journal 1/2009 - Lafarge Cement a.s.
Transkript
JOURNAL L A F A R G E C E M E N T 01/2009 TECHNOLOGIE DODATEČNĚ PŘEDPJATÉHO BETONU V TEORII I PRAXI str. 6–9 TEMELÍNSKÉ ITTERSONY JSOU NEJVYŠŠÍ A NEJLEPŠÍ str. 24–27 obsah str. 6–9 aktuality Lafarge aktuálně 2–3 téma Program úspor Excellence 2008 – jednoznačný úspěch 4–5 technologie 6–9 materiály Technologie dodatečně předpjatého betonu v teorii i praxi Sklo pro stavebnictví 10–11 referenční stavba Lávka pro cyklisty v Lovosicích 12–13 zajímavá stavba Nová knihovna láká více návštěvníků 14–15 ekologie Čištění odpadních vod se stále zdokonaluje 16–17 EU a stavebnictví Evropské finance pomáhají při obnově památek 18–19 konstrukční milníky Cesty k mostním obloukům 20–21 stopy architektur y Funkcionalismus našel v Čechách živnou půdu 22–23 betonové unikáty Temelínské Ittersony jsou nejvyšší a nejlepší 24–27 trendy Trendy spotřeby cementu 28–29 str. 12–13 summar y 29 str. 14–15 str. 20–21 str. 22–23 str. 24–27 LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 1/2009 ročník 6 vychází 4x ročně, toto číslo vychází 31. 3. 2009 vydavatel: Lafarge Cement, a. s., 411 12 Čížkovice čp. 27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Mgr. Milena Hucanová, Lucie Franková, MBA šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A. fotografie: Lafarge Cement, a. s., VSL SYSTEMS (CZ), Ltd., doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc., IZOLAS, spol. s r. o., INSKY spol. s r. o., Skanska Štětí, Vědecká knihovna Hradec Králové, zámek Loučeň, Ing. Jan Ferenc, Studijní a dokumentační centrum – vila Tugenhat – Ing. Jan Hanuš, ČEZ, PPP Pardubice design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel ...::: aktuality Lafarge Vážení přátelé, minulý týden, přesněji začátkem března, jsem měl dovolenou. Byla zima, na velké části území republiky byl stále ještě sníh a teplota stále ještě pod nulou. Vzpomněl jsem si na podobné předchozí „normální“ zimy, které byly v roce 2005 a 2006. A podíval se na prodeje za leden a únor. Byly zhruba stejné jako letos, ale značně nižší než ve stejných měsících roku 2007 a především roku 2008. Dva poslední roky byly výjimečné ve dvou ohledech – již zmíněné velmi mírné zimy a abnormální růst celé ekonomiky a tedy i stavební výroby. Možná jsme se trochu příliš „namlsali“. A do toho teď finanční a ekonomická krize s nesporným negativním vlivem i na stavební výrobu. Často s našimi odběrateli diskutujeme o tom, jaká bude letošní stavební sezóna. Řada z nich je více či méně skeptická. Mluví o propadu 5 a více procent proti roku 2008. I my jsme často tázáni na to, jak vidíme letošní rok. A zatím si stále netroufáme jednoznačně odpovědět. Na jedné straně člověk ze všech stran slyší slova „krize“, „pokles“, „propad“ a podobně, na druhé straně je stále ještě normální zima a stavební výroba jen za rok 2007 vzrostla o téměř 7 %… Klíčové podle mého názoru letos bude, jak se zachovají banky, tedy do jaké míry podpoří či omezí financování firem a projektů. Platební neschopnost několika slabších podniků bez možnosti získání alespoň překlenovacích úvěrů za rozumných podmínek může vyvolat řetězovou reakci. Pro stavební průmysl pak bude velmi důležitý přístup státu k veřejným zakázkám především v oblasti infrastruktury. Tedy uvidíme. My jsme úspěšně a hlavně bez úrazu zakončili nejnáročnější období v roce – zimní opravy, na kterých se i letos podílelo kromě našich zaměstnanců i několik stovek externích pracovníků. Jsme připraveni velmi pružně reagovat na jakýkoliv vývoj ve stavebnictví a především společně s vámi hledat řešení, jak tuto turbulentní dobu přečkat bez větších šrámů a ztrát. Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a člen představenstva LAFARGE 01/2009 1 aktuality Lafarge :::... Nová čistička odpadních vod v provozu Ještě před koncem minulého roku se podařilo uvést do provozu novou čističku odpadních vod. Její parametry splňují dnešní normy a na konci ledna 2009 byl zahájen roční zkušební provoz, během kterého se budou jednotlivé parametry optimalizovat. Díky oddělení Průmyslové informatiky se podařilo i to, že se většina údajů přenáší do centrálního řídicího systému závodu a umožní tak využít výhody při vyhodnocování provozu i při diagnostice poruch. Na snímku je vidět záběr ze školení, které prováděla firma Envipur před uvedením čističky do provozu. Zimní opravy ukončeny Pravidelné zimní opravy výrobních zařízení proběhly v termínu od 2.1. do 23.2. Délka zimních oprav byla prodloužena oproti původnímu plánu o necelé 3 týdny, důvodem byl velmi nízký odbyt cementu v měsících lednu a únoru. S ohledem na úsporu nákladů, se pak dokončovaly opravy s omezeným počtem dodavatelů. Zimních oprav se zúčastnilo zhruba 170 pracovníků včetně externích firem. Během oprav nedošlo k žádnému úrazu. Rozsah oprav byl zaměřen zejména na zvýšení spolehlivosti linek. Jako vždy byla vylepšena některá zařízení s ohledem na bezpečnost práce, ve vztahu k životnímu prostředí a omezení hlučnosti. Rypadlo Liebherr R984C se představuje Pro posílení přímé těžby suroviny v lomu a po dobrých zkušenostech s rypadlem Liebherr R984 se vedení společnosti Lafarge Cement, a. s. rozhodlo pořídit v řadě již druhé 120tunové rypadlo Liebherr, tentokrát typu R984C. Společnost tím částečně nahradí těžbu pomocí trhavin, což přinese nejenom snížení hlučnosti, ale i 50% úsporu v nákladech na provádění trhacích prací a menší seismické zatížení okolní zástavby. Přestože všechny odstřely byly monitorovány a naměřené hodnoty nepřekračovaly normami povolené limity pro okolní zástavbu, společnost upouští od těžby trhavinami a přiklání se spíše k přímé těžbě velkým rypadlem vybaveným rozrývacím trnem. Na základě zkušeností z provozu stávajícího rypadla byly na novém R984C provedeny některé změny, došlo zejména k zesílení základního ramene a násady. Stroj má silnější motor, větší rypné a řezné síly a lopatu většího objemu. Nové rypadlo nahrazuje původní R984 zakoupené pro přímou těžbu v roce 1998. Původní rypadlo bude odprodáno dodavateli nového stroje. 2 LAFARGE 01/2009 ...::: aktuality Lafarge Ocenění za alternativní paliva Při vyhlášení a předávání celoročních cen Skupiny Lafarge na Mítinku Cement Operational Comittee v Káhiře stanula i naše cementárna na pomyslných stupních vítězů – získala 2. místo v kategorii Plant Mastery and Industrial Cost za největší meziroční zvýšení substituce (náhrady) klasických paliv palivy alternativními. Substituce v naší cementárně v roce 2008 činila doposud nejvíce v celé naší historii. Finanční výsledky Lafarge Cement, a. s. I přes pokles poptávky zaznamenaný zejména během 4. čtvrtletí roku 2008 v souvislosti s nastupující recesí vstoupí rok 2008 do historie Lafarge Cement, a. s. jako rok velmi úspěšný. Prodané objemy cementu se opětovně vyšplhaly na svá historická maxima, což se projevilo v celkových tržbách meziročním nárůstem na úrovni 5 %. Dalším faktorem s výrazným pozitivním vlivem na roční výsledek bylo efektivní využití pecní linky. Při provozování pece bylo dosaženo obdobných hodnot využití a spolehlivosti jako v předcházejícím roce, který byl v této oblasti mimořádně dobrý. Kromě toho se zejména díky masivnímu využití alternativních paliv opětovně podařilo meziročně snížit průměrné náklady na palivo o cca 9 %. Proti výše uvedeným skutečnostem po celý rok působil obecný nárůst cen vstupů, např. u elektrické energie, jakožto jedné z nejvýznamnějších složek nákladů na výrobu cementu, jsme zaznamenali meziroční nárůst ceny o 11 %. Provozní výsledek hospodaření tak v kontextu kombinace výše uvedených faktorů překonal svou loňskou hodnotu o necelá 2 %. Díky prudkému oslabení kurzu české koruny vůči euru v závěru roku byly eliminovány veškeré kurzové ztráty z první poloviny roku a celý rok poté nakonec skončil kurzovým ziskem. Podtrženo, sečteno – celkový, k datu zveřejnění tohoto článku ovšem dosud neauditovaný výsledek hospodaření Lafarge Cement, a. s., vzrostl oproti předcházejícímu účetnímu období o více než 5 %. Skupina pomáhá při prevenci AIDS Skupina Lafarge pomáhá v oblastech postižených AIDS při prevenci a léčení tohoto vážného onemocnění. Nedávno sestavila mapu míst – center pro léčení a preventivní aktivity v oblasti nejvíce zasažené AIDS – subsaharských výrobních jednotkách (sub-Saharan African BUs). Centra nabídnou vzdělávání a informace o AIDS a dále se budou zabývat diagnostikou a léčením potřebných. Od roku 2001, kdy odstartoval program lékařských kontrol (HIV/AIDS control program) a byla zavedena bezplatná terapie pro všechny zaměstnance Lafarge a jejich rodiny v postižených oblastech, se úmrtnost snížila na polovinu. Kromě toho tisíce lidí v komunitách žijících v okolí závodů Lafarge v Ugandě, Nigérii a na Malawi získaly prospěch z preventivních a léčebných programů programů (HIV/ AIDS Care and Treatment Programs), které realizují partnerské zdravotnické organizace jako je USAID and GTZ. V závodech Skupiny působí také „výchovní pracovníci“, kteří podněcují kolegiální diskuse o rizicích a léčení AIDS a poskytují informace. Nyní byl program lékařských kontrol rozšířen o edukativní projekt zaměřený na malárii, ve fázi přípravy je program orientovaný na chronické a degenerativní nemoci a nemoci z povolání. Do preventivních programů jsou zainteresovány obchodní jednotky v jižní Africe, Kamerunu, Nigérii, Zimbabwe, Zambii, Keni, Ugandě, Tanzanii, Beninu a v Malawi. Mítink v Paříži Komise složená z akcionářů, zainteresovných úřadů a občanů (stakeholders) se sešla v závěru minulého roku v Paříži s výkonnou komisí Skupiny Lafarge (Group’s Executive Committee), aby mohly být prodiskutovány otázky dalšího rozvoje v souvislosti s trvale udržitelným managementem. Na programu byl obchodní kodex spojený s prezentací nového tréninkového plánu, vztahy s místními akcionáři nebo souvislosti klimatických změn s trvale udržitelnými konstrukcemi. Mítink byl také příležitostí pro diskusi o plánu těžby mořského kameniva v Británii, o rozšíření závodu Hima v Ugandě nebo o studii zaměřené na přetrvávající imise. Stranou nezůstaly ani plány pomoci oblastem postiženým ničivým zemětřesením v Číně. Od roku 2003 se komise složená z desítky expertů na stavebnictví, životní prostředí, zdraví a průmysl setkává s managementem dvakrát ročně. Prodej v Itálii dokončen Skupina završila odprodej dvou cementáren a dvanácti betonárek italské cementářské společnosti Sacci k 31. 12. 2008. Společnost Sacci dlouhodobě působí na italském cementářském a betonářském trhu, vlastní tři cementárny, mlýn a 31 betonáren. Po dokončení obchodu s Lafarge se dostává na čtvrtou pozici v Itálii. Obě skupiny vážou dlouhodobé vztahy a spolupráce bude pokračovat i v budoucnosti. Skupině Lafarge bylo nabídnuto jedno křeslo v představenstvu společnosti Sacci. Ukončení Lafarge aktivit v Itálii nebylo vůbec jednoduché, zvlášť vzhledem k růstu, který zajistil italský tým od roku 1996. Nicméně Skupina zde měla celkem izolovanou pozici a díky omezené možnosti se dále v Itálii rozšiřovat zůstala se dvěma výrobními závody na italském trhu relativně malým hráčem s malou synergií s industriální sítí Lafarge v Evropě. Ukončení aktivit v Itálii je také součástí strategie, jejímž cílem je navýšení cash fow. Plán Excelence 2010 stanovil cíl zvýšit objem volných prostředků o jednu miliardu eur a zajistit další růst skupiny. LAFARGE 01/2009 3 téma :::... Program úspor Excellence 2008 – jednoznačný úspěch Závěrečnou zprávu o programu Excellence 2008 nedávno v Paříži přednesl předseda představenstva a generální ředitel Skupiny Lafarge Bruno Lafont. Vyhlášení Excelence 2008 bylo reakcí na závěry finančních analytiků, ze kterých vyplývala jistá míra skepse, zda Skupina Lafarge bude schopná precizně řídit svoje náklady. Proto Skupina dala závazek finančním trhům v podobě cílených úspor, a to především v režijních nákladech. Plánovaných úspor dosáhla, a navíc je mírně překročila. Na otázky nejen o programech Excellence odpovídá finanční ředitel Lafarge Cement, a. s., Bc. Jan Mencl. Program Excellence 2008 se zaměřil na snižování nákladů. Jak se dařilo tento plán splnit v Akciové společnosti Lafarge Cement? Program Excellence 2008 hodnotím jako jednoznačně úspěšný, stejně tak je vnímán na regionální i světové úrovni. My jsme v programu Excellence 2008 v úrovni zisku z běžných aktivit (z angl. COI), což je v našem účetnictví provozně hospodářský výsledek, generovali úspory ve výši 117 milionů korun. Oproti původnímu závazku 77 milionů korun jsme tedy plánované úspory překročili o více než 50 procent. Jednalo se o úspory napříč všemi druhy nákladů, u variabilních se to týkalo především palivového mixu, u ostatních režijních nákladů pak administrativy. Program byl zaměřen na úsporu všech nákladů bez rozdílu, i když obě jeho části mají svůj „leitmotiv“. Zatímco u Excellence 2008 to byly náklady režijní, druhý díl – Excellence 2010 – se primárně orientuje na fixní náklady. Rozhodujícím indikátorem je však celková úspora nákladů, jednotlivé organizační jednotky proto „hledají“ úspory ve všech oblastech nákladů a není podstatné, v které z nich realizují největší objemy úspor. Zavádění úspor může vyvolat určitou nevoli uvnitř firmy, jakou metodu jste zvolili? Klíčem k úspěchu byla jednak důsledná kontrola všech nákladových položek a dále včasná identifikace rozdílů – možných