Drobná zahradní architektura

zima 2004
4
èes èasop
is
kos
l
o
per
mak vensk
é
ultu
ry
Praktická øešení
pro udržitelný
život
Téma:
Drobná
zahradní
architektura
roèník 1
cena: 30,– Kè / 40,– Sk
Z obsahu èísla:
Krystalický foliovník
Nikdy pøíliš malí
Založte si hadník
Arónie èerná
2
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Úvodem…
Obsah
Úvodem… / 2
Co je permakultura / 3
Drobné zahradní stavby / 4
Založte si hadník / 5
„Za hranice udržitelnosti“ / 5
Kompostér / 6
Krystalický foliovník / 8
Nìkolik zajímavostí z Rozmarýnku / 9
Bylinková spirála / 10
Konope a trvalá udržate¾nos? / 11
Odevšad… / 11
Dotazy ètenáøù / 12
Nikdy pøíliš malí / 12
Plevele nebo divoké zeleniny?
Kopøiva dvoudomá / 14
„Živá krajina – Zdravé povodie“ / 16
Rozumíme si? aneb Asociace a dizajnéøi / 17
Permakultura jako zpùsob života / 18
Arónie èerná – temnoplodec / 20
Vánoèní „polévka pro duši“ i tìlo / 21
Kalendáø akcí / 23
Dolù s rozmarýnou, a s ní
dolù s vavøínem a se jmelím.
Dolù s cesmínou, bøeèanem a vším,
èím zdobili jste sínì vánoèní.
R. Herric, „Hromnice“
Vážení ètenáøi,
nedávno jsme øíkali, že je zima za dveømi, a už je to tu zas.
Jenže tentokrát je k nám Morana zády a na odchodu. Je tøeba
dobøe se s ní rozlouèit a zamávat jí, ale nedívejme se za ní
s nevraživostí. Zima je pøece jedineèná a nenahraditelná. Zima
je studená, vlhká, protivná, unavená a nádherná.
Tuto zimu jsem koneènì splnila svoje každoroèní pøedsevzetí
a pøipevnila na balkónové zábradlí našeho bytu lojovou kouli pro
sýkorky. Daly si na èas, ale pøiletìly. Dávaly si tam pak spoleènou svaèinku nìkdy dvì až tøi, nìkdy jen jedna osamìlá koòadra.
Doufám, že na mì na jaøe nezapomenou a pochutnají si stejnì
hladovì na všelijakých žravých zahradních larvièkách.
Když jsem byla malá, chodily jsme s maminkou pálit každou
zimu „novoroèní ohníèky“. Jako pøivítání nového roku i rozlouèení s tím starým. Maminka zastávala názor, že žádný rok není
tak špatný, aby si alespoò tuto malou „slavnost“ nezasloužil.
A jak zimu prožíváte vy?
Zima je obdobím odpoèinku a nabízí spoustu možností, jak
tento odpoèinek využít. Dá dlouhé noci pro dobrý spánek a naèerpání nových sil, svými studenými dlanìmi nám trochu zchladí
horké hlavy, zahrádku ukryje pod bílou pøikrývkou, snìhem a
ledem se nás snaží zastavit v poklusu. A když její vlídné a laskavé
domlouvání nic nezmùže, vyøeší to rychle, pružnì a efektivnì
chøipkou a bacily. Inu, vždycky je to na nás – jak si kdo ustele…
Pøíroda využívá zimního odpoèinku dokonale. A pøece nemusíte svoji zahradu v zimì zanedbávat. Mùžete v klidu – u krbu,
kamen – pøemýšlet a plánovat, zúroèit svá pozorování z celého
roku a zvažovat možnost nového jara. Vždy kterékoli tvoøení
poèíná již samotným plánem, myšlenkou. Vìnujte dlouhé zimní
veèery své rodinì, svým blízkým a milovaným. Èarujte spoleènì
z horkého èaje a sýkorèích stínù za oknem obrazy a pøenášejte
zatím tøeba jen na papír svoje pøedstavy a sny.
A zapalte si ohýnek. A ve vás nikdy nepøestane hoøet!
LQ
Upozoròujeme ètenáøe, že nìkteré rubriky v našem èasopise mohou obsahovat tématiku stravy
nebo víry a náboženství. Tato témata patøí mezi takzvaná „tabu“ permakultury (spolu s otázkami
sexuality, drog a politických systémù), protože patøí do sféry nejintimnìjších osobních rozhodnutí
jednotlivce, do nichž permakultura navzdory své univerzálnosti nezasahuje a nedìlá si nároky na
jejich øešení.
Pøestože jsou tato témata za hranicí permakultury, nejsou v rozporu s permakulturními principy.
Proto vás nechceme pøipravit o hodnotnou inspiraci, kterou v tìchto èláncích mùžete nalézt.
Chcete si pøedplatit?
Máte-li zájem si èasopis Klíèová dírka pøedplatit, zašlete, prosím, objednávku na adresu redakce. Pøidìlíme vám
èíslo pøedplatitele, které pak pøi platbì složenkou typu A uvedete jako variabilní symbol. Jako adresu pøíjemce
napište adresu Permakultury (CS), èíslo úètu v ÈR je 2025968359/0800, v SR je 20195853/6500. Cena
jednoho èísla je pro pøedplatitele 28,– Kè, cena jednoho roèníku (4 èísla) je tedy 112,– Kè (170,– Sk).
Prosíme, neposílejte svoje objednávky na adresu Permakultury (CS)! Ke korespondenci ohlednì èasopisu používejte adresu redakce (Lenka Kvasnièková, Žitná 23, 621 00 Brno) nebo [email protected].
Dìkujeme všem, kteøí se podílejí na vydávání èasopisu Klíèová dírka èi jej jakýmkoli zpùsobem podporují.
Již nyní se mùžete tìšit na pøíští èíslo, které se bude zabývat (nejen) vodou v permakultuøe.
3
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Co je permakultura?
Lenka Kvasnièková
(pokraèování èlánku z minulého èísla)
Abychom pochopili systém permakultury, nestaèí znát jenom metody øešení dílèích problémù. Nestaèí
vìdìt, jak zachytit vodu, jak obrátit
vítr nebo zamulèovat. Musíme brát
v úvahu také a pøedevším ekologické
souvislosti, fungující vztahy a procesy, jenž ovlivòují nᚠpozemek. Permakultura – opírajíc se o tuto vìdu
o vztazích mezi organizmy a jejich
prostøedím – nám pøitom pomáhá
svými principy. Samotné nastudování pravidel ovšem nenahradí pøímé a
peèlivé pozorování pøírody, usnadní
nám však budování zahrady bez zbyteèných chyb. V tomto èísle si nìco
povíme o mnohofunkènosti prvkù.
Každý prvek, který do systému
umístíme, by mìl vykonávat více než
jednu funkci – to je jedním ze základních pravidel permakultury. Uspokojení mnoha potøeb v jednom prvku
nám takto ušetøí prostor, èas, energii
a nakonec i peníze.
Vezmìme si tøeba takovou investici do vybudování plotu. Plot má za
úkol ohranièit pozemek a vymezit
vlastnické vztahy. Jestliže bude vyroben umìleckým kováøem, bude
navíc plnit estetickou funkci. Opatøíme-li ho ostnatým drátem nebo poplašným zaøízením, zvýšíme svoji
bezpeènost pøed zlodìji. Když místo
plotu postavíme zeï, zajistíme si soukromí a izolaci od okolí. Za nìjaký
èas se plot natolik poškodí, že bude
potøebovat opravu a tudíž i novou investici. Jak bychom stejné potøeby
uspokojili ve svìtle permakulturních
pravidel?
Zøídíme si plot, který bude vymezovat nᚠpozemek a fungovat jako
vìtrolam, bude velmi estetický, zajistí nám soukromí, a k tomu bude okyslièovat a zvlhèovat okolní prostøedí,
zachycovat prach a hluk, produkovat
organickou hmotu, poskytovat potravu a útoèištì rùzným organizmùm.
Bude sice pravdìpodobnì vyžadovat
urèitou péèi a støíhání, ale vydrží
mnohem déle a opraví se sám. Zøídíme si živý plot. Kromì výše uvedených funkcí produkují nìkteré døeviny jedlé plody i pro nás lidi (napø.
døín, hloh, døišál, maliny, ostružiny,
angrešt, jalovec), slouží jako léèivky
(dub, èerný bez, øešetlák poèistivý, lís-
ka, bøíza), èásti dalších se mohou
používat k barvení látek (napø. døevo
a kùra døišálu, døevo a nezralé plody
øešetláku, kùra habru, plody ptaèího
zobu èi jalovce, listy ostružiníku), ostøíhané vìtve použijeme pøi tvorbì zvýšených záhonù, nìmeckých kop,
„hadníkù“ a „ježkoviš“ (hromada
vìtví, která slouží jako úkryt užiteèným druhùm, napø. ježkùm), mùžeme jimi krmit domácí zvíøata, nebo
v nich mít zdroj paliva. Plot mùžeme
nechat volnì rùst, nebo pøísnì sestøíhat a vytvarovat (v tom pøípadì je tøeba vybrat døevinu k tomuto zpùsobu
péèe vhodnou), s mìnícím se vkusem
mùžeme bìhem svého života mìnit
i vzhled plotu. Pøípadný vetøelec si
bude muset vzít na pomoc køovinoøez, nebude-li se chtít potýkat s trnitými vìtvemi døišálu nebo ostružin.
(Buïme však opatrní s rychle se rozrùstajícími døevinami, napø. hojnì
zaplevelující èerný bez, a nemáme
stejný problém, až se budeme chtít
dostat do domu.)
Nebo vodní plochy. Takový betonový bazén nebo kachlièková fontánka se zlatou rybièkou splòují funkci
koupací èi estetickou, podle své velikosti v rùzné míøe ovlivòují pozitivnì
mikroklima. Mohou omezenì sloužit
jako napajedla pro ptáky a hmyz.
Vyžadují velikou pozornost a péèi a
když se poškodí, ani Zlatá rybka vám
od placení nepomùže.
Polopøirozené jezero èi jezírko splní estetickou funkci a funkci zvíøecího a ptaèího napajedla (umožníme-li
ptákùm pøístupem k èisté vodì zahnat
žízeò, omezíme jejich nálety na ovocné stromy v horkých letních dnech),
splní také funkci ovlivòování mikroklimatu, a to mnohem lépe, osázímeli je vodními a bahenními rostlinami.
Kromì toho mùže sloužit jako líheò
užiteèných obojživelníkù (kteøí si pak
v naší zahrádce pochutnají na slimácích), koøenová èistièka, v závislosti
na velikosti k extenzivnímu chovu
ryb, jako zásobárna závlahové vody
pro suchá období, nebo pøirozené
koupalištì. Kolem vodních ploch lze
pìstovat košíkáøské vrby na proutí.
Ménì vhodné je využití jezírka
k chovu kachen, protože tím jeho
ostatní funkce výraznì omezíme.
V takovém pøípadì je lepší zøídit si
jezírka dvì.
Svejly (pøeèetli jste si o nich
v døívìjších èíslech) zachycují vodu na
svazích, brání erozi, slouží jako úložištì organické hmoty a k pìstování
stromù a keøù. Zelená støecha izoluje, pozitivnì ovlivòuje okolní klima
výparem a vyrovnáváním teplot,
mùže sloužit i jako záhon (i nìkteré
netøesky se dají jíst). O nesèetných
funkcích mulèe jste se již také jistì na
mnohých místech doèetli.
Funkce prvkù závisí samozøejmì
na jejich umístìní a na vzájemném
pùsobení s ostatními prvky. Takový
uèebnicový pøíklad je moruše, jejíž
zralé plody padají pøímo do otevøených tlamièek rybích obyvatel tìsnì
vedle ležícího jezírka. Vodní plochu
máme možnost vybudovat tak, aby
napøíklad v zimních mìsících odrážela
sluneèní svìtlo do místa, které potøebujeme vyhøát nebo osvìtlit. Naši
pøedkové stavìli chlévy a stáje tìsnì
vedle obytných stavení, nejen z dùvodu úspory èasu a sil, ale také, aby
teplo, které vydává domácí zvíøectvo,
vyhøívalo dùm. Na studeném Islandu
dokonce žili lidé s kravami spoleènì
v jedné místnosti oddìlené pouze
pøepážkou (tento princip je však
v naší kultuøe pro vìtšinu lidí nepøijatelný).
I nᚠpøístup k vìci je nesmírnì
dùležitý, protože každý prvek pøi pohledu z rùzných úhlù mùže plnit funkcí nesèetnì. Je jen na nás, vidíme-li
ve stoletém dubu mnohofunkèní
a velmi nesnadno nahraditelný živý
systém, anebo pouze potenciální skøíò.
4
Klíèová dírka 4 / zima 2004
téma:
Drobná zahradní
architektura
Drobné zahradní stavby
Co to je a jak je lze definovat? Je to nìco umìlého,
v pøírodì zpravidla nepøirozeného, trvale neudržitelného,… Tak tohle nebylo øeèeno podle pravidel pozitivního vyjadøování, ale nejvýstižnìji to vyznívá. I pøes takovouto charakteristiku mají mnohé drobné zahradní stavby pozitivní vliv na pøírodní cykly (zejména ty, které se
snaží pøírodní podmínky umìle napodobit).
Pokusme se je charakterizovat dále. Podle úèelu je
mùžeme èlenit na produkèní, okrasné, rekreaèní, podpùrné (podporující nìjaký dìj),… Jiná èlenìní mohou být
napø. podle èasového rozlišení – krátkodobé, dlouhodobé, sezónní,… èi tøeba použitého stavebního materiálu –
vlastní/cizí, nový/recyklovaný (opakovanì použitý), pøírodní/umìlý (nejen plast).
Mnohé charakteristiky se mohou pøíznivì (bohužel
i nepøíznivì) prolínat. Napø. stavba mùže být užitková
a zároveò okrasná (èi dekoraèní), postavená z vlastního
pøírodního odpadu èi recyklovaného materiálu,…
Nezdá se Vám ale, že nìco podstatné opomínáme?
Ano, je to tak. Bohužel to není výjimeèné. Vìtšina lidí se
dnes rozhoduje „módnì“, nejdøíve se rozhodne pro nìjakou stavbu (protože by snad mohla nìco pøinést do
jejich života), pak si ji teprve zaènou charakterizovat,
nakonec pro ni hledat nìjaký opodstatnitelný úèel (pro
který ji nakonec tøeba ani nevyužijí).
