Rukověť_zahrádkáře_2004.
Transkript
1 Váení pøátelé - èlenové Èeského zahrádkáøského svazu. Uplynul rok, blíí se termín distribuce èlenských známek a s nimi ke kadému z Vás opìt, jak jsme slíbili bezplatnì, pøichází dalí výtisk zahrádkáøské roèenky s názvem Rukovì zahrádkáøe 2004. Je tøeba øíci, e jsme pøed rokem s obavami oèekávali, jak bude tato nová odborná publikace èlenskou základnou pøijata a jak se povede její distribuce prostøednictvím ÚR ÈZS a ZO ÈZS ke vem èlenùm naeho svazu. Mohu konstatovat, e a na zcela ojedinìlé problémy s distribucí výsledek pøedèil oèekávání. Dobrá vìc se podaøila a jak usuzuji z øady pøíznivých ohlasù, publikace zaujala a líbila se. Rád bych touto cestou upøímnì podìkoval vem funkcionáøùm ÚR a ZO, kteøí se jakýmkoliv zpùsobem podíleli na tom, e se Rukovì dostala a Vám do rukou. Vìøím, e i nová Rukovì zahrádkáøe 2004 bude pro Vás zajímavá a pouèná a ji odbornými informacemi o netradièních druzích ovoce, virozách lilií èi pìstování královen naich oken a balkonù - pøevislých pelargonií. V organizaèních informacích se doètete o zaloení nové specializované základní organizace (SZO) s názvem - Pelargonie, jejím cílem je nauèit své èleny, v rámci celé ÈR, pìstovat a mnoit mukáty v irokém sortimentu barevných variací pro zkrálení fasád naich obydlí. Nebudou chybìt ani informace ekonomické a informace, které zpracovala vedle právní i komise zahrádkových osad a péèe o èleny. V neposlední øadì budete pozváni i k návtìvì výstav, jako napø. výstavy KVÌTY na výstaviti v Lysé nad Labem, kterému je ji 10 let. a s ním od samého poèátku Èeský zahrádkáøský svaz úzce spolupracuje. Pøeji nové publikaci astný start a pøízeò ètenáøù! Vá RNDr. Josef Klime - pøedseda ÈZS Váení pøátelé zahrádkáøi, èasopis Zahrádkáø Vám jistì není nutno pøíli pøedstavovat, vìtina z vás ho dobøe zná, èi jej dokonce pravidelnì odebírá, a tak má stále i pøes problémy se sniující se èlenskou základnou ÈZS svých témìø pùl milionu pravidelných ètenáøù, navíc má skuteènì dlouhou tradici, v roce 2003 oslavil ji 35 let své existence a stále zùstává èeským èasopisem pro èeské ètenáøe. Vydavatelem èasopisu je Èeský zahrádkáøský svaz, a proto je urèen pøedevím pro Vás, obsahuje nejen odborná témata, ale dotýká se i problémù a dìní ve Svazu. Nezapomíná ani na doplòková, avak stále ádaná temata, jako aranování, recepty, kvízy a povídky. Zahrádkáø pøináí pravidelnì pøehled výstav, pøednáek a dalích akcí poøádaných ZO èi ÚR ÈZS. Vyuijte i vy bezplatných slueb svého èasopisu k jejich oznámení, navíc mùete v redakci výhodnì získat k rozdávání na vai akci starí výtisky Zahrádkáøe. Za pøízeò, kterou èasopisu Zahrádkáø vìnujete Vám velmi dìkujeme, nebo èasopis svou existencí a spoluúèastí umoòuje konání øady svazových akcí, na které by jinak ÈZS jen obtínì shánìl finanèní prostøedky, proto se domníváme, e odebírání naeho èasopisu by mìlo být pro èleny ÈZS samozøejmostí. 2 Dovolte nám vak upozornit na monost, jak èasopis získávat pravidelnì levnìji a jetì s øadou zajímavých dárkù formou pøímého pøedplatného, nebo tu mnozí nai ètenáøi jetì nevyuívají. Pøímé pøedplatné pro rok 2004 èiní stále jen 20,- Kè za jedno dodané èíslo, a tak Vás celoroèní pøedplatné vyjde na pouhých 240,- Kè a jetì v prùbìhu roku obdríte rùzné zajímavé dárky, pøedevím v podobì osis nových odrùd zelenin, kvìtin, èi léèivek. Pro získání pøímého pøedplatného pøitom staèí jen zavolat na nai bezplatnou Zelenou linku 800 100 134 a domù pak obdríte kompletnì vyplnìnou sloenku k platbì. Po uhrazení Vám ji bude pravidelnì do schránky doruèován ve fólii zabalený èasopis. Èasopis Zahrádkáø mùe být i pøíjemným dárkem pro Vae známé èi pøíbuzné, k tomu od nás jetì dostanete dárkový certifikát. Na Vae názory, doporuèení, inspirace, pozvání na zajímavé akce èi na Vae pøíspìvky se tìí redakce èasopisu Zahrádkáø. Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 tel.: 222 781 773, e.mail: [email protected], web: www.zahradkari.cz SVAZOVÉ INFORMACE Pelargonie - nová SZO ÈZS Poèátkem roku 2003 vznikla, na základì velké iniciativy souèasné pøedsedkynì Ing. Aleny Heinrichové, nová specializovaná základní organizace Pelargonie pøi ÚR ÈZS Beroun. Organizace sdruuje èleny z celé republiky a poprvé se veøejnosti pøedstavila rozsáhlou expozicí na výstavì Kvìty 2003. SZO ÈZS Pelargonie svým èlenùm poskytuje dostatek odborných informací o pìstování, mnoení, pøezimování pelargonií a páskatých, bøeèanolistých, velkokvìtých èi vonných a pestrolistých druhù a odrùd. Souèástí jejich èinnosti je i vzájemná výmìna rostlin a vìøte, e èlenové mají jak zaèáteèníkùm, tak pokroèilým co nabídnout. O íøi pìstovaných odrùd hovoøí i obrázek ze sbírky pøedsedkynì ing. A. Heinrichové na zadní stranì obálky. O své zkuenosti se s Vámi snaí podìlit formou nìkolika pìkných èlánkù v této publikaci. Pokud se domníváte, e SZO Pelargonie by pro vás byla tou pravou specializací, neváhejte a vstupte do jejich øad. Informace o èinnosti SZO Pelargonie a kontakt na její odborníky najdete na zahrádkáøských webových stránkách www.zahradkari.cz/pelargonie nebo se obracejte písemnì na SZO ÈZS Pelargonie, Ing. Alena Heinrichová, 267 12 Lodìnice 172, pøípadnì telefonicky na 311 672 902. Ing. Milo Koeník KVÌTY 2004 - Lysá n. Labem Je tomu ji deset let co se v Lysé nad Labem zaèaly poøádat zahrádkáøské výstavy na novì vybudovném výstaviti. Po úspìných výstavách Zemìdìlec, ve kterých byl ÈZS spolupoøadatelem se zde od roku 1996 koná i nejvìtí celorepubliková zahrádkáøská výstava KVÌTY, jejím hlavním organizátorem je Èeský zahrádkáøský svaz. Výstava si za tu dobu ji vytvoøila dobrou tradici a kadoroènì do Lysé nad Labem pøiláká na 50 tisíc návtìvníkù. Pokud jste výstavu KVÌTY ji nìkdy v minulosti navtívili, urèitì Vás není nutné pøesvìdèovat o kráse vystavených kvìtin, o neobvyklém rozsahu aranérských expozic a o íøi nabízeného sortimentu rostlin v prodeji, svìdèí o tom i obrázek na zadní stranì obálky této publikace. A pokud jste na výstavì doposud nebyli nezbývá mi ne Vás pozvat od 8. do 11. èervence do Lysé n. Labem. Ing. Milo Koeník Bezpeènost a dostupnost uloení finanèních prostøedkù ZO a ÚR ÈZS Právní kanceláø JUDr. Jeøábka, která zastupuje ÈZS v právních záleitostech, øeila v posledním období nìkolik problémù s uloením finanèních prostøedkù ZO a ÚR. Tyto problémy nastanou v pøípadì, kdy ZO nebo ÚR má finanèní prostøedky uloeny na vkladní kníce nebo na bìném úètu nìkterého funkcionáøe, zpravidla hospodáøe. V pøípadì, e tento funkcionáø je z rùzných dùvodù nedosaitelný, nebo dokonce zemøe, stávají se uloené finanèní prostøedky pro organizaci nedostupnými. V pøípadì úmrtí jsou zahrnuty do dìdictví. Doporuèujeme proto ZO i ÚR øeit uloení finanèních prostøedkù organizace jen na produktech u penìních ústavù, kde je zajitìno spoleèné disponování s tìmito prostøedky alespoò dvìma povìøenými funkcionáøi souèasnì. Limit pokladní hotovosti si stanoví kadá organizace sama podle svých moností. Osoba, která pracuje s finanèní hotovostí ZO nebo ÚR má mít uzavøenu Dohodu o hmotné odpovìdnosti. Pokladní hotovost bývá uloena nejèastìji u hospodáøe ZO nebo ÚR a ne vdy oddìlenì od hospodaøení rodiny. Doporuèujeme kadé ZO, která hospodaøí v øádech desetitisícù Kè, zváit uloení finanèní hotovosti, nad stanovený pokladní limit, v nìkteré bance nebo ve Svépomocném fondu ÈZS. Banky ovem za vedení úètu a pohyby na úètu pøedepisují poplatky. Úroky ze vkladù jsou v souèasné dobì velmi nízké, a tak se mùe stát, e výe poplatkù za vedení úètu a za pohyby na úètu pøevyuje úroky. Správa Svépomocného fondu ÈZS doporuèuje ÚR a ZO zváit monost uloit své finanèní prostøedky, nebo jen jejich èást, do Svépomocného fondu ÈZS (dále jen SVF). Výhody uloení finanèních prostøedkù ve SVF ÈZS: 1) vedení, evidence, správa, splátky, vklady do SVF a výbìry ze SVF jsou pro ZO a ÚR bez poplatku. Poèet pohybù (vklady a výbìry) v kalendáøním roce by nemìl pøekroèit èíslo deset. 3 2) výe úrokù, která byla schválena 6. zasedáním RR ÈZS dne 30.11.2003 pro rok 2003 takto: - pùjèka do SVF smluvní uzavøená na dobu 1 mìsíce bez výpovìdní lhùty - 1,0 % p.a., - pùjèka do SVF smluvní s výpovìdní lhùtou jeden rok - 1,6 % p.a., dva roky - 1,7 % p.a., tøi roky - 1,9 % p.a.. Zvýhodnìné pùjèky nejsou v roce 2003 uzavírány. V souèasné dobì vyuívá uloení finanèních prostøedkù ve SVF 28 - ÚR ÈZS a 133 - ZO ÈZS v celkové výi 6266.157 Kè. Statut SVF ÈZS byl schválen Republikovou radou ÈZS dne 25.11.2000 a byl zveøejnìn ve Vìstníku ÈZS è. 3/2000. V nezmìnìné podobì bude zveøejnìn v novém èísle Vìstníku ÈZS. Ivanka Koláøová, ústøedí ÈZS ivot v zahrádkové osadì ÈZS Proè být èlenem ÈZS? Proè existují spolky myslivcù, vèelaøù, chovatelù drobného zvíøectva apod.? Èleny tìchto sdruení se stávají lidé stejných zájmù a vyuívají výhod, které jim toto èlenství pøináí. Jak je to s tìmito výhodami u zahrádkáøù èlenù Èeského zahrádkáøského svazu? Kadý z výe uvedených spolkù a tedy i zahrádkáøský musí pro své èleny zajistit: - organizaèní zabezpeèení, - odbornou výchovu a èinnost, - právní zabezpeèení a právní pomoc. Po více ne 12 letech boje právní komise ve spolupráci s komisí pro pùdu, zahrádkové osady a ivotní prostøedí a dalími obìtavými èleny ÈZS o záchranu zahrádkových osad je nutno se zamyslet nad dalím ivotem v tìchto zahrádkových osadách. Komise pro pùdu, zahr. osady a P proto èlenùm v zahrádkových osadách pøedkládá nìkteré skuteènosti. 1) Zahrádkové osady vznikly svépomocí nadencù - zahrádkáøù, kteøí i na naprosto neúrodných pozemcích byli schopni vybudovat krásné zahrádky, spoleèná zaøízení, která jim usnadòovala ivot v tìchto osadách. Je tøeba, aby si to uvìdomili i ti, kteøí v souèasné dobì novì pøicházejí do vybudované osady. V poslední dobì èasto vidíme, e v zahrádkových osadách dochází k panelákovým vzta4 hùm. Nìkteøí èlenové se ani neznají, nekomunikují spolu a nemají ani snahu navazovat pøátelské vztahy, které byly v minulosti naprosto bìné. Z toho potom vyplývají nedobré sousedské vztahy resp. spory, èím se vytrácí jeden z hlavních úèelù, tj. klidné proití volného èasu. Komunikace a pøátelské vztahy jsou pøedpokladem pro vzájemné pochopení mezi lidmi. 2) Vzájemnou spoluprací, tj. svépomocí vznikla spoleèná zaøízení jako napø. oplocení, cesty, rozvody vody, el. proudu apod. To platí také o spoleèné malé mechanizaci, dílnì, motárnì, palírnì atd. Asi málokdo pochybuje o tom, e finanèní podíl jednotlivcù na tìchto zaøízeních byl minimální a mnohem nií ne kdyby si kadý poøizoval tato zaøízení sám pro svou zahrádku. Obèas se objeví názor, e v dnení dobì ádnou organizaci ji nepotøebujeme. Tam, kde se tak rozhodli pochopili po nìjaké dobì, e vybudovaná zaøízení potøebují nadále údrbu, opravy a obnovu. Na to musí být urèitá organizace a lidé, kteøí se o to budou starat. Bohuel tento majetek nìkdy láká rùzné podnikavce, kteøí by ho rádi jakýmkoliv zpùsobem získali nebo zneuili. Proto je tøeba, aby si èlenové uvìdomili svá práva, zúèastòovali se jednání organizace a také o spoleèném majetku spoleènì rozhodovali. 3) Zahrádkové osady jsou dùleitou slokou ivotního prostøedí, co je vude v Evropì vysoce cenìno, nebo neumoòují jenom vyuití volného èasu zahrádkáøù, ale obohacují ivotní prostøedí svou zelení a hlavnì kyslíkem, kterého zvlátì mìsta potøebují stále více. Aby si zahrádkáøù ostatní obèané váili, musí také dbát na správné hospodaøení s odpady. Zásadou je, e vekeré biologické materiály ze zahrádky se zpracovávají kompostováním a k pálení se výjimeènì vyuívá pouze døevní hmota. Ostatní odpady se musí ze zahrádkové osady odstranit a uloit na urèená místa. Èerné skládky, vznikající kolem zahrádkových osad nejsou jejich dobrou vizitkou, jsou dùvodem ke konfliktùm s obcemi a mohou skonèit vysokou pokutou. Vedení zahrádkových osad musí na hospodaøení s odpady dbát a zajistit jejich odvoz na urèenou skládku. 4) Spolupráce zahrádkových organizací s obcemi je velmi dùleitým pøedpokladem pro udrení organizovanosti zahrádkáøù a posílení dobrých vztahù, které jsou pro obì strany velmi uiteèné a oboustrannì výhodné. 5) V odborné a výchovné èinnosti je velmi prospìná vzájemná spolupráce základních organizací, která umoòuje aktivní odbornou èinnost ve formì výmìny zkueností, pøednáek, výstav, exkurzí apod. Ke zvýení odborné zdatnosti zahrádkáøù pøispívá pomoc územních rad ÈZS, které mají k dispozici sbor odborných instruktorù. Ti provádìjí pøednáky a instruktáe v zahrádkách a vytváøejí tak pøedpoklady pro odborný rùst èlenù ÈZS a bohatí èinnost organizace. Územní rady ÈZS vydávají informace o pìstování, pomáhají v organizaèní èinnosti základním organizacím a koordinují jejich vzájemnou spolupráci. Nìkteré zabezpeèují i potøeby pro pìstební èinnost. Èeský zahrádkáøský svaz je zaloen na demokratických principech. Vyí orgány svazu jsou tvoøeny èleny, které si základní organizace zvolily na èlenské schùzi jako své zástupce. Proto je dùleité, aby si základní organizace zvolily zodpovìdné zástupce do územní rady a aktivnì tak pøispìly ke zlepení èinnosti nejen územní rady, ale i republikové rady ÈZS. 6) Republiková rada ÈZS jako vrcholný orgán Èeského zahrádkáøského svazu a) spolupracuje s vrcholnými státními orgány pøi tvorbì zákonù a dalích právních pøedpisù, které pøímo ovlivòují èinnost zahrádkáøù, b) zabezpeèuje písemné a ústní právní porady, zejména pro základní organizace, c) schvaluje prostøednictvím vech èlenù ÈZS Stanovy a Jednací øád ÈZS platný pro vechny organizaèní sloky ÈZS, d) spolupracuje s ostatními zájmovými svazy v Èeské republice, e) je èlenem Evropské ligy zahrádkáøù a zajiuje tak spolupráci s ostatními národními svazy v Evropì, f) zabezpeèuje práci s mládeí formou organizování výtvarné soutìe, soutìe Mladý zahrádkáø apod. a k tomu vydává vhodné publikace a propagaèní materiály, g) zabezpeèuje odbornou èinnost a výchovu vydáváním odborných publikací a èasopisu Zahrádkáø prostøednictvím nakladatelství Kvìt, h) zabezpeèuje vzdìlávání èlenù odbornou výchovou vlastních odborných instruktorù prostøednictvím Oblastního kolení a Ústøední zahrádkáøské akademie, i) poøádá celostátní odborné pøednáky, instruktáe a semináøe, j) vydává pro vechny èleny ÈZS Rukovì zahrádkáøe, k) zabezpeèuje vydávání Vìstníku ÈZS a jeho prostøednictvím informuje vechny funkcionáøe ÈZS, l) poskytuje organizaèním slokám ÈZS monost uloení finanèních prostøedkù do Svépomocného fondu a pùjèek ze Svépomocného fondu za výhodnìjích podmínek ne nabízí penìní ústavy. Pokud jsou snahy zruit základní organizace ÈZS, je tøeba si uvìdomit, e bez organizace není mono delí dobu existovat. Za sloitých podmínek a mnohdy s velkými ztrátami se zøizují organizace nové - obèanská sdruení apod. Je tøeba, aby se èlenové ÈZS zamysleli, zda svým aktivním pøístupem ke kolektivu základní organizace ÈZS dosáhnou vyøeení svých potøeb nebo pøipustí rozbití stávající organizace a následnì budují novou organizaci, bez které ivot v zahrádkové osadì není moný. Zahrádková osada není jen náhodný shluk zahrádek, ale organický celek. Komise RR ÈZS pro pùdu, zahrádkové osady a ivotní prostøedí Nìkteré aktuální problémy ÈZS V období politizace ivota spoleènosti je dobøe si uvìdomit, e zahrádkáøská organizace je nepolitickým zájmovým sdruením, jeho èinnost se opírá o zákony a platné právní pøedpisy, jim odpovídají svým obsahem Stanovy a Osadní øád ÈZS. Tìmito základními dokumenty se øídí celá organizaèní struktura zahrádkáøské organizace, 5 která je vytváøena a obmìòována na základì demokratických voleb a v praxi pùsobí jako demokratická samospráva. Souèasná praxe poskytuje mnoho dùkazù o tom, e politizace zahrádkáøského ivota je snadná a ve svých dùsledcích cílovìdomì napomáhá v rozkládání zahrádkáøské organizace ukonèením èlenství nejen jednotlivých zahrádkáøù, ale i zánikem celých zahrádkáøských osad, èasto s pochybným majetkoprávním vypoøádáním. Proè a komu se to daøí? Rozbory vìtiny takto ukonèených pøípadù nás pouèují, e i nevelký majetek ZO ÈZS stojí nìkterým èlenùm za to, aby znevaovali zahrádkáøskou organizaci a její organizaèní èlánky, vyzdvihovali její zbyteènost a neperspektivnost, aby znechutili zahrádkáøskou èinnost vìtinì poctivých zahrádkáøù natolik, e pøestanou navtìvovat èlenské schùze a poté ukonèí své èlenství. Výsledkem je, e z meniny je postupnì vytvoøena vìtina potøebná pro odsouhlasení likvidaèního aktu vèetnì nespravedlivého majetkoprávního vypoøádání. Je to jedna z metod, jak omezit v ÈZS demokracii a uèinit z ní nástroj likvidace a vyøazení vìtiny èlenù z podílu na majetku a jeho rozdìlení. Øeením je poctivý návrat k demokratickým pøincipùm v èinnosti ZO ÈZS a v zahrádkových osadách. Tuto pøíleitost poskytují pøipravované volby výborù ZO ÈZS. Bylo by ádoucí, aby se do nich zapojila vìtina èlenù, aby byla vìnována dostateèná pozornost výbìru kandidátù do výborù ZO ÈZS a do vech dalích stupòù a aby oslovení kandidáti byli ochotni kandidátku pøíjmout. Velkou pøedností zahrádkáøské èinnosti byla a je vzájemná solidarita, která má své rozmìry místní, národní a mezinárodní. Tato pøednost vyluèuje ze ivota sobectví, lakotu a závist. Pùsobí na principu sounáleitosti a vzájemné podpory jednotlivcù, èástí i celku nejen v tísni, ale i v pøedcházení stavu tísnì. V posledních letech byla oprávnìnì projednávána pøi povodních a záplavách. Znaènì opomíjena byla vak solidarita potøebná pøi realizaci programu stabilizace ÈZS, který spoèíval v právním zajitìní vech kategorií pozemkù, na nich èlenové ÈZS uskuteèòují svou èinnost. Tento program byl vyhláen v roce 1995 a obsahoval úkoly právního zabezpeèení pozemkù uívaných v souladu s ustanoveními zákona 6 è. 229/1991 Sb. v platném znìní, na které se vztahovala ochrana do èervna 2001. Právnì nedoøeeny byly také pozemky pronajaté od státu a pozemky v tìebních oblastech. Tyto na první pohled neøeitelné úkoly jsou splnìny díky existenci naí organizace ÈZS a odpovìdné práci demokraticky zvolených zástupcù do RR ÈZS a do PRR ÈZS. Výsledkem je, e zánik ZO ÈZS v dùsledku opoutìní právnì nezabezpeèených pozemkù je minimální a e sniování poèetních stavù èlenù i ZO ÈZS má pøevánì jiné pøíèiny. Nyní jsme v zavrování fáze pøípravy návrhu zákona o zahrádkáøské èinnosti, jím chceme zajistit základní právní podmínky pro celé zahrádkáøské hnutí Èeské republiky a vytvoøit rovnoprávné právní podmínky pro zbývajících 120 tisíc èlenù, kteøí uívají pronajaté pozemky. Z tohoto struèného výètu je zøejmé, e jde o solidaritu, kterou ÈZS poskytuje celé èlenské základnì ji od roku 1990. Jako jeden z organizátorù a aktérù této rozsáhlé, vìcné a cílevìdomé solidární èinnosti prospìné vem zahrádkáøùm a ve svých dùsledcích celé spoleènosti, se musím pozastavit nad nìkterými poadavky o právní rady, jejich obsahem je ukonèení èinnosti ZO ÈZS proto, e byl zvýen èlenský pøíspìvek, za který se nic nedává a jak provést najetkoprávní vypoøádání po ukonèení èinnosti. Odpovìï je obsaena v tomto èlánku. Stanovisko nic za to dokazuje velice nízké povìdomí o spoleèenském významu ÈZS, jeho aktivitách v zájmu èlenù, které vede k sobeckému potlaèení solidárnosti ve formì èlenského pøíspìvku. Vyskytují se i pøípady populizmu v celé organizaèní struktuøe ÈZS. Jiný projev náhlého hrubého poruování práv zahrádkáøù je vyvolán prodejem státních pozemkù. Nìkteøí èlenové ZO ÈZS se po koupi státních pozemkù rozhodují vystoupit z ÈZS a zahrádkaøí samostatnì. Na tom není nic nezákonného, kdyby skupina samostatnì hospodaøících bývalých èlenù ÈZS neuzavøela dosud spoleènou a spoleènì pøed 25 lety vybudovanou pøístupovou cestu tìm èlenùm ÈZS, kteøí také koupili státní pozemky, ale neukonèili èlenství v ÈZS. Odùvodnìní je prosté. Je to ná soukromý majetek, vy k nìmu nemáte ádné právo. Tyto pøípady jsou hrubým poruením § 134 odst. 1 a § 151 odst. 3 obèanského zákoníku, které pojednává o právu vydrení u nemovitého majetku po 10 letech a o vìcném bøemenu, které mùe zøídit soud. Podobné pøípady lze tìko pochopit, el vznikají a vypovídají, e místo seriózních dohod mezi zahrádkáøi a jejich bývalých èlenù nelze vylouèit soudní spory jen proto, e nad dobrými mezilidskými vztahy pøevládlo právem nepodloené vlastnické právo. Právní komise RR ÈZS Souèasné starosti drobných vinaøù I kdy poslední léta, zvlátì rok 2000 se ukázal jako nejlepí v posledních desetiletích, nevznikly u naich drobných vinaøù dùvody k optimismu. Ceny vstupù do produkce hroznù i dalí náklady na jejich zpracování se stále plíivì zvyují, zatím co realizaèní ceny motových hroznù a vína stagnují nebo se dokonce sniují. Nai vinaøi stárnou a zájem mladích nenahrazuje úbytek vinaøù zvyklých nejen na døívìjí tvrdí pracovní, ale také snazí odbytové podmínky. Nostalgické vzpomínky a poukazování na minulost nejsou vak východiskem k øeení. Cesty k øeení jsou jiné a vichni, kteøi hledají v záplavì dneních informací východiska, udìlají první nezbytný krok k jejich nalezení. Jaké jsou tedy cesty k øeení nejen k udrení, ale i k dalímu monému rozvoji naeho vinaøství? Pøedevím je nutno chápat vechny kroky, jakkoliv dobøe mylené, k vinaøství jako celku, nikoho nevyjímaje, tedy i drobné vinaøe. Máme jetì v ivé pamìti výkup hroznù kolem 40 % dodávaných drobnými vinaøi do tehdy státních vinaøských podnikù. Domnívám se, e toto vypìstované mnoství hroznù se podstatnì nesníilo i kdy jeho dalí realizace se projevuje jinak. Je také otázkou, jak správnì chápat drobného vinaøe co do velikosti jeho vinice. Zatím co napø. p. Woditschka z Herrnbaumgarten, Dol. Rakousko s výmìrou 16 ha vinice (a mnoho dalích s podobnou výmìrou vinic v tomto regionu) se prohlauje za drobného vinaøe, u nás je to povaován vinaø do 0,1 ha. Mají-li mít uvaovaná opatøení k rozvoji vinaøství oèekávaný efekt, není moné z nìj vyøazovat tisíce vinaøù, jejich pøínos nemùe být zanedbatelný. Jedná se zejména o uplatòování prvkù údrby krajiny, ekologické ochrany vinic, zlepování ivotního prostøedí, podpora turistiky a pod. Zde je nutno pøipomenout význam ji èásteènì vybudovaných vinaøských stezek, které nejsou pa- tøiènì vyuívány, co vadí jak vinaøùm, tak zejména turistùm. Nebude li spoluprací vinaøù zjednána nutná náprava, mohlo by to vést ke sníení turistiky. Vechny tyto aktivity jsou otevøeným polem pro vechny vinaøe, bez rozdílu velikosti obdìlávané plochy, ponìvad jejich význam je pro vechny potøebný. Zvlátní kapitolou je odbyt hroznù a vyrobeného vína. V pøípadech docílené dobré úrody kvalitních hroznù jsou vinaøi nuceni realizovat hrozny za ceny vyhovující zpracovatelùm, bez ohledu na jejich dobrou kvalitu jedná se o hrozny pøi docilované cukernatosti min. 19 ÈSN a výe. Není mono ve vìtí míøe vyuít tìchto hroznù k výrobì výbìrových vín pro jejich jednotlivá relativnì malá mnoství. Lze dovodit, e není vyuíváno k prodeji víno, které dociluje pøi pøísluné cukernatosti pro víno s pøívlastkem: kabinet - 40 % pozdní sbìr - 50 %, Øeení je v soustøedìní tìchto hroznù ke spoleèné výrobì a realizaci, a u formou místních výrobních a odbytových drustev, nebo jakoukoliv vhodnou formou, která vyhovuje jak pìstitelùm, tak i jejich zpracovatelùm. Tato vína jsou i odbytovì mnohem výhodnìjí pøi lahvování a tím i jejich vyí cenì. Dále je moné tímto zpùsobem realizovat výrobu a prodej po vzoru rakouských a nìmeckých vinaøù jako prodej vhodných partií místních typických odrùdových kvalitních vín, která jsou konsumenty oceòována a vyhledávána. Podpora vinaøství a vinohradnictví je v souèasné dobì i formulována v koncepci rozvoje vinaøství Jihomoravského kraje, který obsahuje øadu úèinných opatøení vèetnì finanèních podpor. Je proto v zájmu vech vinaøù, vinaøských spolkù, ale pøedevím naich základních organizací ÈZS ve vinaøských obcích, aby se s nimi seznámili a pøi jejich realizaci plnì spolupracovali. Tato spolupráce naich vinaøù v obcích i regionálních sdrueních pøi tìchto cílech je pro obì strany ádoucí a nezbytná. Èím dùslednìji jí budeme provádìt, tím døíve se budeme dostávat na ádoucí úroveò vinaøù v sousedních zemích. Musíme si vìøit, e na to máme. Zavazují nás k tomu docílené dosavadní výsledky práce v posledních 46 letech trvání naeho svazu, které odvedl mezi naimi vinaøi a to jak v èeských, tak i moravských regionech. ing. Blaej Ingr, vinaøská komise ÈZS 7 JARO V koichu sij jaøinu, v koili oziminu. Bøezen suchý, duben mokrý, kvìten vìtrný pytle obilím a sudy vínem naplní. Duben chladný, detivý úroda nás navtíví. Mokrý duben - hojnost ovoce. Chladno a veèerní mlhy v máji - hojnost ovoce a vína Výsadba pelargonií na koneèné stanovitì V dubnu ji máme starosti, jak udret sazenice pøi zemi, aby nám pøíli nevytáhly. Pøesadíme je do nádob, ve kterých by mìly kvést. Hodí se k tomu vekeré nádoby, které jsou opatøeny otvory pro odtok pøebyteèné vody. Pokud to mùeme ovlivnit, vyvrtáme otvory z boku asi 1,5 - 2 cm nad dnem. Rostliny tak mají v parných dnech jakousi záchrannou kapsu v podobì pohotové vláhy. Poèítáme s tím, e budeme zalévat zespodu, protoe bohatì rostoucí a kvetoucí sazenice zakryjí okraje nádob listy a my je nechceme rozlámat konvièkou. Proto poøídíme hned podmisky. Pro pøesazení vyuijeme smìs zemì ze záhonku a Substrát pro pelargonie v pomìru 1:1, nebo smìs prosátého kompostu, zemì ze záhonku a písku v pomìru 3:2:1 a 3:3:1 pokud máme kompost z hnoje. Prodávané substráty mají vìtinou hodnì organických souèástí, ale málo jílovitých. Mukáty by mìly mít v zemi alespoò 30 % jílovitých èástic. Proto je lepí pouít smìs. Drenání otvory v nádobách zakryjeme propustnou vrstvou z hrubého písku, tìrku, tluèených starých kvìtináèù, keramzitu ap. Na tutu vrstvu lze nasypat 0,5 cm starého zetlelého hnoje nebo dobrého kompostu. Potom nasypeme pøipravený substrát a sázíme sazenièky. Ne hloubìji ne byly døíve. Postavíme do podmisky a do podmisky zalijeme. Pøi sázení se snaíme sázet do øady 15 cm od sebe nebo do sponu 15 x 15 cm. Pokud nemrzne a jsme pøipraveni pøi pozdních mrazících rostliny pøikrýt tøeba netkanou textilií, dáme radìji nádoby s mukáty hned na místo, kde budou celé léto. Lépe si zvyknou a vítr je hned tak nerozláme. Prvnì hnojíme zase hnojivem pro zelené rostliny týden po výsadbì. Následující hnojení, opìt po týdnu, bude ji hnojivem pro kvetoucí rostliny. Èetnost hnojení budeme 8 kadý týden zvyovat. V plném kvìtu to bude kadou druhou zálivku. Pokud na rostliny prí nezaléváme, ale pøebyteènou vodu vyléváme. V parných dnech zaléváme tøeba i dvakrát dennì vdy za chládku. Nejlepí zálivková voda je deová odstátá na teplotu, ve které ijí kvìtiny. Nejlepím stanovitìm pro mukáty je jiní, jihozápadní a západní expozice. Jetì snesou východnì orientované stanovitì, ale na severní stranì pokvetou jenom málo, právì tak jako kdekoli ve stínu. Proto je lepí na zastínìná místa radìji vysázet letnièky, které stín a polostín respektují. Jsou to skupiny fuchsií, begonií nebo balzamín. Mukáty lze sázet ve spojení s jinými rostlinami, které potvrzují jejich vzrùstnost, doplòují prázdná místa nebo barevnì výsadby dolaïují. Délku pøevisù zvýrazní prosázení bøeèanem, pøípadnì asparagusem. Ten vytvoøí z obyèejného truhlíku svatební aranmá. Praktická je kombinace mukátù pøevislých a páskatých. Hezky vynikne prosázení mukátových truhlíkù letnièkami. Modrý nestaøec (Ageratum) nebo luté pantoflíèky (Calceolarie) dodá mukátùm veselosti. Ing. Alena Heinrichová, SZO ÈZS Pelargonie Chvála detì Deová voda byla vdy povaována za nejlepí zálivkovou vodu a vìtinou jí je stále. Je mìkká, protoe neobsahuje vápník. Deová voda je slabì kyselá (hodnota pH 6 - 6,5), pøedevím kvùli obsahu volné kyseliny uhlièité. K pøednostem deové vody patøí také vysoký obsah kyslíku, asi desetkrát více ne napøíklad ve studnièní vodì. Dále je tøeba uvést, e ji máme bezplatnì k dispozici, nebo padá na støechu kadého domu. Deová voda se hodí jak k zalévání zahrady, tak i jako uitková voda ke splachování záchodù, k mytí aut a pro dalí úèely. Deovou vodu ze støech zachytáváme asi za 10 minut i døíve od zaèátku detì, nebo se spláchnou prach i neèistoty ze støechy. Jako záchytné plochy deové vody jsou nevhodné støechy dehtované nebo kryté dehtovanou lepenkou. Z dehtu se trvale rozpoutí nepatrné mnoství kodlivých látek, které není vhodné na zahradì roziøovat. Z kladných vlastností deové vody lze dále uvést, e neobsahuje, na rozdíl od studnièní vody, elezo, proto nezùstávají pøi jejím pouívání ke splachování WC v záchodové míse hnìdé skvrny. V praèce vede její pouívání ke znaèné úspoøe pracích prostøedkù, protoe tato voda neobsahuje vápník, a tím se mnoství pracích prostøedkù sniuje zhruba na polovinu ve srovnání s praním ve vodì obsahující vápník. Je vhodná také k zalévání a rosení pokojových kvìtin, nebo nezvyuje hodnotu pH v zeminì a na rostlinách a kvìtináèích se netvoøí nepøíjemný vápenatý povlak. To ve jsou dùvody pro akumulaci deové vody a navíc je ze vech druhù vody nejsnáze dosaitelná. Zachytávání deové vody není tedy pøeitek doby, ale velmi rozumné opatøení jak z hlediska pìstitelského, tak i ekonomického. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Stálezelené døeviny Stálezelené listnaté keøe i stromy mají listy vytrvávající na rostlinì déle ne jeden kalendáøní rok. A na výjimky pocházejí z klimaticky pøíznivìjích oblastí, tj. z krajin teplejích. Nìkdy je celoroèní prùmìrná teplota pøiblinì stejná jako u nás, ale zima mùe být mírnìjí, léto chladnìjí. Takové podnebí bez výrazných teplotních výkyvù a s vysokou vzdunou vlhkostí je zejména v pøímoøských oblastech nebo místnì u velkých a hlubokých jezer. Nìkteré nízké druhy rostou ve vysokých horách nebo severských krajinách, kde jsou pøes zimu pøirozenì chránìny snìhem. Význam pro pøeití stálezelených døevin má také mírné zastínìní v lesích. Vìtina neopadavých rostlin není u nás zcela odolná vùèi silnìjím mrazùm také proto, e jim pøi dlouho zamrzlé pùdì prostì dojde voda a potom uschnou. Svìení listù vak jetì nemusí znamenat tento stav. Nebez- peèným obdobím je i pøedjaøí, kdy na slunci teplota povrchu listù a vìtví silnì kolísá. U nás se mohou pìstovat takøka výluènì jen keøe. Do niího stromku obèas dorùstá cesmína obecná (Ilex aquifolium), jako liany se výe dostanou bøeèan popínavý (Hedera helix) a zimolez Henryùv (Lonicera henryi). Z dalích rostlin pak mohou po letech za pøíznivých okolností dosáhnout tøí metrù rùzné pìniníky (Rhododendron) a kalina vrásèitolistá ( Viburnum rhytidophyllum). Zvlátní samostatnou skupinu pøedstavují bambusy, jen by také pøes zimu nemìly ztrácet list. Stálezelené døeviny sázíme na pøistínìná místa, napø. na východní nebo i severní strany budov, pod vyí jehliènany a pod hlubokokoøenící listnaté stromy s øidími korunami. Naprostý stín je nevhodný, protoe pak letorosty patnì vyzrávají. Zrovna tak ovem u vìtiny druhù nemají anci dlouho vydret osamìle vysazené keøe na jiní stranì budovy pøed bílou stìnou nebo na svahu pro monost úpalu a vysýchání pùdy. Podle nárokù na pùdu a vláhu mùeme rody stálezelených rostlin u nás pìstovatelných rozdìlit pøiblinì do následujících skupin. 