úspor a zavedení korektivních opatření. Hledání prostoru pro spoření prostoupilo celý „management cyklus“ od plánování, průběžného hodnocení až k úpravám finančního plánu v průběhu roku. Nešlo přitom ani o nějaké neznámé položky, ani o náhle škrty v rozpočtu, ale o poctivou a precizní práci při sledování a plnění programu. Metodika hodnocení plánu úspor byla připravena na úrovni Skupiny pro všechny oblasti nákladů. Vstupní data pro plán úspor si zajišťuje každá obchodní jednotka samostatně podle místních podmínek. Objemy úspor vzešly z výpočtů podle metodiky a naše cementárna se Skupině zavázala k jejich splnění. Program Excellence 4 LAFARGE 01/2009 2008 byl tříletý cyklus, během něhož jsme identifikovali další možnosti pro zeštíhlování nákladů, a tak jsme mohli naše roční plány navýšit. Jaké cíle si klade program Excellence 2010? Tento program je volným pokračováním Excellence 2008. Skupina Lafarge se chce dál věnovat úsporám nákladů a ukázat, že je má pod kontrolou. Kromě toho se Skupina hodlá zaměřit na tvorbu volných peněžních prostředků. Cílem Excellence 2010 bude jak snižování fixních nákladů, tak především maximalizace cash flow. Skupina totiž potřebuje v roce 2009 zvýšené množství volných peněžních prostředků, což souvisí s investiční politikou, v jejímž rámci byla dokončena akvizice Orascom Cement (skupina cementáren působících na Blízkém a Středním východě). Velká investice s sebou nese nutnost následně splácet půjčky. ...::: téma V kontextu změn po celém světě jsou nároky na cash flow ještě vyšší, proto např. platí stop na nové investiční projekty. Jak je cementárna připravena plnit nadcházející plány úspor? Jsme si vědomi, že cesta redukce nákladů není nekonečná, což ostatně vyplývá i z návrhů, které jsme připravili pro Excellence 2010. Dokonce se dá říci, že úspory v letošním roce reálně oscilují kolem nuly a že vidíme jako příznivější období teprve rok 2010. Jednou z možností, jak dosáhnout úspor fixních nákladů za podmínek klesajícího využití linek, je např. zaměření se na využití vlastních zdrojů. V praxi to znamená, že omezíme činnosti, které jsou v době kulminující výroby zajišťovány externě. Prostor ke zlepšení nabízí podle mého názoru i oblast zásob. Bez toho, abychom uvedli provoz do jakéhokoli rizika, je možné vlastní zásoby optimalizovat. Nemůžeme si dovolit neúměrně vysoké zásoby a v nich vázané finance. V oblasti pohledávek a závazků máme stanovená jasná pravidla a nemůžeme si dovolit kompromisy. S vyšší potřebou cash flow se nutně přesouváme od prosté redukce nákladů k efektivnímu vynakládání finančních prostředků, tedy k optimalizaci výdajů. Hospodářské výsledky Akciové společnosti Lafarge Cement za posledních 36 měsíců byly nejúspěšnější v řadě od roku 1990. Jaká jsou finální čísla za rok 2008? V roce 2007 jsme v úrovni hospodářských výsledků atakovali hranici Finanční výsledky celé Skupiny Lafarge za rok 2008 jsou rovněž velmi pozitivní. Provozní výsledek hospodaření meziročně vzrostl o 9 %, za čímž kromě růstu prodejů (o 8 %) stojí rovněž významné úspory nákladů dosažené v rámci interního programu nákladových úspor Excellence 2008. Již tradičně byl i v roce 2008 výsledek ovlivněn především hospodařením největší divize Cement, která 350 milionů korun a v roce 2008 jsme ji dokonce překonali. Minulý rok ve srovnání s tím předchozím můžeme hodnotit jako úspěšný jak vzhledem k vývoji, tak i proto, že nastupovala dnes již všudypřítomná finanční krize. Realizovali jsme jak nárůst tržeb u prodejů vlastních výrobků a služeb, tak i nárůst hospodářských výsledků. K tomu přispěl faktor nečekaně zvýšených prodejů a kladnou roli sehrála pochopitelně i mírná zima v roce 2007–2008. V kontextu zmíněných událostí byl rok 2008 z mého pohledu nečekaně úspěšný. Jaké byly objemy prodejů výrobků? Objemy našich prodejů odrážely růst poptávky, a to jak v regionu střední Evropy, tak především v tuzemsku. Trend zvýšených prodejů kulminoval v prvním čtvrtletí, odběry ve zbývajících čtvrtletích kopírovaly vývoj krize. Do jaké oblasti putovaly v roce 2008 nejvyšší investice? Výraznou část, zhruba 70 procent objemu investičních prostředků, jsme nasměrovali do ryze obnovovacích projektů a do projektů za účelem zvýšení produktivity a kvality. Nezapomněli jsme ani na prioritu Skupiny, kterou je oblast bezpečnosti práce, kam jsme investovali zhruba devět milionů korun. Nad rámec těchto oblastí jsme i díky kulminující poptávce uvedli do provozu na počátku stavební sezóny novou balicí a paletizační linku. V druhé polovině roku byly další investiční projekty směřující do nárůstu kapacit v kontextu nastupující krize dočasně utlumeny. vykázala celkový meziroční nárůst provozního výsledku hospodaření o 19 %. Naproti tomu obě další divize zaznamenaly meziroční pokles – výsledek divize Betonu a kameniva poklesl o 14 %, divize Sádra vykázala pokles o 69 %. Význam absolutního příspěvku jednotlivých divizí k celkovému výsledku Skupiny dokresluje níže uvedená tabulka. Provozní výsledek hospodaření Lafarge Group (v milionech EUR) Divize 2007 2008 Cement 2 481 2 964 růst / pokles 19 % Beton a kamenivo 721 623 –14 % –69 % Sádra 116 36 Ostatní –76 –81 – CELKEM 3 242 3 542 9% LAFARGE 01/2009 5 Jak se hospodářské ukazatele promítají do možností cementárny rozvíjet dárcovství? Naše sponzorské aktivity, které se zaměřují na sociální oblast, životní prostředí a nejbližší obce, mají ve finančním plánu své místo. Jejich konečná alokace se řídí jasně stanovenými pravidly. Rozhodně neplánujeme zastavovat projekty, které jsme již dříve identifikovali jako potřebné. Jaké změny ve finančním plánu si vynutila krize? Není pochyb o tom, že jsme v turbulentní době, kdy jsou změny na trhu takřka na denním pořádku. Finanční plán na letošní rok vznikal v posledním čtvrtletí a je zřejmé, že nemohl zachytit skutečnosti ze sklonku roku a z prvních měsíců roku 2009. Ukázkovým příkladem jsou očekávané a realizované objemy výroby a prodejů. Finanční plán budeme podobně jako v jiných letech revidovat na jaře po začátku stavební sezóny. Umožňuje hospodaření firmy udržet nastavené sociální programy vůči zaměstnancům? Domnívám se, že ano. Dokládá to i nezmenšená úroveň příspěvků zaměstnavatele na sociální programy, což je ostatně zakotveno i v platné kolektivní smlouvě. Podívejme se ještě jednou na náklady, jak celkově hodnotíte tuto oblast? Snižováním variabilních nákladů jsme dokázali částečně tlumit nárůst cen energií a paliv, což je pro nákladovou oblast cementářského průmyslu alfa a omega. Hledali jsme i recept na stlačení ostatních variabilních nákladů, především přísad do cementu. Proto jsme se zaměřili na vývoj výrobků, které umožňují při zachování užitných vlastností modifikovat přísady v duchu úspor. U fixních nákladů jsme zaznamenali růst nákladů souvisejících s údržbou zařízení, nicméně tyto náklady se ukázaly jako efektivní výdaj, který potvrdila jak excelentní mechanická spolehlivost pecní linky, tak i bezproblémové zajištění zvýšeného prodeje. Na oblast režijních nákladů se management zaměřuje již poměrně dlouhou dobu a právě snížení těchto nákladů bylo hlavním motorem úspěchu společnosti v programu Excellence 2008. technologie :::... Technologie dodatečně předpjatého betonu v teorii i praxi 1. část Aplikace technologie dodatečného předpínání přináší stavebníkům mnoho výhod, z nichž nejdůležitější spočívá v možnosti aktivně změnit rozložení vnitřních sil v konstrukci a tím docílit optimálního návrhu nosné konstrukce. Cílem tohoto příspěvku, který se skládá ze dvou částí, je přiblížit tuto technologii širší odborné veřejnosti. Druhý díl bude zaměřen na jednotlivé předpínací systémy, zejména na vícelanové předpínací systémy se soudržností a jednolanové předpínací systémy bez soudržnosti. Podstata a vývoj předpjatého betonu Podstata přenosu zatížení železobetonovým (nepředpjatým) prvkem spočívá v tom, že výztuž přenáší tahová a beton tlaková napětí, která jsou výsledkem působení vnějšího zatížení. Také v předpjatém betonu přenáší výztuž tahová napětí, navíc je však napnuta přes betonový prvek, takže vnáší do betonu přídavná tlaková napětí, viz obr. 1. Ta mohou být potom využita jako tlaková rezerva při přenosu zatížení, čímž se lépe využije schopnosti betonu přenést poměrně velká tlaková napětí a eliminuje se nevýhoda jeho nízké pevnosti v tahu. Z této myšlenky se pravděpodobně zrodila prvotní koncepce předpjatého betonu – plné předpětí a požadavek vyloučení tahů v betonu. Z obr. 1 je zřejmé, že předpjatý beton je beton, do nějž byly výztuží záměrně vneseny vnitřní síly takové velikosti a rozložení, že napětí způsobené vnějším zatížením je zčásti nebo zcela vyrovnáno. Připomínáme, že působení výztuže v železobetonové konstrukci je pasivní v tom smyslu, že výztuž pouze vzdoruje tahům vyvozeným vnějším zatížením. Naopak výhoda a krása předpjatého betonu spočívá v možnosti aktivně změnit rozložení vnitřních sil v konstrukci. Aktivní role předpětí vynikne ještě výrazněji, nahradíme-li předpínací výztuž soustavou sil působící po délce nosníku, kterou se budeme snažit přímo o vyrovnání účinků např. stálého zatížení, viz obr. 2 (a). Při tomto pojetí předpětí lze při návrhu zejména staticky neurčitých konstrukcí uplat- nit vynalézavost, důvtipnost a tvůrčí schopnosti inženýra. Výhody návrhu předpětí metodou vyrovnání zatížení se plně projevují zejména u složitých prostorových konstrukcí, u kterých napomáhají správnému pochopení chování konstrukce a přenosu zatížení. Tuto skutečnost lze ilustrovat na příkladě předpjaté bodově podepřené desky na obr. 2 (b). Jak je zřejmé ze schematického obrázku, přenášejí kabely v poli zatížení do sloupových pruhů. Kabely ve sloupových pruzích pak přenášejí toto zatížení z pole do sloupů a nahrazují tak obvodové trámy. Kabely v poli mohou být částečně či zcela nahrazeny betonářskou nepředpjatou výztuží. V mezním stavu platí pro předpjatý beton stejný princip jako v železovém betonu – vnějšímu momentu Obr. 1 Rozložení napětí po mimostředně předpjatém průřezu 6 LAFARGE 01/2009 ...::: technologie Obr. 2 Vyrovnání účinků zatížení (a) nosník (b) deska (případně síle a momentu) vzdoruje dvojice vnitřních sil (beton, ocel) na určitém rameni. Statické působení a výhody předpjatého betonu Jedním z hlavních rozdílů v působení železového a předpjatého betonu je schopnost předpjatého prvku odolávat většímu zatížení před vznikem trhlin. Díky tlakové síle v betonu vyvozené předpětím jsou po vzniku trhlin při stejné úrovni vnějšího zatížení v předpjatém prvku trhliny méně rozvinuty a jsou menší šířky. Předpětí je možné navíc navrhnout tak, že se trhliny např. při odlehčení proměnného zatížení uzavřou. Pro dlouhodobá (stálá) zatížení pak získáme konstrukci bez trhlin. To má význam především pro snížení nebezpečí koroze výztuže. Další rozdíl opět souvisí se vznikem trhlin, kdy dochází k výraznému poklesu tuhosti prvku. Znamená to, že předpjatý prvek je tužší a důsledkem toho má menší protažení (v případě ohýbaných prvků průhyby). Proto můžeme při stejných požadavcích na mezní průhyby navrhovat předpjaté konstrukce štíhlejší, s menší výškou průřezu a větším rozpětím. Se zmenšující se výškou průřezu dochází k snížení vlastní tíhy, což vede nejen k úsporám materiálu, ale i k možnosti dalšího zvětšování rozpětí. K úsporám materiálu dochází i na příčné výztuži, neboť jak je známo z teorie pružnosti, se zvyšujícím se tlakovým normálovým napětím se snižuje hlavní napětí v tahu. Předpjatý prvek je rovněž velmi houževnatý a má vysokou tažnost, protože energie potřebná k porušení prvku je relativně veliká. V případě prvků vyztužených stejnou výztuží je mezní únosnost železobetonového i předpjatého prvku prakticky stejná. Stavba parkovacího domu v Pardubicích, kde technologii dodatečného předpínání dodávala firma VSL Prvky by tedy těsně před kolapsem unesly stejné zatížení. U železobetonového prvku, resp. konstrukce by však muselo před dosažením vysokého napětí ve výztuži dojít k výraznému rozvoji trhlin a k velkým protažením, resp. průhybům, což však není možné z hlediska použitelnosti prvku, resp. konstrukce. Má-li být výčet rozdílů předpjaté a železobetonové konstrukce úplný, musíme zmínit rovněž odlišnosti v kvalitě výztuže a ve výrobním procesu, z nichž vyplývá, že na rozdíl od železobetonu působí v předpjatém prvku napětí (od předpětí) ještě před vnesením vnějších zatížení. Velmi významnou zvláštností nevídanou u jiných stavebních konstrukcí pak je možnost předpětím aktivně ovlivnit rozložení vnitřních sil v konstrukci. Materiály pro dodatečně předpjatý beton Kromě tradičních materiálů, jako je beton a nepředpjatá (tzv. betonářská či měkká) výztuž, jsou základními materiály předpínací výztuž a injektážní malta. Přestože je v současné době možné jako předpínací výztuž použít LAFARGE 01/2009 7 vysokopevnostní lana z nekovových materiálů, zejména z umělých vláken na bázi uhlíku, v praxi se používá prakticky výhradně tradiční předpínací výztuž z předpínací oceli. Požadovaných vlastností předpínacích ocelí se dosahuje chemickým složením a speciálními postupy výroby. Z hlediska chemického složení jde o nelegované nebo nízkolegované oceli se zvýšeným obsahem uhlíku (až 0,9 %). V závislosti na technologii výroby tak lze dosáhnout pevnosti v tahu až okolo 2000 MPa, předpínací ocel však nelze svařovat. Nejpoužívanějším