Ti, kteøí si toto uvìdomují, se mohou zbyteènì vynakládané energii a úsilí vyhnout. Protože nás pravdìpodobnì všechny zajímá zejména užitková zahrada (která
pøesto mùže být i okrasná, relaxaèní,…), mùžeme zvolit
tento postup:
1. Specifikujme si nejdøíve, co a proè
chceme.
–
–
–
–
–
–
Zdravé potraviny bez chemikálií.
Stabilní úrodu.
Minimum práce.
Krásnou zahradu.
Místo pro relaxaci.
…
2. Co jsme pro to ochotni udìlat?
Toto se mohlo zdát jednoduchou otázkou, ale pokud
si ji dobøe neujasníme, mùže nastat úplnì jiná realita.
Pokud chceme zdravou a stabilní úrodu, s minimem vlastní práce, abychom v ušetøeném èase mohli relaxovat na
naší krásné zahradì, musí vìtšinu práce vykonat nìkdo
jiný. A kdo to umí lépe než pøíroda?
Nevím, kdo specifikoval základní pravdu, že problémem není pøebytek škùdcù (nemám to slovo rád, zpravi-
František Kurtin
dla patøí do slovníku tìch, kteøí z nìjakého dùvodu nechtìjí hledat èi øešit pravé pøíèiny a navíc svým jednáním
zpùsobují další škody), ale nedostatek jejich predátorù.
Tuto základní pravdu nezapomínejte a vždy si znovu
ujasnìte vlastní priority, pokud Vás napadne sáhnout po
chemikáliích èi prostøedcích likvidujících pøírodní potravinové a rozmnožovací cykly.
Jaké nám z toho plyne doporuèení? Mimo šetrných
zpùsobù obhospodaøování pùdy, smíšených výsadeb,
obìtních rostlin (což vše není tématem tohoto vydání),
nejdøíve zajistìte ty správné jednoduché stavbièky, sloužící k pøezimování èi úkrytu predátorù. Vùbec nevadí, pokud poslouží i škùdcùm, populace predátorù se pøizpùsobí jejich populacím, takže Vám škùdci nebudou páchat
znatelné škody.
O jaké stavbièky jde? Nic nároèného. Hromádky èi
svazky vìtví èi vìtvièek, staré dìrované cihly èi navrtané
kusy døeva, hromádky kamení, budky pro drobné ptactvo a netopýry, bidýlka pro dravce, hadník, kompost,
jezírko (není-li v dosahu pozemku nìjaká vodní plocha),…
Vhodný je i kousek divoké zahrady, do kterého nebudete zasahovat, ale kde se mùžete pozorováním (pøi Vaší
relaxaci v ušetøeném èase) dozvìdìt více o pøírodì.
Poèítejte s tím, že žádná z tìchto stavbièek Vám nepøinese okamžitý zásah do dìní na Vaší zahradì (pøíroda
má své biologické rytmy). Proto chcete-li šetøit svým èasem, vìnujte se nejdøíve jim. Moc èasu Vám jejich pøíprava vìtšinou nezabere. Odmìnou získáte bìhem nìkolika málo let nepøetržitou stabilní patrolu hlídkující ve
dne i v noci. Pokud máte tyto stavby zajištìny, je èas se
zaèít vìnovat dalším stavbám pro Vᚠužitek, potìchu,
sport, relaxaci,… Jen si nezapomeòte opìt položit základní otázky – co a proè chcete, co jste pro to ochotni
udìlat.
Pro inspiraci uvádím pár dalších tipù k zamyšlení.
Jaké máte na pozemku zdroje
a jak je mùžete efektivnì využít?
– zdroj vody, který jste schopni efektivnì využít (plocha
støech z materiálù nekontaminujících dešovou vodu
nebezpeènými látkami, studna èi vodovod a odpadní
voda z mytí, potùèek,…)
– nakládání s produkovanými bio-odpady (jako listí, vìtve, zbytky výpìstkù a potravin,…)
– nakládání s moèí a exkrementy nejen vlastními, ale
i drobných obyvatel zahrady (napø. lákání ptákù napájeèkou a možností usednutí nad kompostem, stavba nìkterého z typù kompostovací toalety vyhovující
5
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Vašim konkrétním potøebám – o této problematice
více v nìkterém dalším èísle,…)
– …
Jaké další potøeby máme
a s èím jdou zkombinovat?
– kde uložit nezbytné pomùcky, nástroje, náøadí (pøi dobrém návrhu zahrady vystaèíte s jejich minimem)
– kde se schovat pøi nepøízni poèasí
– kde a jak zpracovávat produkty zahrady (napø. sušení,
úprava pøed pøímou konzumací,…)
– kde ukládat produkty urèené ke skladování (ovoce, zeleninu, bylinky, semínka, palivové døevo,…)
– chceme na zahradì i pøespávat èi bydlet?
– zpùsob ohøevu teplé vody a její využití (nìjaká forma
solárního ohøevu a zahradní sprchy, pøi nepøíznivých
sluneèních podmínkách ohøev vody vyprodukovanou
biomasou,…)
– …
Založte si hadník
Jak chceme zahradu dále doplnit
a pro jaké další èinnosti ji využívat?
– prostor pro relaxaci s užitnými èi dekoraèními stavbami (závìsné èi stabilní lùžko, stabilní èi houpací lavièka, sluneèní hodiny,…)
– prostor pro sport podle zájmù a prostoru (napø. ruské
kuželky, ping-pongový stùl, høištì pro míèové hry,…)
– prostor k posezení s rodinou èi pøáteli a jeho vybavení (napø. místo jednoduchého ohništì se špatným spalováním zvážit jiný vhodný systém, stále jednoduchý a
nenároèný – napø. hlinìná pec s dvojitým spalováním
umožòující i peèení potravin,…)
– …
Na závìr si dovolím jen zopakovat,
ale Vy !!! NEZAPOMEÒTE !!! :
1. Co a proè chcete?
2. Co jste pro to ochotni udìlat?
Mojmír Vlašín
Máte na zahradì mnoho vìtvièek ze zimního øezu stromù, mnoho hrabošù a hryzcù, kteøí vám dìlají ze záhonu
ementál, máte doma spoustu papíru a papírové lepenky, se kterými se vám nechce do sbìrny? Chcete øešit všechny
tyto problémy najednou? Øešení je zde – založte si hadník. Hadník, neboli líhništì pro hady, slepýše a ještìrky,
je nìco velmi podobného vìènému kompostu. Pokud se nìkdo bude za hady stydìt, mùže to i za
kompost vydávat. Nejlepší zpùsob založení hadníku je za pomoci ètyø sekcí drátìného plotu – to je
pletivo upevnìné do rámu 1 x 2 metry. Tyto sekce se sestaví do ètverce a v rozích se spojí
drátem. Vznikne prostor o rozmìrech zhruba 2 x 2 x 1 m, tedy 4 m3. Pokud nemáme
pletivo, staèí plaòky. Pozor – boky hadníku nesmí být z plných prken. Musí být z tyèek
s mezerami minimálnì 3 cm!
Na dno naklademe první vrstvu vìtvièek, klacíkù ba dokonce i velkých vìtví
a pøekryjeme papírem (noviny, lepenka apod.). Na to dáme další vrstvu klacíkù
a zase papír. Teï už si mùžeme dovolit i další lahùdky: plesnivé seno, listí ze
stromù majících strupovitost, piliny a hobliny, oøezané výhonky rùží, plevele, které si netroufneme dát do kompostu, a dokonce i textil, ale to jenom
pøírodní (èistá bavlna, èistá vlna, len, konopí). A zase vìtvièky a zase papír
až do úplného vyèerpání zásob.
Pak nejménì rok nedìláme nic, ale taky nic neoèekáváme. Hromada
jakoby hnusu se sesedne a tak mùžeme pøidat další materiál. Po roce
mùžeme odhalit nìkolik prvních vrstev. Pokud odhalíme velké množství
mnohonožek, stonožek, svinek a stínek, tak to je na dobré cestì. Možná,
že zde již najdete slepýše nebo ještìrku. Za další rok, pùjde-li všechno
dobøe, se zde setkáte s vajíèky užovky obojkové nebo hladké. Ten samý
rok se rozlouèíte s hraboši a hryzci, kteøí, aè neradi, opustí vaši pohostinnou zahradu a postìhují se ke vzdálenému sousedovi (zn. nemá hadník)
nebo skonèí v hadím žaludku.
„Za hranice udržitelnosti“
– pøednáška a beseda s Davidem Holmgrenem
Pondìlí 9. kvìtna od 16.30 do 22.00, pøednáškový sál Albio – Truhláøská 20, Praha 1. Vstupné 150 Kè,
menší obèerstvení v cenì. Simultánní pøeklad do èeského jazyka zajištìn. Akci organizuje Sdružení Zemì
a Pozemkový spolek PermaLot. Více informací na www.sdruzenizeme.cz, www.ekozahrady.com nebo na
telefonu 736 227 694. Následující víkend 13. – 15. kvìtna povede David Holmgren tøídenní semináø v angliètinì
v Pozemkovém spolku PermaLot: www.PermaLot.org. První a možná poslední pøíležitost poznat osobnì jednoho
ze dvou zakladatelù dnes již celosvìtovì rozšíøeného smìru pro trvale udržitelný život, nazývaného permakultura.
6
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Kompostér
Snad to všechno zaèalo u mého
køeèka, když mi mohlo být tak deset
let. Obdivoval jsem jeho akrobatické
umìní a touhu pokoøit všechny pøekážky a prùlezky, co jsem mu narafièil po celém výbìhu. Byl to machr.
Stále dovedl na sebe upoutat moji
pozornost a provokoval mì neustále
k objevování jeho dalších schopností
a pøedností.
Taky se jednou stalo, že jeho standardizované zrní z pytlíku ze zverimexu došlo, a tak pod vidinou jeho jistì
blízké smrti hladem jsem mu nabídl
kvalitní ohryzky ze svého jablka.
Spatøil jsem plaménky v jeho
oèích, když mi je pøebíral z dlanì,
a pak už jsem jen sledoval, jak mu
od papule støíká šáva. Od té doby se
(jsem ho) ládoval už jen domácími
zbytky a zrní pøišlo na øadu jen zøídkakdy.
Asi poprvé jsem si uvìdomil princip a užitek „ekologické popelnice“.
Když už jsem køeèka nemìl a vyhazoval ohryzky a jiné organické zbytky do koše mezi ty plechovky, plastové, papíro-plasto-hliníkové obaly
a další, pøišlo mi to, jako bych koupil
celou štryclu chleba, rozkrojil ji a jednu polovinu vyhodil rovnou do odpaïáku. A když jsem si pak posteskl
své pøítelkyni z dobré ekologicky
smýšlející rodiny, pravila, že i když
už køeèka nemám, existují pøece
i další zpùsoby, jak se organického
odpadu šetrnì zbavit. Utìšila mùj žal
nad ohryzky v komunálu a druhý den
pøinesla letáèek o domácím kompostéru.
Leták jsem dùkladnì proèetl. Byl
mi odpovìdí na spoustu otázek, nicménì s tìmito odpovìïmi vyvstaly
otázky další. Jako tøeba na jak velkou bednu si troufnu a kam ji potom
dám, abych s ohryzky nemusel bìhat
daleko a pøitom abych nevydìsil svoji poøádkem posedlou maminku pøítomností obrovské bedny, ze které to
musí dozajista v nejbližší dobì zaèít
strašnì smrdìt.
Bednu kompostéru jsem umístil na
vytipované místo na balkonì a zaplnil zeminou tak do jedné tøetiny. Zeminy bylo asi 70 kg (pravé Vysoèanské).
Ondøej Kalendovský
Údajnì lze využít i jiného substrátu – tøeba navlhèeného natrhaného
papíru (asi ne novinového), ale já stejnì nedám dopustit na zeminu.
A pøišel èas kolaudace. Byly vpuštìny první nesmìlé žížaly. Dlouho se
osmìlovat nemusely – Vysoèina je
hold Vysoèina. Nicménì za chvíli, trochu rozpaèitì, zas vylezly. Pochopil
jsem – ohryzky !!
Žížaly samozøejmì nekonzumují
(dá-li se to tak napsat) pouze ohryzky. Bìžnì jim dávám veškeré slupky
od ovoce, zeleniny, skoøápky od oøechù, nezkonzumované tvrdnoucí
peèivo, skoøápky od vajec, uvadlé
nejedovaté kytky, pytlíky od èaje
i s papírovým poutkem, lógr z kafe
(jen maminka, výjimeènì tatínek) –
no co mì napadne. Ovšem pozor na
citrusy – ovìøil jsem si, že velmi rychle
a lehce podléhají plísòové zkáze, a tak
i nadále konèí v komunálu L. Veškerým skoøápkám trvá velmi dlouho,
než podlehnou nátlaku žížal, a buráky
jakoby vùbec nehodlaly podlehnout.
Já je mám v kompostéru už pøes rok.
Postupnì mì omrzelo bìhat s každou šlupièkou do kompostéru, zakoupil jsem proto odpaïák výhradnì na
organický odpad. Doporuèuji spíš
menší, ježto u vìtšího trvá déle než
se naplní a jde se krmit, což má
mnohdy za následek plesnivìní jinak
kvalitních zbytkù.
Bylo léto a tak se kompostér velmi rychle zabìhl. Teplo podpoøilo
tvorbu správného mikroklimatu a na
odchyt prvních žížal z mìkké zeminy
nebylo zapotøebí žádné tìžké techniky.
Než se však staèilo zformovat mikroklima, zformovaly se na povrchu
párkrát chundelaté chuchvalce plísnì. Staèilo je odstranit i s pøíèinou,
která se vždy skrývala v podobì nìjakého vìtšího kusu zbytku pod povrchem.
Po èase se k sestøièkám žížalám
nastìhovali další strávníci pod vidinou
konzumních orgií. Byla to invaze jakýchsi malých dvoumilimetrových
breberušek s køidélky. Prostøedí jim
svìdèilo a za chvíli obsadily celý kompostér. Zprvu se mi z nich ježily vlasy
a obával jsem se, že má kompostovací alchymie zkrachovala, avšak breberky kromì velkého apetitu neprojevovaly žádné postranní úmysly
a s žížalami se snášely, a tak jsem pøijal i je.
