Pastevní preference ovcí v druhově bohatých společenstvech
Transkript
Pastevní preference ovcí v druhově bohatých společenstvech M. Dvorský & J. Mládek Ovce je oproti skotu daleko selek tivnější. Při vypásání staršího porostu se vyhýbá metajícím travám (Grant et al. 1985), je schopna vypásat leguminózy i z nižších pater porostu (Laidlaw 1983, Champion et al. 2004) a vyhýbat se mrtvé biomase (Grant et al. 1985) i ne chutným druhům (Chong et al. 1997). Selektivita jako obecný fenomén tedy u ovcí jistě existuje, její konkrétní pro jev však ovlivňuje celá řada dalších fakto rů, například druhová kombinace na lo kalitě (Arnold 1987, Krahulec et al. 1994), intenzita pastevního tlaku (Ani mut et al. 2005) nebo roční období (Ia son et al. 2000, Garcia et al. 2003a, b). Následkem této selektivity se objevují ne dopasky, většinou se zvyšuje různorodost pastviny (např. Garcia et al. 2004), ale v některých případech může v dlouhodo bém časovém horizontu docházet i k roz šíření málo chutných druhů a k poklesu diverzity na lokalitě. V CHKO Bílé Karpaty byly zkou mámy projevy pastevních preferencí ovcí v druhově bohatých porostech a hodno ceny příčiny této selekce ale také její dů sledky pro strukturu a druhovou skladbu travního porostu v rámci diplomové prá ce M. Dvorského (Dvorský 2006). Metodika Na čtyřech ovčích pastvinách (dvě lokality u Brumova, a po jedné loka litě u Petrůvky a u Suchovských Mlý nů) bylo v roce 2004 vytyčeno směrem do svahu pět paralelních transektů (kaž dý o délce 38 m) vzdálených od sebe 2 m (obr. 23.17). Na každém transektu by ly v intervalu 2 m umístěny trvalé stu dijní plošky o rozměru 23 × 23 cm, na 23.16 Pastva ovcí v travním porostu s dominancí válečky prapořité na výzkumné ploše u Brumova. ■■ Sheep grazing in a grassland dominated by Brachypodium pinnatum at the study site near Brumov. kterých se v letech 2004–2006 zazname návaly všechny druhy kořenujících vyš ších rostlin, odhad jejich procentuální ho pokryvu a stupeň defoliace způsobené pasoucími se ovcemi na třístupňové škále (1 – druh netknut, 2 – ochutnán, 3 – se žrán). Pomocí talířového měřidla o prů měru 30 cm standardně používaného při zemědělském výzkumu (Correll et al. 2003) byla na ploškách vždy před a po spasení měřena taktéž výška porostu, která sloužila jako určitý odhad produk tivity samotné plošky a rozdíl výšky po čáteční a výšky po pastvě pak vyjadřoval souhrnný stupeň defoliace celé plošky. Výsledky a diskuse Na základě výsledků celé řady lineár ních regresí a mnohorozměrných analýz lze konstatovat, že vyšší četnost druhu v porostu zvyšuje pravděpodobnost jeho defoliace, tj. hojnější druhy spásají ovce častěji. Tento závěr je konzistentní s dal šími studiemi, které poukazují na uplat nění částečných preferencí. Výběr pou ze několika, byť nutričně nejkvalitnějších druhů, by v druhově bohatých společen stvech byl příliš časově a energeticky ná ročný, a proto si ovce vybírá i druhy jiné, hojnější, a dokáže si tak zachovat celkový Grazing preferences of sheep in species-rich communities Sheep are more selective than cattle. They avoid grass with seeds, bad-tasting plants, and dead biomass, and they prefer legu minous plants. This selection depends on plant species combination, grazing pres sure, season of the year, etc. As a result of selectivity, ungrazed patches appear, mostly increasing diversity. However, se lectivity may also lead to spreading of un palatable species and loss of diversity. In the White Carpathians the prefer ences of sheep in species-rich grasslands, together with their causes and impacts on species diversity, were studied and pub lished as a thesis (Dvorský 2006). Methods In 2004, 5 parallel transects were set up at 2 m distance on slopes in 4 