Jak důležitá je duševní pohoda
Transkript
2 / 9 ¤ Í L O H A D E N Í K Ò B O H E M I A , R O V N O S T , S V O B O D A A V E â E R N Í K U P R A H A dravá rodin Jak důležitá je duševní pohoda ? Stellou Zázvorkovou o stresu i síle života Když se řekne psychosomatika Jak nezraňovat dětskou duši Linka bezpečí Enzymy a únavový syndrom Záření kolem nás Se H o s t Se Stellou Zázvorkovou o stresu i síle života V ten sobotní večer, kdy jsem se s paní Stellou Zázvorkovou sešla, hrála v divadle ABC ve hře Agathy Christie „Past na myši“. Vyprodané hlediště odměnilo ji i další herce Městských divadel pražských dlouhotrvajícím potleskem a pak zbyla v klubu chvíle na mé otázky. Dnes až příliš často slyšíme o špatných náladách, stresech. Podléháte jim? „Stres, to je takový podivuhodný termín,“ začala paní Stella. „Ujal se zejména v posledním desetiletí, ale podle mého názoru stres, to je něco velkého, neuvěřitelného. Já si myslím, že tomu by se měl člověk bránit, aby podléhal takovým depresím, protože to pak není žádný život. Měli bychom se více zajímat, jak se s takovými situacemi vypořádává příroda. Konečně i my jsme její součástí. Co je taková vichřice, tornádo, nebo taková potopa - to jsou přírodní stresy. A co udělá příroda? Příroda dá víc slunce, vysuší krajinu a vše, co přežilo onu katastrofu, žije dál. Nevěřila byste, jak nádherné hrozny se rodí na lávových polích. A tohle si musíme i my uvědomovat. Ovšem na druhé straně, když je někdo celý život deptán, může se stát, že už nemá sílu. Myslím na osudy těch národů, které prožily své exody, novodobé exody. Musí to být strašné zejména pro lidi vyššího věku. Třeba Židé, kteří přišli v této novodobé historii do země zaslíbené se svými tórami, které opatrovali po generace, opustili Sovětský svaz, přišli do Izraele, a náhle tam v zálivu vypukla válka. Bomby padaly deset i více kilometrů daleko, ale ti lidé to už nevydrželi. Když jim bylo 70 a více let, padali, umírali, protože to pro ně byl už příliš velký stres.“ Kde hledáte sílu pro život? „Člověk musí najít vztah k přírodě, aby uměl sám v sobě hledat životodárné síly. Často je má v sobě a ani o tom neví, ale je nutno je pěstovat. Víte, můj život nebyl jednoduchý, ale nikdy jsem neztratila touhu s ním bojovat, umět si vybrat to dobré. Mně se stalo, že mi odešel můj nejdražší člověk, má dcera, ale nezahořkla jsem. Vždycky jsem se snažila mladé lidi pochopit. Mám je ráda, vážím si svých mladých kolegů a jsem nesmírně šťastná, že oni mají rádi mě, i když v mnoha případech Ondřej Vetchý nebo Martin 2 zdravá rodina 2/99 Dejdar si ze mě dělají pustou psinu. Ale já jsem jim za to vděčná, protože já tím žiju. Člověk si z toho musí vybrat to dobré. A je to nádherné, když takoví mladí kluci tu starou babču berou tak, že jim ještě stojí za humor. A já tu sílu beru ze svého okolí, čerpám z těch mladých lidí. Těm starším jsem vděčná za přátelství, za jejich moudrost. Vždyť to bylo ohromné mít kolem sebe tak nádherné lidi, jako byl Karel Höger, pan Voska, Rudolf Deyl nebo ta báječná garda Národního divadla. Podívejte, pedagogicky založený Karel Höger uměl vždy v každé situaci promluvit pár slov, nebo Otomar Krejča, to byl velice zajímavý člověk. Ten uměl v jedné větě vysvětlit problém, který třeba v té době otřásal celým divadlem. Strašně důležité je naučit se poslouchat. To se musíme naučit. Vzpomínám si na Hanu Hegerovou, která jednou řekla, že lidé mají své monology. Monolog vládne světem. Nikdo neposlouchá toho druhého. Člověk jako by se ztratil. Často vzpomínám, jak jsme my, elévové, v divadle E. F. Buriana i později trávili mnoho času takovými rádoby učenými disputacemi, ale tím jsme si mnoho ověřovali, tříbily se názory. Třeba Miloš Kopecký vždycky trval na tom, abychom si upřesnili termíny. Vyvíjel se tím i náš jazyk, dikce, tak, jak by čeština měla znít.“ Setkáváte se s mnoha lidmi. Které vlastnosti vám na nich vadí? „Často se s tím setkávám v rubrikách novin a časopisů: píší, že je to faleš, nedostatek skromnosti, závist, ale já něco podobného nemohu říct. Někdo mně vadí, někdo nevadí, ale já to nedovedu rozlišit, je to jakési mé vnitřní já. Nemohu přece tvrdit, že znám vlastnosti člověka, s nímž jsem se právě seznámila. I u mých přátel mně může něco vadit, ale staré latinské přísloví říká: napomínání je výraz přátelství. Člověk si to musí rozříkat - to a to se mi na tobě nelíbí, ale ten člověk se obvykle už nezmění, a tak je potřeba mu to znovu připomínat, ale proto ho nemám méně ráda a nepřu se.“ Jak prožíváte konec tohoto tisíciletí? „Víte, myslím, že všichni v sobě nosíme určitý strach, nebo spíše obavu. Je to obava, aby lidstvo nezešílelo natolik, aby nezapomnělo, že vraždit se masově je strašlivá hrůza. Přála bych všem, aby ve věcech hledali vždy něco příjemného, a pak určitě přijdou na to, že to tak bylo správné. Život stojí za to, abychom jej žili a snažili se jej prožít co nejlépe.“ Rozmlouvala dr. Eva Křížová o b s a h (str. 8) H o s t e d i t o r i a l h l a v n í t é m a r o z h o v o r Se Stellou Zázvorkovou o stresu i síle života. 2 Zlata Adamovská. Výherci soutěže o cestu do Ameriky zpět doma. 5 Prof. Ota Gregor: „Když se řekne psychosomatika“. 6 Prof. Zdeněk Matějček: „Jak nezraňovat dětskou duši“. 8 (str. 7) (str. 21) z d r a v o t n í p o j i ‰ t û n í r e p o r t á Ï l é k a fi r a d í Ï i v o t n í p r o s t fi e d í s y s t é m o v á e n z y m o t e r a p i e (str. 11) z d r a v é b y d l e n í z p r á v y Slunce, sport a zdraví. 11 Linka bezpečí. 12 (str. 16) Tradiční čínská medicína. 15 Záření kolem nás. 16 Enzymy a únavový syndrom. 18 S JUNIOR Programem už od kolébky. 21 Manažerem vlastního zdraví. 4 Program nejen pro mateřské školy. 22 zdravá rodina 2/99 3 z p r á v y Manažerem vlastního zdraví Symbol nového projektu PhDr. Ivana Plechatá a MUDr. Jan Cimick˘ Možná jste si už všimli ve vysílání České televize kreslené postavy panáčka v zeleném saku se žlutou kravatou, jak otevírá červeným klíčem zámek v podobě srdce. Po této úvodní znělce následuje krátké vystoupení známé osobnosti nebo lékaře k některé otázce lidského zdraví. Za všechny, kdo už od začátku roku takto promluvili z obrazovky, uveďme herečky Zlatu Adamovskou a Janu Paulovou, zpěvačku Martu Kubišovou, lékaře Miroslava Havrdu, Bohumila Ždichynce a Jana Cimického nebo psycholožku a ředitelku Domova Sue Ryder Ivanu Plechatou. Jejich krátké proslovy k divákům jsou součástí velkého projektu, který se od začátku roku postupně rozbíhá, a to zdaleka nejen ve vysílání České televize. Tento projekt se jmenuje MANAÎEREM VLASTNÍHO ZDRAVÍ a jeho cílem není nic menšího než napomoci zlepšení celkového zdravotního stavu obyvatelstva naší republiky. Ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi Západu jsme na tom se svým zdravím ne právě nejlépe, a přitom bychom mohli sami udělat hodně pro to, aby se to zlepšilo. Je známou moudrostí, že lépe je nemocem předcházet než 4 zdravá rodina 2/99 je léčit. Jde o to, vědět jak - a chtít. Pokud se to podaří, budeme nejenom zdravější, ale uspoříme tím našemu zdravotnictví nemálo prostředků, které budou moci být využity tam, kde jsou naléhavě zapotřebí - například při nákupu nákladných nejmodernějších zařízení nebo k tomu, aby se každému mohlo včas dostat i té nejdražší lékařské péče. Projekt MANAÎEREM VLASTNÍHO ZDRAVÍ se snaží oslovit co největší počet obyvatel České republiky a podnítit je k tomu, aby žili zdravěji. Lékař by nám měl být pouhým rádcem a pomocníkem ve chvíli, kdy to opravdu potřebujeme. O své zdraví bychom měli pečovat a zodpovídat za ně tak, jak to činí každý správný manažer ve svém podniku. Ba dokonce ještě o něco více, protože zdraví je tou největší hodnotou, kterou máme. O realizaci projektu se stará tým lidí v čele s předními lékaři, odborníky ve všech nejdůležitějších oblastech medicíny. K péči o vlastní zdraví samozřejmě potřebujeme znát i nebezpečí, které nám hrozí v případě, že nebudeme dodržovat nezbytné zásady. A když už nás toto nebezpečí napadne, musíme je včas rozpoznat. Tomu všemu bude věnována rozsáhlá osvětová kampaň v širokém spektru sdělovacích prostředků. Vedle již uvedených jednominutových šotů v âESKÉ TELEVIZI se připravují rozhovory s odborníky v ranním vysílání âT 1 a v představách nositelů projektu je také zábavně populární seriál, ve kterém by vystupovali někteří známí herci. Na vlnách âESKÉHO ROZHLASU se od začátku měsíce postupně rozjíždí celá řada rozhovorů, vystoupení a diskusních pořadů, a to ve všech programech našeho veřejnoprávního rádia: na RadioÏurnálu to bude nejenom v pořadech Servis pro zdraví, ale také v dopoledních diskusích O všem s vámi a ve vysílání Odpoledního proudu. Na stanici Praha budou lékaři v rámci tohoto projektu hovořit každý týden v Dobrém jitru; tématu se bude pravidelně věnovat také vysílání Hosta do domu, Poradna pro zdraví a pořad pro rodiče a děti MaTa. Na Vltavû bude tomuto námětu periodicky věnován pořad Naše téma. Totéž platí i o Odpoledním live Yvony Přenosilové na âR 6 - Rádiu Svobodná Evropa. Do projektu je zapojeno i všech 8 krajsk˘ch studií, kde bude velký prostor především pro lékařské odborníky z daného regionu. Jedním z hlavních partnerů projektu MANAÎEREM VLASTNÍHO ZDRAVÍ je vedle odborného časopisu pro lékaře MEDICÍNA také časopis ZDRAVÁ RODINA. Cíle, které si vytkl tento projekt, sleduje i náš časopis. Bezprostředně dokonce vedly k jeho založení. Je proto pochopitelné, že o průběžné realizaci celého projektu i o jeho jednotlivých krocích budeme na stránkách ZDRAVÉ RODINY pravidelně informovat. Od příštího čísla najdete rovněž tabulku s přehledem pořadů, které se v jeho rámci v následujících čtyřech týdnech objeví ve vysílání âESKÉ TELEVIZE a âESKÉHO ROZHLASU. Projekt MANAÎEREM VLASTNÍHO ZDRAVÍ v letošním roce počítá s vyhlášením soutěže, která by měla podpořit zlepšení zdravotního stavu obyvatel naší země. I zde bude časopis ZDRAVÁ RODINA spolu s dalšími uvedenými sdělovacími prostředky při tom. Vyhrát atraktivní zájezd bude sice moci jen ten, na něhož se usměje štěstí, vyhrát své zdraví však mohou všichni, kdo se zúčastní. Dr. Jiří Halousek, mluvčí projektu a zástupce šéfredaktorky e d i t o r i a l P roč vlastně člověk cestuje, ptala se mě kdysi moje dcera. Kvůli poznání, snažila jsem se jí vysvětlit. Ale nejde jen o poznání jiných krajů a mravů, jak se říká. Jde také o poznání sama sebe. V cizí zemi najednou člověk velmi dobře vidí, které věci jsou pro něj důležité a které ne, jak se umí dorozumět a jak umí porozumět tomu, na co není z domova zvyklý. Jak to je schopen přijmout nebo jenom tolerovat, jak některé věci vlastně ani nechce vnímat. Cestování jsem si začátkem roku užila vrchovatě, protože výherci soutěže