Èas utíkal a maminèiny vìštby
smradu se neplnily. Kompostér doposud voní po kvalitní a zdravé zeminì.
A co žížaly? Jéje – tìch je. Jak se
mají k jídlu, tak se mají i k dílu. Teï
je kompostér skrz na skrz „prošpikovaný“ žížalami. A že se mají dobøe –
jsou tlustý jak mùj malíèek. Mám teï
strach se v kompostéru rejpat, abych
chudìrkám nepøivodil zranìní.
Jednoho dne maminka pøekonala
svùj ostych a pøedsudky a požádala
mì, zda by mohla dostat taky nìjakou tu zeminu zase pro své miláèky
kytièky. Pøipadal jsem si jako horník,
když jsem zaèal odkrývat svrchní vrst-
7
Klíèová dírka 4 / zima 2004
vy lože a noøit se níž a níž pro stále
kvalitnìjší surovinu. Úplnì naspod
byla zemina docela dost udusaná
a navíc již byla zbavena organických
zbytkù – vše kvalitnì „zhumusováno“.
To bylo poprvé, co pro mì pracovalo tolik bytostí. Byl jsem chlebodárcem a úspìšným podnikatelem sklízejícím plody svých vìrných dìlníkù.
Myslím, že pøesvìdèím i vás, jak
je má zemina kvalitní: Jedním z mno-
ha odpadních produktù jsou taky
slupky od brambor. Stalo se, že mi
z lenosti zbyly po bramborách krapet
tlustší slupky než mùže být obvyklé,
a do pøíštì mi v kompostéru vyhodily výhony a dokonce, když jsem pozdìji opìt tìžil, už na mì rozpustile
vykukovaly malé hlízky nových brambor.
Jednou, když jsem krmil žížalky,
mì pozorovala sousedka a docela
mile mì pøekvapila, když sama projevila zájem vlastnit takový skvost
a provozovat tuto bohulibou èinnost.
„Kde se dá taková bedýnka koupit,
mladý muži,“ optala se. A když jsem
ji uvedl na pravou míru, už si zajisté
pøedstavovala, jak pracuji nanovo.
Kdoví, jak by vypadal standard dnešní domácnosti, kdybych tehdy nebyl
líný… J
Na spodní pøední a zadní stìny
naøežte patøièný poèet fošen na požadovanou délku. Takto naøezané fošny stluète dohromady pøíènými prkénky. Teï vezmìte rámovku (rámová
pila) a zaøíznìte stìny na pøesnì požadovaný rozmìr. Zároveò tak eliminujete délkové nepøesnosti, které vám
možná vznikly pøi øezání jednotlivých
fošen. Pokud máte cirgulu, vøele doporuèuji.
Fošny na dno sbijte dohromady tak, aby
mezi nimi vznikly podélné drážky šíøky okolo
pùl centimetru, které pozdìji budou sloužit pro
odtok pøebyteèné vody. Pokud tedy nechcete pošoupnout evoluci a mít žížaly
s ploutvièkami.
Boèní stìny potom vyrobíte podle stejného vzoru jako pøedek
a zadek.
Jednotlivé stìny, ještì pøed tím, než je stluèete do úhledné
bedýnky, z vnìjší strany nalakujte, aby kompostér, hodláte-li
jej vystavovat vnìjším vlivùm, netrpìl. Lak uvnitø by mohl
nepøíznivì mámit rùžové pracovnice. Já jsem užil vodou øeditelný ekologický lak – bìžnì dostupný.
Než vám lak zaschne, opatøete si trámky, nejlépe ètvercového prùøezu, a zaøíznìte je na délku
úmìrnì vnitøní výšce kompostéru. Tyto trámky
vám poslouží jako hlavní nosná konstrukce, na
kterou jednotlivé desky pøibijete (viz náèrtek).
Postup výroby víka je opìt stejný jako u stìn,
jen s tím rozdílem, že víko vám bude vpøedu krapet pøesahovat. Není to samozøejmì funkèní nutnost, ale kompostér se vám tak bude pohodlnìji
otvírat.
Víko (na kterém mùžete pozdìji venku sedávat) spojíte s bedýnkou panty.
No… a je to!
Dìkuji své pøítelkyni za trefnou pøipomínku a následné opravení všech výrazù hlína na zemina. Taky díky
pøítelkyni už vím, že žížala je jak konzument, tak i destruent, ale víc destruent J.
Další informace:
Dùm Ochráncù pøírody, Panská 5
8
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Krystalický foliovník
Ve 3. èísle Obèasníku Permakultury napsal Karol Konèko èlánek
o geodetickém domì ve tvaru krystalu. Pùvodní myšlenku pøeložil
z knihy „Getting Started in Permaculture“ a doplnil vlastními zkušenostmi z realizace. Èlánek byl pro mne
natolik inspirativní, že bìhem Úplné-
Dana Køivánková
ho designerského
kurzu permakultury na Rozmarýnku
v roce 1998 jsme v
praktických lekcích
vytvoøili kromì typických struktur,
jako jsou bylinková
spirála, pneumatikové jezírko a mulèované záhony ve
tvaru nìmecké
kopy, i konstrukci
krystalu. Pùvodní
úèel byl vytvoøit ochranný kryt nad
pomìrnì hlubokým jezírkem, aby do
nìj nepadaly zvìdavé dìti.
Jak je tato konstrukce pevná, dokázala i zatìžkávací zkouška víc než
100 kg živé váhy. Když èas ukázal,
že zvìdavé dìti do jezírka nepadají,
našli jsme dle principu víceúèelovosti
Popíši, jak se šije kabátek na krystal, protože to je
jiný postup.
Nᚠkrystal mìl pùdorys desetiúhelníku zhruba
o prùmìru 1,5 m, aby s ním mohla manipulovat jedna osoba. Kabátek jsme šili entlovacím stehem na normálním šicím stroji z bublinkové fólie a švy jsme zpevòovali tkalounem. Možná by to šlo i svaøit, ale s tím
nemám zkušenost. Z plachty se nastøíhalo 5 pravidelných kosoètvercù a 10 nepravidelných kosoètvercù dle
rozmìrù na obrázku è. 1.
Nejprve se sešily kratší strany pravidelných kosoètvercù do tvaru pìticípé hvìzdy (obr è. 2), pak vždy
dva a dva nepravidelné kosoètverce kratšími stranami
k sobì, takže vzniklo 5 vìtších kosoètvercù s delší stranou po obvodu (obr. è. 3). A posledním krokem je
postupné všívání takto vzniklých kosoètvercù do cípù
hvìzdy (obr. è. 4). Po úspìšném dokonèení máte termoizolaèní kapucku na svùj krystal. Vypouklý tvar vyhovuje i nìmecké kopì, a tak stejným postupem mùžete ze starých záclon ušít i stínìní na léto, aby se vám
èerstvì zasazené rostlinky nepøipekly a v závìru, když
již nehrozí mrazíky ani kroupy, použije vámi vypìstovaná bující vegetace konstrukci jako oporu a na zimu
mùžete pøezimující zeleniny ochránit znovunatažením
plastové èepièky.
PS (pro ty líné): Samozøejmì to jde i bez šití. Igelit
nebo záclonu dle potøeby pouze pøehodíme a zatížíme. Ale není to ono.
další možné využití této struktury. Stal
se z ní mobilní fóliovník, po sundání
fólie a použití prošlých záclon se rázem zmìnila ve stínìní a v závìru posloužila i jako opora pro bujnou vegetaci nìmecké kopy.
Naše konstrukce byla z døevìných
hranolkù 1,5 cm x 1,5 cm z vyøazeného ochranného žbrdlení na radiátory v mateøské školce. 30 kratších
a 35 delších, pøimìøené množství vrutù, kovové vingle na zpevnìní základny a pro vìtší pevnost ve spojích 26
plastových koleèek (z vík od 3 l kbelíèkù od hoøèice nebo keèupu). Vlastní montáží se zabývat nebudu, je detailnì popsaná v Karolovì èlánku,
pokud by o ni byl velký zájem, jistì je
možné pøetisk tohoto èlánku zaøadit
do nìkterého následujícího èísla Klíèové dírky.
obr. 1
56
56
56
63
obr. 2
31,5
63
obr. 3
31,5
21
63
56
35
63
obr. 4
9
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Nìkolik zajímavostí z Rozmarýnku
Èestmír Holuša
Žížalovník – mikrokompost u vstupních dveøí
Malé je milé. Kombinace bylinkového záhonu a kompostéru na
terase u vchodu do budovy. Prostor pro kompost je vymezen dìrovaným plechem a žížaly pøes nìj mùžou volnì procházet.
Kompostovací záchod
Prototyp netradièního záchodu, založený na aerobním rozkladu fekálií, které jsou prùbìžnì doplòovány døevní hmotou a po uzrání využívány jako kompost napø. k ovocným
stromùm. Základem konstrukce je nepropustná, dobøe tepelnì izolovaná plastová nádrž, v níž obsah zraje pøi teplotì až
70°C. Kompostovací záchod odpovídá hygienickým požadavkùm, v zahranièí je bìžnì využíván.
Hrázdìná stavba pro malá
domácí zvíøata a skleník
se zelenou støechou
Obì èásti jsou navzájem propojeny. Hnùj domácích zvíøat
se využívá pro výživu skleníkových rostlin. Objekt má
charakter hrázdìné stavby. Mezitrámové prostory
jsou vyplnìny nepálenými
cihlami a proutìnými stìnami s hlinìnou vrstvou.
Na jeho vzniku se podíleli
úèastníci semináøe „Hlinìné
stavby“. Zelená støecha na skleníku má mnohé výhody (izolace,
snížení teplotních výkyvù, nepøehøívá se…).
Komposty
Nepostradatelná vìc na zahradì. Pøemìna bioodpadu na kompost. Kvalitní zeminu pak používáme na pìstování zeleniny. Dubová kulatina má vydržet dlouhá léta.
10
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Bylinková spirála
Pøísada èerstvých naových bylinek se hodí ke každému obìdu. Je však trochu nepraktické hledat je bìhem
vaøení po celé zahradì. Nabízí se øešení, které sice vyžaduje zpoèátku trochu námahy, ale vydrží po mnoho let.
Bylinková spirála. Je to drobná spirálovitá zídka, která kromì bylinek mùže poskytnout útoèištì ještìrkám,
slepýšùm i rùzným hmyzáèkùm. K jejímu postavení potøebujeme nezastínìnou plochu o prùmìru kolem 2 m,
kameny (nejlépe z blízkého okolí) a nepropustnou folii
nebo vìtší nádobu.
1) Zaèneme vytyèením místa (pøi tom je dùležitá orientace ke svìtovým stranám, místo by také nemìlo být ve
stínu).
2) Rýèem vybereme do hloubky asi 20 cm úrodnou vrstvu zeminy a odložíme ji stranou.
3) Na takto vyhloubené místo nasypeme omítku nebo
jiný materiál bohatý na vápník a okraje ohranièíme
vìtšími kameny.
4) Vykopeme jámu pro jezírko a zase horní vrstvu zeminy odložíme stranou, spodní využijeme k navrstvení
vlastní spirály. Pokud jezírko umístíme na severní nebo
severovýchodní stranì, budeme kolem nìj moci pìstovat vlhkomilné rostliny a nebude tolik vysychat, jako
kdyby bylo na jižní stranì.
5) Dno jezírka vyložíme nepropustnou folií (hodí se i starý hrnec, lavor apod.). Do jezírka mùžeme nechat ze
strany spirály splývat pruh staré deky nebo koberce,
S
Hela Vlašínová
který zahrneme zeminou a tak bez práce dosáhneme
pozdìji plynulého zavlažování rostlin. Okraj jezírka obložíme kameny a zahrneme zeminou.
6) Odloženou zeminu rozdìlíme na tøi díly. Pro nejnižší
èást spirály (3) smícháme zeminu s kompostem, pøípadnì obohatíme o jíl. Pro støední èást (2) mùžeme
použít pùvodní zeminu, pøípadnì jen mírnì obohacenou kompostem a pro nejhoøejší (1) pøimícháme do
zeminy hrubší písek, aby rychle propouštìla vodu.
7) Spirálu postupnì obkládáme kameny a vrstvíme do
výšky asi 80 cm. Pøi tom mùžeme do nìkterých štìrbin mezi kameny sázet rostliny a nìkteré nechat volné jako úkryty.
Takto jsme vytvoøili na malé ploše rùzná mikroklimata
a mùžeme tedy všem koøeninovým bylinkám poskytnout
právì ty podmínky, které jim nejlépe vyhovují, a pøi tom
je pìstovat v tìsném sousedství. Na samý vrcholek (1)
po nìkolika dnech potøebných ke slehnutí zeminy sázíme rostliny bohaté na silice, pocházející ze sluneèného
støedomoøského klimatu, jako je levandule, rozmarýn, šalvìj, tymián a nižší kultivary dobromysli, nížeji (2) pak
druhy ménì nároèné na teplo jako bazalku, majoránku,
mìsíèek, kopr, koriandr, yzop, pažitku a petržel, v nejnižší
èásti (3) se bude dobøe daøit heømánku, meduòce, mátì,
pøípadnì i šovíku a kerblíku nebo øeøiše zahradní a lichoøeøišnici. Porostou tu dobøe i sedmikrásky a èesnek
medvìdí. Pøi sázení rostlin, které se množí podzemními
oddenky, jako je tøeba máta, je lépe zasadit rostlinu do
vìtšího kvìtináèe a pak celý kvìtináè zahrnout zeminou. Jinak riskujeme, že po nìkolika letech ovládne celou spirálu. Také rozmarýn sázíme radìji
s kvìtináèem a na zimu ho pøenášíme do chladné místnosti, aby nevymrzl. U rostlin, které
jsou v dospìlosti robustní, jako je tøeba
pelynìk, estragon nebo šalvìj, peèlivì zvažujeme, kam je zasadíme, nìkdy je lépe
pro nì vybrat nìjaké pøilehlé místo
a nesázet je pøímo do spirály, i když
jejich rùst budeme „brzdit“ èastým
sklízením.
