kraja, na nadregionálnej a
medzinárodnej úrovni
• Vytvoriť podmienky pre vznik a rozvoj najmä malých a stredných inovatívnych podnikov v
Trnavskom samosprávnom kraji, zameraných na využívanie nových výrobných postupov a
technológií, produkujúcich konkurencieschopné výrobky a poskytujúcich kvalitatívne lepšie
služby
RIC sú ponímané ako podporné nástroje inovačnej politiky vytvárajúce platformu pre riadenie
inovácií v regiónoch (vrátane tvorby konkrétnych inovačných nástrojov v regiónoch) umožňujúce
spoluprácu všetkých aktérov podieľajúcich sa na podpore pri aplikácii inovatívnych postupov v praxi.
Projekt budovania RIC v tomto ponímaní je komplexom aktivít zahŕňajúcich prípravu kapacít,
vytvorenie inštitúcie RIC, riadenia a implementáciu inovatívnych nástrojov v regiónoch, ako aj
poskytnutie východísk pre tvorbu udržateľných, kvalifikovaných pracovných miest
a adaptabilizovanie zamestnancov.
TTSK podal žiadosť o NFP na projekt Regionálne inovačné centrum Trnava TTSK v decembri 2009,
projekt bol schválený v júni 2010 vo výške cca 916 000 EUR (najvyššia čiastka zo všetkých VÚC).
TTSK si dosiaľ splnilo všetky povinnosti a predložilo všetky potrebné doklady Sociálnej
implementačnej agentúre.
¾ Podpora vzdelávania
Je realizovaná najmä klastrovými iniciatívami. Najaktívnejším je v tejto oblasti Automobilový klaster
– západné Slovensko a Elektrotechnický klaster – západné Slovensko. Klastre ponúkajú vzdelávacie
kurzy pre podnikateľov v automobilovom a elektrotechnickom priemysle (napr. medzinárodný
113 marketing, leadership, školenie manažmentu v KIA Žilina na tému „Inovatívny a flexibilný manažér“,
školenie zamestnancov firmy Samsung a pod.)
4.4.3
Infraštruktúra
V TTSK je síce vybudovaných niekoľko priemyselných parkov, avšak žiaden z nich doposiaľ nebol
zameraný na výskumno-vývojové aktivity. Tento nepriaznivý stav by mal zmeniť Mestský
priemyselný a technologický park Trnava, ktorý je momentálne vo výstavbe, a ktorého koncepcia je
zameraná predovšetkým na prilákanie investícií z oblasti výskumu, vývoja, riešenia konštrukčných a
prototypových záležitostí s cieľom zvýšiť konkurencieschopnosť a inovačný potenciál Trnavy a
regiónu. V súvislosti s výstavbou pavilónu sofistikovanej výroby a pavilónu výrobných buniek budú
vytvorené vysokokvalifikované pracovné miesta (postupne až 450), ktoré ponúknu špecializovaným
odborníkom uplatnenie aj doma a pomôžu zastaviť ich odliv do zahraničia. Stavebné práce by mali
byť ukončené do septembra 2011, s oficiálnym začiatkom činnosti parku sa počíta v januári 2012.
Prostredníctvom Automobilového klastra – západné Slovensko, Centier excelentnosti na MTF STU v
Trnave a parku sa bude snažiť mesto Trnava využívať kontakty medzi klastrami vo svete, odborné
vedomosti a špičkové technológie na zabezpečovanie hospodárskeho rozvoja nielen firiem, ale aj
mesta a celého regiónu.
4.4.4
Iné
Trnavský samosprávny kraj je zapojený do viacerých projektov, ktoré sú zamerané na vytváranie
a zlepšovanie podmienok pre podnikanie a spoluprácu aj v oblasti VaV (napr. vytvorenie slovensko –
rakúskej inovačnej siete a i.).
4.5 Všeobecné zhodnotenie napĺňania inovačných stratégií, ich akčných
plánov
Projekt RIS Trnava: Rozvoj a implementácia Regionálnej Inovačnej Stratégie Trnavského
samosprávneho kraja sa riešil v rámci 6. Rámcového programu pre výskum a vývoj technológií
v období rokov 2005-2008. Jeho partnermi boli okrem TTSK (koordinátor) aj Mesto Trnava, BIC
Bratislava, RRA Trnava, MTF STU a META Group srl (Taliansko).
Cieľmi projektu boli:
• propagácia aktivít projektu RIS a všeobecne inovácií ako strategických priorít regionálneho
rozvoja
• identifikácia potrieb regionálnych firiem a ponuky inovačnej infraštruktúry
• zvýšenie úlohy verejného sektora v oblasti podpory inovácií
• podpora partnerstva verejného a súkromného sektora, transferu znalostí a technológií,
zlepšenie dostupnosti výsledkov výskumu a vývoja pre MSP
• zvýšenie počtu inovatívnych projektov v technologicky orientovaných MSP
• definícia implementačných opatrení – vytvorenie klastra firiem dodávajúcich pre
automobilový priemysel
• uzatváranie spolupráce s regiónmi EÚ v oblasti inovácií a networkingu (1)
Očakávaným výstupom projektu bolo spracovanie významného strategického dokumentu „Regionálna
inovačná stratégia Trnavského samosprávneho kraja“ a jeho následné predloženie na schválenie
Zastupiteľstvu TTSK. Následne sa Regionálna inovačná stratégia stala dôležitým vstupom pre ďalšie
strategické dokumenty kraja, ako napr. Stratégia rozvoja priemyslu alebo Program hospodárskeho
a sociálneho kraja TTSK 2009-2015.
K ďalším dielčím výstupom patria:
114 •
•
•
•
•
•
•
•
•
4.5.1
identifikácia kľúčových regionálnych aktérov v oblasti inovácií a regionálneho rozvoja
dosiahnutie regionálneho konsenzu vrátane priorít regionálnej inovačnej politiky trnavského
kraja
formulácia strategického dokumentu a akčného plánu regiónu v oblasti inovácií
vytvorenie podmienok pre vybudovanie klastra automobilových firiem
identifikácia kľúčových technologických sektorov v regióne do roku 2015
vytvorenie a definovanie možných podporných inovačných a finančných mechanizmov a
nástrojov
identifikácia nedostatkov ponuky inovačnej infraštruktúry v porovnaní s potrebami
technologicky orientovaných firiem v regióne
zvýšenie povedomia o regionálnom inovačnom rozvoji trnavského regiónu
transfer skúseností a know-how v oblasti regionálneho rozvoja z vyspelých európskych
regiónov (1)
Zhrnutie procesu tvorby inovačnej stratégie
Projekt bol rozdelený na tri fázy: definičná fáza (trvanie 1 rok), analytická fáza (1 rok)
a implementačná fáza (1 rok).
Tieto fázy pozostávali z nasledovných aktivít:
• Definícia stratégie – počas tejto fázy sa vytvorila organizačná štruktúra projektu na
regionálnej úrovni, ustanovil sa Riadiaci výbor projektu, upresnila sa definícia cieľov,
dosiahol sa regionálny konsenzus a bol zostavený pracovný program.
• Analytická časť – v rámci analytickej časti sa vykonala analýza potrieb technologických,
inovatívnych firiem, analýza ponuky služieb pre podporu inovácií, zhodnotenie stavu
a potenciálu inovačnej štruktúry regiónu.
• Implementačná časť – pozostávala zo zostavenia akčného plánu a z implementácie prijatých
návrhov a opatrení
4.6 Úvodné zhodnotenie navrhnutých inovačných nástrojov za roky 20082010
115 4.6.1
ZHRNUTIE opatrení regionálnej inovačnej stratégie trnavského kraja
OPATRENIA
1. Rozvoj inovačnej infraštruktúry
PODOPATRENIA
AKTIVITY
1.1. Rozvoj nemateriálnej inovačnej infraštruktúry
1.1.1 Zriadenie a pôsobenie Regionálneho
inovačného centra (RIC)
1.1.2 Poradenské služby v oblasti inovácií
1.2. Rozvoj materiálnej inovačnej infraštruktúry
1.2.1 Zriaďovanie a rozvoj technologických centier
1.2.2 Regionálne výskumno-vývojové centrum
2. Zriadenie a rozvoj klastra
automobilových dodávateľov a
podpora vzniku klastrov v
relevantných oblastiach TTSK
2.0 Príprava a založenie klastra
2.1 Prevádzka a rozvoj klastra
2.2 Zabezpečenie trvalej udržateľnosti aktivít
klastra
2.3 Podpora vzniku klastrov v ostatných
relevantných oblastiach
3.1 Príprava služieb na podporu výskumnovývojových aktivít v nadnárodných spoločnostiach
pôsobiacich v regióne
3. Podpora a tvorba podmienok pre
iniciovanie výskumno-vývojových
aktivít v regióne
3.2 Príprava projektov financovaných z EÚ a
spolupráca s existujúcimi a novo vznikajúcimi
aktivitami v regióne
4.1 Rozvoj ľudských zdrojov
4. Rozvoj ľudských zdrojov a
inovačnej kultúry v regióne
4.2 Zvyšovanie povedomia o inováciách v regióne
116 4.3 Monitoring a vyhodnocovanie inovačnej
výkonnosti regiónu
4.6.2
Popis opatrení/projektov realizovaných samosprávnym krajom: názov, trvanie (ak viac rokov, tak za všetky roky), výstupy, približný
rozpočet
Názov
Trvanie Približný rozpočet/Zdroje
Výstupy
1.1.1
Zriadenie
a
pôsobenie 2009 Schválená výška NFP:
TTSK si dosiaľ splnilo všetky povinnosti a predložilo všetky potrebné
Regionálneho
inovačného
centra priebežne
916 141 EUR
doklady Sociálnej implementačnej agentúre.
(RIC)
ŠF – OP KaHR, OP VaV,
investície VÚC a miest,
príjmy od klientov
1.1.2 Poradenské služby v oblasti
2008 CIP, FP7, zdroje VÚC,
Workshopy na tému:
inovácií
2013
národné a európske
„Inovácie v praxi – prax v inováciách“
podporné programy
„Vzdelávanie a implementácia podnikateľského vzdelávania“
„ Podnikateľské prostredie a podnikanie“
Odborné brožúry, štúdie:
„Doing business in Trnava region – Podnikanie v TTSK“
„Brožúra – Katalóg firiem TTSK“
„Informačná brožúra - Inovácie a podniky, výzvy a príležitosti“
„Štúdia - Inovačný index TTSK“
„Modelová štúdia - Premena rurálnej oblasti na priemyselnú“
„Porovnávacia štúdia stredoškolského vzdelávania na Slovensku
a v Rakúsku s dôrazom na ekonomické a podnikateľské vzdelávanie“
„Štúdia - Obsahová príprava budovania identity regiónu“ + „Tvorba
portálového riešenia TTSK“
Prieskum a zber dát:
„Prieskum a zber dát na území TTSK so zameraním na priemyselný,
inovačný a vzdelanostný potenciál podnikov pre spoluprácu s Dolným
Rakúskom“ + „Analýza informácií získaných prieskumom z hľadiska
cezhraničnej spolupráce s Dolným Rakúskom (DR) a ekonomickými
subjektmi na území DR“
117 Esejová súťaž pre študentov stredných odborných škôl so zameraním
na elektrotechnický, automobilový a elektrotech. Priemysel
Študijná cesta do Dolného Rakúska (návšteva stredných odborných škôl
a podnikov v Dolnom Rakúsku)
Podpora budovania priemyselného parku v Dolnom Bare
Internetové stránky:
www.duostars.eu (projektová webová stránka)
www.trnava.biz
(webová stránka TTSK pre propagáciu
regiónu a podporu podnikania)
www.dolnybar.com (webová stránka pre investorov)
Tvorba spoločnej elektronickej platformy obstarávania
1.2.1 Zriaďovanie a rozvoj
technologických centier
2008 priebežne
1.2.2 Regionálne výskumno-vývojové
centrum
2008 priebežne
2.0 Príprava a založenie klastra
2007-
ŠF, zdroje VÚC a miest,
bankové zdroje, štátny
rozpočet, súkromné
investície, národné a
európske podporné
programy, príjmy od
klientov
ŠF - OP KaHR a OP VaV,
zdroje VÚC a miest,
bankové zdroje, štátny
rozpočet, súkromné
investície, národné a
európske podporné
programy, príjmy od
klientov
zdroje VÚC a Mesta
Tvorba virtuálneho výskumného laboratória
Pripravovaný Mestský priemyselný a technologický park Trnava – termín
spustenia: 01/2012, plocha 27 935 m2, plán: 450 pracovných miest
(pôvodný plán v RIS: 60.000 m2, 3000 technologických pracovných
miest). Náklady na realizáciu cca 10,4 mil. EUR. Orientácia na inovatívne
firmy zamerané na aplikovaný vývoj. Orientácia na procesné
technologické inovácie.