typem předpínací výztuže je u dodatečně předpjatých betonových konstrukcí v současné době lano složené ze sedmi drátů. Lano se skládá z přímého centrálního drátu, kolem kterého je do šroubovice svinuto šest drátů. Výhodou lan je snadnější předpínání většího počtu drátů naráz. Uspořádání vnějších drátů do tvaru šroubovice navíc zlepšuje soudržnost lana s injektážní maltou či betonem. Vnitřní pnutí vznikající v drátu tvářením, tepelnými procesy či mechanicky jejich splétáním do lan lze odstranit popouštěním nebo stabilizováním. Při popouštění technologie :::... se drát zahřeje na 350 až 400 °C a poté se pomalu ochlazuje. Popouštěná lana či dráty mají zvýšenou mez úměrnosti i mez 0,2, která dosahuje až 85 % pevnosti. Popouštěním dochází rovněž k částečné redukci tzv. relaxace výztuže (relaxace způsobuje v čase úbytek napětí v oceli zatížené neměnným deformačním zatížením – protažením). Při stabilizování je kromě ohřevu do výztuže navíc vnášeno tahové napětí způsobující protažení až 1 %. U stabilizovaných lan je tak možné dosáhnout zvýšení meze 0,2 až na 90 % pevnosti a redukci relaxace výztuže až o 70 %. Proto se stabilizovaná lana označují jako „lana s nízkou relaxací“. Některé normy uvádějí pro popouštěnou a stabilizovanou předpínací výztuž také mírně zvýšené pevnosti oproti nepopouštěné výztuži. Injektážní malta slouží u dodatečně předpjatého betonu k vyplnění kabelových kanálků. Tím se vytvoří v okolí výztuže alkalické prostředí, které chrání předpínací výztuž proti korozi. Soudržností injektážní malty s předpínací výztuží se navíc od okamžiku injektáže zabezpečí spolupůsobení betonu a výztuže a tedy přenos změn předpětí do betonu. Na kvalitu injektážní malty je kladena řada požadavků. Malta musí být dostatečně tekutá, aby vyplnila při injektáži celý objem kanálku, v průběhu tuhnutí se však nesmí odlučovat voda, aby nedošlo k vytvoření dutin a korozi výztuže. Z důvodu zajištění soudržnosti s předpínací výztuží musí mít malta dostatečnou pevnost a nesmí se smršťovat. Nesmí rovněž obsahovat nadměrné množství chloridů, dusičnanů a dalších látek způsobujících korozi. Složení injektážní malty je dáno speciálními technologickými předpisy. Obecně jde o směs vody, cementu a přísad pro zvýšení tekutosti (snížení obsahu vody) a stability. Vodní součinitel se pohybuje okolo 0,5. Technologie předpjatého betonu Předpínací výztuž rozlišujeme podle její soudržnosti s betonem. V případě předpínací výztuže se soudržností musí být zajištěn přenos předpínací síly z výztuže do betonu po celé její délce. Předpínací výztuž bez zajištěné soudržnosti se kotví výhradně prostřednictvím kotevního zařízení. Taková výztuž se nazývá volná předpínací výztuž. Zřejmě nejvýznamnější rozdělení předpjatého betonu je rozdělení na beton předem předpjatý a dodatečně předpjatý. U předem předpjatého betonu (strunobeton) se nejdříve napne a dočasně zakotví předpínací výztuž a teprve potom dojde k betonáži prvku do ocelové formy nebo na dlouhé dráze. Po zatvrdnutí betonu se výztuž uvolní, čímž dojde k vnesení předpínací síly do betonu, přičemž je výztuž kotvena soudržností s betonem. Je zřejmé, že v případě předem předpjatého betonu je soudržnost výztuže s betonem podmínkou realizace předpětí. U dodatečně předpjatého betonu se nejdříve vybetonuje nosný prvek a po jeho zatvrdnutí se napne a trvale zakotví předpínací výztuž prostřednictvím kotevního zařízení. Základním pojmem pro dodatečně předpjatý beton je předpínací kabel, který se používá pro označení samostatné předpínací jednotky (nazývané též předpínací vložka), a to buď samostatného drátu či lana, nebo častěji skupiny drátů nebo lan. Rozeznáváme tak předpínací systémy jednolanové, vícelanové a vícedrátové. V současné době se používají kabely sestávající běžně z 3–19 lan, v některých případech ale např. až z 55 lan. Kabely vytvářené skupinou paralelních drátů se u nás v současné době již nepoužívají, v zahraničí jsou doposud používány ojediněle. Předpínací jednotkou bez speciálního označení může být i předpínací Obr. 3 Základní prvky předpínacích systémů pro dodatečné předpětí, adaptace podkladů DYWIDAG 8 LAFARGE 01/2009 Záběr ze stavby Národní technické knihovny v Praze 6, foto VSL tyč či skupina tyčí. Při předpínání kabely se dodatečně předpjatý beton dále dělí na kabelobeton, u něhož se kabely vedou v předem připravených kabelových kanálcích uvnitř nebo vně betonového průřezu konstrukce (např. v dutině), a ovíjený beton, kde je předpětí vyvozeno ovinutím předpínací výztuže po povrchu konstrukce (válcové nádrže a trouby). U dodatečně předpjatého betonu je možné použití obou typů předpínací výztuže – se soudržností i bez soudržnosti. Soudržnost se přitom zajišťuje injektováním kabelových kanálků vedených uvnitř betonového průřezu. Nejčastěji používané předpínací systémy se soudržností jsou vícelanové a tyčové. Volná předpínací výztuž může být vedena uvnitř betonového průřezu, tzv. vnitřní volná předpínací výztuž, nebo vně betonového průřezu konstrukce, tzv. vnější volná výztuž. Jako vnitřní volná předpínací výztuž se nejčastěji používají jednolanové kabely bez soudržnosti, v praxi často nepřesně nazývané „monostrandy“. Vnější volná výztuž se v praxi nazývá „volné kabely“ nebo „vnější předpětí“ a je většinou tvořena vícelanovými kabely. Při návrhu předpjaté betonové konstrukce není typ předpínací výztuže jedinou a postačující informací týkající se vyztužení, se kterou projektant pracuje. S předpínací výztuží souvisí kotevní zařízení a celá řada detailů, Obr. 4 Vizualizace předpínacího systému SOLO s průsvitem ...::: technologie Národní technická knihovna v Praze které dohromady tvoří předpínací technologii. Právě v těchto významných detailech se liší předpínací systémy nabízené na trhu různými firmami, např. VSL, Freyssinet, DYWIDAG, SKANSKA DS, CCL, BBR, NAPKO. Jednotlivé technologie a typy dodatečně předpjatého betonu se samozřejmě vzájemně liší. Ve druhém dílu tohoto článku podrobně popíšeme nejčastěji používané systémy, a to vícelanový předpínací systém se soudržností a jednolanový předpínací systém bez soudržnosti. Kromě těchto systémů se pro dodatečně předpjatý beton používají i předpínací systémy využívající předpínací tyče a předpínací systémy s vnější volnou výztuží. Příklad realizované konstrukce Řada z nás spojuje předpjatý beton především s mostními konstrukcemi. Snad právě proto uvedeme jako ukázku praktického použití předpjatého betonu konstrukci budovy. Jde o stavbu Národní technické knihovny v Praze. Na rozdíl od kontroverzního „blobu“ architektonické kanceláře Future systems byl projekt i stavba Národní technické knihovny na okraji zájmu médií, přestože bezesporu patří k technicky i architektonicky zdařilým projektům a svými technickými parametry je stavbou zcela výjimečnou. Za možnost prezentovat v tomto příspěvku základní technické údaje a fotodokumentaci této stavby vděčím firmě PPP, spol. s r.o., která je autorem projektu nosné konstrukce, zejména pak Ing. Milanu Mužíkovi, kterému tímto děkuji. Stavba Národní technické knihovny v Praze 6 – Dejvicích byla dokončena v roce 2008. Budova půdorysného tvaru čtverce se zaoblenými rohy má tři podzemní a šest nadzemních podlaží. V podzemních podlažích jsou Pohled na část dokončené konstrukce umístěny sklady knih, parking a technické zázemí. V nadzemních podlažích jsou situovány kavárny, přednáškový sál, prostory pro výstavy a volné výběry knižních fondů, studovny, učebny a administrativa knihovny. Jak už jsme zmínili, je objekt knihovny v mnoha ohledech stavbou výjimečnou. Pozornost si zcela určitě zaslouží nosná železobetonová pohledová konstrukce horní stavby s částečně předpjatými stropními konstrukcemi navrženými pro rozpon 15 x 15 m. S nosnou konstrukcí také úzce souvisí vytápění a chlazení objektu řešené ve stropních deskách. Originální a se statikou nosné konstrukce korespondující je rovněž nápad architekta přenést izolinie průhybů stropních konstrukcí do barevného ztvárnění podlah. Pro modulové uspořádání sloupů 15x15 m byly stropní konstrukce navrženy jako hřibové, dodatečně předpjaté. Desky tl. 0,3 m jsou nad sloupy zesíleny hlavicemi tvaru komolého kužele. Hlavice mají průměr 5 až 6 m a celkovou tloušťku nad sloupem 0,8 až 1,0 m. Desky jsou navrženy převážně na užitné zatížení 7,5 kNm-2. Objekt půdorysných rozměrů cca 75 x 75 m je navržen bez vertikální dilatace. Vzhledem k umístění tří komunikačních jader po obvodu objektu byly tyto tuhé prvky horizontálně odděleny od stropních konstrukcí pomocí dilatačních spár s modulárními kluznými ložisky. Tím bylo docíleno vnesení tlakové síly do stropní konstrukce. Pro dodatečné předpětí stropních desek v obou směrech byly navrženy kabely se čtyřmi lany v plochých ocelových kanálcích. Předpínací lana EN 138-79 mají průměr 15,7 mm, pevnost 1570/1770 MPa a nízkou relaxaci. Tyto kabely byly rovněž použity pro předepnutí táhel zavěšeného stropu v atriu. Pro dodatečně předpínané stropy byl navržen beton C 30/37. Pro nejvíce zatížené sloupy LAFARGE 01/2009 9 byl použit beton C 50/60. Ve spodní stavbě je navržena klasická železobetonová monolitická konstrukce pro rozpony 7,5 x 7,5 m. Objekt je založen na hřibové základové desce. Autorem projektu spodní stavby je Helika, a. s. Ukládání předpínací výztuže, dodatečné předpínání a injektáž nemá běžně vliv na rychlost výstavby. Zde však byla rychlost výstavby ovlivněna náročnou koordinací požadavků na pohledové betony a na současné ukládání betonářské výztuže, předpínací výztuže a BKT modulů pro vytápění a chlazení objektu. I přesto se zhotoviteli podařilo provádět betonáže jednotlivých stropů v taktu 1 měsíce. Výstavba nosné konstrukce včetně založení trvala od ledna 2007 do prosince 2007. V nosné konstrukci celého objektu je uloženo 19 300 m3 betonu. Stavba Národní technické knihovny v Praze prokázala, že použitím předpětí v monolitických konstrukcích budov je možné splnit veškeré architektonické a dispoziční požadavky a realizovat velmi estetické a ekonomické konstrukce. O tom svědčí i další realizované předpjaté konstrukce dle projektů projekční kanceláře PPP, spol. s r. o. Jako příklady lze uvést KOC Nový Smíchov, Hala Sazka, Parkovací dům v Pardubicích, OC Chodov – západní část a další. Tyto konstrukce zcela jednoznačně uspěly v tvrdé tržní konkurenci. Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc., SCIA CZ, Scientific Application Group, Brno, Czech Republic VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí, Brno, Czech Republic Literatura Navrátil, J., Předpjaté betonové konstrukce. 2. vydání, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2008 materiály :::... Sklo pro stavebnictví Jen stěží si lze představit dnešní architekturu bez použití skla. Dobré izolační vlastnosti a stále větší požadavky na denní světlo předurčují sklo jako ideální konstrukční materiál pro současné stavby. Za pět tisíc let, které nás dělí od vzniku prvních skleněných perliček, prošlo sklářství ve světě i u nás pozoruhodným technologickým, řemeslným i výtvarným vývojem. Nikdy ale nebyla výroba skla poznamenána tolika převratnými objevy jako ve druhé polovině 20. století. Sklo se zasloužilo o rozvoj vědy a techniky a proměnilo tvář architektury. Výroba skla Sklo se vyrábí ze sklářského (křemičitého) písku. Křemen má teplotu tání kolem 2000 °C, proto se při výrobě přidávají alkalické látky, například soda a potaš, které snižují teplotu tání na asi 1000 °C. Protože alkálie snižují odolnost skla vůči vodě, což je obvykle nežádoucí, přidává se také oxid vápenatý, který tuto odolnost zlepšuje. Sklo vyrobené pouze z čistého kysličníku křemičitého (křemene) se nazývá křemenné sklo. Oproti běžným sklům neabsorbuje ultrafialové záření a má velmi vysokou teplotu tání (kolem 1650 °C). Takové sklo je dobré pro baňky halogenových žárovek nebo různé součásti ultrafialových světelných zdrojů. Křemenné sklo se díky své vysoké teplotě tání daleko hůře vyrábí a výroba spotřebuje více energie, proto je výrazně dražší než běžné sklo příměsové. Může být vyrobeno natolik čisté, že stovky kilometrů skla jsou transparentní na infračervených vlnových délkách, čehož se používá v optických vláknech. Pro sběratelské a šperkařské účely se těží drahokamové odrůdy křemene a sbírkové ukázky křemene. Pro šperkařství se získávají zejména mikrokrystalické křemeny (jaspis, achát) a vysoce kvalitní čiré a nepopraskané záhnědy, křišťály, citríny a ametysty pro výrobu brusů. Ornamentální sklo saten dekor autor IZOLAS, spol. s r. o., Pavel Vlasák Vlastnosti skla Z hlediska chemického složení je sklo beztvarý podvojný křemičitan. Vzniká tavením kyseliny křemičité se solemi kovů, z nichž se žárem vypuzuje kyselina a nahrazuje se kyselinou křemičitou, vedle níž zůstává podstatnou součástí skla kysličník sodnatý nebo draselnatý. Materiál se rychle zchladí a nemá dost času na zformování regulérní krystalové mřížky. Čisté sklo je průhledné, ale nepropouští UV záření (tedy světlo o vlnové délce nižší než 400 nm), je relativně pevné, odolné proti opotřebení avšak je velmi křehké. Tyto vlastnosti mohou být modifikovány nebo i úplně změněny přidáním jiných sloučenin, případně tepelným zpracováním. Jakou barvu máš… Vlastnosti, ale především vzhled skla lze ovlivnit přidáním různých kovů při výrobě. Kovy a oxidy kovů jsou přidány do skloviny