Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků.
Transkript
Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků. Ing. Vladimír Wasserbauer, CSc Úvod. Při rozpracování modelu transportu rozpuštěných látek podzemní vodou cenomanské zvodně je třeba vhodně zvolit metodu modelování chemických reakcí, které v roztocích probíhají. Rozbor dostupných modelů ukázal, že nejsou vhodné pro praktické výpočty transportu roztoků v prostoru. Při modelových výpočtech transportu roztoků hraje významnou roli přesnost transportního modelu. Pro zajištění dostatečné přesnosti výpočtu metodou konečných prvků je nutné používat rozsáhlé modelové sítě. Modelová síť dále popsaného výpočtu obsahuje 206 000 uzlů, ve kterých se počítá složení chemických roztoků. Při modelování vývoje na příštích 1500 let je nutné provést výpočet asi ve 40 000 časových krocích a v každém časovém kroku je třeba ve všech uzlech úlohy stanovit chemickou rovnováhu roztoků v podzemní vodě. Celkový počet výpočtů chemických rovnovah je tedy asi 8*109. Pro tak velký rozsah výpočtů nelze použít žádný komplikovaný algoritmus. Výpočty musí být co nejjednodušší, jinak jsou neproveditelné v reálném čase. Nový algoritmus modelování chemických reakcí vychází z modelu poloprovozního testu imobilizace. V tomto jednoduchém případě modelujeme vtláčení zásaditého roztoku do vrtu cenomanské zvodně umístěného v ploše s kyselými technologickými roztoky. V této úloze dochází k míchání pouhých tří roztoků. Je to kyselý technologický roztok, který se nachází v okolí vtláčecího vrtu, vtláčený zásaditý roztok a ložisková voda, která v některých oblastech ředí technologické vody. Složení všech tří roztoků známe a je možné zjistit složení všech dalších roztoků, které vzniknou mícháním základních roztoků v libovolném poměru. Chemické složení směsí roztoků určíme pomocí standardního modelu chemických reakcí „Phreeqc“, který je možné snadno získat na internetu (viz. [8]). Pomocí tohoto programu vytvoříme řídící tabulku, ve které je možné vyhledat složení libovolné směsi výše popsaných roztoků. Transportní model počítá v jakém poměru jsou v jednotlivých bodech modelové sítě zastoupeny základní roztoky a z řídící tabulky určuje jejich složení. Tento algoritmus jistě není univerzální a lze snadno uvést řadu případů, kdy nelze použít. Provedené testy ale ukázaly, že v podmínkách strážského bloku je tento algoritmus použitelný. Podrobný popis nového algoritmu je uveden v bakalářské práci [2]. 12 10 pH 8 6 4 Měřeno Vypočteno 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Čas [hodiny] Strana 1 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků Obrázek č. 1 Průtok laboratorní kolonou. Graf průběhu hodnot pH. Algoritmus byl testován na datech naměřených při laboratorních dynamických testech průtoku roztoků kolonou tvořenou horninou získanou z vrtného jádra (viz. [3]). Podrobný popis výsledků testovacích výpočtů pro vybraný laboratorní vzorek je uveden ve zprávě [1]. V bakalářské práci [2] jsou uvedeny testovací výpočty pro všechna provedená laboratorní měření. Zde uvedeme pouze dva grafy(obr. 1 a obr. 2), které dokumentují dobrou shodu výpočtu s experimentálními daty. Jsou zde zobrazeny výsledky modelování laboratorního pokusu vtláčení zásaditého „slivu“ z NDS do horninového prostředí, které je zaplněno kyselými technologickými roztoky. 600 500 Měřeno Vypočteno Fe [mg/l] 400 300 200 100 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Čas [hodiny] Obrázek č. 2 Průtok laboratorní kolonou. Graf průběhu hodnot koncentrace Fe Z grafů je vidět, že pro roztoky, které se skutečně v prostředí VP vyskytují, dává model chemických reakcí přijatelně přesné výsledky. Popsaný model chemických reakcí byl využit při modelování poloprovozního testu vtláčení zásaditých roztoků do cenomanské zvodně. Model byl použit pro vyhodnocení pokusu, který byl proveden v průběhu roku 2008. Do vláčecího vrtu byl vtláčen zásaditý „sliv“ v objemu