Zatiaľ sa nerealizovalo. Viazané na vytvorenie RIC a technologických
centier, v rámci ktorých by RVVC fungovalo.
Založenie Automobilového klastra – západné Slovensko. Podporené aj
118 2008
Trnava, projekt Interreg
IIIA
2.1 Prevádzka a rozvoj klastra
2008 priebežne
ŠF, zdroje VÚC a Mesta
Trnava, členské príspevky,
dotácie, národné a európske
podporné programy (CIP,
FP7, Interreg)
2.2 Zabezpečenie trvalej udržateľnosti
aktivít klastra
2008 priebežne
2.3 Podpora vzniku klastrov v
ostatných relevantných oblastiach
2008 priebežne
ŠF, zdroje VÚC a Mesta
Trnava, členské príspevky,
podporné programy (CIP,
FP7, Interreg, a pod.)
podporné programy
3.1 Príprava služieb na podporu
výskumno-vývojových aktivít v
nadnárodných spoločnostiach
pôsobiacich v regióne
2008 priebežne
podporné programy
3.2 Príprava projektov financovaných
z EÚ a spolupráca s existujúcimi a
novo vznikajúcimi aktivitami v
2008 priebežne
podporné programy
projektom Automobilový klaster – západné Slovensko (Interreg IIIA).
Oficiálne zriadený v decembri 2007, ako združenie Trnavského
samosprávneho kraja (50%) a Mesta Trnava (50%).
Automobilový klaster – západné Slovensko. Viac ako 40 členov. Klaster
bol zapojený do implementácie 6-tich medzinárodných projektov ( názvy
projektov: AC CENTROPE, AUTOPLAST, AUTONET,
AUTOCLUSTERS, INNOVMAT, Klastre bez hraníc). Momentálne,
z vyššie uvedených implementuje 4 medzinárodné projekty na rozvoj
spolupráce v automobilovom priemysle.
Do polovice roku 2008 bolo financovanie zaistené z pridelených
prostriedkov pre Mesto Trnava na riešenie projektu „Automobilový
klaster – západné Slovensko“ a zo zdrojov VÚC Trnava. Po tomto období
financovaný z II. Implementačnej fázy spomínaného projektu, členských
príspevkov členov klastra a zo zdrojov OP KaHR.
Založenie klastrov:
Elektrotechnický klaster – západné Slovensko
Energetický klaster – západné Slovensko
Klaster cestovného ruchu – západné Slovensko
Energetický klaster Centrope
Prioritným poslaním Elektrotechnického klastra – západné Slovensko
(ďalej EKS) je príprava a spolupráca na projektoch zameraných na
podporu inovácií v elektrotechnickom priemysle a rozvoj služieb
spájajúcich
priemyselné
podniky,
univerzity,
subdodávateľov
a potenciálnych slovenských dodávateľov. Od svojho vzniku EKS
vytvára podmienky pre lepšie uplatnenie mladej generácie v praxi
v oblasti
elektrotechnického
priemyslu,
podnecuje
využívanie
inovatívnych foriem aplikácie v praxi a inovatívnych prístupov ku
vzdelávaniu na úrovni stredných a vysokých škôl s cieľom efektívne
využívať vzdelanostný potenciál na území kraja.
Intenzívne sa podieľa na rozvoji spolupráce s kľúčovým investorom, so
skupinou firiem spoločnosti Samsung.
Trnavský
samosprávny kraj a TOB - Technologieoffensive
Burgenland
GmbH v Eisenstadte v súlade s Programom cezhraničnej
spolupráce Slovenská republika - Rakúsko 2007 – 2013 realizujú od
119 regióne
4.1 Rozvoj ľudských zdrojov
2008 priebežne
4.2 Zvyšovanie povedomia o
inováciách v regióne
2008 priebežne
4.3 Monitoring a vyhodnocovanie
inovačnej výkonnosti regiónu
2008 priebežne
ŠF – OP vzdelávanie,
zdroje VÚC a miest, FP7,
CIP, národné a európske
podporné programy
FP7, CIP, národné a
európske podporné
programy
FP7, CIP, národné a
európske podporné
programy
októbra 2009 projekt Inteligentná energia – „ITE“.
Medzi konkrétne výstupy projektu „ITE“ patrí založenie medzinárodného
Energetického klastra Centrope.
Vzdelávanie a zvyšovanie kvalifikácie v oblasti podnikania
v automobilovom priemysle zabezpečuje Automobilový klaster
(inovatívne procesy riadenia, firemná kultúra, cost-saving v strojárskej
firme a i.).
Premietlo sa do strategického cieľa Programu hosp. a soc. rozvoja TTSK
na 2009-2015 „Vypracovanie a implementácia kontinuálnej informačnej,
vzdelávacej a servisnej kampane pre MSP o význame inovácií pre
zabezpečenie ekonomického rastu“.
Vytvorenie inovačného fóra: nerealizovalo sa
Internetová stránka venovaná inováciám: bude sa realizovať
prostredníctvom projektu Vytvorenie inovačného portálu a portálu
elektronického trhu v TTSK, ktorý má byť hotový v 2011.
Zapracovanie RIS do Programu hospodárskeho a sociálneho rozvoja
TTSK na 2009-2015, do Stratégie rozvoja priemyslu
Vypracovanie nástrojov monitoringu pre spracovanie následnej RIS po
2015: nerealizovalo sa
120 5 ŽIL
LINSKÝ
Ý KRAJ
5
5.1
Všeob
becný úvood o podn
nikateľsko
om a inovvačnom p
prostredí v
Ž
Žilinskom
m kraji
Žilinskýý samosprávnny kraj sa rozzkladá v sevverozápadnej časti Slovennska a je trettím najväčším
m krajom
Slovenskkej republikyy. Hraničí s Českou reppublikou a na
n severe s Poľskom.
P
Má spoločné hranice
h
s
tromi ďaalšími krajmii Slovenska - Trenčianskkym, Bansko
obystrickým a Prešovským
m. Zahŕňa 5 regiónov
(Horné Považie,
P
Kyssuce, Liptov,, Orava a Tuuriec) a 11 ok
kresov (Bytčča, Čadca, Dolný Kubín, Kysucké
, Turčianskee Teplice, Tv
Nové Mesto,
M
Liptovvský Mikulášš, Martin, Námestovo,
N
Ružomberok
R
vrdošín a
Žilina).
né údaje:
Základn
9 Rozloha:
R
6 809
8 km2
9 Počet
P
obyvaateľov: 696 836
8
9 Hustota
H
osíd
dlenia: 102,33 obyvateľovv na km2
9 Sídlo kraja:: Žilina
9 Regionálny
HDP: 6688 eur na obyvvateľa
R
9 Počet
P
nezam
mestnaných:: 10,64 %
9 Priemerná
P
m
mesačná
mzzda: 627,59 eur
e
9 Počet
P
okresných miest: 11
9 Počet
P
miest: 6
9 Počet
P
obcí: 298
5.1.1
V
Všeobecné
z
zhodnotenie
e dosiahnuteej ekonomick
kej úrovne
Ekonom
mika regiónuu je zastúppená všetkýými odvetviami, pričom
m rozhodujúúci je prieemysel a
stavebníctvo. Priemyyselný charaakter kraja ovvplyvňuje bllízkosť priem
myselných zóón susednej Českej a
Poľskej republiky a taktiež nedostatok
n
ú
úrodnej
pôd
dy. Ťažiskovvými odvettviami priem
myslu sú
strojárennský, spracoovanie kovoov, chemickká výroba , textilná výroba,
v
eneergetika, cellulózovopapierennská výroba (Ružomberook, Žilina). V kraji má ďalej
ď
zastúpennie aj elektrootechnický priemysel
p
(Liptovsský Mikuláš).
V okresse Liptovskýý Mikuláš je jedna z najlepšie prosperujúcic
p
ch mliekarnní, do ktorej
ej vstúpil
zahraniččný kapitál – Liptovská mliekareň.
m
Reegión má veľľkú šancu proosperovať aj z vysokej leesnatosti.
121 Graf 7 Štruktúra
Š
hosp
spodárstva krraja
Poľnohospodárstvo, poľovnííctvo a lesnícttvo; Rybolov, cchov rýb (A‐B)
Ťažba nerastnýých surovín; P
Priemyselná výýroba; Výrobaa a rozvod elektriny, plynu aa vody (C‐E)
Sttavebníctvo (FF‐F)
Veľkoobchod aa maloobchod
V
d; oprava moto
orových vozid
diel, motocyklov a spotrebn
ného tovaru; H
Hotely a reštaurácie; D
Doprava, sklad
dovanie, poštty a telekomunikácie (G‐I)
Finančné sprosstredkovanie; Nehnuteľnossti, prenájom aa obchodné činnosti (J‐K)
Verejná správaa a obrana; po
V
ovinné sociálne zabezpečen
nie; Školstvo; ZZdravotníctvo
o a sociálna po
omoc; O
Ostatné spoloč
čenské, sociálne a osobné sslužby; Činnossti domácnosttí (L‐P)
2%
9
9%
11%
17%
58%
3%
¾ Regionálny
R
Hrubý domááci produkt ŽSK
Ž na obyvvateľa PKS
16 000.0
00
14 000.0
00
12 000.0
00
10 000.0
00
8 000.0
00
6 000.0
00
4 000.0
00
2 000.0
00
0.0
00
200
04
2
2005
¾ Prílev
P
a odleev PZI v krajji 1-12.2009
Prílevv
Odlevv
2006
2007
-60 198
11
122 5.1.2
Prehľad ukazovateľov v oblasti podnikania, inovácií
Tabuľka č. 40 Počet fyzických osôb v kraji
Okres Tvrdošín
Okres Žilina
Okres Bytča
Okres Čadca
Okres Dolný Kubín
Okres Kysucké Nové Mesto
Okres Liptovský Mikuláš
Okres Martin
Okres Námestovo
Okres Ružomberok
Okres Turčianske Teplice
Fyzické osoby - podnikatelia (osoby)
2005
2006
2007
2008
2009
2 859
2 928
3 053
3 263
3 229
13 850
14 470
14 814
15 093
14 893
2 186
2 368
2 503
2 660
2 611
6 493
6 916
7 255
7 833
7 868
2 660
2 765
2 880
2 991
2 919
2 735
2 833
2 893
3 002
2 999
5 067
5 138
5 320
5 737
5 650
6 603
7 099
7 287
7 580
7 568
5 562
5 840
6 039
6 421
6 302
3 700
3 827
3 917
4 036
4 003
1 046
1 109
1 160
1 214
1 171
Spolu
52 761
55 293
57 121
59 830
59 213
Právnické osoby spolu
2007
2008
569
620
4 798
5 452
358
402
1 401
1 585
1 032
1 162
530
587
1 831
2 031
2 784
3 045
652
744
1 051
1 226
318
363
2009
636
5 629
422
1 668
1 190
619
2 141
3 148
773
1 297
398
Tabuľka č. 41 Počet právnických osôb v kraji
Okres Tvrdošín
Okres Žilina
Okres Bytča
Okres Čadca
Okres Dolný Kubín
Okres Kysucké Nové Mesto
Okres Liptovský Mikuláš
Okres Martin
Okres Námestovo
Okres Ružomberok
Okres Turčianske Teplice
2006
524
4 521
332
1 324
983
504
1 730
2 676
614
972
302
Spolu
14 482
15 324
17 217
17 921
Inovačná kapacita Žilinského regiónu dosahuje v rámci Slovenskej republiky nadpriemernú úroveň,
napriek tomu sú tu pomerne veľké disparity medzi jednotlivými okresmi.