Zdravé rodiny si vybírali hlavní cenu - zájezd na americký Jihozápad - do Phoenixu, Las Vegas a ke Grand Canyonu, a já je přitom doprovázela. O této cestě najdete reportáž v příštím čísle Zdravé rodiny. Ale proč o cestování po Americe píši už dnes? Vybavili jsme se na ně psychowalkmanem - audiovizuálním relaxačním přístrojem ke stimulaci mysli - pozoruhodnou pomůckou, která může člověku pomoci od mnoha problémů, o kterých se dočtete v dnešní Zdravé rodině. Psychowalkman využívá toho, že mozkové buňky spolu komunikují pomocí elektrických výbojů. Relaxační přístroj vysílá zrakové a sluchové signály o určité frekvenci a mozkové vlny mají přirozenou schopnost napojit se na ni. Pomocí psychowalkmana si tedy můžete naprogramovat, v jakém stavu chcete mít svůj mozek. Roztočit ho na vrcholný výkon, probrat se z únavy, být čilý, přestože ve vaší vlasti je právě půlnoc. Anebo naopak svůj mozek uspat. Jste prostě schopni ovlivnit činnost svého mozku, kdykoliv potřebujete. Zní to jako science fiction? Je to jen jeden z pozoruhodných vynálezů dvacátého století, o kterém se ve Zdravé rodině jistě ještě dočtete. Hodně štěstí na cestách za poznáním sebe sama vám přeje Výherci soutěže o cestu do Ameriky zpět doma Paní Janu Bílkovou z Víru - hlavní výherkyni soutěže našeho časopisu v loňském roce - a jejího přítele Jaroslava Borůvku ze Zbraslavi u Brna jsme zastihli na letišti v Praze-Ruzyni bezprostředně po návratu z dvoutýdenní cesty do Spojených států. „Bylo to ohromné,“ sdělila své první dojmy Jana Bílková. „Už cesta tam byla krásná. Já jsem letěla vůbec poprvé, celou cestu do New Yorku jsem všechno sledovala. A když jsme přiletěli na místo - do hlavního města Arizony Phoenixu - byla jsem nadšená.“ Výherci spolu se Zlatou Adamovskou a Radkem Johnem bydleli v hotelu ve Phoenixu a podnikali výlety po městě i do vzdálenějšího okolí. Navštívili také středisko amerického zábavního průmyslu Las Vegas, kde strávili jednu noc. Na otázku, co se jim líbilo nejvíce, paní Bílková odpověděla: „Mně se strašně líbila krajina, to je něco, co není nikde jinde vidět. K Velkému Kaňonu jsme jeli mnoho kilometrů autem a udělali jsme okruh po několika vyhlídkách. Bylo ho pak vidět i z letadla, když jsme letěli z Phoenixu do Las Vegas. Je to nádherný pohled, z každého místa jiný. Když se díváte na ty krásné útvary, tak si představujete dejme tomu pyramidu nebo kostel, zkrátka cokoli. Fantazie se může rozvinout.“ Panu Borůvkovi se zase nejvíce líbilo v Las Vegas - hotely, kasina, kopie sochy Svobody a Eiffelovky. O svých průvodcích Zlatě Adamovské a Radku Johnovi Jana Bílková říká: „Bylo to s nimi senzační. Oni už toho tam hodně znají, hezky nás vodili, všechno nám ukázali a vysvětlili.“ A Jaroslav Borůvka dodává: „Měli jsme krásné, rychlé auto Buick a jak pan John, tak paní Adamovská s ním dokázali perfektně jezdit.“ Výherci se svými průvodci navštívili také arizonskou poušť, viděli botanickou zahradu s kaktusy i indiánskou rezervaci. „Počasí bylo kolem 30 °C, koupali jsme se v bazénech u hotelu a když jsme nevyjížděli dál, trochu jsme se i opalovali,“ vypráví paní Bílková: „Teď jsme z léta spadli tady rovnou do zimy, ale jsme zase doma. Na jednu stranu jsme se už těšili, ale ještě bychom tam vydrželi. Je to něco úplně jiného.“ Jana Bílková si po celou dobu dělala zápisky. Teď je rozepíše a až bude mít vyvolané fotografie, bude dělat po vesnici besedy. A spolu s panem Borůvkou přeje čtenářům Zdravé rodiny, aby se také na ně příště usmálo štěstí. Text a foto dr. Jiří Halousek Také letos vyhla‰uje ãasopis Zdravá rodina atraktivní ãtenáfiskou soutûÏ. Uchovávejte si proto v‰echna leto‰ní ãísla! Oficiální vyhlá‰ení soutûÏe bude 15. 3. 1999. zdravá rodina 2/99 5 h l a v n í t é m a Když se řekne psychosomatika často netuší, že má bolavou duši, ale tuto bolest cítí třeba v žaludeční krajině. Prof. MUDr. Je zajímavé, kolik lidových rčení vyjadřuje psychosomaOta Gregor, DrSc. tické souvislosti třeba se žaludkem: „To nemohu spolknout. Od rána mi leží v žaludku. Obrací se mi z toho žaludek. Byl tam pečený vařený. Samou láskou by ji snědl. Sněz, co sis „Psyché“ je starořecké slovo a znamená nadrobil. Chodí stále kolem horké kaše. Je jako nedopeče„duše“, „soma“ je rovněž starořecké slovo ná.“ Tato lidová rčení jsou mnohem starší, než se psychoa znamená „tělo“. Psychosomatika je o tom, somatika stala vědním lékařským oborem, který dnes má charakter. jak ovlivňuje naše duše naše tělo. I obráceně. mezioborový Je proto zapotřebí zajímat se o pacientův způsob života, o Jak dovede tělo ovlivnit duši každého z nás. jeho životní styl. Z mnoha zkušeností vyplývá, že pro psychosomatické pacienty má kromě léčby pomocí léků velký výMezi tělem a duší existuje stálá, tichá, většinou nevědoznam také působení osobnosti lékaře. Bylo by dobré, kdyby má komunikace. Ve zdraví i v nemoci. Někdy převládnou pacient poznal, že se lékař dovede vcítit do jeho problémů, že naše city, city krásné i city kruté. Někdy je dobré, když chápe jeho situaci a má o něho nejen odborný, ale i lidský zápromluví rozum. Naše „já“ se pokouší o dynamickou rovjem.Ve vztahu pacienta s praktickým lékařem nejde o vztah nováhu mezi citem a rozumem. tržní, ale o vztah lidský. Japonské přísloví praví, že vlídné sloA psychosomatika v nemoci? Jednou máme obtíže tělesvo hřeje celou zimu. Přímá komunikace s lékařem z očí do očí je důležitou součástí léčby. V jedné medicínské knize jsem naVlídné slovo hřeje celou zimu šel zajímavý rozhovor: Všimněte si, milí čtenáři, slova „vlídné“. To je důležité. Nejde o lecjaké slovo, jak o něm mluví „Dobrý den,“ pozdravil malý princ. Shakespeare ústy Hamleta, když se ho Polonius ptá, co čte, a on na to: „Slova, slova, slova“. Ze „Dobrý den,“ odpověděl počítač. Byl zkušenosti víme, že není slovo jako slovo. Může být vlídné, může člověka pohladit. Může dokonto totiž počítač, který se měl nemocce být léčivé. V žádné učebnici není nic o tom, jak by měl lékař dávkovat sám sebe, tedy své sloných vyptávat, co jim chybí. „Proč vo. Slovo vyslechnuté, vnímané, se stává důležitým a mnohdy zachraňujícím terapeutickým promi kladeš otázku ty, a nikoliv léstředkem na bolavou duši. Víme, že člověk může duševně trpět, i když se mu daří po všech okař?“ zeptal se malý princ. „Je to velstatních stránkách dobře. ká úspora času,“ odpověděl počítač. Jakmile si člověk zaslouží slova pochvaly, pochvalte ho. Vždyť slova se nepočítají, ale váží, a „Jiné počítače to vypočítají. Lékař si proto je tak důležité najít je a vyřknout v pravý čas. tím totiž ušetří týden co týden 155 Americký psychiatr Eric Berne říká: „Když tě nikdo nehladí, vysýchá ti mícha“. Proto bychom minut.“ „ A co dělá s těmi 155 minuani v normální mezilidské komunikaci neměli šetřit slovy „prosím“ či „děkuji“. To jsou slova přitami? Jestliže by můj lékař měl opomínající upřímný stisk ruky. pravdu nazbyt 155 minut, přál bych Slova mohou, bohužel, být i urážlivá, ba i agresívní. Rána způsobená nožem se zahojí, rána způsi, aby aspoň část z nich věnoval sobená slovem může ještě dlouho po vyřčení bolet. Lékař Albert Schweitzer kdysi založil nemocmně a hovořil se mnou místo tebe!“ nici v africkém městě Lambarene. U vchodu do nemocnice svítí dnem i nocí lampa osvětlující taJe to sice vtipné, ale ukazuje to důleto slova: „Ať přicházíte v kteroukoliv hodinu, najdete zde světlo, naději a laskavá slova“. žitost osobního kontaktu lékaře Ota Gregor s pacientem. né (somatické), jindy nás trápí i bolavá duše (psyché). Psychosomatickými poruchami trpí mnoho lidí, a proto Někdy nás trápí psychický stres. A jindy nás obtěžuje tělo přicházejí ke svému praktickému lékaři. Jde o živou a neui duše. Někdy se „hádá“ duše s tělem. Pak dochází k postále se vyvíjející interakci dvou lidských bytostí. Ta je na rušení psychosomatické rovnováhy nebo dokonce k psyjedné straně formována medicínskými znalostmi, zkušenostchosomatické chorobě. Psychosomatické obtíže vyžadují mi, obratností i laskavostí lékaře, ale na druhé straně také citlivý přístup lékaře k celému postiženému „já“ klienta či osobností pacienta, jeho životní situací a jeho zdravotním pacienta. Člověk stůně vždy celý, nikoliv pouze jeho jeden stavem. Je důležité, aby pacient věděl, že lékař svým chápaorgán. Ono „vzácné putování“ těla a duše je věrné a celovým postojem a pohledem z očí do očí dává najevo, že jeho životní společné putování, ve zdraví i v nemoci. srdce pacienta vnímá. Není to lehký úkol, je to velmi těžká V nemoci by mělo být hlavní myšlenkou lékaře věnovat součást lékařské specializace. Lékař totiž musí dešifrovat pozornost tělesné i psychické stránce pacienta. Pacient onu „řeč o něčem jiném“, kterou mu prostřednictvím tě- 6 zdravá rodina 2/99 S vitamíny proti infarktu lesných obtíží pacient nabízí. Čím dále tím více se potvrzuje, že v lékařství je většina případů psychosomatického charakteru. Duše a tělo patří k sobě. Když bolí duše Co to je „bolavá duše“? Často jde o emoce chronické anebo silné akutní stresy, někdy hluboce zapuštěné v podvědomí. Dnes patří k velmi častým bolesti v zádech, v kříži či v jiné části páteře nebo bolestné napětí v šíji. Na první pohled se zdá neuvěřitelné, že by měla bolavá duše co dělat s bolestmi v krajině páteře. Ale posuďte sami: Nedávno poslal praktický lékař po důkladném vyšetUvolÀovací cviãení, která mÛÏeme ření do psychosomatické poradny pacientku, kterou provádût kdykoliv a kdekoliv, řadu let trápily bolesti v kříži. Ona ani její lékař si nejsou dobr˘m posilovacím tréninkem mohli vysvětlit, proč někdy má tyto bolesti, i když nepro zdraví du‰e zvedá nic těžkého, a jindy, když se vrací s velkým nákupem, bolesti nemá. Při podrobném rozboru jejího životního stylu vyšlo najevo, že bolesti přicházejí obvykle několik dní před návštěvou její snachy, a pak zejména v průběhu jejího několikadenního pobytu u ní. Obvykle se dostaly do konfliktu, který vyústil v nepříjemnou hádku, a přitom nic neřešil. Pacientka se dostávala do stresové situace, které se začínala bát už dávno před návštěvou své snachy a ono místo v křížové krajině bylo u ní jakýmsi „seismografem“, ozývajícím se v důsledku emočního napětí z očekávaného konfliktu. Tímto příkladem jsem vám chtěl přiblížit situace spojené s psychosomatickými obtížemi, abyste sami mohli odhadnout přítomnost skrytých příznaků, vyhledali včas lékaře a poradili se s ním. Důležité je, abyste uměli popsat své obtíže, popřípadě své obavy či pocity, měli plnou důvěru ke svému lékaři a nestyděli se mu sdělit, že vás asi nejvíce trápí bolavá duše. Chtěl jsem vám přiblížit problematiku dynamické, pohyblivé rovnováhy psychosomatiky, a to hlavně při poruše této rovnováhy, a ukázat, že taková porucha se týká vždy člověka celého a nikoliv pouze jednoho orgánu. Ono staré přísloví „ve zdravém těle zdravý duch“ platí dodnes. Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc. V poslední době jsou naše lékárny zaplaveny multivitamínovými a minerálními přípravky. Farmaceutická společnost THERA TECH se sídlem v Kalifornii v USA přichází na náš trh s přípravkem pro podporu činnosti srdce a oběhového systému - ONE DAILY CARDIO. Tento nový preparát obsahuje celkem 27 složek. Kromě komplexu vitamínů a stopových prvků i minerál, přírodní látky a koenzym Q 10, který je nezbytnou součástí mnoha biologických procesů. Svým působením preparát vyrovnává jejich hladinu v organismu, snižuje cholesterol a působí nejen při již vzniklých onemocněních, ale zároveň jako prevence jejich vzniku. Příkladem může být vysoký krevní tlak a kornatění věnčitých tepen srdce, které může vyústit v anginu pectoris a infarkt myokardu. Komplexní skupina vitamínů B /B1, B2, B6 a B12/, kterou přípravek ONE DAILY CARDIO obsahuje, se velmi osvědčila při metabolismu bílkovin a tuků a spolu s hořčíkem se podílí i na přirozeném snižování cholesterolu. Ten se může ukládat v cévách, kde pak způsobuje rozvoj sklerotických změn. Dalším důležitým prvkem je draslík, který se podílí na udržování „napětí“ buněčných membrán, čímž zajišťuje normální chod a fungování buněk. Koenzym Q 10 umožňuje optimálně využít energii, která je dodávána svalstvu, tedy i svalu srdečnímu. Je s úspěchem podáván u pacientů se srdeční arytmií, při onemocnění anginou pectoris a u pacientů se srdečním infarktem, u kterých pomáhá zkrátit období rekonvalescence. Pilulka ONE DAILY CARDIO se podává 1x denně, nejlépe po snídani. Nerozbitná lékovka obsahuje 100 tablet, což je dávka, která vystačí na více než čtvrt roku. Pacient - člověk nebo číslo? „Játra, srdce, tady je ledvina, tam plný močový měchýř.“ Ultrazvuková sonda mi studeně jezdila po břiše. Studený byl i hlas lékařky mapující tělesné orgány mého dosud nenarozeného dítěte. Lékařka diktovala sestře nesrozumitelná čísla a nezkušeného kolegu přitom učila poznávat na obrazovce ruce a nohy embrya. Nikdo další jako by v ordinaci ani nebyl. De facto jsem tam vážně nebyla. Zůstalo jen moje břicho. Paní doktorka byla asi odborník na slovo vzatý, takže se nezdržovala banalitami, jako je slušná odpověď na pozdrav či pohled do očí; o poskytování informací pacientům ani nemluvě. Však jsem ji také šokovala, když jsem chtěla znát výsledek vyšetření. Asi jsem byla první těhotná, která se ji opovážila oslovit. „Nález je v normálu,“ překonala se nakoPhDr. Irena JirkÛ nec. Ale ten normál, ten už vysvětlovat nemínila. Za dveřmi čekal zástup dalších, povětšinou mlčenlivých „břich“. I když jsem se při tom ultrazvukovém vyšetření zdála být statečnou, kolena se mi pořádně třásla. Střet s nerudnou lékařkou byla snad nejtěžší chvilka za celých devět měsíců, možná psychicky náročnější než porod. A že jsem nerodila zrovna lehce. Naštěstí tentokrát okolo mne byli lidé z gynekologicko-porodnické kliniky v pražském Motole. Nedovolili mi pochybovat, nenechali mě bez informací. Každý krok či porodníkův zásah mi předem a srozumitelně vysvětlili. Po celou noc jsem měla pocit, že vím, co se děje a proč se tak děje - se mnou i s mým dítětem. Ráno, když jsme s manželem konečně drželi v náručí dceru Marii, se pak tým primáře Kulovaného přišel s námi rozloučit. Paní doktorka od ultrazvuku by asi nevěřila svým očím. Konec dobrý, všechno dobré - měla bych konstatovat a to zlé pustit z hlavy, když jsme si dceru donesli domů. Před námi je nový život. Co si přát? Aby se zlepšily vzájemné vztahy pacientů a lékařů. Učit se v tomto směru musíme všichni. My, pacienti, se neumíme ptát a lékaři i sestry většinou zase netuší, jak odpovídat. Naučme se spolu více mluvit! PhDr. Irena Jirků Spolu s přípravkem ONE DAILY CARDIO přichází společnost THERA TECH i s přípravkem zaměřeným na snížení cholesterolu, který je nabízen pod jménem CHOLESTHIN. Preparát obsahuje přírodní vlákninu z chitinu, který je stavebním prvkem krunýře krabů, humrů a jiných mořských korýšů. Tato vláknina usnadňuje a urychluje trávení, a tím snižuje hladinu cholesterolu, ale i tuků v organismu. Navíc pomáhá odstranit toxiny a škodliviny z tlustého střeva, čímž je vhodný i jako prevence vzniku rakoviny. Užívá se jako dietní doplněk stravy, 1 až 4 tablety půl hodiny před jídlem. Jako každou jinou vlákninu je nutné přípravek zapít dostatečným množstvím tekutin. Koupíte ve vaší lékárně. Výhradní dovozce a distributor Alier spol. s r. o., Makovského 1393, Praha 6 Tel./fax: 02 / 302 21 17 r o z h o v o r Jak nezraňovat dětskou duši Jak prožívají děti stres? Je dětská duše zranitelná? Jak chránit děti před zbytečným stresem? Co dělat, aby dítě bylo šťastné, radostné a nebylo zbytečně vystavováno strachu, úzkosti či napětí? To jsou otázky, které se objevují v dopisech našich čtenářů. Odpovídá na ně prof. PhDr. Zdeněk Matějček, DrSc., o němž se říká, že je lékařem dětských duší a že umí v kritických situacích podat dětem a jejich rodinám pomocnou ruku. ·estiletá Madlenka Ïije ‰Èastnû Prof. Zdenûk Matûjãek ve své pracovnû Pane profesore, jaké by mělo být rodinné prostředí, aby nezraňovalo dětskou duši? „Dnes víme, že je pět základních potřeb k tomu, aby se dítě dobře vyvíjelo, bylo zdravé, jak my říkáme sobě k uspokojení a společnosti k užitku. Jde o to, aby děti byly co nejméně zraňovány. Ale buďme konkrétní, jde o rodinné prostředí. 8 zdravá rodina 2/99 1. Jako první je potřeba náležité stimulace, podnětu. Jde o to, aby jich dítě nemělo ani málo, ani příliš moc. Také je nutné, aby odpovídaly rozvoji dítěte. Měly by být proměnlivé, rozmanité. Má-li dítě podnětů málo, hovoříme o určité podnětové podvýživě, deprivaci - dítě se nudí, mozek se nenamáhá, a tedy se ani nepřipravuje na určitou aktivitu. Je-li naopak podnětů moc, mozek je přetížen a začne se bránit, a to je ještě horší. Byly doby, kdy se preferoval tzv. studený odchov a matky říkaly: „Já jsem dítě odchovala na balkóně.“ Ale to není dobré. Nervový systém dítěte musí být přiměřeně zatěžován. 2. Druhá potřeba je rovněž velice významná. Jde o to, aby okolní svět a jeho podněty měly pro dítě význam. My tomu říkáme smysluplný svět. Jde o to, aby se vše nedělo ve zmatku, náhodně. Chcete-li třeba naučit dítě na hrníček, nelze je to učit jednou tady, podruhé tam, jednou na velkém záchodě, podruhé na hrníčku. V pod- r o z h o v o r hodnotu, kterou dítě přijímá za své. To je pozitivní identita, vědomí vlastního já a vlastní hodnoty. 5. Tou pátou je potřeba otevřené budoucnosti. Že se na něco těšíme, něco očekáváme, jde o časové dimenze v lidském životě. Kdybychom měli výhled do budoucna uzavřen, tak bychom došli k zoufalství. A toto si velice dobře uvědomujeme i v dospělém životě. Mít plán, program, cíl, perspektivu. To jsou ty potřeby, které mají být a jsou naplňovány soužitím dítěte s jeho lidmi, s těmi, kteří k němu patří, a ono patří k nim. Když některá z těchto potřeb vypadne, je zle. Vznikají nejrůznější obtíže a stresy.“ Určitě se setkáváte s problémem, že rodiče chtějí ve svých dětech naplnit své vlastní sny, které se jim nepodařilo uskutečnit, a děti to těžce nesou. Co v takových případech radíte? „Udělali jsme si takový průzkum dětí a rodičů, kteří Slovo o slově „KdyÏ se dívám dlouho na televizi, to mû pak bolí hlava a moc pláãu,” sdûlila sv˘m obrázkem ‰estiletá Emy nětech musí být řád, který je dítěti srozumitelný. Ukázalo se, že taková ta bezbřehá liberální výchova, kdy si dítě může dělat, co chce, budí v dítěti úzkost, a to je opět stres. Dítě potřebuje mít v řádu světa určitou oporu, to znamená, že se věci chovají, jak mají, a to je pro dítě srozumitelné. 3. Třetí potřebou jsou životní jistoty. To je vědomí, že dítě k někomu patří, že je má někdo rád, že je nedá, že nemá pocit ohrožení, úzkosti či nebezpečí. Patří to k řádu věci, kdy se lidé mají vzájemně rádi. Jinými slovy, jde o citové vazby a vztahy. Ty jsou pro dítě nejdůležitější. 4. Stejnou váhu však přikládáme i tak zvané pozitivní identitě. To znamená, že dítě žije s pocitem, že pro ty druhé kolem sebe má nějaký význam, že není anonymní součástí nějakého dění, které je mu nesrozumitelné. My se dětí kolem druhého roku - batolat - ptáme: co jsi tátovo?, a ono řekne: rošťák. A co jsi mámino?, a dozvíme se, že ovečka, a dědovo či babiččino zlato. A stále mu zdůrazňujeme, to jsi ty - ty - ty. Jsi už velký kluk, malá slečna. Děláme z nich určitou společenskou osobnost, Letošní poslední rok tohoto tisíciletí vyhlásila Světová zdravotnická organizace Rokem stáří. Odborníci považují za staré osoby nad 75 let. Věkovou kategorii nad 60 let označují jako „vyšší věk“ nebo „třetí věk“ a nad devadesát jde o dlouhověkost. Jednotlivé kategorie nejsou sice sourodé, ale mají charakteristické skupinové Prof. Vladimír Pacovsk˘ znaky a také rozdílné potřeby. Každé slovní označení má vypovídající funkci. Staří lidé jsou součástí každé společnosti a stále jich přibývá. Právem vyžadují pozornost. Někdy se chováme, jako bychom se za pojem „starý“ styděli, a mnozí v něm slyší hanlivý podtext. Způsobuje to nesprávné mínění, že staří lidé už nemají žádný vliv, že jejich role skončila a že ujídají ze společného koláče. Proto také veřejnost přijímá pojem „senioři“ jako důstojnější označení pro staré. Čeština umí vystihnout naše postoje ke starým lidem: stařečkové, starouškové, staříci a stařenky. V pohádkách vystupují moudří stařečkové, laskavé stařenky, i Smrt kmotřička se někdy chová jako tichá a hodná babička. Existují však i názvy nevlídné: baba na rozdíl od bába, ježibaba, dědek či senilní žvanil. Pojem přestárlý je urážlivý Přestárlá je jabloň, která neplodí a musí být poražena, přestárlá je technická konstrukce, která je nebezpečná a musí být zbourána. Člověk však nemůže být nikdy přestárlý. Zdaleka jsme nedosáhli teoreticky odhadnutého věkového limitu. Nejhroznější je však neetický výklad, že přestárlý člověk již příliš dlouho žije, je přebytečný, neužitečný a překáží. Slova mají různé funkce. Jsou také svědectvím o vztahu lidí k lidem. Správně pochopené stáří a postoje k němu ctí zdravou společnost. Ta považuje staré občany za svou nedílnou součást a také tak se k nim chová. Právě o tom je nadcházející Rok stáří. Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. zdravá rodina 2/99 9 r o z h o v o r procházejí naší poradnou, a na prvních třech místech byly tyto problémy: 1. Děti s poněkud nižším nadáním - nejde o snížení inteligence či defekt, ale lehkou podprůměrnost. 2. Děti s nerovným vývojem intelektových schopností. 