Hypertenze, hypotence - II. interní klinika kardiologie a angiologie
Transkript
Arteriální hypertenze a hypertenzní krize MUDr. Aleš Král, PhD II. interní klinika kardiologie a angiologie VFN a 1.LF UK Epidemiologie a klasifikace • arteriální hypertenze je jedním z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních, cerebrovaskulárních onemocnění a renálního selhání • prevalence narůstá s věkem, 20-50% v dospělé populaci ve vyspělých zemích • essenciální hypertenze (90%) – známá řada patogenetických mechanismů, ale ne konkrétní příčina u daného nemocného • sekundární formy hypertenze (do 10%) – hypertenze je projevem či důsledkem jiného onemocnění Regulace krevního tlaku krevní tlak (TK) je determinován průtokem systémovým cévním řečištěm (minutovým srdečním výdejem) a systémovou cévní rezistencí (SVR) Regulace minutového srdečního výdeje (CO) • LVEDV (preload) • kontraktilita myokardu • afterload (velikost odporu proti kterému LK vypuzuje krev) • srdeční frekvence Regulace SVR • vazokonstrikční a vazodilatační mediátory Humorální regulace TK 1. Presorické (vazokonstrikční) a natriumretenční mediátory • katecholaminy (noradrenalin, adrenalin) • renin-angiotenzin-aldosteronový systém (RAAS) • Vasopresin (ADH) • endotelin • tromboxan A2 (TXA2) 2. Vazodilatační a natriuretické mediátory • kalikrein-kininový systém • PGE2, PGI2 • natriuretické peptidy (ANP, BNP, CNP) • oxid dusnatý (NO) • oxid uhelnatý (CO) Essenciální hypertenze - patogeneze • multifaktoriální onemocnění s neznámou primární příčinou • genetické faktory + vliv zevního prostředí + porucha vnitřních regulačních mechanismů Genetické faktory: cca 30% podíl na vzniku hypertenze • rodinný výskyt hypertenze • ve většině případů polygenní typ dědičnosti • polymorfismy genů pro angiotenzinogen, eNOS Esenciální hypertenze – faktory zevního prostředí • zvýšený přívod sodíku: redukce soli v dietě má příznivý účinek na výši TK • zvýšený přívod kalorií: hypertenze je 2-3x častější u obézních osob (zvýšený přivod sodíku ve větším objemu potravy + insulinorezistence) • zvýšený přívod alkoholu: ↑ sympatoadrenální aktivity, ↓ magnézia a další mechanismy • kouření: mobilizace vazokonstrikčních látek vč. katecholaminů, progrese aterosklerózy • snížená fyzická aktivita • chronický psychický stres Endogenní mechanismy • porucha rovnováhy presorických a vazodilatačních mechanismů • změny transportních mechanismů elektrolytů přes buněčnou membránu → zvýšená citlivost hladkého svalstva cév vůči presorickým podnětům • ↑ aktivita sympatiku • finálním výsledkem působení řady podnětů je remodelace stěny cév a myokardu charakteru hypertrofie Metabolický syndrom • arteriální hypertenze • insulinorezistence s hyperinsulinemií → porucha glukózové tolerance až diabetes mellitus 2.typu • abdominální obezita • dyslipidemie ↑ TAG, ↓ HDL-cholesterolu • hyperurikémie • Významně zvýšené KV riziko!! Izolovaná systolická hypertenze • STK ≥ 140, DTK < 90 mmHg - až 70% forem hypertenze u starších osob • zvýšená rigidita a snížená compliance cévní stěny velkých cév • snížená senzitivita baroreceptorů • omezená schopnost ledvin vylučovat sodík a snížená syntéza renálních prostaglandinů • sympatická aktivita bývá zvýšená Sekundární formy arteriální hypertenze • hypertenze je důsledkem nebo příznakem jiného primárního onemocnění, při léčbě základního onemocnění je potenciálně vyléčitelná • renoparenchymatózní • renovaskulární • endokrinní • koarktace aorty • neurogenní– medikamentózně navozená • iatrogenní Kdy myslet na sekundární hypertenzi.. 