1) Rostliny vápnostøené vyadující kyselou a vzdunou pùdu s vysokým obsahem humusu. Rozhodnì tyto døeviny se nebudou daøit ve sléhavé jílovité zeminì nebo v ornici s vysokým obsahem vápence. Pùvodní zem se na vìtinì míst tedy musí pøed výsadbou èásteènì, tedy alespoò z 1/3, nahradit raelinou (nikoliv raelinovým substrátem s upraveným pH). Nìkdy si mùeme také vypomoci kompostovanou drcenou borovou nebo smrkovou kùrou, listovkou z ovocných sadù nebo parkù, pískem, a pokud je to v místì dovoleno, i lesní hrabankou. Robustnìjí druhy vyadují takto upravenou pùdu v hlubím profilu (40 cm), nízkým staèí na rýè. V poadavcích na pùdní vlhkost mùeme dále rozliit u acidofilních døevin tyto dalí skupiny. a) Rostliny vyslovenì mokøadní pocházející z raelini. Kasiope (Cassiope), klikva (Vaccinium macrocarpon), kyhanka (Andromeda), rojovník (Ledum), ícha (Empetrum). 9 b) Rody s vyím nárokem na vlhkost, ale nesnáející pøemokøení, na tìkých pùdách je proto nutná drenání vrstva. Èasto horské rostliny. Brukentálie (Bruckenthalia), dabécia neboli irský vøes (Daboecia), fylodoce (Phyllodoce). hebe (Hebe), leukote (Leucothoe), libavka (Gaultheria), lýkoveèek (Chamaedaphne), mamota (Kalmia), mamotìnka (Kalmiopsis), pìniník (Rhododendron), pernétye (Pernettya), piéris (Pieris), vøesovec (Erica), zimostrázek (Chamaebuxus). c) Døeviny vyadující suí písèitohumózní pùdu a více slunce. Brusinka (Vaccinium vitis-idaea), medvìdice (Arctostaphylos), vøes (Calluna). 2) Rostliny, které ocení vìtí podíl humusu, druhy listnatých lesù. Vìtinou jim vyhovuje neutrální pùdní reakce. Pøidáváme nepøíli vyhnojený kompost, rùzné prodávané zahradnické substráty, pøípadnì i raelinu. Cesmína (Ilex)), døíál (Berberis buxifolia, B.gagnepainii, B. julianae, B. candidula), kalina (Viburnum rhytidophyllum, V. x pragense), lýkovec (Daphne arbuscula, D. blagyana), masoplod (Sarcococca), skimia (Skimmia), tlustoblizník (Pachystima), zimolez (Lonicera nitida, L. pileata). 3) Rostliny bez zvlátních poadavkù na sloení pùdy. Pokud je vrstva ornice na zahradì støednì tìká, hlinitá, neutrální a v hlubí vrstvì víceménì stejnorodá, nebude potøeba ji upravovat. Barvínek neboli brèál (Vinca), bobkovieò (Prunus laurocerasus), brslen (Euonymus fortunei), hlohynì (Pyracantha), levandule (Lavandula), mahónie (Mahonia), mahóniodøíál (Mahoberberis), skalník (Cotoneaster salicifolius, C. dammeri), tlustonitník (Pachysandra), zimostráz (Buxus). Stálezelené keøe se vysazují nejlépe zjara v dubnu nebo pak v záøí, vdy s nerozpadlým koøenovým balem. Musí mít do zimy èas dobøe zakoøenit. V suchých obdobích je u vìtiny druhù nutná vydatná zálivka, zvlátì na podzim. Dostateèná zásoba vláhy je dùleitá pro dobré pøezimování. Na zimu se spodní èásti vìtví a okolní pùda pøikrývají 10 vyí vrstvou listí, kterou zajistíme proti odfoukání chvojím nebo netkanou textilií. Je ideální, kdy se nám podaøí rostliny zastínit co nejvýe. Nepromrzlá pùda umoòuje pøijímat vodu i v zimì a v pøípadì abnormálních mrazù zamezí pøikrývka zmrznutí vìtvení u zemì. Z nìho pak po seøíznutí rostliny vìtinou dobøe regenerují. V hustích zapojených porostech niích keøù (pokryvné výsadby) se vytváøí vhodné mikroklima, take pøikrývka není zapotøebí s výjimkou choulostivìjích druhù (napø Berberis julianae, Cotoneaster salicifolius, Lonicera nitida, L. pileata). Stálezelené døeviny se zbyteènì neøeou, jen pøi namrznutí nebo zmlazování. Bez problému se øezem tvaruje hlavnì zimostráz. Vhodným obdobím pro vìtí zásahy je pøedjaøí. Podle potøeby rostliny pøihnojujeme meními dávkami plných hnojiv, je neobsahují chlór. Pro vápnostøené rostliny (skupina 1) je potøeba pouívat kyselá umìlá hnojiva jako jsou síran amonný, superfosfát, síran draselný nebo prodávané smìsi hnojiv tohoto typu. Pøihnojujeme v období duben a èerven ve dvou èi tøech dávkách, nikoliv pozdìji. Dbáme o dùkladnou hloubkovou zálivku v suchém létu, ale hlavnì koncem listopadu ne zamrzne pùda. V sadovnických úpravách na zahradách jsou stálezelené keøe cenìny pro u nás vdy trochu exotický vzhled. Jejich funkce je podobná jako u jehliènanù (konifer). Nìkteré vak i pìknì kvetou nebo mají výrazné plody. Stálezelené døeviny mohou vytváøet temné pozadí. Druhy s lutì èi bíle panaovanými listy vyniknou jako solitery. Pìknì pùsobí také v sousedství døevin s barevnou kùrou a druhù kvetoucích brzy zjara. Nerozptylujeme je vak po celém objektu a nemísíme bezdùvodnì s opadavými keøi. Nízké ménì nároèné druhy, vytváøející husté porosty, jsou cennými pokryvnými døevinami a slouí jako náhrada za trávník. Pouívají se té do skalek, mezi trvalky, otuilé pak i do nádob, na terasy, støení zahrady apod. Na støíhané ivé ploty je nejvhodnìjí zimostráz (Buxus) a hlohynì (Pyracantha). Rozmnoování stálezelených keøù je moné nìkolika zpùsoby. Rozhodnì nejuívanìjím je vak øízkování polovyzrálými a vyzrálými øízky od èervna do podzimu. Pícháme je do smìsi raeliny s perlitem a umístíme, nejlépe v perforovaných pøepravkách do zastínìného paøenitì, skleníku nebo na verandu. Prostor uzavøeme, udrujeme stálou vlhkost a teplotu, stíníme. Zvýenou pozornost je také potøeba vìnovat prvnímu pøezimování mladých rostlin, které je nejvhodnìjí v bezmrazém prostøedí. Rozmnoování semenem pøichází v úvahu u mahónie (Mahonia) a vøesu (Calluna), pokud se nejedná o kultivary. Ty u vech tìchto rostlin roubujeme. Pokud potøebujeme získat jen nìkolik nových sazenic z naeho oblíbeného keøe, jen máme na vlastní zahradì, je vhodné se pokusit o zahøíení. Výhon rostoucí blízko zemì na jaøe ohneme, naøízneme a pøipevníme do jamky s pùdou vylepenou kompostem nebo raelinou tak, aby vrchol byl opìt nad zemí. Dobré zakoøenìní trvá pøi rovnomìrné zálivce èasto i dva roky. Pak výhon odstøihneme, sazenici pøesadíme. Nìkteré stálezelené rostliny mùeme mnoit i pouhým dìlením, tøeba barvínek (Vinca). RNDr. Jiøí lebèík, VÚKOZ Prùhonice Stromkové mukáty Neobvyklé tvary obyèejných kvìtin jsou souèasnou modou a ve výsadbách na záhonech nebo v nádobách pùsobí exoticky. Není sloité je vypìstovat i doma. Nechat vytáhnout obyèejný mukát do výky tím, e mu soustavnì odlamujeme postranní obrost vèetnì listù není sloité. Pokud doroste do výky, kterou si pøedstavujeme, zatípneme vrcholek a necháme rozrùst do strany. Vyvázat musíme v korunce k delí opoøe, nejlépe vícekrát. Stejnì nenároèné je vytvoøit stromek z pøevislého mukátu. Po zakoøenìní rostlinu nezatípneme, ale vyváeme ji ke klacíku a listy odstraníme a po posledních 5 listù. Po dosaení poadované výky vrchol zatípneme a z postranních výhonù vytvarujeme korunku. Na stromkové tvary vybíráme u páskatých mukátù velmi vzrùstné odrùdy. U pøevislých je lepí vybrat odrùdu se støedním rùstem, ale bohatì kvetoucí. V korunce jsou nepøíjemné dlouhé na konci kvetoucí lahouny. Z pøevislých mukátù lze vytvoøit vyvedením více výhonùm, které nahoøe sváeme docela zajímavé pyramidy. I tady je nutná opora a vyvázání. Starím stromeèkùm èasem zdøevnatí stonek tak, e ji oporu nepotøebují. K zesílení kmínku dopomùeme naøíznutím kùry po celé délce iletkou. Pøezimování mukátù. Metod pøezimování mukátù bylo popsáno mnoho. Balením do novin poèínaje, punèochami konèe. Na kadé metodì je kus pravdy v tom, e nikdy nejsou stejné podmínky pro zimní pobyt rostlin. Tam kde nejsou správné podmínky, je lépe se vìnovat nìèemu uiteènìjímu. Ztrácet nervy a propadat malomyslnosti jen proto, e se mi nìco nedaøí, na to je v denním ivotì prostoru dost a není tøeba to zhorovat v odpoèinkové oblasti. Na jaøe lze levnì zakoupit sazenice a je to bez nervù. Pøezimování mukátù je snaha pøipomenout rostlinì, e je èas k odpoèinku. V pøírodì pùvodní divoké pelargonie skoro vyschnou, pøípadnì se zatáhnou pod zem a poèkají si na nové svìtlo a vodu. My je tedy (pokud jsme tak neuèinili ji pøed øízkováním) v záøí pøestaneme pozvolna zalévat. Koncem záøí by jim mìlo staèit jedno zalití za týden. Stejnì tak v záøí ji nehnojíme. Rostliny pøestanou vyráet nové stonky, ale poupata jetì mají a kvetou. Peèlivì odstraòujeme odkvetlé kvìty a odebíráme uschlé listy, aby rostliny byly poøád èisté. Jakmile hrozí mrazíky, zkrátíme celou rostlinu na jednu tøetinu její velikosti, postøíkáme preventivnì proti plísním a kùdcùm a pøeneseme do svìtlé, vìtratelné místnosti. Tam rostliny pøi intenzivním vìtrání nadále pøisuujeme, aby jim staèila zálivka postupnì a jednou za 14 dní. Nejlépe je vyuít opìt podmisek, ale vodu do nich jenom podlévat. Celou zimu budeme odstraòovat odumøelé listy a kvìty, aby se na nich netvoøily zárodky plísní, èi nelíhli kùdci. Je dobré rozvìsit luté lepové desky a tím kontrolovat, výskyt hmyzu. Na konci února poprvé pøihnojíme a zvýíme zálivku do konce bøezna na jednou týdnì. Od této doby hnojíme pravidelnì jednou 11 týdnì hnojivem pro zelené rostliny. Bujnì rostoucí výhony zakrátíme a naøízkujeme. Nejvìtí chybou v této dobì je pøíliná péèe pìstitele. Je lepí na zálivku zapomenout, ne ji pøehnat. Rostliny musí být opravdu suché. Dostatek svìtla v této zimní dobì je pod sklem skleníku nebo verandy, tìsnì u skla okna na chodbì. V místnosti by mìlo být od 5 do 10 oC. Pokud dodríme tyto podmínky, budeme se na jaøe tìit ze své ikovnosti a z kvìtin, které nám kvetou stejnì jako sousedce, která si je na jaøe koupila. Ing. Alena Heinrichová, SZO ÈZS Pelargonie Roubování rùovitých Roubování v rámci rodù rùovitých (jabloò, tøeeò a vieò, jeøáby, skalníky, hlohy) Mezi rùovitými jsou zástupci ovocných druhù, jádrovin a peckovin, u kterých uíváme jako podno buï pøímo ten samý druh, nebo druh jiný, ovem, ze stejného rodu. Pro jablonì Malus sargentii, Malus pumila, Malus floribunda se bìnì pouívají semenáèe druhu Malus sylvestris, popøípadì vylechtìné podnoe mnoené vegetativnì. U nich vak nebývají výsledky jisté, nìkteré z podnoí øady M, MM i èeských J-TE nejsou k botanickým druhùm pøíli pøátelské. Tøenì a vinì (rod Prunus) mají své podnoe v ptaèce, mahalebce (Prunus mahaleb), jeøáby (i okrasní køíenci) v druhu Sorbus aucuparia. Srùsty jsou vcelku dobré, vitalita je vyí u druhù a typù s dìleným listem. Druhy a køíenci mající list celokrajný (a mení vitalitu v rùstu) je lépe roubovat, oèkovat nízko nad zemí nebo pouít na kmen podno s listem celokrajným - srùsty bývají lepí, nevytváøí se neestetické boule v místì vyího tìpování. Plazivé, pestrolisté i stálezelené skalníky se oèkují nebo roubují na vzrùstnìjí kmenotvorné druhy, napøíklad Cotoneaster bullatus, Cotoneaster acutifolius. Hlohy, køíenci hlohù se dobøe ujímají na vech zástupcích tohoto rodu, z hlediska dobré klíèivosti ji první rok po vysetí je vhodné pouívat Crataegus monogyna. Divoké hlohy rostou pomalu, koøení hluboko, semenáèe je nutné podøezávat nebo sít do misek a pøepíchnout je po vyklíèení s tím, e je nutné zakrátit (poranit) hlavní koøínek. Pomalý rùst lze zrychlit naoèkováním vzrùstných sloupovitì a vitálnì rostoucích odrùd jako je napø. Crat. monogyna Stricta. Snáenlivost mezi zástupci jiných rodù rùovitých - podno jeøáb, hloh, kdouloò, kdoulovec, semenáè vestky, myrobalán, trnka, vieò plstnatá. Vezmeme-li jednotlivé vhodné podnoe a budeme-li jmenovat to co se na nì dá roubovat musíme zaèít od témìø univerzálního jeøábu. Historie roubování - první zmínky o roubování v historii Ideální pøenos vlastností na generativní potomstvo je u rùovitých rostlin (ovocných druhù) prakticky nulový. Snad jen potomstvo èerného jeøábu, odrùdy Nero, je vìrné a shodné s pùvodní odrùdou. Tento problém byl jistì pøíèinou toho, e ji nai dávní pøedkové (kdy nìkde objevili strom s ovocem chutným) usilovali o pøenesení celé rostliny, èi její èásti do vlastního sadu, zahrady. Zpoèátku museli jen kopat a sázet, pozdìji staèilo ustøihnout vìtvièku a... Zaèínali s tím ji dávno pøed poèítáním naeho letopoètu, ovem vyí ujímavost roubù a oèek pøila pravdìpodobnì a v dobì, kdy se na noe zaèalo bìnì uívat elezo (nù se dal dobøe nabrousit). Theofrastos zvaný jako první pomolog v historii ve IV. století pø.n.l píe v Pøírodopise rostlin o oèkování, roubování, vysazování a oetøování rostlin. Kdy byl ostrý nù a kùò s jezdcem, dokázal dopravit rouby nebo oèka v pouitelném stavu z Persie a do Øecka, Øíma a mohli mít boháèi ovoce z Orientu doma za okny a nemuseli jezdci vozit ovoce samé. Nìkteré historické zprávy, napøíklad, e na vrbì rostly hruky lze oznaèit jako neznalost druhù hruní (Pyrus salicifolia, èi její forma pendula) ne jako úspìch lechtitele Jeøáb jako podno Jeøáb (Sorbus aucuparia) mùe být podnebo zahradníka roubujícího cokoli na conoí pod hrueò (!), hloh, skalník opadavý, koli. 12 køíence hlohu, muchovník, skalník neopadavý, aronii,... Sorbus aucuparia nesnáí pøemokøení pùdy, dlohodobé zamáèení, následné velké mrazy (po loòských povodních se letos mnoho jeøábù neprobudilo, nebo jen na zaèátku sezony proraily a poté uschly), ovem v místì, kde semenáè hrunì trpí vysokou hladinou spodní vody dokáe jeøáb podret hrueò zdravou, vitální. Srùsty jsou èisté, netrpí tolik mrazem jako hrueò výe roubovaná na kdouli. Hlohy - rod Crataegus (dle vzrùstnosti) si zachovávají své vlastnosti, kvetou druhý tøetí rok po naroubování, ménì vzrùstné typy vytváøí ostøejí pøechod v tlouce v místì roubování. Slabì rostoucí proto radìji roubujeme plátováním v koneèné výce nebo oèkujeme, roubujeme nad zemí, na mezikmen sloupovitì rostoucího hlohu. Rouby poloené za kùru nebo oèka ve výi korunky musí být alespoò dva, aby zakryla srùst, nevytváøely se jednostranné korunky. I muchovník (Amelanchier) lze vcelku dobøe roubovat i oèkovat na tuto podno. První rok, dva je rùst pomalejí, dalí roky se vitalita muchovníku zvyuje. Opìt vzniká disproporce mezi tloukou podnoe a roubu. Místo srùstu vak netrpí vìtrem ani mrazem, zima 2002/2003 takové rostliny dobøe provìøila. Kvìty se objevují tøetí (druhý) rok, plodnost se nesniuje. Aronia a ostatní køíenci zvaní èerný jeøáb srùstají s touto podnoí dobøe. V místì tìpování se po více letech ukazuje obrovský rozdíl ve vitalitì podnoe a roubu, rostlina vypadá jako zvlátní bonsai. V místì srùstu se nevylamuje ani netrpí mrazem, chorobami. Kdoulovec (Chaenomeles) vytváøí rùznì vitální keøe. Lze je øezem upravit i jako jednokmenné rostliny s korunkou, ovem s tím, e pravidelnì a mohutnì obrùstá. Tomuto se vyhneme, naroubujeme-li vybranou odrùdu na jeøáb. Rùst se ponìkud omezí, rostlina je trnitìjí, kompaktnìjí, kvete ji druhý, tøetí rok. Ponìkud se smazává rozdíl mezi bujností odrùd, ovem pro nás je v tomto pøípadì dùleitìjí barva a tvar kvìtu. Skalníky, rod Cotoneaster jsou dalími druhy srùstajícími s touto podnoí. Cenné jsou kombinace jeøáb-kmínek + pøevislé druhy, stálezelené druhy. Trvalé olistìní je podmínìno teplotami v zimì. V chladné chodbì, nevytápìném skleníku, v atriu, v mìstské zástavbì vydrí. Pøi poklesu pod -10 oC rostliny èásteènì opadávají, stejnì jako øízkovanci, pøi vyím poklesu namrzají. Kmínek je nejlépe roubovat plátováním, je dobré si vybrat podnoe o síle roubu, popøípadì oèkovat kmínek na dvou místech proti sobì. Dva rouby v roztìpu také dokáí skrýt místo roubování, jednostranné kaskády z roubu za kùru nebo na kozí noku se hodí spíe do kouta, na místo, kde stromek vidíme jen z jedné strany. Jeden roub nazakryje místo roubování. Velká vìtina tìchto rostlin slouí jako hrnkové, balkonové, stromky na terasy, do hal, atrií, ke vstupùm do domù. Pokud mohu nìco doporuèit, pak je to odnesení rostlin po sezonì a jejich vyklepnutí z nádoby, vysazení do záhonu a zalití. V omezeném balu snadno pøesychají i naopak trpí nadmìrnou zimní vláhou, mrazem. Na jaøe vyklepeme z koøenù starý substrát, doplníme do nádoby nový a strom poroste jako divý k vaí potìe. Hloh jako podno Hloh se èasto uvádí jako rostlina trpící spálou rùovitých, tedy nevhodný do výsadeb i jako podno. Dnení karanténní opatøení v celé Evropì a na naich hranicích nedávají velkou anci k jejímu dovozu a výskyt doma je sledován Správou ochrany rostlin. Mùeme vcelku odpovìdnì hloh pouívat. Pomalu roste, hùø koøení, potøebuje dostatek ivin pro sebe a zejména pro roubovance na nìm. Chceme-li omezit v rùstu kdouli, mipuli, muchovník, máme monost uèinit toto právì skrze hloh. Nìkteré z dalích kombinací Rod Cydonia (kdoule) dobøe srùstá s hlohem a kdoulovcem (Chaenomeles). Mipule (Mespilus) ve chvíli, kdy nechceme pouít hloh lze vcelku úspìnì naroubovat na hrueò nebo na kdouli. Vztah mezi kdoulí a hruní je rozepsán v pomologiích, kulturní kdouli lze naroubovat na hrueò, jeøáb. Ovocné druhy lze roubovat nebo oèkovat na podnoe jiných druhù i rodù, ne jsou 13 samy. V podstatì si mùeme doma pìstovat velmi rané odrùdy ji od zaèátku kalendáøního roku, s velmi èasnými skliznìmi. Z broskvoní se k tomuto hodí napøíklad odrùda Luna. Omezení rùstu, monost sázet broskvoò do kvìtináèe dá stromku trnka (Prunus spinosa), meruòce vieò plstnatá (Prunus tomentosa). Vieò plstnatá lze kombinovat i s tøení, viní. U této podnoe se uvádìla hrozba arky, je tøeba si problém osobnì vysledovat. Kombinace broskvoò, meruòka s podnoí myrobalánu (Prunus cerasifera), vestky (Prunus domestica) pro ménì pøíznivé pùdní èi klimatické podmínky je vcelku známá a ovìøená. Zimní roubování v ruce na podnoe s pìkným koøenovým systémem s krátkým uloením (roubování pol. II., ven III.) roubovancù pøed sázením v teplotách lehce nad 0 oC. Nejradìji roubuji plátováním jak na kmínek tak na koøenový krèek. Nejvyí oèko na podnoi pod páskou vylomím. Váu páskou, nezkouel jsem jetì rouby voskovat. I tak je úspìnost vdy nad 50 %, u jádrovin (to je pro mne i Amelanchier, Cotoneaster,..) vyí. V dobì, kdy zaèíná jít míza (kdy kvetou trnky), rouby za kùru i plátováním. Opìt se zbavím posledního oèka na podnoi pod páskou. Rouby spící nebo alespoò 14 dnù uloené v chladu i kdy ji byly naraené. Pøi tomto roubování podno musí mít vdy náskok ve vegetaci. V dobì sucha doporuèuji silnì Pøíprava podnoí, zalít podnoe cca 3 dny pøed roubováním. doba roubování, zpùsoby Podnoe pro roubování v zimì musí být Lze roubovat i v kvìtnu, ale za vlahého podostupné i v únoru, kdy mrzne a pratí. Ne- èasí, popøípadì rouby ochránit pøed odpasmí nìkde zamrznout, pøimrznout k zemi, pro- rem vody olejovým èi gelovým povlakem. toe èekáním na lepí poèasí ztrácíme èas na pøirùstání podnoe a roubu a hojení ko- Nìco rarity Aè je to pøitaené za vlasy, lze pìstovat øenù. Semenáèe - jeøáby, jablonì, ptaèky, ma- na jabloni hruky a naopak. Afinita není nejhalebky, skalníky na podnoe mohou být pro- skvìlejí, vitalita roubu také nic moc, ale bude stokoøenné, pokud mají ivé koøeny odpoví- plodit. Musí se obyèejnì ohlídat pøed vìtídající nadzemní èásti a jsou zjevnì zdravé, mi vìtry a vysokou úrodou, jen aby se nevyvitální (neduivci, kteøí narùstají na nehnoje- lomil. Jako rarita bude vypadat strom na nìm né pùdì více let nebo nálet s ponièenými koøeny se nehodí) pìstované. Hlohy je lépe poroste jeøabina, hruka, èerný jeøáb. Lze to na jaøe nahrnkovat, rok se o nì starat a na úspìnì zvládnout a mùeme pøidat na jedalím jaøe je roubovat. Poté se mohou buï den strom i dalí druhy jako je kdouloò ponechat v hrnku nebo lépe - vysadit do vol- a mipule. Stejnì tak mùeme na vestku do koruny né pùdy. Prostokoøenné semenáèe patnì naroubovat ryngli, do tøenì vieò nebo jinarùstají, rouby se ménì ujímají. Vegetativnì mnoené podnoe (jablonì, nou tøeeò (dùleité v místì, kde chybí opykdoulovec, odkopky vestek) mohou mít ko- lovaèi v okolních zahradách!!!). Jeden strom mùe pøináet vestky, øenù ménì, vytvoøí je èásteènì ji jako zaloblumy, ryngle, meruòky i broskvonì (ty se ené pøed sázením. Horí podnoe, slabé, neduivé je lepí musí oèkovat, rouby moc nejdou). Jde jen vysadit ven a pøítí rok je naroubovat venku, o to, kde je hranice Vaeho vkusu a touha po originálnosti. na místì. Ztratí se tím ménì èasu. Pokud je dost materiálu pouívám rouby s 3-4 oèky, spodní na ikmém øezu zavazuji Péèe za vegetace Vysazuje se v dobì, kdy se dá dostat do pod pásku, jinak roubuji dvouoèkové rouby, první oèko nechám odkryté, vyhnu se mu zemì - od bøezna, v suchých rocích je nutné zalévat, jinak se rouby neujímají, probudí se páskou. Osobnì upøednostòuji dvì doby roubo- oèka na bázi kmínku, zbytek stromku zasychá. vání: 14 Po vyraení vylamuji první volné oèko na podnoi pod vázáním. Nejsou-li oèka blíe ne 2 cm, dalí nechávám. Jinak vylomím i ty ve vzdálenosti 3 cm pod roubem. Kdy narostou na 5-6 listù, zalomím je - nikdy nesmí pøerùst roub. U silnì narùstajících podnoí èi roubù povoluji pásku (i dvakrát). Zaèátkem srpna vyholím kmínky, dlouhé výhony z roubu zakracuji. Jetì v tomto mìsíci pøeøeu pásky. Nedoporuèuji vylamovat vechny pupeny na podnoi, rostlina tím ztrácí sílu k výrobì asimilátù pro srùstání a roub. Teprve, kdy roub opravdu dobøe roste, lze u podnoí, které nechceme nechat sílit, vyøezat zcela obrost a kmínek èistit od raících spících pupenù od èervna. Mezidruhové a mezirodové tìpování je u rùovitých pomìrnì snadná a fungující záleitost. V historii - zejména okrasného zahradnictví se vyskytovalo èastìji ne dnes. Jsou i jiné kombinace, v rámci jiných èeledí a rodù, dávající skvìlé výsledky a se tají dech nad tou krásou, jen je vyhledat, vyzkouet a zrealizovat. Ing. Ivan Dvoøák Nové odrùdy jabloní a svalcù je støední, pøi probírce a velké velikosti. Slupka je støednì tlustá, hladká, rovná, bez ojínìní a mastnosti. Základní barva slupky je zelenolutá, krycí èervená, støední intenzity v íhané formì. Dunina je krémové barvy, nasládlé chuti, køehké konzistence, velmi avnatá. Sklízí se v polovinì záøí, konzumnì dozrává ji v øíjnu se skladovatelností do prosince. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím jabloòovým. Odrùda je vhodná do vech poloh, na bujnìjích podnoích je nutné koruny zakládat výe od zemì, ne jak je uvádìno bìnì pro jednotlivé tvary. ampion Red Podzimní a ranì zimní odrùda byla vylechtìna jako radiomutant odrùdy ´ampion´. Strom roste støednì bujnì, koruna má rozloitý habitus a dostateènì je zahuována støednì tlustými a tenkými výhony. Plodí brzy, ve shlucích i jednotlivì, na krátkém i rozvìtveném døevì. Plod je kulovitého tvaru, støednì velký, pøi probírce velký, bez eber a svalcù. Slupka je støednì tlustá, hladká, rovná, suchá, slabì ojínìná. Základní barva slupky je zelenolutá, krycí èervená, vysoké intenzity, celokrajnì rozmytá. Dunina krémové barvy je navinule sladké a nasládlé chuti, v závislosti na poloze pìstování, køehké konzistence a støední avnatosti. Stopka støednì dlouhá a dlouhá, støednì tenká. Sklízí se v polovinì záøí, konzumnì dozrává v listopadu. Na skladì vydrí do ledna. Odolnost proti napadení strupovitostí je nízká a proti napadení padlím jabloòovým støední. Odrùda je vhodná do vech poloh, v teplejí jsou plody sladí. K novinkám, které splnily pøedpoklady pro registraci v roce 2003 podle zákona è. 92/1996 Sb. o odrùdách, osivu a sadbì pìstovaných rostlin, ve znìní pozdìjích pøedpisù a byly zapsány do Státní odrùdové knihy Èeské republiky, pøibylo 7 nových odrùd tuzemského lechtìní. Rozdìlme si je do skupin podle doby konzumní zralosti. Do skupiny podzimních odrùd se zaøadily podle doby zralosti Vitan a ampion Red, do skupiny zimních pak Degas, Durit, Rubimeg, Blaník a Rubinstep. Udrovatelem vìtiny odrùd, vyjma odrùd Durit a Blaník, je SEMPRA PRAHA a.s. Degas Ranì zimní odrùda byla vylechtìná volVitan ným opylováním odrùdy ´Gascoigneho arPodzimní odrùda byla vylechtìna køíe- latové´. ním odrùd ´Golden Delicious´ a ´TE-317´. Strom roste bujnì a velmi bujnì, koruna Strom roste slabì, koruna má rozloitý a má vzpøímený a rozloitý habitus, bývá zaèásteènì pøevislý habitus, zahutìní plodo- huována tlustými a velmi dlouhými výhonosným obrostem je dostateèné, plodí ve ny. Plodí jednotlivì i ve shlucích, na krátkém shlucích i jednotlivì, na krátkém døevì. Plod døevì a má sklony k vyholování vìtví. Plod podlouhle kuelovitého tvaru, bez eber je kulovitého, pravidelného tvaru, velký a 15 velmi velký, bez ebrování a svalcù. Slupka je støednì tlustá, hladká, nerovná bez ojínìní. Základní barva je zelenolutá, krycí èervená ve formì líèka. Dunina krémové barvy je slabì navinulé chuti, dobré konzistence, velmi avnatá a voòavá. Sklízí se koncem záøí, konzumnì dozrává v listopadu se skladovatelností do ledna. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím jabloòovým. Je urèena jako vhodná pro pìstování na slabìji rostoucích podnoích, v teplých a støedních polohách. Durit Zimní odrùda, vylechtìna nìkolikanásobným køíením odrùd. Udrovatelem je Ing. Petr Hajduèek - Skrbeò. Strom roste bujnì, koruna má vzpøímený a rozloitý habitus, je zahuována tlustými, dlouhými výhony, které je nutné letním øezem redukovat. Plodí ve shlucích, na krátkém obrostu. Plod je kuelovitého tvaru, støednì velký, pøi probírce a velký, bez ebrování a svalcù. Slupku má støednì tlustou, drsnou, lesklou, suchou, bez ojínìní. Okolo kaliní jamky se vyskytuje rzivý povlak. Základní barva bìlavì zelená, krycí pak celoplonì èervená s tmavì èerveným pruhováním. Dunina je lutavá, navinule sladké chuti, velmi avnatá a voòavá. Sklízí se koncem záøí, konzumnì dozrává v listopadu. Skladovatelnost plodù je dobrá, lze je ve sklepì uchovat do poloviny února. Odrùda je rezistentní proti napadení strupovitostí a odolná proti napadení padlím jabloòovým. Je vhodná do teplých a støedních oblastí, ve vyích polohách, mrazových lokalitách a oblastech s vyí sumou sráek je rzivost na plodech výraznìjí. ká, rovná bez ojínìní. Základní barva je bìlavì zelená, krycí èervená støední intenzity s tmavì èerveným íháním. Dunina krémové barvy je nasládlá v chuti, køehké konzistence, velmi avnatá a dobrá. Sklízí se zaèátkem øíjna, konzumnì dozrává v listopadu se skladovatelností ve sklepì do února. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí a odolná proti napadení padlím jabloòovým. Je vhodná do vech poloh na støednì a ménì rostoucích podnoích pro nií tvary, pøi pouití bujnìjích podnoí jen pro vyí kmenné tvary nebo ménì úrodné pùdy. Blaník Zimní odrùda, vylechtìná køíením odrùd ´Florina´ a ´ampion´. Udrovatelem je pan Petr Kumta. Strom roste bujnì, koruna má rozloitý habitus, zahuují ji tlusté a dlouhé výhony, plodí ve shlucích, na krátkém plodonosném obrostu. Plod je kuelovitého a iroce kuelovitého tvaru, støední, pøi probírce velké velikosti, ebrovaný s masitými svalci na vrcholu plodu tj. v kaliní jamce. Slupka je støednì tlustá se svìtlými lenticelami, rovná, suchá, silnì ojínìná. Základní barva bìlavì lutá, krycí intenzivnì èervená v rozmyté formì. Dunina je bílé barvy, navinule sladká, støednì avnatá a voòavá. Stopka je tlustá, støednì dlouhá, plod vak nepøevyuje. Sklízí se koncem záøí, konzumnì dozrává v prosinci. Skladovatelnost je dlouhá, ve sklepì vydrí do února i bøezna. Odrùda je rezistentní proti napadení strupovitostí a støednì odolná proti napadení padlím jabloòovým. Lze ji pìstovat ve vech poohách, na slabì i støednì rostoucích podnoích. U odrùdy byla podána ádost o udìlení ochranných práv podle zákoRubimeg Zimní odrùda byla vylechtìná køíením na è. 408/2000 Sb. odrùd ´Megumi´ a ´Rubín´. Strom roste støednì bujnì, koruna má vzpøímený a rozloitý Rubinstep habitus, je zahuována støednì tlustými Zimní odrùda byla vylechtìná køíením a støednì dlouhými výhony. Plodí jednotlivì, odrùd ´Clivia´ a ´Rubín´. na støednì dlouhém døevì i krátkém plodoStrom roste støednì bujnì, koruna má nosném obrostu. Plod je kulovitého tvaru, vzpøímený a rozloitý habitus, je zahuovelký a velmi velký, bez ebrování a sval- vána øídce a to jen støednì dlouhými výhocù. Slupka je støednì tlustá a tenká, hlad- ny, plodí jednotlivì i ve shlucích, na krátkém 16 plodonosném obrostu, který je hustì nasazen na vìtvích s krátkými internodii. Plod je ploe kulovitého tvaru, støednì velký, bez ebrování se slabì výraznými svalci na vrcholu. Pøed malými plody a støídavou plodností se bráníme probírkou plodù. Se støídavou plodností souvisí i fakt, e odrùda má tendenci pøeplozovat. Slupka je støednì tlustá, suchá, rovná, bez ojínìní. Základní barva slupky je svìtle zelená, pozdìji lutá, krycí oranová s èerveným íháním vysoké intenzity. Dunina krémové barvy je nasládlá v chuti, køehké konzistence, avnatá a aromatická. Sklízí se zaèátkem øíjna, konzumnì dozrává v prosinci. Má dlouhou skladovatelnost, lze ji ve sklepì uchovat do bøezna a dubna. Odrùda je støednì odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím jabloòovým. Je vhodná do vech oblastí, na slabì a støednì rostoucích podnoích. U odrùdy byla podána ádost o udìlení ochranných práv podle zákona è. 408/2000 Sb. Ing. Duan Nesrsta, ÚKZÚZ, Odbor odrùdového zkuebnictví Vylil se nám do pùdy olej Nìkdy se mùe stát, e se nám v zahrádce vyleje olej, benzín nebo jiný ropný produkt z nezabezpeèeného obalu, pøímo z motorového vozidla nebo zemìdìlského stroje do pùdy. Vzniklou situaci bychom nemìli pøehlédnout ani tehdy, kdy jde jen o litr tìchto látek nebo byla zneèitìna produkènì nevyuívaná pùda, jako je napøíklad chodník, propastné zpevnìné plochy, skládka pùdy a podobnì. Nevímavost a zanedbání zneèitìní ropnými látkami zhoruje vlastnosti pùdy, a to dokonce do takové míry, e nastává výpadek porostu, nìkdy i na delí èas. Kromì toho se ropné látky dostávají do podzemních vod a zneèisují je. Litr oleje dokáe znehodnotit a milion litrù vody. Takováto voda se mùe dostat do studní a ohrozit nae zdraví, mùeme ji vypít nebo zaléváním zneèistit rostliny. Ropné látky jsou vìtinou hoølavé, proto jimi zneèitìné prostøedí, vèetnì pùdy, musíme chránit pøed otevøeným ohnìm. Nikdy bychom se nemìli pokouet nechat ropné produkty v pùdì shoøet, protoe vznikající splodiny nahradí shoøené kodlivé látky novými druhy kodlivin. Nemluvì o tom, e pøitom shoøí také pùdní organická hmota a celá ivá sloka pùdy. Zodpovìdný zahrádkáø èi chalupáø kadé ropné zneèitìní pùdy øeí. Vyuívá pøitom takzvanou odbouratelnost ropných látek v pùdì, co znamená, e se èinností pùdních mikroorganismù mohou rozkládat a na nekodný oxid uhlièitý a vodu. Samozøejmì, e tento proces je zdlouhavý a je tøeba ho urychlit. Postup podle Doc. Dr. Pavla Bielka, DrSc. z VÚPOP v Bratislavì je zaloený na zvýení aktivity v pùdì se vyskytujících mikroorganismù, které rozkládají ropné látky. Dosáhneme to prokypøením zneèitìné pùdy a souèasnì obohacením minerálními hnojivy, zejména dusíkatými a fosforeènými, nebo chlévským hnojem. U po pìti a esti mìsících se i velmi zneèitìná pùda tímto zpùsobem prakticky úplnì oèistí. V pøípadì aplikace chlévského hnoje i døíve. Ve snaze o urychlení tìchto procesù bychom vak nemìli nadmìrnì zvyovat dávky hnojiv. Staèí jich pøidat jen o trochu více ne pøi bìném hnojení. Kdy byla zemina zneèitìna silnìji a rozsáhleji, tehdy je vhodné tuto pùdu vybrat a pøimíchat do kompostu. Staèí deset a patnáct týdnù a opìt bude èistá. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Pøístup k ochranì rostlin proti lalokonosci na zahrádkách Lalokonosci z rodu Otiorrhynchus jsou velmi významní kùdci celé øady okrasných rostlin (jehliènaté, listnaté, vøesovitní, cibuloviny i hlíznaté). Z pohledu zahrádkáøù lze tento problém zúit na lalokonosce rýhovaného (Otiorhynchus sulcatus) a jeho kodlivost na rostlinách rodu Rhododendron, aèkoliv pomìrnì èasto má za následek i odumírání jiných døevin jako Euonymus, Taxus, Acer, Buxus, Cotoneaster a vøesovitních rostlin. S výrazným projevem skryté kodlivostí lalokonosce u Rhododendron se øada pìstitelù jistì setkala zejména v letoním velmi teplém jaru, v podobì rychlého zvadnutí a uschnutí rostlin (apoplexie). 17 Z hlediska pøístupu k ochranì v zahrádkách je vhodné znát nìkteré základní údaje o kùdci samém. Dospìlec je èerný, lesklý brouk z èeledi nosatcovitých (Curculionidae) o velikosti 7-10 mm, nelétá, jeho aktivita v podobì íru okrajù èepelí listù je pøevánì v noci (ve dne ukrytý), výsledkem jsou typické okrouhlé poerky okrajù èepelí listù. S výjimkou extrémních pøípadù, je význam tohoto pokození nízký a spíe estetického charakteru. Z intenzity íru broukù lze vak odhadnout mnoství larev lalokonosce, které pøezimovaly v koøenové zónì rostliny a také intenzitu napadení v pøítí vegetaci, protoe dospìlci migrují pouze minimálnì. Rozmnoování kùdce je velmi intenzivní, larvy (bìlavé, beznohé, rohlíèkovitého tvaru á 9 mm) se kuklí v kvìtnu a èervnu, líhnou se pouze samice, které se dále mnoí partenogeneticky, vajíèka (400-1000 ks) kladou od srpna na povrch pùdy, larvièky po vylíhnutí zalézají do substrátu koøenového balu rostlin, kde oírají nejprve koøenové vláení a jak zvìtují svou velikost posunují postupnì ír na hlavní koøeny a krèek rostlin. V poranìní koøenù a koøenového krèku rostlin írem larev spoèívá také hlavní kodlivost lalokonosce. Dochází k poruchám pøíjmu a transportu vody a ivin, rostlina postupnì chøadne, pùsobí povadlým dojmem, mùe vykazovat poruchy vykvétání, tvorby letorostù, zintenzivòovat prosychání listù i vìtví. Nadzemní èásti rostlin jsou velmi náchylné k vodnímu stresu (nízký pøíjem a vysoký odpar vody), u koøenového systému naopak snadno dojde k pøemokøení (sníená funkènost). Tento stav mùe trvat i nìkolik let. Pøípadná regenerace je dlouhodobý proces ovlivòovaný mnoha faktory. U prokázaného pokození rostlin lalokonoscem je proto vhodné konzultovat dalí postup (ponechání, nebo odstranìní rostliny) s odborníkem, protoe napadené rostliny jsou zdrojem kùdce pro dalí rostliny v okolí. Úèinnou kurativní ochranu proti lalokonosci je moné aplikovat pouze ve specializovaných profesionálních kolkách, kde je moné v produkèních záhonech uplatnit buïto systém chemické eliminace dospìlcù i larev, nebo biologické regulace larev kùdce. V prvním pøípadì se jedná o cílenou aplikaci 18 insekticidù, které vak z hlediska ivotního prostøedí pøedstavují látky zdraví kodlivé a vysoce toxické a pro hoby-zahrady jsou nepouitelné. Ve druhém pøípadì jsou na pìstitelské plochy naaplikovány invazní larvy parazitických hlístic z rodu Heterorhabditis. Tento systém je dílèím zpùsobem moné uplatnit i v nìkterých hoby-zahradách, je nutné ale zajistit vhodné podmínky pro usídlení hlístic. Ochrana proto musí spoèívat pøedevím v opatøeních preventivního charakteru: Nakupovat pouze rostliny vizuálnì nepokozené, v pøípadì zjitìní typických výkuskù na listech je lépe vyuít slueb jiného prodejce Opatrnì, ale dùkladnì prohlédnout koøenový bal, zda je dobré prokoøenìní, koøenové vláení by mìlo být svìtlé barvy, kosterní koøeny a krèek rostliny nevykazují známky poerkù, v balu nejsou pøítomny larvièky kùdce Pro výsadbu na stanoviti pouít vhodný, nejlépe komerènì vyrobený substrát doporuèovaný pro danou døevinu V pøípadì zjitìní nìkterých z uvedených poruch rùstu a vývoje konzultovat problém s pìstitelem nebo prodejcem rostliny, pøípadnì s rostlinolékaøským specialistou. V ádném pøípadì neprovádìt necílené experimentální aplikace pesticidù. Ing. Josef Mertelík, CSc. Navtivte Zahradnictví Lebi - Boskovice Tato firma, která se úèastní mnoha zahradnických výstav a spolupracuje s Èeským zahrádkáøským svazem, poøádá kadoroènì i výstavu pro veøejnost ve svém boskovickém zahradnictví. Ta se koná v letním období od 1. èervna do 1. záøí dennì i v sobotu a nedìli a rùzné typy osázení truhlíkù kvìtinami si návtìvník zde mùe prohlédnout. Firma poøádá i kolu pìstování balkonových kvìtin, do které je mono se pøihlásit telefonicky. Ve kole se mohou posluchaèi seznámit s funkcí zavlaovacího truhlíku system Lebi, ve kterém je mono mimo kvìtin pìstovat i zeleninu, koøení a vyuít jej k mnoení, èi pøezimování rostlin. Balkonové kvìtiny pìstuje firma v moderních typech skleníkù technolo- gickými zpùsoby, na kterých se podíli i pomoc poèítaèe. O tom, e zájezd do boskovického zahradnictví stojí za to, napoví i obrázky na zadní stranì obálky této publikace. Svoje výpìstky prodává zahradnictví celoroènì ve specializovaném skleníku svého zahradnictví, u kterého lze parkovat osobním autem, èi autobusem na firemním parkoviti. Odbornou návtìvu je moné spojit s prohlídkou boskovického hradu, zámku, idovské ètvrti, èi nedalekého Moravského krasu. Vedoucí firmy Petr Lebi vyvinul mobilní foliovník systém Lebi pro pøedpìstování a pìstování kvìtin a zeleniny. Do Boskovic je moné pøicestovat i vlakem, èi linkovým autobusem, návtìvu je mono objednat písemnì, mailem, telefonem, èi faxem nìkterým z tìchto kontaktù: Zahradnictví Lebi, s.r.o, Dukelská 16, 680 01 Boskovice, tel a fax : 516 452 192, 602 525 807, mail: [email protected] Pro èleny Èeského zahrádkáøského svazu poskytuje firma ve své prodejnì slevu po pøedloení platného prùkazu ÈZS na nákup pìstebních truhlíkù: pøi nákupu 3 ks truhlíkù dostane kupující 1 truhlík zdarma, tím na jednom truhlíku lze pro zahrádkáøe uetøit 40 Kè. Petr Lebi, Boskovice Pìstování papriky Poloha, pùda, hnojení Paprika je nároèná teplomilná zelenina, která nemá ráda støídání teplých a studených období, ani vìtí výkyvy teplot mezi dnem a nocí. Také nároènost na svìtlo je pomìrnì znaèná. Nejvhodnìjí jsou pro ni polohy sluneèné a chránìné, ne vak zastínìné a pùdy výhøevné, bohaté na humus i iviny s neutrální reakcí. Na tìkých a studených pùdách se jí nedaøí, naopak zajistíme-li paprice dostatek vody, na kterou má velké nároky, je její pìstování úspìné i na pùdách vyloenì lehkých. V osevním postupu je papriku nejlépe zaøadit jako plodinu druhé tratì a pøed výsadbou pohnojit prùmyslovými hnojivy s obsahem mikroprvkù pøi dodrení pomìru hlavních ivin pøiblinì 1,2 N : 1 P2O5 : 1,4 K 2O, který paprikám nejlépe vyhovuje. Chceme-li dosáhnout doopravdy pièkových výnosù velkých plodù, zaléváme pravidelnì lehce rozpustnými hnojivy typu Kristalon. Volba typu paprik a odrùd Nejvìtí mnoství zeleninové papriky je konzumováno v zeleném stavu (technická zralost). Není tomu tak dávno, kdy v ÈR i na Slovensku byly pìstovány témìø výhradnì odrùdy s jehlancovitými zelenými a svìtle zelenými plody (Zorka, Marya, Granova, Slovakia, PCR, Eva apod.), které pak byly doplnìny odrùdou Amy se smetanovì bílými respektive lutozelenými plody. V souèasné dobì nae firma pøipravila nové, vysoce výkonné hybridy, které lze v porovnání s odrùdou Amy charakterizovat následovnì (viz tabulka). Pøedpìstování sadby, výsadba, zalévání Jedním z prvních pøedpokladù dosaení vèasných a vysokých sklizní je vypìstování silných a pevných sazenic, které se po výsadbì rychle uchytí a plynule pokraèují v rùstu bez výrazného oku. Takové sazenice vypìstujeme, jestlie nesejeme pøíli brzy, zvolíme správný substrát a poskytneme jim dostatek místa vèetnì odpovídajících teplot v závislosti na délce a intenzitì sluneèního svitu. Zásadnì vyséváme do kvalitních výsevných substrátù nebo do navlhèeného hrubého Agroperlitu pøiblinì semeno na cm 2. Zaènou-li semenáèky tvoøit první pravé lístky, pøepichujeme je do semisterilních substrátù se støedním obsahem ivin. Pouijeme-li vlastní zeminu, která není semisterilní nebo oetøená Basamidem, aplikujeme pøi jejím míchání na kadý m 3 100 l roztoku vzniklého rozputìním 1 000 ml Kristalonu (modrý), 250 ml Previcuru, 125 ml Fundazolu, 125 g Novoziru (Dithane) ve vodì. Vlastní výsadbu podøídíme pøedpokládanému zpùsobu závlahy, skliznì ap. (øádky, dvojøádky). Stane-li se nám, e musíme vysazovat sazenice pøerostlé, otrháme nejprve vechny otevøené kvìty, vèetnì pøípadných zárodkù malých plùdkù. Proti plevelùm pouijeme herbicidy (STOMP ap.) nebo mulè, zejména èernou netkanou textilii, která pøíznivì pùsobí na rùst a vývoj papriky. 19 Výbìr ze sortimentu paprik firmy SEMO (stávající odrùdy, pøipravované novinky) Odrùda Amy Vzrùst Barva rostlin listù nií Z Superamy F1 * støední SZ Gelby F1 støední SZ støední Z Kvadry F1 Slávy F1 vyí støední Bery F 1 * Barva plodù technická botanická zralost zralost Z SÈ Z Z SÈ È jehlanec SÈ È vysoký Z Z TÈ Lungy F1 vyí Z Z TÈ Lydia F1 vysoký Z Z TÈ vyí Z-TZ Z-TZ støední Z-TZ Z-TZ Sára F1 * Rubika F1 Oreny F1 Hamík Pálivec Samara støední nií TÈ TZ TZ TÈ O Z-TZ Z-TZ TÈ støední Z-TZ Z-TZ È vyí TZ TZ iroký jehlanec lichobìník Z SZ SZ jehlanec SZ Z Astry F 1 * Pøevládající Hmotnost Výnos tvar plodù plodù trních (g) plodù (kg/m2) Poznámky O 90-100 100-110 100-110 2001 2002 4,3 6,3 Pøedevím pro tech. zralost 6 7,5 5,3 6,5 Pøedevím pro tech. zralost Pøedevím pro tech. zralost obdélník jehlanec 110-120 90-100 5,9 5,8 7 7,1 Pøedevím pro tech. zralost Pro techn. i botan. zralost iroký jehlanec delí jehlanec 100-110 6 7,2 Pro konzum i sterilaci 90-110 5,9 7,3 Pro konzum i sterilaci 70-80 4,2 5,8 Zejména pro sterilaci zplotìlý, uí jehlanec obdélník 90-100 120-140 kvádr kvádr 120-140 110-130 kozí roh 50-70 tenký beraní roh 30-35 zplotìlý, krátký jehlanec 30-40 5,7 6,3 4,9 4,7 7 7,7 6,8 6,3 Pro techn. i botan. zralost, mírnì pálí Pro konzum i sterilaci Pro konzum i sterilaci Pro konzum i sterilaci Plody témìø bez semen, chuová lahùdka Pro konzum i sterilaci, pálivý typ Pro konzum i sterilaci bez odstraòování semen Vysvìtlivky: * - pracovní, zatím nezaregistrované názvy 2001 - chladný prùbìh vegetace 2002 - teplotnì mimoøádnì pøíznivý rok Barvy: - lutá Z - lutì zelená SZ - svìtle zelená 20 Z - zelená TZ - tmavì zelená O - oranová SÈ - svìtle èervená È - èervená TÈ - tmavì èervená Na vodu je paprika pomìrnì nároèná a vyaduje pravidelnou závlahu po celou vegetaci. Mezi jednotlivými intervaly je potøeba ponechat pùdu dostateènì proschnout, aby koøeny mìly dostatek vzduchu a nedolo k èernání koøenových pièek. Musíme si být vìdomi, e na tìích pùdách a pøi mulèování pokozuje pøíliné pøemokøení rostliny podstatnì více, ne nedostatek vláhy. Pìstujeme-li papriku do botanické zralosti, zaléváme bìhem zrání plodù opatrnì, aby nedolo k jejich praskání a hnití. Rychlení paprik Papriky pìstujeme v rychlírnách proto, abychom jim vytvoøili optimální podmínky pro rùst a vývoj, zejména teplotní. Uvádìné optimum je 16 - 20 oC v noci a 24 - 28 oC ve dne (zamraèeno - sluneèno). Pøi vyích teplotách vìtráme, nesmíme vak zapomenout, e paprika nesnáí prùvan, a proto je ideální horní vìtrání, co platí i pro dveøe. Jakmile zaèneme papriku sklízet, nesmíme dopustit, abychom ve skleníku a pøedevím folníku mìli nadbyteènou vlhkost, která je hlavní pøíèinou rozvoje chorob v místech, kde pøi sklizni dolo k ulomení plodù nebo vìtví rostlin. Proto intenzivnì vìtráme i za cenu mnohdy niích teplot a do doby, ne dojde k zacelení a zaschnutí výe zmínìných ran. V souèasné dobì by mìlo ji být pøi rychlení samozøejmostí uchycení (vyvázání) rostlin. Doporuèuje se té i pøi polním pìstování zejména pìstujeme-li papriku bez mulèování. Ochrana proti chorobám Nejvánìjími chorobami paprik jsou virózy. Jejich zavleèení se bráníme nákupem zdravých osiv (z bezvirózních porostù, oetøená NaOH) a pøedevím vypìstováním viruprosté sadby. V posledních letech se v Izraeli, Maroku a Almerii (panìlsko) staly viry zpùsobující chlorotické a luté mozaiky (TMN, TEV, CMV, PVY, PMMV, AMV) z primárnì infikované sadby postrachem tamních pìstitelù. V porovnání s tímto je u nás karanténní bronzovitost (TSWV) nebo fytoplazmatická loutenka aster témìø bezproblémovì zvládnutelná. TSWV je výhradnì pøenáen tøásnìnkou západní. O fytoplazmì bylo podrobnì referováno v naem Zpravodaji è. 2/2002. Velmi nepøíjemnou chorobou je rovnì bakteriální skvrnitost (Xanthomonas campectris v. vesicatoria) zejména je-li napadena ji sadba. Tomu zabráníme výsevem fyzikálnì oetøených osiv, pouitím semisterilních substrátù a preventivním postøikem sadby alespoò Championem. Bohuel, úèinnìjí Kasumin u nás není stále zaregistrován. Jestlie se v porostu vyskytne hnití plodù (Fytoftora, Alternaria, Botrytrida) nebo odumírání vìtví èi celých rostlin (Sclerotinum, Fusarium, Verticillium), jedná se vdy o agrotechnickou chybu (nevhodný osevní postup, nestrukturní pøemokøelá pùda, pøíliná vlhkost vzduchu v rychlírnách, vìtí mechanické pokození rostlin pøi výsadbì, vyvazování, sklizni ap.), které se musíme vyvarovat. Sklizeò plodù Plody sklízíme postupnì v technické (konzumní) zralosti, kdy jsou øádnì vyvinuté a po mírném zmáèknutí slabì praskají, nebo vybarvené v botanické zralosti 1 x za 7-14 dnù. Tøídíme je podle velikosti a tvaru, pinavé oèistíme. Dùleité je, abychom v rychlírnách po sklizni odstranili z porostu vechny zbytky (ulomené listy, vìtve ap.), aby se nevytváøely pøíznivé podmínky pro vznik chorob. Ing. Karel Zavadil, SEMO, s.r.o. Smrice 21 LÉTO Je-li èerven mírný, nebude v prosinci mráz silný. Co èervenec neuvaøí, srpen nedopeèe. Zpoèátku-li srpen notnì høeje, budoucí se zima snìhem skvìje. V srpnu nelze ji slunci mnoho vìøit. Vápník do pùdy, nebo do kompostu? bému ochuzení pùdy vlivem zesíleného rozkladu humusu. Zároveò dochází k imobiliiroce rozíøenou praxí je pøídavek váp- zaci (znepøístupnìní) stopových prvkù, zeníku do kompostu. Tím se má podpoøit rych- jména eleza, které se projevuje chlorózami lé tlení, pøedejít neádoucím pachùm a zni- rostlin, manganu a boru. Ing. Miroslav Kalina, CSc. èit semena plevelù. Peèlivé zaloení kompostu a dobré promíchání organických látek Problém zvaný SRNÌ jsou vak lepí cestou a pøídavek vápníku je Pomìrnì èastým problémem zahrádkáøù zbyteèný. Pálené vápno i dusíkaté vápno znièí sice semena plevelù, ale i uiteèný i- jsou vosy a z nich pak nejvìtí strach mají vot v kompostu. Kromì toho nesmìjí pøijít z nejvìtího jejich zástupce - srnì. U nás ije do styku s èerstvým materiálem bohatým na jediný zástupnì srní - sreò obecná (Vespa dusík jako je hnùj nebo posekaná tráva, pro- crabro), která je a 3 centimetry dlouhá. Svá toe jinak dochází ke znaèným ztrátám du- pomìrnì veliká hnízda si staví z rozvýkaného ztrouchnivìlého døeva smíchaného se slisíku. O tom, e vápenatá hnojiva v rùzných for- nami a to pøedevím v dutinách stromù, na mách nejsou pro kompostování nezbytná, pùdách nebo pod podobnými pøístøeky, výjisvìdèí pokusy v Rakousku. G. Dunst prove- meènì i v pùdì, pøedevím v navákách. Hojdl v roce 1992 pokusy s komposty ze samot- nìjí bývá v teplejích oblastech. Obdobnì jako ných výliskù z vinné révy (výchozí hodnota u ostatních vos a oproti vèelám jejich ihadlo pH byla 4,5). Asi po osmi týdnech mìl kom- nemá zpìtný háèek, take pøi bodnutí nezùpost témìø neutrální reakci (pH 6,5 a 7,0). stává v místì vpichu. Je pravda, e u nìkterých Kdy pùda skuteènì vyaduje vápnìní, citlivìjích lidí mùe být bodnutí srnìmi i imìli bychom dát pøednost dolomitickému votu nebezpeèné, zejména je-li na hlavì. Ale vápenci, který obsahuje také hoøèík. Pøipo- podobné následky mùe mít u citlivých lidí mínáme, e potøeba vápnìní se nejlépe i bodnutí bìnou vèelou. Srnì jsou ale vyslozjistí rozborem pùdy (stanovení hodnoty venì plaí a pokojní tvorové a bodají pouze v pøípadì pøímého ohroení, pøedevím pøi nipH) v nìkteré laboratoøi. Kompost obsahuje zpravidla dostatek èení jejich hnízd. Základní potravou srní je vápníku z kuchyòských odpadù, døevìného rùzný hmyz, pøedevím mouchy. Mnohokrát popele aj. Proto se také v jiných pokusech jsem pozoroval srnì, jak napadaly své pøíbuzopakovanì potvrdilo, e se hodnota pH pùdy né - vosy, které kodily na sladkých dozrávajípøi pravidelném hnojení kompostem posune cích hroznech. Ty pak buï pøímo na místì poíraly nebo je rozvýkané odnáely svému pok neutrálnímu rozmezí. K pøípravì kompostu pro kyselinomilné tomstvu do hnízd. Je vak ale pravdou, e druhy rostlin (napøíklad rododendrony) se po- obèas si pochutnají i na nìjaké té vèelce. Zeuívají listy dubu, katanu, topolu, bøízy jména v obdobích sucha pak mohou i sát mízu a akátu. Pøi kompostování listí tìchto druhù: z poranìných stromù (pøedevím jasanù, olí zejména dubu, se uvolòují tøísloviny, které a bøíz) a nebo i nektar. S chutí si pochutnávají vedou k okyselování kompostu. Chybìjící i na zralých plodech, napø. hrukách, slívách dusík doplníme ve formì síranu amonného. a jablkách. Vèelaøi pak mají i zkuenosti s tím, V závìru pøipomínáme staré rolnické rèe- e obèas pronikají do úlù a odnáí z nich med. Zajímavá je i biologie srní. Zimu pøeívá ní: vápno obohacuje otce, ale ochuzuje syny. Pøíli vápníku v zahradì vede k dlouhodo- jen velmi omezený poèet oplodnìných sa22 mièek a vechny dìlnice, samci i královna hynou s pøíchodem prvních mrazù. Pøezimující samièky na jaøe zaènou stavìt vdy nové hnízdo a proto strhávání starých oputìných hnízd je z dùvodu zamezení jejich zahnízdìní zbyteèné. V nìkolika buòkách vychovají první generaci dìlnic, které pak pokraèují v roziøování hnízda. Po vylíhnutí královny dojde k masivnímu kladení vajíèek, take koncem léta mùe být v jediném hnízdì i více ne 5 000 jedincù, vìtinou ale jen 200 a 400. Teprve koncem léta se vylíhnou samci a samice. Zajímavé je, e dìlnice létají i v noci. Zhodnotíme-li kodlivost a uiteènost srní, zjistíme, e jejich kodlivost není nijak vysoká a proto se vìtinou nesnaíme je hubit a nièit jejich hnízda, ale snaíme se s nimi ít v míru. Kromì toho, nejvìtí poèet bodnutí pøipadá na akce, pøi kterých se srní hnízda likvidují. Chceme-li je vak pøesto omezit (napø. v bezprostøední blízkosti obydlí, mateøských kole, kol apod.) je moné hnízda likvidovat postøikem nìjakým kontaktním insekticidem, nejlépe provedeným v noèních hodinách. Nadmìrný poèet srní je pak moné omezovat i odchytem do láhví se sladkými roztoky nebo s pivem, obdobnì jako se to provádí u vos. Ing. Jaroslav Rod Netradièní zpùsoby pìstování jahodníku Za netradièní zpùsoby pìstování jahodníku se povauje pìstování v rùzných pìstebních nádobách mimo volnou pùdu (v kvìtináèích, truhlících, bedýnkách, sudech, korytech, foliových rukávcích a jiných materiálech). Pìstování jahodníku na jahodové pyramidì a umìle vytvoøených terasách lze také povaovat za netradièní zpùsob pìstování. Je velmi dùleité, abychom pøi výsadbách jahodníku do rùzných nádob, na rozlièné terasy a pyramidy nepodcenili estetické hledisko, zevní úpravu a umístìní. Základní mylenkou pìstitele jahodníku mimo pøirozené pùdní podmínky musí být omezování vech negativnì pùsobících faktorù a velmi peèlivé a pravidelné oetøování rostlin. Nepøíznivé prostøedí pro nìj vytváøí omezený objem pùdy v nádobách oproti pøi- rozeným pùdním podmínkám. Proto volíme nádoby s co nejvìtím objemem, pokud nám to dovolí podmínky umístìní. Hloubka a íøka truhlíku (kvìtináèe) by nemìla být mení ne 20 cm vzhledem k plonì se rozkládajícímu koøenovému systému. Zemina musí být dostateènì humózní, aby poutala vláhu. Neménì dùleitá je pravidelná zálivka a pokud mono optimální expozice pìstebních nádob. Jahodník vysazujeme do nádob ve stejné dobì, jako jej vysazujme do volné pùdy, nejlépe na konci léta. Do kvìtináèù vysazujeme po jedné rostlinì a do truhlíkù podle jejich velikosti, na vzdálenost od sebe alespoò 20 a 25 cm. Nejtvrdím ivotním podmínkám jsou vystaveny rostliny vysazené v malých nádobách (kvìtináèe, truhlíky), zejména pokud je umístíme na jinì nebo jihozápadnì orientované parapety oken, na balkony nebo støechy. Nepøíznivé prostøedí pro nì vytváøí omezený objem pùdy oproti pøirozeným pùdním podmínkám, zvýené proudìní suchého vzduchu v létì a èasto i pøímý sluneèní úpal. Velké nádoby osázené jahodníkem lze doporuèit pro vyuití ploch dvorkù a jiných podobných prostranství. Sklizeò je ranìjí, plody dobøe vyzrálé a vzhledem k vyímu proudìní vzduchu ménì napadené plísní edou. Základem je stejnì jako pøi pìstování v malých nádobách kvalitní, dostateènì humózní zemina, která poutá vláhu (pøipravíme ji stejnì jako zeminu pro malé nádoby). Je potøeba vytvoøit drenání vrstvu z hrubého øíèního písku ve støedu kolem dìrované drenání trubky v sudech, barelech i vertikálnì umístìných fóliových rukávcích. Zálivku, pøípadnì hnojivou zálivku provádíme pomocí horní plochy nádob nebo drenáním trubkami. V horizontálnì orientovaných výsadbách do velkých nádob, fóliových rukávcù a na stolech je práce s výsadbou jednoduí, ale nároky na prostor jsou vìtí. Zásady oetøování rostlin jsou stejné jako pøi pìstování v malých nádobách, ale rizika vlivu nepøíznivých povìtrnostních podmínek jsou pro vìtí objem zeminy nií. Zeminy a substráty. K pìstování jahod pouívané zeminy a substráty musí zajistit vhodné vzduné a vodní pomìry, musí mít 23 vysokou schopnost jímavosti vody a sorpèní kapacitu pro iviny s vlastnostmi pozvolného rozkladu komponentù. Jako materiál lze vyuít kvalitní kompost, drcenou kùru a raelinu. Za zvlátì vhodnou pro jahodník je doporuèována tradièní zemina z 1 dílu písku, 2 dílù raeliny, 2 dílù vyzrálého kompostu a 2 dílù tìí zahradní zeminy. Uvedené sloky je tøeba dobøe promíchat. V souèasné dobì lze k pìstování jahodníku v kvìtináèích, truhlících i jiných nádobách vyuívat substráty dodávané komerèními firmami. Na dnì nádoby musíme vytvoøit nezbytnou drenání vrstvu z hrubého øíèního písku. Odrùdy. Pøi výsadbì upøednostòujeme rané a polorané jednouplodící odrùdy slabího nebo støedního vzrùstu a øidího habitu (´Kama´, ´Civmad´, ´Andrea´, ´Prima´, ´Induka´) a odrùdy remontantního a mìsíèního jahodníku. Skupina odrùd remontantních byla v poslední dobì rozíøena o tøi výnosné odrùdy s vìtími plody a velmi dobrou chutí (´Evita´, ´Calypso´, ´Everest´). Umístìní nádob. Jiní a jihozápadní orientace není vhodná a tomuto umístìní se radìji vyhneme, pokud v létì nemùeme rostliny dokonale stínit a rosit. Pøi umístìní na východní a severní stranì domu jim vytváøíme lepí podmínky, pokud je zde dostateèné mnoství odraeného nebo rozptýleného svìtla. Za vegetace musíme rostliny oetøovat peèlivìji a pravidelnìji ne rostliny ve volné pùdì. Týká se to zálivky, hnojení i ochrany proti chorobám a kùdcùm. Zálivka. V nádobách, kde je mnoství vody vázáno na omezený objem pùdy a rostliny si ji nemohou doplnit èerpáním ze spodních vrstev, jako ve volné pùdì, je zálivka zvlátì dùleitá. Zaléváme tak èasto, jak je potøeba, nejlépe veèer a za horkých dnù i dvakrát dennì, ráno a veèer. Abychom zabránili jetì vìtímu výparu, pokrýváme povrch zeminy jemnou raelinou ve vrstvì 2 a 3 cm. Nároky na vláhu jsou zvlátì vysoké v dobì kvìtu a tvorby plodù. V této dobì potøebuje jahodník vysokou vlhkost vzdunou pro dokonalé opylování. V suchých a horkých kvìtnových dnech pomáhá mlení nebo postøíkání vodou pøedevím v ranních hodinách. V zásadì dáváme pøednost vlané vodì. 24 Výiva a hnojení. Jen dobøe pøipravené zeminy a substráty mohou delí dobu pozvolna uvolòovat iviny ani by docházelo ke zvýení koncentrace solí. Z praktických dùvodù a to pøedevím v malých pìstebních nádobách (kvìtináèe a truhlíky) se doporuèuje velmi opatrnì pøihnojovat tekutými hnojivy obvykle za 7 a 10 dnù hnojivy typu Kristalon, Lovodam, Lovoflor a Hydropon. Choroby a kùdci. Výskyt chorob a kùdcù je pøi výsadbì zdravé sadby na rostlinách v nádobových kulturách minimální. Nízké je napadení plodù plísní edou. Pokud se plíseò edá i ve velmi omezené míøe vyskytne, je nutné pøi kadém sbìru peèlivì odstranit napadené plody. Pøezimování rostlin. Osvìdèeným, vhodným a jednoduchým zpùsobem pøezimování jahodníku v malých nádobách je zaputìní nádob do volné pùdy na zahradì. Není-li tato monost, umístíme nádoby s rostlinami pøed pøíchodem prvních mrazù do zastínìné studené, ale svìtlé místnosti (garáe, kùlny, pùdy, nevytápìná schoditì), aby rostliny nebyly v zimì vystaveny pøímému slunci, mrazivému vìtru a pùsobení velmi nízkých teplot. Pøed pøíchodem mrazíkù a pøenesením do pøezimovacích prostor rostliny vydatnì zaléváme studenou vodou. Ani v zimì nesmí zemina pøeschnout, a proto zálivku podle potøeby provádíme jedenkrát za ètrnáct dní. Jahodník dobøe snáí teploty mírnì pod bodem mrazu. Vìtím nebezpeèím je pro nìj teplo a vlhko sklepù, tam èasto trpí rùznými plísòovými chorobami. Rostliny ve velkých nádobách (sudy, koryta, barely) chráníme pøed silnými mrazy a výsunými vìtry ovinutím slamìnými nebo rákosovými rohoemi, èi jiným prodyným materiálem. Fóliové rukávce osázené jahodníkem jsou obvykle po celou dobu trvání kultury umístìny ve skleníku nebo fóliovníku. Podle potøeby je v prùbìhu zimy kontrolujeme a obdobným zpùsobem zakrýváme. Podle potøeby provádíme zálivku. Nìkteøí pìstitelé dokáí pøi pìstování jahodníku i na velmi malých zahrádkách doslova zázraky. Aby dokonale vyuili vekerý prostor nejen na íøku, ale i výku (pìstují jahodník na patro), tím e si vyrobí jahodovou pyramidu a na ni jahodník vysadí. Pìstování na terasách a pyramidách. Rùzné zpùsoby pìstování jahodníku na upraveném svaitém terénu terasovitým nebo stupòovitým uspoøádáním není nic nového. U na konci 17. a zaèátku 18. století zahradníci tímto zpùsobem upravovali ranì barokní zámecké a kláterní zahrady. Budovali tzv. jahodové kopce s ochozy v jednotlivých patrech tak, aby tím umonili sbìr plodù ve stoje. V pøípadì dneních pyramid jde opìt o vertikální vyuití prostoru a zachycení co nejvìtího mnoství tepelné a svìtelné energie. Budování pyramid je pracovnì a materiálovì nároèné. Stavba jahodové pyramidy byla nìkolikrát popsána v literatuøe. Velmi pìknì ji popsali M. Harant a V. Zacha v publikaci Jahody. Dovoluji si citovat z jejího 4. vydání (1986), protoe i dnes je téma jahodová pyramida ivé a mnohé zahrádkáøe s malou výmìrou velmi láká: Pøi budování pyramidy se nejdøíve z jílovité zeminy tvoøí jádro, na které se umístí vrstva písku nebo popele a nakonec se tyto hmoty pøekryjí kompostovou zeminou. Na pyramidovitì upravenou kupu se pak postupnì kladou rámy z prken irokých 20 a 40 cm a dlouhých podle velikosti pyramidy tak, aby se po celém obvodu vytvoøily stupòovité adostateènì iroké záhonky, na které se jahodník vysazuje. Pyramida vychází z ètvercové základny o délce 220 cm, tj. z plochy 4,84 m. Pøi vzdálenosti stìn jednotlivých stupòù 25 cm od sebe a pouití pìti nad sebou umístìných rámù je pyramida vysoká 1,25 m. Základní rám má tedy stranu dlouhou 220 cm, dalí nad ním 170 cm, tøetí 120 cm, ètvrtý 70 cm a pátý 20 cm. Venkovní hranu prken rámù doporuèuje autor pyramidy zaoblit tak, aby nepokozovala plody a plodové stvoly. Na stavbu pyramidy je potøeba 20 prken irokých 25 cm o celkové délce 24 m. Aby se zamezilo vniknutí krtkù do vnitøku pyramidy, kam je láká mnoství íal v tlejícím substrátu, doporuèuje pokrýt celou základnu pyramidu pletivem s malými oky (králíkaøským) o rozmìrech 2,4 x 2, 4 m tak, aby se na kadé stranì o 10 cm pøesahující okraje pletiva mohly upevnit na základní prkenný rám pyramidy. Pøi postupném kladení rámù se pak zbývající prostory mezi stìnami rámù a jádrem pyramidy vyplní kompostovou zeminou. Støedem pyramidy prochází 130 cm dlouhá roura s provrtanými otvory, která umoòuje øádné provlhèení celého obsahu pyramidy i závlahu vysazených rostlin. Pyramidy stavíme na plnì oslunìných místech a orientujeme je úhlopøíènì ve smìru sever-jih, tak, aby kadý roh smìøovat k jedné svìtové stranì. Tak umoníme co nejvìtí oslunìní plochy. Pøi výsadbì rostlin na vzdálenost 30 cm potøebujeme 75 sazenic (vysazujeme je asi 4 týdny po dokonèení pyramidy). Výbìr odrùd na pyramidu u není jednoznaènì zamìøen na odrùdy s øidím habitem a nií výkou, jako je tomu v pøípadì pìstebních nádob. Pokud ale upøednostníme ranì zrající jednouplodící odrùdy, je efekt rané skliznì jetì navíc umocnìn vèasnìjím zráním plodù ve srovnání s podmínkami ve volné pùdì. Pokud se rozhodneme vysadit na pyramidu remontantní odrùdy, sklízíme je s krátkou pøestávkou mezi první a druhou sklizní prakticky a do podzimních mrazíkù. Oetøování rostlin je po celé trvání výsadby jednoduí ne u bìné výsadby, plody ménì hnijí, jsou ménì zneèiovány a pøedevím je maximálním zpùsobem vyuito vertikálního prostoru k dosaení vyího výnosu. Ing. Jana Dlouhá Pìstování kaktusù ve volné kultuøe Budou u nás tropy? Nastává globální oteplování! Pokud se uskuteèní by jen èásteènì tyto pøedpovìdi, zasáhne to nutnì i sortiment pìstovaných rostlin. Uplynulé léto ukázalo, co dovede sluneèné a teplé poèasí udìlat s chudáky rostlinami jak na zahradì, tak i za okny. Jedny z mála kvìtin, kterým to nevadilo, spíe právì naopak, byly kaktusy. Tak tedy, a se globálnì otepluje, nás to nezaskoèí, my máme co