Jezírko ve spodní èásti spirály
bude vítaným napajedlem pro rùzné druhy hmyzu, hlavnì vèely,
a také samozøejmì pro ptáky, kteøí se tu i rádi vykoupají, jen nesmíme zapomenout na možnost
bezpeèného pøístupu na bøeh. Pøímo v jezírku mùžeme pìstovat tøeba
potoènici nebo puškvorec.
Každá bylinková spirála, kterou si
postavíte, bude jedineèné a neopakovatelné dílko. Šikovní kutilové mohou do
jejího støedu zabudovat tøeba samozavlažovací systém, dìti tøeba jeskyòku pro
skøítky. V každém pøípadì vám krása i užitek bylinkové spirály pøinese mnoho radosti
po mnoho let. Stojí za to se do stavby pustit.
3
1
2
11
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Konope a trvalá udržate¾nos?
Konope – Cannabis je jedna z najvýznamnejších, ale i najdiskutovanejších rastlín našej planéty. Táto jednoroèná dvojdomá bylina má ve¾mi
široké možnosti využitia v priemysle
textilnom, drevárenskom, papierenskom, ale i v potravinárskom a farmaceutickom, využitie nachádza aj
v oblasti ekológie na odstraòovanie
erózie pri odlesòovaní alebo pri zneèistení povrchových vrstiev pôdy.
V minulosti mnohé kultúry a aj dodnes niektoré národy ju využívajú pri
lieèení ducha i tela, takisto pri rôznych náboženských
rituáloch ako posvätnú rastlinu rozširujúcu stav vnímania, navodzujúcu
harmóniu a pokoj.
Je potrebné vedie, že pod¾a obsahu psychotropnej látky – tetrahydrocannabinol (THC) existujú dva základné druhy konopy, konopa siata (cannabis sativa) je vhodná na
priemyselné, technické využitie
a konopa indická (cannabis sativa
var. indica) sa používa na zmenu stavu vedomia, obrady atd.
V minulosti sa nespravodlivo odsudzovala ba až posúvala za hranice
zákona každá snaha o rozvoj spracovania konopy, èím sa spôsobovali nevyèíslite¾né straty
pre spotrebite¾a h¾adajúceho
kvalitný tovar. Je dávno známe, že napr. textilné výrobky z konopy sú trvanlivejšie
a silnejšie ako napr. z bavlny, sú zdravšie ako z umelého vlákna. Konopné laná
a plachty za èias druhej svetovej vojny pomohli armáde
Spojených štátov amerických
vyhra vojnu.
Produkty z konopy sa
môžu vyrobi spôsobom
prijate¾nejším pre životné
prostredie a tým, že sa na
celom svete konèí s úradnými
zákazmi pestovania konopy, sa
zvyšuje konkurencieschopnos cien
konopných produktov s cenami konvenèných produktov. Pestovanie ba-
Tibor Gajan & MA
vlny napr. je závislé na chemikáliách
(tie sa vyrábajú hlavne z ropy), musí
sa dopravova z väèších vzdialeností,
èo nám zaažuje ekológiu i ekonómiu,
kým konopa je na pestovanie i spracovanie nenároèná, darí sa jej výborne aj v našom podnebnom pásme.
Produkty z konopy môžu ušetri naše
lesy pri výrobe papiera, stavebných
materiálov z dreva, paliva. Konopné
semeno obsahuje okolo 30 % oleja,
z ktorého sa dajú vyrobi rôzne pohonné hmoty do áut, lietadiel. Celulóza získaná z konopy (70 %) je vhodná na výrobu plastických hmôt a vlákien. Konopný olej sa používa taktiež
aj na výrobu mnohých kozmetických
prípravkov. Výskum ukázal, že podporuje vnútornú a vonkajšiu samolieèebnú schopnos tela.
Mohli by sme menova ešte mnoho iných pozitívnych príkladov využitia konopy – veï už v roku 1938
èasopis Popular Mechanics uviedol,
že „z konopy sa dá vyrobi viac ako
25.000 produktov, od celofánu až po
dynamit“ – èo dokazuje potrebu zmeny myslenia a postoja kompetentných
orgánov a úradov, ktoré by mohli
podporova rozvoj spracovania tak
technickej, ako aj medicínskej konopy. Urèite by to viedlo k zlepšeniu
stavu životného prostredia, ekonomiky, zamestnanosti, ale hlavne etiky
voèi sebe navzájom i voèi našej Matke Zemi.
Tibor Gajan & MA, Brdárka
Odevšad…
Studna, ke které jsme pøišli, se nepodobala saharským studnám. Studny na
Sahaøe jsou pouhé jámy vyhloubené v písku. Tahle se podobala studni na vesnici.
Ale nebyla tam žádná vesnice a myslel jsem si, že se mi to jen zdá.
„To je zvláštní,“ øekl jsem malému princi. „Všechno je pøipraveno: rumpál, vìdro i provaz…“
Zasmál se, dotkl se provazu a uvedl rumpál do pohybu. A rumpál skøípe jako stará korouhvièka, když vítr dlouho
spal.
„Slyšíš,“ øekl malý princ, „probouzíme studnu a ona zpívᅓ
(…)
A tu jsem pochopil, co hledal.
Zvedl jsem vìdro až k jeho rtùm. Pil se zavøenýma oèima.
Bylo to líbezné jako sváteèní den. Ale tato voda byla docela nìco jiného než obyèejný pokrm. Zrodila se z pochodu
pod hvìzdnou oblohou, ze zpìvu rumpálu a z úsilí mých paží. Byla srdci tak milá jako nìjaký dárek. Když jsem byl
malý chlapec, svìtlo vánoèního stromku, hudba pùlnoèní mše a nìha úsmìvù, to vše dodávalo vždycky zvláštní záøi
vánoènímu dárku, který jsem dostal.
„U vás lidé pìstují pìt tisíc rùží v jedné zahradì,“ øekl malý princ, „a pøece tam nenalézají to, co hledaj텓
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ, Albatros, Praha 2002
12
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Dotazy ètenáøù
Odpovídá Dana Køivánková
Otázka: Jak mohu zjistit kvalitu pùdy na svém pozemku?
Odpovìï: Kvalita pùdy se pozná zejména podle toho, co a jak na ní roste. Dùležité jsou i fyzikální vlastnosti pùdy,
které správnou péèí mùžete ovlivnit ve svùj prospìch. Pùdní rozbory dìlají specializované chemické laboratoøe stejnì
jako rozbory vody apod. Zde mùžete získat informace o zamoøení pùdy tìžkými kovy nebo jinými toxickými látkami,
tato služba je však placená. Pokud víte, že na vašem pozemku takové nebezpeèí nehrozí mùžete si udìlat jednoduchý
pùdní rozbor vlastnoruènì. Rozbor pùdy kuchyòskou metodou:
1. Vyberte si místo pro odbìr vzorku – plochu cca 30 x
30 cm
2. Nejprve si pozornì prohlédnìte, co na této ploše divoce roste. (Nìkteré plané rostliny jsou výraznými bioindikátory.)
3. Pak zaènìte kopat zhruba do hloubky 50 cm – na stìnì vykopané jamky se objeví vᚠpùdní profil.
4. V horní vrstvì cca 10 cm sledujte, co v ní žije, jaké má
fyzikální vlastnosti, jak hluboko prorùstají koøeny atd.
5. Pod touto vrstvou odeberte vzorek pùdy – asi ¼ zavaøovací sklenice s rovnými stìnami. (Ne vroubkované
sklo!)
6. Sklenici doplòte do ¾ vodou a po uzavøení 1 minutu
protøepávejte, pak postavte na klidné a bezpeèné místo, kde se s ní nebude 2 dny manipulovat.
7. Prùbìžnì sledujte usazování jednotlivých èástic a dobu
ukonèení sedimentace.
Nejdøíve se na dno usadí nejt잚í èástice – písek, štìrk
drobné kamínky. Pak následují jemnìjší hlinité èástice
a nejdéle usazování trvá nejjemnìjším jílovitým èásteèkám. Podle vzájemného pomìru jednotlivých vrstev
v usazeninì zjistíte o jaký pùdní druh se jedná. Pùdy
písèité, hlinitopísèité, písèitohlinité, hlinité, jílovitohlinité, hlinitojílovité, jílovité. Podle barvy substrátu orientaènì mùžete urèit pùdní typ – napø. èernozemì,
hnìdozemì, spraše. Na hladinì zùstává plavat nerozložená organická hmota – humusová složka.
8. Také mùžete sledovat schopnost pùdy propustit nebo
zadržet vodu:
Do vykopané jámy nalijete 10 litrù vody a pozorujete
jak rychle se bude vsakovat.
nìkolik minut – pùdy lehké
nìkolik hodin – pùdy støední
den i více – pùdy tìžké
Zkvalitnìní pùdy na vašem pozemku je nikdy nekonèící proces, ale vždy úspìšný. Pokud budete v pùdì udržovat
nebo zvyšovat podíl organických látek, budou se tvorbou humusu zlepšovat i fyzikální a chemické vlastnosti vaší pùdy.
Nikdy pøíliš malí
Louise Macnamara
Permakultura pro dìti
Má dcera Shanti je èilé zvídavé batole. Nejšastnìjší je
venku. Do svých dvou let zasadila více semínek, než vìtšina dospìlých za celý svùj život, a strávila více èasu pozorováním žížal, než mnohý jejich chovatel.
Zapojit dìti do permakultury mùže znamenat víc než
jen zahradnièení, by to je zøejmì nejlepší zpùsob, jak
zaèít. Tak, jako asi radìji sní nìco, co si samy vypìstovaly, budou také jíst spíše jídlo, s jehož pøípravou pomáhaly. Možná jim mùžete i pøiblížit principy LETS (místní
smìnný obchod) s èokoládovými penízky.
Proè dìti zapojit?
Dìti jsou budoucnost. Podporovat rozvoj pøíští generace zahrádkáøù je nejúèinnìjším zpùsobem, jak zajistit
budoucnost planety. Jakmile se narodíme, zaèínáme se
uèit. A protože pøíroda je tím nejlepším uèitelem, je pøirozené zapojit dìti plnì do procesu rùstu tak, jak i ony
samy rostou a rozvíjí se.
Pozorování pøírody vede k hlubokému pochopení
a respektu – základùm k dosažení souladu s pøírodou. Již
v útlém vìku mùžeme v dítìti rozvíjet zájem o zahradnièení, které mu bude k užitku po celý život. Permakultura
je základním vzdìláním pro život. Procesy, jimž se dìti
v zahradì nauèí, jsou hodnotnými nástroji, které mohou
použít, a už se v životì vydají kterýmkoliv smìrem. Za-
hradnièení mùže mít stejnì silný vliv na dìti jako na dospìlé. Pìstování vlastních potravin a uzemnìní kontaktem s pùdou je mùže velmi povzbudit. Nepìstujeme-li si
svou potravu sami, stáváme se závislými na jiných lidech,
kteøí to dìlají za nás. Èerstvý vzduch, pohyb a lepší strava – to je nìkolik výhod, které tím získáme. Naše výpìstky nasytí tìlo, samotný proces pak naplòuje duši.
Jak dìti zapojit?
Zájem o zahradnièení mùžeme v dìtech probouzet již
v útlém vìku a podporovat ho bìhem celého jejich rozvoje. Je dùležité, aby se jim pìstování stalo zábavnou
a zajímavou èinností bez pocitù nátlaku èi namáhavé práce.
Jakmile se zaèínají batolit a používat své ruce, mohou
mít dìti vlastní „rýè“. Nepoužíváte-li ve své zahradì rytí,
dejte dìtem malý záhonek, kde si mohou rýt a tøeba hrát
s žížalami. Rozhodnì pomùže, budeme-li tolerovat špínu
našich zablácených potomkù!
Dìti mùžeme zapojit do celého procesu permakultury, od návrhu zahrady po sklizeò úrody. Pøi plánování
zahrady je tøeba zohlednit potøeby všech èlenù rodiny.
Propojením pracovních míst s tìmi, které jsou urèeny
dìtem, vytvoøíme pøíjemný prostor pro všechny. Dìtské
prolézaèky mohou mít více funkcí – sloužit dìtem i popí-
Klíèová dírka 4 / zima 2004
navým rostlinám. Hrací prvky vyrobené z pøírodních
materiálù (døevìné houpaèky, schovávaèky, oživené stavby
z vrby – „paláce“, vigvamy, tunely atp.) splývají s okolním
prostøedím. Je dùležité zvážit, jak budou dìti zahradu využívat, a ponechat jim dostatek prostoru, kde mohou bìhat, aniž by šlapaly po záhonech. Cestièky mezi záhonky
tvaru mandal nebo bylinkového bludištì udìláme dost široké i pro dìtské honièky tak, aby pøi honièkách lákaly
více než záhony. Cesty doplníme o vrbové tunýlky, mozaiky z kamínkù a namalovanými skákacími panáky. Je
nereálné èekat od dìtí, že si nevyberou tu nejkratší cestu.
Takže døíve, než jakoukoliv cestièku vùbec udìláme a než
se rozhodneme, kde budou záhony, mùžeme si pìšinky
oznaèit provázkem a nìkolik dní pozorovat, zda vyhovují
chodu domácnosti. Starší dìti mohou svou pøedstavu zahrady namalovat a mohou nám øíci, které rostliny by chtìly
pìstovat.
Setí semen, trhání kvìtin a samozøejmì sklízení úrody
patøí mezi nejoblíbenìjší dìtské aktivity. Vhodná sklizeò
je nauèí, jak využívat zdroje a nebýt pøíliš nenasytný a trhat
tolik, že se rostlina již nevzpamatuje.
Dìtem jde pøedevším sbìr mìkkých plodù, by jejich sbìrnou nádobou je vìtšinou vlastní pusa. Ale je-li èerstvé ovoce
plné vitamínù, tìžko mùžeme protestovat. Jestliže chcete skuteènì nìco nasbírat a udìlat marmeládu, mùžete mít
vždy jednu plochu pro sebe a jednu pro
nì.
Jednu hru dìti opravdu milují: výrobu lektvarù a smìsí všeho druhu. Toho
mùžeme využít pøi pøípravì tekutých
hnojiv. Pravda, mohou ztratit zájem ve
fázi skuteènì páchnoucí, ale zcela jistì
se budou dobøe bavit pøi hnojení svých
rostlinek.