3. Děti zvýšeně úzkostné. To už je první vodítko. Škola, vzdělání, nároky společnosti jsou dnes nesmírně vysoké. Dříve bylo v rodinách pět, šest nebo deset dětí a každé mělo něco svého, nečekalo se od něho všechno. Dnes máte v rodině jedináčka nebo nejvýše dvě děti, a tak rodiče požadují, aby se dobře učily, sportovaly, učily se jazyky a měly pokud možno i nějaké umělecké projevy - a ono je toho na jedno dítě opravdu hodně. Chybí pochopení pro vlastní nadání dítěte, jeho schopnosti. Chce se od něho moc, a jakmile chceme moc, organismus se začne bránit a jsme u psychosomatiky. Jakmile zasáhnou obranné organismy, je zle, a rodiče přicházejí a říkají: on je líný, on je nepozorný, dejte mu něco na soustředění. My vyšetřujeme a zjistíme, že ani není líný, ani nepozorný, ale že je méně nadaný nebo méně disponovaný k tomu, aby splnil všechna očekávání rodičů. To je jeden z nejčastějších psychologických nálezů, kdy je zapotřebí ubrat.“ Jistě jste se setkal s problémem živých, hyperaktivních dětí. Umíte poradit? „Dobrá rada drahá. Jde o školu. Z fyziologického hlediska je škola pro dítě nepřirozeným prostředím. Chceme-li od sedmiletého dítěte, aby vydrželo 3/4 hodiny sedět v lavici a dávat pozor, tak toho chceme moc. Normou PENZIÓN FANIA NABÍZÍ: Zimní i letní rekreaci v malebném rekreaãním stfiedisku v Albrechticích v Jizersk˘ch horách, kapacita 42 lÛÏek, pokoje s vlastním sociálním zafiízením, vhodné pro rodinnou rekreaci, ‰koly v pfiírodû ãi ‰kolení. Prvotfiídní domácí kuchynû. V okolí v˘borné lyÏafiské terény s umûl˘m snûhem, turistické stezky vhodné pro vycházky i horská kola. Poskytujeme v˘razné slevy pro skupiny, zejména dÛchodce a ‰koly v pfiírodû. Rezervace: Paní Závitkovská (âermáková) tel.: 02/ 67750003(4) fax.: 02/ 67751148. soustředění je tak 10 minut, ale také víme, že je tu veliká různost. Jsou děti, které se soustředí jen minutu, ale i to, co během minuty pochopí, jim zůstane. Připoutáme-li je k lavici a budeme je nutit, tak to prostě neberou. Hyperaktivita je určitá slabost nervového systému, který je závislý na přicházejících podnětech a neumí je všechny vstřebat. Reaguje na ně, a přitom potřebuje pohybové uvolnění. Určitá poloha po dlouhou dobu dítě vyčerpává a pohybové uvolnění je tím nejlepším. Kdyby šlo, aby ve třídě byl koberec a učitelka si sedla s dětmi na zem, pak hyperaktivita dětí zcela zmizí.“ Jak postupujete u psychicky labilních dětí? „Univerzální rada neexistuje. Vždy je důležité celý případ rozebrat. Příčin bývá celá řada, obvykle je to kombinace vnitřních i vnějších činitelů. Každý z nás i organismus dítěte má svá slabá místa a když přijde nápor zvenku, který organismus nemůže vydržet, brání se a obrazně řečeno povolí na tom nejtenčím, nejslabším místě. U některých dětí se to projeví koktáním, zadrhováním, jindy třeba poruchami zažívání. Dítě zvrací, když má jít do školy. Jindy je to pomočování, u hyperaktivních dětí neklid, nervozita, neschopnost soustředit se. Je třeba hledat jak silné, tak i slabé stránky a v životě je pak uplatnit, nebo se jich vyvarovat. My víme o nárocích školy, rodiny, ale neměli bychom zapomínat ještě na jednu důležitou věc. Je také třetí velká oblast, v níž se dítě uplatňuje, společensky žije, a to je dětská skupina. Jde o to, jak je zařazeno ve skupině vrstevníků, kamarádů. Tady bývá velmi typická šikana. Děti si na někoho zasednou a pronásledují ho. On se dobře učí, je v rodině dobře veden a najednou má tento problém. Nejde o děti zlé, ale cítíme, že kdosi přitahuje dětskou agresi. Postižený jedinec bývá bezbranný a často se stává obětním beránkem. To je také jeden z momentů, který vede u dětí ke stresům.“ Pane profesore, přikláníte se k pevnému režimu, nebo volnosti podle přání dítěte? „Pozor na to, nepřehánět v žádném směru! Určité módní výstřelky mohou to kyvadlo vychýlit, ale pozor, aby to bylo vždy v souladu s potřebami dítěte, o nichž byla řeč. Jsou děti úzkostné, které potřebují a vyhovuje jim pevnější řád, jsou děti, které se umějí přizpůsobit řádu méně pevnému, ale nezapomínejme, že dítě má v určitém řádu oporu. Nutit je však, aby třeba ihned po večerníčku šlo spát, na toto velmi často narážíme. Potřeba spánku u dětí je velice různá, stejně tak jako potřeba jídla. Obvykle děti zlobí s jídlem proto, že jim toho vnucujeme moc. Jde o to, abychom v dětském organismu zbytečně nebudili ochranné mechanismy, ale bezbřehá povolnost také nevede ke štěstí dítěte. Má-li samo rozhodovat, dostává se do situace, kdy je zmítáno svými impulsy, potřebami, nároky, a vůbec není šťastné. „Neřád“ vede k úzkosti a u konstitučně úzkostlivých dětí způsobuje mnoho obtíží.“ Za rozhovor poděkovala dr. Eva Křížová z d r a v o t n í p o j i ‰ t û n í Slunce, sport a zdraví Možná, že výše uvedený titulek tak trochu připomíná trojici úspěšných Troškových komedií Slunce, seno... Řeč však nebude o filmech. Slunce a sport, tedy zdravý životní styl (obecně vzato zdraví) je cílem nabídky, kterou pro letošní rok připravila svým klientům Česká národní zdravotní pojišťovna (ČNZP). Na základě loňských zkušeností, kdy nabídla svým pojištěncům cesty za sluncem k moři levněji a hodinu plavání týdně zdarma, startuje letos tato zdravotní pojišťovna projekt SLUNCE, SPORT A ZDRAVÍ v komplexnější a propracovanější podobě, než tomu bylo doposud. Cílem tohoto projektu je orientovat pojištěnce na zdravotní prevenci, na individuální péči o vlastní zdraví. Pro letošní letní sezónu ČNZP ve spolupráci s vybranou sítí 16 cestovních kanceláří připravila nabídku zájezdů do přímořských letovisek, která mají v dané zemi nejzdravější podnebí a nejčistší ovzduší. Každá ze spolupracujících cestovních kanceláří vybrala ze svého katalogu několik termínů, které cenově zvýhodnila a poskytla tak možnost strávit ve zdravém prostředí alespoň několik dní v roce i rodinám, kde mají, jak se říká, „hlouběji do kapsy“. Navíc se každého takového zájezdu účastní lékař (vybraný a doporučený ČNZP), který po celou dobu pobytu bude působit jako konzultant a odborný lékařský dohled. Při výběru cestovních kanceláří ČNZP postupovala podle několika kritérií: Především zde byla snaha o co možná nejširší nabídku letovisek, aby si vybral skutečně každý. Dalším hlediskem byla spolehlivost cestovní kanceláře a kvalita produktů, které nabízí. Vesměs se tedy jedná o cestovky, které působí na našem trhu několik let a mají s pořádáním zájezdů bohaté zkušenosti. Nezanedbatelným hle- diskem bylo i to, kde jednotlivé cestovní kanceláře u nás působí a odkud se zájezdy pořádají. Klient, který je například z Brna, bude mít možnost odletět letadlem nebo odjet autobusem ze „svého“ města. Projektu se totiž účastní cestovní kanceláře ze všech bývalých krajských měst. A kam se letos k moři se slevou mohou pojištěnci ČNZP vydat? V nabídce jsou tradiční letoviska v Řecku - Olympská riviéra, poloostrov Chalkidiki, Kréta, Korfu, ale i méně navštěvované, nicméně stále oblíbenější ostrovy v Jónském moři - Lefkada a Kefalonia. V Chorvatsku jsou cílem jak místa na Istrijském poloostrově, tak i jižněji položená letoviska v Dalmácii a na ostrovech. Pro někoho mohou splňovat představy o ideální, „zdravé“ dovolené i další země z nabídky - Itálie, Španělsko, Tunisko a Francie. A kdo nelpí na moři a dá přednost opravdové lázeňské péči, má možnost zvolit maďarské termální lázně Hárkány nebo Sárvár. Pořádající cestovní kancelář tady připravila osmiprocentní slevu pro klienty ČNZP oproti běžné katalogové nabídce. Nutno dodat, že pojištěnci ČNZP nejsou zvýhodněni pouze ve vybraných termínech, kdy se konají zájezdy s lékařským doprovodem pouze pro ně. V každé cestovní kanceláři, která se účastní projektu, mají po celou sezónu možnost zakoupit zájezd s nemalou slevou. Rodina tak může ušetřit až několik tisíc korun. Tradičně i letos připravila Česká národní zdravotní pojišťovna čtrnáctidenní léčebný pobyt pro dětské pacienty v lázeňském středisku Velika (Řecko) na břehu Egejského moře. Jde o alternativní, indikovanou lázeňskou péči. ČNZP hradí veškeré náklady spojené s pobytem, letenku pak rodiče nebo zákonný zástupce malého pacienta. Nezbytnou součástí prevence a péče o vlastní zdraví je kromě zdravého podnebí i zdravý pohyb. Klasickým příkladem zdraví prospívajícího sportu je plavání. Proto ČNZP nabízí svým klientům hodinu plavání týdně zdarma v 17 městech České republiky. Pojištěnci si budou moci zaplavat i vyzkoušet metody vodní rehabilitace pod dohledem zkušených odborníků, případně někde využít i saunu. Bliωí a podrobnûj‰í informace o tomto projektu âNZP mÛÏete získat ve v‰ech Stfiediscích sluÏeb PVT, v ústfiedí âNZP, Pod Vi‰Àovkou 1661/25, 140 00 Praha 4, tel.: 02/61387111, nebo na Internetu: www.VITAMIN.cz P.R./21 zdravá rodina 2/99 11 r e p o r t á Ï Linka bezpečí Známe ji všichni z televizních šotů. Telefonní číslo 0800-155555 je určeno všem dětem v nouzi. Je dosažitelné ve dne i v noci ze všech koutů naší země. Zdá se to být prosté, ale za touto strohou informací a zdánlivě obyčejnou skutečností se skrývá obrovský kus náročné práce. Vypravte se s námi na malou návštěvu k lidem, kteří vlévají naději do zklamaných či zkroušených dětských srdcí. Konzultanti pracují v pfiíjemném prostfiedí I když se psal teprve leden, byl krásný slunný den a modrá obloha propůjčovala všem pohodu a radost. Pražský autobus mě dovezl až ke zdravotnickému zařízení v Bohnicích, které poskytlo této Lince bezpečí a Krizovému centru krásné prostory uprostřed svého parkového areálu. Linka bezpečí nadace Naše dítě zahájila svoji činnost v září 1994. Dnes má 9 kmenových pracovníků a kolem 140 externích konzultantů, navíc ve všední dny je otevřeno i Krizové centrum, kam mohou přicházet ti, kteří si chtějí s odborníky pohovořit z očí do očí. Odborníci na slovo vzatí V kmenovém stavu najdete psychology, psychiatra, sociální pracovnice, administrativně technické pracovníky a k nim je nutno připojit onu velkou skupinu konzultantů, kteří se rekrutují z vysokých škol, sociálních a zdravotních škol, ale i odborníky z dalších oborů, jimž není lhostejný osud dětí a kteří chtějí pomáhat. Každý z nich se ovšem musí nejprve podrobit systematickému výcviku, který představuje 80 hodin přednášek, 20-40 hodin náslechů u Linky bezpečí a pak i psychologické testy. Ne každý vydrží až do konce, ne každý se pro tuto práci hodí. Síto je nesmlouvavé, neboť rozumět dětské duši je složité a nedokáže to každý, byť by měl i velkou snahu. Linka 12 zdravá rodina 2/99 Drogy a my Každý, kdo tušil alespoň něco o problematice drog, věděl, k jakému zvýšení jejich dostupnosti a k jakému nárůstu počtu závislých v této zemi dojde po listopadu 1989. Drogy zakazované za socialistického režimu se rázem staly pro značnou část generace teenagerů módou a symbolem západního způsobu života. Podle statistik dnes třicet procent pražských středoškoláků