pìstovat. Rád bych se trochu vìnoval jedné z moností, jak pìstovat kaktusy pøes léto - volné kultuøe. Tento zpùsob letního umístìní kaktusù ven do zahrady mohou s výhodou pouít jak ti, kteøí pìstují kaktusy ve skleníku, stejnì jako ti, kteøí mají své rostlinky za ok25 nem. Zimovány musí být stejnì (vlastnì nemusí, ale pak ty následky), to znamená bez rùstu. S pøíchodem jara se rostliny probudí k ivotu a zaèínají vegetovat. Zaèínají rùst jetì v dobì, kdy venku je zima a v noci (a èasto i ve dne) mráz. Rostliny si i v teple za sklem zvykají na svìtlo, sluneèní svit a zaèínají jevit první známky rùstu. Jakmile pomine nebezpeèí noèních mrazíkù, co je u nás vìtinou po Ledových muích, mùeme rostliny stìhovat na letní stanovitì. Je pravda, e øada kaktusù je z domoviny zvyklá na mrazy a nìkdy i pìknì vysoké, ale nae vlhké zimy jsou pro vìtinu tìchto rostlin nepøeitelné a nestojí za to riskovat pokození nebo i znièení rostlin, které máme rádi. Dále si musíme uvìdomit, e rostliny, i kdy jsou ji zvyklé na sluneèní svìtlo, tak pøece jen na filtrované pøes sklo, které i kdy je naprosto èisté (a jak také u nás doma jinak), vdy èást tohoto svìtla odfiltruje. Ne tedy necháme rostliny volnì na slunci, musíme je na nì zvyknout. Pøemisujeme je tedy ven v dobì, kdy je slunce schované za mrakem a je pøedpoklad, e jetì nejlépe nìkolik dní tam bude. Druhou moností je rostlinky nìjakým vhodným zpùsobem zastínit. Neotuilé kaktusy dokáe toti slunce z èásti nebo zcela spálit. A e jsem takových ji vidìl! Ty pak seloutnou buï na èásti tìla nebo na celém povrchu. Nìkdy dokáí toto pokození jetì pøekonat a èasem tyto skvrny pøerostou, ale pøi vìtím pokození není nadìje. Kdy si rostliny na slunce zvykly, mohou na nìm být bez problému celou sezónu. A sluneèní svit jim jde náramnì k duhu. Spolu s ním ale velmi dobøe na kaktusy pùsobí èerstvý vzduch, protoe i v jejich domovinì je kolem nich dostatek vzduného proudìní. Pokud chceme rostlinám poskytnout nìjakou ochranu, pouívá se zastøeení hustým pletivem proti kroupám a velmi hustému deti. Ale na druhou stranu tato eventualita sniuje mnoství svìtla pøicházejícího k rostlinám, take nejlepí je toto protikalamitní zaøízení nad rostliny nasazovat pouze v pøípadì hrozící pohromy. Kadý jak umí a mùe. Na rozdíl od uvedených pohrom vùbec kaktusùm nevadí, aè je to neuvìøitelné, normál26 ní i déletrvající dé. Kaktusy se zaènou tváøit spokojenì a je to na nich i vidìt. Pouze pøi souèasném ochlazení by rostliny nemìly stát dlouhodobì ve vodì. Je-li teplo mohou rostliny ve vodì i nìjaký èas stát. Pøi poèasí, které bylo v minulém létì, je nutné obèas kaktusy i ve volné kultuøe zalít a pøípadnì pøihnojit. V prùbìhu vyvedené a dobøe zvládnuté sezóny kaktusy hustì vytròují, nejsou vytaené v rùstu, bohatì kvetou a plodí. Jen je tøeba, pokud chceme z rostlin získat druhovì èistá semena, zajistit ochranu kvìtù proti neádoucímu opylení. Umístìní rostlin by mìlo být co nejvíce na slunci. I kaktusùm, které v jejich vlasti rostou více v zástinu jiných rostlin nae slunce neublíí. Vertikálnì se nabízí více moností. Kaktusy lze nechat leet na zemi, co má jistou výhodu v tom, e zemský povrch pøece jen vyrovnává kolísání teplot. Nevýhodou je to, e s pøibývajícím vìkem kaktusáøe je zemský povrch umístìn stále hloubìji a hloubìji a tím je i nedosaitelnìjí. A prohlíet si kaktusy s brýlemi na ètení z døíve uvedeného dùvodu nelze a bez brýlí toho mnoho vidìt není. Druhá monost je uloit rostliny na nìjaký stùl èi polici. Pak ji nìkteré z uvedených nedostatkù odpadají a vìøte, e kaktusy vidìné ostøe a zblízka vypadají opravdu nádhernì. Nìkteøí astlivci mají pro tento zpùsob pìstování jakási paøenitì na nohách, take se nemusí ohýbat a jetì mají zajitìnou ochranu pøed nepohodou (pro kaktusy, nikoliv pro sebe). Kdy se pøípadnì rozhodnete pro volnou kulturu kaktusù, pozornì prohlédnìte, v èem jsou vae rostliny zasazené. Myslím jak nádoby, tak pøedevím substrát. Nádoby jsou lepí umìlé, protoe na slunci a pøi volném pøístupu vzduchu pálené kvìtináèe rychle vysýchají a nestaèíte pak rostliny zalévat. A substrát musí být velmi propustný, aby pøi deti nestály rostliny v bahnì. Obzvlátì, pokud jste si poøídili kvìtiny z holandské produkce, které jsou v raelinì, musíte je nutnì pøesadit. Raelina je módní substrát, vhodný snad pro skleníkovou velkovýrobu, ale pro kaktusy naprosto nepøirozený a pro volnou kulturu naprosto nevhodný. Pøi suchu rychle pøesýchá a pak neochotnì nabírá vodu a pøi deti a po nìm je dlouhodobì nadbyteènì mokrý a u choulostivìjích druhù je spolehlivì pøipraví o koøeny. Pozor také na to, e volná kultura není vhodná beze zbytku pro vechny druhy kaktusù. Veobecnì lze øíci, e dobøe ji snáejí jihoamerické druhy kromì vyloenì tropických jako jsou melokaktusy, discocactusy a øada pøevánì brazilských druhù, naopak hùøe s pøedevím eventuální nepøízní naeho poèasí se vyrovnávají hlavnì drobnìjí mexické druhy. Chce to èíst literaturu a domýlet. Tak tedy - nebojte se pøevést kaktusy, pokud je ovem máte, na volno do zahrady. Pozor jen na slimáky, myi a zlodìje. Ale to ostatnì platí i pro jakoukoliv kulturu a jakékoliv rostliny a nejen pro rostliny. Pøeji vám mnoho úspìchù v pìstování kaktusù, a ji zvolíte jakýkoliv zpùsob pìstování, protoe rostliny to jsou krásné, nevední a dobré zacházení dovedou ocenit. A úplnì na závìr: Vechny rady berte s rezervou. Své rostliny pozorujte, ony vám dokáí øíci co jim je èi není milé. Viktor Miler Jak úspìnì pìstovat kvìtiny na oknech a balkonech Kvìtiny v nádobách vyadují, stejnì jako kvìtiny ve volné pøírodì, dostatek rovnomìrné zálivky a výivy a nespokojí se pouze s obèasnou zálivkou. Mnoho pìstitelù pøiznává, e kvìtiny v truhlících nepøihnojují. Proto jim také nekvetou a nenarùstají podle obrázkù z èasopisù a knih. V dnení dobì existuje velká nabídka truhlíkù a kvìtináèù pro pìstování. Neumoníteli rostlinì vytvoøit silný a bohatý koøenový systém, který jí zajistí dostatek ivin pro zdárný rùst, nechte si o kráse z kvìtinových katalogù jen zdát. Pìstební nádoba je jedním z nejdùleitìjích faktorù pøi pìstování kvìtin. S pøíchodem umìlých hmot se zaèaly vyrábìt miliony plastových kvìtináèù, truhlíkù a misek. Plastikáø tak pøevzal moc nad kvìtinou. Pro pìstování balkonových kvìtin je nejrozíøenìjí nádobou obyèejný plastový truhlík o délce 50 a 60 cm. Pìkné kvìtiny v tomto plastovém truhlíku mùete napìstovat a pøi horkých letních dnech udret pouze za pøedpokladu, e je budete zalévat alespoò ètyøikrát dennì. Kvìtiny v 50 cm truhlíku spotøebují v létì a 5 litrù vody za den, substrát vak pojme pøi jedné zálivce pouze 1,2 litru. Pokud nemáte v obyèejném truhlíku drenání otvory, kvìtiny utopíte. Pokud otvory vytvoøíte, vìtina vody odteèe. Kvìtiny budou strádat a navíc hrozí, e si upiníte fasádu domu nebo balkon sousedùm. Pìstovat kvìtiny v obyèejném plastovém truhlíku je velký problém. Jistì znáte také situaci, kdy substrát v truhlíku zcela pøeschne. Zavlait pøeschlý substrát je velmi obtíné, voda odtéká vzniklými mezerami mezi substrátem a stìnami truhlíku. Ke koøenùm rostlin se tak voda nemùe dostat. I kdy do takto pøeschlého substrátu nalijete vìtí mnoství vody, rostliny to témìø nepoznají. Jedinou výhodou obyèejného plastového truhlíku je jeho velmi nízká cena. Velkoobjemové nádoby Mohlo by se zdát, e problémy pøi pìstování balkonových kvìtin mohou vyøeit velkoobjemové nádoby. V nich mají kvìtiny pro svùj nárùst dobré podmínky. Jsou to speciální nádoby, které pojmou a 35 litrù substrátu, tedy pìtkrát více vody ne plastový truhlík. Velkoobjemové nádoby staèí zavlaovat jednou dennì. Zaplatíte vak více penìz za výsadbový substrát i za samotnou nádobu. Jen tìko tuto velkoobjemovou nádobu umístíte na okno nebo zábradlí balkonu. Ani jedna z výe uvedených variant není ideální. Kdo by mohl ètyøikrát dennì bìhat s konví k truhlíkùm? Kdo bude pøipevòovat na okno nádoby o velikosti botníku? Existuje øeení a kompromis obou variant - obyèejný truhlík se zásobou vody velkoobjemové nádoby. Jmenuje se truhlík systém LEBI. Tento truhlík vznikl na impuls chalupáøù, kteøí nemìli monost kadodenní péèe o kvìtiny na svých chatách a chalupách. Dnes ho vyuívají nejen oni, ale i pìstitelé na svých oknech a balkonech doma, aby nemuseli kvìtiny dennì zalévat. Navíc pøili na to, e kvìtiny díky rovnomìrné zálivce a výivì mnohem lépe narùstají. Zde jsou ohlasy nìkterých z nich. Ji tøetím rokem pouívám bezvadné zavlaovací truhlíky systém LEBI a jsem s nimi 27 velice spokojená. Na rozpáleném jiním balkonì, kde mi døíve nikdy nic nerostlo, mám dnes spoustu kytièek, bylinek a mám z nich velkou radost. Jana Fridlová, Pøelouè. Vdycky jsem obdivovala rozkvetlé mukáty v Tyrolsku a teï je mám doma. Kadému doporuèuji Profesionální zavlaovací truhlík systém LEBI. E. Fojtáchová, Tìov. Profesionální truhlík systém LEBI má na rozdíl od jiných typù zavlaovacích truhlíkù mnoho výhod: Skládá se z pìstebního truhlíku, zavlaovací misky a pìti velmi kvalitních knotù. Kvìtinám se v tomto truhlíku dobøe daøí i na místech, kde teplota na slunci dosahuje 40 oC. Truhlík systému LEBI zajistí závlahu kvìtin i na nìkolik dní (podle poèasí, stanovitì a nárokù kvìtin). Jeho zavlaovací miska pojme 4 nebo 5 litrù vody (podle velikosti). Vdy máte vizuální pøehled o mnoství vody v misce, a také velmi snadno vodu do misky nalijete. Z misky vzlíná voda pomocí pìti speciálních knotù ke kvìtinám. ivotnost knotù je a 25 let. Poèet knotù v truhlíku lze volit podle nárokù kvìtin a stanovitì. Vekerá voda i hnojivo ze zavlaovací misky se spotøebovává, nedochází proto ke zneèitìní omítky domu. Kvìtinám neublíí ani ledová chlorovaná voda dodaná do misky v pravé poledne. Díky spodní závlaze zùstává zemina stále nakypøená, koøeny mají dostatek vzduchu, lépe narùstají a s nimi tak i nadzemní èást rostliny. Rozputìné hnojivo se dodává do misky s vodou, take iviny jdou pøímo ke koøenùm. Rovnomìrná závlaha pomocí knotù zvyuje i vitalitu kvìtin. Truhlík systém LEBI umoòuje pìstovat nejen kvìtiny balkonové, ale také kvìtiny pokojové, dále rajèata, papriky, okurky, kedlubny, jahody, bylinky aj. Truhlík systém LEBI lze vyuít k pøezimování i mnoení rostlin, je vhodný i do bytù, kanceláøí a kol. Existují k nìmu také originální dráky, díky kterým truhlík jednodue umístíte tam, kam je tøeba. Pøi poøízení tohoto truhlíku mùete vyuít odborného poradenství o pìstování balkonových kvìtin po telefonu nebo e-mailem. Pokud máte doma obyèejné truhlíky, mùete je snadno pøedìlat na truhlíky systém LEBI. 28 Nejdøíve zjistìte, jak velký truhlík máte. Pøedìlat lze obyèejné plastové truhlíky o velikosti 40, 50 a 60 cm. K truhlíku dokoupíte originální zavlaovací misku a 5 knotù. Pøi pouití jiných knotù a misky vám systém nemusí fungovat. Originální misky se vyrábìjí ve velikosti 50 nebo 60 cm. Zpravidla se pouívá pod 50 cm truhlík miska 50 cm. Vdy zùstává dostateèný prostor pro nalití vody a vizuální kontrolu. Mùete také ale vyzkouet variantu 50 cm truhlík s 60 cm miskou. Tím zajistíte kvìtinám vyí zásobu vody a usnadníte si dolévání vody do misky v dobì, kdy jsou kvìtiny hodnì rozrostlé. Tuto monost doporuèujeme na místa, kde jsou kvìtiny vystaveny jinímu slunci, dále na chaty a chalupy. Postup úpravy truhlíku: Do dna obyèejného plastového truhlíku obkreslete otvory z originálního truhlíku systém LEBI. Doporuèujeme proto zakoupení alespoò jednoho kompletního truhlíku. Otvory nejlépe protavíte trafopájkou. Otvory je dùleité pøesnì okopírovat, aby knoty dosahovaly a na dno zavlaovací misky. Knoty pak provleète podle návodu a truhlík postavte na zavlaovací misku. Samostatné misky s knoty jsou k dostání v Zahradnictví LEBI v Boskovicích. Zasíláme je i na dobírku. Petr Lebi, Boskovice. Virové choroby zeleniny Virové choroby neboli virózy rostlin jsou zpùsobovány viry, které parazitují uvnitø bunìk a které nejsou schopny dlouhodobìji samostatnì existovat. Jsou tak drobné, e je moné je vidìt pouze speciálními elektronovými mikroskopy (do jednoho milimetru se jich vedle sebe vejde a 100 milionù!). Do rostlinných bunìk se dostávají rankami, nejèastìji vak pomocí tzv. vektorù, kterými kromì nejznámìjích mic mohou být i jiné druhy hmyzu (napø. køísi, molice nebo tøásnìnky), roztoèi, háïátka, ale i mikroskopické houby nebo parazitické rostliny. Omezený okruh virù je pøenosný i semeny. Z praktického hlediska je dùleité, e nìkteré viry se do rostlin dostávají i mechanicky, tzn. napø. i jen pouhým dotykem. Vìtina jich je pøe- nosná pøi vegetativním rozmnoování, tzn. oèky, rouby, odnoi, odkopky, hlízami, cibulemi apod. Pøíznaky viróz jsou nejrùznìjí napø. mozaiky, loutenky, nekrózy, kroukovitosti, kadeøavosti, svinutky, výrùstky, zakrslosti aj. Avak podobné zmìny mohou na rostlinách zpùsobovat i poruchy ve výivì, nìkteré genetické poruchy nebo pokození herbicidy nebo i jinými látkami. Urèování jednotlivých druhù viróz, ale i odliování viróz od jiných poruch, chorob a pokození jen podle viditelných pøíznakù je prakticky nemoné. Více ne podle viditelných pøíznakù je moné virózy odliit od jiných poruch podrobným sledováním a hodnocením postupu íøení choroby nejen na jednotlivých rostlinách, ale i v rámci celého porostu. Ale i toto je nejen nepøesné, ale souèasnì nároèné na odborné znalosti, take s tím èasto mají problémy i profesionální rostlinolékaøi. Celá tato problematika je pak jetì komplikována tím, e v urèitých fázích rùstu rostlin nebo za urèitého poèasí mohou být pøíznaky nìkterých viróz tzv. maskovány, tzn. èásteènì nebo zcela potlaèeny, ani by ale dolo k nìjakému samovolnému ozdravìní. Hodnovìrné odliení a pøesná diagnostika viróz se proto neobejde bez nároèných imunoenzymatických nebo molekulárních metod, v souèasnosti pøedevím metod ELISA, PCR nebo ISEM. V souèasné dobì je známo pøiblinì tisíc rùzných virù, které jsou schopny napadat rostliny. Je pak logické, e i na tak botanicky rùznorodou skupinu plodin, jako jsou zeleniny, pøipadá nìjaká ta desítka èi stovka významných viróz. Jejich kodlivost je rùzná. Jsou takové, které prakticky nekodí, ale i tak nebezpeèné, e jsou zaøazeny mezi tzv. karanténní choroby, tzn. e se na nì vztahuje ohlaovací povinnost a uplatòují se proti nim závazná úøední opatøení. Zvlátní skupinou jsou tzv. latentní virózy, které samy o sobì na prvý pohled nezpùsobují ádné pøíznaky pokození a kodí vìtinou a v kombinaci s jinou virózou. Na brukvovitých druzích zeleniny jsou nejdùleitìjí dvì tìko vizuálnì odliitelné virózy - virová mozaika vodnice (TuMV) a virová mozaika kvìtáku (CaMV). Jejich názvy vak neznamenají, e jedna se vyskytuje jen na vodnici, druhá pak jen na kvìtáku, ale obì jsou schopny napadat prakticky vechny druhy brukvovité zeleniny, vèetnì napø. køenu. Nejèastìjími pøíznaky jsou rùzné deformace a mozaiky listù, u kvìtáku pak mùe docházet i k vyslepnutí rùic. Nejvíce jsou napadány pozdní kvìtáky a pøedevím pekingské zelí. Mozaika vodnice se pak vyskytuje i na nìkterých okrasných rostlinách. U cibulové zeleniny je nejèastìjí virózou virová lutá zakrslost cibule (OYDV), která nejvìtí kody zpùsobuje u vegetativnì mnoených druhù (alotky a èesnek). U èesneku prakticky neexistují rostliny, které by byly bez této virózy. Výjimkou jsou pouze tøi nové odrùdy (´Benátèan´, ´Tantal´ a ´Trastan´), u nich vak bezviróznost je moné zaruèit jen v pøípadì, e pocházejí z uznané sadby. Bezviróznost se pak projevuje pøedevím výrazným zvýením výnosù. U koøenové zeleniny je moné se setkat s celou øadou nejrùznìjích viróz. V prvém roce vegetace, tj. v roce, kdy rostliny sklízíme pro jejich koøeny, vìtinou zpùsobují jen urèité drobné deformace nebo zmìny barvy listù a vìtí kody zpùsobují a ve druhém roce pìstování, tzn. v semenných porostech. Na okurkách a ostatních tykvovitých rostlinách zpùsobuje kody pøedevím virová mozaika okurky (CMV), která je pøenosná nejen micemi, ale i mechanicky (napø. pøi vytipování zálistkù nebo pøi sklizni plodù). Pøi silnìjí infekci mùe dojít a k nevratnému vadnutí rostlin. Vìtina moderních odrùd okurek je vak vùèi této viróze ji geneticky odolná. V souèasnosti proto tato viróza zpùsobuje vìtí kody na jiných hostitelských rostlinách (více ne 200 botanických druhù, z nich napø. vechny druhy tykví, okurky, papriky, salát, penát, celer, mrkev, hrách, fazol, astry, petunie, begonie, lilie, tulipány aj.) ne na samotných okurkách, podle kterých je pojmenována. Velmi citlivou plodinou, se silnými pøíznaky, jsou vechny typy okrasných tykvièek. Na jiní a støední Moravì se roziøuje nová viróza - virová lutá mozaika cukety (ZYMV), která nenapadá jen cukety, ale prakticky i vechny ostatní druhy tykví a okurky. Na významu nabývá ale i virová mozaika vodního melounu (WMV), která kromì melounù napadá i rùzné druhy 29 tykví. U napadených rostlin vìtinou opadávají kvìty nebo se vyvíjejí deformované plody. A o pìtinu mùe sniovat výnos a zhorovat chu a dozrávání rajèat virová mozaika rajèete (ToMV). I tato viróza je snadno mechanicky pøenosná, take k infekci rostlin mùe docházet ji pøi pøepichování a pøípravì sadby nebo kontaminací ze zbytkù rostlin v pùdì. Tato viróza se mùe íøit i semeny, která pocházejí z infikovaných plodù. Na rajèatech vak mohou kodit i dalí virozy, jako napø. ji zmínìná virová mozaika okurky nebo virová mozaika vojtìky (AMV). Virová bronzovitost rajèete (TSWV) je tak závaná, e je zaøazena mezi karanténní choroby. Pøenáejí ji tøásnìnky a napadá prakticky vechny rostliny, které se pìstují ve sklenících zeleninu (pøedevím rajèata a papriky), okrasné rostliny (napø. chryzantémy, kaly, asparágusy, balzamíny, verbeny, begonie, petunie) i plevele (napø. pìoury nebo ptaèinec abinec). Znaènì náchylnou plodinou vùèi virózám je paprika. Kromì ji zmínìných virových mozaik rajèete, vojteky a okurky a bronzovitosti rajèete se zde mùeme setkat s Y virem bramboru (PYV) nebo velmi nebezpeènou virovou mozaikou tabáku (TMV) a virovou mírnou strakatostí papriky (PMMV). Poslední dvì virózy jsou velmi lehce pøenosné i mechanicky a mozaika tabáku mùe být pøenáena i z cigaret na rukách kuøákù. Následkem napadení virózami u paprik velmi èasto opadávají listy a plody zùstávají malé, deformované a nechutné. Jen samotný Y virus bramboru údajnì sniuje výnos papriky o 40 procent. Velký poèet viróz se vyskytuje i u luskovin. U hrachu je to pøedevím virová výrùstková mozaika (PEMV), virové mozaikové svinování listù (PSbMV) a u fazolu pak ji mimo zmínìnou virovou mozaikou okurky i virová obecná mozaika fazolu (BCMV), virová lutá mozaika fazolu (BYMV), virová pruhovitost tabáku (TSV), virová nekróza tabáku (TNV) a nìkteré dalí. U listové zeleniny je tøeba se zmínit o virové mozaice salátu (LMV), která zpùsobuje zakrslost a netvoøení hlávek. Dùleité je, e je pøenosná i osivem, co u viróz nebývá tak 30 èasté. U penátu pak ji kromì zmínìné virové mozaiky okurky mùe kodit i virová mozaika øepy (BMV). Ji z uvedeného struèného pøehledu je zøejmé, e problematika viróz zeleniny je znaènì sloitá a nesnadná. Z praktického hlediska je dùleité, e jednou infikovaná rostlina se nedá ji ádným zpùsobem vyléèit. Základem ochrany jsou proto jen profylaktická (preventivní) opatøení. K nim patøí pìstování rostlin jen ze zdravé sadby nebo osiva, pøednostní pìstování odrùd s vyí odolností vùèi virózám, dodrování osevních postupù a vèasná likvidace nejen napadených rostlin, ale i vech posklizòových zbytkù. Nepøímou ochranou je pak vèasná likvidace vektorù viróz, tzn. pøedevím mic. Ing. Jaroslav Rod Paprika roèní - Capsicum annuum Paprika obsahuje vysoký obsah vitamínù, zejména vitamínu C a to a 360 mg% (mg ve 100 g), provitaminu A (karotenu) 0,3 - 0,5 mg%, rutinu 300 - 400 mg%, (vitamin P - zabraòuje lámavosti cév), vitamin B1 a dalích. Vyniká specifickou vùní, co zpùsobují tìkavé oleje. Vyznaèuje se také irokou kálou chutí od sladké a po pálivou, ostrou chu. To zpùsobuje alkaloid kapsaicin, jeho obsah je rozdílný. Plody sladké papriky kapsaicin neobsahují, u slabì pálivé papriky se kapsaicin zaèíná tvoøit ve vnitøních pøepákách plodu, a ty silnì pálivé jej obsahují v celém plodu, i v semenech. Ve svìtì známe oblasti, kde je v oblibì zejména paprika ostrá, v evropských zemích je to vak s výjimkou Maïarska, panìlska, vùbec tìch jinìjích zemí, paprika sladká. Ostrá se pìstuje pøevánì jako koøení. Pro zajímavost právì panìlsko a Maïarsko jsou v Evropì nejvìtími producenty papriky zeleninové i koøeninové. Kultury pøi nejvyí úrovni pìstování vak nalezneme v Nizozemsku. Zasklené prostory, hydroponie, výkonné hybridní odrùdy velkoplodých paprik, uplatnìní nejnovìjích poznatkù pøi výivì a ochranì rostlin, to jsou faktory, které zaruèují mimoøádné výnosy a kvalitu sklizní. V Èeské republice se také zvyuje produkce zeleninové papriky, avak její dovoz je stále asi 3x vyí. Proto pravdìpodobnì bude i do budoucna pøevyovat dovoz nad vlastní produkcí. Z tohoto pohledu je proto velmi významné tzv. samozásobení, to znamená pìstování papriky na zahrádkách, kde na mení ploe jsme schopni vytvoøit pøíznivé podmínky pro úspìné vypìstování paprikových luskù. Také nejteplejí oblasti Jiní Moravy, ovem s nezbytným zajitìním závlahové vody, umonují pìstování papriky venku na poli. Paprika je vyslovenì teplomilnou zeleninou. Proto její celoroèní pìstování ve vytápìných prostorách je energeticky velmi nároèné a neúnosné. Firma SEVA - FLORA ve svém lechtitelském programu nezapomíná na zahradkáøe a nabízí jim samozøejmì vedle ji døívì registrovaných odrùd, nové odrùdy papriky. Jsou to odrùdy hybridní, s názvy DOROTA F1 a LUBICA F1, jejich popis uvádíme níe. Nìco k nárokùm Jak bylo ji výe uvedeno, paprika je jednoznaènì teplomilná zelenina. Semeno zaèíná klíèit pøi 13 oC, optimální teplota je vak 22 - 30 oC. Jinak pøi teplotì - 0,3 oC mrzne a pøi 8 oC zastavuje rùst. Dodríme-li teplotu v prùmìru 25 oC, tak první základy kvìtù se tvoøí asi za 40 dnù po výsevu. Pøi niích teplotách se tato doba prodluuje. Pøi teplotách nad 30 oC mnohdy kvìty opadávají. Záleí vak jetì na souhøe nìkterých dalích faktorù, jako je vlhkost, výiva a pod. Délka vegetaèní doby do první skliznì je 100 a 130 dní od vzejití. Paprice vyhovuje 12 hodinový den, je rostlinou støednì krátkého dne. Je nároèná na svìtlo, pøi nedostateèném osvìtlení mohou také poupata opadávat. Paprika je také velmi vdìèná za vodu, vyaduje 500 - 600 mm sráek, relativní vzdunou vlhkost 60 - 70 %. Pùdy vyaduje hluboké, propustné, záhøevné, humózní. To znamená nejvyí kvality. Pozor na pùdní únavu pøi pìstování po sobì nebo po ostatních lilkovitých. Klesá pak výnos, zhoruje se zdravotní stav a vùbec celková kvalita skliznì je patná. Samozøejmostí musí být dostateèné dodání ivin, a to zejména u zavlaovaných: 1 - 1,2 kg N, 0,65 - 2 kg P2O5 a 1 - 2 kg K 2O na 1 ar v èistých ivinách. U nezavlaovaných porostù mohou být tyto dávky asi o 10 - 20 % nií. U fosforu a draslíku je vdy lepí znát hodnoty jejich obsahu v pùdì a dodávat pak podle potøeby. Nejvhodnìjí je pouívat kombinovaná zahradnická hnojiva, která jsou bez chloru, nebo jeho obsah je velmi nízký. Pøed výsadbou se pùda zkypøí do hloubky 30 cm a na 1 m 2 se pøidá vìdro zetlelého chlévského hnoje, nebo kompostu. Vysazujeme do sponu 50 x 40 cm, v rychlírnách po jedné rostlinì. Paprika potøebuje hodnì vody, ale nesnáí trvalé zamokøení - uhnívají koøeny. Bìhem vegetace papriky pravidelnì hnojíme jednou za 10 - 14 dní (napø. Krystalon Start - na poèátku rùstu, Krystalon KvìtPlod - pøi tvorbì plodu). Pøi slabém rùstu po výsadbì mùeme pøihnojit ledkem amonným s vápencem, nebo ledkem amonným kolem kadé rostliny - tzv. kroukováním, ale pozor, pøi styku s rostlinou dochází k popálení rostliny. Nìkdy se u prvních plodù objevují hnìdé skvrny - tzv. suchá a mokrá hniloba plodù, která mùe být zapøíèinìná nepravidelnou zálivkou, nebo nedostatkem vápníku ve formì pøijatelné pro rostliny. Pro tento úèel mùeme pouít pøípravky Wuxal Kalcium nebo Wuxal Aminocal. Tyto pøípravky se aplikují postøikem na list poprvé 10 dní od nasazení plodù a do doby tìsnì pøed sklizní v 10denních intervalech. Vechny takto nemocné plody je potøebné otrhat. Vyí odrùdy je potøeba vyvazovat, aby se rostliny pod tíhou plodù nevylamovaly. Výsev do truhlíkù se provádí od poloviny února do poloviny bøezna. Kdy rostliny mají první pravé listy, pøepichujeme je do kvìtináèù nebo sadbovaèù s prùmìrem 5 - 7 cm. V nich sazenice zùstanou a do výsadby na stanovitì. Správnì vypìstovaná sadba by mìla být kompaktní, tmavì zelená, nevytáhlá, mùe mít i první kvìty, které vak pøi výsadbì odstraníme, protoe vysilují rostliny a poèáteèní rùst je proto zpomalen. Výsadba: Termín výsadby se øídí podle prostøedí pìstování - zda se jedná o chránìné prostory, vytápìné a pod. Venkovní výsadba se doporuèuje vak vdy a ve druhé polovinì kvìtna. Pøi tradièním pøirychlování klasických odrùd vysazujeme dvojice rostlin, a to v po- 31 ètu 8 - 10 ks na 1 m2. Pøi výsadbì venku do sponu 50 - 60 x 30 cm. Nové výkonné hybridní odrùdy pro rychlení vak vysazujeme po 1 rostlinì. Spon mùe být rùzný. Vyuíváme-li kapkovou závlahu, tak vysazujeme do dvouøádkù 30 cm od sebe, v øádku pak a 50 cm po 1 rostlinì. Tyto typy vyadují vìtinou nejménì 1x vyvázat, lépe vak 2x a 3x. K tomu musíme ovem instalovat opory, co mohou být døevìné kolíky, nebo z jiného materiálu, vysoké nejménì 1,50 m. Je to nutné proto, aby se vìtve nerozlamovaly pod tíhou plodù. Usnadòujeme si tím také procházení mezi øádky pøi oetøování a pøi sklizni. nou - je pálivá. Barva plodu je lutozelená, v botanické zralosti èervená. Odrùda je vhodná zejména pro konzervování do sladkokyselého nálevu bez pøedchozího odstraòování semeníku jako pøíloha ke vem druhùm masa, k pomazánkám, i do smìsi s dalí zeleninou. Vegetaèní doba od výsadby: 65 - 70 dní. Cetyna Raná odrùda, vylechtìná ze známé odrùdy PCR, vhodná pro rychlení ve sklenících, foliových krytech i pro polní pìstování v teplých oblastech. Je rezistentní proti viru tabákové mozaiky. Plody jsou dlouze kuelovité, hladké, v konzumní zralosti lutozelené barvy, v botanické zralosti èervené, výraznì Ochrana rostlin proti chorobám aromatické - pálivé chuti. Vhodná pro pøímý a kùdcùm: konzum i kuchyòské úpravy a konzervárenPerfektnì propracovány jsou metodiky jak ské zpracování. Vegetaèní doba od výsadchemické ochrany, tak ochrany biologické by: 65 - 70 dní. proti kùdcùm. Biologická ochrana je zajímavá nejen z hlediska zdravotního, ale také pro Diana Raný typ rychlené papriky. Je urèena pro finanèní dostupnost. SEVA - FLORA ji nìkolik let spolupracuje s poradenskou slubou pìstování ve vytápìných i nevytápìných pro bioochranu a speciálnì u papriky biolo- rychlírnách. Plody jsou trojúhelníkovitého tvaru, lesklé, hladké. V konzumní zralosti jsou gickou ochranu pouívá. Toto vechno výe popsané je dùleité, plody svìtle luté a voskové barvy, v botato jistì kadý pìstitel ví. Ale stejnì dùleitý nické zralosti je tmavì èervená. Dunina je je také výbìr odrùdy. Mnoho odrùd ji znáte, silnostìnná (8 mm), avnatá, sladká, výbormáte své oblíbené, ale pøesto doufáme, e né chuti. Vhodná jak pro pøímý konzum neodmítnete vyzkouet si nìco nového. A to a kuchyòskou úpravu, tak i pro zavaøování. jsou právì nae nové hybridní odrùdy paprik Vegetaèní doba od výsadby: 55 - 60 dní. pro pøirychlení. Teï tedy koneènì k popisùm Nigra odrùd SEVY - FLORY z Valtic. Støednì raný typ rychlené papriky pro pìstování ve skleníku a foliovníku. Plody jsou Zeleninové papriky velké, ètvercovité, silnostìnné, sladké, avBelona naté chuti. Barva je v konzumní zralosti tmaPoloraná a pozdní odrùda sladké papri- vì fialová a èerná, v botanické pak tmavì ky je urèena pro polní pìstování. Plody jsou èervená, lesklá. Paprika vyniká pøedevím støednì velké, trojúhelníkového tvaru, vy- atraktivními èernými plody, které jsou vhodrovnané a hladké. Barva plodu je v konzum- né pro pøípravu zeleninových salátù, èervení zralosti nazelenale bílá, v botanické zra- né plody jsou výborné pro zavaøování. Velosti leskle èervená. Je vhodná pro pøímý getaèní doba od výsadby: 70 - 75 dní. komzum i pro kuchyòskou úpravu a konzervárenské zpracování. Vegetaèní doba od Prima Støednì raná a pozdní odrùda urèená pro výsadby: 70 - 80 dní. pìstování ve vytápìných i nevytápìných Beros rychlírnách. Rostliny jsou niího vzrùstu, Raná a støednì raná odrùda vhodná pro plody jsou ètvercovitého tvaru, velké, se silpolní pìstování. Plody jsou dlouhé, mají tvar ným oplodím. V konzumní zralosti je tmavoberaního rohu, s tenkou aromatickou duni- zelená, v botanické tmavì èervená. Je urèe32 na k pøímé spotøebì, ale hlavnì je výborná zvrásnìný, silnì lesklý, barva pøed zralostí ke konzervaci do sladkokyselého nálevu. je svìtle a støednì zelená, ve zralosti støedVegetaèní doba od výsadby 70 - 75 dní. nì a tmavì èervená, oplodí je støednì silné. Chu je sladká, avnatá. Rezistence: je rezistentní proti napadení Vlasta Poloraná paprika urèená pro pìstování tobamovirem pathotyp Po. Pouití: je urèená pro pøímý konzum, pro v nevytápìných rychlírnách i pro polní pìstování v teplejích oblastech. Plody jsou konzervaci v domácnosti i pro prùmyslové støednì velké, lichobìnikovité, v konzumní zpracování. Vysévá se v lednu - bøeznu dle typu rychzralosti svìtle zelené, v botanické oranové, je sladká, avnatá, s vysokým obsahem lírny do truhlíkù nebo misek, pøepichuje se vitamínu C. Je vhodná k pøímému konzumu ve fázi prvních pravých listù do kelímkù, i pro vechny zpùsoby zpracování. Vegetaè- sadbovaèù a vysazuje se v bøeznu - dubní doba od výsadby: v rychlírnách 65 - 70 nu dle doby výsevu a druhu rychlírny, spon 50 x 40 cm po jedné rostlinì. dní, polní pìstování 80 - 85 dní. Sklizeò: od konce èervna postupnì, vegetaèní doba od výsevu do skliznì: 110 a Lubica F1 Typ rané hybridní odrùdy, urèené pro 120 dní. SEVA FLORA Valtice. rychlení. Rostliny jsou polovzpøímené a vyadují vyvazování, plody jsou pøevislé, na delVirózy lilií í stopce, velké, støednì dlouhé a dlouhé Virus je primitivní nebunìèná forma ivé (18 - 20 cm), støednì iroké, na podélném øezu pøevánì trojúhelníkovité, prùmìrná soustavy, tvoøený pouze DNA, nebo RNA, hmotnost je 170 -190 g, stopeèní jamka je obalenou bílkovinným obalem. Jeho zvlátmìlká, na povrchu hladké, se silným leskem ností je, e se sám nemùe mnoit, pouze a støedním brázdìním mezi komorami. Bar- v hostitelském organizmu, resp. v buòce. Fyva pøed zralostí je svìtle a støednì zelená, toviry jsou skupinou asi 600 virù, napadajíve zralosti tmavì èervená, oplodí je støednì cích rostliny, houby, øasy i sinice. Snad kadý zahrádkáø zná typickou virózu vestek silné. Chu je sladká, avnatá. Pouití: je vhodná jak pro pøímý konzum, arku a také mozaiku okurkovou èi pestrotak i pro kuchyòské zpracování, vyniká ra- kvìtost tulipánù. Obecným znakem virové infekce u lilií jsou ností a úrodností. Vysévá se v lednu - bøeznu dle typu rych- barevné zmìny na listech a kvìtech, deforlírny, do truhlíkù nebo misek, pøepichuje se mace listù a zakrnìlost rostliny. U nìkterých ve fázi prvních pravých listù do kelímkù, sad- odrùd jsem pozoroval také pøekotné nasazování pøírùstkù malých cibulí, které vak po bovaèù. Výsadba: bøezen - duben, dle doby výse- pøesázení u dál neprosperovaly. Pøenaevu a druhu rychlírny, spon 50 x 40cm po jed- èem infekce jsou pøedevím mice, mohou né rostlinì, sklízí se od konce èervna po- to být i háïátka, tøásnìnky a jiný savý hmyz, stupnì. Vegetaèní doba od výsevu do skliz- nelze vylouèit ani náøadí pøi øezu kvìtù èi pøi oetøování cibulí. nì: 100 dní Literatura uvádí a deset nejrùznìjích viróz. Velmi rozíøená je nápadná rùicoviDorota F1 Typ rané a polorané odrùdy hybridní pa- tost, pøi které lilie mají zakrslý rùst, nepopriky vhodná pro pìstování v nevytápìných kvetou a døíve zatahují. Listy jsou zkroucerychlírnách, v teplejích klimatických podmín- né, na vrcholu èervenavé, níe zaloutlé. Pestrokvìtost se projevuje podle názvu kách i pro pìstování ve volné pùdì. Rostliny jsou polovzpøímené, plody jsou na kvìtech, ale také listy mají svìtlé, podlouhstøednì dlouhé, støednì iroké, trojúhelníko- lé mozaikové kresby. Napadené rostliny také vitého tvaru, pøevislé, stopeèní jamka je vel- døíve ukonèují vegetaci (foto na zadní stranì mi mìlká a mìlká, povrch plodù je slabì obálky). 