asi 15 l/min po dobu 8 měsíců. V průběhu pokusu byly v pozorovacím vrtu vzdáleném asi 10 m od vtláčecího pravidelně odebírány vzorky pro chemické analýzy. Proudění podzemní vody v pokusném poli bylo ovlivněno sanací horninového prostředí v ploše VP. Úroveň podzemní vody cenomanské zvodně v ploše pokusu kolísala v rozsahu asi 6 m. Podzemní voda zpravidla proudila východním směrem rychlostí asi 0,08 m/den ale směr rychlosti a její velikost se často značně měnily. Použitý transportněreakční model byl proto velmi obecný a modeloval proudění podzemní vody v celé ploše Strážského bloku a v pokusné ploše modeloval pohyb rozpuštěných látek v podzemní vodě a chemické reakce v technologických roztocích. Při testování modelu chemických reakcí byl porovnávány výsledky modelových výpočtů s hodnotami zjištěnými pozorováním. Grafy některých hodnot jsou uvedeny na obrázcích 3 až 5. Z grafů je vidět, že použití navrženého modelu chemických reakcí i ve značně obecné úloze dává velmi dobré výsledky, které jsou prakticky použitelné. Chyby modelových výpočtů jsou srovnatelné s chybami chemických analýz. Zde navržený postup výpočtu není model chemických reakcí v klasickém významu. Chemické reakce jsou modelovány pomocí standardního modelu chemických reakcí programu „Phreeqc“ a nově navržený algoritmus výpočtu pouze definuje postup tvorby interpolačních funkcí, které jsou použity při výpočtech ve 3D modelech. Strana 2 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků 2.5 2 1.5 1 22.4.2008 22.5.2008 21.6.2008 21.7.2008 20.8.2008 19.9.2008 Čas Vypočteno Analýzy Obrázek č. 3 Poloprovozní pokus imobilizace. Graf průběhu hodnot pH. 7000 6000 [mg/l] 5000 4000 3000 2000 1000 0 22.4.2008 22.5.2008 21.6.2008 21.7.2008 20.8.2008 19.9.2008 Čas Vypočteno Analýzy Obrázek č. 4 Poloprovozní pokus imobilizace. Graf průběhu hodnot Al. Strana 3 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků 1200 1000 [mg/l] 800 600 400 200 0 12.4.2008 12.5.2008 11.6.2008 11.7.2008 10.8.2008 9.9.2008 9.10.2008 Čas Vypočteno Analýzy Obrázek č. 5 Poloprovozní pokus imobilizace. Graf průběhu hodnot Fe. Použití metody PCA. Pokud modelujeme transport roztoků v celé ploše VP tak nevystačíme s jednoduchým schématem modelu imobilizace. V ploše VP se vyskytuje velké množství roztoků s různým složením a nahradit je jedním roztokem by bylo příliš velké zjednodušení. Výše popsaný postup se dá ale zobecnit pokud se nám podaří nalézt několik (asi 3 až 5) základních roztoků, které zvolíme tak, abychom jejich smícháním mohli vytvořit jakýkoli roztok, který se v úloze vyskytuje. Nebudeme se pak zabývat univerzální chemií použitelnou v celém světě ale pouze chemií několika roztoků se známým složením. Matematicky se úloha dá popsat takto. Chemické složení jednotlivých roztoků zobrazíme jako vektory v lineárním n-rozměrném prostoru. Vybereme vhodný podprostor s malým počtem rozměrů (3 až 5), do kterého původní vektory promítneme. V tomto jednodušším podprostoru pak budeme chemické reakce modelovat. Tento postup se běžně používá např. v teorii systémů, teorii rozpoznávání obrazů apod.. Bohužel se ukazuje, že praktická aplikace těchto postupů na složení chemických roztoků není úplně jednoduchá a nelze ji provést mechanicky. Je to způsobeno specifikou chemických reakcí, které nelze jednoduše vyjádřit jako operace na lineárních vektorech. Byl proveden podrobný rozbor dat získaných chemickými analýzami monitoringu cenomanské zvodně strážského bloku z období roků 2002 až 2007. Výsledkem analýz bylo zjištění, že je možné nalézt celou množinu roztoků použitelných jako základní roztoky. Dále se ukázalo, že při výpočtu je vhodné rozdělit složky chemických analýz do dvou skupin. V prvém kroku výpočtů je možné uvažovat pouze hodnoty koncentrací RL, SO4-2, NH4, Al, Fe, které jsme označili jako základní složky. Analýza dat minulých let ukázala, že pro tyto složky je možné zanedbat s vliv chemických reakcí. Výpočet pro ostatní (vedlejší) složky je prováděn v dalších krocích výpočtu. Bylo nutné vypracovat vhodnou matematickou metodu použitelnou pro výpočty. Původně jsme pro nalezení základních roztoků používali metodu hledání minima střední kvadratické chyby pomocí Strana 4 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků algoritmu, který prohledává prostor možných řešení. Úloha je zdánlivě velmi jednoduchá, protože připomíná standardní úlohy z lineárního programování. Bohužel omezení, která na soustavu základních roztoků kladou požadavky chemie, úlohu značně komplikují. Při řešení byla proto použita ověřená metoda nelineární optimalizace „Nelder-Mead “. Popis metody je uveden v knize [7]. Při výpočtech se ukázalo, že optimalizační úloha má velké množství lokálních minim. Bylo nezbytné prakticky ručně prohledávat oblast řešení a hledat vhodné optimum. Velmi často byly výsledkem výpočtu roztoky, které byly nepřijatelné z hlediska chemiků. Jako mnohem vhodnější se ukázalo použití metody PCA (Principal Component Analysis analýza hlavních komponent) (viz. [9], [10]) . Metodika využití tohoto postupu v teorii chemických modelů je popsána v pracích [4], [5]. Pro rozbory dat výsledků chemických analýz dat metodou PCA byl vytvořen programátory střediska ARTEC program „PCAChemie“. Hlavní okno tohoto programu je zobrazena na obr. 6. Obrázek č. 6 Hlavní okno programu „PCAChemie“. Program je v současnosti ve stadiu testování a zde uvedené výsledky proto nejsou konečné. Přesný popis funkce programu a metody jeho ovládání budou popsány v uživatelské příručce. Jednoduše bez použití komplikovaných pojmů matematiky je možné v tomto speciálním případě postup výpočtu přirovnat ke klasickému výpočtu regresní funkce při hledání závislosti dvou proměnných. V našem případě ale máme celkem pět proměnných. Výsledky chemických analýz zobrazíme jako body v prostoru o dimenzi 5. Souřadnice bodů budou hodnoty koncentrací základních složek RL, SO4-2, NH4, Al, Fe. Těmito body proložíme rovinu tak, aby součet druhých mocnin vzdáleností bodů od této roviny byl minimální. Rovnici této interpolační roviny pak použijeme pro výpočty přibližných hodnot výsledků chemických analýz. Polohu interpolační roviny určíme pomocí hlavních vektorů, které v této rovině leží. Souřadnice těchto vektorů určí složení výše definovaných Strana 5 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků základních roztoků. Vyhodnocení analýz prováděných v minulosti ukázalo, že pro dostatečnou přesnost aproximace postačuje prokládat množinou bodů rovinu. Teoreticky je možné polohu roviny určit dvěma vektory a proto je teoreticky možné použít při modelování dva základní roztoky, které jsou z těchto bází vytvořeny. Z praktických důvodů je ale lépe použít trojici základních vektorů, které všechny leží v jedné interpolační rovině. Pro zobrazení výsledků výpočtů metodou PCA body hodnot chemických analýz z prostoru dimenze 5 promítneme do interpolační roviny. Toto zobrazení výsledků chemických analýz je uvedeno v obrázku 6. Rozložení bodů v této rovině pak podle metody PCA umožňuje seskupovat jednotlivá měření do skupin podle hlavních komponent. Na obr. 6 je vidět, že většina výsledků chemických analýz se nachází uvnitř jednoho trojúhelníka. Dvě hrany zobrazeného trojúhelníku určují složení dvou použitelných základních roztoků, ze kterých se roztoky uvnitř trojúhelníku se dají s vysokou přesností namíchat. Roztoky v tomto trojúhelníku odpovídají analýzám vzorků odebraných z vrtů v ploše VP. Na obrázku je dále vidět skupinu dat, která se z této oblasti vymyká. Program PCAChemie umožňuje stanovit složení základních roztoků pro základní složky chemie. Z praktického hlediska se ukazuje, že je lépe pro výpočty transportu roztoků použít trojici základních roztoků, které leží v jedné interpolační rovině. Složení základních roztoků je určováno programem PCAChemie, kterým postupně vybereme dvě dvojice roztoků. V dalším kroku zpracování dat je třeba