sheep pas tures (Brumov [2×], Petrůvka, Sucho vské Mlýny). At each transect 23 × 23 cm large permanent plots were located in 2 m 368 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu intervals. In 2004–2006, all higher plant species, their cover and degree of defoli ation caused by sheep (1 – untouched, 2 – partly eaten, 5 – eaten up) were record ed. Also the sward height (used here to estimate productivity and total defolia tion of the plots) before and after grazing was measured. Results and discussion Based on linear regressions and multivar svah nahoru / uphill transekt 1 transekt 2 transekt 3 2m transekt 4 transekt 5 2m 23 cm 1m 23 cm trvalá ploška permanent plot hřebík v zemi nail in soil 1m 23.17 Schéma uspořádání trvalých plošek na paralelních transektech. ■■ Arrangement of the permanent plots in parallel transects. potřebný denní příjem potravy (Parsons et al. 1994, Harvey et al. 2000). Na třech lokalitách se ukázalo, že druhy s vyšší krmnou hodnotou by ly žrány častěji. Vliv krmné hodnoty na pravděpodobnost defoliace se však ne ukázal jako klíčový, neplatí totiž, že by druhy s velmi nízkými krmnými hod notami nebyly žrány vůbec. Shaw et al. (2006) zjistil, že v podmínkách polopři rozených druhově bohatých porostů, kde se většina rostlin vyznačuje určitým ob sahem toxických látek (taniny, terpeny, oxaláty), se jeví přijímání širokého spek tra potravy jako strategie optimální, ne boť zvíře neplýtvá energií na vyhledávání jen toho nejlepšího a zároveň snižuje ri ziko otravy. Široké spektrum potravy si ce znamená také široké spektrum toxinů, ale v nižších dávkách, což snižuje pravdě podobnost přesáhnutí specifických deto xikačních mechanismů (Provenza et al. 2003, Villalba et al. 2004). Předpokládaná intenzivnější defolia ce v horní části pastviny (jako pozůstatek antipredačního chování ovcí) se ve všech letech statisticky významně prokázala pouze na lokalitě Petrůvka, kde se však tento jev dal vysvětlit i vyšší chutnos tí porostu. Na této lokalitě se ovce pás ly rok od roku čím dál více v horní čás ti, a důsledkem toho se na těchto místech vytvářel hodnotnější porost s řadou rych le regenerujících a chutných druhů, což ještě posilovalo vazbu ovcí na tuto část pastviny. Podobně zaznamenal vyšší pas tevní aktivitu v horních částech pastviny Hejcman et al. (2008), který zkoumal pastevní preference ovcí na krkonošských pastvinách. Mnohé studie potvrdily existenci pre ferencí pro nižší vegetativní porost (např. Dumont et al. 1995, Wallis de Vries et al. 1999). Naše výsledky prokázaly u ovcí preferenci plošek s nižším porostem pou ze na polovině stanovišť. Metodika pou žitá v našem případě však nedokáže za chytit výškovou heterogenitu porostu, která se vytvoří až v průběhu pastevní se zóny. Zachytí pouze tu heterogenitu, kte rá existuje již v době před zahájením pas tvy, byla tedy testována pouze obecná iate analyses of the acquired data it was found that more common plants are eat en by sheep more. The selection of a few nutritionally favourable plants would be too demanding in species-rich grass lands, therefore, sheep graze also other (more common) plants. The presumed more intensive defolia tion in higher parts of the pastures (a rel ic antipredator behaviour) was statistical ly significant only at Petrůvka. However, with time the intensity of sheep grazing in the higher part of this site increased. This helped create more palatable vege tation, which might have been the rea son for their preference of this part of the pasture. A number of studies have demon strated that sheep prefer low vegetation. Our results confirmed this preference at only half of the sites. We did not, howev er, record heterogeneity in height during the season, and tested