V zahradì mùžeme vymezit i prostor
pro rozjímání a odpoèinek. Dìtem vysvìtlíme, že je potøeba být tady potichu,
aby nerušily skøítky a víly. Pro Shanti
dìlám levandulový „vílin vìneèek“, kam si mùže sednout.
A jen pro pøípad, že levandule nebude mít dostateènì
uklidòující úèinek, bude mít i heømánkový trávník.
Starší dìti se mohou uèit odpovìdnosti pøi rùzných
úkolech, napø. vynášení kompostu nebo pravidelné proplachování klíèkù. Jestliže dostanou vlastní záhonek, kde
si mohou pìstovat své rostlinky, starat se o nì a sklízet
je, prožijí si pocit úspìchu s vìdomím, že ho dosáhly zcela samy.
Minulý rok jsem koupila nìkolik rostlin v prodeji
„z auta“, které byly zasety a vypìstovány ètyøletým chlapcem. Chtìl si vydìlat peníze na kolobìžku. Tímto prodejem si našetøil dost penìz, aby v létì už mohl na kolobìžce jezdit. Jsem si jistá, že si jízdu užíval mnohem více, než
kdyby kolobìžku jednoduše dostal.
Jedním z rozdílù mezi konvenèním zahradnièením
a permakulturou je dùraz, který je v návrhu zahrady kladen na využití trvalek. Pro dìti je zvláštì vhodné sázení
stromù. Dìti tu za pár desítek let asi stále budou, aby
sklidily úrody. Pro záhony dìtí mùžeme zvolit trvalky, které
každoroènì kvetou v dobì jejich narozenin. (Pro nìkteré
mìsíce je to snazší. Je-li dítì narozené uprostøed zimy,
13
mùžeme zvolit pùlroèní výroèí jejich narození nebo jiné
pøíležitosti.) Silné, ne snadno znièitelné, rychle rostoucí
a na péèi nenároèné rostliny jsou pro dìti nejvhodnìjší.
Zvíøata, dynamiètìjší a viditelnì aktivnìjší než rostliny,
upoutávají dìti mnohem více. To neznamená, že musíte
chovat domácí zvíøata. Budeme-li pìstovat rùznorodé plodiny a ponecháme-li prostor pro zónu divoèiny, pøilákáme do zahrady divoká zvíøata. I tady mohou dìti hrát
aktivní roli. Mohou tøeba krmit v zimì ptáèky.
Problémy, se kterými se mùžeme setkat
Dìti neudrží dlouho pozornost a zahradnièení není
výjimkou. Pøedkládat dìtem aktivity v malých stravitelných kouscích mùže pomoci udržet jejich zájem. Je dùležité vystihnout moment, kdy se dìti chtìjí zapojit. Mìli
bychom se smíøit s tím, že budou chtít dìlat jen nìkteré
vìci a jen po urèitou dobu. Naštìstí máme obvykle dost
jiných úkolù, které jim mùžeme nabídnout. Dìti mohou
ztratit o práci v zahradì zájem, zvláštì s pøibývajícím vìkem. Vyøešit to mùžeme tøeba tím, že dáme dohromady
nìkolik domácností a setkáváme se
vždy na nìkolik hodin v týdnu na jedné
z rodinných zahrad. Takže nejenom, že
máte navíc pár pomocných rukou, ale
dìti mají spoleèníky pro hraní i zahradnièení. Vytvoøení podobných skupinek
je dobrým nápadem, a už dìti máte èi
nikoliv.
Pro každého je sklièující, když mu
jeho semenáèky a rostliny sežerou slimáci. Je moudré proto vysít mnohem
více semínek, než kolik rostlin ve skuteènosti budeme chtít, abychom tak
dopøáli i nìjakou potravu slimákùm.
Jestliže jako zázrakem zùstanou všechny rostlinky nepoškozeny, vždycky najdeme místo, kam mùžeme pár semenáèkù ještì vmìstnat anebo pøátele,
kteøí si rostlinky od vás rádi vezmou.
Mnohé dìti nejsou pøíliš zvyklé jíst zeleninu a to nezmìníme pøes noc. Mohou ale zaèít tím, co mají rády
(rajèata, kukuøici, ovoce, bazalku na tìstoviny) a potom
zkoušet i nové druhy, které vypìstujete. Získají zdravìjší
stravu a budou si rozšiøovat své chuové obzory.
Zahradník potøebuje trpìlivost, jež však dìti obvykle
nemají nazbyt. Udržet jejich nadšení mùžeme pìstováním zelenin, které rychle klíèí i rostou, jako jsou napø.
øedkvièky, hlávkový salát èi roketa setá, anebo pøikrytím
rostlinek sklenicemi èi plastovou fólií.
Dìti nám poskytují jedineèné hodnoty
Díky svému smyslu pro zázraky svìta je schopnost
pozorovat u dìtí èasto mnohem vìtší než u dospìlých,
kteøí si pøírody a svìta dostateènì neváží. Dìti mají též
blíže k pùdì a snadnìji si všimnou aktivity v ní.
Naši èlovíèkové jsou úžasným zdrojem pøedstavivosti
a tvoøivosti. Mají také obvykle k dispozici více èasu a energie než dospìlí. Jsou obdaøeni nekoneènou zvídavostí
a nadšením, které mohou být trpìlivostí a uvážlivým návrhem využity a usmìrnìny do tvùrèí èinnosti.
Pøeklad Pavla Bourdais
14
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Plevele nebo divoké zeleniny?
Hela Vlašínová
Kopøiva dvoudomá
Kopøivu pøedstavovat snad ani nemusím. Mnoho lidí
ji od dìtství považuje za rostlinu, které je lépe se vyhnout.
I její latinský název Urtica (uro = pálím) je varovný. Kdyby se ale úèinnì nebránila svými žahavými chlupy, patøila by dávno k vyhynulým druhùm, protože býložravá zvíøata vèetnì hmyzu instinktivnì znají její hodnotu. Konzumovat ji pøímo ale umí naštìstí bez problémù jen málo
druhù. Pøíkladem jsou tøeba housenky baboèek, pro které je kopøiva podmínkou zdárného vývoje. Pøítomnost
kopøiv na zahradì, i když se pro nezasvìceného pozorovatele mùže zdát známkou její zanedbanosti, mùže být
tedy i vizitkou tolerance k tìmto motýlùm a moudrosti
majitele. Známá rakouská bylináøka Maria Treben zmiòuje ve své knize „Zdraví z boží lékárny“, že kdyby lidé
vìdìli, jak léèivá kopøiva je, nepìstovali by nic jiného
než samé kopøivy. Doporuèovala dìlat každé jaro ètyøtýdenní oèistnou kùru z kopøiv, kdy ráno na laèno pila po
doušcích jeden šálek a pøes den jeden až dva šálky kopøivového èaje.
Naši pøedkové pozorovali pøírodu mnohem bedlivìji
než my. O tom, jak dobøe svìdèí spaøené kopøivy pøípadnì kopøivová semena drùbeži, hlavnì housatùm
a kuøatùm, ví každá venkovská hospodynì. A mnohé
z nich používají dodnes kopøivu do tradièních velikonoèních nádivek, polévek, vajeèných pokrmù i jarních èistících èajù. Také špenát z kopøiv byl èastým
jarním jídlem, které pomáhalo pøekonávat lidem
jarní únavu a utužovalo jejich zdraví.
Pan Dvoøák z Centra léèivých rostlin v Brnì
také nedal na kopøivy dopustit a øíkal, že pokud
si lékaøi nevìdí rady s neduživým a chudokrevným dítìtem, je na èase zaèít mu dávat kopøivy. Kopøiva je totiž naše nejlepší krev èistící
bylina, která zároveò podporuje tvorbu krve.
Pùsobí totiž pøíznivì na krvetvorné orgány –
kosti a slezinu a zlepšuje i tvorbu hemoglobinu.
Obsahuje celou škálu minerálù, z nichž nejvìtší
význam má vápník, hoøèík, draslík, sodík, fosfor a hlavnì železo. Kromì toho v ní najdeme
i mnoho dalších cenných látek: organické kyseliny, fytoncidy, acetylcholin a tøísloviny. Pro diabetiky jsou velmi cenné glukokininy, vyvolávající
spoleènì s dobrým vlivem kopøivy na slinivku
bøišní pokles cukru v krvi. K èistícím úèinkùm pøispívá vysoký obsah kyseliny køemièité s moèopudnými úèinky, cenný pøedevším pro revmatiky. Kopøiva je velmi vhodná i pøi dnì a pøekyselení. Navíc
má i mírnì projímavé úèinky. Z vitamínù obsahují
listy kopøivy vitamin C, mnoho karotenu, vitamín B1,
B2 a kyselinu pantothenovou.
Kopøivy zlepšují univerzálnì všechny dùležité funkce tìla – kromì tvorby krve i funkci jater a žluèníku,
støev, srdce, cévního systému i ledvin a moèovodu.
K cenným léèivým úèinkùm kopøivy patøí i pomoc pøi
zúžení cév následkem arterosklerozy. Zde pomáhají dva-
cetiminutové koupele v co nejteplejším odvaru z kopøivových koøenù, krátce povaøených.
Ve vztahu k alergiím má kopøiva trochu výjimeèné
postavení. Navzdory tomu, že alergické reakce sama vyvolává, a to jak po takzvaném popálení, tak u nìkterých
lidí alergických na histamin i po požití vìtšího množství
kopøivových jídel, mnoho alergií paradoxnì pomáhá léèit a dokonce se udává, že tiší astmatické záchvaty a léèí
ekzémy. Navíc i takové popálení je k nìèemu dobré, jistì znáte starou praktiku léèení revmatických kloubù pošleháním kopøivami. Øímští vojáci si po ránu údajnì kopøivami rádi rozproudili krev a probudili ztuhlé klouby.
15
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Žahavé chlupy kopøivy obsahují bílkovinu, složením
podobnou hadímu jedu. Proto pøi jejím sbírání je dobré
si ruce chránit. Pokud se ale ke kopøivám chováme nìžnì, nemusíme se popálení bát. Ne, teï si nedìlám legraci. Když totiž list kopøivy napøed pohladíte, ulomíte tím
ostré hroty chlupù a tím je zneškodníte. Kopøivový jed
zase nejlépe zneškodníte spaøením. Syrové kopøivy radìji nekonzumujeme. Výjimku tvoøí šáva, kterou mùžeme užívat jako léèebný prostøedek. Osvìžující nápoj jemné delikátní chuti si mùžeme pøipravit i z èerstvých listù
kopøivy, které necháme nìkolik hodin vyluhovat v èerstvé
pitné vodì. Nejèastìjší použití kopøiv je formou èaje. Jeho
chu je pøíjemná, mùžeme si ji ozvláštnit i doplnìním
nìkolika lístky máty, kvítky heømánku nebo snítkou mateøídoušky èi meduòky. Že kopøiva svaøená s vínem zahání kašel, bylo známo již pøed 400 lety. Vìdìlo se také,
že vyhání kameny a léèí strupovitost kùže. V lidové povìøe
zahánìla kopøiva dokonce i zlé duchy a èarodìjnice.
Kopøivu lze sbírat po celý rok až do záøí, nejkvalitnìjší
je ale na jaøe. Nejlépe z míst, kam dobøe svítí slunce, ale
nejsou pøehnojená. Vysokého obsahu dusiènanù se nemusíte bát; kopøiva, i když s oblibou zarùstá místa na
dusík bohatá, netvoøí z nìj mnoho dusiènanù ani dusitanù, ale rychle ho zabuduje hlavnì do aminokyselin a bílkovin. Nechala jsem dìlat rozbor z nìkolika stanoviš
a nikde nepøesahoval obsah dusiènanù normu pro špenát.
Pro zimní období si mùžeme nasušit dostateènou zásobu suchých listù, které kromì èaje mùžeme využít po
spaøení stejnì jako kopøivy èerstvé k pøípravì i doplnìní
rozmanitých pokrmù. Sušíme je co nejšetrnìji ve stínu
ve vrstvì maximálnì 10 cm, snadno se totiž zapaøí. Správnì usušená má tmavì zelenou (nikdy ne èernou) barvu.
Samozøejmì si mùžeme kopøivy jako polotovar ke špenátu i zamrazit.
Kromì využití v kuchyni má kopøiva širokou škálu
uplatnìní v kosmetice. Svým vysokým obsahem minerálù pùsobí velmi dobøe na zdraví pokožky a rùst vlasù.
Zabraòuje tvorbì lupù i padání vlasù. Vysoký obsah chlorofylu s dezinfekèními úèinky umocòuje toto blahodárné
pùsobení, pomáhá proti svìdivým vyrážkám a kopøivce
a urychluje hojení ran.
Tinktura na rùst vlasù:
1 lžíci smìsi øezaných listù a koøene zalijeme tøemi
lžícemi alkoholu a necháme stát 14 dní na slunci
Postup výroby vláken z kopøivy pøevzatý z knihy
V. Vilikovského Zemìdìlské technologie, Praha
1928:
1. Kopøivy se poseèou a nechají 2 – 3 dny na poli
uvadnout.
2. Širokými høebeny se zbaví postranních vìtví a listù.
3. V obyèejném kotli se vaøí s 8 % louhu sodného,
èímž se docílí, že se dá lýko snadno odloupnout
kartáèovými válci od stonku.
4. Lýko se vaøí 5 min. s louhem v autoklávu pod tlakem 15 atmosfér.
5. Dùkladnì se promyje proudem èisté vody.
v uzavøené sklenici. Pak pøefiltrujeme a zøedíme ve ¼ l
vody. Tímto roztokem masírujeme vlasovou pokožku.
Dalším, dnes už trochu zapomenutým využitím kopøiv
je získávání vláken. Hrubé tkaniny se z nich vyrábìly už
v dobì bronzové. Pokud byste si chtìli vyrobit z kopøivy
jemnìjší vlákno, lze použít postup uvedený níže. Postup
není zrovna jednoduchý a vyžaduje celkem dost chemie,
pokud ale chceme vlákna využít jen na zhotovení provazù nebo hrubé pytloviny, mùžeme bìlení vypustit a celý
postup zjednodušit.
Kopøivy mohou skvìle prospìt i naší zahrádce a dokonce tím, že do svých pletiv zabudovávají pøebyteèné
soli a ionty kovù, mohou zlepšovat problematické pùdy.