123 Inovačné kapacity okresov SR (2002)
Zdroj: Poznatkovo založený regionálny rozvoj (dizertačná práca - Ekonomická univerzita
v Bratislave)
Celkovo môžeme konštatovať, že inovačná úroveň podnikov v Žilinskom regióne nie je v porovnaní
s vyspelými regiónmi Európske únie dostačujúca, avšak existujú tu predpoklady pre trvalo udržateľný
rast, čomu by mala napomôcť aj realizácia Regionálnej inovačnej stratégie Žilinského regiónu.
5.1.3
Prehľad ukazovateľov v oblasti ľudských zdrojov
Tabuľka č. 42 Nezamestnanosť v kraji
Rok
Nezamestnanosť
počet nezamestnaných
spolu
(tis. osôb)
podiel
na SR
v%
miera
nezamestnanosti
index
n
n-1
v%
2009
35,4
10,9
136,7
10,6
2008
25,9
10,1
77,1
7,7
2007
33,6
11,5
85,3
10,1
2006
39,4
11,1
78,3
11,8
124 Tabuľka č. 43 Pracujúci v hospodárstve SR podľa ekonomických činností k 31.12. podľa územie,
OKEČ a rok
Žilinský kraj
2005
2006
2007
2008
Spolu
249 463
264 513
270 884
272 925
Pôdohosp., rybolov
9 940
10 681
10 166
10 027
Priemysel
77 319
80 278
81 903
83 590
Stavebníctvo
27 586
26 653
29 647
30 202
Obchod
36 188
39 173
43 094
43 705
Hotely, reštaurácie
6 847
6 301
6 212
6 233
Doprava, pošty, telek.
14 619
15 505
15 133
15 732
Finančné sprostred.
2 519
2 913
3 377
3 618
Nehn, prenáj., obch.činnosti
15 102
16 186
14 690
14 365
Verejná správa
10 694
16 558
16 473
15 875
Školstvo
21 694
22 463
22 531
22 409
Zdravot., sociál.st.
17 123
17 919
17 211
16 616
Ost.spoloč. služby
9 832
9 883
10 447
10 553
Tabuľka č. 44 Ekonomicky aktívne obyvateľstvo podľa dosiahnutého vzdelania
Žilinský kraj
2006
2007
2008
Spolu
333,6
332,7
336,8
Základné a bez vzdelania
21,4
24,9
21,1
Nižšie stredné
129,5
132,5
129,4
Úplné stredné
138,9
137,9
142,6
Vysokoškolské
43,8
37,5
43,7
2009
333,2
17,6
114,7
150
50,8
Tabuľka č. 45 Zamestnanci výskumu a vývoja vo fyzických osobách k 31. 12 podľa územie, Vedná
oblasť a rok
Žilinský kraj
2006
2007
2008
2009
Spolu
2 150
1 948
2 012
2 215
Prírodné vedy
217
85
82
143
Technické vedy
1 496
1 454
1 472
1 510
80
54
68
52
Pôdohospo-dárske vedy
5
9
9
14
Spoločenské vedy
184
204
232
298
Humanitné vedy
168
142
149
198
Tabuľka č. 46 Zamestnanci výskumu a vývoja vo fyzických osobách k 31. 12, kvalifikačná štruktúra a
rok
Žilinský kraj
2006
2007
2008
2009
s VŠ a vyššou kvalifikáciou
1 946
1 792
1 889
2 113
s vyšším odborným vzdelaním
3
3
6
8
so stredoškolským vzdelaním (SO a ÚSO)
201
153
115
94
so základným vzdelaním
0
0
2
0
125 Tabuľka č. 47 Zamestnanci výskumu a vývoja vo FTE (plný pracovný čas) podľa vednej oblasti a roka
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Prírodné vedy
70,7
75,3
115,2
76,5
73,8
78,1
Technické vedy
669
771,5
790,2
691
795,9
849,5
0
0
24,4
15
14,4
13,4
Pôdohospo-dárske vedy
7,8
6,2
0,8
7,3
7,3
8,9
Spoločenské vedy
70,7
106,8
108,7
81,3
85,3
140,2
Humanitné vedy
71,8
58,1
78,4
68
67,6
75,7
Spolu
890
1 017,90
1 117,70
939,1
1 044,30
1 165,80
5.1.4 Prehľad infraštruktúry VaV a inovácií
a) Inštitúcie zamerané na transfer technológií a podporu inovácií
9 Slovenské centrum produktivity (SLCP)
9 CEIT, a.s.
9 Vedecko-technologický park Žilina (VTP Žilina)
9 IPA Slovakia
b) Výskumné ústavy
9 VÚVT–Engineering, Žilina (VÚVT-E)
9 Výskumný ústav textilnej chémie v Žiline (VÚTCH-Chemitex)
9 Výskumný ústav dopravný (VÚD)
9 Výskumný ústav mliekarenský, a.s. Žilina (VÚM)
9 Vývoj Martin
c) Vzdelávacie inštitúcie
9 Žilinská univerzita
Fakulty Žilinskej univerzity:
- Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov
- Strojnícka fakulta
- Elektrotechnická fakulta
- Stavebná fakulta
- Fakulta riadenia a informatiky
- Fakulta špeciálneho inžinierstva
- Fakulta prírodných vied
Výskumné a vzdelávacie ústavy Žilinskej univerzity:
- Ústav celoživotného vzdelávania
- Ústav súdneho inžinierstva
- Ústav súdneho inžinierstva
- Ústav dopravný – CERTA – európske centrum excelencie
- Výskumný ústav vysokohorskej biológie
- Ústav telesnej výchovy
- Letecké výcvikové a vzdelávacie centrum
- Ústav konkurencieschopnosti a inovácií
- Ústav informačných a komunikačných technológií
9 Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského Katolícka univerzita v Ružomberku
Fakulty Katolíckej univerzity:
- Filozofická fakulta
- Pedagogická fakulta
- Fakulta zdravotníctva
9 Akadémia ozbrojených síl generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovskom Mikuláši
126 5.1.5
Prehľad ukazovateľov v oblasti výskumu a vývoja
Tabuľka č. 48 Výdavky na výskum a vývoj (EUR) podľa územie, činnosti výskumu a vývoja a rok
2006
2007
2008
2009
Bežné výdavky na
15 253 801
17 228 972
19 645 290
17 606 717
VaV
- základný výskum
2 221 072
2 332 238
2 341 565
2 788 185
- aplikovaný výskum
4 280 522
4 152 692
5 961 296
5 716 238
- vývoj
8 752 207
10 744 042
11 342 428
9 102 294
5.1.6
Popis odvetví s najvyšším ekonomickým potenciálom pre rozvoj regiónu
V Rámcovej stratégií Žilinského regiónu boli identifikované odvetvia prioritné pre rozvoj kraja. Medzi
tie odvetvia patrili:
• drevárenský priemysel,
• automobilový priemysel,
• informačné a komunikačné technológie,
• cestovný ruch.
Pre oblasť inovačného rozvoja boli vytýčené nasledujúce odvetia:
¾ Automobilový priemysel
Strojárenský priemysel má v Žilinskom kraji dlhodobú tradíciu. Svoju pozíciu si ešte viac upevnil
v roku 2004, kedy svoj zámer vybudovať fabriku na území kraja, uverejnila automobilová
spoločnosť Kia Motors Slovakia. Slovenská obchodná a priemyselná komora vytipovala pre
automobilku zoznam 500 potenciálnych dodávateľov zo Žilinského kraja a táto investícia prilákala do
kraja viac ako 10 priamych systémových dodávateľov, ktorí vytvorili 4 335 nových pracovných miest
a investovali vyše 8,7 miliárd korún.
Výskumné a vývojové kapacity sú v kraji zastúpené Žilinskou univerzitou, Výskumným ústavom
racionalizácie ložísk, Výskumným ústavom dopravným a Výskumno- vývojovým ústavom v Martine.
¾ Informačné komunikačné technológie
Žilinský kraj má svojím technologickým a akademickým zázemím historicky predpoklad stať sa
popredným centrom informačných technológií na Slovensku. Tomu má napomôcť aj novovzniknutý
IKT klaster s názvom Z@ICT.
Hlavným cieľom tohto záujmového združenia právnických osôb je stimulovať rozvoj v oblasti
zamestnanosti a kvality vzdelávania a dosiahnuť tak zvýšenie konkurencieschopnosti tamojších
inštitúcií a spoločností pôsobiacich v oblasti informačných a komunikačných technológií (ICT), ako aj
rozvoj celého regiónu. Práve Žilinský kraj má vysoký potenciál na vytvorenie 500 nových
vysokokvalifikovaných pracovných miest v IT v priebehu najbližších troch rokov. ICT klaster Z@ict
združuje 11 zakladajúcich členov zo súkromného, akademického a verejného sektora. V komerčnej
oblasti prostredníctvom približne 1 000 zamestnancov dosahuje kumulatívny obrat v objeme 2 miliárd
Sk.
Z@ict by mal zároveň zvýšiť povedomie o sektore informačných a komunikačných technológií a
vytvoriť v ňom excelentné pracovné podmienky či podporiť konkurencieschopnosť inštitúcií vývoja a
výskumu. Ďalším z cieľov je minimalizovať odliv kvalitných IT expertov a absolventov mimo
regiónu.