only general pref erence for low swards. Moreover, while in the quoted studies specific stands with sterile and fertile plants of 1 or 2 species were prepared, we dealt with species-rich grasslands where preference for lower preference pro nižší porosty. Problémem při porovnávání výsledků byl také fakt, že citované studie zkoumaly preference zvířat na předem připravených plochách se střídajícími se porosty čistě vegetativ ními a metajícími, navíc složenými z jed noho či dvou druhů, a preference hod notily na základě délky doby pasení na jednom či druhém porostu. V případě té to práce však porosty na lokalitách byly druhově bohaté a do preference pro nižší porost se mohla promítnout také nutrič ní hodnota konkrétní druhové kombina ce na plošce. Naše studie také neověřila, že by ov ce přednostně z porostu vypásaly bobovi té rostliny, jak uvádí celá řada výzkumů z kulturních porostů na příkladu prefe rence pro jetel plazivý (Trifolium repens) – např. práce Parsons et al. 1994 nebo Champion et al. 2004. V případě dru hově bohatých lokalit totiž mezi legumi nózy náleží také celá řada méně chutných nebo trnitých druhů, např. jehlice trni tá (Ononis spinosa), nebo takových, které nejsou v porostu příliš hojné, což ztěžuje jejich selekci. 23.18 Jehlice trnitá (Ononis spinosa). vegetation might also have been influ enced by the nutritional value of a partic ular species combination in the plot. Neither did our study confirm that sheep selectively graze leguminous plants, as is mentioned in a whole range of stud ies from cultivated grasslands, which use the example of the sheep’s preference for Trifolium repens. This is because in the case of species-rich sites a number of less palatable and spiny leguminous species (e.g. Ononis spinosa) or less common spe cies occur, which makes their selection more difficult for sheep. 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu 369 Literatura / References Botanická část Adler P. B., Raff D. A. & Lauenroth W. K. (2001): The ef fect of grazing on the spatial heterogeneity of vegetation. – Oecologia 128: 465–479. Animut G., Goetsch A. L., Aiken G. E., Puchala R., Detweiler G., Krehbiel C. R., Merkel R. C., Sahlu T., Dawsond L. J., Johnson Z. B. & Gipson T. A. (2005): Performance and forage selectivity of sheep and goats cograzing grass/forb pastures at three stocking rates. – Small Ruminant Res. 59: 203–215. Arnold G. W. (1987): Influence of the biomass, botanical com position and sward height of annual pastures on foraging behaviour by sheep. – J. Appl. Ecol. 24: 759–772. Bailey D. W. (2005): Identification & Creation of Optimum Habitat Conditions for Livestock. – Rangel. Ecol. Manag. 58: 109–118. Bailey D. W., Gross J. E., Laca E. A., Rittenhouse L. R., Coughenour M. B., Swift D. M. & Sims P. L. (1996): Mechanisms that result in large herbivore grazing distributi on patterns. – J. Range Manag. 49: 386–400. Braak C. J. F. ter & Šmilauer P. (2002): CANOCO Refer ence Manual and Cano Draw for Windows User‘s guide: Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). – Microcomputer Power, Ithaca (NY). Breymeyer A. & Kajak A. (1976): Drawing models of two grassland ecosystems: a mown meadow and a pasture. – Pol. Ecol. Stud. 2: 41–49. Buttler A., Kohler F., Wagner H. & Gillet F. (2004): Ob served & sesonal patterns of cattle activity versus simula ted effects in an exclosure experiment. – Grassl. Sci. Eur. 9: 578–580. Champion R. A., Orr R. J., Penning P. D. & Rutter S. M. (2004): The effect of the spatial scale of heterogeneity of two herbage species on the grazing behaviour of lactating sheep. – Appl. Anim. Behav. Sci. 88: 61–76. Chong D. T., Tajuddin I., Samat A. M. S., Stur W. W. & Shelton H. M. (1997): Stocking rate effects on sheep and forage productivity under rubber in Malaysia. – J. Agric. Sci. 128: 339–346. Cid M. S. & Brizuela M. A. (1998): Heterogenity in tall fe scue pastures and sustained by cattle grazing. – J. Range Manag. 