33 Latentní, bezpøíznaková viróza kromì zaostávání v rùstu a v pøedèasném ukonèení vegetace nemá vnìjí pøíznaky. Identifikovat se dá jako i ostatní viry, elektronovým mikroskopem, nebo enzymoanalytickou metododou (tzv. ELISA - test). Strakatost, nebo mozaika listù je vyvolána obvykle smìsí nìkolika virù, èastý je virus mozaiky okurky. Projevuje se pestrobarevnými chlorotickými skvrnami na listech, které se deformují, a kadeøí. Je to èastá choroba lilií: L. candidum, bulbiferum, longiflorum, lancifelium (døíve tigrinum) a speciosum. Nepøíjemnou skuteèností je, e mnohé virózy jsou vyvolány smìsí nìkolika virù jako napø. hnìdá kroukovitost, nebo skvrnitost listù. Druhy i odrùdy lilií jsou vùèi jednotlivým virózám odolné, resp. tolerantní rùznou mìrou. Kromì ji vyjmenovaných druhù je velmi citlivá L. formosanum a její hybridy, virózy se brzy objevují na mnoha asijských a LAhybridech, odolnìjí jsou martagony, výraznì odolnìjí potom èínské hybridy a tzv. orienpety. U tìchto odolných hybridù bychom mìli mluvit spíe o znaèné toleranci, protoe i tyto lilie nosí sebou infekci, ale virus, nebo viry se v jejich organizmu neprosadí. Pøímá ochrana proti virózám neexistuje, prevencí by bylo jistì vyhubit na zahradì vekerý savý hmyz, co je nesmysl. Nepøímou prevencí je volba odrùd tolerantních vùèi virózám. Takové odrùdy existují, napø. dnes ji legendární BLACK BEAUTY zavedená do kultury ji v padesátých letech minulého století. Pøi volbì lilií na zahradní pìstování bychom se nemìli snait napodobovat komerèní øezané odrùdy, ale volit odrùdy vyzkouené v zahradních podmínkách v naem klimatu. Na tomto místì nemohu vyjmenovat vechny takové odrùdy, ale jako skupinu mohu doporuèit ji vyjmenované èínské hybridy a zatím jetì u nás málo rozíøené orienpety. Avak máme u nás specializované zahrádkáøské organizace pìstitelù lilií Martagon Praha, nebo Lilium Brno, jejich èlenové jistì rádi poskytnou rady buï na svých výstavách nebo na svých èlenských schùzích a jistì neodmítnou ani individuelní rady. 34 Kdy je kompost zralý? Pojem zralý je pøi kompostování velmi oblíbený ale nepøesnì definovatelný. Kdy nìkdo øekne, e jeho kompost je zralý, potom se ihned musíme zeptat, k èemu je zralý? Jsou toti rùzné monosti jeho pouití. Kdy pouijeme kompost k mulèování, tak je pro tento úèel zralý ji ve stáøí ètyø týdnù. Kdy jej jako hnojivo zavláèíme (zapravíme hrábìmi), musí být proto jistì zralejí a kdy jej pouijeme k pøedpìstování sadby (jako souèást zeminy), tak musí být zcela dozrálý. Je proto zøejmé, e pojem zralý v obecné formì neexistuje a odpovídá jen rùznému stupni tlení a s tím spojenými rùznými monostmi pouití. Pøi pouití hraje roli proto pøedevím stáøí kompostu. Hovoøíme také o èerstvém kompostu, který má krátkou dobu tlení (dva mìsíce), zralý kompost naproti tomu delí (est mìsícù). Naopak, starý kompost pøichází o své hnojivé úèinky. Obèas jetì doporuèovaný dvou a tøíletý kompost je u témìø bez úèinnosti, protoe organické látky se dále rozkládají a na minerální a z kompostu se stává obyèejná zemina. Pøi této pøíleitosti chceme uvést, e prosévání kompostu není vdy nutné. Chcemeli pouít kompost ke hnojení trávníkù nebo jako souèást zeminy pro kvìtiny, je prosev na velikost èástic 15 - 20 mm ádoucí. Pro tento úèel pouití jsou hrubé èástice neádoucí. Jinak je tomu pøi pouití ke zlepování pùdy. Zde je hrubý, neprosátý kompost vhodnìjí. Napøíklad zbytky jetì ne zcela zetlelých rozdrcených vìtví jsou ádoucí, nebo pùdu kypøí a dlouhodobì ji zásobují humusem. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Vodní a bahenní rostliny Velmi pùsobivé zpestøení zahrady pøináí voda. Donedávna ovem platila nutnost betonování nádrí. Bylo to pracné, zdlouhavé, hrozilo praskání. Obrat nastal nyní s výrobou kvalitních, cenovì dostupných fólií. Zahradní rybníèek mùe být rùznì velký a hluDoc. RNDr. Karel Vere boký. Rody rostlin bychom mohli rozdìlit podle nárokù na umístìní a poadavku na hloubku vody do nìkolika následujících skupin. Za èeským jménem je uvedena barva kvìtù, pokud má z okrasného hlediska význam. Hloubka vody 15 a 40 cm Lakuník, bílý (Batrachium) Leknín, bílý rùový, èervenofialový, lutý (Nymphaea tetragona) Orobinec, hnìdé plody (Typha angustifolia, T. latifolia, T. laxmannii) Bainy, jen obèas Plavín, lutý (Nymphoides) a krátkodobì zaplavované vodou Prustka (Hippuris) Skøípinec (Schoenoplectus, syn. Scirpus) Bezkolenec (Molinia) Blatouch, lutý (Caltha) Stolístek (Myriophylum) Stulík, lutý (Nuphar pumila) Bledule, bílá (Leucojum) Kejklíøka, lutá (Mimulus) mel, rùový (Butomus) Kosatec, fialový, modrý, bílý (Iris kaempheri, Vodní mor (Elodea) ebratka, bílá (Hottonia) I. sibirica) Kyprej, fialový (Lythrum) Meèík, rùový (Gladiolus) Hloubka vody 40 cm a více Ostøice (Carex) Leknín, bílý rùový, èervenofialový, lutý Pérovník (Matteucia) (Nymphea) Pomnìnka, modrá, bílá (Myosotis) Modráska, modrá (Pontederia) Prvosenka, rùová, fialová,èervená, lutá, Rdest, rùový (Potamogeton) bílá (Primula denticulata, P. japonica, Rùkatec (Ceratophyllum) P. rosea, P. florindae) Stulík (Nuphar) Pryskyøník, lutý (Ranunculus) Rdesno, rùové (Polygonum) Rostliny volnì plovoucí na hladinì Sítina (Juncus) Azolka (Azolla) Suchopýr, bílý plod (Eriophorum) Kotvice (Trapa) Tolije, bílá (Parnassia) Nepukalka (Salvinia) Toulcovka, lutá, bílá (Lysichiton) Øezan, bílý (Stratiotes) Tuebník, bílý (Filipendula ulmaria) Okøehek (Lemna) Upolín, lutý, oranový (Trollius) Voïanka, bílá (Hydrocharis) Vrbina, lutá (Lysimachia) Zábìlník, rùový (Comarum) Akvarijní a pokojové rostliny, které v létì mùeme umístit ven Hloubka vody 0 a 15 cm Babelka (Pistia) Bazanovec, lutý (Naumburgia) Jetìrolep, bílý (Saururus) Ïáblík, bílý (Calla) Kala, bílá, rùová, lutá (Zantedeschia) Konitrud, bílý (Gratiola) Lobelka, modrá, èervená (Lobelia cardinaKosatec, lutý (Iris pseudacorus) lis, L. splendens) Marálka (Marsilea) áchor (Cyperus) Orobinec, hnìdé plody (Typha pumila) Vodní hyacint, tokozelka, modrofialový Potoènice, bílá (Nasturcium) (Eichhornia) Pryec, lutý (Euphorbia palustris) Vodoklas (Orontium) Pøeslièka (Equisetum) Zakruticha, bílá (Vallisneria) RNDr. Jiøí lebèík, VÚKOZ Prùhonice Rákos (Phragmites) Rozrazil (Veronica beccabunga) Brokolice ípatka, bílá (Sagittaria) Vachta, bílá (Menyantes) (Brassica oleracea L. var. italica Plenck) Zblochan (Glyceria) Brokolice je u nás stále ménì rozíøená Zevar (Sparganium) zelenina, zatímco v zahranièí se bìnì pìsabník, bílý (Alisma) tuje. Je to pøechodná forma mezi kvìtákem 35 a ostatními koálovinami, má vak mohutnìjí ztloustlou lodyhu, která je ukonèena proøídlou rùicí s postupnì narùstajícími zdunatìlými rùièkami. V kuchyni se upravuje podobnì jako kvìták nebo jako chøest. Brokolice obsahuje podstatnì více vitamínù ne kvìták, zvlátì vitamíny C, E a provitamín A. Poslední výzkumy zjistily, e brokolice je skvìlá zásobárna vitamínù a zdrojem kyseliny listové, beta- karotenu, eleza i draslíku. Látky v ní obsaené pomáhají v boji proti rakovinì. Brokolice se pìstuje snadnìji ne kvìták, je ménì nároèná. Dobøe se jí daøí i ve vyích podhorských polohách s vlhèím ovzduím. Vysévá se nejèastìji v èervnu na výsevní záhon, v èervenci rostliny vysazujeme na vzdálenost 50 - 60 cm od sebe. Z èervnového výsevu sklízíme postupnì od záøí. Nejprve odøezáváme hlavní rùici s èástí dunatého stonku v délce 15 a 20 cm a postupnì pak a do zámrzu rùice dorùstající z postranních výhonù. Pro ranou sklizeò lze brokolici vysévat do teplého paøenitì v únoru. Pøedpìstované sazenice vysazujeme zaèátkem dubna na záhon. Pøi jarním pìstování je vak doba skliznì podstatnì kratí, rostliny brzy vykvétají. Podle vlastní zkuenosti doporuèuji po výsadbì oetøit srdéèko brokolice proti plodomorce zelné buï netkanou textílií, nebo chemicky (Decis, Karate 2,5) proti vyslepnutí. Brokolice má rùzné odrùdové formy. Nae osvìdèená odrùda starího typu Vitamína, patøí mezi stonkové remontantní odrùdy. Novìjí je odrùda Geba, je vhodná pro pìstování na zahrádkách. V poslední dobì jsou k dostání i dovozové odrùdy brokolice. Velmi dobré zkuenosti mám s tìmito odrùdami brokolice: ´MONTOP F1´, ´LORD F1´, ´CRUISER F1´, ´CHEVALIER F1´. Václav atecký Celý rok s pelargoniemi Pomalu, ale jistì se èlovìk pøi bìných ivotních starostech pøimyká ke kráse kvìtin v rozkvetlých oknech, vonících terasách, chladivých zákoutích zahradních pergol nebo pøítulných zasklených verandách. 36 Hlavní ozdobou tìchto míst jsou vedle impozantních stále zelených trvalek pestøe barevné letnièky. Nenároèné rostliny se dají levnì poøídit ji v kdekterém zahradnictví èi prodejnách a supermarketech. Jejich pestrá paleta kvìtù rozzáøí eï zdí a projasní èlovìèí nitro. Ovem královnou balkonovek zùstávají bezesporu mukáty. Zdobily okna naich pøedkù a prapøedkù a na venkovì okno plné nádherných obrovských barevných kvìtních koulí Honzíkù je dodneka vizitkou vkusu a píle. Málokdo ví, e pùvodní mukáty byly uctívanými léèivkami. Ve váleèných legiích øímského císaøe Nera byl èaj z kakostu (název pro primitivní divoce rostoucí mukáty se v nìkterých zemích dochoval i pro kulturní ulechtilé rostliny rodu Geranium) zaruèeným prostøedkem pro vyléèení prùjmových onemocnìní jeho vojákù. Suená droga se dováela pøes Støedozemní moøe z oblastí Jiní Afriky, kde se tìmto rostlinám velice daøí. Oblast bez zimních mrazù s 260 sluneèními dny a nárazovými deti, kde neustále vane vítr svými podmínkami umonila rozíøení prapøedkù pelargonií od kamenitých polopoutí pøes travnaté savany a do bahnitých podrostù øíèních bøehù a okrajù lesù. Právì tak rozmanitá je dnes øíe mukátù v jejich moderním pìstování. Mezi milovníky mukátù jsou sbìratelé botanických a sukulentních druhù, za kterými neváhají procestovat pùl svìta. Milovníci vùní nedají dopustit na vonné druhy a pøipomínají si pøínos mukátù v kosmetickém prùmyslu, kde se výtaky z tìchto rostlin doplòují rùové oleje pro navonìní mýdel, amponù ap. Nìkde se sbírají pelargonie s bíle èi jinak panaovanými listy jako nìjaké zvlátnosti a neobvyklosti. Nejrozíøenìjí je ale pìstování mukátù páskatých (Zonale), pøevislých a v poslední dobì i andìlských (Pelargonium Crispum) jejich kvìty pøipomínají køídla motýla (nebo andìla?). V kadé této skupinì je spousta odrùd, mezi nimi rozdíly pozná jen opravdový znalec a stávají se oblastí obchodních prvenství na trhu. Ing. Alena Heinrichová, SZO Pelargonie PODZIM Padají-li pøed svatým Michalem aludy, nastane tuhá zima. V øíjnu mráz a vìtry - teplý leden a únor. Teplý øíjen, studený listopad. Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima k létu. Oznaèení lilií Zájemci o pìstování lilií, èi o nákup jejich sadby se èasto setkávají s popisnou charakteristikou skupin mezidruhových hybridù lilií. K orientaènímu oznaèení se pouívají zkratky. Pro snadnìjí orientaci pøi nákupu, ètení inzerátù, èi textu èlánkù (i v této tiskovinì) uvádíme ty nejbìnìji pouívané zkratky: MARHAN - L. martagon x L. hansoni, MARTSING - L. martagon x L. tsingtauense MARTASIANS - L. martagon x asijský hybrid DALHAN - L. dalmaticum x L. hansoni Habitem se podobají martagonùm, lií se pøedevím barvou kvìtù. Intersekèní hybridy: LA - L. longiflorum x asijský hybrid - pìstují se pøedevím na øez, (lilie pastelových barev), komerènì velmi úspìné LO - L. longiflorum x orientální hybrid - pomìrnì nová skupina krásných lilií, jejich èas teprve pøijde. OT - orienpety - orientální h. x trumpet (trubkovitý h.), vzrùstné mnohokvìté lilie, dominuje lutá a èervená barva, pro odolnost vhodné do zahrad. Zatím málo dostupné: AO - asijský x orientální h. AT - asijský h. x trumpet (asiapet) ALA - asijský h. x LA OA - orientální h. x asijský h. Doc. RNDr. Karel Vere Demy, marmelády a povidla pøipravujeme podle vyuití a moností Pøedpisy na ovocné pomazánky v nìkterých èasopisech se snaí být atraktivní nezvyklými pøísadami - alkoholických nápojù, tropickým ovocem nebo koøením. Stranou pøitom zùstává zejména dosaení potøebné konzistence a poadavek na optimální zpracování pøebytkù ovoce zahrádkáøù. Naopak je doporuèováno, vìtinou z èistì komerèních dùvodù, èasto zcela zbyteèné pouití chemických prostøedkù. Pøipomeòme si charakteristiky jednotlivých druhù pomazánek, které si mùeme rozdìlit na: marmelády, pøipravené z vystøeného (pasírovaného) ovoce - protlaku - svaøením v urèitém pomìru s cukrem do rosolovité nebo tuhé konzistence. Marmelády pøipravujeme obvykle z ovoce bohatého pektinem i kyselinami a nemusíme v tom pøípadì pouívat pektin a kyselinu citronovou z obchodní sítì. demy, vaøené do rosolovité konzistence z upravených celých plodù, cukru, nìkdy s pøísadou protlaku a èasto i pøídavku obchodního pektinového pøípravku, popø. kyseliny citronové povidla, získaná zahutìním odpaøením z upravených (odpeckovaných, dìlených) plodù do polotuhé a tuhé konzistence. Konzistence výrobkù udává i jejich pouití: - demy a rosolovité marmelády jako pomazánky na hotové peèivo nebo pøídavek do mléèných výrobkù - povidla a tuhé marmelády do pokrmù, se kterými se tepelnì upravují. Ovoce pro domácí výrobu pomazánek si mùeme rozdìlit z hlediska organoleptických vlastností (chu, vùnì) a obsahu pektinových látek na: a) ulechtilé druhy ovoce, tj. jahody, meruòky, broskve, maliny, borùvky, vestky, ostruiny, èerný rybíz, vinì a èerné tøenì, kterých si ceníme pro jejich chu nebo vùni, i kdy, kromì rybízu, obsah pektinových látek není optimální b) pøídavné druhy ovoce, které mají vyí obsah pektinu, tj. angret, rybíz, jablka a kdoule, (popø. kdoulovec japonský). Kromì kdoule a nìkterých odrùd jablek mají 37 tyto druhy i dostatek kyselin. Pouíváme je proto èasto v kombinaci s ovocem ostatních skupin, ve stejné dobì zrajícím. (Poznámka: plody kdoulovce japonského pouíváme na rozdíl od ostatního ovoce zcela zralé, luté.) c) ostatní druhy ovoce s niím obsahem pektinu - ryngle, slívy, hrozny vinné, hruky, ípky, bezinky, ostatní druhy tøení. Obecnì pro pøípravu demù a marmelád pouíváme ovoce ménì zralé, které má nejvíce pektinových látek. Povidla naopak zhotovujeme z ovoce zralého a pøezrálého. Demy a marmelády rosolovité konzistence. Tento typ výrobkù je nejádanìjí. Kromì vyhovující konzistence by, zejména demy, mìly mít druhovou vùni a proto pøipraveny buï zcela nebo nejménì z 1/3 z ulechtilých druhù ovoce. Demy zhotovené pouze z ulechtilého ovoce. Pro pøípravu demu z uvedených druhù je nutný pøídavek pektinu z obchodní sítì (kromì èerného rybízu) a kyselin (kromì èerného rybízu, merunìk a viní). Demy z rybízu, ostruin, malin nebo angretu by mìly pøíli mnoho pecièek, co není smyslovì pøíjemné, proto z vìtí èásti tohoto ovoce (z 1/2 a 2/3) zhotovujeme protlak, tzn. ovoce pøes síto vystøeme. Pøíklad jednodruhového demu. Meruòkový dem. (1 kg odpeckovaných merunìk, 0,9 kg cukru, pektinový pøípravek). K pøípravì pouijeme nejlépe plody dozrálé na stromì. Mùeme vak pouít i smìs zmìklých pøezrálých a nedozrálých plodù, které nám zbyly po vytøídìní standardních plodù na kompoty a zmrazování. Nesmí ovem být plesnivé nebo nahnilé. Omyté plody rozpùlíme a odpeckujeme. Asi 1/4 tuích plodù ponecháme v zásobì. Ostatní meruòky vaøíme za stálého míchání (nejménì 10 minut) do získání hustì kaovité konzistence. Pak pøidáme zbytek plodù, pektin rozmíchaný v cukru a vaøíme asi 5 minut. Bez pøeruení varu zkouíme rosolovací schopnost demu. Zkouka rosolovací schopnosti demu nebo rosolovité marmelády. 38 Dem nabereme na vaøeèku a mírnì ochladíme nìkolikerým otoèením vaøeèky na vzduchu. Dem je hotov, jestlie se na hranì vaøeèky vytváøí vodorovná vrstva výrobku a teprve z této vrstvy se pak pomalu uvolòují kapky. Plnìní do obalù a konzervaèní prostøedky. Protoe demy a marmelády jsou proti bakteriím a kvasinkám konzervovány spoleèným úèinkem kyselin a vysokého obsahu cukru, zbývá jen doplòková konzervace proti plísním. Ta mùe být rùzná, ale nejjednoduí je vyuití tepla pøi vaøení pomazánky naplnìním sklenic horkým demem nebo marmeládou. Pouíváme konzervové sklenice typu Omnia nebo sklenice se roubovým uzávìrem (Twist-Off), které pøed plnìním pøedehøejeme teplou vodou asi na 60 oC. Sklenice pak naplníme vroucí pomazánkou a po okraj (bez vzduchové mezery), ihned uzavøeme a otoèíme na víèko. Obrácené je ponecháme nejménì 10 minut. Je proto zcela zbyteèné konzervovat pomazánky chemickými prostøedky. Demy a marmelády vícedruhové. Vícedruhové demy a marmelády vìtinou splòují nìkterý z tìchto cílù: - optimalizují obsah pektinu a kyselin ve výrobku bez potøeby obchodních pøípravkù - nahrazují (èásteènì) nìkteré nedostatkové (ulechtilé) ovoce (v prùmyslu bìnì uívaný postup) - umoòují zpracovat i nìkteré zajímavé druhy nepìstìného ovoce bez pøídavku obchodního pektinu a kyselin. Pøi domácí výrobì je vhodné vyuívat ovoce souèasnì zrající. Zhotovovat polotovary pro dalí zpracování (v jiném období) je pracné, s nevalnými výsledky u koneèných výrobkù. Pøíklad vícedruhového demu. Borùvko - jableèný dem. (0,4 kg borùvek, 0,6 kg jableèného protlaku, 0,8 kg cukru). V této kombinaci borùvky dodávají demu tmavomodrou barvu a charakteristickou vùni, jablka pak doplòují pektin a kyseliny. Výsledkem je velmi kvalitní výrobek. Ménì zralá jablka nakrájíme na dílky (neloupané, neodjadøincované) a nepatrnì podlité vodou je pak vaøíme v zakrytém kastrolu, nejménì 10 minut, do zmìknutí. Potom je vystøeme na protlak, který zváíme. Protlak pak vaøíme v odkryté nádobì za stálého míchání do zhoustnutí. Borùvky zbavíme pøímìsí, pøidáme do jableèného protlaku a spoleènì s protlakem je vaøíme asi 5 minut. Bez pøeruení varu pak pøidáme cukr a zkouíme, zda podle rosolotvorné zkouky je dem hotov. (Popis zkouky a plnìní do obalù - viz meruòkový dem). kolikerém otoèení vytvoøí nejen vrstvu na hranì vaøeèky, ale i obloukovitý závoj. Postup pøi plnìní do obalù je uveden u meruòkového demu. Povidla jsou na pøípravu pokrmù, se kterými se tepelnì upravují, nejvhodnìjí. Na rozdíl od ostatních pomazánek povidla zahuujeme pouze (nebo pøevánì) odpaøením vody a tím koncentrací suiny ovoce. Proto surovina by mìla být málo kyselá, co kromì druhu ovoce ovlivòuje i zralost ovoce, která by mìla být co nejvyí. Nejvhodnìjím ovocem na povidla jsou pravé vestky, ale mohou to být Podobnì vhodné jsou i dalí kombinace, i hruky nebo málo kyselá jablka. Zejména napø. jahod a èerveného rybízu (rybíz nesmí hruek bývá v nìkterých letech nadbytek být pøezrálý!), ostruin a jablek, malin a èer- a proto jako pøíklad uvádíme ménì známý veného rybízu. postup pøípravy hrukových povidel bez míchání pøi jejich vaøení. Marmelády tuhé konzistence pøipravujeme pro kuchyòské úèely. Hruková povidla. Postup pøi zhotovení tuhé marmelády je Neloupané hruky nakrájíme na ètvrtky, obdobný jako u výrobkù rosolovité konzis- odstraníme jádøince a zváíme. 1 kg upratence. Zahutìní protlaku pøed pøídavkem vených hruek smísíme s 0,25 kg cukru cukru musí vak být vyí - do velmi husté v irokém kastrolu a necháme 12 hodin odkae. leet. Ovoce s cukrem uvolní ávu, která Èastou surovinou bývají jablka jako zá- umoní, abychom pøi zcela mírném zahøíváklad, s pøídavkem nìkterého barevného dru- ní mohli bez míchání vaøit povidla. Dokonèuhu ovoce. Nìkdy ale máme nadbytek i bo- jeme nejlépe vysuením v mírnì vyhøáté troubulovin, napø. angretu, jeho zpracování na bì. Orientaènì zjistíme, zda povidla jsou marmeládu uvádíme na pøíkladu. hotová, kdy horká povidla nalijeme na prPøi zkouce rosolotvorné schopnosti by kénko a vaøeèkou táhneme hmotou. Jestlie mìla hotová marmeláda vytváøet po nabrání se vytvoøená brázdièka ihned nezalévá, jsou na vaøeèku a nìkolikerém otoèení ve vodo- povidla hotová. Dobøe zahutìná povidla rovné poloze prohnuté závìsy nemusíme plnit postupem uvedeným u meruòkového demu. Pouze je po mírném Pøíklad. ochladnutí naplníme do konzervových skleAgretová marmeláda. nic a po okraj, uzavøeme kovovými víèky (1 kg protlaku z angretu, 0,8 kg cukru). a uloíme v suché místnosti. Ke zpracování pouijeme nepøezrálý angret. Oprané bobule (nemusí být odstopkoNa závìr pøedpis na ovocnou cukrovinku vané ani zbavené okvìtí) vaøíme zakryté - hrukové datle. a podlité malým mnostvím vody. Po zmìkNa rozdíl od vestkových povidel jsou nutí je pøes síto vystøeme na protlak, který hruková povidla ménì oblíbena jako pomazváíme. zánka. Velmi vhodnì je moné je zhodnotit Protlak potom za stálého míchání zahu- pøípravou cukrovinkáøské pochoutky - hruujeme tak dlouho, a vznikne hustá kae. kových datlí, jejich zhotovení si mùeme Pak pøidáme za stálého míchání cukr a vaøí- ponechat na volné chvíle v zimì. me dále nejménì 3 minuty. Var ukonèíme, Hruková povidla rozprostøeme ve vrstvì a marmeláda po nabrání na vaøeèku a nì- asi 1 cm tlusté na mikrotenový pøíøez polo39 ený na prkénku èi pekáèi. Zakryté papírem je suíme nad tìlesem ústøedního topení, nad sporákem nebo v málo vyhøáté troubì. Kdy je vrstva tuhá tak, e ji mùeme snadno krájet, nakrájíme povidla na prouky iroké asi 1,5 cm a dlouhé 3 - 4 cm. Prouky potom uhnìteme do váleèkù, které krátce ponoøíme do øídké èokoládové polevy. Po ztuhnutí polevy váleèky balíme do kartonových skládaèek vystlaných perforovaným polyetylenem nebo do kelímkù. Ing. Karel Pùhoný Odbìr vzorkù Obsah pøístupných ivin v pùdì se zjistí nejsnáze a pomìrnì spolehlivì chemickým rozborem pùdy. V zahrádce postaèí stanovit v pùdì hodnotu pùdní reakce (pH) a obsah pøístupných ivin - fosforu, draslíku a hoøèíku. Zpravidla staèí provést chemickou kontrolu pùdy jednou za 5 - 6 let. Pùdní analýza by mìla být provedena vdy pøi zaèátku hospodaøení, na novì získaných plochách, tedy pøi zøizování zahrádkových osad, pøestavbì a zmìnì kultur. Obsah pøijatelného dusíku se zpravidla nestanovuje, nebo se v pùdì rychle mìní. Zjiování obsahu stopových prvkù má smysl jen tehdy, kdy je podezøení na jejich nedostatek (rozbory jsou vak velmi drahé). Analýzy rostlin (u ovocných stromù listù) lze doporuèit jen tehdy, je-li nutno vysvìtlit rùstové poruchy, zejména pøi podezøení na kritický nedostatek urèité iviny. Má-li agrochemický rozbor poskytnout pøesné informace o zásobì ivin a o hodnotì pH, je nezbytné, aby vzorek pùdy byl prùmìrný. Proto vdy odebíráme více dílèích vzorkù z hloubky, ve které je rozmístìna nejvìtí èást koøenového systému. Pro jeden prùmìrný vzorek musíme odebrat asi 20 vzorkù dílèích. Dílèí vzorky dùkladnì promícháme a z takto pøipraveného vzorku odebereme asi 0,5 kg. Vlhký vzorek nikdy neponecháváme v sáècích z plastických hmot, aby nedocházelo ke zmìnám agrochemických vlastností pùdy. Rozprostøeme jej do tenké vrstvy mimo tepelný zdroj a necháme volnì na vzduchu vyschnout. Vyschlý vzorek zabalíme do papírového sáèku, oznaèíme a zaleme, nebo pøedáme do laboratoøe. 40 Odbìr z orné pùdy a ovocných sadù provádíme achovnicovì rýèem zahradnickou lopatkou nebo sondovací tyèí do hloubky 30 cm. U vinic se odbìr vzorkù provádí oddìlenì z vrstev pùdy do hloubky 30 cm a od 30 do 60 cm. Nejvhodnìjí doba odbìru vzorkù je na podzim po ukonèení vegetace. Pokud nestihneme odbìr vzorkù na podzim, mùeme jej provést v jarním období. Jarní odbìr zaèíná pøed vyhnojením pozemku co nejdøíve, jakmile to dovolí pùdní a povìtrnostní podmínky, a ukonèíme jej podle stavu vegetace, nejpozdìji do konce kvìtna. Rozbory pùd provádìjí krajské zkuebny ÚKZÚZ (Ústøední kontrolní a zkuební ústav zemìdìlský) a také zemìdìlské laboratoøe, které jsou v nìkterých okresech, následnì uvádíme v pøehledu jejich adresáø. Adresáø sdruení zemìdìlských laboratoøí ÈR 1. AGROLAB s.r.o. 664 42 Modøice 1690/20 2. HC ANALYTIKA s.r.o. 537 01 Chrudim 3. Zemìdìlský výzkumný ústav Kromìøí s.r.o. Havlíèkova 2787, 767 41 Kromìøí 4. Agrodrustvo Rybníky, Rybníky u Dobøíe, PS 14, 263 00 Dobøí 5. UNIKOM a.s., Kutná Hora 28. øíjna 788, obchodní závod Uhlíøské Janovice, zem.lab., PSÈ 285 04 6. EKO-LAB amberk spol. s.r.o. Zemìdìlská 1004, 564 01 amberk 7. AGRO CS a.s. - EKOAKVA laboratoø Øíkov, 552 03 Èeská Skalice 8. Zemìdìlská oblastní laboratoø Malý a spol. Masarykova 300, 439 42 Postoloprty 9. PROLAB v.o.s. Prostìjov Kralický háj, 798 12 Kralice na Hané 10. S.O.S. Skalice nad Svitavou s.r.o. 679 01 Skalice nad Svitavou 11. A.G.Servis, s.r.o. ZOL Lovosice Kostelní 3, 410 02 Lovosice 12. Agropodnik a.s. Jièín laboratoø Banice, 507 73 Dobrá Voda u Hoøic 13. AGRO Radomyl, a.s. ZOL 387 31 Radomyl 14. ENVIRO-EKOANALYTIKA s.r.o. Tøebíèská 1540, 594 01 Velké Meziøíèí 15. EKO-AGRO RNDr. Baøina, Dolní 21, 792 01 Bruntál 16. EKOLA s.r.o. Bruzovice, 739 36 Sedlitì 17. Litolab s.r.o. 783 21 Chudobín 18. Laboratoø se sídlem ve VÚLH Na Olivì 550, 517 73 Opoèno 19. Zelenina Malé Hotice, a.s. U statku 6, 747 05 Malé Hotice 20. ZOL Mír Kunovice, podnik. laboratoø 686 04 Kunovice 21. AGRO-LA s.r.o. Jiráskovo pøedmìstí 630, 377 01 Jindøichùv Hradec 22. SVEC-consulting s.r.o. Slavice 9, 350 02 Cheb 23. Laboratoø MORAVA s.r.o Oderská 828, 742 13 Studénka 24. LABTECH s.r.o. Polní 23/25, 639 00 Brno 25. MZLU Brno - Ústav agrochemie a výivy rostlin, AF Zemìdìlská ul., 613 00 BRNO 26. Výzkumný ústav pro chov skotu s.r.o. Výzkumníkù 267, Rapotín, 788 13 Vikýøovice 27. Drustvo AGRO Èeská Lípa - agrolaboratoø, 470 01 Èeská Lípa 28. Agropodnik Klatovy, a.s. K letiti 688, 339 01 Klatovy 2 Ing. Miroslav Kalina, CSc. Nové odrùdy hruní V roce 2003 splnily pøedpoklady pro registraci, podle zákona è. 92/1996 Sb., o odrùdách, osivu a sadbì pìstovaných rostlin, ve znìní pozdìjích pøedpisù a byly zapsány do Státní odrùdové knihy Èeské republiky tyto odrùdy hruní, tentokrát se rzivým povrchem slupky. Pøedstavitelem dosud registrovaných a pìstovaných odrùd hruní s významnou rzivostí slupky jsou ze starích, dobøe nám známé Boscova lahvice a Konference, z novìjích pak Manon a Vonka registrované v roce 2001. Novinkami letoního roku jsou staronová podzimní Hardyho, dalí je Monika, do sku- piny zimních patøí Bodra a Vladka. Udrovatelem je SEMPRA PRAHA a.s. s místem udrovacího lechtìní u firmy SEMPRA LITOMÌØICE s.r.o. Tady si je mùete také objednat jako mnoitelský materiál - rouby, oèka nebo zakoupit pøímo ve vhodné kombinaci s podnoemi, vzhledem k vaim poadavkùm stanovitì. Hardyho Odrùda byla objevena ve Francii jako semenáè neznámého pùvodu. Je zaøazena do skupiny podzimních odrùd. Stromy rostou bujnì, vytváøí polovzpøímené koruny, dostateènì zahutìné støednì tlustými, dlouhými, èasto prohnutými výhony. Plodnost je brzká, plodí ve shlucích na èetném krátkém plodonosném obrostu. Plody vyadují probírku, bez ní støídá v plodnosti a velikost plodù je nevyrovnaná. Plod je støednì velký, slabì nesoumìrný, kuelovitého a baòatého tvaru. Základní barva slupky je lutozelená, na skládce pak lutá, èervená krycí barva bývá ve formì nevýrazného líèka. Slupka je støednì silná, výraznì celokrajnì rzivá, na omak drsná a suchá. Dunina bílé barvy je máslovité konzistence, velmi avnatá, sladce navinulá a koøenitá. Stopka je tlustá a støednì dlouhá, na konci zahnutá a napojená v ose plodu, nìkdy se závalem na plodu. Plody se sklízí koncem záøí, konzumnì dozrávají v listopadu, skladovat je lze a do ledna. Kvalitní plody získáme pøi pìstování v úrodných pùdách, støedních a teplých oblastí, s dostateènou vláhovou bilancí. Pøedností odrùdy je kromì kvalitní duniny i výborná afinita s kdouloòovými podnoemi. Její uití je vestranné, pouívá se i jako mezikmen u odrùd slabìji rostoucích nebo tìch, které vykazují patnou afinitu s kdouloní. Monika Odrùda èeského pùvodu, která vznikla køíením odrùd ´Boscova lahvice´ a ´Paøíanka´. Øadí se do skupiny podzimních odrùd. Stromy rostou bujnì, koruny jsou úzké, vzpøímeného habitu, s dostateènì zahuujícím støednì tlustým obrostem, který je hustì olistìný. Pro kvalitní oslunìní plodù je nutný letní øez. Plodnost je støednì pozdní, plo- 41 dí ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Plod je støednì velký, slabì nesoumìrný, úzce kuelovitého tvaru. Slupka tenká, støednì prorezivìlá, na líèku ménì rzivá. Základní barva lutozelená je v období zralosti lutá, krycí barva vak chybí. Dunina je naloutlá, avnatá, navinule sladká a nasládlá, støednì pevná, køehké konzistence. Stopka je støednì tlustá, dlouhá, napojená ikmo k ose plodu. Plody se sklízí a zaèátkem øíjna, konzumnì dozrávají ji koncem listopadu. Na skladu je efektivní ji uchovávat jen do prosince. Kvalitních plodù docílíme pøi pìstování v úrodných pùdách, teplejích polohách s dostatkem