během výroby. Například přidáním olova nebo barya je sklo víc ,brilantní‘, protože zvýšený index lomu způsobuje mnohem víc odrazů, zatímco bor může být přidán pro změnu teplotních a elektrických vlastností. Oxid thoria dá sklu velmi vysoký refrakční index, takové sklo je pak vhodné k výrobě vysoce kvalitních čoček. Přidáním většího množství železa pak sklo dokáže absorbovat infračervenou energii; tato vlastnost se hodí pro tepelně absorbující filtry pro filmové 10 LAFARGE 01/2009 Dům Pánů z Lipé, Brno – izolační dvojskla, autor IZOLAS, spol. s r. o., Jan Jarka projektory. Potřebujeme-li sklo, které absorbuje UV určité vlnové délky (biologicky škodlivá ionizující radiace), přidáme cer. Jak mangan, tak selen může být použit v malých koncentracích na dekolorizaci skla, nebo ve vyšších koncentracích na dodání červené barvy. Malé koncentrace kobaltu (0,025–0,1 %) dávají modré sklo. Oxid cínu s oxidy antimonu a arzénu produkuje neprůhledné bílé sklo, poprvé použité v Benátkách k výrobě imitace porcelánu. Použití dvou až tří procent oxidů mědi způsobí tyrkysovou barvu. Čistá kovová měď dokáže zabarvit sklo do neprůhledné, velmi tmavé červené barvy. Nikl, podle koncentrace, produkuje modré, fialové nebo i černé sklo. Přidáním titanu vzniká žluto-hnědé sklo, a tak bychom mohli ve výčtu pokračovat. Do taveniny se ale mohou přidávat i vzácné kovy, jako jsou stříbro a zlato. Rovněž metoda, jakou je sklo zahřáto a zchlazeno, může barvy zásadně ovlivnit. Často se proto objevují nová zbarvení skla a nová využití díky nově prozkoumaným vlastnostem. Stavební sklo: Rozmanitost a účelnost Podle technologie výroby se stavební sklo dělí na sklo ploché, lisované, skleněná vlákna a pěnové sklo. Nejpočetněji zastoupenou druhovou skupinou je sklo ploché (tažené a lité, válcované, tvrzené, tabule rovné a ohýbané). Patří sem vrstvené ...::: materiály Danube House, Praha – extra čiré sklo Diamant, autor IZOLAS, spol. s r.o., Pavel Vlasák tepelně izolační sklo, protisluneční, protihlukové, bezpečnostní, protipožární (použití na okna, dveře, stěny) a prosklené rámové konstrukce (skleníky, průmyslové stavby), výplně fasádních panelů a také skleněná stavební mozaika na dekorační obklady. Nejpoužívanější ve stavebnictví jsou výrobky z lisovaného skla – skleněné tvárnice (plné nebo duté – ty byly vynalezeny v r. 1887), tvarovky (čtvercové, kulaté) pro sklobetonové konstrukce a výplně, skleněné střešní tašky, dlaždice a kruhové čočky (podlahy, ploché střechy, stropy, vlysy). Profilované stavební sklo může být opatřeno drátěnou vložkou a zhotovují se z něj stěny nebo parapety. Skleněná vlákna jsou základem pro další početnou skupinu stavebních materiálů na bázi skla – skleněnou vlnu, izolační rohože, lepenky a provazce. Tabulové pěnové sklo je materiálem pro izolace střech, podlah, stropů a stěn (použito bylo např. při stavbě československého pavilonu na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958). Automatizovaná výroba plaveného skla Float ve Sklo Unionu Teplice v Řetenicích přinesla vynikající materiál pro stavby s prosklenými fasádami architektům, ale také automobilovému průmyslu. Kam s ním? Použití druhu skla záleží především na tom, jakému účelu bude výrobek sloužit. Správným výběrem zasklení lze snížit náklady na vytápění, zajistit příjemné klima v místnosti, redukovat hlukovou zátěž a rovněž zabránit nadměrnému ohřívání prostor slunečními paprsky. K výše zmíněným účelům používáme izolační skla. Skládají se ze dvou nebo více tabulí plochého skla, jejichž vzdálenost je vymezová- na různě širokými distančními profily. Ty jsou plněny vysoušecím prostředkem, který zabraňuje vzniku vlhkosti a kondenzaci vodních par, skla jsou pak spojena organickým trvale plastickým tmelem. Izolační skla musejí splňovat základní vlastnost, a tou je zvýšená tepelná izolace a tedy co největší snížení ztrát tepla. Technologickým standardem se stala izolační skla s pokovenou vrstvou. Kombinací skel lze získat zvukově izolační, protisluneční, protipožární, bezpečnostní a další skla. Protisluneční skla mohou být vyrobena jako skla probarvená ve hmotě (mají vysokou absorpci slunečního záření) nebo skla s měkkou (magnetické pokovení jedné strany skla vzácnými kovy) či tvrdou vrstvou pokovení (jedna tabule základního a jedna protislunečního skla). Bezpečnostní a lepené sklo Bezpečnostní sklo může být vyrobeno buď jako tepelně tvrzené (kalené), nebo vrstvené (lepené). Kalené sklo je tepelně zpracované floatové sklo, které po procesu kalení získá nové rozložení vnitřního napětí. Po ohřátí na teplotu okolo 620 °C a následném rychlém ochlazení vzduchovou sprchou zůstane vnitřní část teplá, kdežto na povrchu dochází k prudkému ochlazení. Po tomto procesu kalení, neboli tvrzení skla, zůstane uvnitř tažné pnutí, zatímco na povrchu vznikne tlakové napětí. Takto opracované sklo je čtyřikrát pevnější než běžné ploché sklo. Lepené (vrstvené) sklo se skládá ze dvou nebo více tabulí skla, spojených vysoce elastickou polyvinyl-butyralovou (PVB) fólií. Fólie může být čirá, matná, zvukově izolační, barevná LAFARGE 01/2009 11 nebo s různými motivy (Colorprint). Moderní technologie dnes umožňují potištění fólie libovolným motivem dodaným zákazníkem v digitální podobě, a to barevně i černobíle. V případě mechanického namáhání, např. nárazu ostrým předmětem, dojde sice k destrukci skleněných tabulí, nikoliv však PVB fólie. I přes rozbití si tabule z lepeného skla uchovává určitou odolnost, například proti vniknutí. Různou kombinací skel, jejich tloušťky a počtu fólií se dají vyrobit pochozí skla, skla s odolností proti průrazu a průhozu a také neprůstřelná skla. Budova Apollo II., Bratislava – izolační dvojskla a barvená, kalená skla SERALIT, autor IZOLAS, spol. s r. o., Ing. Valeš Ohýbání skla I když na první pohled se to zdá nemožné, sklo se dá i ohýbat. Běžně se dají se ohýbat skla tloušťky od 2 do 12 mm (i více) a rozměrech 1,5 x 2,6 metru. Ohýbaná skla se vyrábějí v elektricky vytápěných ohýbacích pecích a s řízeným ohřevem a chlazením a jsoutvarována do požadovaného ohybu na speciálních formách. Celý proces ohřevu a chlazení je řízen tak, že ve výsledném ohnutém skle není žádné zbytkové vnitřní pnutí. Dalším opracováním se z nich dají vyrobit skla bezpečnostní, izolační apod. Sklo je jedinečný stavební materiál, uplatnitelný téměř všude, s nesmírně ceněnou vlastností, a tou je průhlednost spojená s lehkostí a šarmem. Je architektonickým a uměleckým artefaktem, který mnozí tvůrci pokládají za hozenou rukavici jejich invenci, kterou stojí za to zvednout. Soudobá moderní architektura velkých staveb skleněným prvkům opravdu přeje. Vidíme to na každém kroku. referenční stavba :::... Celkový pohled na lávku v Lovosicích Lávka pro cyklisty v Lovosicích Přes třicet metrů dlouhá lávka pro cyklisty a pěší překlenuje v Lovosicích frekventovanou silnici I/30, její výstavba přišla na pět a půl milionu korun a umožňuje chodcům bezpečný a bezbariérový přechod. Generálním dodavatelem stavby byla společnost INSKY Ústí nad Labem, divize Lovosice, středisko dopravní stavby a mosty. Lávka sestává ze tří částí. Střední část tvoří mostní prefabrikovaný segment, který byl vyroben ve firmě SKANSKA Prefa a. s., provozovna Štětí a přepraven speciálním návěsem na místo určení. Pro dvě krajní monolitická pole byl čerstvý beton také namíchán v provozovně Štětí. Instalace středového prefabrikátu Konstrukce lávky Lávka je založena na svislých a šikmých (tahových) mikropilotách, které jsou ukončeny základovými patkami. Do základových patek jsou vetknuty podpěry – na každé straně táhlo a vzpěra, které vytvářejí podpěrný systém mostovky. Zatímco střední část mostovky je prefabrikovaná, krajní části mostovek mezi koncem táhla a vzpěrami jsou monolitické. Mostovka je opatřena železobetonovu římsou k uchycení ocelového zábradlí. Přechodové oblasti jsou skloubeny vrubovými klouby, které jsou na každé straně spojeny s přechodovými deskami, resp. přechodovými zídkami. Příslušenství lávky tvoří povrchové odvodnění, vnitřní a vnější hydroizolace a ocelové zábradlí. Lávka je napojena na stávající komunikace – chodníky v Lovosicích. Délka přemostění je 30,1 m, délka mostu dosahuje 36,3 m, délka nosné konstrukce má 32,5 m. 12 LAFARGE 01/2009 Samozhutnitelný beton v hlavní roli Na celou lávku byl použit samozhutnitelný beton, který navrhl Ing. Jan Tichý, CSc. Jednalo se o beton třídy C 35/45 XF4. Skutečná pevnost ztvrdlého betonu byla 58 MPa a odolnost povrchu betonu proti působení vody, mrazu a CH.R.L. metodou A byla u jednoho vzorku z monolitické betonáže 224,9 g/m2, obsah vzduchu v čerstvém betonu ...::: referenční stavba Ukládání samozhutnitelného betonu 4,5 % a rozlití 760 mm, u druhého vzorku 233,8 g/m2, obsah vzduchu 4,8 % a rozlití 760 mm. Pro výrobu betonu všech částí byl použit cement CEM II/A-S 42,5 R z akciové společnosti Lafarge Cement, vodní součinitel byl 0,43. Čerstvý beton pro krajní části byl dovážen autodomíchávači z provozovny Štětí do Lovosic – cca 35 km, doprava trvala cca 45 minut. „Unikátní na monolitické části bylo to, že sklon mostovky byl 8 %, přesto použitý SCC byl krásně zpracovatelný a nedocházelo k přetékání spodní části krajních bloků,“ řekl Ing. Jan Tichý, který zajišťoval technický dozor monolitické části betonáže. Postup při výstavbě Konstrukce lávky je řešena jako železobetonové vzpěradlo, jehož nosnou konstrukci tvoří náběhovaný nosník tvaru T, do kterého jsou vetknuty vzpěry a táhla. Výstavba lávky započala zemními pracemi, tedy výkopem základových jam na pravé a levé straně lávky, dále přišlo na řadu vrtání a injektáž celkem 12 mikropilot a pokládka dvou kusů prefabrikovaných táhel. Poté následovala příprava bednění a montáže výztuží pro vybetonování základových prvků a vzpěr. Po dokončení montáže těžké podpěrné konstrukce mostovky mohlo dojít k osazení prefabrikované části mostovky (dl. 9,0 m/21 tun) Detail úpravy povrchu mostovky na podpěrnou konstrukci za pomoci autojeřábu DEMAG AD 50. Další fází výstavby byla příprava bednění, montáž výztuže, betonáž levé a pravé části mostovky a celkové zmonolitnění železobetonové konstrukce. Po demontáži bednění a těžké podpěrné konstrukce lávky byly vybetonovány přechodové oblasti lávky (přechodové desky a zídky) a namontováno ocelové zábradlí. Pak už mohly být provedeny povrchové hydroizolace, úpravy pochozí části mostovky a reprofilace povrchových částí lávky. Železobetonová konstrukce byla ošetřena nátěrem antivandal (antigraffiti). Mostovka byla povrchově odvodněna, byla vybudována hydroizolace přechodových oblastí a základů lávky. S chodníky a komunikací propojili dělníci lávku pomocí zámkové dlažby. Stavbu završily terénní a vegetační úpravy, dokončovací práce a nezbytný úklid staveniště. Většina stavebních postupů, kromě pokládky prefabrikátu, byla prováděna za plného, nebo jen částečně omezeného provozu na silnici I/30 – Lovosice–Ústí nad Labem. Při stavbě došlo k jediné komplikaci, která si vyžádala nutnost sanace a reprofilace pracovní spáry mezi pravou vzpěrou a monolitickou částí pravé mostovky epoxido-polymerovým systémem STADO. Přeprava prefabrikátu speciálním návěsem na místo určení LAFARGE 01/2009 13 Ukládání samozhutnitelného betonu Údaje o stavbě Název stavby: Lávka pro cyklisty a pěší přes komunikaci I/30 v Lovosicích Zahájení stavby: 08/2008 Ukončení stavby: 11/2008 Investor: Město Lovosice za spoluúčasti Státního fondu dopravní infrastruktury Praha Generální projektant: Sudop a. s. Praha, projektové středisko Hradec Králové Zhotovitel: INSKY s. r. o. Ústí nad Labem, divize Lovosice: středisko dopravní stavby a mosty Tel.: +420 724 804 922 Fax: +420 475 258 023 www: inskylovosice.cz e-mail: [email protected] Dodavatel prefabrikátu: Skanska Prefa a. s., provozovna Štětí Spotřeba betonů: · mostovka – prefabrikát: C 35/45 XF4 – 8,9 m3 · mostovka – monolitická část: C 35/45 XF4 – 24,3 m3 Velikost středového prefabrikátu: délka – 9000 mm šířka – 3500 mm hmotnost – 23,2 tuny Spotřeba cementu CEM II/AS 42,5 R (Lafarge Cement, a. s.): 14 6O8 kg Dodavatel betonů: Holcim a. s. – provozovna Lhotka / Prosmyky Spotřeba betonů: základy: C 30/37 XA2 – 7,2 m3 vzpěry: C 35/45 XF1 – 4,6 m3 táhla: C 35/45 XF1 – 3,6 m3 mostovka – římsy: C 35/45 XF4 – 2,4 m3 přechodové desky: C 25/30 XF1 (2ba) – 1,8 m3 přechodové zídky: C 30/37 XF4 (2ba) – 3,0 m3 podkladní betony: C 25/30 XA2 – 12,6 m3 Délka lávky: 32 500 mm Šířka lávky: 3500 mm Průchozí šířka: 3000 mm zajímavá stavba :::... Studijní a vědecká knihovna vyrostla v těsném sousedství dvou nových budov hradecké univerzity Nová knihovna láká více návštěvníků Nová budova Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové začala vznikat už dávno předtím, než se o tyto veřejné instituce začal zajímat prezident. Možná je méně známá než virtuální nová Národní knihovna v Praze, ale je neméně pozoruhodná, a navíc skutečná. Vnitřní prostory jsou odlity z šedého betonu, který tvoří neutrální pozadí k výraznému barevnému řešení interiéru. Ke zrodu nové budovy Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK) přispěly tři příznivé okolnosti: výborné umístění, vynikající architektonický koncept a – jak prosvítá z poznámek insiderů – také ředitelství knihovny, které své záměry dokázalo prosadit a dotáhnout do konce. Ve tvaru písmene X Knihovna stojí na