51: 644–649. Correll O., Isselstein J. & Pavlu V. (2003): Studying spatial and temporal dynamics of sward structure at low stocking densities: the use of an extended rising-plate-meter method. – Grass Forage Sci. 58: 450–454. Čermák B. [ed.] (2004): Vliv kvality krmiv na produkci a zdra votní nezávadnost mléka a masa. – Zemědělská fakulta Jiho české univerzity, České Budějovice. Dumont B., Petit M. & D’hour P. (1995): Choice of sheep and cattle between vegetative and reproductive cocksfoot patches. – Appl. Anim. Behav. Sci. 43: 1–15. Dvorský M. (2006): Selektivní defoliace a pastevní preference ovcí v druhově bohatých společenstvech. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.] Frame J. (1994): Improved grassland management. – Farming Press Books, Ipswich. Garcia F., Carrere P., Decuq F. & Baumont R. (2004): Mapping grazing activity and sward variability improves our understanding of plant-animal interaction in heteroge neous grasslands. – Grassl. Sci. Eur. 9: 763–765. 380 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu Garcia F., Carrere P., Soussana J. F. & Baumont R. (2003a): The ability of sheep at different stocking rates to maintain the quality and quantity of their diet during the grazing season. – J. Agric. Sci. 140: 113–124. Garcia F., Carrere P., Soussana J. F. & Baumont R. (2003b): How do severity and frequency of grazing affect sward characteristics and the choices of sheep during the grazing season? – Grass Forage Sci. 58: 138–150. Gibson C. W. D. & Brown V. K. (1992): Grazing and vegeta tion change: deflected or modified succession? – J. Ecol. 29: 120–131. Gillen R. L., Krueger W. C. & Miller R. F. (1984): Cattle distribution on mountain. Rangeland in northeastern Ore gon. – J. Range Manag. 37: 549–553. Grant S. A., Suckling D. F., Smith H. K., Torvell L., Forbes T. D. A. & Hodgson J. (1985): Comparative stud ies of diet selection by sheep and cattle: The hill grasslands. – J. Ecol. 73: 987–1004. Harvey A., Parsons A. J., Rook A. J., Penning P. D. & Orr R. J. (2000): Dietary preference of sheep for perennial rye grass and white clover at contrasting sward surface heights. – Grass Forage Sci. 55: 242–252. Hejcman M., Klaudisová M., Schellberg J. & Honsová D. (2007): The Rengen Grassland Experiment: Plant species composition after 64 years of fertilizer application. – Agric. Ecosyst. Environ. 122: 259–266. Hejcman M., Pavlů V. & Krahulec F. (2002): Pastva hospo dářských zvířat a její využití v ochranářské praxi. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 37: 203–216. Hejcman M., Žáková I., Bílek M., Bendová P., Hejcmano vá P., Pavlů V. & Stránská M. (2008): Sward structure and diet selection after sheep introduction on an abandoned grassland in the Giant Mts., Czech Republic. – Biologia (Bratislava) 63: 506–514. Hejduk S. & Doležal P. (2004): Nutritive value of broad- leaved dock (Rumex obtusifolius L.) and its effect on the quality of grass silages. – Czech J. Anim. Sci. 49: 144–150. Hennekens S. M. & Schaminée J. H. J. (2001): Turboveg, a comprehensive database management system for vegetation data. – J. Veg. Sci. 12: 589–591. Hill M. O. (1979): Twinspan – a fortran program for arrang ing multivariate data in an ordered two-way table by classif ication of the individuals and attributes. – Cornell Univer sity, Ithaca (NY). Hrabě F. [ed.] (2004): Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi. – Agrární obzor, Olomouc. Iason G. R., Sim D. A. & Gordon I. J. (2000): Do endoge nous seasonal cycles of food intake influence foraging beha viour and intake by grazing sheep? – Funct. Ecol. 14: 614– 622. Jurko A. (1990): Ekologické a socioekonomické hodnotenie ve getácie. – Príroda, Bratislava. Kalač P. & Míka V. (1997): Přirozené škodlivé látky v rostlin ných krmivech. – Ústav zemědělských a potravinářských in formací, Praha. Klečka A. & Kuntz E. (1948): Pastva a její význam. – Bráz da, Praha. Kohler F., Gillet F., Gobat J.