vláhy. Pøedností odrùdy kromì kvalitní a jakostní duniny je dobrá afinita s kdouloòovými typy podnoí. plodí na krátkém plodonosném obrostu. Koruny zahuuje èetný støednì dlouhý obrost, který je nutné letním øezem redukovat. Plodnost je brzká, vysoká, nutná je vak probírka plodù, jinak se projevuje v dalích letech støídavá plodnost. Plod støední a velký, slabì nesoumìrný, lahvicovitého tvaru. Slupka tenká, støednì rzivá a drsná. Více rzivosti se objevuje okolo kaliní jamky. Základní barva zelenolutá, na skládce lutá, krycí jen na oslunìné stranì jako nevýraznì rùovoèervené rozmyté zabarvení. Dunina lutobílá, avnatá, nasládlá, jemné máslovité konzistence, bez výrazného aroma. Stopka je støednì tlustá, dlouhá a napojená v ose plodu. Termín skliznì nastupuje ve 2. polovinì øíjna, plody konzumnì dozrávají v prosinci, ve sklepì je lze skladovat do února. Odrùda je vhodná pro pìstování v teplých a støedBodra Dalí èeská odrùda, která vznikla køíe- ních oblastech na dostateènì vlhkých a úrodním odrùd ´Boscova lahvice´ a ´Drouardo- ných pùdách. Afinita s kdouloòovými podnova´, jak je zøejmé z názvu. Je zaøazena ji emi je dobrá. do skupiny zimních odrùd. Stromy rostou bujVýhodou rzivých plodù hruní je fakt, e nì, koruny jsou iroce kuelovité, zahuují dlouhými støednì tlustými výhony, habitus je plody netrpí tolik otlaky povrchu slupky pøi polovzpøímený. Plodnost je støednì pozdní, tøídìní a expedici. Tuí slupka je více odolplodí na støednì dlouhém døevì. Plod je vel- ná k pokození èi otlaèení. Pevnìjí slupka ký, silnì nesoumìrný, iroce kuelovitého více chrání plody proti ztrátì vody v suchých tvaru. Tenká slupka je výraznì rzivá, drsná skladovacích prostorách. Nevýhodou je pro a suchá. Základní barva je lutozelená, kry- nìkteré konzumenty horí poivatelnost. cí barva se objevuje zøídka, jako nevýraznì Slupka se rzivostí bývá pøi jídle drsná a pøed rùová. Na skládce rzivá slupka zezlátne. konzumací je vhodné ji odstranit. Ing. Duan Nesrsta, ÚKZÚZ, Dunina bílé barvy je více avnatá, nasládOdbor odrùdového zkuebnictví lá, mìkká, hrubí konzistence. Stopka tlustá, støednì dlouhá, èásteènì zahnutá a naMénì rozíøené ovocné druhy pojená v ose plodu. Doba sklizòové zralosti plodù nastává Význam ménì rozíøených druhù je znaèv polovinì øíjna, do konzumní zralosti nastu- nì iroký a témìø nezastupitelný pìstováním puje na pøelomu mìsícù listopad a prosinec. jiných døevin. Cennou vlastností je malá náPlody lze skladovat ve sklepì do ledna. Od- roènost na kvalitu prostøedí i pùdy a vlastnírùdu pìstujeme na kdouloòových podnoích ho pìstování. Èasto plní funkci uitkovou v teplých i støedních polohách s dostateènou i okrasnou. Pøedností je jejich èasný vstup vláhovou bilancí. do plodnosti a témìø pravidelná sklizeò ovoce s vysokou biologickou hodnotou, mající pøíznivý vliv na lidské zdraví. Plody lze konVladka Odrùda èeského pùvodu, která vznikla zumovat pøevánì a po rùzných zpùsobech obdobným køíením jako pøedchozí odrùda konzervárenského zpracování, nìkteré pøi ´Boscova lahvice´ a ´Drouardova´. Je za- dokonalém vyzrání i v èerstvém stavu. Kvaøazena do skupiny zimních odrùd. Roste lita plodù nìkterých druhù pøedstihuje obsastøednì bujnì, má polovzpøímený habitus, hem nutrièních látek bìnì pìstované ovoc42 né druhy, zejména obsahem vitamínù (vitamín C), minerálních látek, pektinù apod.. Obsah tìchto látek je v ovoci obsaen v biologicky ideální formì a nelze jej adekvátnì nahradit jinými produkty. Mimo uvedené funkce jsou tyto ovocné druhy velmi dùleitým èinitelem v oblasti ekologicky vyváeného a stabilního ivotního prostøedí, které se stalo jedním z prvoøadých cílù lidské spoleènosti. Plní v rámci rozptýlené zelenì funkci biologickou (posílení ekologických vazeb), melioraèní, izolaèní, asanaèní, kulturní (zvýraznìní historických a sakrálních staveb), estetickou, nauènou (druhová a odrùdová rozmanitost), rekreaèní apod. Øada z tìchto poèetných druhù se nachází v kolekcích odrùd a genotypù vysazených na pokusných a demonstraèních pozemcích Ústavu lechtìní a mnoení zahradnických rostlin ZF MZLU v Brnì, na ZP abèice a Lednice. Mají poslání genofondù, ale jsou vyuívány nejen v rámci pedagogické èinnosti ústavu (výuka, diplomové práce, doktorské práce), ale i výzkumné èinnosti (grantové projekty). Poskytují také mnoitelský materiál øadì kolkaøských závodù u nás i v zahranièí. Poèetnìjí zastoupení mají následující rostlinné druhy: Kdouloò obecná (Cydonia oblonga Mill.) Rakytník øeetlákový (Hippophae rhamnoides L.) Døín obecný (Cornus mas L.) Zimolez jedlý (Lonicera caerulea L.) Morue trnavská (Morus trnaviensis Domin.) Rùe dunoplodá (Rosa pommifera Herrm.) Jeøáb èernoplodý (Aronia melanocarpa L.) Jeøáb moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia var. Moravica Zangerl.) Nìkteré z tìchto byly ji rùzným zpùsobem prezentovány v tisku, ale nìkteré - napø. oznaèované obecným názvem kamèatské borùvky jsou neustále na výsluní pìstitelského zájmu. Pøíèinu lze hledat ve velkém zájmu o chutné, zdravé a dietetické ovoce. Zimolez jedlý (Lonicera caerulea subsp. edulis Turcz. ex Freyn.) Z hlediska ovocnáøského se pìstují rùzné taxony: L. edulis Trucz. ex Freyn L. kamtschatica (Sevast.) Pojark L. altaica Pall. L. turczaninowii Pojark. spoleènì oznaèované za nový nenároèný ovocný druh, který poskytuje jedlé a cenné drobné ovoce s mimoøádnì èasným dozráváním plodù. Plody zimolezu obsahují v závislosti od druhu a pìstitelských podmínek 10 - 14 % suiny, 3 - 13 % cukrù, 1,1 - 1,6 % pektinù, 20 - 50 mg.100g -1 kyseliny askorbové, 400 - 1 500 mg.100g -1 polyfenolù. Celkový obsah biologicky aktivních látek, flavonolù a flavonù v plodech dosahuje 70 mg.100g-1, zastoupen je i rutin 640 - 720 mg.100g-1, ale i vitamíny skupiny A, B a minerální látky. Pøi dozrávání plodù za suchého horkého poèasí dochází ke zvýení obsahu cukrù, barviv a tøíslovin. Za chladného a detivého poèasí se zvyuje celková kyselost a obsah kyseliny askorbové. Plody nìkterých keøù mohou být mírnì nahoøklé. Stupeò hoøkosti nemusí být negativní pro kadého konzumenta. Èasto i plody s mírnou hoøkostí jsou pro urèitá zpracování èi konzumaci vyadovány. Rùstová charakteristika Vytváøí silné pomìrnì husté keøe s výkou okolo 1,6 m, vzrùstné odrùdy i 2,5 m. Kùra je hnìdé barvy, oddìluje se v dlouhých pruzích. Typickou vlastností je tvorba podrùstajících letorostù. Roèní pøírùstky dosahují okolo 0,2 m. Poèáteèní rùst je vázán na rychlý vývoj kvìtù èasnì zjara. Doba kvìtu bývá 7 - 10 dní, kvìty jsou barvy luté nebo lutozelené, trubkovité, nálevkovité, tvoøí se i dvoukvìté. Kvìty poskytují kvalitní nektar a jsou vyhledávané vèelami. Otevøené kvìty snáí jarní poklesy teplot a - 8 oC, poupata v pøedjaøí a - 10 oC. Suché poèasí negativnì ovlivòuje tvorbu plodù, kvìty zasychají a opadávají. Po odkvìtu dozrávají plody za 30 - 42 dní. Bobule tvoøí souplodí se dvìma èíkami, délky od 15 do 35 mm a hmotnosti od 0,7 do 1,4 g. Tvar temnì modrých plodù je protáhlý, variabilní a s výrazným voskovým povlakem. Plody jsou slabì aromatické, pøíjemné a líbivé. U nejranìjích odrùd dozrávají ve 43 druhé polovinì kvìtna, støednì zrající zaèátkem èervna, pozdní odrùdy koncem èervna èi bìhem èervence. Semena jsou malá, plochá, okrouhlá, mají tenkou povrchovou slupku. Diferenciace kvìtních pupenù probíhá ihned po sklizni. Èastý je remontující kvìt rozkvétající v srpnu a s plody zrajícími v záøí. Konec vegetace spojený s opadem listù nastává v polovinì øíjna. Vegetaèní klid je pomìrnì krátký. V polovinì listopadu se keø probouzí a vystupuje z hlubokého vegetaèního klidu do klidu vynuceného. V tomto období (konec listopadu èi prosince) mùe dojít k pokození nízkou teplotou, kdy vystøídá delí období oteplení náhlý silný mráz. Zimolez tvoøí silný koøenový systém, bohatì rozvìtvený do okruhu 2,0 a 3,0 m. Hlavní masa koøenù se nachází do hloubky 0,4 m, jednotlivé koøeny zasahují i do 0,8 m. Sklizeò po estiletém pìstování dosahuje zpravidla okolo 1 kg plodù z keøe se stárnutím a mohutností keøù lze získat 2 - 3 kg plodù. Maximální úrodu poskytují keøe od 8. do 15. roku pìstování, kdy dochází k rovnováze mezi rùstem a plodností, pozdìji stárnutím keøù klesá. Délka pìstování bývá zpravidla do 20 rokù. Po 25. roce pøevládá odumírání stále vìtích kosterních vìtví, staré vìtve poskytují krátké pøírùstky a sklizeò se výraznì sniuje. Uplatnìní racionálního øezu, výivy, závlahy mùe výraznì prodlouit období intenzivní plodnosti. Nároky na stanovitì Zimolez jedlý je svìtlomilnou rostlinou s vysokou mrazuodolností. K rùstu v jarním období a dozrávání plodù vyaduje pomìrnì malou sumu teplot. Pro rùst jsou vhodné pùdy vlhèí, nikoliv pøemokøené s dostatkem humusu. Optimální pùdní reakce je slabì kyselá a neutrální. Dobrý rùst byl zaznamenán i u kyselých pùd pøi pH 5,0 - 5,5. Pùdu zpracováváme pomìrnì mìlce, zpravidla do hloubky 0,10 - 0,12 m, jinak se pokozují koøeny. Výhodná je nastýlka organickou hmotou. Zvýení vlhkosti pùdy i vzduchu podporuje velikost plodù. Na jaøe pøihnojujeme dusíkem (ledek amonný 50 g/m2), po odkvìtu je prospìné pøihnojení fosforeènými a draselný44 mi hnojivy. Zimolez má jistou toleranci vùèi stínu, ale lépe roste a plodí v podmínkách dobrého osvìtlení. Zpùsoby mnoení Z dosud nejznámìjích zpùsobù se vyuívá mnoení semenem a øízkováním (zelenými, døevitými øízky). Semenáèky zachovávají jen z èásti vlastnosti a znaky mateèných rostlin a je nutné v prvních letech plodnosti vìnovat pozornost selekci a výbìru rostlin poadovaných vlastností. Zelené øízky odebíráme z letorostù, které ukonèily svùj rùst. Øízky bývají se 3 - 4 páry listù. Vysazují se do substrátu na mnoárnu. Døevité øízky jsou odebírány v dobì vegetaèního klidu (zaèátkem zimy). Na jaøe v dubnu vysazujeme upravené øízky na záhony. Øízky dorùstají na místì zakoøeòování bìhem dvou let. Mnoitelský koeficient je výraznì nií. Agrotechnika trvalých výsadeb Stabilní úroda je dosahována po dobu 15ti, výjimeènì 20 let. Pùda má být vlhká (monost doplòkové závlahy), bohatá organickými látkami a prvky minerální výivy. Pøednost mají dobøe osvìtlená místa s ochranou pøed trvale vanoucími vìtry. Pro zahrádkáøské pìstování je vhodné vyuití okraje pozemkù, kde nezasahuje stín ovocných stromù. Mono jej pìstovat v øadì s èerným rybízem s ním má shodnou agrotechniku. Vhodné je vysazení nìkolika odrùd, vìtinou se odrùdy vzájemnì opylují, ponìvad kvetou ve stejné dobì. Vysazujeme nejèastìji na podzim, kdy je zabezpeèena vysoká ujatelnost, ale i pøezimování. Jarní výsadba s ohledem na èasné raení (vylámaní naraených pupenù) nebývá vdy nejvýhodnìjí. Vzdálenost rostlin pøi výsadbì závisí na vzrùstnosti a struktuøe keøù, zpravidla øady bývají vzdálené 2,0 m a v øadì 1,5 m. Vysazujeme dvouleté sazenice (2 - 3 výhony, výka 0,35 - 0,45 m) asi o 5 cm hloubìji, zasypeme kompostem, raelinou a následuje zálivka. Pøi výsadbì nezkracujeme øezem, odstranìní podléhají jen partie zlomené pøi transportu a výsadbì. Dobrý rùst a èasný vstup do plodnosti zabezpeèuje komplex péèe o pùdu v meziøadích a pásech v blízkosti keøù. Oetøení pùdy do zrání plodù spoèívá v kypøení a odplevelování. V dobì zrání plodù pøeruíme kypøení, které opìt zintenzívníme po sklizni, ve druhé polovinì èervence. Po opadu listù na podzim pøistoupíme k základnímu zpracování pùdy do hloubky 10 - 12 cm. Prostøedkem k udrení vláhy v pùdì a v boji s plevely je kadoroèní mulèování rostlin raelinou, kompostem nebo rozloeným hnojem. Organická hnojiva (hnùj, raelina, kompost) pouíváme 1 krát za 2 - 3 roky, pøi podzimním rytí je zapravíme do pùdy. Dávka 8 - 10 kg.m2. Pøihnojení minerálními hnojivy provádíme zpravidla 3 krát v prùbìhu vegetace. První - dusíkaté pøihnojení se uskuteèní brzy po sejití snìhu. Letní pøihnojení bývá zaèátkem èervence kombinovanými hnojivy 40 - 60 g/m2. Pøi podzimním zpracování pùdy vnáíme do pùdy fosforeèná a draselná hnojiva v dávce 20 - 30 g/m2. Øezové práce zpomalují pøirozené procesy stárnutí a prodluují období hospodáøské plodnosti, úrodnost vzrùstá pøi kadoroèním vytváøení silných roèních pøírùstkù, plody na silných výhonech jsou vìtí ne na slabých a zastínìných. V období rùstu v prvních 3 - 5 letech po výsadbì je øez omezen na minimum, spoèívá v odstranìní pokozených èi zaschlých partií. V návaznosti jedenkrát za 2 - 3 roky je vhodné uskuteènit selektivní øez. Nezbytnost pravidelného zmlazovacího øezu vzniká v 8. - 10. roce po výsadbì. Detailní zmlazovací øez se provádí jedenkrát za 3 - 4 roky, nejlépe na podzim po opadu listù nebo èasnì z jara (bøezen). Odstraòujeme stárnoucí vrcholy kosterních vìtví, tím vzniká prorùstání pupenù a tvorba nových letorostù. Nezbytné je odstraòování drobných obrùstajících partií, vyskytujících se na obvodu keøe, pøispívají k rychlému zahutìní, a tím i zastínìní a neplodnosti. U nìkterých odrùd zimolezu (´Zoluka´, ´Lazurová´) se keøe tzv. rozvalují, kosterní vìtve se rozkládají a na pùdu, co èiní sloitosti pøi oetøování i sklizni. Tyto partie odstraòujeme u základu keøe a podporujeme tak vzpøímený tvar. Zmlazování podléhají i velmi staré zanedbané keøe, kde kosterní vìtvì zkrátíme nad povrchem pùdy na 0,3 - 0,4 m. Po zmlazení ponecháváme 10 - 15 nejsilnìjích pro budoucí základ keøe, ostatní úplnì odstraníme. Výskyt kodlivých èinitelù Obecnì se traduje minimální výskyt pokození. Vyskytuje se zelená mice zimolezová, títenka bílá, puklice vestková apod.. Z chorob na plodech - plíseò edá. Znatelnou kodu zpùsobuje ptactvo v zimì vyklováváním pupenù v dobì skliznì - ztráta bobulí. Sklizeò plodù Od objevení typické barvy do získání konzumní zralosti uplyne 5 - 10 dní. Sklizeò zaèíná, kdy více ne 75 % vech bobulí konzumnì dozrálo. Pøíznaèná je rozdílnost v dozrávání, výrazná v chladném detivém poèasí. Opadavost zralých bobulí je povaována za nejvìtí nedostatek a pøi lechtìní odrùd je tato vlastnost zohledòována. Zastoupení genotypù a odrùd Výsadba na naich pokusných pozemcích byla zaloena z kolekce rostlin, získaných z: VIR Sankt Peterburg, Herbaton s.r.o. Klèov, VÚOOD Bojnice, SPU Nitra. Nìkteré poloky byly získány i z expedicí pracovníkù VÚRV Praha - Ruzynì. Souèasný stav dosáhl více ne 30 genotypù a odrùd. Prùbìnì jsou hodnoceny morfologické, rùstové, sklizòové i technologické znaky a na základì jejich vyhodnocení budou pak odrùdy doporuèeny pro pìstování a hospodáøské vyuití, a tím tento zajímavý druh najde plné uplatnìní na úseku zahrádkáøství. Kontaktní adresa: Prof. Ing. Vojtìch Øezníèek, CSc. Ústav lechtìní a mnoení zahradnických rostlin, Mendelova zemìdìlská a lesnická univerzita v Brnì. tel.: 545136000, e-mail: [email protected] Bor ve výivì rostlin Bor patøí mezi nejdùleitìjí stopové prvky. Zlepuje hospodaøení rostlin s vodou, podporuje nasazení kvìtù a plodù, pøíznivì pùsobí na klíèeni pylu aj. Velmi nároèné na 45 bor jsou vechny koáloviny, celer a mák. Ale i réva vinná a ovocné døeviny mají vysoké nároky na bor. Nedostatek boru je nejèastìji vyvolán silným vápnìním a zvýraznìn suchým poèasím. Velmi èasto se projevuje ve skryté(latentní) formì sníením kvality produkce. Nejèastìjím pøíznakem nedostatku boru je srdéèková hniloba. Vyskytuje se u øep, celeru, brukvovitých rostlin a máku. Listy v srdéèku odumírají a v bulvì vzniká dutina s tmavými, nìkdy i mokvajícími stìnami. Uvnitø bulvy celeru se objevují hnìdé skvrny. U kvìtáku se zpomaluje rùst nejmladích listù, které nezakrývají rùici a ta hnìdne. Pro kvìták, brokolici a kapustu je charakteristická dutost koálù. Srdéèkové listy máku jsou nafialovìlé. Vrchol èasto zasychá a rostliny nevytváøejí kvìty. Kvìtù je jen málo a makovice jsou nápadnì mení. U ovocných stromù se deficit boru projevuje nepravidelným rùstem plodù a u jádrovin dochází k zevnímu a vnitønímu korkovatìní. U jabloní je to køenèení (a k jádøinci) a u hruek kaménèitost. Nedostatek boru zøejmì spolupùsobí u peckovin, hlavnì u broskvoní patný vývin pecek, jejich praskání, které se projevuje i praskáním plodù. U révy vinné se pøi nedostatku boru v hroznu nevyvíjejí nìkteré bobule, take hrozen je neúplný. Podle stupnì nedostatku je vìtí èi mení podíl bobulí malých, pøípadnì naprosto chybìjících. Nejznámnìjím a pro zahrádkáøe nejdostupnìjím boritým hnojivem je borax, který obsahuje 11 % boru. Je rozpustný ve vodì a mono jej pouít ke hnojení do pùdy i postøikem na list. Pro zahrádkáøe je mimokoøenová výiva hlavní zpùsob dodávání stopových prvkù vèetnì boru a má øadu pøedností oproti aplikaci do pùdy. Pøedevím je to vyí jistota úèinnosti, spotøeba boraxu je malá a pøi neznalosti obsahu boru v pùdì pøedejdeme nebezpeèí pøedávkování. Je známo, e vechny trávy jsou citlivé na nadmìrný obsah boru v pùdì. Protoe je bor v rostlinách málo pohyblivý, doporuèují se pøi hnojivém zásahu 2 a 3 postøiky bìhem vegetace. Borax se nejprve rozpustí v malém mnoství horké vody, která se pak pøidá k urèenému mnoství vody. 46 Boru bývá v pùdách naich sadù mírný nedostatek a jablonì na hnojení borem reagují zvýením výnosu i skladovatelnosti plodù. Podle VÚ ovocnáøského v Holovousích je nejúèinnìjí aplikace boraxu na podzim pøed opadem listù. Dostane se jetì do pupenù, kde bude zjara vèas k dispozici pro vyvíjející se kvìty a pøíznivì ovlivní jejich plodnost a odolnost k nízkým teplotám. Pokud jsme postøik boraxem nestihli na podzim, je moné jej aplikovat s dobrou úèinností jetì zjara na zelené a rùové poupì. Na podzim i zjara je vhodná 0,6% koncentrace boraxu. Ke zvýení odolnosti kvìtních pupenù merunìk proti mrazu se doporuèují postøiky bórem. V období od raení kvìtních pupenù se doporuèuje postøik 1%, v období kvìtu 0,2% a v období plùdkù 0,4 - 0,5% roztokem boraxu. Kdy má být postøik úèinný, musíme jej provést 24 hodin pøed oèekávaným mrazem. Postøik bìhem kvìtu není kodlivý pro vèely. Mimokoøenová výiva boraxem Druh termín postøiku koncentrace (%) 0,2 0,2 - 0,3 Ovocné døeviny v plném kvìtu po opadu kvìtních lístkù v dobì vytváøení plodù a pøi èervnovém opadu plodù 0,3 - 0,5 po sklizni nebo pøed raením 0,6 Réva vinná ve stádiu 3. listu 0,3 pøed kvìtem 0,3 Zelenina (kvìták,kapusta, 1. postøik 20 dní po výsadbì 0,2 - 0,3 brokolice) 2.postøik za mìsíc 0,2 - 0,3 Mák ve stádiu 4 - 6 pravých listù 0,05 - 0,1 U boru je rozmezí mezi dostateèným zásobováním pro normální rùst rostlin a nadbytkem s výskytem pokození rostlin velmi malé, take mùe dojít snadno k pøedávkování. Nadbytek boru se projevuje pokozením vrcholových listù - jejich okraje zasychají a celý list postupnì loutne. Jsou pomìrnì velké rozdíly v citlivosti k nadbytku boru, vìtinou rostliny vyadující více bóru snáejí vyí obsah v pùdì a naopak nenároèné plodiny jsou snadnìji pokozovány. K nadbytku bóru dochází nevhodným hnojením, pøípadnì pìstováním rostlin v kvìtináèích s vysokým obsahem bóru. Napøíklad pøi pùvodnì zjitìném nedostatku boru, mùe k tomu také dojít, kdy nìkolik let po sobì aplikujeme do pùdy hnojiva s obsahem boru i k rostlinám nároèným na bor, pøedevím na lehkých pùdách. Také pøi pouívání popela z hnìdého uhlí se mohou na rostlinách objevovat kody z nadbytku boru. Protoe popel z hnìdého uhlí obsahuje pomìrnì hodnì boru, nepatøí do zahrádky. Rostliny v nedostateènì vypálených hlinìných kvìtináèích a také ve smaltovaných nádobách mohou vykazovat kody z nadbytku boru, zejména kdy má pouitá zemina nízkou hodnotu pH. V suích oblastech lze poèítat èastìji s nadbytkem boru, ne ve vlhèích, kde se mohou vyskytovat kody jen v dùsledku pøehnojení. Je nutno zaujmout stanovisko k obèas doporuèovanému pouití boraxu k hubení hub v trávníku a k hubení plevelù v zahrádce. V obou pøípadech mùe snadno dojít k pokození rostlin, zejména trávníku. Pro úplnost uvádíme, e do pùdy lze aplikovat jednorázovì 10 - 20 g boraxu na 10 m2 a to jen v pøípadì potøeby pouze k rostlinám s vysokou potøebou boru. Pøi dávce od 35 g boraxu na 10 m2 existuje ji nebezpeèí následného toxického pùsobení, pøedevím na kyselých pùdách. Je-li hodnota pH pùdy s toxicky pùsobícím obsahem boru nízká, lze vyvápnìním v podstatì zabránit nadbytku boru u rostlin. Kromì vápnìní lze intenzivním zavlaováním nadbytek boru zmírnit nebo odstranit. V závìru uvádíme, e cílem hnojení borem není dostat pùdu pro vechny rostliny do stupnì dobré zásoby, nýbr cílenì zlepit zásobování rostlin s vysokou potøebou a k tomu je nejvhodnìjí mimokoøenová výiva. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Houbové choroby na listech rùí Listy rùí mohou utrpìt na kráse z více dùvodù. Mohou být posáty micemi, svinuty nebo zvlnìny èinností pilatek, naedle støíbøité díky svilukám. Okusovat pøijdou brouci, píïalky i vèely èalounice. Výrazné zmìny barvy do svìtle naloutlé bývají pùvodu fyziologického (chloróza) jako následek nedostatku eleza èi jiného prvku nebo i patnou výivou z podnoe, po zimì apod. Koneènì se nám nìkdy podaøí listy popálit hnojivy, postøiky proti chorobám a kùdcùm nebo (co je horí) herbicidy. Viry, natìstí, nejsou u rùí problémem. Zamìøíme se nyní výluènì na listové choroby, mající pùvod v houbách. Tyto jsou veobecnì rozíøené a kadý pìstitel se s nimi velmi brzy prakticky seznámí a budou mu stále znepøíjemòovat radost z rùí. Budeme se zabývat venkovním pìstováním, tedy nikoliv skleníkovými kulturami. Pro prevenci proti houbovým chorobám platí nìkteré spoleèné rady. Èím budou rùe díky vyrovnané výivì a zálivce v lepí kondici, tím úspìnìji budou vzdorovat, a i kdy na nìjakou dobu pøijdeme o kvìty, rostliny pøeijí. To je podstatné, protoe rùe nesázíme na rok èi dva. K chemickým zásahùm pøistoupíme jedinì, kdy pokození pøesáhne únosnou míru, protoe zahrada je souèástí naeho ivotního prostøedí. Správnou volbou odrùd je mono choroby omezit. Neexistuje vak asi rùe absolutnì rezistentní k èerné skvrnitosti nebo padlí, a co platí na jednom místì, nemusí platit jinde. Doporuèené pøípravky pro ochranu rùí Pøípravek (koncentrace v %) Úèinnost Baycor 25 WP (0,15-0,2) ÈS,Pa,R Bayleton 25 WP (0,03-0,1) Pa Bentate (0,06-0,1) Pa Dithane M 45 (0,3) ÈS,R Fundazol 50 WP (0,06-0,1) Pa Kuprikol 50 (0,5-0,8) ÈS Nimrod 25 EC (0,1-0,3) Pa Novozir MN 80 (0,3) ÈS,R Punch 40 EC (0,005) ÈS,Pa,R Rubigan 12 EC (0,05-0,06) ÈS,Pa Saprol New (0,125) ÈS,Pa,R Syllit 65 (0,05-0,1) ÈS,Pa Topas C 50 WP (0,125) ÈS,Pa,R Úèinnost proti: èerné skvrnitosti - ÈS padlí - Pa rzi - R 47 Èerná skvrnitost (Marssonina rosae, Actinonema rosae, Diplocarpon rosae) Nejhorí houbovou chorobou rùí je èerná skvrnitost. Obvykle ji od èasného léta, a k podzimu stále více, se na listech i nevyzrálých výhonech objevují hnìdé a fialovì èerné, èasto lutì orámované skvrny. Nìkdy jsou paprsèitého tvaru. Zatímco u nìkterých odrùd zùstávají takto vybarvené listy dlouho na rostlinì, u jiných brzy opadají. Intenzita napadení se u houbových chorob hodnotí odhadem procenta pokozených listù. Není vzácností, e na rùi nenajdeme jediný zdravý list nebo jsou vìtve holé a na jejich koncích zakrnìlé kvìty. Takto silnì postiené rostliny pochopitelnì také patnì pøezimují. Horní vìtve vysokých sadových a pnoucích rùí bývají zdravé, co asi souvisí jednak s nií vlhkostí a intenzivním proudìním vzduchu, jednak s okolností, e zárodky houby pøezimují ve spadaném listí. V mení míøe ovem té v mladých vìtvièkách. Bylo zjitìno, e spory vydrí bez pokození teplotu -18 °C. Na jaøe od kvìtna se spory uvolòují, mohou vak vyklíèit jen v kapkách vody. Proto je íøení houby velmi závislé na poèasí. Z uvedeného vyplývá zpùsob ochrany. Pokud si mùeme místo pro výsadbu vybírat, jsou lepí polohy vìtrné ne uzavøené a vyhneme se blízkosti vodních ploch s vysokou vzdunou vlhkostí. Èím déle pìstujeme rùe, tím více starostí budeme mít, protoe se zárodky houby kumulují. Ve kolkách se rùe mají vyskytovat v dvouletém pìstebním cyklu jen jednou a pak je tøeba nìkolik let zaøazovat polní plodiny. Pokud ji poloha zahrady není ideální, rozhodnì nesázejme odrùdy náchylné k èerné skvrnitosti. Bìhem vegetace odstraòujeme podle moností nemocné listy z rostlin i z pùdy. Nezaléváme (hlavnì ne veèer) na list, ponìvad pøi orosení se více íøí infekce. Nezapomínáme na základní øez v pøedjaøí, ale i zkrácení vìtví na podzim. Vìtve a listy pálíme, nedáváme je na kompost. J. F. Kennedy, Kimono, Königliche Hoheit, Lilli Marleen, Orange Sensation, Piccadilly, Red Garnette, Rumba, Schneewittchen, Silver Star, Soir dAutomne, Sterling Silver, Virgo, Whisky, Wiener Charme, R. canina, R. foetida. Padlí rùové (Sphaerotheca pannosa var. rosae), slov. múènatka Náchylnost k èerné skvrnitosti neznamená, e rùe nebude citlivá k druhé nejnebezpeènìjí houbové chorobì - padlí. Více napadá rùe s mìkkými, matnými listy, ne odrùdy s listy koovitými a lesklými. Na listech, hlavnì mladých výhonù, se tvoøí bìlavý a edobílý mouènatý povlak. Tato choroba vak napadá i poupata, kvìtní kalichy a stopky. Kvìty jsou znetvoøené a ztìka se otvírají. Slabí výskyt se mùe omezovat pouze na stopky kvìtù a uniknout tak naí pozornosti. Padlí se zaèíná íøit zpravidla døíve ne èerná skvrnitost, ovem hlavním mìsícem hromadného výskytu bývá srpen v období bouøkového poèasí a noèního ochlazení s rosou. Výhony zakròují, celá rostlina slábne, sniuje se mrazuvzdornost. Houba pøezimuje ve formì podhoubí v pupenech na vìtvích, odkud vyrùstají na jaøe ji napadené letorosty. Tento jev ostatnì známe u jiného druhu padlí na jabloních. Bìhem vegetace se pak uvolòují konidie, a ty se íøí po kraji. Padlí rùové na rozdíl od èerné skvrnitosti nepotøebuje pro vyklíèení kapky vody, ale vysokou vzdunou vlhkost a i vyí teplotu. Velmi se proto vyskytuje ve sklenících, kde je skvrnitost vzácností. Zásady ekologické ochrany jsou v mnoha smìrech stejné jako u èerné skvrnitosti. Spoèívají v udrování dobrého fyziologického stavu rostlin, likvidování napadených èástí v poèátku íøení, nezalévání na list. Pøi chemické ochranì platí, stejnì jako u èerné skvrnitosti, e jednou napadené èásti rostlin nelze zachránit. Dva nebo tøi ochranné postøiky by se mìly na rostlinì projevit. Odrùdy rùí èasto náchylné k padlí: Odrùdy a druhy rùí èasto náchylné k èerAlbertine, Dorothy Perkins, Erotica, Excelné skvrnitosti: sa, Christian Dior, Neues Europa, Papa MeilCircus, Duftwolke, Eminence, Homma- land, Super Star, Sutters Gold, Tausendge dAnjou, Charleston, Cherry Brandy, chön. 48 Rez rùová (Phragmidium mucronatum, P. rosae) Dalí specifická houbová choroba napadající jen rùe. Na vìtvích se tvoøí ji v kvìtnu èervené výènìlky, hlavnì na rubu listù se pak objevují rezavé práivé kupky. Napadené listy odumírají. Nemoc nebylo po mnoho let vidìt, ale nyní se s ní mùeme setkat dosti èasto jak v zahradách, tak na botanických rùích v krajinì. Také rez napadá druhy a odrùdy v nestejné intenzitì, ale podrobnìjí zkuenosti v tomto smìru nemáme. Opìt je nutné sázet na místa slunná a provzdunìná, nezahuovat, zalévat podmokem. Kdy nám houbové choroby ji moc kodí, není vyhnutí, musíme støíkat. Øídíme se Nabídka drtièù pro ÈZS se slevou pøesnì návodem, nepracujeme za slunce, za silnìjího vìtru, pøed detìm. Postøiky je zpravidla nutné opakovat v intervalu pøiblinì 10 dnù a do nápravy stavu. Pokud provádíme preventivní ochranu, je tøeba zaèít od poloviny èervna. Do konce záøí pak støíkáme asi 4x. Veobecnì platí, e èím chemický pøípravek støídáme èastìji, tím lépe, nebo kodlivé organismy si mohou po èase vytvoøit odolnost. Povimnìte si, e mnohé pøípravky pùsobí souèasnì proti více druhùm hub. Je výhodné míchat fungicidní a insekticidní pøípravky. Souèasnì tak lze zastavit tøeba íøení mic. RNDr. Jiøí lebèík, VÚKOZ Prùhonice O významu kompostù jistì není nutno nikoho pøevìdèovat, zahrada nám kodoroènì vyprodukuje mnoho kompostovatelného odpadu a pokud to seèteme v celé osadì, je to jistì pìkná hromada. Mnohé ZO navíc obtínì øeí podmínky likvidace odpadù pøedepsané OÚ. Ji na jaøe to zaèíná vìtvemi z prùklestu, které je pro kompostování nutné drtit. Drtièù je na trhu celá øada, ale vìtina z nich si dobøe poradí s vìtvemi do prùmìru 2 - 3 cm. Pro silnìjí vìtve, a do prùmìru 8 cm Vám mùeme doporuèit patentovaný drtiè DH -10 od firmy Rojek. Zpracovává vechny druhy døevních odpadù ze zahrad, sadù, parkù, alejí, dále odpady v lese, vìtve po tìbì a stromky z první proøezávky. V zahradách z velkého mnoství vìtví vznikne malé mnoství tzv. dlouhé tìpky vhodné pro kompostování, opékání, grilování nebo i topení. tìpka na hromadách neplesniví, sama vyschne asi za tøi týdny. Celoroèní vyuití drtièe DH-10. JARO: zahrady a sady, LÉTO, PODZIM, ZIMA: výroba nejlevnìjího paliva z odpadu ze zahrady i z lesa. (Za víkend lze vyrobit palivo pro rodinný domek na celou zimu.) Dalí vyuití: Nejvýhodnìjí zpùsob odstranìní náletovych øevinu, tìpku je moné rozhrnout pøímo na místì, jako ochrana proti dalímu rùstu neádoucích døevin. Drtiè DH-10 je dodáván s benzínovým motorem Honda 5,5 kW za 81.400,- Kè vè. DPH, s elektromotorem za 73.100,- Kè vè. DPH, s pøímým napojením za traktor vèetnì kardanové høídele se spojkou za 79.200,- Kè vè. DPH. Pro èleny ÈZS nabídl výrobce, pøi pøedloení objednávky opatøené razítkem ZO ÈZS, nebo tohoto èlánku v Rukovìti, slevu ve výi 10.000,- Kè na kadý typ. Nabídka platí do konce roku 2004. tel.: 494 339 122-3 fax: 494 322 701 e-mail: [email protected] web: www.rojek.cz Objednávky zasílejte na: ROJEK døevoobrábìcí stroje a.s., Masarykova 16, 517 50 Èastolovice (Vyzvednutí Vámi objednaného stroje mùete dohodnout v nìkteré z naich prodejen døevoobrábìcích strojù po celé ÈR). 49 ZIMA Studený prosinec - brzké jaro. Jaké zimy v prosinci, taková tepla v èervnu. Na Tøi krále mnoho hvìzd, bude mnoho bramborù. Je-li teplý leden, z korce mandel jeden. Nejèastìjí závady a jejich prevence pøi konzervaci ovoce a zeleniny v domácnosti Pøes souèasný celoroèní dostatek èerstvého ovoce a zeleniny na trhu pøetrvává domácí konzervace ovoce a zeleniny. Dùvodem je nejen tradièní sezonní pøebytek vlastních výpìstkù zahrádkáøù a snaha o jejich uchování, ale i jakostní a zdravotní hlediska. Zeleniny, jako jsou chuovì neutrální okurky a tykev, ochucením pøi konzervaci získávají vyí spotøebitelskou hodnotu. Z nestandardního ovoce - nedozrálého nebo pøezrálého lze vyrobit velmi kvalitní výrobky - demy, marmelády, sirupy, moty nebo vína. Navíc zahrádkáøi, kteøí se rozhodli pro ekologické pìstování, mají své výrobky prosté kodlivin, které mohou být pøítomny v plodinách nadmìrnì hnojených a oetøených pesticidy. Nutným pøedpokladem, aby výrobky domácí konzervace byly kladnì pøijímány celou rodinou, je jejich kvalita. Zákonitì více problémù pøi zpracování ovoce a zeleniny mají zaèáteèníci - bez rozdílu vìku. Ale ani zkuenìjím se nevyhnou obèasné pochybnosti. K dosaení co nejvyí jakosti vaich výrobkù by proto mìl pøispìt i tento pøehled nepøíjemností, které mohou pøi domácí konzervaci nastat. Kompoty a sterilovaná zelenina v okyselených nálevech Nepøichycení víèka Omnia po sterilaci, obal je bez vakua, víèko pøi poklepu zní dutì. Køivé nasazení víèka pøi uzavírání. Pøed nasazením uzavírací hlavy víèko pevnì namáèkneme na sklenici (s klapnutím). Opotøebovaná uzavírací hlava (nejèastìji plastová). Víèko po uzavøení hlavou se nesmí pøi mírném tahu protáèet. Hlavu vymìníme, nebo (nouzovì) vloíme mezi hlavu a víèko pláténko. 