jižním okraji hradeckého historického jádra, v sousedství univerzitního kampusu, a není náhodou, že nejméně 55 procent návštěvníků knihovny jsou vysokoškolští studenti. Její čtyři křídla jsou poskládána do tvaru písmene X. V jejich průsečíku se nachází centrální hala. Budova SVK se tak stala novou dominantou města. Půdorys budovy je nápadem architekta Romana Brychty. „Přeškrtnutím pozemku se toto místo neruší, ale zviditelňuje. Budova je pevného tvaru a jasného postoje. Je to instituce, která dává okolí smysl a bod. Nepřevyšuje, nedominuje,“ řekl Roman Brychta. Pod architektonickým řešením je ovšem podepsáno sdružení Projektil, jež spolu s Brychtou tvoří architekti Adam Halíř a Petr Lešek. Jejich návrh uspěl mezi 62 návrhy přihlášenými do veřejné soutěže. Budova knihovny má pět nadzemních a jedno podzemní podlaží. Vestibul je prosvětlený, svobodomyslný prostor, ze kterého stoupá schodiště ke knihám ve volném výběru a ke studovnám. Volný výběr ve třetím podlaží je intimním prostorem hledání, studovny jsou centrem bádání ve světle. V severozápadním křídle jsou umístěny kanceláře, jihozápadní křídlo slouží skladům. Páté podlaží 14 LAFARGE 01/2009 severozápadního křídla je věnováno konferenčnímu sálu a učebnám. V podzemním podlaží jsou parkoviště a technické zázemí knihovny, v západní části je suterén napojen na zásobovací rampu. Kromě čtyř křídel a centrální haly nabízí navržené architektonické řešení k využití prostory tzv. noh. Tyto prostory byly od prvopočátku určeny pro literární kavárnu a galerii a jsou zcela nezávislé na provozní době knihovny. Konstrukční řešení Konstrukci budovy tvoří nosný železobetonový skelet se stropními deskami, podpíranými systémem železobetonových sloupů, stěnami vertikálních jader a obvodovými stěnami. Skelet získal v soutěži České betonářské společnosti titul Vynikající betonová konstrukce 2005–2006. ...::: zajímavá stavba Beton je pak využit i v interiérech knihovny; všechny vnitřní prostory jsou odlité z šedého betonu, který tvoří neutrální pozadí k výraznému barevnému řešení interiéru. Na budově nezaujme jen její tvar, ale celý exteriér. Její plášť je tvořen z litého šedého betonu, který podtrhuje dynamičnost a čitelnost tvaru. Plášť je perforován kulatými okny zvolenými pro jejich schopnost vytvořit intimní a soustředěné vnitřní prostředí. Okna jsou nepravidelně rozmístěna podle vnitřních prostor. Velká prosklení na koncích ramene osvětlují hlavní prostory knihovny, poslední patro se studovnami je osvětleno membránovými světlíky. Projekt nezapomněl ani na motorizované návštěvníky knihovny. Parkování je vyhrazen jižní otevřený sokl, jenž je zastřešen rastrem sítí, který bude v budoucnu porostlý celoročně zeleným břečťanem odolným vůči zplodinám. Parkoviště má kapacitu 100 míst. ny knihoven u nás i ve světě. Chceme být víc než jen instituce, která půjčuje knihy.“ Tento záměr se daří naplnit, v knihovně se konají pravidelné kulturní akce, výstavy a přednášky. „Během prvních pěti měsíců jsme zjistili, že na naše akce chodí dvakrát více návštěvníků než na podobné pořady ve staré budově,“ říká E. Svobodová. „O naše prostory mají zájem i další organizace. Záměr vybudovat živý kulturně vzdělávací organismus se naplňuje.“ by měla knižní fond bez problémů ochránit před stoletou povodní. Výstavbu nové budovy SVK plánovalo její vedení přes deset let. O realizaci bylo rozhodnuto v roce 2001, kdy byla zařazena do investičního plánu ministerstva kultury (investice dosáhla výše téměř 395 milionů korun). Základní kámen byl položen v říjnu 2004, zhotovitelem stavby se stala společnost VCES, a. s. Pro veřejnost byla nová budova SVK otevřena v září loňského roku. Více než milion svazků Dispozice nové knihovny umožní nabídnout velkou část fondu, zhruba 120 000 svazků, uživatelům ve volném výběru. Další knihy jsou umístěny ve skladištích nebo jako součást prezenčního fondu ve studovnách. Přímo v budově knihovny se nachází depozitář s kapacitou 750 000 svazků a v záloze zůstane i velká část depozitáře na Pouchově, kde je kapacitní rezerva zhruba na třicet Plány vítězného projektu Knihovnicko-informačního centra Foto: Projektil Architekti Pohled do relaxační zóny Nejvyšší patro se studovnami je osvětleno membránovými světlíky Architektonický koncept Studijní a vědecká knihovna je koncipována jako otevřený dům s volným přístupem. „Do knihovny může každý vstoupit a využívat základní služby bez registrace, kromě absenčních výpůjček,“ zdůrazňuje Eva Svobodová, ředitelka SVK. „Projdete si tak svobodně celou knihovnu, zjistíte, co se kde nachází. Ochranu dokumentů zajišťuje elektromagnetický zabezpečovací systém v kombinaci s kamerovým systémem a fyzickou ostrahou. Přejeme si, aby se nová knihovna stala místem setkávání, místem, kde lidé rádi pobývají. Je to nový trend větši- Galerie U Přívoru, vedle knihovnických služeb nabízí budova také konferenční sál s kapacitou 100 míst a literární kavárnu hradecké univerzity let. Přestože je rozsah fondu knihovny cca 1,2 milionu svazků, knihy z volného výběru má čtenář ihned, většinu fondů ze skladu v budově do jedné hodiny a jen na malé procento knih musí čekat do druhého dne. „Architekti odvedli dobrou práci, knihovna funguje po provozní stránce tak, jak jsme si představovali,“ chválí ředitelka Svobodová. „Drobné úpravy proti plánu byly nepodstatné, naši čtenáři je ani nepostřehli. Podařilo se hlavně vyřešit provoz tak, aby se čtenáři a knihovníci potkávali, ale aby se jejich cesty navzájem nekřížily. A to funguje výborně.“ Žádné knihy nejsou v podzemním patře a stavba LAFARGE 01/2009 15 Údaje o stavbě Název stavby: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové Investor stavby: Knihovnicko-informační centrum „U Přívozu“ SVK Hradec Králové Ocenění: Vynikající betonová konstrukce 2005–2006 Autoři: Projektil-architekti s. r. o., Praha, ve složení Roman Brychta, Adam Halíř a Petr Lešek Projektant: PRO KIC sdružení projektových ateliérů Projektil-architekti a Deltaplan Praha Zhotovitel: VCES, a. s., Praha Zastavěná plocha: 2950 m² Celkové náklady: 394,5 milionu Kč ekologie :::... Čištění odpadních vod se stále zdokonaluje Čistění odpadních vod doznalo od počátku tohoto století značného pokroku. Velká města a průmyslové podniky jako velké zdroje znečištění vody již mají své čistírny odpadních vod (ČOV) vybudované nebo rekonstruované. Přesto se do ČOV dále investuje, zejména do dalších stupňů čištění a zvyšování kvality čištění vod. Se vstupem do Evropské unie na sebe Česká republika převzala také závazek splnit do roku 2010 přísnější limity pro vypouštění škodlivých látek v odpadních vodách. Tyto limity jsou obsahem směrnice Rady EU č. 91/271/EHS a nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Zejména se jedná o dusíkaté látky. Přechodné období, během kterého musí ČR předepsané limity splnit, končí v roce 2010. Ukazatele čištění odpadních vod Na jednu stranu tedy nejsou ukazatele čištění odpadních vod v ČR vůbec špatné. Od roku 2003 se množství znečištění přitékajícího do ČOV prakticky nemění a vývoj produkovaného znečištění sledovaných škodlivých látek od roku 2003 stagnuje. „Vzhledem k tomu, že velké zdroje znečištění mají ČOV již vybudovanou nebo rekonstruovanou, je snižování vypouštěného znečištění pozvolnější, jelikož se týká menších zdrojů,“ konstatuje Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2007, zatím nejnovější, vydaná ministerstvem pro životní prostředí. Tatáž zpráva konstatuje, že zásobování pitnou vodou je uspokojující, na kanalizaci je připojeno zhruba 80 % obyvatel a podíl čištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace dosahuje téměř 96 %. Na druhou stranu však množství dusíkatých látek, fosforu a zejména halogenových organických sloučenin (označovaných AOX) působí, že většina povrchových vod u nás je zařazována do III. a IV. třídy znečištění, tzn. mezi znečištěné a silně znečištěné. Investice Investice do čistíren odpadních vod jsou proto stále jednou z priorit státní politiky ochrany životního prostředí. To se promítlo mj. do Operačního programu Životní prostředí, jehož prostřednictvím může ČR čerpat dotace z evropských fondů. Součástí tohoto programu, obhospodařovaného Státním fondem pro životní prostředí, je Prioritní osa 1 Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní. Do tří oblastí podpory – snížení znečištění vody, zlepšení jakosti pitné vody a omezování rizik povodní – budou mezi roky 2007 až 2013 rozděleny dvě miliardy eur (zhruba 55 mld. Kč), z toho na snížení znečištění vody připadají prakticky tři čtvrtiny této částky. Na financování projektů zaměřených na čistotu povrchových vod (většinou výstavby a rekonstrukce ČOV) se rovněž podílejí SFŽP, státní rozpočet a rozpočty krajů, měst, obcí a jejich sdružení a samozřejmě vlastníků či provozovatelů vodohospodářských zařízení. V roce 2007 bylo na území republiky provozováno 2065 čistíren odpadních vod. Počet ČOV s dalším odstraňováním dusíku anebo fosforu stoupl ze 48 v roce 2006 na 57. Celkem bylo v roce 2007 dokončeno sedm nových a rekonstruováno 22 ČOV s kapacitou nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO). K největším projektům posledních dvou let můžeme citovat např. rekonstrukci, rozšíření a intenzifikaci Ústřední čistírny odpadních vod v Praze za téměř devět miliard korun. Další významné projekty z poslední doby představují např. Zobrazení dat z čističky odpadních vod pro operátora Lafarge Cement, a. s. 16 LAFARGE 01/2009 ...::: ekologie Čistička odpadních vod výstavbu ČOV a kanalizace v Davli u Prahy (dokončena v lednu 2008), dokončení II. a III. etapy rekonstrukce kalového a plynového hospodářství ČOV v Aši v srpnu loňského roku, případně dokončení ČOV v Horním Slavkově na Karlovarsku loni v březnu. K největším investicím letošního roku mimo Prahu se bezesporu řadí rekonstrukce biologické ČOV v Pardubicích za 680 milionů korun atd. Projekt nové čističky Původní čistička odpadních vod postavená v roce 1975 jako součást tehdejšího kombinátu Čížkovická cementárna sloužila přes třicet let a už neodpovídala současným parametrům, protože její konstrukce byla zastaralá. Příprava projektu nové čističky odstartovala v roce 2005, kdy nejprve externí firma vyhodnotila tehdejší stav čističky a pomohla stanovit požadavky na výběrové řízení pro stavbu nové čističky. Z výběrového řízení, jehož se zúčastnilo pět firem, vzešla vítězně firma Vodka z Litoměřic. Ta musela splnit nejen požadavky, které pro novou čističku stanovil Krajský úřad Ústeckého kraje a Povodí Ohře v integrovaném povolení vydaném společnosti Lafarge Cement, a. s., ale musela také vyhovět řadě náročných kritérií, jako je například flexibilita zatížení, což znamená provoz v pásmu 30–120 % výkonu. „Při zimních opravách, popř. při realizaci větších projektů, kdy v cementárně pracuje řada externích firem, potřebujeme, aby čistička pracovala i na vyšší výkon spolehlivě,“ vysvětlil Ervín Pošvic, vedoucí investičního útvaru Lafarge Cement, a. s. Dvě stávající jímky doplnila třetí betonová nádrž, kterou postavila firma Vodka a zabudovala technologii stanovenou ve schváleném projektu. Tu dodala firma Envipur. Původní nádrž, nyní číslo tři, slouží k zachycení vody v případě trvalejších dešťů. Biocleaner pro Lafarge Cement, a. s. Nová čistírna odpadních vod, která nese označení Biocleaner, byla LAFARGE 01/2009 17 dokončena na sklonku roku 2008. Dne 27. 1. 2009 proběhlo místní šetření za účasti zástupců odboru životního prostředí Městského úřadu Lovosice, ze kterého vyplynulo, že čistička je schopna uvedení do zkušebního provozu, který bude trvat jeden kalendářní rok. Během dvanácti měsíců budou probíhat standardizované testy, které budou provádět jak externí oprávněné firmy, tak zástupci firmy Envipur. Výsledky testů poslouží k optimalizaci provozu čističky podle počtu lidí, kteří pracují v cementárně. Čistička je řízena systémem Siemens, který je napojen na řídicí systém závodu. V praxi to znamená, že všechny signály z ČOV přecházejí do centrálního velína, kde lze sledovat provoz průběžně a využít to i pro diagnostiku případných poruch. Uchovávaná data slouží k dlouhodobému vyhodnocení. Čistička je vybavena instrumentací od německé firmy Endress&Hauser pro měření kyslíku a průtoku vody. EU a stavebnictví :::... Evropské finance pomáhají při obnově památek Loučeňský zámek mohl skončit podobně neslavně jako řada jiných historických objektů u nás, využívaných po válce k hospodářským účelům, pro podnikovou rekreaci nebo ještě jinak. Ale neskončil – díky novým majitelům, ale také díky dotacím z Evropské unie. Zámek Loučeň byl privatizován v roce 2000 a bylo to poprvé od roku 1623, kdy byl prodán. Tehdy jej koupili Valdštejnové a to, že si zámek rod Valdštejnů a jeho následovníci (poslední byli Thurn-Taxisové) podrželi až do druhé světové války, bývá v porovnání s dějinami většiny českých šlechtických sídel vydáváno za znak důležitosti. Rekonstrukce byla rozdělena do dvou etap. V první byly vybudovány menší nové objekty pro kanceláře a ubytování zaměstnanců a infocentrum podle návrhu architekta Petra Záluského. Druhá etapa zahrnovala obnovu historických budov. Zámek, rybníky a komunikace se opravovaly podle projektu arch. Libora Kouříka, renovaci historických interiérů navrhl architekt Stephan Weeks. Revitalize barokního sídla Původně barokní zámek, jehož posledním všelidovým uživatelem byl Dopravní institut, koupila v roce 2000 akciová společnost Loučeň, a. s., a začala plánovat rozsáhlé opravy. „Rekonstrukce zámku byla nezbytná. Poslední velké opravy se zde uskutečnily na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a navíc nebyly provedeny nijak citlivě,“ říká Josef Suk ze společnosti Skanska CZ, která se ujala druhé a třetí etapy celkové obnovy objektu. Společný regionální operační program (SROP) byl souhrnným dokumentem zahrnujícím rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti (ty pokrývaly celé území České republiky s výjimkou hl. města Prahy), které mohly být v období 2004 až 2006 podporovány ze strukturálních fondů EU v rámci Cíle 1. SROP podporoval především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Celo- Peníze z Evropy Rekonstrukce zámku trvala šest let. Přišla na více než 140 milionů korun. Z toho dotace z evropských fondů činila 49 milionů korun a dotace ze státního rozpočtu 20,7 milionů. Zbytek zaplatil majitel zámku. Součástí náročné rekonstrukce byla i oprava a adaptace zámku pro výstavní a firemní účely. „O možnost získání evropských dotací jsme se zajímali už v roce 2003, věděli jsme, že vstoupíme do republikově k 3. lednu 2008 bylo do programu SROP předloženo 5700 projektů. Ve stavu realizace bylo 688 projektů, ukončeno 358 projektů a kompletně proplaceno bylo 1617 projektů. Ve Středočeském kraji byl v rámci SROP vyhlášen GS Program na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu zaměřený na podporu investičních projektů podnikatelů v cestovním ruchu. 