-M., & Buttler A. (2004): Seasonal vegetation changes in mountain pastures due to si mulated effects of cattle grazing. – J. Veg. Sci. 15: 143–150. Krahulec F., Hadincová V., Herben T. & Kettnerová S. (1994): Monitorování vlivu pastvy ovcí na rostlinná spole čenstva: Zadní Rennerovky v Krkonošském národním par ku. – Příroda 1: 191–196. Laidlaw A. S. (1983): Grazing by sheep and the distribution of species through the canopy of a red clover-perennial rye grass sward. – Grass Forage Sci. 38: 317–321. Losvik M. H. (1988): Phytosociology and ecology of old hay meadows in Hordaland, western Norway in relation to management. – Vegetatio 78: 157–187. Marriott C. A. & Carrere P. (1998): Structure and dyna mics of grazed vegetation. – Ann. Zootech. 47: 359–369. Míka V., Harazim J. & Kalač P. [eds] (1997): Kvalita píce. – Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. Mládek J. (2002): Vliv pastvy na travinobylinnou vegetaci Bí lých Karpat. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.] Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J. [eds] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. – Výzkumný ústav rostlinné výro by, Praha. Mueggler W. F. (1965): Cattle distribution on steep slopes. – J. Range Manag. 18: 255–257. Novák J. (2004): Evaluation of grassland quality. – Ekológia 23: 127–143. Olff H. & Ritchie M. E. (1998): Effects of herbivores on grassland plant diversity. – Trends Ecol. Evol. 136: 261– 265. Parsons A. J. & Dumont B. (2003): Spatial heterogeneity and grazing processes. – Anim. Res. 52: 161–179. Parsons A. J., Newman J. A., Penning P. D., Harvey A. & Orr R. J. (1994): Diet preference of sheep: effects of recent diet, physiological state and species abundance. – J. Anim. Ecol. 63: 465–478. Pavelčík P. (2007): Extenzivní pastva ve vztahu k časo-prosto rové heterogenitě travino-bylinné vegetace. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.] Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L. & Gaisler J. (2003): Ef fect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske hory Mts., Czech Re public. – Folia Geobot. 38: 21–34. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J. & Nežerková P. (2006): Effect of continuous grazing on forage quality, quantity and animal performance. – Agric. Ecosyst. Envi ron. 113: 349–355. Pearson C. J. & Ison R. L. (1987): Agronomy of grassland systems. – Cambridge University Press, Cambridge (UK). Pozdíšek J., Kohoutek A., Nerušil P., Odstrčilová V. & Jakešová H. (2001): Forage Quality from Sequential Sampling Dates of Grasses and Legumes. – In: Jambor V. [ed.], Proceedings from 10 th International Symposium „Forage conservation“. 10–12 September 2001, pp. 154–159, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. Provenza F. D., Villalba J. J., Dziba L. E., Atwood S. B. & Banner R. E. (2003): Linking herbivore experience, varied diets, and plant biochemical diversity. – Small Rumi nant Res. 49: 257–274. Rauch O., Hejcman M. & Březina S. (2000): Vliv pas tvy na vegetaci luk na území KRNAP. – Ročenka Správy KRNAP: 18–21. Regal V. & Krajčovič V. (1963): Pícninářství. – Státní země dělské nakladatelství, Praha. Roath L. R. & Krueger W. C. (1982): Cattle grazing and be haviour on a forested range. – J. Range Manag. 