50 Obal pøeplnìný tuhou náplní. Po naplnìní a setøesení nesmí náplò pøesahovat nad okraj sklenice. patná funkce tìsnìní víèka nebo pokozený okraj sklenice. Víèko pøed pouitím namáèíme min. 10 minut ve vlané vodì a u starích víèek Omnia zkontrolujeme, zda okraj není zlomen nebo jinak vánì pokozen. Okraj sklenice zkontrolujeme opatrnì hmatem. Pøíli mìkké plody Dlouhotrvající vzestup teploty na sterilaèní teplotu (85 oC) Vzestup teploty má být minimálnì 20 minut, maximálnì 35 minut. Pøi sterilaci ve vodní lázni toho dosáhneme odpovídajícím pomìrem mnoství konzervovaných obalù k pøíkonu tepelného zdroje. Nedodrení doporuèeného sterilaèního reimu. Plody v nálevu ve sklenicích obsahu 0,7 a 1 l obecnì sterilujeme po dobu 20 - 30 min. pøi 85 oC. Pouíváme teplomìr, kterým teplotu mìøíme asi 4 cm pod hladinou vodní láznì. Pøíli pomalé ochlazování. Kromì výjimek, jako jsou jeøabiny, tykev nebo brusinky, které mùeme ochlazovat vyjmutím obalù na vzduch, chladíme po skonèené sterilaci obaly sprchováním hladiny vodní láznì studenou vodou. Nevhodná surovina. Pro tepelnou sterilaci pouíváme plody sice zralé, ale jetì pevné konzistence. Kvaení (bublinkování) náplnì nebo plesnivìní. Upozornìní: Plesnivé náplnì dáme celé do odpadu. Nedostateèný sterilaèní reim. Dodret minimální vzestup teploty do 85 oC po dobu 20 min. a doporuèenou dobu sterilace 20 - 25 min. (sklo 0,7 l). Vysoké mikrobielní zamoøení. Nezpracováváme ovoce naruené mikrobielními pochody, popø. peèlivì odstraníme naruené èásti (vykrajujeme). Nízká kyselost kompotu nebo zeleniny. U plodin s nízkým obsahem kyselin musíme dostateènì okyselit nálev. Jinak sterilace pøi teplotách do 100 oC nemá poadovaný úèinek a mùe dojít i k nebezpeènému bakterielnímu zkaení. Hnìdnutí kompotù, zvlátì na povrchu Pùsobení enzymù. Nepøeplòujeme obaly ovocem - ovoce má být ponoøeno v nálevu, dodrujeme sterilaèní reim. U zelené renklody, popø. hruek, kde se hnìdnutí nejvíce vyskytuje, ponoøíme plody na 1,5 min. do vroucí vody nebo nálevu a pak ihned ochladíme. Zhnìdlé plody jsou zdravotnì nezávadné. Pøi pøípravì pomazánky s obchodními pektinovými pøípravky se nespoléháme na údaje o délce vaøení na obalu s pektinem a sami kontrolujeme rosolotvornou schopnost. Pøi pouití ménì kyselého ovoce (tøenì) pøidáme kys. citronovou (5 g/l protlaku). Upozornìní: Kyselinu nikdy nepøidáváme pøi výrobì ovocných povidel. Plesnivìní povrchu. - Nedostateèné oetøení výrobku proti plísním. Nejjednoduí a souèasnì nejspolehlivìjí oetøení pomazánek proti plesnivìní je plnìní zahorka do pøedehøátých sklenic a po uzavøení okamité pøeklopení na víèko. Sklenice pøedehøejeme nejlépe v teplé vodì a plníme je vroucím demem nebo marmeládou Plody v kompotu jsou pøíli tuhé nebo tru- a po okraj, pokud mono bez vzduchové mezery. Vzhledem k charakteru spotøeby popelnaté mazánek (v delím intervalu), je mono vhodNepøizpùsobení délky sterilace zralosti nì vyuít i víèka se roubovými uzávìry (napø. ovoce. Twist-Off). Jiné konzervaèní pøípravky v tomZejména u ménì zralých hruek prodluuto pøípadì nepouíváme. jeme dobu sterilace na 30 - 35 min. (sklo 0,7 l) nebo ovoce pøed sterilací krátce pøedvaøíme. Hnìdá barva pomazánky po uvaøení. Dlouhý var s pøídavkem cukru. Vlastnost ovoce. Rozhodná èást zahutìní (odpaøování) Plody èerného jeøábu zùstanou mírnì hou- musí probìhnout bez pøídavku cukru. Pøed evnaté (trupelnaté) i pøi prodlouení sterila- pøídavkem cukru by pomazánka mìla být zace a pouití vyích teplot. hutìna do hustì kaovité konzistence. Plavání plodù Sirupy Vlastnost nìkterých druhù ovoce. Pøed naplnìním obalu plody krátce ponoøí- Rosolovatìní sirupu v lahvi. táva pouitá k výrobì obsahuje znaèné me do vroucí vody podle druhu ovoce na 0,5 mnoství pektinu. a 1,5 min., pak ihned ochladíme. K výrobì pouíváme zralé a pøezrálé plody. távu z rybízu, angretu nebo malin Demy, marmelády pøed vaøením necháme 2 - 4 dny v teple naØídká konzistence Nevhodný pomìr cukru a pektinu, popø. kvasit. Pro bezpeèné vylouèení rosolovatìní távu jetì øedíme vodou v pomìru 1 díl ánedostatek kyseliny. Pøi pøípravì pomazánky bez pouití ob- vy a 0,5 - 0,7 dílu vody. chodních pektinových pøípravkù - z rybízu, angretu nebo jablek pouijeme plody ménì zralé, které mají více pektinu. Ovoce zahuujeme dostateènì dlouho, pøedevím pøed pøídavkem cukru. Kontrolujeme rosolotvornou schopnost (po pøidání cukru) - napø. nabráním na vaøeèku a otáèením ve vodorovné poloze, kdy necháme pomazánku mírnì zchladnout. Na hranì vaøeèky se musí vytvoøit vodorovná vrstva pomazánky. Kvaení nebo plesnivìní sirupu. Nízká koncentrace cukru. Sirup je bìnì konzervován vysokým obsahem cukru (na 1 l ávy min. 1,5 kg cukru). Pøi nií koncentraci cukru je ádoucí doplòková konzervace, napø. teplem. Pøi konzervaci teplem plníme horký sirup do pøedehøátých lahví, které ihned uzavøeme, poloíme a necháme poloené vychladnout. Stejnì jako u pomazánek je zcela zbyteèné doplòovat konzervaci teplem chemickou konzervací, tzn. po- 51 uitím obchodních konzervaèních pøípravkù (na bázi napø. kys. sorbové nebo benzoové). Optimálním uzávìrem lahví jsou korunkové uzávìry (pouíváme lahve od minerálek a piva - adresa výrobce uzavíracích kroukù je uvedena v odst. Moty.) Zmrazená zelenina a ovoce Hnìdé skvrny - mrazové spáleniny. Fyzikálnì - chemická zmìna zpùsobená vysuením povrchu. Potraviny balíme do obalù s dobrými barierovými vlastnostmi, zejména proti prùniku vodní páry. Celá dávka potravin musí být vdy tìsnì zabalena do plastové nebo hliníkové folie. Pro lepí prùnik cukru nezapomeneme plody krátce pøedvaøit. Bobuloviny a peckoviny 1 - 3 sec., jádroviny 10 sec., dýnì a zelené oøechy do zmìknutí. Poèáteèní koncentraci vody s cukrem pouijeme v pomìru 1:1, tzn. na 1 kg ovoce 0,8 kg cukru a 0,8 l vody. Postupnì, obden, pøidáváme vdy po zahøátí 0,3 kg cukru a na výslednou dávku, tj. 2,3 kg cukru na 1 kg ovoce. Suení Vytékání ávy z ovoce pøi suení. Pøíli vysoká teplota na zaèátku suení, kdy teplotou zvìtený, zatím nezmenený obsah vody zpùsobí popraskání tkání. Teplotu na zaèátku udrujeme v rozsahu Rozbøedlá konzistence po rozmrazení. 40 - 60 oC, ne ovoce zavadne, tj. nesníí se Nevhodná plodina pro zmrazování nebo obsah vody. Teprve pak teplotu zvýíme na nevhodný zpùsob zmrazování. 70 - 80 oC. Nìkteré plodiny nelze zmrazovat vùbec Výrazné zmìny v barvì a chuti. listové saláty, syrové brambory, rajèata a køen. Pøíli vysoká teplota na konci suení, která U brambor, rajèat a køenu lze zmrazovat v ji relativnì suchém prostøedí zpùsobuje pouze výrobky z nich pøipravené - kae, prozmìny, zejména cukerných sloek. tlaky, napø. strouhaný køen v nálevu nebo Teplotu ke konci suení snííme pod s ovocem. Rovnì okurky poskytují, po odstra60 oC. nìní jádøince, výrobek se patnou konzistencí po rozmrazení. Hmyzí kùdci v suených plodinách Pøi domácím zmrazování nedokáeme zmrazit tak rychle, a tím i etrnì, aby nedolo Nedokonalé balení nebo infikovaná suk vyímu potrhání tkání, ne je tomu u prù- rovina. Ihned po usuení balíme plodiny do hermyslové výroby. Proto vìtinu ovoce je nejmeticky uzavøených obalù, nejlépe sklenic. vhodnìjí zmrazovat v sirupu. Celé plody (bez nálevu) - jahody, rybíz, angret, dílky pecko- Vhodné jsou sklenice se roubovými uzávìry. vin zmrazujeme v meních dávkách, v jedné Obaly uchováváme pokud mono v prostøedí vrstvì a s mraznièkou zapnutou na maximum. bez vìtího kolísání teplot. Surovina, zejména houby, musí být zcela zdravá. Vzájemné pachové ovlivnìní rùzných plodin. Pouití nevhodných obalù. Aromatické plodiny (naové zeleniny) balíme nejlépe do obalù s hliníkovou folií. Nejvhodnìjí jsou lamináty s hliníkovou folií, napø. obaly Tetra-Brick na trvanlivé ovocné ávy (z obalù od trvanlivého mléka se obtínì vymývá tuk). Obaly bezpeènì uzavøeme, napø. svarem pomocí hrany ehlièky. Ovocné moty Plesnivìní motu. Nedodrení správného sterilaèního reimu. Pro znièení termorezistentních spor plísní je ádoucí dosáhnout teploty motu (v lahvi) 82 oC po dobu 2 minut. Lahve potom uzavøeme a poloené necháme samovolnì vychladnout. Nevhodné obaly nebo uzávìry. Pro nìkolikamìsíèní uloení motu pouíProslazené ovoce váme nejlépe sklenìné obaly uzavírané korunkovými uzávìry. Svratìní plodù po proslazení. PET lahve mùeme vyuít pro krátkodoPouita zpoèátku pøíli vysoká koncentrabé uloení za pøedpokladu sterilace motu ce cukru. 52 mimo obal (v hrnci) teplotami 82 - 85 oC, které pak plníme pøi 72 - 75 oC do dobøe vymytých obalù. PET lahve se pøi teplotách 72 - 75 oC zaèínají smrovat, co znemoòuje pouití výe uvedených teplot pro sterilaci v obalu. PET obaly vykazují i znaèný prùnik kyslíku, a tím sniování kvality motu pøi delím uloení. Korunkové uzávìry je mono získat v prodejnách zahrádkáøských potøeb a uzavírací krouek na uzavírání sklenìných lahví vyrábí firma J. Øíha, Druhanická 299, 190 16 Praha 9. Silnì infikovaná surovina. Ovoce pøed zpracováním peèlivì vytøídíme - odstraníme plody nahnilé nebo plesnivé, nebo s rostoucím mikrobielním zamoøením klesá i úèinnost sterilace. patné èitìní a tvorba zákalù. Nedostatek pøirozených èiøicích látek. Èitìní urychlíme èiøením koloidním roztokem oxidu køemièitého, který se u nás prodává pod názvem TOSIL. Pouíváme v kombinaci s potravináøskou elatinou. Obvykle staèí pøídavek 50 ml TOSILu a 6 g elatiny na 100 l vína. Postupujeme tak, e nejprve v celém objemu vína rozmícháme TOSIL, potom pøidáme elatinu rozmíchanou v malém mnoství vína o teplotì 40 oC. Po vysráení a usazení klkù (obvykkle po nìkolika dnech), víno opatrnì stoèíme. Oxidaèní, zvìtralá chu vína. Tato vada se projevuje pouze u stolních, lehkých (suchých) vín. Projeví se vdy, kdy takové víno po dokvaení necháme v neplných nádobách. Suchá vína pøechováváme v plných skleOvocná vína nìných nádobách. Nepouíváme plastové lahNákvas (násada na víno) nekvasí ve a lahve uzavírané korkovými zátkami, pokud nemáme monost získat kvalitní (rostlé), Nízká teplota. Nákvas umístíme do prostøedí s teplotou oetøené zátky. Náprava je moná dodateèným pøekvaením vína. 20 - 22 oC. Pouit cukerný nálev bez pøídavku zákvaPøíchutì po cizích látkách. su (namnoených kvasinek) a ivin. Z pouitých nádob a pomùcek mùe víno Pøi pøípravì vína z cukerného nálevu na ovoci je ádoucí si pøedem pøipravit zákvas získat cizí pøíchu nebo vùni. Rovnì vylouv mnoství min. 5 % z celkového objemu pøi- ení tøapin ovoce mùe zpùsobit hoøkost a pøípravovaného vína. Zákvas mùe být z divo- chu v chuti. Náprava záleí v èiøení vína aktivním kých kvasinek - pøipraven rozkvaením vylisovaného motu nebo z kulturních kvasinek, uhlím. Dávku aktivního uhlí volíme v rozmezí zhotovený podle návodu na obalu kvasinek. 1 - 5 g na 10 l vína. Pøesné mnoství urèíme Je rovnì vhodné do nákvasu z cukerného zkoukou. Je ovem nutno poèítat s tím, e èiøení aktivním uhlím odstraní i vùni a barvu roztoku pøidat iviny pro kvasinky. Kvasinky i iviny pro kvasinky jsou k dostá- vína. ní v obchodní síti. Pro rozkvaení pouíváme pouze vlastní mot (nebo zhotovený v místní Octìní vína. Pøi nakvaování celých nebo drcených plomotárnì), který jsme získali vylisováním ovodù dojde èasto k menímu nebo vìtímu nace (kromì borùvek a brusinek). Vyí obsah eleza, které se do motu do- octìní. Octìní vak mùe pokraèovat i v lahvi. stalo stykem s nechránìnými èástmi náøadí. Kyselina octová zpùsobuje krablavou pøíchu Pokud mot není pøíli kyselý, okyselíme v hrdle. K nakvaování pouijeme jen zdravé, nejej dávkou 2 g kys. citronové/l, která má schopnaruené plody. nost elezo vázat. Pouité nádoby k nakvaování nesmí být Plný pøídavek cukru do motu s nízkým infikované - døevìné nádoby vypaøíme. Kvaení rozbìhneme rychle, pomocí dobvýskytem kvasinek. Pøed pøidáním cukru do motu necháme øe kvasícího zákvasu, v mnoství min. 5 % mot alespoò èásteènì samovolnì rozkvasit. objemu nakvaovaného rmutu. 53 Nenakvaujeme pøi vyí teplotì ne 20 oC a ne déle ne 8 dní. Bìhem nakvaování plovoucí èásteèky pravidelnì promícháváme. Zastavení octìní: Kys. octovou nelze selektivnì z vína odstranit. Octìní v lahvích lze pouze zastavit zahøátím vína na 70 oC po dobu 30 minut. Víno zahøíváme v lahvích ve vodní lázni. Zákaly ve vínech stoèených do lahví. Nejèastìjí pøíèinou jsou kvasinky. Vytvoøení tìchto zákalù zabraòujeme uloením vína v chladu (ménì ne 10 oC), prokvaením na vyí obsah alkoholu (nad 13 %), popø. oetøením vína teplem. Pøi oetøení vína teplem nejprve provedeme zkouku, zda nedojde k zakalení vína po zahøátí. Pokud víno zùstane èiré, zahøejeme víno v otevøených lahvích na vodní lázni na 45 oC a po uzavøení lahve necháme poloené vychladnout pøi pokojové teplotì. Kvìtinové záhony, trvalky. Pøi výsadbì nároèných cibulových kvìtin a trvalek pøimícháme do pùdy urèené k jejich zahrnutí polovinu zralého kompostu. Kdy zjistíme pozdìji dalí potøebu ivin a je-li tøeba pravidelnì hnojit, aplikujeme roènì asi 4 litry kompostu na 1 m2 záhonu, který povrchovì zapravíme hrábìmi. Mobilní rostliny. Mnohým rostlinám v kbelících, kvìtináèích a truhlících se nedaøí v èistém kompostu. Proto asi polovinu pouité zeminy pro kvìtiny nebo zahradní pùdy popøípadì písku promícháme s kompostem. Také zde bychom se mohli zcela obejít bez raeliny, která tvoøí vìtinou hlavní podíl bìných zemin pro kvìtiny v obchodech. Jahody. Pøi výsadbì pøimícháme zralý kompost z jedné tøetiny k pùdì urèené k pøihrnutí sazenic. Kadoroènì pouíváme mezi øádky jahod vrstvu 0,5 a 1 cm kompostu, buï v dubnu Ing. Karel Pùhoný nebo po sklizni. Kalendáø pouití kompostu Zelenina. Také pøi pìstování zeleniny je kompost významným zdrojem ivin. Na jaøe aplikujeme kompost na povrch a mìlce jej zapravíme do pùdy. Dodateènì lze pouít zralý kompost do øádkù pøi výsevu a výsadbì, zejména u velmi nároèných druhù. Pouitá dávka by mìla èinit u velmi nároèných druhù 8, u støednì nároèných 6 a u slabì nároèných 4 litry na 1 m2. Výsevní a pìstební zeminy. Dále lze pouít zralý kompost ke hnojení koPro výsev a pìstování rostlin se èasto polem rostoucích rostlin, pokud si jej k tomuto uívají substráty z raeliny. Tyto zeminy si vak úèelu rezervujeme. mùeme sami namíchat. K tomu pouijeme zralý kompost, který prosejeme ruèním sítem. Rybízy, angrety, maliny. Zkouku stupnì zralosti lze provést pomocí Pøi výsadbì bychom mìli zapravit asi øeøichového testu. Øeøichu vysejeme do vzor- 15 cm kompostu do vrchní vrstvy pùdy. Ke ku kompostu. Probíhají-li v kompostu jetì kadoroènímu hnojení lze pouívat vrstvu rozkladné procesy, reaguje øeøicha citlivì od- 0,5 - 1 cm kompostu ke keøùm a mùe být umíráním nìkterých vzcházejících rostlin. Vy- i polozralý. vine-li se vak po pìti a sedmi dnech hustý, zelený koberec øeøichy, lze kompostovou ze- Raelinitní rostliny. minu pouít. Rododendrony, azalky aj. nejsou rostlinaJako výsevní zemina potom slouí smìs mi naich stanovi, nebo potøebují kyselé z 9 dílù písku a 1 dílu kompostu. Vìtí podíl pùdy. Proto se doporuèuje pouívat kompost kompostu se nedoporuèuje, protoe rostliny z dubového listí. Alternativou v obchodì jsou v zeminì pøíli bohaté na iviny obtínì vytvá- substráty pro rododendrony, které mají nízkou hodnotu pH. øejí koøeny. iviny z kompostu se uvolòují pomalu, take nemùe témìø dojít k pøehnojení. Z tohoto dùvodu lze kompost pouívat prakticky po celý rok v zahradì. Kompost bychom mìli vdy rozhodit pouze na povrch pùdy nebo mìlce zapravit do vrchní vrstvy. 54 Ovocné stromy. Pøi výsadbì bychom mìli pøimíchat nìkolik lopat vyzrálé kompostové zeminy do vrchní vrstvy pùdy. Pozdìji lze zásobovat stromy jednou roènì kompostem. Na podzim lze dát kompost ve vrstvì 1 cm do mísy kolem ovocného stromu a následnì jej zakrýt listím. Pøíznivé je, kdy k zakrytí pouijeme nezralý kompost. Rùe Pøi výsadbì rùí bychom mìli zapravit do vrchní vrstvy pùdy ètyøi a est lopat zralého kompostu na 1 m2. Vysazené rùe zásobí po celý rok vrstva 2 cm zralého kompostu. K ochranì rùí pøed mrazy mùeme na podzim ke keøùm pøihrnout hrubí kompost. Tìmito dávkami kompostu jsou rùe zpravidla dostateènì zásobovány ivinami. U rùí se projevuje pøíznivé pùsobení kompostu zejména pøi potlaèování kùdcù. Sportovní a okrasné trávníky Intenzivním sekáním odebírají trávníky neustále iviny. Protoe koøení jen velmi mìlce, je nutno trávníky intenzivnì hnojit a zavlaovat. Hnojení trávníkù kompostem je snadné a etrné vùèi ivotnímu prostøedí. Kompost na jaøe prosejeme a rozhodíme jej v dávce asi 2 litry na 1 m2 plochy trávníku. Ji po nìkolika dnech není kompost vidìt. Pùdní organismy jej zatahují do vrchní vrstvy pùdy. Kompost pùsobí pøíznivì na dùleité provzdunìní trávníku a jeho schopnost poutat vodu. Byloli pøi kompostování pouito dostatek hmoty bohaté na dusík, jako jsou kuchyòské odpady, hnùj nebo posekaná tráva, lze druhou dávkou kompostu v létì uhradit potøebu dusíku pro trávník. Ing. Miroslav Kalina, CSc. Pìstování pokojových rostlin Rostliny v nádobách nás obklopují nejen doma, ale také na pracoviti, úøadech, jako dekorace kolem domù èi na ulicích. Není divu, vdy pøedevím ve mìstech, kde lidé ijí ve shonu a ruchu, rostliny pøedstavují alespoò èást pøírody pøinesené zvenku. Rostliny znamenají stabilitu, ijí a rostou podle svého rytmu, po svém. Jsou druhem ivoucího nábytku, dekorací, která pomáhá uèinit domov pøíjemnìjí, pøáteltìjí, útulný. Pokud nae rostliny dobøe prospívají a pìknì kvetou, pøináejí pocit úspìchu a chlouby. Nìkteré jsou pro mnohé vzácným majetkem, mnohdy pøipomínající pøíjemné vzpomínky na nejrùznìjí události v naem ivotì. Ztráta rostlin pùsobí na mnohé pøímo symbolicky, proto se snaíme peèovat o nì, aby pøináely co nejvíce radosti. Mnohdy vak musí pøeívat a rùst v podmínkách ne pøíli vyhovujících a tak volba pìstovaných rostlin by mìla být cílená. Ve své praxi se dennì setkávám právì s dotazy na péèi o pokojové rostliny, bohuel vìtinou a kdy rostlina zaèíná chøadnout. Co tedy musíme rostlinám dopøát aby dobøe prospívaly? Základním poadavkem vìtiny rostlin je vysoká intenzita denního svìtla. Vìtina rostlin vak snáí patnì pøímé sluneèní záøení pøedevím za poledne, protoe mùe dojít k popálení listù. Dalím z velmi dùleitých poadavkù je proudìní vzduchu, nikoli sucho, take nenechávejte rostliny zavøené napø. v uzamèeném pokoji, který se nepouívá. Nemají rády velké kolísání teploty. Nìkteré rostliny snáejí ústøední topení lépe ne jiné, ale vìtina postrádá pøedevím vzdunou vlhkost. Proto jsou velmi vhodné zvlhèovaèe na radiátorech. Dalím velmi diskutovaným poadavkem je voda. Je proto dobré vìdìt, jakou potøebu vody má vae konkrétní rostlina a zalévání provádìt jen tak èasto, jak je to nutné. Vìtina rostlin snese suché období dobøe, ale naprostá vìtina pokojových rostlin hyne kvùli nadmìrné zálivce. Pokud ji rostlinu pøemokøíte, nechte ji vyschnout pøirozenì, ve vzduné místnosti. Nesnate se proces urychlit pøenesením rostliny do tepla, èi na slunce. Mnozí pìstitelé se dopoutìjí chyby také tím, e zalévají èasto a málo.Rostliny mají vak rády poøádnou zálivku následovanou suím obdobím, kdy se mùe do pùdy dostat vzduch a koøeny tak mohou dýchat. Dalím dùleitým bodem a jedním z èastých dotazù je pøesazování. Provádí se tehdy, kdy rostlina je omezena kvìtináèem, vidíme pouze sple koøenù a málo zeminy. Rostlina netvoøí pøírùstky a ze dna kvìtináèe se prodí55 rají koøínky. Pro pøesazení volíme kvìtináè pouze o nìco vìtí ne byl pùvodní. Rostlinu opatrnì vyjmeme z nevyhovující nádoby, na dno nové dáme drenání vrstvu, nejlépe keramzit a rostlinu pøesadíme do vlhkého kvalitního substrátu. Ten se vyplatí koupit, ne brát zeminu ze zahrádky, vìtinou obsahuje semena plevelù, èi kùdce a je patnì propustná pro vodu. Po pøesazení alespoò tøi dny rostlinu nezaléváme. Toto opatøení vede k povzbuzení koøenù k prorùstání do èerstvé zeminy. Po pøesazení rostliny chráníme pøed pøímým sluneèním záøením. Vhodným obdobím pro pøesazování je únor a srpen. Rostliny je nutné také bìhem vegetace pøihnojovat. Pro tyto úèely je na trhu celá kála pøedevím tekutých kombinovaných hnojiv, které jsou vìtinou velmi kvalitní a spolehlivé. Rostliny je moné pøihnojovat na list, pøi postøiku. Pøi dávkování se vyplatí dodret stanovené mnoství uvedené v návodu, ne pøedávkování. Vìtinu rostlin je tøeba udrovat pravidelným øezem. U nìkterých je to pøedevím otázka vzhledu a hygieny. Jednodue se odstraòují odumøelé listy a odkvetlé kvìty, aby rostlina vypadala pìknì a svìe. Dalím dùvodem øezu je povzbuzení rostliny ke kvetení, napø. u ibikù èi citrusù. Pro øez volíme ostrý nù, nebo zahradnické nùky. Nejvìtím úskalím v péèi o pokojové rostliny je vak výskyt chorob a kùdcù. Objevují se z rùzných dùvodù - pøineseme je s novou rostlinou, z nevhodné zeminy, nadmìrné zálivky a mnoha dalích. Vìtinou budeme chtít rostliny zachránit a v takových pøípadech pøicházejí ke slovu postøiky. K dostání je celá øada velice úèinných chemických pøípravkù. Ty jsou vak k aplikaci v uzavøené místnosti, kde èasto jíme nebo odpoèíváme, pøípadnì jsou v bytì dìti èi domácí zvíøata, zcela nevhodné. Vdechování výparù z tìchto pøípravkù, èi pøímý kontakt s nimi, je toti kodlivé zdraví. Mnohem zajímavìjí øeení nabízí hned celá øada pøípravkù ekologických, a zdraví lidí i domácích zvíøat, nekodných. Základem ochrany jsou vizuální lapaèe kùdcù. Pøedevím se jedná o plastové trojúhelníèky, opatøené nevysychavým lepidlem, které se prodávají ve luté a modré barvì. Zbarvení je cílené, vychází z citlivosti hmyzu 56 na rùzné barvy. luté slouí k odchytu molic, mic èi smutnic, modré pak zabírají na tøásnìnky. Jednotlivé lapaèe staèí zapíchnout do kvìtináèe, pøípadnì zavìsit pøímo na rostlinu pomocí slabého drátku. Nezapomeòte, e lapaè by mìl být umístìn u rostlin celoroènì, a v pøípadì polepení kùdci je nutné jej okamitì vymìnit za nový. Tímto jednoduchým zpùsobem lze velmi snadno zabránit kalamitnímu pøemnoení výe jmenovaných kùdcù, kteøí, pokud rostlinu neoetøíme, mají za následek její totální likvidaci. Samotné lapaèe vak mnohdy nestaèí. Tady je moné pouít pøípravek Biool, jeho základní úèinnou látkou je øepkový olej. Z koncentrátu se pøipravuje podle návodu roztok a pomocí rozpraovaèe se aplikuje na rostlinu. Z dùvodu lepí smáèivosti, pøedevím u listù s voskovým povlakem, se vyplatí pøidat do roztoku smáèedlo, pøípadnì pár kapek saponátu. Na listech se pak netvoøí jednotlivé kapièky, které snadno steèou, ale povrch rostliny se rovnomìrnì pokryje vrstvou postøikové kapaliny. Napadené listy oetøujeme i na spodní stranì, proto pouití kvalitního rozpraovaèe je na místì, protoe bez dokonalé mlhy nelze oèekávat uspokojivý výsledek. Biool likviduje pøedevím mladí vývojová stadia molic, mic, smutnic, èervcù, tøásnìnek a puklic, vèetnì jejich vajíèek. Postøik je vak nutné pravidelnì, v intervalu asi 10ti dnù opakovat. Hlavní zásadou vak v boji se kùdci je prevence, proto je vhodné pouít postøik vèas, tedy pøi výskytu prvních jedincù. Tím se snadno pøedejde kalamitnímu zamoøení kùdci, jejich likvidace po pøemnoení bývá obtíná. Ze veho nejhorí je vak likvidace puklic. Jejich povrch je chránìn ochranným voskovým títkem, který zabraòuje pronikání pøípravku ke kùdci. Tady musíme vìtinou trpìlivì mechanicky otírat rostlinu tìteèkem èi vatou namoèenou v pøípravku Savel, pøípadnì slabým roztokem lihu. Úspìnost spoèívá zejména v dùkladném odstranìní dospìlcù a omytí mladích vývojových stadií. Velmi èastým problémem je také výskyt smutnic. Velmi nápadní jsou pøedevím dospìlci - muky velké 2 - 4 mm èernoedé barvy, které vylétávají. Larvy smutnic prodìlávají vývoj v zemi, jsou 5 - 7 mm dlouhé, bílé, prù- hledné s èernou hlavou. Pokozují nejmladí koøínky pøedevím mladých rostlin. Dospìlé muky vylétají po vylíhnutí z larev z kvìtináèù a rozlétají se po bytì. Zemina v kvìtináèích by se nemìla pøemokøovat, spíe volit spodní zálivku do misek. V poslední dobì se osvìdèuje proti smutnicím aplikace parazitické hlístice Steinernema feltiae. Hlístice se dodávají do pùdy formou zálivky, pøedevím v dobì výskytu larev smutnic (pøedevím jaro). Hlístice se v pùdì aktivnì pohybují a èichem vyhledávají hostitele. Napadené larvy smutnic bìhem nìkolika dnù hynou. V uhynulých larvách smutnic se hlístice dále mnoí. Po oputìní larev vyhledávají nové hostitele. Tak je také zajitìna dlouhodobìjí ochrana pøed tímto hmyzem. Pokud nejsou v substrátu pøítomny dalí larvy smutnic, èi jiného vhodného hmyzu, populace hlístic odumírá. Dalí monost napadení naich pokojových rostlin pøedstavují houbové choroby. Nejèastìji mùeme pozorovat padlí, které se projevuje výskytem velmi nápadných mouènatých povlakù na listech. Také nejrùznìjí skvrnitosti listù, mívají èasto pøíèinu v houbovém napadení. Právì tak jako tomu bylo u kùdcù i v tìchto pøípadech bývá pouití chemických pøípravkù velmi problematické. Jako snadné øeení se nabízí vyuití pøípravkù biologických, na bazi minerálních olejù. Tyto pøípravky nemají ochrannou lhùtu, jsou zdravotnì nezávadné pro lidi i domácí zvíøata. Jejich aplikace je moná pøímo v bytì, bez sloitého pøemísování rostlin ven èi na chodbu. Princip jejich úèinku spoèívá ve vytvoøení olejového povlaku na listech rostlin a tím k zabránìní íøení onemocnìní. Pokud vak je ji napadení jak chorobou tak kùdcem v pøíli pokroèilém stavu a pøípravky biologické nestaèí, pak jsme nuceni sáhnout pro postøik chemický. Zde je vak nutné pøísnì dodrovat koncentrace i zpùsoby aplikace uvedené v návodu. Není vak nad to, kdy nae pokojové rostliny prospívají a kvetou pro radost svých pìstitelù. Zkrálují nae domácí i pracovní prostøedí a vracejí nás alespoò kousíèek do pøírody. ivé ploty Jak lapidární název a pøitom téma iroké pøes celý rozsah systémové botaniky. Jednodue øeèeno rostlin a hlavnì døevin pouitelných na vytvoøení ivého plotu je hodnì, proto je dobré spíe se zamyslet nad tím, jakou funkci má daný plot plnit a tím zúit výbìr variant øeení a také výbìr pouitelných rostlin. Zpùsoby vyuití ivých plotù: Ohranièení pozemku - jde o nejlevnìjí zpùsob vytvoøení bariery proti pronikání lidí a zvíøat na pozemek. Øeení mùe být buï vysoce funkèní formou neproniknutelného houtí a po esteticky velmi pùsobivou kombinaci okrasných døevin s vlastní konstrukcí plotu. Krásným pøíkladem jsou nízké spíe okrasné ploty v rekreaèních oblastech panìlska, Itálie atd. Ve spolupráci se zkueným dendrologem nebo zahradním architektem je mono vytvoøit krásné, nápadité kombinace i v naich podmínkách. Bariera proti hluku a prachu - vìtina staveb je situována takzvanou stavební èarou podél silnice i podél velmi runých dopravních komunikací. Pokud alespoò pár metrù zùstane na pøedzahrádku, mùeme tento negativní liv na ivotní prostøedí sníit realizací ivého plotu. Ochrana pøed vìtrem a letním árem nastìhujete se do novì postaveného domku se zahradou a èasto ji od druhé poloviny dubna a do konce záøí marnì unikáte pøed spalujícím sluncem a vysuujícím vìtrem. Vy nakonec uniknete tím, e se schováte uvnitø domu nebo do stinné hospùdky, ale rostliny èerstvì vysazené na takovém pozemku trpí a èasto je nutno výsevy trávníkù a výsadbu rostlin nìkolikrát opakovat neli se výsledek zaène podobat zahradì. Øeením takové situace je vytvoøit na vhodných místech zástìny - opory, pro rychle rostoucí, vìtinou pnoucí rostliny, které v krátkém èase tyto konstrukce porostou a vytvoøí tak zastínìní pro vedle nich probíhající zahradnické práce nebo pro odpoèinek. Zatím co túje, jalovce, borovice a spousta dalích druhù okrasných døevin má roèní pøírùstky do 1/2 m délky, takové liány narostou pøes léto a o nìkolik metrù a sluneèní ár milují, proto se z nich staly liány, aby Ing. Ludmila Duková, Semena Vanìk se rychle dostaly do vrcholkù okolních poros57 tù a mohly si uívat plné slunce. Jedinou podmínkou je vytvoøit liánám dosateènì pevnou a vysokou oporu napø. ze døeva, armovacího eleza, silon.provazu nebo sítí, postaèí i starý strom, který jsme pùvodnì chtìli odstranit, co mùeme odloit. A co s takovou ivou stìnou a splní své poslání a zaène pøekáet? Seøízneme ji nízko nad zemí, zapìstujeme novou nízkou korunu a pøesadíme do nádob. Získáme tak nádherné bonsaje nebo pøenosné rostliny v nádobách. Jako kompozièní prvek zahradní architektury, ohranièující nebo rozdìlujícící prostor - nejèastìji jde o výsadby volnì rostoucích okrasných keøù a stromù kolem hranic pozemkù, soustøedìných do nezatravìných záhonù krytých mulèovací kùrou. Provádí se pouze udrovací nebo zmlazovací øez, pro docílení pøirozeného habitu jednotlivých rostlin - tím je dosaeno maximální estetické pùsobení takovéto výsadby. Støíhané ivé ploty - mohou vytvoøit samostatný kompozièní prvek v zahradì napø. jako pozadí pro kvetoucí rostliny (trvalky, rùe, lilie apod.), mohou také oddìlit okrasnou èást zahrady od uitkové, pomocí otvorù a prùhledù v ivých plotech mùeme zdùraznit neobvyklé pohledy napø. na plastiku, jezírko nebo do jiných zajímavých èástí zahrady. Ale ivé ploty lze støíháním také tvarovat jako rùzné plastiky, geometrické tvary, prostì nápadùm se meze nekladou. Jediným omezením je èas, který této jistì krásné zálibì mùete vìnovat. Pro intenzivnì støíhané tvary je dobøe vybírat rostliny, které rychle regenerují a nezasychají jim koneèky vìtví, jak se to èasto stává u jalovcù, smrkù, jedlí, z listnáèù je to bobkovieò, sakura a dalí, kdy poranìné listy hnìdnou. Tyto døeviny je tøeba støíhat zahradnickými nùkami ruènì. Navrhování a zakládání ivých plotù, výbìr rostlin Máme tedy jasno, jaký úèel má ná ivý plot plnit, ale stále jetì váháme s výbìrem tìch nejvhodnìjích rostlin, nejen s ohledem