127 5.1.7
SWOT analýza kraja v oblasti poznatkovej ekonomiky
Silné stránky
Slabé stránky
Informatizácia spoločnosti:
•
•
•
•
•
zvýšenie počtu podnikov napojených na
internet
penetrácia mobilného prístupu k službám
internetu
nárast podnikov pripojených na internet
cez vysokorýchlostnú linku
rast výdavkov na informačno –
komunikačné technológie v podnikoch
zvýšenie počtu vytváraných pracovných
miest
pre vysokokvalifikovaných
odborníkov (tzv. biele goliere)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Podpora konkurencieschopnosti podnikov a
služieb prostredníctvom inovácií:
•
existencia regionálnej inovačnej stratégie
ŽSK
•
dosahovanie porovnateľnej technickej
a technologickej
úrovne
s vyspelou
konkurenciou
u rozhodujúcich
priemyselných podnikoch v kraji
• existencia viac ako polovice podnikov
pomalé zvyšovanie digitálnej gramotnosti
nedostatočné vytvorenie podmienok pre
zvyšovanie
penetrácie
internetu
v domácnostiach (hlavne vo väzbe na cenu
za pripojenie)
nedostatočnou informatizáciou vznikajúce
vysoké zaťaženie podnikateľov a občanov
úradnými
záležitosťami
s efektom
zvýšenia transparentnosti a odstránenia
prejavov korupcie
ešte stále vysoký počet novovytváraných
miest
pre
menej
kvalifikovaných
zamestnancov,
ktoré
sú
spojené
s päťnásobne vyššou nákladovosťou ako
pre vysokokvalifikovaných zamestnancov
nízky podiel e-commerce na tržbách
podnikov
nedostatočný podiel hi-tech produktov na
exporte firiem v porovnaní s úrovňou EÚ
nedostatočná optimalizácia procesov vo
verejnej správe
nízka
vybavenosť
a výkonnosť
informačno-komunikačnej infraštruktúry
vo verejnej správe
nedostatočná
úroveň
kvalifikácie
zamestnancov verejnej správy v oblasti
IKT
nedostatok IT odborníkov produkovaných
sférou vzdelávania
možnosť poškodenia pamäťových fondov
v dôsledku zlého stavu budov, v ktorých
sú umiestnené
malý počet samospráv, ktoré sú držiteľmi
certifikácie ISO
Podpora konkurencieschopnosti podnikov a
služieb prostredníctvom inovácií:
• zaostávanie značnej časti priemyselných
podnikov,
predovšetkým
malých
a stredných podnikov za vyspelými
štátmi v úrovni výrobných zariadení
a využívaných technológiách a v úrovni
kvality ochrany zdravia a bezpečnosti
zamestnancov
128 •
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
kraja využívajúcich H-tech a MH-tech
popredné umiestnenie kraja v rámci SR
v dosiahnutom objeme zahraničných
investícií do podnikovej sféry
environmentálne zhodnotenie 7 lokalít
pre výstavbu priemyselných parkov ako
podporu prílevu zahraničných investícií
do kraja
vysoká
produktivita
práce
na
zamestnanca v odvetviach celulózovo
papierenského a chemického priemyslu,
výrobe a rozvode elektriny, plynu, pary
existencia záujmu o inovačný rozvoj
v ŽSK
vysoký potenciál pre vznik klastrov a
sieťovanie v regióne
deklarovanie procesu tvorivého rozvoja
v podnikoch
podpora zamestnancov k predkladaniu
nových myšlienok
vytváranie
inovácií
na
základe
vnútorného výskumu a vývoja
angažovanosť smerom k organizačným
a marketingovým inovačným aktivitám
nové
alebo
výrazne
zdokonalené
produkty a procesy, ktoré boli uvedené
na trh sú vo veľkej miere novinkou na
trhu, t. j. uvedené na trh skôr ako
u konkurentov
podpora procesov v oblasti kvality
riadenia a inovácií
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Výskum a vývoj (VaV):
•
•
•
•
•
Výskum a vývoj (VaV):
existencia záujmu o VaV v podnikoch
kraja
stabilizácia počtu inštitúcií VaV
v súčasnom období
významné výsledky v oblasti transferu
technológií
medzi
akademickou
a podnikateľskou sférou
existujúca
sieť
výskumných
a vývojových inštitúcií v kraji
zvyšovanie
počtu
výskumníkov
a odborníkov, ktorí sa podieľajú na
koncepcii
a vytváraní
nových
poznatkov, produktov, procesov, metód
nízka produktivita práce na zamestnanca
najmä v odevnom a textilnom priemysle
absencia inovačných stratégii podnikov
(len 25% podnikov a inštitúcií
má
spracovanú inovačnú stratégiu, 25% jej
spracovanie plánuje)
nízka úroveň motivácie zamestnancov
pre inovačné aktivity
nedostatok
kvalifikovaných
zamestnancov pre oblasť inovácií
(inovácie sú prevažne náplňou riadiacich
zamestnancov)
neefektívny odmeňovací systém pre
inovačné myšlienky
nevyčísľovanie
podielov
tržieb
z inovovaných produktov
nízka úroveň výdavkov na inovácie
nízka
úroveň
informovanosti
(povedomia)
malých
a stredných
podnikov o efektivite inovácií
sústredenosť
len
na
inovovanie
pomocných procesov
nízky počet nových alebo výrazne
zdokonalených produktov na trhu
v poslednom dvojročnom období
nízky stupeň spolupráce s inými
podnikmi a inštitúciami pri inovačných
aktivitách, podmienený aj obtiažnosťou
v nadväzovaní spolupráce
nedostatok podaní podnikov v oblasti
práv duševného vlastníctva
nedostatočná
pripravenosť
malých
a stredných podnikov na pôsobenie
v rámci jednotného vnútorného trhu
nedostatočná
úroveň
vzdelávania
smerom k inováciám a podnikateľstvu už
na základných a na stredných školách
•
•
•
•
zrušenie alebo transformovanie mnohých
výskumno-vývojových
inštitúcií
v predchádzajúcom období
neexistujúca „špecializácia regiónu“ na
konkrétne oblasti výskumu a vývoja, ktoré
región výrazne potrebuje
fragmentácia
a nekoordinovanosť
pracovísk VaV
prílišná zložitosť a netransparentnosť
v oblasti práv duševného vlastníctva ako
faktory
odrádzajúce
vynálezcov
a zlepšovateľov od iniciatívnosti –
nedostatok podaní patentov a vynálezov
129 •
•
•
•
a systémov
nárast počtu výskumných projektov
realizovaných
v rámci
rámcových
programov EÚ
nižšia
zastaranosť
technickej
infraštruktúry VaV v porovnaní so
situáciou
v SR
(priemerný
vek
u zariadení nadlimitnej hodnoty v ŽK je
4,6 roka, v SR ide o hodnotu 11,7 roka)
pozitívny vplyv Žilinskej univerzity na
oblasť VaV v kraji - existencia
Vedecko-technologického parku Žilina
a jeho technologického inkubátora,
Ústavu
konkurencieschopnosti
a inovácií,
Slovenského
centra
produktivity, IPA Slovakia a pod., ako
významných inštitúcií VaV, ktoré
vznikli na pôde alebo v tesnej blízkosti
Žilinskej univerzity
tendencie
posilňovania
spolupráce
medzi
akademickou
pôdou,
regionálnymi
štruktúrami
a podnikateľským sektorom pri riešení
rozvojových priorít regiónu
Príležitosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
poddimenzovanie
inštitúcií
VaV
z hľadiska
objemu
finančných
prostriedkov na výskum a vývoj (
v poslednom období majú dokonca
klesajúcu tendenciu)
nízky stupeň modernizácie technickej
infraštruktúry VaV
nedostatočný
prístup
k využívaniu
technickej infraštruktúry VaV
stále nízka angažovanosť univerzít a VaV
inštitúcií pre transfer poznatkov do
podnikateľského prostredia
nízky počet výskumných projektov, ktoré
nie sú iba podpornými aktivitami (special
support actions)
nízka schopnosť regiónu absorbovať
prostriedky z výziev určených na výskum
a vývoj
Ohrozenia
celospoločenská
existencia
záujmu
o inovačný rozvoj
podpora štátu v oblasti informatizácie
spoločnosti
podpora informatizácie a služieb
egovermentu
ako
súčasť
znalostnej
spoločnosti sa stala politickou témou aj na
regionálnej a lokálnej úrovni
existencia
významných
dokumentov
(Minerva, Cestovná mapa zavedenia
elektronických služieb verejnej správy,
zákony o informačných systémoch a pod.)
informatizácia ako súčasť prioritných osí
fondov EÚ
celoeurópske trendy postupného pripájania
sa,
sprístupňovania
a zvyšovania
využiteľnosti databáz jednotlivých subjektov
verejnej správy
existencia
pamäťových
a fondových
inštitúcií
s rozsiahlymi
a dostupnými
zdrojmi pre kvalitný digitálny obsah a eslužby
celospoločenské zvýšenie využiteľnosti IKT
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nedostatočná podpora pre podnikateľský
sektor
prostredníctvom
IKT
v podmienkach globalizácie zo strany
vlády a parlamentu
nedostatočne podporovaná súťaž podnikov
v globalizovanom svete zo strany vlády
a parlamentu
nedostatočná príprava subjektov na ich
uplatnenie v znalostnej spoločnosti –
systémy vzdelávania s nízkou odozvou na
zmenené podmienky podnikania v SR
deformácia podnikateľského prostredia
v odvetví IT
zaťažovanie IKT vynútenými nákladmi
(náklady na bezpečnosť a pod.)
zvyšovanie disparít medzi územiami alebo
medzi segmentmi obyvateľstva vo
využívaní IKT
nevyhovujúci technický stav pamäťových
a fondových inštitúcií ako príčina
nenávratných rozsiahlych škôd pre budúci
digitálny formát
dostupnosť
technických
riešení
130 pri
listinnej
a elektronickej
komunikácie
na
základe
zrovnoprávnenia
Podpora konkurencie schopnosti podnikov a
služieb prostredníctvom inovácií
•
•
•
•
•
•
•
•
•
informačných systémov (napr. v
egovermente), avšak nie sú definované
procesy, ktoré sú pre
e-goverment
nevyhnutné
formy
ich
existencia trhového priestoru pre uvádzanie
nových a výrazne zdokonalených produktov
na trh
možnosti vytvárania partnerstiev medzi
podnikmi
a inštitúciami
VaV
v SR
a v zahraničí
výhodná geografická poloha – blízkosť
Českej a Poľskej republiky, ktoré sú
otvorené spolupráci v oblasti inovácií
silné impulzy pre inovačné aktivity od
dodávateľov
zariadení,
materiálov
a komponentov
vyššia úroveň tlaku zákazníkov na inovačné
projekty
pozitívne
naladenie
spoločnosti
k inovačným aktivitám
zvyšovanie možnosti získania informácií
o trhoch, konkurentoch a systéme podpory
pre inovačné aktivity firiem prostredníctvom
informačných a komunikačných technológií
(IKT)
široká ponuka vzdelávacích aktivít v oblasti
inovácií
existencia podpory inovačných aktivít na
národnej a európskej úrovni
Podpora konkurencie schopnosti podnikov a
služieb prostredníctvom inovácií
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Výskum a vývoj
•
•
Výskum a vývoj
možnosti vytvárania partnerstiev medzi
podnikmi a inštitúciami VaV (výskum a
vývoj) v SR a v zahraničí
deklarovanie výraznej podpory VaV zo
strany EÚ
•
•
neefektívna národná inovačná politika
štátu
neexistencia národnej inovačnej stratégie
nedostatočná ponuka verejnej finančnej
podpory od miestnych alebo regionálnych
orgánov štátnej správy, od vlády a z EÚ
vo
všeobecnosti
nízky
stupeň
informovanosti
okolia
podávajúceho
podnety pre nové inovačné projekty
nízka angažovanosť univerzít
a VaV
inštitúcií pre transfer poznatkov do
nedostatočná kvantifikácia dosiahnutých
efektov
inovácie
vyvoláva
dojem
neefektívnosti investícií do inovácií
nedostatočná legislatíva v oblasti práv
duševného vlastníctva (žiadosti o patenty,
zaregistrované
priemyselné
vzory,
zaregistrovanie
ochrannej
známky,
uplatnenie autorských práv)
inovačné
aktivity
konkurenčných
podnikov v iných regiónoch, strata trhovej
pozície
na
národnej,
európskej
a celosvetovej úrovni
nízka úroveň čerpania finančnej podpory
pre podporu inovácií z fondov EÚ ako
dôsledok úrovne procesu riadenia zo
strany štátnej správy
nevyhovujúce demografické trendy pre
výchovu odborníkov v oblasti inovácií na
vzdialenejšie výhľadové obdobie
nedostatočná
podpora
aplikovaného
výskumu a infraštruktúry pre VaV zo
strany štátu (hlavne vo finančnej oblasti,
t.j. veľmi nízke % výdavkov na VaV
z HDP)
nedostatočná legislatíva v oblasti práv
duševného vlastníctva (žiadosti o patenty,
zaregistrované
priemyselné
vzory,
zaregistrovanie
ochrannej
známky,
131 •
•
uplatnenie autorských práv).