prochází experimentem s měkkými drogami a šest procent experimentuje s tvrdými drogami. To je v případě Radek John tvrdých drog o sto procent více, než ukazují statistiky z Amsterodamu, proslulého tím, že se do něj stahují lidé s náklonností k drogám. Přestože drogový trh v České republice se masově rozrůstá, konzumenti drog i jejich rodiče jsou překvapivě málo informováni o tom, čím konkrétně se za kterou drogu platí. Zatímco konzumenti většinu drog podceňují, jejich okolí jedná okamžitě hystericky a často tak komplikuje celou situaci. Je to pochopitelné, když zdrojem informací o drogách jsou dnes většinou silně zjednodušující, primitivně výstražné anebo pro změnu často jen senzacechtivé články v médiích a potom informace od drogových dealerů, kteří chtějí získat nové zákazníky, takže jde mnohdy spíše o klamavou reklamu zatajující rizika drog. Proto je dnes nejdůležitější poskytovat dětem i rodičům o drogách co nejvíc informací, které dosud nemají. Proto se redakce Zdravé rodiny rozhodla zavést pravidelný sloupek na toto téma. Zbytek je samozřejmě na potenciálních konzumentech drog. Nikdo je nebude plácat přes ruku, až dostanou nabídku zkusit si drogu. Bude jejich rozhodnutím, jestli se pustí do drogových experimentů nebo ne. Zaplatí si je vlastním tělem, případně vlastním životem. Nám půjde o to, aby svá rozhodnutí činil každý na základě znalosti věci, nikoliv na základě katastrofálních neznalostí drogové reality. Radek John r e p o r t á Ï Vrstevnické vztahy Rodinné vztahy Osobnostní a zdravotní problémy 12 % 22 % Školní problémy 7% Zastoupení tematických okruhů v hovorech dětí 11 % 5% 6% 2% 10 % Problémy sexuálního zrání 5% 20 % Závislosti Jiný problém Týrání, zneužívání Šikana, etnické a rasové problémy Problémy s láskou bezpečí má rovněž k dispozici celorepublikovou databázi sociálních, zdravotních, školských i dalších státních či nestátních institucí, které konzultantům pomáhají při vyhledávání konkrétní pomoci v daném regionu. Služba ve dne i v noci Jen za rok 1998 přijala Linka bezpečí přes 700 tisíc hovorů. Jsou dny, takový byl ten při mé návštěvě, kdy slunko a pohoda příznivě ovlivňují i dětskou duši. Ale jsou dny, zejména kolem vysvědčení, kdy je na všech deseti paralelkách, které je telefonní centrála schopna spojit, obsazeno. Některý hovor bývá stručný, ale není výjimkou rozhovor čítající desítky minut. „Nechceme děti manipulovat svými otázkami,“ říká ře- ditelka Linky bezpečí PhDr. Hana Halfarová. „Nejde o výslech, potřebujeme navázat kontakt a trpělivě dítěti naslouchat. Pokud je z Prahy, tak mu i navrhneme, že bychom se mohli sejít v našem krizovém centru, protože jsou děti, které jsou ochotny své problémy řešit tváří v tvář. Mnohé z nich přicházejí. Samozřejmě moc nás potěší, když se dívka nebo chlapec ozvou znovu, aby nám řekli, že vše dobře dopadlo, že naše rada či dobré slovo pomohlo.“ Rodina a škola - nejčastější problém Rozpad rodiny, rodinné vztahy, to, že maminka nechce dítě pustit za tátou, nebo že dítě za tatínkem nechce, anebo že se rodiče stále hádají - to jsou každodenní dětské stesky. Nutno říci, že linku využívají nejvíce děti -náctileté, věk kolem 13-14 roků. K častým problémům patří i láska, zamilovanost anebo ztráta prvních obvykle nejkrásnějších čistých lásek. Zvýšená frekvence hovorů samozřejmě přichází před vysvědčením. Obava ze špatných známek, pocity křivdy či vysoké nároky rodičů, a samozřejmě i neúměrné tresty či obavy z takových trestů jsou velmi častým předmětem rozhovorů dětí s konzultanty. K telefonu děti přivádí i pocit opuštěnosti, strachu nebo úzkosti. Konečně připojený graf hovoří jasnou řečí. Dodejme k němu však ještě tyto údaje: 18 % telefonátů je od dětí mladšího školního věku, 54 % od dětí staršího školního věku a 28 % volajících tvoří dospívající klienti. x Další informace!! Klepnìte r e p o r t á Ï Právo v rodině „Tak nám změnili zákon.“ „Kterej, paní Müllerová, já sice žádnej neznám, ale je jich v poslední době nějak moc,“ odtuší Švejk. „Prej o rodině,“ řekne posluhovačka a Švejk se zamyslí: „Tak to bude velká změna, to já znal jednu .“ Suď Bůh, kam by dobrý voják Švejk ve svých úvahách dospěl, pokud by takto uvažoval dnes. Jde o skutečně obrovskou změnu. Do manželství se sice vchází pořád stejně, ale odejít z něj bude JUDr. Ale‰ Pejchal už pořádný kumšt, pokud ten druhý nebude vašemu odchodu přát. Dětí se rodí sice méně, ale na svět přicházejí zrovinka tak jako před sto lety, jenom těch zákonných povinností přibylo. Rodičům i dětem. Jak se zákon osvědčí, nepoznáme ani za rok, ani za dva. Zatím mám ale takový neodbytný pocit, že na radnici či do kostela budou radostně odcházet jenom ti, kteří vůbec netuší, co je čeká. Skutečně práva znalý občan či občanka s trochou fantazie musí nutně dojít k závěru, že manželství je jen a jen svěrací kazajka. Snad zákonná úprava povede k daleko uvážlivějšímu výběru partnera a ubude rekordmanů v počtu sňatků. Na druhé straně budou na místě i zcela rozumné úvahy o tom, že svazek lásky není třeba navíc ještě svazovat zákonem. Ubude rodin v klasickém slova smyslu? Budeme čím dál víc potkávat rodiny netradiční, kde si svoje práva a povinnosti do značné míry upraví sami partneři bez zásahu úřadu? Současný náš stát tak trochu absurdně svázal pevněji muže a ženu v rodinu, než jak jsme byli dříve zvyklí. Ale odpovědný přístup k manželství i rodičovství je na místě, i když já sám právu jako léku úplně nevěřím. Rád bych se mýlil. JUDr. Aleš Pejchal x Každé sedmé volající dítě potřebovalo Linku bezpečí z mimořádně vážných důvodů! Linka chrání i vychovává Nadace Naše dítě a Sdružení Linky bezpečí sledují ještě další cíle. Realizují Projekty zdraví. K nim patří např. projekt Kaskáda, který je určen pedagogům a je zaměřen na rozpoznání a předcházení týrání, zneužívání či zanedbávání dítěte, šikany na školách či porušování Úmluvy o právech dítěte, kterou před devíti léty přijalo Valné shromáždění OSN. V centru byla zpracována výzkumná studie o pohlavním zneužívání dětí na skutečně reprezentativním vzorku. Užitečné jsou i stáže vysokoškolských studentů pedagogů, psychologů, sociologů, mediků či filozofů. Několikrát do roka probíhá školení dalších zájemců o práci konzultantů na Lince bezpečí a samozřejmě k denní praxi patří i diagnostická psychoterapeutická pomoc traumatizovaným dětem, dospívajícím jedincům a často i celým rodinám. Je dobře, že Linka bezpečí je a funguje - i když bychom si asi všichni přáli, aby ji naše děti nikdy nemusely potřebovat. Text a foto dr. Eva Křížová Konto Nadace Na‰e dítû: 3300033/5100 IPB, a.s. Další informace!! Klepnìte 14 zdravá rodina 2/99 l é k a fi r a d í Tradiční čínská medicína Čína je kolébkou množství nejrůznějších vynálezů a objevů, které lidstvo, byť v dokonalejší formě, dodnes využívá. Jedinou oblastí, které se civilizace a technický pokrok prakticky nedotkly, je Tradiční čínská medicína (TČM). Obor s mnohatisíciletou historií, detailně propracovaný díky nahromaděným poznatkům a zkušenostem tisíců lékařů-terapeutů, který stále více přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti na celém světě. V samotné Číně nepovažují za zvláštnost, že zde TČM studuje i mnoho cizinců. Před několika lety mezi ně patřili lékaři Petr Hoffmann a Jozef Lucký. Dnes už TČM aplikují v České republice. Jsou metody a postupy TČM využitelné i v našich evropských podmínkách? P. Hoffmann: Člověk, ať žil před staletími anebo žije dnes kdekoli na světě, má stále stejný mechanismus látkové výměny a jeho duševní stavy ovlivňují tělesná onemocnění a naopak. Stejně neblaze působí na lidský organismus civilizační faktory a nezáleží na tom, zda jde o Čecha nebo Číňana. My nezasvěcení mnohdy pohlížíme na diagnostické metody a léčebné postupy TČM s rozpaky. Někomu připadají na moderní dobu málo vědecké, jinému obtížně realizovatelné, dalšímu záhadné. J. Lucký: TČM je uceleným systémem, který nemocného sleduje komplexně a nesnaží se léčit například jen jeho nemocná játra, žaludek, deprese, menstruační bolesti nebo infekci. Hledá souvislosti a usiluje o pochopení a poté i odstranění příčin vzniku nemocí. Jaká vyšetření a léčba jsou pro tuto medicínu typické? J. Lucký: Opírá se nebo chcete-li staví na úzké spolupráci s pacientem. Lékař, aby detailně prozkoumal a pochopil podstatu nemoci, využívá škálu metod, z nichž některé mohou laikovi připadat jako šarlatánské. Jde však o propracované a věky prověřené speciální diagnostické postupy. Ty odborníkovi umožňují složit si mozaiku příčin nemoci, kterou pak překrývá stejně přesnou mozaikou sestavenou z léčivých bylin a léčebných praktik. K vyšetřovacím metodám například patří diagnostika pacientova jazyka, vyšetření pulsu, sledování jeho mimiky, tempa a čistoty hlasu a podobně. Součástí terapie jsou i odpovědi nemocného na přesně formulované otázky týkající se všech projevů jeho organismu, životosprávy a tak dále. P. Hoffmann: V léčbě dominují byliny, jež tvoří celé tři čtvrtiny léčebného „arzenálu“. Pro pacienta je bylinná léčba příjemnější než například akupunktura, protože není bolestivá, a přitom je velmi účinná. Dalšími postupy jsou masáže, úprava diety a speciální gymnastická cvičení. Ta jsou spíše zaměřena na získání duševní rovnováhy a vnitřního klidu. Když hovoříme o nezastupitelnosti bylin v TČM, nevystačili bychom si u nás s našimi bylinami? J. Lucký: Nelze tvrdit, že čínské léčivé byliny jsou a priori lepší než naše. Bylinkářství se ale tady rozvíjelo na lidové úrovni a vzhledem k roztříštěnosti Evropy ani nemohl vzniknout ucelený systém jako v Číně, kde každý lékař považoval za povinnost sepsat podrobný lékopis, v němž zúročil své celoživotní poznatky a zkušenosti s léčbou tou kterou bylinou či bylinnou směsí. Na čínských univerzitách se TČM vyučuje nepřetržitě již od šestého století a poznatky o působení bylin na lidský organismus jsou přesně „zmapovány“ a ustálené. V praxi jde pouze o správné složení bylinných směsí. Jednotlivé byliny ve směsi obsahují množství přírodních látek, kterými lze příznivě ovlivnit mnohé negativní projevy v celém těle tak, aby nedošlo k poškození organismu nepříznivými vedlejšími účinky. Takže užívání čínských bylin je vlastně pití odvarů? P. Hoffmann: To je jedna možnost, ale vzhledem k časové náročnosti jejich přípravy a také vzhledem k nepříjemné chuti některých z nich vyráběli lékaři už ve staré Číně různé pilulky z drcených bylin. V dnešní uspěchané době jsou právě bylinné pilulky WAN ve světě velmi populární a jejich užívání dávají lidé jednoznačně přednost před pitím odvarů. Navíc jsou chuťově neutrální. Bylinné směsi se však dají aplikovat i ve formě náplastí, kdy se extrakt vstřebává do postižené tkáně. Bylinné náplasti