1. u těžké diastolické hypertenze > 130 mm Hg u pacientů > 30 let 2. u diastolické hypertenze > 110 mm Hg u pacientů < 30 let 3. u hypertenze rezistentní na léčbu (přes 3-kombinaci antihypertenziv včetně diuretika) 4. u hypertenze náhle zhoršené 5. specifické anamnestické údaje, odchylky ve fyzikálním vyšetření či v laboratorním nálezu Renoparenchymatózní a renovaskulární formy • akutní a chronická onemocnění renálního parenchymu -glomerulonefritida, pyelonefritida, tubulointersticiální nefritidy, polycystické ledviny, urátová nefropatie, hydronefróza, diabetická glomerulopatie, hypertenzní nefropatie - léčba základního onemocnění, hypertenze často rezistentní • renovaskulární - stenóza renální arterie na podkladě aterosklerózy či fibromuskulární dysplaziem -léčba endovaskulární, vyjímečně chirurgická Endokrinní hypertenze • feochromocytom – nadprodukce katecholaminů • primární hyperaldosteronismus – nadprodukce aldosteronu • Cushingův syndrom nebo choroba – nadprodukce kortisolu • primární hyperparatyreóza – zvýšená tvorba parathormonu • akromegalie – nadprodukce růstového hormonu (STH) Koarktace aorty • vrozená stenoza lumen aorty v oblasti istmu - za odstupem a. subclavia • hypertenze na horních končetinách • systolický šelest mezi lopatkami • oslabení (vymizení) tepů na femorální tepně • léčba chirurgická či perkutánní (PTA) Neurogenní hypertenze • intrakraniální hypertenze • stav po traumatu mozku • stav po encefalitidě • hypoperfuze CNS • poliomyelitida • polyradikuloneuritida • tumory mozku Typické odchylky u nejběžnějších forem sekundární hypertenze • renovaskulární hypertenze – náhlý vznik, šelest nad renálními tepnami, asymetrie velikosti ledvin a asymetrie při scintigrafii ledvin • primární aldosteronismus - hypokalemie, metabolická alkalóza (MAL), ↑plasmatický aldosteron, ↓ plazmatická reninová aktivita • Cushingův syndrom - charakteristické známky při fyzikálním vyšetření, často DM, ↑ volného kortisolu, odpadů kortisolu v moči • feochromocytom – u části pacientů labilní hypertenze s velkými výkyvy tlaku, jindy fixovaná hypertenze, paroxysmální palpitace, cefalea, zblednutí, hypermetabolismus, ↑ hladiny katecholaminů v séru a moči Medikamentózně navozená hypertenze • perorální antikoncepce • glukokortikoidy • cyklosporin • sympatomimetika • tricyklická antidepresiva • inhibitory MAO • nesteroidní antirevmatika !! Hypertenze v těhotenství • Hypertenze zpomaluje intrauterinní růst plodu a může vést k intrauterinnímu úmrtí plodu Klasifikace hypertenze v těhotenství 1. Preexistující hypertenze 2. Gestační hypertenze (těhotenstvím indukovaná) - vznikající po 20.týdnu 3. Kombinace preexistující a gestační hypertenze - preexistující hypertenze s dalším vzestupem TK po 20.týdnu 4. Preeklampsie a eklampsie Závažné formy hypertenze v těhotenství Preeklampsie - nově vzniklá hypertenze po 20. týdnu spojená s proteinurií (> 300 mg/24 hod) a otoky, pacientky jsou ohroženy eklampsií Těžší formy preeklampsie doprovázeny TK > 160/110 mmHg, významnou proteinurií, renální insuficiencí a neurologickými příznaky: cefalea, poruchy visu HELLP syndrom: hemolýza, ↑ jaterní enzymy, trombocytopenie Eklampsie – těžká hypertenze s generalizovanými křečemi