Vìtší zasolení ale nesnášejí, pokud bychom je posolili
kuchyòskou solí, zmizí. Svými koøenovými výmìšky prospívají žížalám a jejich sousedství zvyšuje obsah silic
v léèivých rostlinách. Mulè z kopøiv prospívá veškeré zeleninì. Staøí praktici doporuèovali na místa po kopøivách
sázet rybízy a angrešty. Koøeny kopøiv je samozøejmì
nutno peèlivì vybrat, jinak keøe mohou udusit.
Pro oslabené nebo nemocné rostliny mùžeme z kopøiv
pøipravit skvìlý hnojivý postøik, který navíc pomáhá i proti
mšicím. Kopøivy nasekáme a napìchujeme do sudu tak,
aby byl ze 2/3 plný. Pøelijeme vodou tak, aby rostliny
byly zcela ponoøené, ale voda sahala cca 10 cm pod
okraj. Po 2 – 3 dnech zaène smìs kvasit. Každý den ji
nìkolikrát promícháme a po asi 2 – 3 týdnech pøestane
jícha pìnit a po zøedìní nejménì 1:10 je pøipravená
k použití. Protože pachem pøipomíná trochu moèùvku,
je dobré nechat sud nìkde na odlehlém místì zahrady.
Pøed ptáky, kteøí by se mohli v sudu utopit, je dobré chránit sud víkem, podloženým latí, aby k tekutinì mohl proudit vzduch. Že by samotný extrakt pøímo mšice zabíjel,
se vìdecky nepodaøilo prokázat, ale zøejmì zde spolupùsobí nìkolik faktorù: samotné polití rostlin výraznì mšice redukuje, kopøivový postøik zvyšuje obrannou reakci
rostlin a zároveò je vysokým obsahem živin posiluje,
a navíc mšicím hodování znechucuje. Postøik je ovšem
nutné po týdnu opakovat, na vajíèka nezabírá.
Uznejte, že univerzálnìjší rostlinu bychom jen tìžko
hledali.
Pokud by nezasvìcení sousedé nad pøítomností kopøiv na vaší zahradì ohrnovali nos, zkuste k nim pøidat
jmenovku s latinským názvem Urtica dioica. Tak povýšíte nevítaný plevel na po zásluze uctívanou léèivou rostlinu.
6. Znovu se povaøí 3 min pod tlakem 10 atmosfér,
tím se lýko zbaví lepidla a rozpadne na jednotlivá
vlákna.
7. Opìt se opláchnou èistou vodou.
8. Na 1,5 – 2 hodiny se uloží do roztoku siøièitanu
vápenatého.
9. Na nìkolik hodin se uloží do zøedìného louhu sodného (možno také hned bílit vložením (na 0,5 hodiny) do slabého roztoku manganistanu draselného
a potom do siøièitanu. Zbìlena vlákna se vyperou
a usuší).
Výtìžnost vláken je cca 13 %.
16
Klíèová dírka 4 / zima 2004
„Živá krajina – Zdravé povodie“
Marcel Suško
projekt združenia Prameò Života na východnom Slovensku
(dokonèenie z minulého èísla)
Zámerom je odkúpi 25 hektárový pozemok starého
rodinného hospodárstva, súèasou ktorého je les, lúky,
políèka, starý sad, priestor pre záhradu, starší rodinný
dom, chliev pre zvieratá a drevené humno, a zrealizova
tu model pre udržate¾ný život vhodný pre tunajšiu krajinu so širším významom. Hospodárstvo sa nachádza neïaleko jednej z obcí povodia, teda nie je priamo súèasou dediny. Je dobre dostupné z hlavnej dopravnej trasy
Západ-Východ – Košice-Michalovce. Centrom miestneho bioregiónu je 8-tisícové mesteèko Seèovce vzdialené
od zamýš¾aného Centra len 15 min. cesty bicyklom.
Dizajn Centra – èomu by malo slúži
a èo obsahova?
a) model udržate¾ného malého hospodárstva so záhradami a alternatívnymi technológiami podporený sebestaèný systém…
b) priestor pre:
• pracovné/tvorivé víkendy,
• kurzy (úvodný kurz permakultúry, úplný kurz permakultúrneho dizajnu, špeciálne pokroèilé permakultúrne
kurzy – alternatívne udržate¾né technológie, záhradníèenie, remeslá, eko-výstavba, sociálne, meditácia,
umenie,…),
• prácu so školami/demi/
mládežou,
• letné tábory – zamerané na
pomoc krajine, da ¾uïom
know-how pre udržate¾né
žitie a akciu, prinies ich
k ve¾mi podstatnému porozumeniu ¾udskej rodiny
a cítenia Zeme (dotyku so
sebou samým, dotyku s prírodou a Zemou, dotyku
s ostatnými), aby dokázali otvori oèi pre tento náš
svet,
• podujatia pre verejnos (otvorené dni, týždeò eko-filmových veèerov…),
• viacero rozlièných druhov ïalších aktivít (umenie,
hudba, kultúra, meditácia, zážitkové programy, festivaly,…)
c) múzeum živej krajiny (poslaním je zaisti, aby budúce
generácie vedeli, èo sme my mohli vidie pred degradáciou miestnej krajiny vidieka zaèiatkom 80-tych rokov, ako táto krajina vyzerala predtým a ako živá krajina skutoène vyzerá a aké sú cesty dosta sa k tomu
z dnešnej situácie) + produkcia základných vzdelávacích materiálov pre motiváciu k pozitívnej akcii a obdržanie základného porozumenia potrebného pre udr-
žate¾nú starostlivos o naše povodie, kde žijeme všetci
spoloène. Jeden materiál je už vydaný: vzdelávací (plnofarebný obojstranný, A1 formát) plagát „Živá Krajina – Zdravé Povodie“, nasledujúci (s viac lokálnymi
exaktnými detailami) je krok za krokom pripravovaný
„Kniha Baèkovského potoka – naša spoloèná akcia
krok za krokom k zdravému povodiu/zdravej krajine“,
d) knižnica pre živú krajinu – banka poznania pre udržate¾nú budúcnos našej krajiny a komunity,
e) „Les úcty“ k všetkým živým bytostiam + meditaèné
centrum (ve¾mi starostlivo zriadené cestièky a meditaèné miesta, les bez ¾udského civilizaèného stresu,
hluku a zasahovania ¾udských myšlienok, miesto pre
nájdenie prítomnej bdelosti, skutoèného vnútorného
pokoja a rešpektu pre všetky ostatné bytosti, pre nájde-
f)
g)
h)
i)
nie skutoènej funkcie pre tento svet, pre Celok, pre
nájdenie „skutoèného Života“),
eko-obchod – malý obchodík s produktami, ktoré nie
sú obvykle dostupné, avšak môžu výrazne pomôc rieši
(odbúra) ekologické problémy miestnej oblasti (ekol.
pracie prostriedky,…) – kategórie produktov ako „ekoprodukt“ „produkt férového trhu“ „lokálny produkt“
„ruène vyrobené“ „výrobok permakultúrnej kvality“,
miesto na bývanie pre komunitu rezidentov a dobrovo¾níkov (¾udí pracujúcich na projekte) – štýlom ekologického bývania s nízkym dopadom na Zem,
jedna spoloèná „obývaèka“ s hudobnými a umeleckými
nástrojmi,
vybavenie pre menší poèet návštevníkov v každom
èase – radi by sme propagovali (zvýraznili) skutoènú
17
Klíèová dírka 4 / zima 2004
hodnotu nášho povodia/krajiny/prírody pre celý svet,
hoci bola silne poškodená, chceme poveda, že hodnota územia/krajiny je v mysli a rukách ¾udí, ktorí v nej
žijú, a pozitívna budúcnos je v rukách ¾udí, ktorí dokážu rozumie a ktorí by radi žili tu aj do budúcna alebo hoci len mali pekné miesto pre navštívenie a regeneráciu kedyko¾vek v budúcnosti. Pre návštevníkov by
sme radi organizovali sprevádzané túry na dôležité
a zaujímavé miesta.
KAŽDÝ JE VÍTANÝ POMÔC
A BY SÚÈASOU J
Berte to ako NÁŠ SPOLOÈNÝ PROJEKT – prostredníctvom ktorého navrhujeme NAŠU SPOLOÈNÚ KRAJINU – kde môžeme realizova, zdie¾a a vychutnáva náš
SPOLOÈNÝ ZMYSEL a cíti pritom SPOLOÈNÝ ZÁKLAD.
Tento projekt bude realizovaný cez „združenie PRAMEÒ ŽIVOTA“ („LIFESPRING community“) – našu mi-
movládnu organizáciu, ktorej stanovy práve spoloène
pripravujeme, aby sme ju mohli na konci augusta oficiálne zaregistrova. Každý z vás je srdeène vítaný zapoji sa
od zaèiatku do vývoja tohoto projektu a sta sa aktívnym
èlenom.
Kto by mal záujem bližšie sa oboznámi s projektom,
srdeène vás pozývame prija úèas na pripravovaných
podujatiach PRAMEÒ ŽIVOTA.
Projekt h¾adá podporovate¾ov a aktívnych záujemcov.
Perspektívne je to príležitos pre tých, ktorí by mali záujem venova sa rozvoju projektu formou dobrovo¾níckeho pracovného pobytu na urèité obdobie alebo záujem
absolvova pouniverzitnú prax na tomto zaujímavom projekte.
ROZUMÍME SI?
aneb Asociace a dizajnéøi
Ïalšie informácie:
www.alter-nativa.sk/pramen.zivota
Lenka Kvasnièková
Pøestože od dob Rakouska-Uherska, kdy se èeský jazyk považoval za neplnohodnotný s nedostateènou slovní
zásobou, uplynulo již drahnì èasu, jsme stále zavalováni spoustou cizích výrazù, kterým ovšem ne vždy rozumíme
a ne vždy je dokážeme správnì používat.
Jelikož chci zabránit nedorozumìním, která nìkdy vznikají (mezi námi dìvèaty) i v lepších rodinách (a vlastenectví
je sice více než chvályhodnou vlastností, ale nikoli omluvou), rozhodla jsem se sepsat takový malý pøehled nejzákladnìjších zaklínadel, které by každý snaživý „permakulturník“ mìl znát.
permakultura – systém principù a pravidel, sestavený Billem Molisonem a Davidem Holmgrenem v Austrálii
a publikovaný poprvé v roce 1978, podle kterého lze bydlet i pìstovat potraviny. Díky svojí univerzálnosti je
vìtšina tìchto pravidel aplikovatelná i do dalších oblastí lidského života. U nás se jejich systém pøizpùsobuje
podmínkám mírného pásma, dále se vyvíjí a modifikuje podle nejnovìjších poznatkù.
Permakultura (CS) – starší název Asociace Permakultura (CS); obèanské sdružení, které vzniklo z potøeby sdružovat lidi se zájmem o permakulturu, zaštiovat kurzy permakultury, shromažïovat a zprostøedkovávat informace
o permakultuøe, vydávat diplomy a dohlížet na èinnost permakulturních dizajnérù.
Permakultura (CS) pùsobí v Èeské republice a na Slovensku (slovenský název je Permakultúra (CS)), kromì toho
mají i další zemì svoje vlastní organizace, napøíklad Permaculture Association ve Velké Británii nebo evropský
Permaculture Institute of Europe v Dánsku.
Design/dizajn – slovo pøejaté z angliètiny. V angliètinì znamená totéž co vzor, vzorek, plán, návrh, projekt, rozvrh,
kresba, výtvarné øešení, výkres, zámìr, úmysl, plán, vnìjší úprava, provedení, forma, tvar, vzhled apod. U nás se
používá pro kresbu, nákres, návrh, nebo celkové tvarování a povrchovou úpravu vìci èi výrobku.
Permakulturní design/dizajn – øešení pozemku dle pravidel permakultury, tzn. jeho návrh a realizace. Termín
zavedený Billem Molisonem a rovnìž pøejatý z angliètiny.
Permakulturní pozemek – pozemek navržený podle permakulturních principù. Obèas se používá i pro pozemek
splòující permakulturní principy.
Designer/dizajnér – v angliètinì i u nás navrhovatel, návrháø, konstruktér, projektant, kresliè, výtvarník, èlovìk,
který vytváøí design.
Permakulturní designer/dizajnér – tvùrce permakulturního designu (viz). Èlovìk dobøe obeznámen
s permakulturou prostøednictvím úplného kurzu permakulturního designu.
Diplomovaný permakulturní designer/dizajnér – absolvent úplného kurzu permakulturního designu s následnou
minimálnì dvouletou praxí v oboru navrhování permakulturních pozemkù a vlastnící diplom vydaný Permakulturou (CS) nebo podobnou organizací ve svìtì.
Jako podklady jsem kromì svého skromného „permakulturního vzdìlání“ použila také Akademický slovník cizích
slov a Velký anglicko-èeský slovník, jež vám, milí ètenáøi, tímto doporuèuji jako studijní literaturu. Doufám, že vám
výše sepsaný malý slovníèek bude cennou pomùckou pøi orientaci v ráji svìta a labyrintu slov.
Pøíštì: Medové iluze, aneb Akát a ti druzí. Tak se tìšte.
18
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Permakultura jako zpùsob života
Alena Suchánková
Tato pravidelná rubrika by mìla ètenáøùm Klíèové dírky pøinášet obrázky ze života lidí, kteøí pøijali
trvalou udržitelnost jako základ svého zpùsobu života. Každý z nich má jiné potøeby, jinou osobní
a rodinnou situaci. Jedno však mají tito lidé spoleèné: snahu žít šetrnì a zodpovìdnì ve vztahu k pøírodì,
životnímu prostøedí, ostatním lidem i budoucím generacím.
Pro trvalou udržitelnost života je dùležité, aby èlovìk spotøeboval co nejménì energie a materiálu
a vyprodukoval co nejménì odpadù a zneèištìní. Idea je jasná, ale jak se s ní vyrovnat v každodenním
životì?
Dnešní povídání bude tak trochu zvláštní. Není tak
úplnì obvyklé ani snadné dìlat rozhovor do èasopisu
s vlastním manželem. Tématem tohoto èísla jsou drobné
stavby, a tak bychom ètenáøùm Klíèové dírky chtìli spoleènì ukázat, jak drobné zahradní stavby, vytvoøené
v souladu s principy trvalé kultury, mohou èlovìku obo-
hatit život a pøitom nezatížit životní prostøedí pøi svém
vzniku, ani když doslouží. Pøedstavím vám dnes nᚠdvùr,
zahradu, jejich „tvùrce“ Milana Suchánka, a tak trochu
i naši rodinu.