výskumno-vývojové
aktivity
konkurenčných
podnikov
v iných
regiónoch, strata trhovej pozície na
národnej, európskej a celosvetovej úrovni
veľká časť podnikateľských subjektov sa
pri svojom podnikaní domnieva, že
nepotrebuje výskum a vývoj
5.2 Zhrnutie výsledkov realizovaných analýz v rámci inovačných stratégií
5.2.1
Počet inovujúcich podnikov
Typ inovácie produktu/Veľkosť podniku
Áno
mikro
podniky
29,7
Nie
Áno
52,5
40,6
Nie
Typ inovácie produktu / Odvetvie činnosti
41,6
Drevospracujúci
a papierenský
priemysel
Nové alebo výrazne zdokonalené
výrobky
Nové alebo výrazne
zdokonalené služby
výrobky
služby
5.2.2
malé
stredné
veľké
podniky
podniky
podniky
28,1
42,9
50,0
39,6
39,6
33,3
36,5
21,4
42,9
26,0
33,3
Strojársky Elektrotechnický
a automopriemysel
bilový
priemysel
Áno
40,0
45,5
21,4
Cestovný ruch,
ubytovacie
a stravovacie
služby
50,0
31,3
Nie
40,0
18,2
31,8
50,0
Áno
26,7
22,7
54,5
50,0
Nie
53,3
31,8
18,2
37,5
Druhy inovačných aktivít
Druh inovačných aktivít / Veľkosť podniku
Vnútorný výskum a vývoj
Vonkajší výskum a vývoj
mikro
podniky
malé
podniky
stredné
podniky
veľké
podniky
Áno
25,7
31,3
36,5
50,0
Nie
33,7
12,5
22,2
7,1
Áno
11,9
18,8
14,3
35,7
Nie
42,6
25,0
36,5
21,4
Zaobstaranie strojov, zariadení
a softvéru, nákup patentov
a nepatentovaných vynálezov
Školenia – vnútropodnikové alebo
externé školenia pre zamestnancov
Áno
32,7
34,4
41,3
28,6
Nie
25,7
13,5
20,6
28,6
Áno
25,7
29,2
36,5
57,1
Nie
31,7
16,7
22,2
0,0
Uvedenie inovácií na trh
Áno
28,7
22,9
28,6
28,6
Nie
21,8
16,7
28,6
21,4
132 Iné postupy a technické prípravy
5.2.3
Áno
17,8
20,8
28,6
21,4
Nie
31,7
15,6
22,2
21,4
Druh vplyvu
Druh vplyvu / Veľkosť podniku
Rozšírenie sortimentu
výrobkov a služieb
Vstup na nové trhy alebo
zvýšenie podielu na trhu
Zvýšenie kvality výrobkov
a služieb
Zvýšenie pružnosti výroby
alebo poskytovania
služieb
Zvýšenie kapacity výroby
alebo poskytovania
služieb
Zníženie mzdových
nákladov na jednotku
produkcie
Zníženie spotreby
materiálu a energie na
jednotku produkcie
Zníženie dopadu na
životné prostredie alebo
zvýšenie ochrany zdravia
a bezpečnosti
Splnenie regulačných
požiadaviek (predpisov)
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
mikro
podniky
15,8
23,8
5,9
4,0
8,9
20,8
11,9
5,9
20,8
19,8
5,0
3,0
10,9
24,8
5,9
5,9
8,9
22,8
11,9
5,0
2,0
17,8
14,9
12,9
2,0
13,9
15,8
13,9
3,0
13,9
5,9
22,8
5,0
10,9
3,0
24,8
malé
stredné
veľké
podniky
podniky
podniky
15,6
23,8
14,3
22,9
28,6
14,3
1,0
1,6
21,4
2,1
1,6
0,0
11,3
11,1
7,1
19,6
30,2
21,4
8,2
9,5
14,3
3,1
3,2
7,1
19,6
23,8
14,3
19,6
28,6
35,7
1,0
0,0
0,0
1,0
3,2
0,0
14,4
14,3
21,4
22,7
31,7
28,6
2,1
0,0
0,0
2,1
7,9
0,0
8,2
4,8
14,3
22,7
34,9
28,6
6,2
7,9
7,1
2,1
6,3
0,0
3,1
1,6
14,3
14,4
20,6
14,3
12,4
11,1
21,4
10,3
19,0
0,0
3,1
3,2
21,4
17,5
23,8
7,1
11,3
9,5
21,4
7,2
17,5
0,0
9,3
7,9
28,6
10,3
23,8
7,1
10,3
3,2
7,1
11,3
17,5
7,1
13,4
7,9
21,4
7,2
22,2
7,1
10,3
6,3
7,1
9,3
15,9
14,3
133 5.2.4
Výdavky na inovačné aktivity v Sk
Výdavky na inovačné aktivity v Sk / Veľkosť
podniku
Vnútorný výskum a vývoj
mikro
podniky
malé
podniky
stredné
podniky
veľké
podniky
1 616 125
8 082 150
8 909 746
4 010 000
65 155
3 350 801
115 162
450 000
1 141765
45 884 430
21 954 603
1 043 000
164 565
655 678
83 596
1 225 000
2 873 550
56 061 090
21 926 472
5 435 000
Vonkajší výskum a vývoj
Zaobstaranie strojov, zariadení a softvéru,
nákup patentov a nepatentovaných vynálezov
Školenia – vnútropodnikové alebo externé
školenia pre zamestnancov
Súčet predchádzajúcich aktivít
5.2.5
Bariéry brániace zavádzaniu inovácií
Obmedzujúce faktory/Veľkosť podniku
Nedostatok prostriedkov
v rámci podniku alebo
skupiny podnikov
Nedostatok financií zo
zdrojov mimo podniku
Príliš vysoké náklady na
inováciu
Nedostatok
kvalifikovaných
zamestnancov
Nedostatok informácií o
technológiách
Nedostatok informácií o
trhoch
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Vysoký
Stredný
mikro
podniky
27,7
16,8
10,9
6,9
20,8
10,9
6,9
18,8
23,8
15,8
12,9
6,9
10,9
13,9
11,9
20,8
3,0
12,9
22,8
17,8
7,9
14,9
malé
stredné
veľké
podniky
podniky
podniky
24,5
22,2
0,0
11,2
17,5
7,1
5,1
15,9
28,6
12,2
7,9
14,3
16,3
27,0
7,1
8,2
7,9
7,1
11,2
11,1
7,1
12,2
15,9
35,7
18,4
20,6
21,4
16,3
23,8
14,3
4,1
11,1
7,1
12,2
4,8
7,1
7,2
11,1
7,1
21,6
25,4
14,3
11,3
22,2
21,4
11,3
4,8
7,1
2,0
4,8
0,0
18,4
17,5
7,1
15,3
34,9
35,7
14,3
7,9
7,1
4,1
3,2
0,0
17,5
27,0
21,4
134 Nízky
Nevýznamný
Obtiažne
hľadanie Vysoký
partnera pre spoluprácu
Stredný
Nízky
Nevýznamný
Trh
ovládaný Vysoký
etablovanými podnikmi
Stredný
19,8
14,9
21,8
7,9
10,9
20,8
15,5
12,4
9,2
13,3
11,2
17,3
25,4
6,3
7,9
22,2
15,9
17,5
14,3
14,3
14,3
7,1
14,3
21,4
20,8
10,2
7,9
7,1
13,9
20,4
33,3
14,3
13,9
11,2
9,5
14,3
8,9
9,2
12,7
14,3
11,9
10,2
12,7
0,0
24,8
22,4
30,2
14,3
11,9
7,1
15,9
28,6
Nevýznamný
8,9
9,2
4,8
7,1
Nebolo
potrebné Vysoký
realizovať
inovácie Stredný
z dôvodu
predchádzajúcich inovácií Nízky
Nevýznamný
1,0
5,1
1,6
0,0
12,9
10,2
20,6
7,1
18,8
12,2
22,2
28,6
19,8
21,4
17,5
14,3
6,9
7,1
6,3
0,0
16,8
17,3
27,0
7,1
14,9
11,2
22,2
14,3
14,9
13,3
6,3
28,6
Nízky
Nevýznamný
Neistý
dopyt
po Vysoký
inovovaných produktoch
Stredný
Nízky
Nebolo
potrebné Vysoký
realizovať inovácie pre Stredný
nedostatok dopytu po
Nízky
inováciách
Nevýznamný
5.2.6
Spolupráca pri inováciách
135 Uveďte typ partnera spolupráce.
0. Žiadna odpoveď
1. Iné podniky v rámci Vašej skupiny podnikov
2. Dodávatelia zariadení, materiálov, komponentov alebo softvéru
3. Klienti alebo zákazníci
4. Konkurenti a iné podniky vo Vašom sektore
5. Konzultanti, komerčné laboratóriá alebo súkromné VV inštitúcie
6. Univerzity a iné inštitúcie vyššieho vzdelávania
7.Vládne alebo verejné výskumné inštitúcie
5.3 Prehľad úspešne fungujúcich foriem spolupráce medzi
podnikateľským a akademickým sektorom v regióne
5.3.1
Technologické platformy
Podľa Lisabonskej stratégie EÚ z roku 2000 bude konkurencieschopnosť EÚ v 21. storočí záležať na
úzkej spolupráci priemyslu a výskumného sektora. Pre naplnenie tohto cieľa zástupcovia európskeho
priemyslu spolu s EK vytvorili inštitucionálny rámec vo forme európskych technologických
platforiem.
Slovenská republika má zastúpenie v 15 ETP. Väčšinou ju reprezentujú malé a stredné podniky,
výskumno-vývojové inštitúcie, univerzity, ale aj štátna správa.
Európske technologické platformy pracujú metódou vytvárania horizontálnych a vertikálnych
neformálnych štruktúr v európskom výskumnom priestore, medzi priemyslom a univerzitným
výskumom, kde špecifickou štruktúrou sú NÁRODNÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY (NTP),
ktoré sieťujú priemyselné a výskumné štruktúry v členských štátoch EÚ(Balog, Gregor, 2008).
Hlavné charakteristiky NTP (Fryček, 2005):
• Utvárajú vzťahy regionálnych a lokálnych kľúčových hráčov (priemysel, MSP, VaV inštitúcie,
univerzity).
• Zvyšujú účasť MSP (hybná sila inovácií).
• Lepšie definujú výskumné potreby.
• Implementujú vhodnú školiacu stratégiu.
• Vytvárajú spätnú väzbu na ETP.
• Podieľajú sa na zameraní národných a regionálnych programov výskumu.
• Identifikujú rozdiely medzi národnou a európskou politikou.
• Odporúčajú ETP tie zámery, ktoré majú pridanú európsku hodnotu.
• Identifikujú možnú národnú finančnú podporu.
NTP vykonávajú vo všeobecnosti tieto aktivity:
Organizovanie a účasť na konferenciách, seminároch, workshopoch,
136 Príprava strategických dokumentov platformy (vízia, SRA).
Na Slovensku má svoju národnú technologickú platformu iba jedna ETP - ManuFuture-EU.
ManuFuture-SK bola vytvorenáí v roku 2007. Jej vytvorenie inicioval Stredoeurópsky technologický
inštitút v Žiline, Žilinská univerzita, Slovenská technická univerzita a Technická univerzita v
Košiciach prostredníctvom Slovenskej asociácie automatizačnej techniky a robotiky(SAATAR) a
Slovenského centra produktivity(SLCP) spoločne s Ministerstvom hospodárstva Slovenskej
republiky(MHSR).
5.3.2
Klastrové iniciatívy v Žilinskom kraji
Klastrovanie je možné považovať za významný nástroj trvalo udržateľného rozvoja, zvyšovania
konkurencieschopnosti regiónov a inovačného potenciálu MSP. Až programová podpora
prostredníctvom operačných programov národného referenčného strategického rámca SR na roky
2007-2013 a ďalších programov Európskej komisie a Inovačná stratégia SR na roky 2007 až 2013,
regionálne inovačné stratégie a ďalšie iniciatívy podnietili vznik klastrov a klastrových iniciatív v
jednotlivých regiónoch Slovenska.