či komatem, nutné urgentní ukončení těhotenství Postup u suspektní arteriální hypertenze 1. Stanovení dg hypertenze: opakované měření TK v ordinaci (kazuální TK), ambulantní monitorace TK (ABPM), domácí měření TK 2. Anamnéza, fyzikální vyšetření, základní laboratorní a zobrazovací vyšetření 3. Stanovení celkového kardiovaskulárního rizika Správné měření TK • po alespoň 5ti minutách klidu • 30 minut před vyšetřením nekouřit, nepít kávu • vsedě (průměr ze 2 měření po 2 minutách) • při prvním vyšetření měřit TK na obou pažích Diagnóza hypertenze: • 140/90 a více při nejméně dvou návštěvách lékaře • domácí měření - zvýšená hodnota je nad 135/85 Klasifikace hodnot TK Kategorie systolický tlak [mm Hg] diastolický tlak mm Hg] Optimální TK < 120 < 80 Normální TK < 130 < 85 Vysoký normální 130 - 139 85 - 89 Hypertenze 1.st. (mírná) 140 - 159 90 - 99 Hypertenze 2.st. (středně závažná) 160 – 179 100 - 110 Hypertenze 3.st. (závažná) ≥ 180 ≥ 110 ≥ 140 < 90 Izolovaná systolická hypertenze Anamnéza u nemocného s hypertenzí rodinná anamnéza • výskyt hypertenze, předčasný výskyt KV a cerebrovaskulárních onemocnění • u sekundárních forem hypertenze je pozitivní vzácně osobní anamnéza • výskyt konkomitantních onemocnění, která zvyšují KV riziko : diabetes mellitus, hyperlipidemie, obezita, renální insuficience abusus kouření, příjem alkoholu farmakologická anamnéza léky zvyšující TK Základní vyšetření u všech hypertoniků • Fyzikální vyšetření • Laboratorní vyšetření -moč + sediment -iontogram -urea, kreatinin, k. močová, GFR, mikroalbuminurie -lipidogram -glykémie -KO • EKG • RTG S+P Další vyšetření vhodná u některých nemocných • 24-hodinová monitorace TK (ABPM) : při suspekci na syndrom bílého pláště, zvýšená variabilita TK při měřeních, farmakorezistentní hypertenze, hypertenze v těhotenství • screening subklinického orgánového postižení (SOP) - ABI < 0,9 -USG karotid-tlouštka intima-media (IMT), aterosklerotické pláty -echo (hypertrofie LK, dilatace ascendentní aorty) -oční pozadí (změny retinálních arterií) Stanovení celkového KV rizika • • • 10-leté riziko fatálního KV onemocnění vysoké KV riziko ≥ 5% velmi vysoké KV riziko ≥ 10% Proč léčit arteriální hypertenzi? • hypertenze významně zvyšuje riziko CMP, ICHS, ICHDK, srdečního selhání, renálního selhání • úspěšná léčba hypertenze snižuje kardiovaskulární a cerebrovaskulární riziko • rozhodující faktory pro zahájení léčby: výše TK, celkové KV riziko, přítomnost subklinického orgánového poškození, KV či renálního onemocnění Cíle léčby hypertenze • maximální snížení celkového KV rizika 1) léčba všech ovlivnitelných rizikových faktorů KV onemocnění (diabetes, hyperlipidemie, kouření) 2) dosažení cílových hodnot TK Nefarmakologická léčba hypertenze = režimová opatření • indikována u všech pacientů s vysokým normálním TK a pacientů vyžadujících antihypertenzní léčbu • redukce hmotnosti u osob s nadváhou či obezitou • redukce příjmu alkoholu – muži < 30g/den, ženy < 20g/den • aerobní cvičení (30-45 min 3-4x týdně) • redukce příjmu soli na 5 – 6 g denně • nekouřit • zvýšit příjem ovoce a zeleniny • snížit příjem nasycených mastných kyselin a cholesterolu Algoritmus zahájení farmakoterapie Farmakologická léčba Základní třídy antihypertenziv • ACE-inhibitory • blokátory AT1-receptorů (sartany) •diuretika • inhibitory reninu (aliskiren) • -blokátory • kalciové blokátory • -adrenergní blokátory • centrálně působící látky • přímá vazodilatancia Léky první volby • • • • • ACE inhibitory AT1 blokátory kalciové blokátory diuretika (betablokátory) ACE inhibitory • mechanismus účinku: brání konverzi angiotensinu I na angiotensin II, degradaci bradykininu • pokles perif. cévní rezistence a mírná venodilatace • kardioprotektivní, vazoprotektivní, renoprotektivní účinky • NÚ: hypotenze po první dávce, zhoršení fce ledvin (stenóza renální arterie), hyperkalémie, suchý kašel, angioedém • captopril, enalapril, perindopril, lisinopril, quinapril, ramipril, spirapril, trandolapril Antagonisté AT1 receptorů - sartany • blokáda konečného působku RAAS - angiotensinu II (látka s vazokonstričním, natriumretenčním, promitotickým působením na myokard a cévní stěnu) • neinterferují s degradaci bradykininu (výrazně nižší výskyt suchého kašle oproti ACEi) • losartan, valsartan, irbesartan, telmisartan, candesartan Diuretika • thiazidová diuretika: blokáda resorpce Na+ v distálním tubulu → snížení plazmatického volumu a vasodilatace - hydrochlorothiazid, indapamid, metipamid, chlortalidon • antagonisté mineralokortikoidních receptorů - spironolakton, eplerenon Kalciové blokátory • mechanismus účinku: změna kinetiky otvírání Ca2+ kanálů buněčných membrán → ovlivnění koncentrace Ca2+ v cytoplasmě → ovlivnění cévního tonu → vasodilatace → pokles TK • léky volby při současné angině pectoris • bradykardizující Ca blokátory: verapamil, diltiazem • nebradykardizující ca blokátory: nifedipin, felodipin, isradipin, nimodipin, nitrendipin, amlodipin, lacidipin Betablokátory • mechanismus účinku: ↓ CO, ↓ sekrece reninu, ↓ sympatické aktivity • dělení dle afinity k beta-1 (myokard, ledviny) a beta-2 receptorům (bronchy) a ISA (vnitřní sympatomimetická aktivita) • Beta-1 (kardio) selektivní: atenolol, betaxolol, bisoprolol, metoprolol, nebivolol • Beta-1 selektivní s ISA: acebutolol, celiprolol • Neselektivní: metipranolol • kombinovaný alfa a beta účinek: carvedilol, labetalol • léky volby při současné ICHS, srdečním selhání Alfa-adrenergní blokátory • mechanismus účinku : blokáda alfa-1 receptorů v cévní stěně → vasodilatace • pouze součástí kombinační léčby u závažné či rezistentní hypertenze • vhodné při současné hyperplazii prostaty • terapie feochromocytomu • prazosin, doxazosin, metazosin, terazosin Centrálně působící antihypertenziva • mechanismus účinku: stimulace centrálních 2 a imidazolinových (I1) receptorů → pokles tonu sympatiku • clonidin - 2,I1-agonista - NÚ sedace, dyssomnie • methyldopa, guanfacin - 2 • moxonidin, rilmenidin - I1 rec. - méně vyjářen sedativní účinek • urapidil (kombinované působení): blokáda postsynaptických 1-rec., aktivace 5-HT1Areceptorů v CNS • využítí v kombinační léčbě Vasodilatancia • mechanismus: přímé vazodilatační působení na cévní stěnu → pokles SVR • častá reflexní tachykardie a zvýšené metabolické nároky na myokard • v léčbě hypertenze perorální formy jen jako součást kombinační léčby • dihydralazin (Nepresol): léčba těhotenské hypertenze, i.v. forma léčba hypertenzní krize • minoxidil: velké množství NÚ (hirsutismus), indikován jen u závažné rezistentní hypertenze jako součást kombinační léčby • parenterální nitráty - nitroglycerin, isosorbit - dinitrát, nitroprusid sodný Kombinační léčba • Nutná o většiny hypertoniků • Nejčastěji využívané 2-kombinace ACEi/AT1 