pro všechna data chemických analýz zjistit v jakém poměru je nutné základní roztoky smíchat, tak abychom dostali hledaný roztok. Tento výpočet pro zadanou trojici základních roztoků prování specializovaný program „BazeRozklad“. Program čte soubor výsledků chemických analýz a pro všechny roztoky vypočte míchání základních roztoků, které pro daný roztok zajistí nejlepší aproximaci. Pro řešení soustav lineárních rovnic je použita metoda elementárních rotací popsaná v [6]. Složka RL SO4-2 N H4 Al Fe F K Ni Be Ca NO3 PO4 Cl H2SO4 Mg Mn Na Zn Cr As V Ti R0 140 30 0.025 0.25 0.46 0.5 2.0 0.07 0.00 113 0.05 0.06 7.0 0 15.20 0.07 4.00 0.05 0.05 0.01 0.10 0.01 R1 111693 67229 1447 10041 1185 473 131.6 33.00 1.13 330 63.3 334.0 20.1 6141 75.73 16.61 18.93 86.16 17.88 7.79 24.02 2.11 R2 95903 58028 1374 7879 3403 208 69.2 33.43 1.38 438 1620.3 472.0 11.8 3792 74.59 45.85 73.95 93.43 19.68 12.88 24.04 2.07 R3 108381 66656 1424 7423 6276 198 35.5 29.01 0.89 392 740.2 350.6 2.4 7601 46.18 29.23 16.66 59.12 16.74 7.25 2.28 0.49 Tab. 1 Složení základních roztoků. Hodnoty v [mg/l]. Strana 6 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků Pro další zpracování je třeba ještě stanovit vybranou trojici základních roztoků obsahy vedlejších chemických složek. Tento výpočet prování program „BazeVedlejsi“. Při výpočtu předpokládáme, že poměr míchání základních roztoků vypočtené programem „BazeRozklad“ se dále nemění. Program „BazeVedlejsi“ počítá postupně hodnoty vedlejších chemických složek tak, že opakovaně zpracovává vstupní data chemických analýz monitoringu a určuje optimální hodnoty pro základní vektor. Zpracování dat opět vede na řešení lineární soustavy rovnic. Pro řešení této soustavy je použita metoda elementárních rotací popsaná v [6]. Výsledky výpočtů složení základních roztoků jsou dále uvedeny v tab. 1 a 2. Tyto výsledky byly získány při testovacích výpočtech a jsou to proto pouze matematická data, která neprošla kritickou analýzou chemiků. Výsledky jsou zde uvedeny pouze pro ilustraci možností použité metodiky. Základní roztok R0 je zvolen tak aby odpovídal průměrnému složení neovlivněné ložiskové vody. Základní roztok R1 odpovídá roztokům, které se vyskytují v ploše vyluhovacích polí chemické stanice CHS2. Základní roztok R2 odpovídá roztokům, které se vyskytují v ploše vyluhovacích polí chemické stanice CHS1. Roztoky R1 a R2 ale nelze přímo spojit s roztoky vtláčenými do polí. Vznik a význam roztoku R3 je zatím nejasný. Složka RL SO4-2 NH4 Al Fe C F K Ni Be Ca NO3 PO4 Cl H2SO4 Mg Mn Na Zn C As V Ti Chyba % 2.71 3.03 4.89 3.22 2.05 4.10 6.00 8.10 9.70 8.10 11.90 10.70 8.10 10.40 8.80 8.80 13.20 6.40 5.60 7.70 10.00 8.50 Korelace 0.99 0.99 0.96 0.99 0.99 0.90 0.95 0.96 0.82 0.80 0.77 0.76 0.70 0.67 0.76 0.78 0.65 0.81 0.90 0.79 0.72 0.85 Počet 2971 2971 2971 2971 2971 2778 1189 1189 905 2812 2776 1192 2738 1922 1189 1189 1189 1189 1552 905 521 730 Tab. 2. Výsledky aproximace výsledků chemických analýz základními roztoky. V tabulce 2 jsou uvedeny výsledky aproximace chemických analýz z roků 2002 až 2007 pro vybrané základní roztoky. Ve sloupci „Chyba %” je uvedena střední kvadratická chyba interpolace dané složky. Interpolace hodnot analýz je prováděna pomocí interpolační roviny, jejíž poloha byla stanovena metodou PCA. Sloupec „Korelace“ udává hodnotu koeficientu korelace mezi hodnotami výsledků chemických analýz a hodnotami přibližně vypočtenými. Poslední sloupec „Počet“ udává počet hodnot chemických analýz, které jsou pro danou složku k dispozici. Je vidět, že hodnoty koncentrací RL, SO4-2, NH4, Al, Fe jsou interpolovány prakticky přesně s minimální chybou. Chyba je menší než analytická chyba stanovení těchto hodnot. Hodnoty Strana 7 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků chemického složení , které získáme mícháním základních roztoků, se od skutečnosti minimálně odchylují. Z toho plyne, že pro tyto složky je možné v ploše VP při míchání