V rámci RIS Žilinského samosprávneho kraja bol podporený vznik štyroch klastrov v odvetviach,
ktoré sú v Rámcovej stratégií Žilinského regiónu pre oblasť inovačného rozvoja identifikované ako
odvetvia s najväčším inovačným potenciálom, ktoré majú tiež najväčší potenciál pre vznik klastra/ov.
Medzi tieto odvetvia patrili:
1. Cestovný ruch.
2. Informačno-komunikačné technológie.
3. Automobilový priemysel.
4. Drevospracujúci priemysel.
Prehľad iniciatív, ktoré v súčasnosti existujú na území kraja, znázorňuje nasledujúca tabuľka.
Rok
vzniku
2008
2008
2009
2009
Názov
klastra
9
1
Členovia
Vzdelávacie a vedecko-výskumné
inštitúcie
2
5
3
0
Žilinský
kraj
Liptov
-
2
-
Turiec
9
1
0
Orava
Firmy Samospráva
Z@ICT
Klaster
Klaster
Liptov
Klaster
Turiec
Klaster
Orava
Lokalita
Zakladajúcimi členmi sú obvykle predstavitelia samosprávy ako sú vyššie územné celky, mestá
a obce, ktoré podporujú financovanie klastrov z vlastných rozpočtov. Dokonca existujú prípady, kedy
jedinými členmi klastra sú iba predstavitelia samosprávy. Ďalšími členmi sú firmy a rôzne záujmové
združenia, pričom v niektorých klastroch sú zapojené aj vzdelávacie inštitúcie, väčšinou stredné školy.
Univerzity a výskumno-vývojové centrá sú skôr výnimkou.
Vízie klastrov sú orientované na rast konkurencieschopnosti členov klastra, no vzhľadom na ich
členskú štruktúru a ciele, tento rast chcú dosahovať najmä prostredníctvom znižovania nákladov a nie
prostredníctvom zvyšovania inovačného potenciálu.
5.3.3
Inovačné podporné programy a služby zamerané na podporu spolupráce
podnikateľského a akademického sektora
a) Vznik a vývoj inovačnej siete CEIT
Vývoj iniciatívy prehľadne znázorňuje nasledujúci obrázok.
137 Obr. 1 Vývoj inovačnej siete CEIT
Slovenské centrum produktivity vzniklo v roku 1998 ako združenie právnických osôb. Zakladajúcimi
organizáciami bolo Ministerstvo hospodárstva SR, Asociácia zamestnávateľských zväzov a združení
SR a Žilinská univerzita v Žiline. Od vzniku združenie tvorilo spojovací článok medzi priemyslom
a výskumnými a vzdelávacími inštitúciami.
V priebehu dvoch rokov od vzniku sa združenie začalo venovať projektom najmä využívaním
pokrokových metód priemyselného inžinierstva v priemyselných podnikoch SR, ale aj napr. príprave
Národného programu zvyšovania produktivity a konkurencieschopnosti slovenskej ekonomiky,
školiacim aktivitám , vydávaniu časopisu Produktivita a knižných publikácií a stalo sa asociovaným
členom EANPC (European Assocciation of National Productivity Centres) a členom WCPS (World
Confederation on Productivity Science).
V roku 2001 sa združenie stalo organizáciou, ktorá úspešne riešila projekty v slovenských a českých
podnikoch zameraných na zvýšenie produktivity.
Po ôsmich rokoch svojej činnosti bolo v roku 2005 združenie významným a stálym partnerom pre
také priemyselné organizácie, ako sú: Volkswagen Slovakia, Whirlpool Slovakia a PSL, a.s.. Počet a
rozsah poskytovaných projektov dosiahol takú úroveň, že vznik novej spoločnosti, ktorá by na
komerčnej báze realizovala tieto projekty, sa ukázal ako nevyhnutnosť. V roku 2005 Slovenské
centrum produktivity založilo spoločnosť SLCP Consulting, s.r.o., ktorá sa zameriava predovšetkým
na projekty a vzdelávanie pri zvyšovaní výkonnosti a zlepšovaní podnikových procesov
v podnikateľskej sfére ako i nevýrobných organizáciách.
V roku 2006 zahájilo Slovenské centrum produktivity rozsiahle aktivity zamerané na oblasť
aplikovaného výskumu a vývoja. Pre podporu aplikovaného výskumu a vývoja začalo Slovenské
centrum produktivity, v spolupráci so Žilinskou univerzitou, budovať medzinárodnú výskumnovývojovú sieť – Central European Institute of Technology (CEIT). Táto iniciatíva prerástla až do
založenia spoločnosti CEIT, a.s. v roku 2010. Jeho hlavným výskumným zameraním je komplexný
výskum problémov spojených použitím pokrokových metód a technológií integrujúcich sa pod
názvom Digitálny podnik(DP).
138 Predstavitelia spoločnosti SLCP pracujú od roku 2006 ako členovia riadiaceho výboru pre európsku
technologickú platformu ManuFuture-EU a boli hlavnými iniciátormi vzniku národnej technologickej
platformy ManuFuture-SK v roku 2007.
Celý proces vzniku malých a rozvíjajúcich sa výskumných organizácií na platforme priemyselného
inžinierstva je príkladom, že rozvoj inovačných sietí je jednorazový proces. Postupne sa vytvárali
najmä vzťahy s priemyslom, vytvárali sa materiálne predpoklady pre pokrokový výskum potrebný pre
spracovateľský priemysel, vytvorenie aj neformálnej technologickej platformy medzi spracovateľským
priemyslom a univerzitným výskumom. Tak v roku 2010 jestvuje v problematike pokrokového
priemyselného inžinierstva inovačná sieť, ktorá zahŕňa zložku informačnú (SLCP), výskumnú
(CEIT, s.r.o.), realizačnú (SLCP Consulting, s.r.o.), ktorá je integrovaná do inovatívnej
organizácie holdingového typu CEIT, a.s. Tak sa vytvorili optimálne podmienky pre efektívne
využívanie zdrojov, pružnej reakcie na potreby priemyslu, ale aj vstupom do iných sietí ako napríklad
klaster AT+R a zapojenie sa do výskumných sietí v Európskom výskumnom priestore, najmä
prostredníctvom programov 7.RP a EFFRA.
5.4 Všeobecné zhodnotenie napĺňania inovačných stratégií, ich akčných
plánov
5.4.1
Zhrnutie procesu tvorby inovačnej stratégie
Rámcová stratégia Žilinského regiónu pre oblasť inovačného rozvoja bola realizovaná v rámci
implementácie Regionálnej inovačnej stratégie Žilinského regiónu s oficiálnym názvom „Žilinská
inovačná politika“.
Projekt zahrňoval štyroch partnerov: Žilinská univerzita – reprezentovala Žilinský samosprávny kraj
Žilina, región Dolného Rakúska – európsky excelentný región, región Södermanland, Švédsko a BIC
Bratislava – reprezentoval Regionálne inovačné centrum (IRC). Projekt bol riadený riadiacim
výborom vytvoreným zo všetkých kľúčových regionálnych zástupcov na poli inovácií.
Dlhodobá vízia rozvoj Žilinského regiónu je, prostredníctvom RIS procesu, vytvoriť aktívne prostredie
pre výskum a vývoj, inovácie a podnikanie v Žilinskom regióne.
Hlavným cieľom Regionálnej inovačnej stratégie Žilinského regiónu bolo vytvoriť prostredie
podporujúce regionálny inovačný potenciál, podpora spolupráce medzi existujúcimi inštitúciami a
organizáciami, a vytváranie strategického rozvojového rámca, ktorý bude aktivovať existujúce
podniky k zavádzaniu ďalších inovácií na všetkých úrovniach a k vytváraniu pozitívnej kultúry pre
nových podnikateľov.
Jedným z predpokladov je vytvorenie autonómnych a stabilných sietí so zastúpením kľúčových ľudí z
vedy, administratívy a priemyslu (trojitá špirála) v rámci regiónu, rovnako ako aj na “nadregionálnej”
úrovni v susedných krajinách i v zahraničí.
Stratégia určuje dlhodobú stratégiu podpory inovácií, výskumu a vývoja a
najmä podnikateľského prostredia v Žilinskom regióne s výhľadom posilňovania jeho
konkurencieschopnosti a prosperity, na zabezpečenie jeho udržateľného rozvoja v prospech.
5.4.2
Zhrnutie cieľov inovačnej stratégie regiónu
Očakávané výsledky iniciatívy z dlhodobého pohľadu:
1) Transfer najnovších technológií do priemyslu prostredníctvom toku vedomostí a inovatívnych
sietí so zameraním na podporu mladých inovačných podnikov; rast malých a stredných
podnikov s vysokou pridanou hodnotou výrobkov a služieb ako aj vývoj nových oblastí
podnikania zameraných na high-tech;
139 - Väčší počet „rastových“ podnikov pôsobiacich vo všetkých sektoroch.
- Viac podnikov svetovej triedy so silným prepojením na regionálne dodávateľské reťazce.
- Viac spoločností, ktoré využívajú možnosti informačných technológií, internetu atď.
- Viac spoločností zameraných na podporu mladých inovačných a kreatívnych ľudí.
2) Vytváranie pracovných príležitostí, hlavne v oblasti sofistikovanej a vysoko kvalifikované
práce;
- Ľahší prístup podnikateľov k regionálnej báze poznatkov.
- Podpora pre regionálne centrá excelentnosti a znalostí.
- Vhodné tréningové podmienky na všetkých úrovniach.
3) Podpora podnikateľských iniciatív, rozvoj malého podnikania a zlepšenie ich prístupu
k financiám cez finančné nástroje EÚ;
- Zlepšenie prístupu k financiám.
- Sektorové podporné programy úzko spojené s potrebami podnikateľov.
- Finančné podporné programy zamerané na strategické potreby a podnikateľské
požiadavky.
- Tréningové schémy, ktoré vychovávajú ľudí so schopnosťami nevyhnutnými v podnikaní.
5.4.3
Zhrnutie procesu implementácie inovačnej stratégie
Proces realizácie regionálnej inovačnej stratégie prehľadne znázorňuje nasledujúca schéma:
Zhrnutie výsledkov realizovaných analýz
Podľa veľkosti podnikov je možné ich najdôležitejšie požiadavky v oblasti inovácií, ktoré vyplynuli
z realizovaného prieskumu zhrnúť nasledovne:
Zníženie doby reakcie na potreby zákazníkov
alebo dodávateľov, zníženie negatívneho dopadu
Veľké podniky
na životné prostredie alebo zvýšenie ochrany
zdravia a bezpečnosti
Vplyv inovácií
Stredné podniky
Zvýšenie kvality výrobkov a služieb
Zvýšenie pružnosti výroby alebo poskytovania
Malé podniky
služieb
Mikropodniky
Zvýšenie kvality výrobkov a služieb
Najdôležitejšie faktory
Veľké podniky
Vysoké náklady na inováciu
140 obmedzujúce inovačné
aktivity
Stredné podniky
Malé podniky
Mikropodniky
Veľké podniky
Záujem o spoluprácu v
oblasti inovácií
Stredné podniky
Malé podniky
Mikropodniky
Veľké podniky
Požiadavky na pomoc pri
predpokladaných
inovačných aktivitách
Stredné podniky
Malé podniky
Mikropodniky
Nedostatok financií zo zdrojov mimo podniku
Nedostatok prostriedkov v rámci podniku alebo
skupiny podnikov
Nedostatok prostriedkov v rámci podniku alebo
skupiny podnikov
Univerzity, výskumné inštitúcie, technologické
parky a inkubátory
Univerzity, poradenské firmy, obchodné komory,
výskumné inštitúcie
Univerzity, poradenské firmy, podniky za účelom
vytvárania sietí
Podniky za účelom vytvárania sietí, poradenské
firmy, obchodné komory
Marketing, podpora exportu, vzdelávanie,
logistika
Financovanie inovačných aktivít, podpora
exportu, vzdelávanie
Podpora exportu, vzdelávanie, financovanie
inovačných aktivít
Marketing, financovanie inovačných aktivít,
práva duševného vlastníctva
Celkové závery prieskumu inovačných potrieb podnikov je možné formulovať nasledovne:
Odvetvia s najväčším inovačným potenciálom:
- strojársky priemysel,
- elektrotechnický priemysel (vrátane informačných a komunikačných technológií),
- drevospracujúci priemysel,
- cestovný ruch.