blokátor+CaB = léčba 1.volby ACEi/AT1 blokátor+thiazidové diuretikum CaB+thiazidové diuretikum CaB+betablokátor • 3-kombinace 1. volby = ACEi/AT1 blokátor+CaB+thiazidové diur. Nové trendy v léčbě rezistentní hypertenzerenální denervace • destrukce sympatických nervových vláken v adventicii a. renalis radiofrekvenční energií endovaskulárně zavedeným katetrem • ↓ renální sympatické aferentní a eferentní aktivity • ↓ renalní vaskularní resistence, ↓ uvolňování reninu, ↓ reabsorpce Na Efekt renální denervace??? • studie Symplicity HTN-2, 106 pacientů s rezistenzní hypertenzí • prům. pokles TK u pacientů po renální denervaci 32/12 mm Hg • příznivé výsledky na redukci TK ve střednědobém sledování (1-3 roky), nízké riziko komplikací výkonu, žádné NÚ ve střednědobém sledování • Symplicity HTN-3 (sham-procedure!), 535 pacientů, prim. endpoint hodnota TK za 6 měsíců -prům. pokles TK -14.13±23.93 mm Hg ve skupině renální denervace, kontrolní skupina 11.74±25.94 mm Hg, Závěr: nesignifikantní rozdíl Léčba arteriální hypertenze v ČR • celoživotní prevalence 48% mužů, 34% žen • pouze 60% hypertoniků je léčeno • Jen 25-28% hypertoniků dosahuje cílových hodnot TK !! • monoterapie 40%, 2-kombinace 33%, 3 a více-kombinace 27% Hypertenzní krize = akutní, potenciálně život ohrožující stav způsobený náhlým výrazným zvýšením TK (> 180/120 mmHg) • tíže stavu závisí nejen na hodnotě TK, ale také na rychlosti jeho vzestupu • emergentní - zvýšení TK provázené akutním poškozením cílových orgánů • urgentní - symptomy plynoucí se zvýšení TK bez známek orgánového poškození • nejčastěji vzniká při nedostatečné léčbě hypertenze či vynechání léčby • celoživotní prevalence cca 1% hypertoniků, častější u nemocných s nefrogenní hypertenzí a prim. hyperaldosteronismem Emergentní hypertenzní krize • náhlý vzestup krevního tlaku spojený se známkami orgánového poškození či dysfunkce • život ohrožující stav vyžadující hospitalizaci na JIP a snížení TK parenterálními hypotenzivy hypertenzní encefalopatie hypertenze u CMP hypertenze u akutních koronárních syndromů hypertenze s akutním srdečním selháním hypertenze u akutní dissekce aorty hypertenze s akutním renálním selháním hypertenzní krize u feochromocytomu perioperační hypertenze hypertenze po požití rekreačních drog eklampsie Urgentní hypertenzní krize • náhlé, výrazné zvýšení krevního tlaku doprovázené symptomy bez známek orgánového poškození či dysfunkce • hospitalizace na standardním lůžkovém oddělení či ambulantně • rychlé a příliš razantní snížení TK potenciálně rizikové • symptomy: cefalea, oprese na hrudi, slabost, dušnost, epistaxe, nausea, agitovanost pooperační hypertenze akcelerovaná hypertenze hypertenze u chronického srdečního selhání hypertenze při preeklampsii Léčba hypertenzní krize • výběr léčby závisí na absolutní výši TK, projevech hypertenzní krize a přidružených onemocněních • emergentní HK je vždy léčena parenterálními hypotenzivy • urgentní HK obvykle může být zvládnuta posílením perorální léčby, parenterální léčba až při neúspěchu Parenterální hypotenziva (ČR) • nitráty - nitroglycerin, isosorbid-dinitrát, nitroprusid sodný • dihydralazin • clonidin (centrální alfa-2 mimetikum) • urapidil • enalaprilát (ACEi) • furosemid • kalciové blokátory - verapamil • bebablokátory - metoprolol, esmolol, (labetalol-alfa-1+betablokátor) Léčba hypertenzní krize asociované s postižením