Milánku, jak to všechno vlastnì zaèalo?
Když jsme s Alenkou pøed patnácti lety zaèínali spoleèný život, vytvoøili jsme spoleènou pøedstavu, že jednou chceme mít krásný domov, být zodpovìdní
k prostøedí, ve kterém žijeme, i k budoucím generacím. Naším snem byl a stále ještì je život ve spoleèenství pøátel, tvorba užiteèných a krásných vìcí
denní potøeby z pøírodních materiálù a životní styl,
který je co nejvíc v souladu s pøírodou i lidmi.
Jak vznikla koncepce vaší zahrady?
Po roce našeho spoleèného života jsme
mìli dvì dcery, jejichž výchova a péèe o nì
nebyly zrovna „procházka rùžovou zahradou“. Alenka byla dlouho doma s dìtmi,
nemìli jsme žádné peníze „nazbyt“ a devadesát let starý dùm, který jsem zdìdil po pøedcích, chátral. Místo prohnilého pøístavku jsme
si pøedstavovali prosklenou apsidu a místo
staré verandy moderní sklenìnou konstrukci s hliníkovými rámy. Toužili jsme po tom,
propojit dùm a zahradu tak, abychom si co
nejvíc užili sluníèka a èerstvého vzduchu. Zapla pánbùh za to, že jsme na tento zámìr
nemìli dost penìz. V roce 1998 jsme byli
na Úplném kurzu permakulturního designu
na brnìnském Rozmarýnku. Asi do roka
vznikla koncepce, permakulturní design
domu, dvora a zahrady, který s malými úpravami realizujeme dodnes, protože domov
není úplnì hotový nikdy.
Které zahradní stavby už máte?
Rozhodli jsme se vytvoøit si „dùm v pøírodì“, takže všechno je navrženo tak, abychom
pøes léto mohli žít na dvoøe a na zahradì. Kromì krbu a èajovny máme letní kuchyò, venkovní vanu, kompostovací záchod ve verandì pøístupný ze dvora, terasu na spaní, slunné místo
s posezením a kamennou zídkou, roubení a pøístøešek studny a dva zvýšené záhony na dvoøe. Na
zahradì máme dalších pìt zvýšených záhonù, døevník, svod dešové vody do jezírek a døevìné mùstky
se zábradlím.
Z èeho jsou zahradní stavby vyrobeny?
Pøi bourání starých pøístavkù vznikla spousta stavebního odpadu. Cihly jsme použili na stavbu krbu a zvýšených záhonù, støešní tašky na obrubu nìmeckých kop,
Klíèová dírka 4 / zima 2004
trámy a prkna jako základ terasy. V práci
mám stále velké množství døevìných palet. Pracuji jako
skladník, takže mým úkolem je likvidovat „odpad“.
Z nevratných palet jsem vyrobil pìstební stùl do skleníku, zábradlí a schody na terasu, pøístøešek na studnu,
obložení venkovní stìny domu, nábytek do èajovny a letní kuchynì a døevník. Ostatní vìci jsou nalezené na pùdách, recyklované nebo z domácích zásob po dìdeèkovi
a tatínkovi.
Jaké byly finanèní náklady na tvorbu tìchto
staveb?
Dnes tak trochu dìkujeme osudu za to, že jsme mìli
tak málo penìz, protože nás to donutilo zajímat se o trvale
udržitelný zpùsob života i v praktické rovinì. Využívali
jsme asi v 95 % použitý materiál, který jsme získali zdarma. Je pravda, že se tím realizace našich plánù protáhla,
zato mùžu øíct, že náklady byly minimální. Kupovali jsme
jen cement, prkna na terasu a jeden kus polykarbonátové desky, kterou jsme z bezpeènostních dùvodù a po zralé
úvaze instalovali na frekventovaném místì verandy místo skla. Celková investice dìlala okolo pìti tisíc korun.
Jedním z permakulturních principù je mnohofukènost všech vìcí. Mùžeš ètenáøùm øíct, jak
je to v tomto ohledu u nás?
Tento princip je nejvìtším bohatstvím, které nám
zmìna pohledu na život pøinesla. Zaèali jsme
vidìt mnohem víc možností, jak dosáhnout
lepšího souznìní s pøírodou. Na terase v létì
spíme a pozorujeme hvìzdy. Ve vanì na dvoøe se v horkých letních dnech koupeme. Na
koupel pod širým nebem v hvìzdnatém
veèeru si vodu ohøejeme v krbu. Pálíme
v nìm staré použité døevo a odpadní døevo ze starých ovocných stromù. Vodu po
koupání používáme na zalévání záhonù. Bývalá prádelna slouží jako èajovna, jídelna a místo setkání s rodinou
a pøáteli od jara do podzimu. Je také místem práce. Vznikají zde obrázky do Klíèové dírky i rodinného loutkového diva-
19
dla, èlánky, rodí se zde nové sny a koncepce, dìti ji
využívají ke ètení, uèení… Je to stinné místo, skvìlé
k odpoèinku v horkých letních dnech. Letní kuchyò
využíváme na vaøení, zavaøování, batikování, uskladòování úrody… Kompostovací záchod mimo své
„hlavní funkce“ slouží jako zdroj hnojiva pro zahradu. Slunné místo pøed stìnou domu jsme
zaøídili recyklovaným tonetovým nábytkem,
užíváme si na nìm v hezkých dnech odpoledních èajù a kávy, povídání a výhledu do
zahrady. Je krásné pozorovat ptáky, koèky, psy, motýly, slimáky, veèer zahlédneme i kunu nebo slyšíme dupání ježka. Nízká kamenná zídka, kterou je „kavárna“ spojena s dvorem, je snad nejvyužívanìjším
prvkem zahrady. Odkládáme na ni koš
s prádlem, pøesazujeme tam kytky, èistíme zeleninu, odkládáme náøadí, zašíváme, pøipravujeme jídlo, pereme drobné prádlo… rád se na ní vyhøívá také nᚠkocour. Roubení na studnì kromì okrasné
funkce umožòuje chlazení nápojù a snadný pøístup k vodì
na zalévání, v zimì na nìho umisujeme krmení pro ptáky. To se vždycky tìšíme, až jaro vystrèí sluneèní paprsky a my zase budeme moct žít venku…
Jaké jsou další plány do budoucna?
Co se týká zahrady, letošní rok bude obdobím dokonèování. Chci dodìlat obložení zdi terasy døevìným „šindelem“, instalovat døevìnou lavièku k meruòce a dokonèit zahradní domek se zelenou støechou. V domì dokonèím pøipojení WC na užitkovou vodu ze studny. Alence
jsem ke ètyøicátým narozeninám navrhl její vysnìnou kamennou zahrádku na terase, a tak jí chci její pøání splnit.
Moc se tìšíme na spoleèné tkaní rohoží a malování ikony do èajovny. Chci si splnit taky svùj sen o vyøezávání
z lipového døeva, takže se naše zahrada mùže tìšit na
nové obyvatele, zahradní skøítky a další bytosti. Pokud
zbude èas a na podzim bude vhodné poèasí, chceme se
pokusit o kamennou mozaiku uprostøed dvora. No a na
závìr nám zbývá oprava zvýšených cihlových záhonù…
Dìkuji za rozhovor.
Rádo se stalo.
20
Arónie èerná – temnoplodec
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Jaroslav Svoboda
(Aronia melanocarpa)
Arónie jsou svými plody podobné jeøábùm, a u nás se
pìstují tøi druhy. Aronia melanocarpa (temnoplodec èerný), Aronia arbutifolia (temnoplodec planikolistý) a Aronia prunifolia (temnoplodec tøešòolistý). Z hlediska využití plodù je asi nejlepší A. melanocarpa.
Použití
Arónie je nejen okrasná, ale též pro èlovìka a jiné
živoèichy velmi prospìšná. Má jedlé èerné plody, sice
s nižším obsahem vitamínu C (10 – 60 mg na 100 g),
ale s velkým množstvím dalších fyziologicky cenných látek. Obsahuje bioflavonoidy vèetnì vitamínu P, vitamíny
PP, B2, B9, karoteny, pektinové látky, rutin (døíve oznaèovaný jako vitamín P), tøísloviny. Sorbitu obsahují až
3,5 % – je náhražkou cukru pro nemocné cukrovkou.
Mají znaèný obsah železa a mikroelementù – jako napø.:
bór, fluór, mangan, mìï, kobalt, molybden a další. Plody
bez semen obsahují až 400 mikrogramù jódu na 100 g.
Jde o prvek žádoucí zejména pro tìhotné a kojící ženy
a dìti. U dìtí má jód dùležitou roli pøi rozvoji mozku a
inteligence, pøi prevenci zubního kazu, a s dalšími obsahovými látkami arónie i na posílení imunitního sytému.
U dospìlých i dìtí je jód dùležitý pro èinnost štítné žlázy,
hormonální rovnováhu a ochranu pøed radioaktivním
jódem (vysokým obsahem jódu je toto ovoce blízké plodùm kiwi). Bioflavonoidy podporují pùsobení vitamínu C
a pùsobí s ním èasto synergicky. Plody arónie je vhodné
doplnit vitamínem C v tabletách nebo ovocem s vyšším
množstvím vitamínu C zejména pøi zpevòování kapilár,
léèbì hypertenze, aterosklerózy, nachlazení a zápalu plic.
Konzumace ovoce s vyšším obsahem bioflavonoidù je
velmi vhodná pøi vysokém krevním tlaku, stresu, chronických bolestech, zánìtech (vèetnì zápalu plic) a skleróze. Rutin obsažený v plodech se používá k výrobì léèiv.
Plody mají až 60 % šávy. Tato šáva se dá s úspìchem také použít na pøibarvování svìtlých vín, rùzných
nápojù, šáv ap. a na výrobu biologicky aktivního potravináøského barviva. Z plodù jsou výborné kompoty,
zavaøenina, džem, vína, šávy, plody se dají také sušit
a nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální
hnilobì.
Pøírodní šáva a plody arónie se doporuèují jako léèebný prostøedek pøi arteroskleróze, vysokém krevním
tlaku a anacidních gastritidách. Je ovìøeno, že šáva snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. Zvyšuje se rychlost proudìní krve, což je vhodné
pøi léèení hypertenze. Veškeré výrobky z arónie projevují aktivitu pøi zpevòování kapilár. Zjistilo se, že pùsobením plodù a šávy jeøábu èernoplodého se vyrovnávají
procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šáva z jeøabin má podle výzkumu
izraelských vìdcù z ovocných šáv nejvyšší vliv na imu-
21
Klíèová dírka 4 / zima 2004
nitní systém a stejný úèinek mùžeme oèekávat také
u arónie. Dìlají chybu ti, kteøí tyto stromy považují jen
za okrasné.
V dnešní dobì syntetických sirupù a nápojù je šáva
z arónie vítanou zmìnou pro pøípravu nápojù. Prodávané džusy se zvýšeným podílem arónie nebo èerného rybízu po zøedìní se stolní nebo pramenitou vodou (1:1)
pøedstavují nápoj, který lze doporuèit dìtem i dospìlým,
kteøí se bez pøislazovaných nápojù dosud nedokáží obejít. Ale výrobci sirupù již èásteènì procitají – lze vidìt
sirupy pøibarvované biologicky aktivním barvivem s výtažkem z èerného bezu.
Sklizeò
Plody vydrží dlouho na stromì zralé, aniž by se kazily,
takže je mùžeme sklízet postupnì a konzumovat je vždy
èerstvé. Nìkdy nás ale se sklizní posledních plodù mohou pøedbìhnout ptáci, proto lze na toto období pøekrýt
keø síovinou (aèkoliv rozdìlit se o úrodu s opeøenci je
celkem fér). Z jednoho keøe mùžeme obrat až 10 kg
plodù, které lze ve vhodných podmínkách uskladòovat
až 2 mìsíce, aniž by utrpìly na jakosti. Produkty z arónie nejsou tak èasto (jako napø. produkty z jahod èi jablek) zatíženy plísòovými toxiny. Pìstování
Arónie se pìstuje vìtšinou jako keø, bývá vysoká asi
2 m a široká 1,5 m, nebo roubovaná na jeøáb ptaèí, na
kterém vytváøí menší koruny. U nás se pìstuje odrùda
Nero. Osobnì doporuèuji klasickou keøovou formu. Aronie zaèíná plodit brzy a hodnì. Pomìr velikosti stromku
a hmotnosti úrody je nìkdy až zarážející. Škùdci ani chorobami netrpí, je samosprašná. Pro svou nenároènost
pìstování a ošetøování a pravidelnou úrodu pøedstavuje
také ekonomický efekt i pro zahrádkáøe s menším pozemkem. Dosahuje pìkných výnosù i ve špatné pùdì
a v nepøíznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovinì záøí. Po uzrání je potøeba úrodu
brzy sklidit, protože plody záhy opadávají nebo je ozobávají ptáci. To, co potøebujete pro vlastní spotøebu, lze
pøed ptactvem chránit sítìmi, zbytek jim nechte, tyto
plody jsou pro nì cennou potravou. Má ráda dostatek slunce, proto vybíráme slunné stanovištì. Zbyteènì ji nezastøihujeme, nejvíce totiž plodí
na konci vìtví a sama udržuje pìkný tvar a optimální
velikost. Používá se i do volnì rostoucích živých plotù
a mezí.
Množení
Keøíèkové sazenice mùžeme získat øízkováním, odnožemi (koøenovými odkopky), høížením, dìlením keøù
a také ze semen, protože potomstvo si celkem dobøe
podržuje vlastnosti mateèné rostliny. Je však tøeba sledovat semenáèky a pøi pøípadných negativních vlastnostech (nízká plodnost, náchylnost na mráz, drobné plody
apod.) nekvalitní jedince po vzoru pøírody odstraòovat.
Vánoèní „polévka pro duši“ i tìlo
Zima v našich krajích zaèíná s poèátkem listopadu. Kolem pøíchodu
dušièek se poèasí rychle mìní z pøívìtivého podzimu na vìtrné plískanice. Èlovìk by nejradìji ani nevystrèil
nos z domu. S poèínajícím adventem
pøichází èas rozjímání nad životem.