Podniky majú proinovačné myslenie a v zásade chápu pozitívny vplyv inovácií na ich podnik
Inovačné aktivity podnikov a inštitúcií Žilinského regiónu síce dosahujú národnú úroveň, ale vo
všeobecnosti nie je ich intenzita dostačujúca
Podniky nemajú spracovanú inovačnú stratégiu, ktorá by odrážala ciele v oblasti inovácií a cesty pre
ich dosiahnutie
Súčasný stav vo využívaní zdrojov informácií ako podnetov pre inovačné aktivity je nedostatočný
a len nízky počet podnikov plánuje v budúcnosti tieto zdroje využívať
Podniky o verejnej finančnej podpore v oblasti inovácií buď nevedia alebo ju využívajú len veľmi
málo
Ak podniky vyvíjajú v oblasti inovácií činnosť, sú v týchto aktivitách osamotené a ak vidia dôvody
na spoluprácu, tak ide predovšetkým o spoluprácu s dodávateľmi alebo klientami. Význam
spolupráce s akademickou pôdou a vedecko – výskumnými inštitúciami je pre nich pomerne nízky
141 5.5 ÚVODNÉ ZHODNOTENIE NAVRHNUTÝCH INOVAČNÝCH NÁSTROJOV ZA ROKY 2008-2010
5.5.1
Zhrnutie navrhnutých opatrení, akčných plánov inovačnej stratégie
ZHRNUTIE: STRATÉGIA INOVAČNÉHO ROZVOJA ŽILINSKÉHO REGIÓNU
AKČNÉ PLÁNY
CIELE
SYSTÉMOVÉ OPATRENIA
1.1 Inovačná kultúra a rámcové
podmienky pre inovácie
v regionálnom kontexte
1. INOVAČNÁ
POLITIKA A
KULTÚRA
1.2 Rozpracovanie strategických
inovačných dokumentov do
taktickej a operatívnej úrovne
Opatrenie 1.3 Podpora
progresívnych odvetví regiónu
2.1 Tvorba efektívnych modelov
prepojenia VaV inštitúcií s praxou
2. SPOLUPRÁCA
PRI INOVÁCIÁCH
– PRENOS
VÝSLEDKOV VaV
DO PRAXE
2.2 Vytvorenie systémových
pravidiel pre transfer technológií
Tematické kooperačné workshopy zamerané na efektívny
inovačný manažment podnikov a inštitúcií VaV
PILOTNÉ AKTIVITY V RÁMCI
REGIONÁLNEJ INOVAČNEJ STRATÉGIE
ŽILINSKÉHO REGIÓNU
Dni otvorených dverí na VaV inštitúciách
Žilinského regiónu a na Žilinskej univerzite
Inovačné súťaže v Žilinskom regióne
Cena za inovácie v Žilinskom regióne
Regionálny inovačný portál
Efektívny inovačný manažment podnikov
a inštitúcií VaV
Benchmarking a transfer overenej praxe na úrovni
EÚ
Vypracovanie smernice pre realizačnú štúdiu
vybudovania klastra v Žilinskom regióne
Klaster pre drevospracujúci priemysel
Klaster ložiskovej výroby
Klaster doprava budúcnosti
Klaster v oblasti IKT
Univerzitné brokerské centrum
Workshopy spolupráce medzi priemyslom a VaV
sektorom
Inovačný asistent
Kompetenčné centrum aplikovaného výskumu a vývoja –
CEIT (Stredoeurópskeho technologického inštitútu)
Kompetenčné centrum aplikovaného výskumu a vývoja
pre komponenty do automobilového priemyslu - CEAPV
2.3 Zapojenie podnikov do
medzinárodných programov
výskumu a vývoja
PROJEKTY NA PODPORU INOVAČNEJ
INFRAŠTRUKTÚRY V ŽILINSKOM REGIÓNE
PROSTREDNÍCTVOM ŠTRUKTURÁLNYCH
FONDOV EÚ V ROKOCH 2007 - 2013
142 2.4 Vytváranie priaznivého
2.5 Inštitucionálna ochrana
duševného vlastníctva
3.
INFARŠTRUKTR
ÁLNA PODPORA
INOVÁCIÍ
Zriadenie Agentúry propagácie práv duševného
vlastníctva
Zriadenie Agentúry na využitie výsledkov výskumu
Dni patentov
3.1 Tvorba efektívnej inovačnej
infraštruktúry a poradenských
služieb
4. 1 Verejná finančná podpora pre
inovácie, podnikanie a budovanie
inovačnej infraštruktúry
Vedecko – technologický park Žilina
ASP centrum
Vzdelávacie a poradenské centrum pre podnikateľov
IKT vzdelávacie centrum
Kompetenčné centrum aplikovaného výskumu na vývoja
– CEIT
Kompetenčné centrum aplikovaného výskumu na vývoja
pre komponenty do automobilového priemyslu CEAPV
Regionálny inovačný fond
4. FINANČNÁ
PODPORA
INOVÁCIÍ
4.2 Stimulácia využitia
komerčných zdrojov pre inovácie
5. VEDOMOSTNÁ
ZÁKLADŇA
INOVÁCIÍ
5.1 Vzdelávací systém pre
vedomostnú ekonomiku
5.2 Celoživotné vzdelávanie pre
oblasť inovácií
Partnerstvá verejného a súkromného sektoru
Vzdelávacie a poradenské centrum pre podnikateľov
143 Poskytovanie výhodných úverov pre mladých
začínajúcich podnikateľov prichádzajúcich
z akademického prostredia
Spracovanie štúdie uskutočniteľnosti pre prípravu
finančného portfólia podnikateľskej podpory
v Žilinskom regióne
Spracovanie štúdie uskutočniteľnosti pre prípravu
finančného portfólia podnikateľskej podpory
Inovačný asistent
5.5.2
Popis opatrení/projektov realizovaných samosprávnym krajom: názov, trvanie (ak viac rokov, tak za všetky roky), výstupy, približný
rozpočet
Názov
Trvanie
Približný rozpočet
Výstupy
0,5 roka
5 tis. EUR
V máji 2010 bol spustený Inovačný portál žilinského samosprávneho
kraja. Aktuálne má návštevnosť 180 unikátnych návštev mesačne
Dni otvorených dverí na VaV
3 roky
Bolo usporiadaných niekoľko dní otvorených dverí na Žilinskej univerzite
inštitúciách Žilinského regiónu a na
a jej výskumných pracoviskách
Žilinskej univerzite
Inovačné/podnikateľské súťaže
1,5 roka
2 tis. EUR/súťaž
Realizované súťaže „Máš nápad?“ a „Máš lepší nápad?“. Vždy je súťaž
(promo, personálne realizovaná vo viacerých kategóriách. V poslednom ročníku bola súťaž
náklady, ceny)
vyhodnotená v 2 kategóriách – Biznis nápad a IT nápad.
Cena za inovácie v Žilinskom regióne 4 roky
5 tis. EUR/ročník
Každý rok sú ocenené projekty v 2 kategóriách: „Malé a stredné podniky“
a „Regionálny rozvoj“.
Tematické kooperačné workshopy
4 roky
2,5 tis. EUR/ročník Každý rok na konferencii IRR (Inovačný rozvoj regiónov) sú
zamerané na efektívny inovačný
prezentované inovatívne projekty v regióne. Na konferencii IRR sú okrem
manažment podnikov a inštitúcií VaV
prednášok aj workshopy a diskusie na témy inovačného riadenia,
manažmentu a spolupráce VaV inštitúcií a priemyslu
Efektívny inovačný manažment
podnikov a inštitúcií VaV
Benchmarking a transfer overenej
praxe na úrovni EÚ
Klaster pre drevospracujúci priemysel
Klaster ložiskovej výroby
Klaster doprava budúcnosti
Klaster v oblasti IKT
Vypracovanie smernice pre realizačnú
štúdiu vybudovania klastra
Workshopy spolupráce medzi
priemyslom a VaV sektorom
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
3 roky
Nerealizovalo sa
4 roky
12 tis. EUR/rok
7 000 EUR
Bol založený IKT klaster – Z@ict
Bolo čiastočne realizované ešte v rámci realizácie RIS
1000 EUR/rok
Bolo usporiadaných niekoľko rôznych workshopov na Žilinskej univerzite
a jej výskumných pracoviskách, napr. Týždeň vedy a techniky, na ktorom
boli prezentované výsledky vedy a techniky fakúlt ŽU, organizačne
zastrešené Ústavom konkurencieschopnosti a inovácií ŽU.
144 0,5 roka
2500 EUR
Inovačný asistent
Kompetenčné centrum aplikovaného
výskumu a vývoja – CEIT
(Stredoeurópskeho technologického
inštitútu)
Kompetenčné centrum aplikovaného
výskumu a vývoja pre komponenty do
automobilového priemyslu -CEAPV
Nerealizovalo sa
4 roky
Zriadenie Agentúry propagácie práv
duševného vlastníctva
Zriadenie Agentúry na využitie
výsledkov výskumu
Dni patentov
Vedecko – technologický park Žilina
Nerealizovalo sa
ASP centrum
Vzdelávacie a poradenské centrum pre
podnikateľov
Regionálny inovačný fond
Partnerstvá verejného a súkromného
sektoru
Poskytovanie výhodných úverov pre
mladých začínajúcich podnikateľov
prichádzajúcich z akademického
Slovenské centrum v spolupráci s ÚKaI rozvíja efektívny model pre
komercializáciu výsledkov výskumu a vývoja, ktorého časť bude v roku
2011 zahŕňať aj workshopy a prezentácie na vybrané témy
komercializácie (ochrana duševného vlastníctva, hodnotenie potenciálu
technológií, atď.)
CEIT - Stredoeurópsky technologický inštitút je dynamicky rozrastajúca
sa spoločnosť založená v roku 2007 ako spin off Slovenského centra
produktivity, ktorej iniciatívu podporili predstavitelia Žilinskej univerzity.
Nerealizovalo sa
V súčasnosti prebieha hodnotenie podaných projektov vzniku
Kompetenčných centier pre oblasti ako nové materiály a kompozity,
inteligentné výrobné systémy, znalostné technológie a leteckú dopravu,
ktoré nepriamo zahŕňajú oblasti, ktoré by pokrývalo uvedené kompetenčné
centrum
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
9 rokov
50 tis. EUR/rok do
rozvojových
projektov
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
Nerealizovalo sa
1,5 roka
Vedecko-technologický park Žilina bol založený 10.8.2001. Jeho cieľom
je podpora inovácií a technologického transferu v regióne.
Časť z činností boli realizované v rámci aktivít Vedecko-technologického
parku a podpory podnikania v regióne
30 tis.