18 LAFARGE 01/2009 Evropské unie a že budou vytvořeny dotační fondy na různé programy,“ říká Kateřina Bálintová, spolumajitelka zámku. „Nakonec jsme podali přihlášku do programu SROP na podporu rozvoje turistické infrastruktury. Podmínky tohoto programu a potřeby zámku se v něm výborně potkávaly.“ V rámci rekonstrukce byly ošetřeny krovy a vyměněna střešní krytina zámeckých budov – nahradila ji dvojitá bobrovka. Nově byla osazena okna a položeny podlahy ve všech 56 místnostech zámku. Nataženy byly nové rozvody vody a elektřiny. Celkem bylo opraveno přibližně 500 okenních křídel a přes 2000 m2 podlah. Byla instalována nová kuchyň a zámek dostal novou fasádu. Výstavní sály, obřadní síň i restaurace Do zrekonstruovaného zámku se vrátila část původního mobiliáře. Po jeho doplnění dalším historickým ná- Zrekonstruované nádvoří zámku Loučeň ...::: EU a stavebnictví Buxusový labyrint bytkem a četnými rodinnými upomínkami na rod Thurn-Taxisů (fotografie, osobní předměty příslušníků rodiny, obrázky malované kněžnou) byla otevřena zámecká expozice, která vrací chod zámku do doby kolem roku 1935. V rekonstruovaném zámku se v prvním patře nachází 14 výstavních sálů, v přízemí je obřadní síň se zázemím pro svatby a zámecká restaurace se salonkem. Obnovou prošel i tzv. Úřednický dům, vystavěný v roce 1834, jenž od roku 1979 dodnes slouží jako hotel. Nachází se zde rovněž kongresové a školicí centrum. Nesmíme ovšem zapomenout ani na anglický park, který je chloubou zámku. Začal jej sázet Karel Anselm Thurn-Taxis v první čtvrtině 19. století, a „poradcem“ mu nebyl nikdo menší než Jan Evangelista Purkyně. Dodnes se v parku nachází řada dendrologicky velice vzácných rostlin. Ale navíc se park chlubí unikátní sbírkou 10 bludišť a labyrintů, které podle návrhů slavného britského architekta Adriana Fischera vystavěla firma Zahradní architektura Martinov. Také znovunávrácení života do zámeckého parku pomohly bruselské prostředky. Zámek se zahradou byly po rekonstrukci otevřeny veřejnosti 7. července 2007. Od jara do zimy se zde konají nejrůznější kulturní a společenské akce, ať už jsou to tematické akce (např. návrat baroka), pošťácké slavnosti, jarmarky nebo divadelní festivaly. Loni, v prvním celém roce fungování zámku pro veřejnost, Loučeň navštívilo 72 tisíc lidí, mnohem více, než sami jeho vlastníci očekávali. Kateřina Bálintová tak naplňuje své heslo „Loučeň je zámek, kde to žije“. Letecký snímek zámku Loučeň LAFARGE 01/2009 Pohled do zámeckého parku Zámecká obřadní síň 19 konstrukce mostů :::... Gardský most či Pont du Gard je akvadukt ve Francii, který byl postaven za dob starověkého Říma. Je 49 m vysoký, až 275 m dlouhý a skládá se ze tří na sobě stojících arkád. Cesty k mostním obloukům Pokud začal člověk přemýšlet o překonávání překážek, jeho první myšlenkou nebyla křivka oblouku, ale přímka. Sáhl tedy do inventáře přírody a použil k překlenutí vodoteče třeba padlého stromu. Ten byl ovšem přímým předchůdcem mostního oblouku. Ve Francii mostní stavitelé na tuto skutečnost upozornili zajímavým způsobem: postavili železobetonový obloukový most, ale jako jeho souběžné součásti použili symbolicky neopracovaný kmen mohutného stromu. Dali tím vlastně najevo, že uznávají jakési prvenství přírody před činností člověka. Kamenné konstrukce Dnes je dost těžké přesně vystopovat, kde a kdy se objevil první oblouk jako stavební prvek. Ale jedno je jisté: měl svého předchůdce v nepravé klenbě. Šlo o soustavu kamenných kvádrů, které byly z obou stran vysunovány proti sobě, až se ve vrcholu setkaly. Příklady nepravých kleneb nacházíme ve starověkém Řecku i na Blízkém východě. Slavná éra oblouku a klenby měla však přijít před dvěma tisíci lety ve starověkém Římě. Přímo v hlavním městě římského impéria vznikla přes řeku Tiberu řada mostních obloukových konstrukcí, jejichž hlavním konstrukčním prvkem byl kámen. To je třeba případ mostu Mulviova. Patrně nejproslulejším příkladem římského mostního stavitelství je Tiberiův most v jihoitalském Rimini. Tento most z mramoru s něklika oblouky je zcela zachovalý. Okolí mostu bylo pietně upraveno a slouží dopravě dodnes. Římané stavěli obloukové mosty všude, kam dosáhla jejich moc: v Hispánii, Galii (tedy dnešním Španělsku a Francii) a také v severní Africe i Malé Asii. V samotné Itálii se dokonce připomíná obloukový most, který dal postavit během svého tažení kartaginský vůdce Hanibal. Římské akvadukty Ani velké řeky, jako byl Dunaj, Římany neodradily od stavby mnohaobloukových konstrukcí, jakou 20 LAFARGE 01/2009 Nejproslulejším příkladem římského mostního stavitelství je Tiberiův most v jihoitalském Rimini je např. ta u Turn Severinu. Vrcholná éra starověkého oblouku měla nastat s římskými akvadukty. Ten nejznámější je Pont du Gard na jihu Francie, kde však je u Ardeche kolosální skalní přírodní oblouk – jako by sama příroda kladla lidské činnosti svůj daleko monumentálnější protiklad. Ale římské akvadukty najdeme také ve španělské Segovii a Taragoně, středověkou napodobeninu akvaduktu lze najít v Portugalsku. Moravským romantickým stavitelům římský akvadukt nedal spát v areálu lednického parku, kde si místní šlechta dala postavit devítiobloukový kamenný akvadukt, který ale nikdy vodu nevedl, ač je dodnes vybaven mramorovým korytem. ...::: konstrukce mostů České země V českých zemích lze stopy prvního oblouku najít na pražském Vyšehradě nedaleko baziliky sv. Petra a Pavla v podzemí – jde o částečně zachovalý oblouk z tzv. klasového zdiva a patří do období románské architektury. Juditin vltavský most měl svůj vzor v jednom z nejstarších evropských románských mostů v bavorském Řezně. Stojí po mnoho set let až do dnešních dnů. Nelze opomenout ani raně gotický obloukový most přes Otavu v jihočeském Písku, a pak samozřejmě pražský most Karlův. Vývoj jeho stavby zachycuje dioráma v pražském Muzeu Karlova mostu. Své předchůdce měl Karlův most v Roudnici nad Labem. Před více než sto lety z roudnického kamenného biskupova mostu zbýval u železniční trati ještě poslední oblouk. Ale i starobylý roudnický most měl svého předchůdce – v jihofrancouzském Avignonu, kde přes řeku Rhônu vedou zbytky Bénézetova středověkého mostu. V tělese avignonského mostu je dokonce iniciátor jeho stavby Bénézet pohřben. Oblouk ovšem nesloužil jen v mostním stavitelství. Připomeňme existenci římských vítězných oblouků i jejich nejznámější napodobeninu v Paříži. Ale i v lednicko-valtickém areálu máme velký vítězný oblouk o mnohametrové výšce. Obloukové klenby Římané mistrně využívali třeba při stavbě Pantheonu přímo v Římě. Jako pojiva bylo používáno směsi z pucolánu, pojiva nesmírné trvanlivosti. Éra betonu V novověku nastává éra betonu, železobetonu, předpjatého betonu. Ale železné skopy mezi kamennými kvádry jsme našli i u mostů středověkých, naše nejstarší obloukové betonové mosty vyrostly v Přerově a v Hranicích na Moravě. Bohužel, Kamenný obloukový most v Žampachu oba mosty byly ve druhé světové válce zničeny. Nicméně v Praze existoval nejstarší experimentální betonový most brněnského profesora Ursínyho, a to na pražské národopisné výstavě koncem 19. století. Profesor Ursíny chtěl novou stavební hmotu – beton – vyzkoušet, a tak dal postavit z betonu obloukový betonový můstek, po kterém přecházely denně stovky a stovky návštěvníků, aniž by tušili, že jsou součástí zatěžovací zkoušky. Teprve po ukončení výstavy profesor Ursíny sdělil veřejnosti, že tento most byl zbudován z nové stavební hmoty. Podoba tohoto prvního betonového mostu v Čechách se zachovala v modelu s cimbuřím ve sbírce Stavební fakulty VUT v Brně. Praha se nicméně může pyšnit existujícím nejstarším obloukovým betonovým mostem v Libni na Elznicově náměstí, dokonce s pamětní deskou ing. Antonína Lose z roku 1896. Velké betonové obloukové mosty stojí samozřejmě ve Francii (např. Honfleur), ale i v Čechách. Nejproslulejší je Duhový sdružený obloukový most v Bechyni, který má navíc tu zvláštnost, že převádí dopravu jak silniční, tak železniční. Již dřevěná výztuž při jeho stavbě budila zaslouženou pozornost – ostatně o celé stavbě byl natočen dokumentární film. Velký obloukový most ze železobetonu stojí v Táboře, poslední velký železobetonový most s oblouky byl postaven u Lokte. Na původní prvorepublikové dálnici byl u Píště postaven obloukový most, jemuž se později dostalo ocelové nadstavby, takže je dnes mostem patrovým. Brněnský mostní odborník celosvětového významu prof. Jiří Stránský říká, že křivka – tedy i oblouk – patří do přírody ústrojněji než přímka. Proto oblouk slaví v mostním stavitelství svůj oprávněný návrat a renesanci. Kupodivu v jiném materiálu, než je beton – a tím je lepené dřevo použité v mnoha mostech, např. ve Slavkově u Brna, Kraslicích či ve Slavičíně. Železobetonovým mostům konkuroval kámen (použitý např. u Negrelliho viaduktu v Praze se 76 oblouky), cihla (most u brněnských Ostopovic), v železničním stavitelství převládla ocel (připomeňme aspoň bizarní „dvouhrbý“ most u Oldřichova). V silničním stavitelství však železobeton zůstává na prvním místě, jenže oblouk je dnes už používán jen zřídka. Odborná spolupráce: Doc. Dr. Dušan Josef, CSc. LAFARGE 01/2009 21 Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s Bubny. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu, v současné době druhým nejstarším pražským mostem přes Vltavu. Po svém dokončení měl 87 kamenných oblouků. Most je dlouhý 1110 m; do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy. Hlávkův most přes Vltavu a ostrov Štvanici spojuje Holešovice s Karlínem. Starší část mostu mezi Štvanicí a Novým Městem je ještě železné obloukové konstrukce, postavená v letech 1908–1910 a je zároveň posledním železným mostem v Praze. Druhá část mezi Štvanicí a Holešovicemi je již betonová, postavená v letech 1910–1911 podle plánů Ing. Františka Mencla a arch. Pavla Janáka. Silniční most v Libni na Elznicově náměstí z roku 1896. Most byl postaven za 35 dní architektem Antonínem Losem. Byl slavnostně otevřen 28. září 1896. Šlo o první silniční most z dusaného betonu v Čechách. stopy architektury :::... Interiér vily Tugendhat Zahradní fasáda vily Tugendhat v Brně Jídelní kout se spuštěným oknem foto: Ing. Jan Hanuš Funkcionalismus našel v Čechách živnou půdu Po první světové válce se česká architektura ocitla na rozcestí. Předchozí éra secese a historismu skončila a na počátku 20. let se objevily nové proudy. Mladší generace autorů nepřijala pochvalně snahy svých kolegů o výrazný dekorativismus s nacionalistickým podtextem. Inspirací jim byla tvorba brněnského rodáka Adolfa Loose, první projekty Švýcara Le Corbusiera, holandského hnutí De Stijl, sovětského konstruktivismu a německé školy Bauhaus. Architekti a teoretici umění ze spolku avantgardního umění Devětsil v čele s Karlem Teigem se shodli, že architektura nemá reprezentovat, ale sloužit čistě svému účelu. Cesta k funkcionalismu byla otevřena. Mladí architekti byli ovlivněni ikonami moderní doby – parníky, letadly, rychlíkovými vagony a inženýrskými stavbami. Nově se se zaměřili na funkčnost architektury a také sociální aspekty, které s architekturou souvisejí. Zejména v Praze a v Brně se stavěly malobytové domy. Ve Zlíně vznikly podle Baťova hesla „Společně pracovat, individuálně bydlet” kolonie malých rodinných domků se zahrádkami. Výhody nového slohu Funkcionalismus se výborně hodil pro stavbu továren, škol, administrativních budov, obchodních domů, nemocnic nebo lázeňských areálů. Zároveň vyhovoval nově vzniklé vyšší střední vrstvě, která se nebála experimentovat a chtěla se odlišovat od tradiční šlechty. Nejznámější vily z té doby jsou Müllerova vila od Adolfa Loose a vila Tugendhat v Brně. Müllerova vila vyrostla v letech 