se používají při akutních i chronických bolestech kloubů, svalů, vazů, šlach, krční páteře, zad, kolen, tenisových loktů, při pohmožděninách a výronech. S jakými potížemi se na vás lidé obracejí? J. Lucký: Přicházejí ti, kteří trpí tzv. psychosomatickými nemocemi. Podle TČM je duševní nerovnováha příčinou tří čtvrtin všech nemocí. Člověk s narušenou psychickou pohodou je vnímavější k infekcím, alergiím, bolestem pohybového aparátu, je přepracovaný, trpí migrénami, nespavostí, předčasnými projevy stárnutí, těch obtíží je skutečně mnoho. Hlavní důraz TČM klade na prevenci. Speciálně volenými metodami lze přesně určit, jak se bude nemoc, byť ještě v latentním stadiu, vyvíjet. Typickým příkladem jsou klimakterické obtíže, které Číňané přirovnávají k vysychání mízy u stromů a pomáhají ženám doplnit tuto „mízu“ bylinným preparátem ZHI BAI DI HUANG WAN, jenž upravuje hormonální nerovnováhu, látkovou výměnu, navozuje psychickou pohodu, předchází odvápnění kostí. Jakou má TČM perspektivu na prahu třetího tisíciletí? P. Hoffmann: Domnívám se, že u nás bude trendem citlivé skloubení našich moderních medicínských metod s tradičními ku prospěchu pacienta. Ostatně, tyto tendence jsou dnes patrné P.R./22 v celém světě. Ï i v o t n í p r o s t fi e d í Slova radiace, záření, radioaktivita v mnohých z nás vzbuzují pocit neznáma, nejistoty a někdy i obav. Je naše zdraví ohroženo, a když ano, jak a v jak velkém rozsahu? Na tyto otázky se pokusíme v následujících číslech Zdravé rodiny nalézt odpověď. Záření kolem nás Nedávno někteří obyvatelé České republiky odpovídali v anketě na otázku: „Který zdroj záření je pro člověka nebezpečnější - jaderná elektrárna nebo rentgen?“ Osm z deseti dotázaných bylo toho názoru, že jaderná elektrárna, protože záření z ní je prý intenzívnější a působí neustále. Na rentgen naopak chodíme jen na chvilku. A jen jeden z deseti uvedl, že rentgen lidi ohrožuje více, protože z jaderné elektrárny téměř žádné záření nevychází. Kde je tedy pravda? Jen málokdo z nás je skutečně správně a dostatečně informován o problematice, kterou sice považujeme za důležitou, ale také za příliš složitou a obtížně pochopitelnou. Bez správných znalostí však těžko dovedeme posoudit oficiální i neoficiální informace, které se k nám dostávají. Snadno pak uvěříme i takzvaně zaručeným zprávám o různých nebezpečích, které ovšem mají ke správnosti, k objektivitě a zejména ke správné míře velmi daleko. Přírodní radioaktivita Všechno na povrchu planety Země vždy bylo a stále je vystaveno záření. Před kosmickým zářením nás částečně chrání atmosféra. Proto je záření nejnižší při mořské hladině a naopak, každá cesta letadlem nebo výlet do hor znamená vyšší ozáření. Lidé i povrch Země je ozařován rovněž zevnitř naší planety - přírodními radioaktivními látkami. Zemská kůra obsahuje různé koncentra- 16 zdravá rodina 2/99 ce radioaktivních prvků, jako je uran, thorium nebo radium, a ty jsou proto obsaženy i ve stavebních materiálech, v uhlí, ropě apod. Rozpadem radia vzniká plyn radon, který z podloží proniká do budov a pitné vody. Přírodní radioaktivní látky průběžně přecházejí ze zemské kůry do ovzduší, do vody i do těl všech živých rostlin a živočichů. Jsou tedy v té či oné míře rovněž součástí potravin. Záření se tak samozřejmě dostává rovněž do člověka. Ï i v o t n í První závěr: Všechno na povrchu Země vždy obsahovalo přírodní radioaktivní látky a vždy bylo a stále je ozařováno přírodním zářením. Umělé ozáření K přírodnímu ozáření se začalo připojovat nové, tzv. umělé ozáření, které vzniklo v důsledku lidské činnosti. Třeba v prvopočátcích hornické těžby, později i spalováním uhlí. Kde se radioaktivní látky v uhlí vzaly? Pocházejí z dávných rostlin, z nichž uhlí vzniklo. Od pradávna až dodnes totiž všem buňkám - hlavně rostlinným - „chutnají“ kovy včetně kovů radioaktivních. Proto je buňky vychytávají z prostředí a shromažďují je. V uhlí ale došlo k dalšímu značnému zahuštění všech těchto těžkých - i radioaktivních - kovů, protože původně rozměrné pradávné rostliny byly pod obrovskými tlaky geologických procesů směstnány do co nejmenšího prostoru. Pálením uhlí v kamnech, továrnách nebo uhelných elektrárnách se přírodní radioaktivní látky ještě dále zkoncentrují. Vždyť popel zabírá méně místa než uhlí a s kouřem a popelem tyto látky přecházejí do ovzduší a dále do životního prostředí. S vývojem civilizace v posledních desetiletích ale přibyly i zdroje záření, vytvořené přímo člověkem. Patří k nim televizní a počítačové obrazovky, svítící ciferníky hodinek, spad po zkouškách jaderných zbraní, mírové využívání jaderné energie a medicínské zdroje používané při vyšetřování a léčení lidí. Druhý závěr: Člověk svou činností způsobil, že kromě přírodního ozáření dnes existuje i ozáření z řady různých umělých zdrojů. Které zdroje ozáření jsou nejsilnější? Ze všech přírodních zdrojů ozáření je nejvýznamnějším zdrojem radon. Radon a jeho dceřinné produkty způsobují více než polovinu veškerého přírodního ozáření. Zbytek pak je tvořen dalším vnitřním a zevním ozářením z přírodních radionuklidů a zářením kosmickým. Ing. Jaroslav ·vandelík se svou dozimetrickou soupravou Ze všech umělých zdrojů záření jsou nejvýznamnější lékařské zdroje, zejména rentgenové přístroje, které způsobují přes 90% veškerého umělého ozáření lidstva. Zbytek - jen asi 3-7% - způsobují průmyslové zdroje záření, včetně jaderných elektráren. Jednotlivé sloÏky se na celkové dávce ozáfiení podílejí obvykle takto: Kosmické záfiení 8% Radon (hlavnû v obydlí) 44% Záfiení zemské kÛry 10% Konzumace potravin a d˘chání 21% Lékafiské zdroje 16% PrÛmyslové zdroje 1% Jaderná energetika 0,01% Třetí závěr: Ze všech zdrojů ozáření je nejvýznamnější přírodní ozáření z radonu a umělé ozáření z lékařských přístrojů. Jak změřit záření snadno a jednoduše Ing. Jaroslav Švandelík z Příbrami pracoval téměř celý svůj aktivní život v uranovém průmyslu. Když odešel do důchodu, přišel na nápad sestrojit jednoduchý a levný přístroj, kterým by už i žák základní školy mohl změřit záření kolem sebe. Přístroj nejprve nabízel ministerstvu školství i dalším institucím, ale neustále narážel na byrokratické překážky. Velký zá- p r o s t fi e d í jem vzbudil teprve u elektrárenské společnosti ČEZ. Ta si od něj už několik let objednává soupravy nazvané GAMABETA a nabízí je školám a neziskovým organizacím za pouhých 1000 korun. Rozdíl mezi cenou výrobní (8000 Kč) a prodejní jim věnuje jako dar. V letošním roce bude v našich školách sloužit už celkem 1 100 těchto přístrojů. Ing. Švandelík se původně domníval, že jeho soupravu budou využívat především základní školy při výuce fyziky, ale mezi odběrateli je i řada gymnázií a dalších středních škol. Tam je v učebních osnovách přece jen více prostoru a GAMABETA je ve srovnání s obdobnými přístroji ze zahraničí cenově mnohonásobně výhodnější. V kabinetu fyziky tak s ní mohou pracovat žáci a studenti třeba i jen po dvojicích. „Člověk by si měl především uvědomit, že záření kolem nás je dar přírody, který si on sám nevymyslel. Žili s ním i naši předkové,“ zdůrazňuje ing. Švandelík. „Cílem mé snahy bylo sdělit: prosím tě, žáku, ty to sice nevnímáš, ale na rozdíl od ostatních škodlivin lze záření hravě změřit. Radioaktivita na rozdíl od přírodních katastrof není náhoda a lze se před ní účinně chránit.“ Dozimetrická souprava GAMABETA má zdroj neškodných dávek záření, schválený ministerstvem zdravotnictví, Státním zdravotním ústavem i hlavním hygienikem. Dostaneli se do blízkosti indikátoru, začíná se ozývat pípání, které s přibližujícím se zářičem nabývá na intenzitě. Současně stále rychleji bliká červené světélko. Indikátor lze napojit také na počítač, který pak graficky ukazuje intenzitu záření. Můžete ho vzít i do přírody a zjišťovat aktivitu třeba hornin nebo stavebních materiálů. K soupravě patří také čítač impulsů a další přídavná zařízení, která umožňují znázornit řadu fyzikálních jevů souvisejících s radioaktivitou. „Člověk radioaktivitu nevidí, neslyší ani necítí. Můžeme ji ale snadno změřit i takovou hračkou, jako je tato,“ s úsměvem dodává ing. Jaroslav Švandelík. P.R./23 Dr. Jiří Halousek zdravá rodina 2/99 17 s y s t é m o v á e n z y m o t e r a p i e Enzymy a únavový syndrom Monice Uhrové z Brna je 20 let. Za normálních okolností by už byla 2 roky po maturitě. Dřívější plány a sny však překazila nemoc, o které lidé dodnes příliš nevědí, a ani Moničini první ošetřující lékaři v tom nebyli výjimkou. Až do 8. třídy základní školy bylo všechno v pořádku. Pak ale Monika začala opakovaně trpět chřipkami a virózami. Úspěšně ještě složila přijímací zkoušky na obchodní akademii - obor zahraniční obchod. Ale tam už více chyběla než docházela. Neustále se dostavovaly zvýšené teploty do 37,5 stupňů spojené s únavou a bolestí hlavy. Byla do- V loňském roce sociální úřad vydal rozhodnutí o změněné pracovní schopnosti. V důsledku toho Monika přestoupila na Obchodní akademii pro tělesně postiženou mládež. Ale i zde už za první čtvrtletí zmeškala kvůli své nemoci 150 vyučovacích hodin a byla ze všech spolužáků nejdéle nemocná. V listopadu byl její otec na veletrhu MEFA. Tam se mu poprvé dostala do ruky knížka o enzymech s upozorněním, že WOBENZYM posiluje obranyschopnost organismu. Zanedlouho poté navštívil svého nového závodního lékaře. „Postěžoval jsem si mu, jaké mám starosti s dcerou, a on sám hovořil o tom, že měl těžký únavový syndrom a že ho zachránil právě WOBENZYM,“ vypráví ing. Lumír Uher. Moničiny rodiče koupili v lékárně WOBENZYM a podle rady lékaře nasadili první den dávkování 3x2, druhý den 3x3, třetí den 3x4 a od čtvrtého dne 3x5 tablet denně. Tuto léčbu doprovázelo podávání vysokých dávek vitamínů. Léčbu WOBENZYMem Monika zahájila 4. prosince 1998. Už asi po 14 dnech se začaly projevovat kladné výsledky teploty poklesly, bolesti kloubů zmizely, únava se zmírnila. Za celý leden chyběla ve škole jeden jediný den. Teplota už jen občas vystoupí těsně nad 37 stupňů. „Teď už se cítím dobře, dokonce velmi dobře,“ s radostí říká Monika. Monika Uhrová se sv˘mi rodiãi Co je únavový syndrom? ma týden až 10 dní, potíže zdánlivě zmizely, ale po třech až čtyřech dnech učení ve škole všechno začalo znovu. Dětská lékařka si nejprve myslela, že je to důsledek rychlého růstu - Monika v té době rostla do výšky 10 cm ročně - a potom že se to zase upraví. Když zůstávala doma stále častěji, někteří lékaři dokonce pojali podezření, že se jí nechce do školy a simuluje. Protože šla na obchodní akademii už z 8. třídy, rodiče ji nechali první ročník opakovat. Doufali, že jí pak už půjde studium bez problémů. Ale zdravotní potíže nejen že přetrvávaly, nýbrž ještě se stupňovaly. Období