35: 332– 338. Scehovic J. (2002): The most important knowledge of last re search project concerning the forage quality from permanent mountain grassland. – In: Krajčovič V. [ed.], Proceedings from International Conference: Ecology of grassland VI. 10–11. 12. 2002, pp. 326–335, Výzkumný ústav trávnych porastov a horského polnohospodárstva, Banská Bystrica. Senft R. L., Rittenhouse L. R. & Woodmansee R. G. (1985): Factors influencing patterns of cattle grazing behavi or on shortgrass steppe. – J. Range Manag. 38: 82–87. Shaw R. A., Villalba J. J. & Provenza F. D. (2006): Resource availability and quality influence patterns of diet mixing by sheep. – J. Chem. Ecol. 32: 1267–1278. Sláviková D. & Krajčovič V. [eds] (1996): Ochrana biodiver zity a obhospodarovanie trvalých trávnych porastov CHKOBR Poľana. – IUCN, Bratislava. Šúr D. & Fiala J. (1990): Aktuálne otázky pasenia hovädzieho dobytka a oviec. – Úroda 38: 229–231. Tallowin J. R. B. & Jefferson R. G. (1999): Hay production from lowland semi-natural grasslands: a review of implic ations for ruminant livestock systems. – Grass Forage Sci. 54: 99–115. Teslík V. (1994): Chov masných plemen skotu. – APROS, Pra ha. Tilley J. M. A. & Terry R. A. (1963): A two-stage technique for the in vitro digestion of forage crops. – J. Brit. Grassl. Soc. 18: 104–111. Villalba J. J., Provenza F. D. & Han G. D. (2004): Experi ence influences diet mixing by herbivores: implications for plant biochemical diversity. – Oikos 107: 100–109. Voříšková J., Frelich J. & Procházka V. (2004): Život ní projevy skotu v podmínkách bez tržní produkce mlé ka. – In: Žižlavský J. & Hrabě H. [eds], Pastvina a zvíře, pp. 148–151, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. Wallis De Vries M. F., Bakker J. P. & Wieren S. E. van (1998): Grazing and conservation management. – Kluwer academic publishers, Dordrecht. Wallis De Vries M. F., Laca E. A. & Demment M. W. (1999): The importance of scale of patchiness for selectivity in grazing herbivores. – Oecologia 121: 355–363. 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu 381
Podobné dokumenty
Fenologické změny kvality píce druhově bohatých trvalých travních
and minerals decreased. The changes in
forage quality here are similar to those of
cultivated grasslands. Although soil pa
rameters at Brumov show the best values
for plant growth (with the except...
extenzivní pastva ve vztahu k časo
Klíčová slova: Skot, heterogenita vegetace, gradienty prostředí, pastevní preference, Geografické
Informační systémy (GIS), mnohonásobná regrese, prostorové modelování
UNIVERZITA PALACKÉHO
uzavírá jakýsi koevoluční cyklus. Vliv pastvy je o to výraznější, čím nápadnější jsou
změny vegetace ve smyslu zvyšující se prostorové heterogenity, což velmi úzce souvisí
s fenoménem selektivity a...
Vliv pastvy na travinobylinnou vegetaci Bílých Karpat
Vztah mezi vegetací a býložravci je dynamický, struktura a kvalita vegetace ovlivňuje
stravu pasoucích se zvířat a obráceně, důsledky pastvy (okus, zpětný návrat živin formou
moče a exkrementů, seš...
Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO
Příloha 1: Rukopis metodické příručky Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů
v chráněných územích
Příloha 2: Rukopis článku DVORSKÝ, M., MLÁDEK, J., MÜNZBERGOVÁ, Z: Diet selection ...
každý je vítěz
a zřejmě mají větší vliv na welfare než stupeň omezení přirozeného chování.
I při absenci takového nepohodlí a bolesti ovlivňuje
hustota osazení významně welfare kuřat. Autoři
studie to potvrzují: ...
Sáí Rám 0 - Sathyasai.cz
Jmen je bezpočet a stejně tak i forem. Ale jedno při tom musíte brát v úvahu. Je to něco, s čím
všichni, počínaje mudrcem (pandit) a konče nevzdělancem, přicházíte denně do styku, a to jsou
písmena...