1928–1930 jako obytný dům pro Ing. Františka Müllera (spolumajitele pražské stavební firmy Kapsa – Müller). Spouatorem byl architekt Karel Lhota. I když budova navenek působí stroze funkcionalisticky, zajímavá je především vnitřní dispozicí. Jedná se o tzv. Raumplan – Loosův vynález – jednotlivé místnosti leží v různých výškových úrovních, kte- 22 LAFARGE 01/2009 Původní podoba interiéru Veletržního paláce ré jsou vzájemně propojeny schodišti. Do roku 1948 sloužila vila jako obytný dům, poté byla rodině Müllerových vyvlastněna. Stavební materiály Funkcionalističtí tvůrci dbali o zasazení objektů do krajiny. Typickými znaky funkcionalistické architektury jsou pásová okna tažená po celém průčelí staveb, bílá vápenná omítka a využití moderních materiálů, především železobetonu. Vnější forma budovy je podřízena účelu stavby a vnitřnímu prostoru. Česká forma funkcionalismu se nazývá „emocionální“. Zejména v teoretické sféře je totiž architektonická ...::: stopy architektury tvorba propojena s tvorbou básnickou. Umělci, kteří se sešli v Devětsilu (Jaroslav Seifert a Vítězslav Nezval), oslavovali moderní velkoměstské ulice a popisovali „magická města nové poezie“. Romantické životní pocity vyjadřovali otevřeným prostorem svých domů. Na příkladu projektu Osvobozeného divadla od Josefa Chochola (1926–1927) můžeme vidět, jak taková snaha přerostla doslova v prostorománii. Mnohé z tehdejších staveb zůstávají dominantami měst nebo městských částí. prostorů ve stavbách 20. století. Kromě veletržní expozice byla v paláci na podzim 1928 představena také Slovanská epopej, kterou Alfons Mucha daroval Praze. Ve 30. letech bylo v podzemí vybudováno kino, v přízemí restaurace a v šestém patře kavárna s vyhlídkou. Původnímu účelu sloužil palác do r. 1949 s přestávkou za okupace, kdy jej Němci mimo jiné používali jako shromaždiště Židů Mánes Funkcionalistickou budovou, která dnes slouží jako výstavní prostory, je Spolková budova SVU Mánes (nebo zkráceně Mánes) na Masarykově nábřeží v Praze. Na rozdíl od Veletržního paláce byla však s tímto cílem už budována. Bílý vertikální pavilon vypadá trochu jako molo čnící do Vltavy. Aby ne, když propojuje Masarykovo nábřeží se Slovanským ostro- Veletržní palác V roce 1925 se v pražských Holešovicích začal stavět palác pro Pražské vzorkové veletrhy na základě návrhu dvojice architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Palác byl dokončen v roce 1928 a ve své době to byla největší stavba funkcionalistického stylu na světě a v Praze první stavba tohoto nového stylu. Stavba byla zahájena v r. 1925. První „veletržní palác“, který ovšem Barcelonský pavilon ke Světové výstavě z roku 1929 od Mies van der Rohe, autora mj. vily Tugendhat v Brně. Někdy bývá také označován jako Německý pavilon. vem. Za dalším zajímavým příkladem funkcionalismu se musíme vypravit do pražské čtvrti Vršovice. Kostel sv. Václava od Josefa Gočára a Aloise Wachsmana tvoří neobvyklou dominantu náměstí Svatopluka Čecha. Brněnský funkcionalismus Veletržní palác z finančních důvodů zůstal palácem jediným, byl slavnostně otevřen k 10. výročí vzniku republiky. Na ploše 140 x 80 m byl vybudován obrovský jednotný pravoúhlý blok s dvěma podzemními a osmi nadzemními podlažími s výškou 37 m. Dva ústřední výstavní prostory měly 24 000 m2 výstavní plochy. V jižní části je 15 m vysoká velká dvorana o půdorysu 80 x 40 m původně pro výrobky těžkého strojírenského průmyslu, kolem níž stoupají jednotlivá výstavní patra s jednoduchou železobetonovou konstrukcí. Druhým je v severní části malá ochozová dvorana procházející všemi podlažími rovněž s horním osvětlením, jeden z nejpůsobivějších Kostel sv. Václava v pražských Vršovicích před transportem do koncentračních táborů. Od r. 1951 sloužil palác jako administrativní budova několika podnikům zahraničního obchodu. Když v srpnu roku 1974 vyhořel, dlouho se rozhodovalo, jak prostory využít, a dokonce se uvažovalo o jeho zbourání. To utichlo v r. 1976, když byl zapsán mezi nemovité kulturní památky a o dva roky později byl přidělen Národní galerii pro stálou expozici moderního umění. K tomu účelu byl rekonstruován podle návrhu arch. Miroslava Masáka a projektantů SIAL Liberec. Slavnostní otevření expozice Národní galerie se konalo 13. 12. 1995. Nyní se zde nacházejí sbírky umění 20. a 21. století NG. LAFARGE 01/2009 23 Také Brno za Prahou o nic nezaostávalo a před polovinou 20. let 20. století se stalo jedním z center moderní architektury v Československu. Nejvýznamnější stavbou v celosvětovém měřítku je již zmiňovaná vila Tugendhat (1929–1930). Její autor Mies van der Rohe zde použil stejné principy jako u svého barcelonského pavilonu z téže doby. Svou zásadou „méně je někdy více“ docílil neobyčejné elegance. Manželé Tugendhatovi si své bydlení užívali pouhých osm let. Nyní je vila zařazena na seznam památek UNESCO a je přístupná veřejnosti. Naše putování po perlách funkcionalismu zakončíme posezením v Zemanově kavárně v Brně. Kavárna byla postavena podle návrhu Bohuslava Fuchse v roce 1926. V polovině 60. let byla zbourána kvůli výstavbě Janáčkova divadla, ale počátkem 90. let minulého století bylo rozhodnuto o její obnově, a tak si sem můžete přijít vychutnat svou odpolední kávu i dnes. betonové unikáty :::... Temelínské Ittersony jsou nejvyšší a nejlepší Elektrárna Temelín Ladné křivky chladicích věží, tyčících se proti modrému nebi, se staly symbolem průmyslové krajiny přelomu 20. a 21. století. Symbolem proklínaným i obdivovaným. Pro techniky je železobetonová tenkostěnná skořepina chladicí věže příkladem důvtipu a technické dokonalosti, pro ochránce přírody a životního prostředí důkazem barbarského vpádu civilizace do krajiny. Chladicích věží se v průmyslu využívá častěji, než by si třeba laik všiml. Je jich mnoho typů lišících se velikostí i funkčním principem. Ovšem nejznámější jsou asi chladicí věže jaderné elektrárny Temelín. Bývají zobrazovány jako varovný prst, jako hrozba, ačkoliv ve skutečnosti jsou zcela neškodné, v Česku unikátní a svým způsobem dokonce i krásné. Železobetonové konstrukce tyčící se nad jihočeskou krajinou, nejčastěji ozdobené bělostným chocholem vodní páry, jsou chladicí věže typu Itterson. Slouží k ochlazování vody, jež vzniká vysrážením páry po průchodu turbínou ve strojovně. Principiálně se jedná o atmosférické chlazení s mokrou technologií a nuceným tahem. Protiproudým průchodem vzduchu a teplé vody v chladicí výplni dochází k vlastnímu předání tepla. K dopravě vzduchu potřebného k chlazení je tedy využíváno tahového účinku komína. Tím se Ittersony liší od věží ventilátorových, kde proudění chladicího vzduchu zajišťují elektřinou poháněné ventilátory. V některých elektrárnách jsou kombinovány oba typy věží, příkladem je v ČR například teplárna Vřesová, na Slovensku elektrárna Vojany. 24 LAFARGE 01/2009 Konstrukce Ittersonu Chladicí věž tvoří kruhový bazén, tahový komín a technologická vestavba. Stavějí se od malých, dvacetimetrových, až po stavby dosahující stometrové výše. Ittersony v Temelínu jsou nejvyšší v ČR, dosahují do výšky téměř 155 m. Věž je tvořena železobetonovou tenkostěnnou skořepinou ve tvaru rotačního hyperboloidu. Jejich stěna je u spodního okraje tlustá 90 cm, v hrdle se ztenčuje na pouhých 18 cm. Průměr věží u paty je 130 m. Průměr v nejužším místě (ve výšce 117,8 m) je 38,5 metru, průměr u koruny činí ...::: betonové unikáty Celkový snímek elektrárny Počerady s pěticí chladicích věží 63,03 m. Plocha pláště jedné věže je 44 tisíc m2. Vnitřní vestavba věže je tvořena soustavou prefabrikovaných železobetonových sloupů a nosníků, pro uložení chladicí výplně a rozváděcích horizontálních žlabů a trubek. Oteplená voda vstupuje do chladicí věže přívodním potrubím, kterým je přivedena k prvnímu betonovému stoupacímu kanálu. Toto potrubí je v místech dilatečních celků opatřeno vlnovcovými kompenzátory a jednotlivé části potrubí jsou obetonovány. Stoupací železobetonové kanály mají čtvercový půdorys o světlosti Ittersony v Počeradech 3500 x 3500 mm a jsou ukončeny na úrovni 14,70 m. Na úrovni 10,90 m jsou do kanálu zaústěny tři rozvodové žlaby světlosti 1100 x 2500 m (dva obvodové a jeden příčný). Žlaby jsou otevřené a dispozičně jsou vedeny tak, že jeden žlab spojuje středem oba stoupací kanály. Druhé dva vytvářejí spojením žlab obvodový. Rozvodové potrubí z IPE trubek DN200/150 je zaústěno ve žlabech na úrovni 12,80 m. Na pracovním potrubí jsou osazeny rozstřikovací trysky. Těch je dohromady téměř deset tisíc, z toho zhruba sedm tisíc po obvodové ploše a tři tisíce ve středové ploše. Proudící Radek Klein z firmy BETVAR, a. s., Praha při demontáži potrubí zimního ostřiku v Počeradech. Toto potrubí bude zlikvidováno v celé věži bez náhrady, neboť v současné době se již používají modernější zimní clony. vzduch ochlazuje vodu. Voda pak volně stéká do bazénu pod věží. Bazén je vyspádován a opatřen odtokovými objekty pro odvod ochlazené vody. Režim chlazení ve věžích lze regulovat, temelínské Ittersony mají pět regulačních režimů: nominální-letní, nominální-upravený letní se sníženým průtokem čerpadel, režim se zimní clonou, se zimní clonou a odstaveným středem věže, a zimní režim s odstavenou jednou chladicí věží, druhá pracuje s přetížením. Jmenovitý průtok na jedné chladicí věž činí 61 920 m3/h (odpovídá výkonu jednoho chladicího čerpadla na bloku). Zaměstnanci firmy BETVAR, a. s., Praha likvidují starý blánový chladicí systém. Blány sice tvoří kompaktní bloky o velikosti 30 x 60 x 230 cm, ale kdyby se rozebraly na jednotlivé kusy, bylo by jich 221 000. Elektrárna Počerady. Zaměstnanci firmy BETVAR, a. s., Praha ulehčují mechanickým poklepem o betonové dno věže starým blánám chladicího systému. Jeho jednotlivé bloky totiž mohou díky nánosu mechanických i organických nečistot vážit místo původních 13 až 200 kg. Elektrárna Počerady. LAFARGE 01/2009 25 betonové unikáty :::... Tušimické věže. Pro bloky 23 a 24 probíhá komplexní obnova (1. etapa), proto mají nové opláštění a celkově jsou rekonstrukci, do jedné z nich vede i kouřovod, který po dokončení komplexní obnovy celé elektrárny nahradí 300 m vysoký komín, ten bude pak rozebrán. Největší bloky naší elektroenergetické soustavy Je třeba ještě vzít v úvahu, že celá betonová konstrukce netkví v základech hluboko zapuštěných do země, ale že skořepina věže spočívá na soustavě šikmých betonových sloupků. Celkový dojem lehkosti, křehkosti a elegance tedy zdaleka není mylný. Výška věže se odvozuje od potřebného chladicího výkonu, většina tepelných elektráren u nás má věže 100 až 120 m vysoké. Temelínské věže mají svých 155 m proto, že v této elektrárně pracují zatím největší bloky v české elektroenergetické soustavě. Temelínské věže jsou, co se týká betonového povrchu, mnohem kvalitnější než chladicí věže dalších českých elektráren, které se uváděly do provozu v 70 a 80. letech. Navíc ty v Temelíně byly na přelomu století opatřeny ochranným nátěrem, který mj. prodlužuje jejich životnost. Rekonstrukce chladicích věží V loňském roce proběhla rozsáhlá vnitřní oprava chladicích věží v elektrárně Počerady. To je příležitost nahlédnout do útrob Ittersonu. Ty počeradské mají výšku 100 m. Slouží ke chlazení vody (asi z 32 na 21 °C), která se používá při výrobním procesu elektrické energie v kotelně a ve strojovně. Počeradské věže mají dole průměr 77 m a nahoře 48 m. Železobetonová konstrukce má u paty tloušťku 50 cm, od 27 m výš je to už jen 13 cm. Venkovní železobetonový plášť věže byl v pořádku. Měnilo se vnitřní zařízení věže, konkrétně veš- Ledvice – virtuální realita budoucího nadkritického a vysoce ekologického bloku o výkonu 660 MW. Nový zdroj je v současné době ve výstavbě. kerý blánový chladicí systém. Ten stávající byl totiž za deset let provozu věže totálně zanesen mechanickými i organickými nečistotami. „Pro názornost, jeden blánový blok má rozměr 30 x 60 x 230 cm a zcela nový, tedy čistý, váží pouhých 13 kg. Je-li ale nacpaný nečistotami, může mít až 200 kg!“ uvedl jako zajímavost Josef Farago, stavbyvedoucí firmy BETVAR, a. s., Praha, která je dodavatelem oprav chladicí věže. „Kdyby se celý blánový systém rozebral na jednotlivé fólie, bylo by jich úctyhodných 221 tisíc.