s teplotami byla delší, teplota vyšší a vyšší, únava se zhoršovala. Opakovaný první ročník Monika ještě zvládla, s vypětím sil absolvovala i druhý ročník, ale ve třetím musela zažádat znovu o opakování. A když v opakovaném třetím ročníku už do školy téměř přestala chodit, rodiče požádali o přerušení studia. Monika už vůbec nevycházela ven. I když byla neustále doma, neměla sílu se učit. I ve dne téměř bez přestání zcela vysílená spala. Matka nakonec šla do předčasného důchodu, aby se mohla starat o svou jedinou dceru. Samozřejmě že rodiče dělali všechno možné, aby se Monika uzdravila. Před dvěma lety byla týden v nemocnici v Praze Na Bulovce. Tam jí poprvé stanovili jako diagnózu únavový syndrom. O rok později byla hospitalizována 10 dní v Brně - Novém Lískovci. Zbavit jejích obtíží ji však nedokázal nikdo. Rodiče ze zoufalství s dcerou chodili po různých léčitelích, zkoušeli elektroakupunkturu i homeopatii. Nic nepomáhalo. MUDr. Martin Nouza, CSc., pracuje na Klinice MUDr. Jaroslava Svobody v Praze 1, Liliová 13. Na tomto pracovišti se zabývají především otázkami souvisejícími s poruchami imunity. Dr. Nouza je také hlavním autorem knihy „Chronický únavový syndrom“, která v minulých dnech vyšla v nakladatelství Galén. Je to vůbec první odborná monografie na toto téma u nás. Pane doktore, únavový syndrom je choroba, o které se začalo hovořit teprve nedávno. Odkdy o ní víme? „Větší výzkum o únavovém syndromu byl zahájen až v 80. letech našeho století. Tehdy totiž kolem jezera Tahoe v Nevadě nedaleko hranic s Kalifornií propukla velká epidemie. Objevilo se velké množství článků a vědci a lékaři se začali tímto jevem intenzívně zabývat. Víme ovšem, že k podobným epidemiím docházelo i dříve - ve 30. a 50. letech na Islandu, na Novém Zélandě, v Austrálii i Velké Británii. Únavový syndrom je sice civilizační nemocí, ale existují domněnky, že jí mohl v minulém století trpět už i Charles Darwin nebo Florence Nightingaleová. Ostatně výročí narození této zakladatelky služby zdravotních sester 12. května je Dnem boje za CFS (anglická zkratka chronického únavového syndromu). Ten den se především v západním světě pořádají různé akce, kterými chtějí účastníci upozornit na tento problém.“ Jaké jsou příznaky této choroby, podle čeho poznáme, že se jedná právě o ni? „Příznaky jsou velmi pestré, nemoc může u různých pacientů probíhat různě. Za tím účelem bylo vypracováno 18 zdravá rodina 2/99 MUDr. Martin Nouza, CSc., ve své ordinaci P.R./26 Text a foto dr. Jiří Halousek Další informace!! Klepnìte Vûnujte pozornost pfiíbalovému letáku. O pfiípadn˘ch neÏádoucích úãincích se informujte také u lékárníka nebo o‰etfiujícího lékafie. několik diagnostických postupů. První a nejznámější z nich jsou tzv. Holmesova kritéria. Podle nich je základním příznakem pro rozpoznání únavového syndromu únava, která trvá déle než půl roku a snižuje dosavadní aktivitu o více než 50%. Musí se přitom vyloučit všechno ostatní, co by mohlo tuto únavu způsobovat. Dalšími podmínkami je, že nemocný si stěžuje na bolesti kloubů, svalů, má lehce zvýšené teploty (obvykle 37,2-37,8 stupňů), bolesti v krku, zvětšené uzliny a také poruchy neuropsychické - světloplachost, pocity úzkosti, poruchy spánku, orientace nebo paměti. K tomu, aby bylo uznáno, že jde o únavový syndrom, musí mít pacient alespoň 6 z uvedených příznaků. Před pěti lety však byla tato kritéria přepracována stejnou skupinou odborníků ve Spojených státech, která vyhlásila tzv. Fukudova kritéria. Ta už nepožadují tak velký počet příznaků, aby byly podmínky splněny. My jsme ale toho názoru, že veškerá kritéria jsou pouze vodítkem, které zkušený lékař nepotřebuje.“ Ví se, kolik lidí únavovým syndromem už onemocnělo a co je příčinou této nemoci? „Podle odhadů chronickým únavovým syndromem trpí až 1/2 % populace, ve Velké Británii je asi 150 000-200 000 nemocných. U nás se jedná o několik tisíc až několik desítek tisíc pacientů, kteří vědí, že mají tyto potíže, ale ne vždy je ještě lékaři správně zařadili. Příčina zatím není známa. Byla vyslovena řada teorií, ale pravdě nejblíže zřejmě bude, že jde o komplexní poruchu imunitního systému.“ Vaše pracoviště je jedním z několika, která se u nás tímto problémem zabývají zvýšenou měrou. Jakou úlohu hraje při léčbě WOBENZYM, který zmiňované pacientce Monice Uhrové tolik pomohl? „WOBENZYM tvoří součást naší léčebné škály. Využíváme ho především v kombinaci s antibiotiky, kdy usnadňuje průnik antibiotik do zánětem postižené oblasti. Největší profit z WOBENZYMu mají nemocní se zánětlivými projevy únavového syndromu, jako jsou zvýšená teplota, zimnice, bolesti kloubů, svalů, celková slabost a únava. Obzvlášť velký význam má WOBENZYM v případech autoimunitních poruch, kdy imunita napadá vlastní organismus. Tam se mohou uplatnit jeho imunoregulační schopnosti.“ Do jaké míry má pacient, který onemocněl únavovým syndromem, naději, že se uzdraví? „Není to nevyléčitelná nemoc, vyžaduje ovšem hodně trpělivosti, a to jak ze strany lékaře, tak i pacienta. Léčba totiž není záležitostí týdnů, ale spíše měsíců a někdy i let. Nemocní by měli mít oporu ve svém praktickém lékaři, který by v případě potřeby mohl spolupracovat s odbornými klinicko-imunologickými pracovišti.“ Pfied Dekádou onemocnûní kostí a kloubÛ Onemocnění kostí a kloubů jsou jedněmi z nejčastějších chorobných stavů i v naší české populaci. U osob starších šedesáti pěti let jsou příčinou poloviny všech chronických nemocí a zároveň i hlavní příčinou invalidity. Záněty kloubů - artritidy a poruchy svalově-kosterní soustavy patří však i mezi nejvýznamnější příčiny pracovní neschopnosti a invalidity od mládí až po vyšší věk u žen i u mužů. Onemocnění a snížená pohyblivost kloubů trápí podle statistik v každém okamžiku asi jednu třetina lidstva a některá kloubní onemocnění, hlavně spojená s bolestmi zad, postihne za život nejméně dvě třetiny lidstva. Ostatně i bez statistických údajů to ví dobře každý Schematické znázornûní skladby kloubní chrupavky a úãast nûkter˘ch sloÏek z nás, mladších i starších. Světová pfii vzniku a rozvoji artrózy zdravotnická veřejnost, reprezentovaná desítkami odborných společností a společenských organizací, se rozhodla vyhlásit první desetiletku přicházejícího století za Dekádu onemocnění kostí a kloubů a soustředit úsilí zdravotnictví i občanské veřejnosti – orgánů veřejné správy i jednotlivců – na zlepšení stavu předcházení a léčby nemocí kostí a kloubů. I v České republice jde o úkol až neuvěřitelně veliký. Některou z forem artritidy nebo revmatického onemocnění trpí u nás asi jeden a půl miliónu lidí a osteoartrózou, tj. degenerací kloubních chrupavek, asi 840 tis. osob. Vedle odborných, ekonomických a organizačních úkolů a cílů, které si přípravné výbory Dekády celosvětově i v jednotlivých účastnických státech daly, je formulován jeden z nejvýznamnějších: „Posílit snahy pacientÛ podílet se aktivnûji na péãi o vlastní zdraví.“ To se může alespoň částečně dařit u artrózy, budou-li o ní občané informováni a věnují-li jí pozornost. Zdravý kloub je složen z kloubní chrupavky, která pokrývá na místech styku kosti, mezi chrupavkami je kloubní mezera vyplněná tekutinou a prostor je ohraničen kloubním pouzdrem, jehož vnitřní výstelka tvoří kloubní tekutinu. Chrupavka umožňuje hladký klouzavý pohyb do té doby, dokud nezačne stárnout, což se projeví ztenčením, oslabením pružnosti, zvrásněním a zdrsněním. Chrupavkové buňky jsou vyživovány průsakem tekutiny z kloubní mezery. Do chrupavky nevedou cévy. Je-li chrupavka opotřebena nebo poškozena, vázne i výživa a stav chrupavky je dále zhoršován i činností uvolněných enzymů, které ji nahlodávají. Obtíže se dále stupňují tím, že kost pod poškozenou chrupavkou zpevňuje své drobné trhlinky dorůstáním nové tkáně, která bohužel často tvoří při okrajích výrůstky, snižující hybnost a zvyšující bolest. Při artróze jsou slyšet nebo cítit drásoty v kloubu a snižuje se pohyblivost kloubu nebo celé končetiny. Nástup artrotických změn je individuální a není vzácností, že postihuje někoho již po třicítce. Z faktorů, které může jedinec ovlivnit, se na vzniku artrózy podílejí: nadváha, přetěžování kloubů nepřiměřeně těžkou fyzickou prací, případně spojenou s nárazy a přetěžování kloubů některými vrcholovými sportovními výkony. Zčásti sem můžeme počítat i zanedbávání léčby různých zánětlivých onemocnění. Pacient by tudíž měl dlouhodobě rozumně a uvědoměle šetřit klouby a obracet se včas na lékaře, aby nezanedbal léčbu zánětů v jiných částech těla, třeba infekci dýchacích cest. Zároveň by měl lékaře upozornit včas na počínající kloubní potíže a využít možností fyzioterapie i medikamentózní léčby, která může v počátku být nenáročná a mít i účinek preventivní. K takovým prostředkům lze počítat například síran chondroitinu (chondroitinsulfát), který je stavební složkou pro tvorbu a obnovu chrupavky a který lze zvnějšku získávat jednak v neurčitém množství poživatinami, jednak cíleně a kontrolovaně z léků. Některé z nich (Condrosulf®) vykázaly ve vědecky kontrolovaných studiích schopnost nejen doplňovat stavební složku chrupavky, ale i tlumit aktivitu nežádoucích enzymů, mírnit zánět, bolest a zvýšit pružnost tkáně. Je na pacientově rozvaze, zda zvolí nějaké potravinové doplňky, kterých je na trhu dš nemalé množství, anebo zda se poradí s lékařem a nechá si předepsat opravdový lék. P.R./24 z d r a v é b y d l e n í S JUNIOR Programem už od kolébky součet úspor a nejvyššího možného úvěru se zvýhodněnou úrokovou sazbou 6%, který lze v poměru k těmto úsporám získat - činí 20 000 Kč. K získání úvěru tedy stačí naspořit během pětiletého cyklu pouhých 8 000 Kč! Tfietí pfiednost: úhrada za uzavření smlouvy o stavebním spoření je pouze poloviční ve srovnání s jinými druhy stavebního spoření - 0,5% z cílové částky. âtvrtá pfiednost: po celou dobu spoření (až do věku 26 let) se neplatí žádné poplatky za vedení účtu, pokud není čerpán úvěr. Pátá pfiednost: jsou zachovány všechny další výhody stavebního spoření - záruka 3% úroku v průběhu spoření, padesátiprocentní úrokové zvýhodnění při nečerpání úvěru po pěti letech, dvacetipětiprocentní příspěvek od státu z ročně uspořené částky, výhodný úvěr na bydlení (až 60% úvěru ke 40% úspor) s úrokovou sazbou jen 6%. Výnosy nepodléhají zdanění a vklady jsou ze zákona pojištěny. ... a nûco navíc: do JUNIOR Programu jsou automaticky zafiazováni v‰ichni mladí klienti ve vûku do 26 let. Není tedy zapotfiebí podávat zvlá‰tní Ïádost o zafiazení. JUNIOR Program uvítají nejen mladí lidé, ale také rodiče, kteří myslí na budoucnost svých dětí a chtějí jim zajistit nejen vzdělání či střechu nad hlavou, ale také dobré finanční zázemí pro vstup