na výku plotu, estetické pùsobení, nárokù na stanovitì a pùdu, ale nejdùleitìjí snad je, aby se nám vybrané rostliny líbily, nìjak vhodnì pùsobily na nae emoce a city. Doporuèuji 58 proto zajít se podívat na ukázku ivých plotù do dendrologické zahrady VÚKOZ Prùhonice. Je pøístupná od dubna do konce záøí a v roce 1984 v ní byla vytvoøena ukázková expozice ivých plotù støíhaných na výku 1 - 3 m, vìtinou z keøù. Na ivé stìny vyí jak 3 m jsou pouity stromové døeviny a to jak listnáèe tak jehliènany. Vlevo od centrální cesty a expozice ivých plotù jsou pergoly a stìny osázené irokým sortimentem pnoucích døevin. Uvidíte jak jednotlivé døeviny vypadají po 20 letech pìstování a od tìch druhù, které se Vám zalíbí si mùete na jaøe a na podzim pøímo v dendrologické zahradì nakoupit sazenice. Protoe jsou lidé rùzných povah, bude jistì i dost tìch, kteøí se nechtìjí spoléhat jenom na své emoce a sáhnou proto po odborné literatuøe. Èeský zahrádkáøský svaz vydal øadu publikací v nich mùete hledat pouèení i ukázky realizace a stále lépe si vede redakce èasopisu Zahrádkáø, ve kterém pøibývají èlánky o okrasných zahradách a jejich zakládání a údrbì se spoustou dobøe udìlaných fotografií. Ovem picí vekeré odbornosti jsou knihy a èasopisy vydávané pro realizátory zahrad a zahradní architekty. Mùeme vybírat z opravdu velkého mnoství zahranièních pøekladù z angliètiny a nìmèiny, ale pro nae klimatické podmínky je nejlepí èerpat informace od tuzemských odborníkù, jako je napø. Karel Hieke - Lexikon okrasných døevin nebo Praktická dendrologie I a II. Autor obou publikací je vyuèeným zahradníkem a absolventem zahradnické fakulty VZ v Brnì a Lednici, a do dùchodu pracoval ve Výzkumném a lechtitelském ústavu okrasného zahradnictví v Prùhonicích. V knihovnì VÚKOZ Prùhonice najdete nejen tyto knihy, ale znaèné mnoství dalích publikací, èlánkù, reerí a prostì podkladù jak vybudovat krásnou zahradu plnou spokojených rostlin. Výbìr rostlin je opravdu velmi tìké téma a je zbyteèné stále opakovat, e nejlepí je ptaèí zob, tis a buxus. Doporuèil bych nebát se pouít i jiné druhy rostlin, ale hlavnì se nebát pestrosti tvarù a barev døevin. Tøeba takový buxus - zimostráz nebo také krupánek. Jde o stálezelené keøe nebo mení stromky zahrnující asi 30 druhù, pro nae pomìry má význam pouze B. microphylla (malolistý) a B. sempervirens (obecný). Zdá se to málo, ale pozor - od tìchto základních druhù je vylechtìno velké mnoství kultivarù, take ze zimostrázu mùete vytvoøit ivé ploty nebo solitery v barvách od temnì zelené, svìtle zelené, edozelené, modrozelené, leskle temnì zelené, lutozelené, lutopestré a luté a bìlavì pestré - to u vypadá docela zajímavì, e ? A co teprve výka. Zakrslé druhy B. microphylla var. Koreana nebo myosotidifolia jsou bochánky asi tak 0,5 m vysoké i ve stáøí 30 i více let a zase takový B. semp. rotundifolia a B. micro.japonica narostou a 5 m vysoké a varieta Arborescens dosáhne 6 m. A takto bych mohl pokraèovat u kadého druhu døevin a zopakovat ji tisíce popsaných stránek. Zopakuji pouze vìtu z úvodu ... rostlin a hlavnì døevin pouitelných na vytvoøení ivého plotu je hodnì.... Ing. Jan Steinbauer. Význam starých a krajových odrùd jádrovin pro souèasnost Jablonì patøí v naich zemìpisných podmínkách k nejdùleitìjím ovocným druhùm. Na celkovém mnoství vyprodukovaného ovoce se u nás podílí z více jak 70%. V naí republice máme pro nì pøíznivé podmínky, take mùeme na vìtinì území pìstovat i nároènìjí odrùdy. Jabloò je ale plodinou velice pøizpùsobivou, take se s ní mùeme setkat, kromì nejvyích poloh, prakticky po celém území republiky takøka na kadém kroku. Ve výbìru odrùd hrály velkou roli pøírodní podmínky, které svým pìstitelùm samy provedly nejlepí pøirozený výbìr. V této souvislosti se mùeme setkat s tak zvanými krajovými odrùdami, (u jabloní napøíklad odrùdy: Chodské, Jadernièka moravská, Malvazinka, Kobylnice a jiné). Tyto odrùdy se vyvíjely po staletí pøirozeným pùsobením místních podmínek a urèitého minimálního výbìru provádìného pìstitelem. Problematika starých a krajových odrùd se stala v poslední dobì v irích odborných kruzích pomìrnì populární. Nejen jako souèást tendencí o zachování druhové rùznorodosti diverzity, ale i jako snaha o zachování naeho kulturního dìdictví. Takové a podobné veobecné fráze jsou v poslední dobì hodnì pouívané, èasto i z èistì komerèních dùvodù. Faktem ale je, e vìnovat pozornost starým a krajovým odrùdám má svoje opodstatnìní. Popularita starých a krajových odrùd v mnoha zemích stále stoupá a mùeme øíci, e zcela oprávnìnì. Vdy význam starých a krajových odrùd je nejen genetický, krajináøský, ale i èistì konzumní. Mnohé staré odrùdy jabloní poskytují velmi chutné a nutriènì bohaté plody. Napøíklad velmi èasto se vyskytující stará odrùda jablonì Strýmka obsahuje ve svých plodech a 40 mg. vitamínu C, co je jetì o 10 mg. více ne obsahem vitamínu C proslulá a proto i ponìkud kysele chutnající odrùda Ontario. Pøitom podle výsledkù degustací jsou plody Strýmky hodnoceny jako výraznì chutnìjí. U této problematiky je tøeba odliovat termín staré odrùdy a krajové odrùdy. Krajové odrùdy to jsou v podstatì populace, které se po dlouhé období pøizpùsobovaly urèitým daným klimatickým vlivùm, vlastnostem pùdy, urèitému pøirozenému výbìru, provádìnému právì místními podmínkami a èásteènì i selektované èlovìkem. Jednalo se v podstatì o negativní selekci, tedy to, co se v daných podmínkách neosvìdèilo se dále nerozmnoovalo. S krajovými odrùdami se tedy mùeme setkat u obilovin, pícnin, lutìnin, pøadných rostlin a v naem pøípadì u ovocných døevin. Mezi typickou vlastnost krajových odrùd patøí pomìrnì stabilní výnosy právì v daných konkrétních klimatických podmínkách, a znaèná tolerance a odolnost k chorobám a kùdcùm. Krajové odrùdy neproly profesionálním procesem lechtìní, pìstovaly se v teritoriárnì omezeném území a pøedávaly se z generace na generaci. V dnení dobì takovéhle typické krajové odrùdy najdeme jen v minimálním mnoství, protoe vìtinou vymizely s nástupem profesionálního lechtìní. Velké mnoství tìchto odrùd poslouilo jako výchozí lechtitelský materiál pøi lechtìní nových odrùd, kterým pøedaly svoje cenné vlastnosti, zejména pøizpùsobivost, odolnost a výnosovou stabilitu. ance nalézt v souèasné dobì doposud zapomenuté a neznámé krajové odrùdy je nejpravdìpodobnìjí právì u ovocných døevin. Pøi naich sbìrech na území jiních Èech se mì osobnì, ani mým kolegùm, o kterých 59 vím nìjakou novou krajovou odrùdu najít nepodaøilo. Nìjaká místní jihoèeská krajová zapomenutá odrùda se mùe skrývat za dosud neurèenými vzorky. Tìch bylo pøi sbìrech bohuel hodnì, protoe urèování starých odrùd je docela problematická záleitost i mezi pøedními naimi pomologickými odborníky. V oblasti Bílých Karpat, kde èinnost zamìøená na záchranu krajových odrùd v naí republice zaèala, bylo nalezeno a popsáno pomìrnì velké mnoství místních krajových odrùd, zejména jabloní. Velkou zásluhu na tom má Ing. Tetera, CSc., který vìtinu místních krajových odrùd zmapoval a popsal. Jsou to vak odrùdy mimo danou oblast vcelku neznámé a mají tedy hlavní význam pouze v tomto regionu jihovýchodní Moravy. Pøíklad tìchto odrùd: Ananasky, Beèièky, Bíteský granát, Cibulky, Èervenky, Fulnecké, Helfstýnské, Hranáèe, Hranùvky, a více ne 200 krajových valaských odrùd. V oblasti západních Èech, zejména v okolí Domalic je nejznámìjí místní krajovou odrùdou jablonì odrùda Chodské. Na území jiních Èech není z minulosti, ani z posledních prùzkumù známá specielnì místní krajová odrùda. Co se týká námi zjitìných odrùd, tak nejvíce nashromádìných vzorkù bylo z odrùd pìstovaných a populárních v první polovinì dvacátého století. Byly mezi nimi ale i odrùdy starí a velké mnoství odrùd se nám jetì urèit nepodaøilo. Mezi procenticky nejèastìji se vyskytující staré odrùdy patøí ve zkoumaných oblastech jihozápadních Èech, støedních Èech (Beneovsko), a Vysoèiny patøí jablonì: Strýmka, Sudetská reneta, Boscova lahvice, Bláhovo oranové, Boskoopské, Boikovo, Breuhamovo, Croncelské, Grahamovo, Oldenburgovo, Rehtáè soudkovitý, Parména zlatá, Panenské èeské, Zvonkové, ampaòská reneta, Bernské rùové, Coxova reneta, z hruní Boscova lahvice, Èervencová, Køivice, rùzné odrùdy hruní typu Ovesnièek a dalí odrùdy ze sortimentu první poloviny dvacátého století. Lokality výskytu tìchto starých odrùd mùeme rozdìlit do nìkolika stánovitních kategorií: 1. Kategorie: Plochy starých extenzivních zahrad a sadù. Zde se jedná vìtinou o zatravnìné vysokokmenné sady pøi vesnických staveních, kde se mohou najít stromy 60 znaènì staré, jablonì èasto pøes osmdesát a sto let a hrunì pøes stopadesát let a více. Napøíklad v jedné takovéto lokalitì se vyskytují jablonì odrùd Malvazinka, Car Alexadr a Vanilková reneta staré pøes stopadesát let. V tomto pøípadì je k dispozici i dobový záznam o zaloení sadu z roku 1853. Dále jsou v tìchto lokalitách èasté odrùdy jako: Panenské èeské, Rehtáè soudkovitý, Grávtýnské, Jeptika, Míeòské, a zejména Strýmka, co je v podstatì vùbec nejhojnìji se vyskytující stará odrùda jabloní. Z hruní se zde mùeme setkat napøíklad s odrùdami Pitmansovská, Paøíanka, Boskova lahvice, Køivice, a rùznými varietami letnfli hruek tak zvaných Ovesnièek. 2. Kategorie: Solitérní stromy v krajinì: Jedná se èasto o ovocné stromy vysazované pøi hranicích pozemkù, nebo roubované na semenáèe. Druhové sloení v této kategorii je velmi rozdílné, èasto závisí na popularitì nebo dostupnosti odrùd v období, kdy se provádìly poslední pozemkové úpravy dané lokality. 3. Kategorie: Do této kategorii bychom mohli zahrnovat ovocné stromy vyskytující se v bývalých Sudetech. Zde je pomìrnì èastý biotop ovocných stromù rostoucích na plochách vysídlených a období po druhé svìtové válce zalesnìných. Skladba takovýchto lokalit je pomìrnì znatelnì druhovì odliná od sortimentu pìstovaného ve vnitrozemí, nebo v oblastech, kde pøed druhou svìtovou válkou byla pøevaha èeského obyvatelstva. Vyskytují se zde èasto odrùdy jako: Vilémovo, Boskoopské, Baumanova reneta, Malvazinka, Boikovo, Strýmka, Oldenburgovo, Lebelovo, Berlepschova reneta, Hedvábné zimní, Míeòské a jiné odrùdy, které se èasto vyuívaly ne na pøímý konzum a ke skladování, ale èasto slouily pouze k výrobì jableèných motù. 4. Kategorie: výskytu starých odrùd: Sem bychom mohli zaøadit lokality ovocných alejí a stromoøadí kolem cest a komunikací. Nejèastìji se jedná o výsadby z konce padesátých a z poèátku edesátých let. Mnohde jsou na správách silnic pomìrnì podrobné informace o druhové skladbì tehdy vysazovaných stromù. Napøíklad na Trhosvinensku kolem silnic prvního a druhého øádu pøevlá- dají odrùdy: Sudetská reneta, Grahamovo, Landsberská reneta, Bojkovo. Jinde, napøíklad na Beneovsku je hojné u silnic Ontario, Zlatá parména, Boskoopské, Bernské rùové, Matèino a dalí odrùdy jaké byly v té dobì k dispozici. Pøi vyhledávání starých odrùd kolem silnic, ale nejenom kolem nich se nìkdy narazí na semenáèe s pøekvapivì atraktivním vzhledem a dodrou chutí. Takovéto stromy je dobré si zanést do mapové dokumentace a ve vhodném období z nich odebrat rouby, protoe se z nich mohou pøípadnì stát nové odrùdy, nebo mohou poslouit jako výchozí materiál prolechtìní. Jak je vidìt, jedná se tedy o práci zdlouhavou, ale pøináející výsledky zejména do budoucnosti. Máme tìstí, e v naí zemi má ovocnáøství dlouholetou tradici a oblibu u iroké vrstvy obyvatelstva. Proto se u nás zachovalo znaèné mnoství ovocných odrùd. Bohatá tradice pìstování ovoce a zvlátì jabloní v Èechách se odráí i ve znaèných lechtitelských úspìích naich lechtitelù a jejich odrùd v zahranièí. U novì vylechtìných odrùd se klade dùraz nejen na vzhled a chu, které nìkdy, jako napøíklad u odrùdy Rubín, populární také z výstavy Zahrada Èech - Jablko roku, pøedurèí odrùdì obchodní úspìch. Neménì dùleitá je i odolnost vùèi chorobám, kùdcùm a nízkým teplotám. Z hlediska chorob je dùleitá zejména odolnost proti nejrozíøenìjím chorobám jabloní: strupovitosti a padlí. Pracovníci naich lechtitelských stanic v Holovousích, Støíovicích a Tìchobuzicích, vypìstovali øadu nových odrùd jádrovin odolných proti strupovitosti a pøitom s velmi dobrými hospodáøskými a trními vlastnostmi. Jsou doporuèeny pro pìstování v Èeské republice i Ovocnáøskou unií. Z letních odrùd je to pøedevím odrùda Julia, a ze zimních odrùdy: Selena, Jarka, Delor, Rosana, Melodie, Rubinola, Topaz, Florina, Rezista, Angold, Produkta, Goldstar. Tyto odrùdy se hodí nejen pro velkovýrobní pìstování, ale zvlátì výhodné jsou i pro malopìstitele, tedy zahrádkáøe, zejména pro monost absence chemické ochrany, nebo chemické ochrany zredukované na nejnií míru. Ale nemìli bychom zapomínat, e mezi starými odrùdami, které v mnoha pøípadech slouily jako výchozí lechtitelský materiál pro získání novodobých rezistentních odrùd, se najdou odrùdy odolné nebo jen velmi málo náchylné. Jsou to napøíklad odrùdy: Chodské, Watervlietské mramorované, Hvìzdnatá reneta, Hájkova mukátová reneta, Holovouské malinové, Panenské èeské a jiné odrùdy. U hruní se zas mezi starými odrùdami najdou odrùdy odolné vùèi bakteriální spále, Jedná se napøíklad o odrùdy: Libovická máslovka, Øíhova bezjaderka, Krvatka moravská, a dalí odrùdy. Tyto a celá øada jiných starých a krajových odrùd nalézá v souèasné dobì spolu s novými odrùdami stále vìtí uplatnìní. A to nejen pro produkci zdravého ovoce, které je mono pìstovat i bez, nebo s minimálním chemickým oetøením, ale vzhledem k tomu, e jsou pìstovány vìtinou na vzrùstných podnoích, èasto semenáèích, jedná se o stromy pomìrnì dlouhovìké. Na rozdíl od nízkých podnoových tvarù a zákrskù, kde se ivotnost pohybuje jen okolo 15 let. U starých stromù tìpovaných nejèastìji na semenáèe se bìnì setkáváme, jak jsme ji uvádìli s exempláøi starými kolem 100 i více let. Takovéto ovocné døeviny nám ji mohou plnit i funkci produkèní uitkové zelenì. Napøíklad u starých venkovských zrestaurovaných objektù, slouících dnes ji èasto jen k rekreaèním úèelùm se lépe vyjímá vzrostlá koatá jabloò, nebo jiná ovocná døevina, ne støíbrný smrk, korejská jedle, rùznì barevné formy thùjí a jiných u nás nepùvodních døevin. Zde tedy mohou ovocné stromy plnit kromì funkce produkèní i funkci estetickou a krajináøskou, co je v souèasná dobì neménì dùleité. V døíve zaloených zahradách, sadech i stromech rostoucích v kulturní krajinì Èeské republiky najdeme i mnoho starých odrùd ze svìtového ovocnáøského sortimentu, zejména z poèátku devatenáctého století. V nìkterých oblastech se vyskytuje i více starých odrùd místního nebo krajového významu. Jedné se zejména o oblast Valaska, Východních Èech a Domalicka. U nás v ji61 ních Èechách jsme tedy vyloenì krajovou odrùdu jádrovin nenali. Máme vak jetì plno exempláøù neurèených nebo urèených jako semenáèe. Tak je moné, e jihoèeská krajová odrùda jablonì nebo hrunì se nám doposud skrývá. Tyto odrùdy spolu se starým svìtovým sortimentem tvoøí velké genofondové bohatství. Staré odrùdy se vyskytují èasto ve formì vysokokmenných sadù, ale i samostatnì rostoucích stromù a odedávna byly souèástí naí kulturní krajiny. Právì tìchto stromù se týká mezinárodní projekt Oivení starých a místních odrùd ovoce. Význam tìchto stromù, kterých se tento záchranný projekt týká, je nejen krajináøský a estetický, ale jde také o to zachovat obrovský, znaènì rùznorodý genetický potenciál, který je významným zdrojem pøi lechtìní nových výkonných a hlavnì odolných odrùd pøizpùsobivých k daným pøírodním podmínkám. Pestrý sortiment pìstovaných odrùd poskytne také vyí záruku dobrých sklizní, kdy se vzhledem k rozloené dobì kvìtu, raení a dozrávání celkovì zmení závislost na prùbìhu poèasí, tlaku chorob a kùdcù, ne u sortimentu jen s nìkolika odrùdami. Je zde také ona dùleitá výhoda monosti omezení chemické ochrany. V poslední dobì bylo provádìno jak ve vnitrozemí, tak po obou stranách státní hranice (rakouské, nìmecké, polské i slovenské), monitorování starých a krajových odrùd. Snahou projektu je vyhledat a v krajinì zachránit staré ovocné stromy s cílem vysazení nových, tìmito odrùdami naoèkováných, nebo naroubovaných jedincù na vzrùstných odolných podnoích (napøíklad Jadernièce moravské). Pøi vyhledávání starých a místních odrùd v rámci zmínìného projektu bylo nejvíce vzorkù nashromádìno z odrùd pìstovaných pøevánì v první polovinì devatenáctého století, ale byly mezi nimi i odrùdy starí a nìkteré odrùdy se doposud nepodaøilo pøesnì urèit. Moná se dá tedy i pøedpokládat, e se v nìkterých pøípadech bude jednat o moné v souèasnosti ji zapomenuté místní odrùdy, jejich køíence, nebo semenáèe. 62 Projekt Oivení starých a místních odrùd ovoce, ji nìkolik let funguje na území naí republiky i za hranicemi, za podpory Projektù pøeshranièní spolupráce, programu PHARE, Èeského svazu ochráncù pøírody, Èeského zahrádkáøského svazu, Ministerstva ivotního prostøedí, vysokých a støedních zemìdìlských kol, i kol základních a dalích organizací, ale pøedevím díky obìtavé práci mnoha nadených lidí. Ing. Michal Trost Ohlédnutí za výstavami vín v roce 2002 Jako kadoroènì, probìhly i v letoním roce tradièní výstavy vín, organizované naimi základními organizacemi, vinaøskými spolky i øadou jiných organizátorù, o jejich vztahu k vinaøství a vinohradnictví lze oprávnìnì pochybovat. Výstavy vín byly a jsou a doufejme, e také budou významnou moností naich vinaøù nejen k seznámení samotných vinaøù i ostatních zájemcù s výsledky jejich celoroèní práce, ale také k naplnìní èinnosti a práce naich základních organizací. Jsou také prezentací organizaèních schopností naich èlenù a jejich obìtavého nasazení pøi jejich realizaci. Dlouholetá tradice poøádání tìchto výstav, zkuenosti získávané pøi jejich kadoroèním opakování jsou také dùleitým pøedpokladem pro jejich úspìnost. Tu vak nelze hodnotit jen poètem návtìvníkù výstavy a jejich finanèním efektem, ale je nutno mít na zøeteli pøedevím jejich odborný význam, který poskytuje formou výmìny zkueností pøi pìstování révy a zejména pøi zpracování hroznù se zamìøením k produkci stále kvalitnìjích vín. Kadoroènì se zlepují i formy technického provádìní výstav. Znaènou pomocí je poèítaèové zpracování katalogù výstav, které vak není ve vech pøípadech vyuíváno. Kvalita zpracování výsledkù bodování, vylouèení chyb, pøehlednost a grafické zpracování je návtìvníky výstav po právu hodnocena. Tento poadavek, spolu s jinými, je kladen ve zvýené míøe zejména u oblastních výstav. V okresech Jihomoravského kraje, kde je pøevaha vinièních ploch, byla øada kvalitních místních i oblastních výstav vín, které se tìily i znaènému zájmu návtìvníkù, jak z øad vinaøù i ostatní veøejnosti. Zvlátì je potìitelný zájem mladých, který by bylo ádoucí orientovat také k hlubí praktické èinnosti ve vinohradnictví. Zde se nabízí monost poskytnutí potøebné organizaèní formy pro jejich vlastní èinnost v rámci svazu (klub mladých vinaøù mezi 20-40 lety), kteøí by mìli i monost organizování jiných èinností (besedy, kolení degustátorù, výstavy archivních vín a pod.) Nemùeme si ale také nepovimnout snahy dalích rùzných organizátorù výstav vín, které probíhají v dobì jejich poøádání. Nemùeme mít zásadních námitek pøi jejich poøádání proti jejich spoleèenskému významu se smyslem spoleèenského setkání. Na tuto monost pamatují i smìrnice pro poøádání výstav vín pro tuto formu jako pøehlídku vín, bez bodování prezentovaných vín. Tìmto organizátorùm jde vak pøedevím o maximální poèet vzorkù tìchto vín, co je v rozporu s jejich kvalitou. Také finanèní efekt tìchto výstav je smìrován mimo zájmy a potøeby vinaøù. Udrení vinaøství v regionu jiní Moravy je pøedmìtem zájmu a podpory naich krajských a republikových institucí. Pomáhat se dá vak jen tomu, kdo si také chce a umí pomáhat sám. Je tedy na zváení naich vinaøù, zda je nutné podporovat èinnosti, které se míjí se zájmy a potøebami naich vinaøù a souèasnì vyklízet dùleitý vlastní prostor pro vlastní podpùrnou èinnost. dovolte nám zde, v úplném závìru publikace, podìkovat pøedevím autorùm, bez nich by Rukovì zahrádkáøe jistì nemìla stávající vysokou odbornou úroveò a pøitom i pøístupnou formu vhodnou také pro ménì zkuené èleny. Tak jako v minulém roce jsme témata podøídili kalendáønímu roku, ale jen zcela volnì, a to od jara do zimy, nebo pøedpokládáme, e Rukovì obdríte zaèátkem pìstitelské sezóny. Navíc, oproti loòskému vydání, obsahuje i nìkteré, doufáme, e podnìtné, svazové informace. Dìkujeme také Vám - vem èlenùm ÈZS za velmi kladné pøijetí této publikace, která by do budoucna mìla tvoøit základ Vaich informací. Pro dalí roziøování Vaich odborných znalostí Vám doporuèujeme ná, ale vlastnì i Vá svazový èasopis Zahrádkáø, dozvíte se v nìm mnohé zají- mavé a navíc jeho odebíráním podpoøíte samotnou existenci svazu. Jedinou výtku, na pøíli malé pouité písmo v loòském roce, kterou jsme slyeli z více úst, jsme doufáme dostateènì respektovali i pøesto, e se tím zmenil celkový rozsah informací. Do dalích let se tìíme na Vae nápady, návrhy a podnìty na zajímavá témata èlánkù, pøípadnì i s doporuèením autorù, napø. z øad odborných instruktorù ÈZS. Vìøte nám, e Vám budeme opravdu vdìèní za kadou informaci vedoucí ke zkvalitnìní této publikace do pøítích let. S pøáním dobrého pìstitelského roku vai redaktoøi Zahradnictví Lebi, s.r.o nabídlo Èeskému zahrádkáøskému svazu pro jeho èleny slevu na samozavlaovací truhlíky. Pøi nákupu v prodejnì zahradnictví Lebi - Boskovice po pøedloení platného prùkazu ÈZS obdríte pøi nákupu 3 ks truhlíkù system LEBI 1 truhlík zdarma, tím na jednom truhlíku uetøíte 40 Kè. Pøi objednávce truhlíkù na dobírku musí být pro získání této slevy objednávka opatøena razítkem vaí ZO ÈZS. O firmì a jejím programu se doètete v pøíspìvcích Návtìva u Lebiù (jaro) a Pìstování bal konovek (léto) . Ing. Blaej Ingr, vinaøská komise ÈZS Váení pøátelé zahrádkáøi, milí ètenáøi, Ing. Josef Nejedlo a Ing. Milo Koeník. Samozavlaovací truhlíky systém Lebi se slevou Zahradnictví Lebi, s.r.o, Dukelská 16, 680 01 Boskovice, tel a fax : 516 452 192, 602 525 807, e-mail: [email protected] 63 SEVA - SEED s.r.o. Valtice Tak jako v minulých letech i letos pro Vás pokraèuje firma SEMO s.r.o. Smrice v akci SEMO u Vás doma levnìji. Firma SEMO s.r.o. nabízí pøedevím kvalitní osivo vech druhù zelenin. V nabídce vak najdete i irokou paletu kvìtin, léèivek a aromatických rostlin. Ze lechtitelské kuchynì firmy SEMO pocházejí rajèata TORNÁDO F1, DOMINO F1, okurky nakládaèky REGINA F1, BLANKA F1, CHARLOTTE F1, okurky hadovky VISTA F1, MINISPRINT F1, SUPERSTAR F1, hrachy OSKAR a JUNOS, paprika AMY a nové hybridy RUBIKA F1, GOLDY F1, ORENY F1, petrele ORBIS, ATIKA a JADRAN, celá kolekce salátù Desítky dalích odrùd jsou pro Vás pøipraveny v naí kompletní nabídce. SEMO nabízí výhradnì pro èleny Èeského zahrádkáøského svazu v rámci ZO a ÚR následující slevy. Pøi hromadných objednávkách jejich cena pøesáhne 500,- Kè obdríte zásilku se slevou 15 %, ale k cenì bude pøipoèteno bìné potovné a balné. Pøi objednávce nad 2000,- Kè bude od ceny odeèteno 15 % a navíc nebude úètováno potovné, ani balné. Objednávka musí být opatøena razítkem organizace ZO/ÚR ÈZS. V této publikaci najdete navíc zajímavý èlánek o pìstování paprik vèetnì tabulky srovnání nových odrùd. Pokud máte zájem získat výhodnìji osivo firmy SEMO, mùete si vybrat z ucelené nabídky v oficiálním ceníku, který najdete na internetové stránce www.semo.cz nebo si mùete u firmy vyádat nabídkový seznam v titìné podobì. Po dohodì s ÈZS zale firma SEMO seznam zdarma, ale potovné hradí pøíjemce, proto zalete na adresu SEMO i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kè známkou. SEMO s.r.o. 798 17 Smrice, tel.: 582 301 911, 582 301 900, fax: 582 381 189, e-mail: [email protected], web: www.semo.cz 64 nabízí i pro rok 2004 pro èleny Èeského zahrádkáøského svazu prostøednictvím ZO èi ÚR zvýhodnìný nákup osiv zeleniny, kvìtin, léèivých a aromatických rostlin. Spoleènost SEVA - SEED Valtice zajiuje finalizaci a prodej osiv lechtitelské firmy SEVA - FLORA, která vznikla v roce 1992 na základech lechtitelské stanice ve Valticích, kde tradice lechtìní zaèala ji v roce 1921. Postupnì se utváøel iroký lechtitelský program a tím dolo v prùbìhu let k vytvoøení komplexní lechtitelské stanice zamìøené na lechtìní zeleniny, kvìtin, léèivých a aromatických rostlin a teplomilných ovocných druhù (merunìk, broskvoní, oøeákù a mandloní). V souèasné dobì firma dodává osiva uvedených zahradnických kultur pro zahradníky a zelináøe, v drobném balení tzv. barevných sáècích pro zahrádkáøe, pro ovocné kolky osivo podnoí, podnoe, rouby a oèka teplomilných ovocných døevin a výpìstky merunìk a broskvoní. Firma SEVA - SEED poskytne èlenùm ÈZS pøi hromadných objednávkách v celkové cenì nad 500,- Kè slevu ve výi 17 % z ceny, pøi celkové cenì objednávky nad 1000 Kè slevu 17% a bezplatné potovné a balné, pøi celkové cenì nad 2000,- Kè kromì bezplatného potovného a balného slevu 20 % z ceny. Objednávka musí být opatøena razítkem organizace (ZO/ÚR). Kompletní seznam a ceník nabízených osiv si mùete u firmy vyádat. Po dohodì s ÈZS zale firma SEVA - SEED s.r.o. Valtice seznam zdarma, ale potovné hradí pøíjemce, proto zalete na adresu firmy i 1 obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kè známkou. SEVA - SEED s.r.o. Mikulovská 366, 691 42 Valtice, tel.: 519352407, fax : 519352628, e-mail: [email protected] U ledáren 55, 147 00 Praha 4 - Braník, tel/fax: 244462037, e-mail: [email protected] Bedihoská 114, 798 12 Kralice na Hané, tel/fax: 582369510 Vedení Èeského zahrádkáøského svazu upøímnì dìkuje vem autorùm za spolupráci na této publikaci. Vìøíme, e poskytnuté cenné rady pøispìjí ke zvýení odborných dovedností èlenù naeho svazu. OBSAH Úvod pøedsedy ÈZS .................................... 2 Pøedplatné èasopisu Zahrádkáø .................. 2 SVAZOVÉ INFORMACE Pelargonie - nová SZO ÈZS ......................... 3 KVÌTY 2004 - Lysá n. Labem ..................... 3 Bezpeènost a dostupnost uloení finanèních prostøedkù ZO a ÚR ÈZS ........... 3 ivot v zahrádkové osadì ÈZS ................... 3 Nìkteré aktuální problémy ÈZS .................... 5 Souèasné starosti drobných vinaøù ............ 7 JARO Výsadba pelargonií na koneèné stanovitì ..................................................... 8 Chvála detì ................................................ 8 Stálezelené døeviny ..................................... 9 Stromkové mukáty .................................... 11 Pøezimování mukátù. ................................ 11 Roubování rùovitých ................................ 12 Nové odrùdy jabloní ................................... 15 Vylil se nám do pùdy olej ........................... 17 Pøístup k ochranì rostlin proti lalokonosci na zahrádkách ................ 17 Navtivte Zahradnictví Lebi, Boskovice .. 18 Pìstování papriky ....................................... 19 LÉTO Vápník do pùdy, nebo do kompostu? ......... 22 Problém zvaný SRNÌ ............................ 22 Netradièní zpùsoby pìstování jahodníku ... 23 Pìstování kaktusù ve volné kultuøe ........... 25 Jak úspìnì pìstovat kvìtiny na oknech a balkonech .............................. 27 Virové choroby zeleniny ............................ 28 Paprika roèní - Capsicum annuum ............ 30 Virózy lilií ..................................................... 33 Kdy je kompost zralý? ................................ 34 Vodní a bahenní rostliny ............................. 34 Brokolice ..................................................... 35 Celý rok s pelargoniemi .............................. 36 PODZIM Oznaèení lilií ................................................ 37 Demy, marmelády a povidla pøipravujeme podle vyuití a moností ....... 37 Odbìr vzorkù ............................................. 40 Nové odrùdy hruní ................................... 41 Ménì rozíøené ovocné druhy .................. 42 Bor ve výivì rostlin .................................. 45 Houbové choroby na listech rùí ............... 47 ZIMA Nejèastìjí závady a jejich prevence pøi konzervaci ovoce a zeleniny v domácnosti .............................................. 50 Kalendáø pouití kompostu ......................... 54 Pìstování pokojových rostlin ..................... 55 ivé ploty .................................................... 57 Význam starých a krajových odrùd jádrovin pro souèasnost ............................ 59 Ohlédnutí za výstavami vín v roce 2002 ................................................ 62 Nabídky firem se slevami ......................... 63 Rukovì zahrádkáøe 2004 Z pøíspìvkù autorù sestavil Ing. Josef Nejedlo. Vydal Èeský zahrádkáøský svaz v roce 2003 v nakladatelství Kvìt, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, jako úèelovou publikaci pro své èleny v rámci èlenského pøíspìvku. Neprodejné. Odpovìdný redaktor - Ing. Josef Nejedlo, technický redaktor - Ing. Milo Koeník. Obálka - Ing. Milo Koeník. Sazba a grafická úprava - Køeèek Bohuslav, Polygrafická èinnost. Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uhøínìves. 65 66
Podobné dokumenty
Drobná zahradní architektura
relaxaci v uetøeném èase) dozvìdìt více o pøírodì.
Poèítejte s tím, e ádná z tìchto stavbièek Vám nepøinese okamitý zásah do dìní na Vaí zahradì (pøíroda
má své biologické rytmy). Proto chcete...
zemědělské aktuality ze světa
U krátkostébelných odrùd, ale také u odrùdy Contur mùe být pøedèasné odumírání klasù zpùsobeno houbami r. Fusarium nebo Microdochium nivale. V tomto pøípadì je vìtinou postiena jen èást klasù....
Verze pro tisk
Statečně začala kázat evangelium, a tak se ihned zhostila role
vedoucí. Byla to nebezpečná práce, avšak bezprostřední
nebezpečí hrozilo od jejího otce, který zastával vysoké
postavení v komunistick...
Praha 21
jistièe, studenty vyí zdravotnické koly z Prahy 4, kteøí díky
pochopení vedení své koly záøili nejen díky svému pracovnímu odìvu - záchranáøské kombinéze - ale záøili i jako svìdomití praca...
Vánoční dílna - Obec Chotoviny
pøes rok a pùl jste s velkou
mírou tolerance sledovali stavbu naeho hotelu a mne vdy
potìil zájem kadého, kdo chtìl
nahlédnout v té dobì jetì za
neexistující dveøe. Dnes mohu
koneènì øíci, e ...