“ Komplexní obnovou prochází Elektrárna Tušimice II (ETU II), obnova by měla být dokončena v příštím roce. Práce probíhají ve dvou na sebe navazujících etapách – v každé z nich bude obnoven jeden z dvojbloků za současného provozu zbývajíciho dvojbloku. Součástí komplexní obnovy ETU II je čtveřice chladicích věží typu Itterson umístěných v jedné 26 LAFARGE 01/2009 řadě. Železobetonové skořepiny chladicích věží mají tvar rotačního hyperboloidu o výšce 96 m. Řešení prostupu pro kouřovod v plášti chladicí věže Asi nejzajímavějším stavebním problémem komplexní obnovy ETU II jsou otvory pro vstup kouřovodů (kompozitové potrubí o průměru cca 7 m), které je nutno provést na dvou ze čtyř chladicích věží typu Itterson. Samozřejmě při provádění těchto prací nesmí dojít k nežádoucím deformacím skořepin věží ani ke vzniku dodatečných namáhání těchto skořepin. Tato problematika již byla v Česku úspěšně vyřešena a stavební práce byly s dobrými výsledky a bez problémů realizovány na Elektrárně Chvaletice. Tvar prostupu pro vstup kouřovodu do pláště chladicí věže lze geometricky definovat jako průnik horizontální válcové plochy o prů- ...::: betonové unikáty Betonové chladicí věže slouží stejně jako ocelové chladicí věže řady CTF k odvádění nízkopotencionálního tepla vznikajícího ve výrobním procesu. Principiálně se jedná o atmosférické chlazení s mokrou technologií a nuceným tahem. Protiproudým průchodem vzduchu a teplé vody v chladicí výplni dochází k vlastnímu předání tepla. Jediným rozdílem je konstrukce nosného skeletu, která je v tomto případě z železo-betonu. Betonová chladicí věž se skládá z těchto komponentů: Nosný železobetonový skelet chladicí věže Axiální ventilátor (sklolaminát, ocel, litina) Difuzor (železo-beton, sklolaminát) měru 8 m a rotačního hyperboloidu skořepiny tahového komína chladicí věže. Zřízení prostupu výše definovaného tvaru do pláště chladicí věže se provádí v následujících krocích: 1) Provedení vnějšího přibetonovaného zesilujícího prstence, lemujícího prostup pro kouřovod, který má v bočním pohledu na plášť věže tvar kruhového mezikruží o vnějším průměru 15 m (tzn. o šířce mezikruží 3,5 m) a tloušťku 250 mm. Zesilující prstenec bude konstrukčně spojen se stávajícím betonem skořepiny pláště pomocí kotev z měkké výztuže, které budou vlepovány do vývrtů ve stávající skořepině – kotvy budou mít statickou funkci až do vnesení příčného předpětí prstence. Prstenec bude opatřen měkkou výztuží při obou površích. Materiálově je konstrukce zesilujícího prstence řešena z betonu tř. B 30, výztuže 10 505 (R), kotev vlepovaných do vývrtů (např. pomo- Eliminátory (PVC, PP) Rozvody vody včetně rozstřikovacích trysek (PE, PP) Chladicí výplň (PVC, PP) Sběrný bazén (beton) Oproti chladicím věžím CTF nutno počítat s delší výstavbou železo-betonového skeletu s ohledem na klimatické podmínky. Výhodou chladicích věží s nuceným tahem oproti Ittersonům je právě přítomnost ventilátorové jednotky, která zásadním způsobem zvyšuje chladicí účinek. Kvalita ochlazené vody je vyšší, přiblížení k vlhkému teploměru může dosáhnout v letním období úrovně 40 ˚C. Dále chladicí věže s nuceným tahem umožňují regulaci výstupní teploty prostřednictvím ventilátorové jednotky. cí technologie HIT-RE 500 od firmy HILTI). Úpravy povrchu stávajícího betonu, případná aplikace spojovacích můstků při betonáži a požadavky na betonovou směs s ohledem na minimalizaci smršťování betonu jsou řešeny v realizačním projektu. 2) Spolupůsobení zesilujícího prstence se stávající skořepinou bude dle předběžného statického návrhu zajištěno příčným předpětím prsten- ce pomocí 320 ks svorníků ø32 mm, vyrobených z vysokopevnostní oceli používané pro předpínací tyčovou výztuž (např. ocel 13 180-74 MNSSZ, používaná na předpínací tyče HTP) a opatřených lisovanými (nikoliv soustruženými) závity pro matice M32. Svorníky budou rozmístěny v pěti řadách pravidelně po obvodu prostupu (16 ks/kvadrant) tak, že jednotlivé řady jsou od sebe navzájem vzdáleny 650 mm, první, resp. poslední řada je umístěna 450 mm od vnitřního, resp. vnějšího okraje zesilujícího prstence. Předpětí prstence bude realizováno nejdříve v době dosažení návrhové pevnosti betonu prstence. 3) Vlastní vybourání prostupu bude provedeno postupným odstraněním betonu stávající skořepiny uvnitř zesilujícího prstence pomocí speciálních pil. Postup odstranění (tzn. etapy bourání) je navržen realizační projektovou dokumentací, která kromě výkresové dokumentace obsahuje statické posouzení vlastního vybourání, včetně výpočtové analýzy dynamických účinků, způsobených náhlou (skokovou) změnou vnitřních sil na hranici mezi původní konstrukcí a vyjímanou částí skořepiny z konečné hodnoty na nulu. Současně s vlastním kontrolním dynamickým výpočtem je navrženo rozmístění kontrolních bodů pro měření dynamické, popř. i statické odezvy na konstrukci chladicí věže tak, aby v průběhu realizace prostupu byly výsledky dynamických výpočtů k dispozici pro účely vyhodnocení měřených odezev (tzn. např. časové průběhy zrychlení, popř. rychlostí v kontrolních bodech). 4) Na závěr budou provedeny finální úpravy betonového povrchu prstence (nátěry), ochrana svorníků proti srážkové vodě (pomocí odnímatelných krytů) a jejich protikorozní ochrana. Autorem textu o komplexní opravě ETU II je Ing. Vít Tichý Elektrárna Dukovany LAFARGE 01/2009 27 trendy :::... Trendy spotřeby cementu Krize bezpochyby přinesla ochlazení i do stavební výroby a řada projektů bude dočasně zmrazena. Stavební produkce se nejspíš zpomaluje, ale určitě se stavět nepřestane. Lze předpokládat, že spotřeba cementu v evropských teritoriích poklesne. Krize si ale vynutí nové přístupy k energetice, přinese nové technologie a firmy, které jsou orientovány na úspory a vývoj nových technologií, budou mít příležitost tyto své výhody dobře zhodnotit. Spotřeba cementu přepočtená na obyvatele v České republice oproti roku 2006 vzrostla v roce 2007 ze 467 kg na 490 kg. Ke státům s největší spotřebou cementu na obyvatele patří Lucembursko, Španělsko a Čína. Česká republika se v žebříčku spotřeby v roce 2007 řadí mezi Japonsko a Belgii. VÝROBA CEMENTU V EU V r. 2006 Výroba cementu Stát podíl % mil. tun EU Evropa svět Španělsko 54,00 19,90 12,80 2,10 Itálie 47,40 17,50 11,20 1,90 Německo 33,60 12,40 8,00 1,30 Francie 23,50 8,70 5,60 0,90 Řecko 16,10 5,90 3,80 0,60 Polsko 15,30 5,60 3,60 0,60 Velká Británie 12,20 4,50 2,90 0,50 Portugalsko 9,70 3,60 2,30 0,40 Rumunsko 8,80 3,30 2,10 0,30 Belgie 8,60 3,20 2,00 0,30 Rakousko 5,10 1,90 1,20 0,20 Irsko 5,00 1,80 1,20 0,20 Česká rep. 4,10 1,50 1,00 0,20 Bulharsko 4,10 1,50 1,00 0,20 Maďarsko 3,70 1,40 0,90 0,10 Slovensko 3,60 1,30 0,90 0,10 Švédsko 3,00 1,10 0,70 0,10 Nizozemsko 2,80 1,00 0,70 0,10 Dánsko 2,10 0,80 0,50 0,10 Kypr 1,90 0,70 0,50 0,10 Finsko 1,50 0,60 0,40 0,10 Slovinsko 1,30 0,50 0,30 0,10 Lucembursko 1,10 0,40 0,30 0,00 Litva 1,10 0,40 0,30 0,00 Estonsko 0,90 0,30 0,20 0,00 Lotyšsko 0,50 0,20 0,10 0,00 271,20 100,00 64,10 10,60 EU celkem 28 LAFARGE 01/2009 ...::: summary Spotřeba cementu na obyvatele (kg/obyvatele) stát 2004 2005 2006 2007 Lucembursko 1 221 1 180 1 243 1 443 Španělsko 1 126 1 192 1 278 1 268 Čína 717 767 784 1 030 Itálie 795 789 813 782 Portugalsko 875 826 741 738 Rakousko 565 647 677 690 Švýcarsko 569 617 614 606 Turecko 426 482 571 605 Belgie 557 562 585 576 Japonsko 454 462 459 475 Polsko 301 318 376 433 Norsko 327 386 396 430 Francie 366 373 398 401 USA 408 428 425 387 Nizozemsko 320 327 354 366 Dánsko 296 304 333 340 Německo 353 328 351 331 Švédsko 192 210 235 257 Velká Británie 222 226 228 239 Indie 117 124 136 146 Česká republika 432 449 467 490 Recently in Paris, Lafarge Group Board of Directors Chairman and General Manager Bruno Lafont presented a conclusive report about the success of the program Excellence 2008. By announcing Excellence 2008, the Lafarge Group pledged cost savings to financial markets. It then not only achieved planned savings, but even slightly exceeded them. “Within the Excellence 2008 program at the level of regular activities (COI), which is our operating economic result in our accounting, we have generated savings of CZK 117 million. So compared to the original pledge of CZK 77 million, we have exceeded planned savings by more than 50 percent. These amounted to savings for various types of costs, of which variable costs were mainly for fuel mixes and other costs were mainly administrative,” said Lafarge Cement, a. s., financial manager Bc. Jan Mencl. p. 4–5 Application of additional switching technology brings many advantages to those involved in construction, the most important of which involves the ability to actively change the distribution of internal forces in construction and thus achieve an optimum proposal for a supporting structure design. The first part of the article was written by Dr. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc. The technology of additionally pre-stressed concrete both in theory and in practice resembles the basis and development of pre-stressed concrete. It also focuses on static effects and advantages of pre-stressed concrete and on materials for additionally pre-stressed concrete, and it explains the technology to the public as a whole. The second work will be focused on individual switching systems, particularly for multiple cable switching systems with consistency and singlecable switching systems without consistency. p. 6–8 VÝROBA CEMENTU VE SVĚTĚ V r. 2004–2007 2005 2006 2007 index 2007/2004 Výroba v mil. tun 2004 Čína 933,70 1019,80 1204,10 1351,60 144,76% Indie 131,10 129,60% 142, 7 159,00 169,90 USA 99,00 101,00 99,80 97,10 98,08% Japonsko 67,40 68,70 69,90 67,10 99,55% Rusko 45,90 48,70 54,70 59,80 130,28% Španělsko 46,60 50,30 54,00 54,50 116,95% Jižní Korea 54,30 47,20 49,20 50,90 93,74% Turecko 41,30 45,60 49,00 50,70 122,76% Itálie 46,10 46,40 47,40 46,70 101,30% Brazílie 36,00 38,70 41,90 46,00 127,78% Mexiko 34,90 37,40 39,70 40,70 116,62% Indonésie 33,20 33,90 33,00 37,50 112,95% Irán 32,20 32,60 35,30 36,00 111,80% Německo 31,90 31,00 33,60 33,40 104,70% Thajsko 30,00 28,40 33,40 32,90 109,67% 3,70 3,90 4,10 4,80 129,73% Česká republika Before the end of last year a new waste water treatment facility began being operated. Its parameters fulfill current norms. At the end of January 2009, a year of test operation began, during which individual parameters will be optimized. Thanks to the PI department, most of the parameters have been successfully transferred to the control system, enabling offered advantages to be used during evaluation of the process and when diagnosing malfunctions. In the snapshot you can see a sample of the training that was carried out by the company Envipur before the start of the facility’s operation. p. 2–3 A bridge more than 30 meters long for cyclists and pedestrians in Lovosice stretches above the frequented I/30 highway. The bridge, which cost CZK 5.5 million to build, enables pedestrians to cross safely and without obstruction. The bridge consists of three parts. The middle section is comprised of prefabricated bridge building material, which was manufactured by Skanska Prefa a.s. at the plant in Štětí and transported to its intended location by a special crane. For the two monolitic fields at the edge, fresh cement was also mixed at the Štětí facility. p. 12–13 The built structure of the Scientific Study Library building in Hradec Králové consists of a supporting iron and concrete frame with ceiling boards propped up by a system of iron and concrete columns, vertical core walls and peripheral walls. In a competition of the Czech Cement Society the frame won the title Excellent Cement Construction of 2005-2006. The cement is also used on the inside of the library, and all the inside premises are cast from gray cement, which forms a neutral background to go with the sharp color design of the interior. p. 14–15 Cooling towers, of which many different types exist that differ in size and functions, are being used more often in industry than is usually noticeable by the average person. The most well known are probably the cooling towers of the Temelín nuclear power plant, which have iron and concrete construction and are the tallest in the Czech Republic. Itterson type cooling towers are used in Temelín for cooling water that is produced by condensation of steam as it passes through the engine room turbines. In principle, the process involves atmospheric cooling with wet technology and forced pressure. The counter-current flow of air and hot water in the cooling facilities produces heat transfers. The pulling effect of the chimney is used for transporting the air needed for cooling. p. 24–28 LAFARGE 01/2009 29
Podobné dokumenty
Příprava a organizace staveb - EnviMod
Purkyně je přednášen v druhém semestru studia a je úvodem do stavebních konstrukcí.
Vzhledem k tomu, že předmět Příprava a organizace staveb předchází předmětu
Mechanika, snažím se zde vysvětlit zá...
3/2012 - ŘVC ČR
dobře vědí, že ač jsem se nikdy nesešel, ani nemohl sejít s Tomášem Baťou, tak ho nesmírně uznávám
a snažím se celý život alespoň kopírovat některé jeho postoje k životu a podnikání. I když v mém v...
journal 4/2011
LAFARGE CEMENT JOURNAL
číslo 4/2011, ročník 8
vychází 4x ročně, toto číslo
vychází 27. 12. 2011
vydavatel: Lafarge Cement, a. s.,
411 12 Čížkovice čp. 27
IČ: 14867494
tel.: 416 577 111
fax: 416 577...
Sborník ke stažení v pdf - Domů
S vyuţitím zkušeností z Rakouska a Švýcarska také v bývalém Československu
vzniká v 60. létech minulého století na celostátní úrovni Koordinační výbor pro
cestovní ruch, následně s posíleným postav...
Sborník přednášek pro JADERNOU MATURITU
mohou vést k úniku štěpných produktů do chladiva primárního okruhu.
I když vlastní izotopické změny jaderného paliva jsou v procesu nejdůležitější, nesmíme
zapomínat ani na jaderné reakce, ke který...
Sklo a keramika - K123-Katedra stavebních materiálů
k destrukci skleněných tabulí, nikoliv však PVB fólie. I přes rozbití si tabule z
lepeného skla uchovává určitou odolnost např. proti vniknutí.
Různou kombinací skel a tlouštky a počtu fólií se daj...
Měření ve fyzikálních technologiích
materiálu. Metody a přístroje kontaktního a bezkontaktního
měření povrchové teploty. Laboratorní experiment měření
povrchové teploty různými termočlánkovými sondami a
optickým pyrometrem. Příčiny c...