do života. A protože Modrá pyramida je jedinou stavební spořitelnou u nás, která nabízí úvěr s tarifem 40:60 (k nároku na úvěr stačí pouze 40% úspor, zatímco u ostatních spořitelen je to o 10% více), mají tito mladí lidé lepší východisko pro získání prostředků na bydlení. Podaří-li se např. rodičům pro dítě, než se postaví na vlastní nohy, našetřit 400.000 Kč, má možnost získat výhodný úvěr ve výši 600.000 korun. A mají-li oba mladí partneři takto uzavřenou smlouvu o stavebním spoření, otevírá se jim možnost přístupu ke 2 miliónům Kč! Předpokladem pro získání tak vysokého úvěru ovšem je, aby mladý klient jako v Německu spořil v několika na sebe navazujících pětiletých cyklech. U nás zatím stavební spoření nemá tak dlouhou tradici. První pětiletý cyklus u Modré pyramidy skončil teprve koncem loňského roku. Z dosavadních výsledků lze ale předpokládat, že až dvě třetiny klientů budou ve spoření pokračovat. P.R./25 Všichni víme, jak těžké je získat finančně přístupný nový byt či domek. Zvlášť obtížné to mají mladé rodiny a mladí lidé vůbec. Jejich příjem je zpravidla nižší a náklady na děti, zařízení nové domácnosti anebo na záliby a koníčky jsou naopak výrazně vyšší než u středních a starších generací. Jednou z cest, jak se přiblížit k přání samostatně bydlet, je co nejdříve uzavřít smlouvu o stavebním spoření. Modrá pyramida (Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky) nabízí už od konce roku 1995 JUNIOR Program, který je určen dětem a mládeži ve věkové skupině do 26 let. Svým charakterem je určitou obdobou dřívějšího prémiového spoření mladých se zachováním všech předností stavebního spoření. Největší akcionář Modré pyramidy - druhá největší stavební spořitelna v Německu BHW - má mnohaleté zkušenosti s uzavíráním smluv o stavebním spoření od kolébky. Novorozenec v Německu se většinou bez takové smlouvy neobejde a než dospěje, projde několika cykly stavebního spoření. Má tak naspořen základ pro vlastní bydlení. Tyto zkušenosti Modrá pyramida rozpracovala pro podmínky u nás a první výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. JUNIOR Program je v současné době nejoblíbenějším produktem, který tato stavební spořitelna nabízí: v jeho rámci spoří už více než 50% z celkového počtu 455 700 klientů. Je mezi nimi stále více nezletilých dětí i malých miminek. Jakmile má dítě rodné číslo, může s ním být uzavřena smlouva o stavebním spoření. Za nezletilé uzavírají smlouvu a spoří rodiče nebo jejich zákonný zástupce. Často se stává, že prarodiče ji přinesou s počátečním vkladem už do porodnice - jako dárek do kolébky. V čem spočívají pfiednosti JUNIOR Programu oproti jiným druhům stavebního spoření? První pfiednost: nejnižší měsíční vklad může být už pouze 100 Kč. To umožňuje spořit i osobám s nízkými příjmy, ke kterým mladí lidé zpravidla patří. Navíc pokud je smlouva uzavřena opravdu od útlého mládí, není ani zpravidla zapotřebí ukládat vysoké částky. Druhá pfiednost: nejnižší stanovená cílová částka - tedy K D E M O D R ST¤EDNÍ âECHY Na Pankráci 57 140 00 Praha 4 tel.: 02/81 22 05 81 tel.: 02/61 22 05 85 O U P Y V¯CHODNÍ âECHY Havlíãkova 13 541 01 Trutnov tel.: 0439/83 00 57-8 R A M I D JIÎNÍ âECHY Karla IV. 3 370 01 âeské Budûjovice tel.: 038/835 07 77 U N A SEVERNÍ MORAVA Muglinovská 10 702 80 Ostrava tel.: 069/22 39 55 J D E T E ST¤EDNÍ MORAVA Dolní námûstí 51 Další informace!! 772 00 Olomouc Klepnìte tel.: 068/523 04 01 068/523 03 98 CENTRÁLA VSS KB JIÎNÍ MORAVA Bûlehradská 128 PRAHA ZÁPADNÍ âECHY SEVERNÍ âECHY Slovákova 11a âESKOMORAVSK¯ REGION 120 21 Praha 2 DomaÏlická 5 Bezruãova 17 PraÏská 7/5 Kounicova 29 Îidovská 1 tel.: 02/22 82 41 11 130 92 Praha 3 301 00 PlzeÀ 460 01 Liberec 1 602 00 Brno 586 01 Jihlava fax: 02/22 82 42 58 tel.: 02/66 01 83 23 tel.: O19/723 70 25-8 tel.: 048/510 27 07-8 tel.: 05/41 24 18 83 tel.: 066/732 09 77 V p o b o ã k á c h a e x p o z i t u r á c h K o m e r ã n í b a n k y, u j e d n a t e l Û â e s k é p o j i ‰ È o v n y a u d a l ‰ í c h s m l u v n í c h p a r t n e r Û . I n f o r m a c e n a j d e t e i n a I n t e r n e t u h t t p : / / w w w. v s s k b . c z zdravá rodina 2/99 21 z p r á v y Program nejen pro mateřské školy Už mnohokrát jsme hovořili o tom, že poznatky současné vědy a výzkumu jasně prokazují, že kouření ohrožuje naše zdraví a že je hlavním rizikovým faktorem vzniku některých zhoubných nádorů. Kuřáctví je celosvětovým problémem, ovšem jsou země jako USA, Velká Británie nebo Finsko, které zahájily cílený protikuřácký program, jehož výsledkem UÏ malé dûti vnímají, jak jim vadí koufi je postupné snižování počtu kuřáků i úmrtí na civilizační choroby. U nás, bohužel, procento kuřáků stoupá, a to zejména u mladé generace. Liga proti rakovině Praha se proto přihlásila ke světovému programu proti kouření, neboť celou svou činností se snaží snižovat nádorová onemocnění u nás. Prevence těchto zhoubných onemocnění spočívá v propagaci nekuřáctví, ochraně nekuřáků, prosazování jejich práv na čisté životní prostředí i jejich ochrany před kuřáky. Ze zkušeností víme, že rozhodující v této snaze je preventivní nekuřácká výchova mladé generace, s níž je nutno začít v nejútlejším věku. Jde o to, aby děti a mladí lidé s kouřením vůbec nezačínali a naopak prosazovali práva nekuřáků proti kuřákům. Světová zdravotnická organizace i Mezinárodní unie proti rakovině doporučují na základě svých zkušeností začít s programy prevence už u předškolních dětí. Takový program, který by oslovil nejmladší generaci, přináší Liga společně s týmem pedagogů předškolního věku. Je známo, že už v předškolním věku vznikají u dětí předpoklady pro budoucí kuřácký či nekuřácký vývoj. Chování dospělých a jejich postoje jsou pro děti nejvýraznějším vzorem, a proto celý program, který s novým rokem začal, je založen na idei NORMÁLNÍ JE NEKOU¤IT. Doprovází jej omalovánky a pexesa pro děti i rady pro pedagogy. Prostřednictvím pedagogického centra ministerstva školství bude program letos realizován nejméně v padesáti mateřských školách. Pokud ředitelky dalších mateřských škol budou mít zájem účastnit se tohoto programu už v letošním roce, doporučujeme kontakt na autorku projektu Mgr. A. Palatinovou, tel. 02/526860. Čím dříve dítě pochopí, že kuřáctví je škodlivé a nenormální, tím větší bude šance, že si už v nejútlejším mládí vytvoří zdravé obranné návyky a nestane se v dospělosti kuřákem. Podaří-li se vytvořit zdravé životní návyky v dětství, je pravděpodobné, že budou většinu jedinců provázet i v dospělém věku. Už staří Římané měli osvědčené heslo: „Exempla trahunt“ (příklady táhnou). V tomto smyslu by Liga proti rakovině ráda oslovila i rodiče, pedagogy, lékaře, zdravotní sestry, všechny ty, kteří hrdinně prohlašují: „Kdo kouřil - umřel, kdo nekouřil - umřel taky.“ V lednovém čísle hovořili prof. Fejfar a prof. Widimský o tom, že rizikové faktory se sčítají, někdy dokonce znásobují. Budou-li rodiče, učitelé, lékaři i veřejní činitelé - politici, umělci - dobrým příkladem, je naděje, že se nám podaří to, co se podařilo Finsku: výrazně snížit počty kuřáků a tím snížit výskyt nejen zhoubných onemocnění, ale všech nemocí, o nichž dnes hovoříme jako o civilizačních chorobách. Všem, kteří se upřímně chtějí pokusit udělat něco pro své zdraví, držíme palce. Liga proti rakovině Praha 22 zdravá rodina 2/99 Zdravá rodina ú n o r 1 9 9 9 âasopis o zdraví pro celou rodinu ·éfredaktorka: Zlata Adamovská Zástupce ‰éfredaktorky: PhDr. Jifií Halousek Tajemnice redakce: Eva Krejãí Redaktofii: PhDr. Eva KfiíÏová Mgr. Jana Smutná Redakãní rada: Prof. MUDr. Zdenûk Dienstbier, DrSc. Prof. MUDr. Radomír âihák, DrSc. Prof. MUDr. Zdenûk Fejfar, DrSc. Prof. RNDr. Ludûk Jahodáfi, CSc. Prof. MUDr. Ctirad John, DrSc. Prof. MUDr. Jifií KaÀka, DrSc. Prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc. Prof. MUDr. EvÏen Skala, CSc. Prof. MUDr. Václav ·piãák, DrSc. Grafická úprava: Romana Kri‰tofová Fotografie: Jakub âerven˘ - studio âerven˘, archiv redakce a PhotoDisc Europe Vydavatel: DÛm medicíny s.r.o. Inzerce: Zdravá rodina Uhfiínûveská 448, 252 43 PrÛhonice tel./fax: 02 / 677 511 18 PhDr. Jifií Halousek tel.: 0602 / 125 887, 0602 / 253 231 fax: 02 / 677 511 18 Litografie a tisk: Svoboda, grafické závody a.s. Povoleno: MK âR 7676 Upozornûní vydavatele: NevyÏádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Za obsah inzerátÛ odpovídá inzerent. O pfiípadn˘ch neÏádoucích úãincích lékÛ inzerovan˘ch v tomto ãasopise se informujte, prosím, u lékárníka nebo o‰etfiujícího lékafie. Pfií‰tí ãíslo vyjde v pondûlí 15. bfiezna 1999 s hlavním tématem „Alergie“. Adresa redakce: Zdravá rodina Na Slupi 6, l28 42 Praha 2 tel.: 02 / 90 05 01 02 fax: 02 / 29 31 57 internet: www.zdrava-rodina.cz zabraÀuje vysychání regeneruje s vitamínem E na popáleniny ,, ,,, ,, ,,,,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,,,,,, ,,,,,, ,,,, ,, ,,, ,, ,, ,, ,,,, ,, ,, ,, ,,,, ,, ,, ,,,, ,, ,, , ,,,, ,, ,, ,,,, ,, ,, ,,,, ,,,, ,,, ,,,, ,,,, ,,,,,, ,,,, ,, ,,,,,, ,,, ,,,,,,,, ,, ,,,,,,,,,, ,,,,,,,,,,,, na omrzliny Klepnìte inz.Bepella 277x200 15.2.1999 17:49 Stránka 1 B E P E L L A povrch kÛÏe ,,,,,, ,,,, ,, ,, ,, ,, ,,,, ,,,, , ,, ,,,, ,, ,,,,,, ,,,,,,,, ,,,, ,,,, ,,,,,,,,,,,, ,, ,, ,, ,, ,,,,,, ,,,,,, ,,,,,, ,,,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,,,, ,, ,, ,,,,,,,,,,,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,,,,,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, , ,, ,,,,,, ,, ,,,, ,, ,,,, ,, ,,,, ,,,,,, ,,,, ,, ,,,,,, ,,,,,,,, ,, ,,,,,, ,,,,,, ,,,,,,,,, pro zdrav˘ Další informace!!
Podobné dokumenty
Kosmodrom Vostoănyj: první start
Štěch a Jan Hamáček (oba ČSSD). Věnce
piety u rozhlasu položili také zástupci Hradu, našeho hlavního města, Armády ČR
a ministerstva obrany.
Stáhnout číslo v PDF
kroku vedlo, každopádně ještě před jejich babišovským „coming outem“ už bylo z jejich článků patrné,
kam míří. Nejviditelněji pak u Jaroslava Plesla, jenž
ještě jako šéfredaktor konkurenčního Týdne...
Jak předcházet alergiím
K zodpovûzení v‰ech otázek bude opût zapotfiebí, abyste mûli pfii ruce
v‰echna leto‰ní ãísla Zdravé rodiny. Proto Ïádné z nich nevyhazujte!
Vûfiíme, Ïe se vám na‰e soutûÏ bude líbit stejnû jako v l...
Zdravý životní styl
10. Čas nezastavíš. Jediná možnost je s ním dobře hospodařit. Nikdo nemá víc času, než mu bylo dáno. Čas našeho života je velmi drahocenný,
a proto s ním zacházejte s pokorou a úctou.
11. Jediný zu...
bíl¯ trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy
excitovaná rotace (trochu nepfiesnûji fieãeno: rotace kolem v‰ech tfií os) jej mÛÏe omezit. V kaÏdém pfiípadû ov‰em je sezonní efekt alespoÀ u nûkter˘ch komet pozorován. Projevuje se napfi. tak, Ïe...