EUR/prípravné
práce
Projekt rozvoja nehnuteľností Vedecko-technologického parku Žilina CST
(Centre of science and technology) je realizovaný formou PPP projektu
Nerealizovalo sa
145 prostredia
Spracovanie štúdie uskutočniteľnosti
pre prípravu finančného portfólia
podnikateľskej podpory v Žilinskom
regióne
Nerealizovalo sa
5.5.3
Popis iných realizovaných opatrení: názov, trvanie, výstupy: názov, trvanie (ak viac rokov, tak za všetky roky), výstupy, približný rozpočet
Názov
Trvanie
Približný rozpočet
Výstupy
Predmet „Povolanie podnikateľ“
2 roky
26.000 EUR (metodika,
Na Žilinskej univerzite bol zavedený prvý zážitkový predmet, ktorý sa
personálne náklady na
venuje výučbe podnikania, podnikateľských a manažérskych zručností.
výučbu, podporné akcie)
Predmet bol zavedený v rámci partnerstva Žilinskej univerzity, VTP
Žilina a Junior Achievement.
Best Guest
0,5 roka
1000 EUR
Seriál motivačných prednášok úspešných slovenských podnikateľov.
Doposiaľ prebehli 3 prednášky na pôde Žilinskej univerzity.
Konferencia IRR
4 roky
6000 EUR
Konferencia Inovačný rozvoj regiónov
Projekt CERADA
2 roky
90 000 EUR
Projekt zameraný na zintenzívnenie medzinárodnej spolupráce Žilinského
regiónu s prihraničnými regiónmi a to najmä v high-tech oblastiach ako sú
automobilový priemysel a letecký priemysel
Projekt Spoločne pre inovácie
1 rok
Prebieha
Začínajúci projekt zameraný na analýzu realizovanej RIS a návrh opatrení
pre aktualizovanú RIS+
Projekt Inovácie cez hranice
1 rok
Prebieha
Začínajúci projekt zameraný na analýzu inovačnej kapacity Žilinského
regiónu a realizáciu vybraných opatrení, ktoré by mali napomôcť zvýšiť
inovačnú kapacitu Žilinského regiónu (napr. prostredníctvom vzdelávania,
foresight štúdie, inovačné kluby, databázu inovatívnych inštitúcií...)
146 ZÁVER
NOBorder je, aby zapojeené regióny vyúžili
v
svojee najväčšie kkomparatívnee výhody,
Cieľom projektu InN
ktoré predstavujú hoomogénnosť regiónov a ich geograffická blízkossť. Efektívnee vyúžitie uv
vedených
výhod byy za ideálnyych podmienook malo viessť k spoluprááci a tým k posilneniu
p
innovačného potenciálu
partnerskkých regiónoov.
Analýza bola zamerraná na viaacero oblastíí, preto sa v nasledujúcej časti nacchádza stručný záver
z každej analyzovaneej oblasti.
Z partneerských regióónov má najvôčší počet obyvateľov Moravskoslliezský kraj, ďalej Jihom
moravský,
Žilinskýý, Trenčianskký, Zlínsky krraj a najmännej obyvateľo
ov má Trnavsský kraj.
Tabulka č. 49 Počet obyvateľov
1 400 000
1 200 000
1 000 000
800 000
600 000
400 000
200 000
0
Obdobiee rokov 20055-2008 bolo pre všetky regióny
r
obdo
obím výrazného hospodáárskeho rastu
u, pričom
vrchol teejto expanziee bol v rokuu 2008. Počaas uvedenej etapy všetkyy regióny zaaznamenali rast
r HDP,
zamestnaanosti, rast počtu poddnikateľskýchh subjektov
v a výrazný prílev priaamych zahrraničných
investíciií(PZI). Ťahúúnmi ekonom
miky boli najmä
n
tradičn
né odvetvia priemyslu, ako sú stroj
ojárenský,
automobbilový, elektrrotechnický,, chemický priemysel.
p
Do
D týchto oddvetví smeroovalo aj najviac PZI
a súčasnne predstavujú odvetvia s najvyšším ekonomickým
e
m potenciálom
m pre rozvojj regiónu.
Hospodáársky rast zaastavila v rokku 2009 sveetová hospod
dárska kríza,, ktorá sa neegatívne prej
ejavila vo
všetkýchh regiónoch. V súčasnostti regióny zazznamenali po
omaly rast hoospodárstva.
Porovnaaním ukazovaateľa HDP/oobyv. jednotllivých partneerských regiiónoch bolo zistené, že najväčšiu
n
úroveň dosahujú reegióny z Čieech. Najsilnnejším sloveenským krajom je Trnaavský kraj. Celkovo
najslabšíím je Trenčiaanský kraj.
147 Tabulka č. 50 HDP/oobyv. v roku 2008
14 000
0
12 000
0
10 000
0
8 000
0
6 000
0
4 000
0
2 000
0
0
Hoci Treenčianský krraj dosahuje najnižšiu úrooveň HDP/ob
byv., dosahuuje najvyššiuu úroveň výd
davkov na
VaV zo všetkých paartnerských slovenskýchh regiónov. Najvyššie
N
výýdavky zo všetkých parttnerských
regiónovv dosahuje Jiihomoravskýý kraj a najnižšie Žilinský
ý kraj.
Tabulka č. 51 Výdavvky na VaV v roku 2007
250 00
00 000
200 00
00 000
150 00
00 000
100 00
00 000
50 00
00 000
0
Opačná situácia prettrváva v oblaasti počtu zaamestnancov VaV v slovvenských parrtnerských reegiónoch.
Tu dosaahuje spomeedzi nich naajvyššiu úrovveň Žilinský
ý kraj. Celkkovo najvyššiu úroveň dosahuje
Jihomoraavský kraj a najnižšiu Trrnavský kraj.
148 Tabulka č. 52 Zamesstnanci VaV v roku 2007
12 000
0
10 000
0
8 000
0
6 000
0
4 000
0
2 000
0
0
Zo zhrnnutia výsledkkov realizovvaných analýýz v rámci inovačných
i
stratégií moožno konštattovať, že
inovačnéé aktivity voo všetkých partnerských
p
regiónoch sú
s nedostačuujúce. Dôvoddy pretrvávaania tohto
stavu moožno vidieť, okrem už sppomenutých, v nasledujúccich faktoch::
• väčšina podnikoov má síce sppracovanú innovačnú strattégiu, avšak na
n veľmi kráátke časové obdobie,
o
• inovvačné aktivitty sú vykonáávané zväčša bez akejkoľľvek periodiccity,
• neexistuje silnýý vzťah meedzi výskum
mno-vzdeláv
vacím systém
mom a poddnikovou sfférou, čo
spôsobuje následne extrémnne nízku mierru súkromný
ých investíciíí vo výskumee a vývoji,
• neddostatok proaaktívnych a systémových nástrojov v inovačnej poolitike,
• neddostatočne rozvinutý systéém financovvania vedy a výskumu.
v
K hlavnýým bariéram
m brániacim zavádzaniu
z
innovácií patriaa:
• neddostatok vlasttných financií na realizácciu interného
o a externéhoo VaV, najmää u MSP,
• obťťažný prístupp k cudziemuu kapitálu, abbsencia riziko
ového kapitáálu,
• neddostatočná poodpora verejnného sektoraa,
• abseencia inovaččných stratéggií v podnikoch, systémov
vého prístupuu k inovačnýým procesom
m,
• neddostatok odboorného persoonálu,
• nescchopnosť unniverzít a veerejných výsskumných in
nštitúcií splnniť požiadavvky kladené na VaV
zadania zo stranny firiem,
• závislosť dcérskkej spoločnossti na výskum
me materskejj spoločnostii,
• byrookracia.
K zvyšovvaniu mieryy inovatívnoosti firiem by
b mala nap
pomôcť efekktívna spoluupráca, či už
u medzi
podnikatteľským a verejným sekktorom repreezentovaným
m najmä uniiverzitami, aalebo medzi firmami
navzájom
m. Z realizovvaných prieskumov vypplynulo, že význam
v
spoolupráce s akkademickou pôdou a
vedecko – výskumnnými inštitúciami je pre firmy relevaantne nízky. Firmy sú voo svojich ino
ovačných
aktivitácch viac meneej osamotenéé, ak vstupujjú do spolup
práce, tak predovšetkým s dodávateľľmi alebo
klientmi.
Najčasteejšou úspešnne fungujúcoou formou sppolupráce v partnerskýchh regiónoch sú klastre. Tie
T majú
dlhodobúú históriu naajmä v Českeej republike. Je to spôsob
bené silnou podporou
p
tejjto formy spolupráce,
ktorá na Slovensku úplne
ú
absentuuje. Klastre sú
s podporovaané iba zo sttrany samosppráv, tomu zo
odpovedá
ich stav a zameranie..
149 Medzi ďalšie formy spolupráce patria napríklad technologické platformy, hospodárske komory,
agentúry regionálneho rozvoja, inkubátory, podnikateľské kluby, rôzne grantové, finančné nástroje
a nechýbajú ani súkromné iniciatívy.
Z uvedeného vyplýva, že všetky partnerské regióny majú veľký inovačný potenciál, ktorý nie je
v plnej miere využívaný. Efektívnejšie využívanie inovačného potenciálu by za ideálnych podmienok
malo viesť k trvalo udržateľnému rastu a zvyšovaniu kvality života v týchto regiónoch.
150 POUŽITÁ LITERATÚRA
Názov
Kontakt
Jihomoravský kraj
BIC Brno, s.r.o.
JMK
Český statistický úřad
Úřad práce Brno-město
RRA JM
Jihomoravského inovačního centra
Zlínský kraj
Zlínský kraj
www.kr-zlinsky.cz
Městský úřad Uherské Hradiště
www.mesto-uh.cz
Český statistický úřad Zlínského kraje
www.zlin.czso.cz
Úřad práce Zlín
www.portal.mpsv.cz/sz/local/zl_info
Ministerstvo průmyslu a obchodu
www.mpo.cz
Agentura CzechInvest
www.czechinvest.org
Regionální inovační strategie Zlínského kraje
www.inovace-zlinskykraj.cz
Inovační portál Zlínského kraje
www.inovacnipodnikani.cz
Trnavský kraj
Regionálna inovačná stratégia Trnavského http://www.trnavasamosprávneho kraja
vuc.sk/dokumenty_rr_sap.html
Program hospodárskeho a sociálneho rozvoja http://www.trnavaTTSK na 2009-2015
vuc.sk/dokumenty_rr_sap.html
Žilinský kraj
Žilinského http://www.zask.sk/showdoc.do?docid=8885
Regionálna inovačná stratégia
samosprávneho kraja
Oficiálna stránka Štatistického úradu SR
Oficiálna stránka spoločnosti SARIO
http://www.statistics.sk/
www.sario.sk
151 Analýzu podnikateľského a inovačného prostredia šiestich prihraničných regiónov SR – ČR
spracovali partneri projektu InNOBorder, ktorými sú:
INOVA NOVA, n.o. – koordinátor
Osvaldova 28
917 01 Trnava
Slovenská republika
www.inovanova.sk
Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Na Jízdárně 7 702 00 Ostrava Česká republika www.arr.cz Slovenské centrum produktivity Univerzitná 6 010 08 Žilina Slovenská republika www.slcp.sk Trenčianska regionálna komora
Slovenskej obchodnej a priemyselnej komory
Jilemnického 2
911 01 Trenčín
Slovenská republika
www.sopk.sk
Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště
Studentské náměstí 1531
686 01 Uherské Hradiště
Česká republika
www.ohkuh.cz
Krajská hospodářská komora jižní Moravy
Výstaviště 1
648 04 Brno
Česká republika
www.khkjm.cz
152

2 jihomoravský kraj

Transkript

Podobné dokumenty

Nový hotel Stará Ameryka je vstupenkou do Těšínských Beskyd

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2015

Trend kultivace GM plodin v Evropě Hranolky a