Oblíbené adventní kalendáøe s èokoládou mùžeme nahradit látkovými
pytlíky se sušeným ovocem a oøíšky.
Rodinnou atmosféru stmelí, když
„dobrùtku“ dostanou každé adventní
ráno kromì dìtí i rodièe. Na pøíkladu adventního kalendáøe mùžeme
pøemýšlet o všudypøítomném vánoèním byznysu. První reklamní vánoèní výzdoba se ve mìstech „pøekvapivì“ objevuje už v øíjnu. To aby spotøebitel nezapomnìl využít všechny
lákavé nabídky trhu. Sériový „adventní kalendáø“ nemùže poèítat s promìnlivou dobou adventu, a tak „èokoládový advent“ zaèíná vždy prvního prosince. První svíèku na
adventním vìnci si ale zapálíme ra-
dìji ètvrtou nedìli pøed vánocemi, kdy
adventní doba zaèíná. Vìnec nemusíme kupovat v kvìtináøství, mùžeme
jej sami vytvoøit. Pokud to neumíme
nebo nemáme materiál a èas, mùžeme využít tøeba keramické podložky
se ètyømi držáky na svíèky, kterou si
vlastnoruènì nazdobíme. Koupit ji
mùžeme na tradièních Vánoèních trzích.
Pøedvánoènímu nákupnímu a úklidovému šílenství se mùžeme vyhnout,
pokud ovšem hodnì chceme. Já
osobnì si myslím, že za vším tím blázincem je podvìdomá touha mít alespoò jednou do roka pocit, že èlovìk
má život v poøádku, že vztahy fungují a všeho je hojnost. Moje kamarádka psycholožka se každoroènì doslova hroutí pod náporem klientù, kteøí
pøed Vánocemi chtìjí vyøešit svoje
rodinné problémy, na které celý rok
ani nepomysleli. Nám se osvìdèilo
pár trikù: napøíklad nakupovat dárky
bìhem celého roku, uklízet na pod-
Alena Suchánková
zim, kdy je ještì slušné poèasí, na
dobu adventu si naplánovat setkání
s pøáteli a výlety. Dobrým pravidlem
je zásada, že co se nestihne uklidit
do zaèátku adventu, musí poèkat do
jara. Mùj manžel na poslední adventní sobotu plánuje výlet do pøírody,
kde „nadìlíme“ starý chleba, jablka
a mrkev zvíøatùm, s pøáteli nazdobíme živý stromeèek a u stále zhasínajících svíèek si zazpíváme koledy
a pøedáme drobné dárky. Když je
vhodné poèasí, hrajeme hry v pøírodì
a jdeme na delší procházku, zpravidla zakonèenou v nìjaké hospùdce.
Vaøení v zimì je víc než jindy, tìlo
se potøebuje bránit proti chladu, tmì
a tíze. Jedna moje kamarádka, velmi
moudrá stará porodní bába tvrdí, že
nejlepším antidepresivem je cholesterol. V zimním období si podle její rady
máme dopøát sádlo, škvarky, klobásu i èervené maso, slivovici, ale samozøejmì všeho s mírou. Makrobiotici a vegetariáni v øadách ètenáøù
22
prominou, ale tento èasopis není
o vegetariánství, nýbrž o životì v souladu s pøírodou. Zabíjaèka je v našich
zemìpisných i kulturních podmínkách pøirozenou souèástí života.
Prasátko, slovensky krásnì zvané
„ošípaná“, je souèástí našeho potravinového øetìzce odedávna. V podmínkách dobøe vytápìných domù
a pracoviš, mezi kterými se pøepravujeme skvìle vyhøátými auty, není
tato potøeba tak silná. Nìkteøí z nás
však doma nepøetápí a do práce cestují hromadnou dopravou. Pro ty je
chleba se sádlem a „škvarkama“ lepší zárukou dobrého noèního spánku
než tableta Rohypnolu. Na spaní je
dobrý i horký bylinkový èaj s medem.
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Souèástí „spotøebního koše“ bývala
ostatnì ne moc populární, ale na
zimu skvìlá pohanka a také jáhly.
Vhodnou potravinou pro chladné
zimní dny jsou i ovesné vloèky, které
obsahují hodnì tuku. Med je v zimì
dobrý v malém množství a ne moc
èasto, protože podporuje hromadìní energie tíhy, a tím i pøedjarní rýmy
a nemoci z nachlazení.
Znám jen málo lidí, kteøí na Vánoce dodržují dùslednì zásady správné
výživy, ani naše rodina není výjimkou. Nejdùležitìjší však je, aby chuové a jiné hmotné požitky nezabily
„ducha Vánoc“. Lidé pøecpaní tuènými a sladkými jídly, zalitými alkoholickými nápoji, jsou ještì tak schop-
Pohanka s povidlím a oøechy
Celá zrna pohanky propláchneme, zalijeme studenou
vodou a uvaøíme do mìkka. Na talíøi polijeme povidlím,
rozmíchaným v trošce teplé vody, rozpuštìným máslem
a bohatì posypeme nahrubo nalámanými vlašskými oøechy.
Jáhly s hruškami
Jáhly pøipravíme stejnì jako pohanku, vaøí se déle. Do
horkých jáhel vmícháme trochu sušeného sojového mléka, sladìnky nebo pøírodního cukru a kousek másla. Smìs
vyklopíme na vymaštìný plech, poklademe vrstvou strouhaných hrušek se skoøicí. Zapeèeme krátce v troubì.
Kapr namodro
Kapra uvaøíme ve vodì s moøskou solí, bobkovým listem, novým koøením a celým pepøem, maso obereme.
Na sucho opražíme jemnou špaldovou
mouku, pøidáme kousek másla, povidlí, rozøedíme
ni sedìt u televize. Pokud uhlídáme
rozumnou míru ve štìdroveèerním
hodování, mùžeme si místo vánoèního dortu vychutnat lití vosku do vody,
hledání hvìzdièky v rozkrájených jablkách, pouštìní svítících oøechových
lodièek po vodì a tøeba i pálení napsaných bolestí a trápení nad plamenem svíèky. Tøeba budeme mít chu
i na kousek ètení z Bible nebo filosofické knihy. Vánoce jsou hlavnì svátkem ducha a duše, dobroty lidského
spoleèenství, rozjímání a pozitivního
postoje k životu. Støídmost v materiálních požitcích a zimní rozjímání
nám mùže dát život do poøádku doopravdy, ne jenom jako.
Pøeji Vám stálé Vánoce v duši.
vývarem z ryby a vaøíme asi 10 – 15 minut do konzistence hustší omáèky. Do omáèky vložíme rybí maso. Podáváme s opeèenými plátky knedlíku, nejlépe celozrnného.
Polévka „jako rybí“
Mrkev, petržel a celer najemno nastrouháme a opeèeme na trošce másla. Zalijeme studenou vodou, pøidáme moøskou sùl, pøípadnì dobrou sojovou omáèku. Zahustíme trochou na sucho opražené jemné špaldové
mouky, rozmíchanou pøedem ve vlažné vodì. Krátce
povaøíme, asi 10 – 15 minut. Pøed koncem varu pøidáme podle chuti vloèkované øasy Nori (k dostání v prodejnách zdravé výživy.) Po odstavení pøidáme hrst nasekané petržele nebo celeru, necháme chvíli spaøit pod poklièkou. Polévku na talíøi doplníme nasucho opraženými
kostkami chleba.
Jemná ovesná kaše
Ovesné vloèky namoèíme nejménì pùl dne pøedem.
Zmìklé vloèky dùkladnì promixujeme ruèním mixérem.
Pøivedeme k varu a asi 1 – 2 minuty vaøíme, do horké
kaše nasypeme sušené sojové mléko, pøidáme med, sladìnku nebo pøírodní cukr, pøípadnì skoøici. Na talíøi zdobíme rozinkami, oøechy a sušeným ovocem.
Zelný salát s jablky a køenem
Syrové kvašené zelí smícháme s nahrubo nastrouhanými jablky a najemno nastrouhaným køenem. Podáváme jako samostatný pokrm s celozrnnými plackami nebo
jako zeleninovou pøílohu k hlavnímu jídlu.
Cukroví necukroví
Oøechy vlašské, lískové, mandle, datle, fíky, sušené
švestky, broskve, meruòky, jahody, hrušky, jablka, rozinky, èerstvý zralý ananas a banány mohou být zdravìjší náhradou cukroví.
Pomeranèe, grepy, mandarinky a kiwi radìji omezíme, nechceme-li být v pøedjaøí èasto „nachlazení“. Pokud chceme žít v souladu s pøírodou, spokojíme se
s ovocem, které vyrostlo v našich krajích. Dobrou chu!
23
Klíèová dírka 4 / zima 2004
Kalendáø akcí
Permakultura (CS) – plánované akce v roce 2005
F 1. – 14. 4. … Úplný kurz permakulturního designu – Brdárka
Více informací: www.alter-nativa.sk
F 8. – 10. 4. … 5P – Cejle (u Jihlavy)
Smíšená výsadba genofondového sadu a živého plotu.
Kontakt: Jana Kotouèková, tel. +420 721 862 692, [email protected]
F 3. – 5. 6. … 5P – Buèany (u Trnavy)
Budování struktury – zelená støecha.
Kontakt: Viliam Šimek, Povraznícka 13, 811 05 Bratislava,
tel.+421 (0) 903 717 782, [email protected]
F 1. – 3. 7. … Konvergence Permakultury (CS) – Blažov
Kontakt: Kútniky-Blažov 143, 629 01 Dunajská Streda,
tel. +421 (0) 315 523 939, Arpád +421 (0) 907 717 269,
Zita +421 (0) 907 765 707, [email protected]
Po skonèení konvergence: Exkurze po slovenských permakulturních
projektech.
Kontakt: Alena Suchánková, +420 549 248 111 [email protected]
F 20. – 24. 7. … Design pozemku ZŠ Seèovce
Kontakt: Marcel Suško, Záhradná 70/7, 076 61 Višòov, okr. Trebišov,
SR, tel. +421 (0) 566 783 535, [email protected]
F 2. – 4. 12. … 5P Mikulášské – Buèany (u Trnavy)
Již tradièní nepracovní setkání pøátel permakultury, na kterém se bude
mimo jiné pøipravovat kalendáø akcí na rok 2006.
Kontakt: Viliam Šimek, Povraznícka 13, 811 05 Bratislava,
tel.+421 (0) 903 717 782, [email protected]
Prosíme všechny zájemce, aby se vždy a dostateènì dlouho pøed zaèátkem
akce ohlásili na kontaktní adresu a vyžádali si aktuální a upøesòující informace
ohlednì konané akce. Také mùžete oèekávat úèastnický poplatek na
nìkterých akcích.
Ekozahrady – vytváøení
pøírodní harmonie
3denní intenzivní kurzy ekozahradního designu pro zaèáteèníky
i zkušené zahrádkáøe. Dozvíte se
na nich vše potøebné o zakládání
a navrhování pøírodì pøátelských
zahrad. V cenì kurzu je i chutnì
a odbornì pøipravená makrobiotická strava. Zaèíná se ve ètvrtek
v 19:00 a konèí v nedìli v 17:00.
Organizátoøi a lektoøi: Jaroslav
Svoboda a Kvìtoslava Svobodová. Cena tøídenního kurzu vèetnì
stravy: 3.500 Kè.
Aktuální informace o místu
konání, datum konkrétního kurzu
a cenu za ubytování najdete na
stránkách www.ekozahrady.com.
Informujte se na volná místa.
Minimální poèet úèastníkù 15,
maximální 20.
Více informací:
[email protected]
736 227 694
www.ekozahrady.com
Permakultura (CS)
je mezinárodní nevládní organizace, sdružující èleny z Èech, Moravy, Slezska
a Slovenska. Vznikla jako obèanské sdružení v roce 1997.
Cíle
Podmínky èlenství
• propaguje a rozšiøuje myšlenky PK
• sdružuje absolventy PK kurzù
• garantuje kvalitu a úroveò odborných lektorù vyuèujících na
PK kurzech
• garantuje dodržení mezinárodnì uznaného programu kurzù
a tím zajišuje i uznání absolventských osvìdèení v zahranièí
• zprostøedkovává kontakty s ostatními národními asociacemi
PK a dalšími subjekty
• zprostøedkovává výmìnu praktických zkušeností a ovìøuje
pøevzaté struktury a systémy v našich zemìpisných podmínkách
• zprostøedkovává pøístup k novým informacím
• informuje o výrobcích a technologiích, které vznikly podle
PK principù
Èlenství vzniká:
• pøímo, po absolvování Úplného
kurzu permakulturního designu
• se souhlasem rady – vyplnìním pøihlášky (fyzická osoba)
• na návrh rady se souhlasem Valné hromady
(právnická osoba)
Èlenství je øádné, pokud èlen platí èlenské pøíspìvky, je dosažitelný a spolupracuje.
Èlenský pøíspìvek èiní 500,– Kè/Sk roènì.
Je možné pasivní èlenství za 100,– Kè roènì.
Organizace zaplatí èlenský pøíspìvek 1 800,– Kè
roènì. Za stejnou cenu je možné bioregionální èlenství – minimálnì ètyøi zájemci v jednom regionu.
Kontakt
v ÈR: Permakultura (CS)
Lipová 20
602 00 Brno
e-mail: [email protected]
v SR: Patricia Èernáková
1. mája 30, 050 01 Revúca
tel.: +421 (0) 907 167 907
e-mail: [email protected]
èes èasop
is
koper slove
n
mak
ultu ské
ry
èíslo 4, roèník 1, zima 2004
Redakce:
Lenka Krteèek Kvasnièková,
Laco Švec
Adresa:
Lenka Kvasnièková, Žitná 23, 621 00 Brno,
[email protected]
Sazba:
Laco Švec
Ilustrace:
Milan Suchánek, Marianna Ružièková
Tisk:
Nakladatelství Mravenec, Brno
Pøíští èíslo:
Pøíjem materiálù do 31. 3. 2005
Vydává:
Permakultura (CS),
c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno
Evidováno MK ÈR pod ev. èíslem MK ÈR E 15078
Tištìno na recyklovaném papíøe.