CNS • léky volby nitráty, urapidil, betablokátory, enalaprilát • ischemická CMP- snižovat TK > 200/120, v prvních hodinách ↓ TK o max. 10% výchozí hodnoty • hemorhagická CMP - snižovat TK > 160/100 -subarachnoidální krvácení - nimodipin (Ca blokátor) - prevence spasmů intrakraniálních tepen • hypertenzní encefalopatie (zmatenost, somnolence, koma, epi paroxyzmy) -cave urapidil-sedativní účinek Léčba dalších typů emerg. hypertezní krize • Akutní dissekce aorty - nutné okamžité snížení STK < 100 -léky volby nitroprusid sodný+betablokátor, event. urapidil • Akutní levostranné srdeční selhání - cílový TK < 140/90 -léky volby nitráty, furosemid, urapidil, enalaprilát • Akutní koronární syndromy - iniciálně nutná analgosedace, léky volby nitráty, betablokátory • Akutní renální selhání - nutné pozvolné snižování TK -léky volby urapidil, clonidin, při současné hypervolemii furosemid či CRRT • Preeklampsie a eklampsie - léčba TK > 170/110 -léky první volby labetalol (Trandate), MgS04, nitráty, betablokátory+urapidil Závěr • Arteriální hypertenze je onemocnění s vysokou a narůstající prevalencí ve vyspělých zemích • Významný rizikový faktor kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění • Multifaktoriální mechanismus vzniku u essenciální hypertenze, která představuje 90% forem hypertenze • Emergentní hypertenzní krize je akutní, život ohrožující stav způsobený náhlým výrazným zvýšením TK vyžadující neodkladnou léčbu
Podobné dokumenty
SPC - R-MARK sro
žádné klinické ani laboratorní patologické odchylky; například u potkanů 6ti měsíčním
perorálním podáváním dávky 100 mg/kg tělesné hmotnosti nebyl vyvolán žádný systémový
toxický účinek. U psů se p...
souhrn údajů o přípravku - Bristol
Po p.o. podání CeeNU Lomustine se za 3 až 6 hodin může objevit nauzea a zvracení. Obvykle vymizí
dříve než za 24 hodiny. Frekvence i trvání tohoto nežádoucího účinku se dá snížit podáním
antiemetik...
antidepresiva - U psychiatra.cz
1. hypertenzní krize: u IMAO 1. generace. Příčinou jsou buď potraviny
bohaté na tyramin nebo současně podávané léky zvyšující konc. NA.
Nedochází k inaktivaci tyraminu a NA → ↑ krevní tlak. U
rever...
Dědičné poruchy O
Hereditární deficit fruktosa-1,6-bisfosfatasy
Fruktosa-1,6-bisfosfatasa katalyzuje ireverzibilní štěpení
fruktosa 1,6-bisfosfátu na fruktosa 6-fosfát a anorganický
fosfát (P)
Autozomálně recesivní...
Teoretický úvod a návod - Ústav lékařské biochemie
lze je následně rozpustit ve vodě nebo pufru a dále zpracovávat. Velmi často se používá
vysolování amonnými solemi, solemi alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin
((NH4)2S04, Na2S04, NaCl, MgS...
Untitled
Existovalo jen málo vyjímek a těmi byli ptahotepové.
Před posvátnými obřady, ptahotepové a Esetiny kněžky, se tři dny
trvajícímy rituály očišťovali před tím, než vstoupili do pyramid, aby
tam léč...
Příbalová informace: informace pro uživatele FENTANYL
FENTANYL-JANSSEN Vám bude podáván přesně podle pokynů lékaře. Pokud si nejste jistý(á),
poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
FENTANYL-JANSSEN se podává do žíly nebo do svalu.
Dávka fentanylu...
Akutní kardiovaskulární příhody ve vnitřním lékařství
maligní hypertenze (progrese renální dysfunkce, mírná encefalopatie,
klinicky bez život ohrožujícího orgánového selhání
Léčba- postupné snížení TK v hodinách až dnech- je možnost širšího
výběru lék...