roztoků zanedbat vliv chemických reakcí. Vedlejší složky je možné rozdělit do třech skupin.: • Složky roztoků interpolované s dobrou přesností. Jsou to hodnoty koncentrací K, Ni, Cr. Pro tyto složky je zřejmě možné také v ploše VP zanedbat vliv chemických reakcí. • Složky roztoků interpolované s větší chybou. Chyby jsou způsobeny nepřesností chemických analýz. Typickým představitelem této skupiny je hodnota koncentrace Cl. V datech chemických analýz je asi 25% údajů pod mezí stanovitelnosti analytické metody a ostatní se mezi stanovitelnosti velmi přibližují. Je jasné, že hodnoty získané těmito analýzami jsou zatíženy značnou chybou měření, která pak zvyšuje chybu interpolace. • Složky roztoků interpolované s větší chybou. Chyby jsou způsobeny vlivem probíhajících chemických reakcí. Příkladem je obsah NO3 nebo PO4. V těchto případech je chyba aproximace zřejmě způsobena reakcí roztoků s horninou, která hodnoty koncentrací těchto látek ovlivňuje. Podrobný rozbor těchto případů bude proveden po ukončení vývoje modelu reakce roztoku s horninou. Samostatným případem je hodnota koncentrace U. Při provozu VP je v chemických stanicích uran z roztoku odstraňován. Obsah uranu v roztoku je proto určen hlavně vzdáleností monitorovacího vrtu od vrtů vtláčecích. Z tohoto důvodu není hodnota koncentrace U v tabulce uvedena. Provedené testovací výpočty ukázaly, že navržený postup je možné použít při analýze dat výsledků chemických analýz v prostředí Strážského bloku. Získaní zkušenosti ukazují, že metoda PCA je velmi citlivá na vstupní data a je možno ji použít na separaci naměřených dat do množin s podobnými vlastnostmi. Literatura [1]Wasserbauer, V.: Testování nového transportně-reakčního modelu. DIAMO, s. p., o. z. TÚU, Stráž p/R, září 2006 [2]Vitouš, M.: Srovnání modelu transportních a chemických procesů v horninovém prostředí s experimentálními daty. Bakalářská práce, TÚ Liberec, září 2007. [3]Gombos, L.: Laboratorní testy imobilizace kontaminantů. Etapa II. Dynamické průtočné testy. DIAMO, s. p., o. z. TÚU, Stráž p/R, leden 2006 [4] Šembera, J.: Aplikace postupů matematického modelování pro řešení problémů ovlivňovaných chemickými reakcemi, habilitační práce, FM TUL, 2007. [5] Šembera, J.: Aplikace analýzy hlavních komponent pro redukci dimenze transportně-reakčního problému. Sborník 6. mezinárodního matematického workshopu (vyšlo na CD). FAST VUT Brno, 2007. ISBN 80-214-2741-8 [6] Olehla,M., Věchet, V., Olehla,J.: Řešení úloh matematické statistiky ve Fortranu. NADAS Praha 1982. [7] David M. Himmelblau, David M. : Applied nonlinear programming, Toronto 1972 Strana 8 (celkem 9) - Model chemických reakcí s použitím teorie bázových roztoků [8] Parkhurst, D. L., Appelo, C. A. J.: User´s guide to PHREEQC (Version 2) – A computer program for speciation, batch-reaction, one-dimensional transport and inverse geochemical calculations. Water-Resources Investigations report 99-4259, 1999, U. S. Geological Survey, Denver, Colorado [9] Shlens, J, : A Tutorial on Principal Component Analysis , http://www.snl.salk.edu/~shlens/pub/notes/pca.pdf [10] Fritsch , L.: Metoda PCA a její impementace v jazyce C++, http://dsp.vscht.cz/konference_matlab/MATLAB07/prispevky/fritsch_l/fritsch_l.pdf Strana 9 (celkem 9) -
Podobné dokumenty
od obrázku k simulačnímu modelu. - Laboratoři biokybernetiky a
mezi bloky, chybějící desetinná tečka u konstanty atd. Stačily však na to,
aby model nefungoval. Některé chyby bylo možné vidět na první pohled
(i bez znalosti fyziologie) – ze schématu je patrné, ...
Podmínky aukce - MND Gas Storage as
K této hlavní složce ceny za skladování bude pro stanovení konečné ceny připočtena ještě složka
ceny za ostatní služby, která bude stanovena způsobem uvedeným ve vzorové smlouvě (viz. bod.
6 Podmí...
Podmínky aukce - MND Gas Storage as
Základní podmínkou pro účast v aukci konané dne 6.5.2011 podle Podmínek aukce (dále jen aukce)
je uzavření Smlouvy o účasti v aukci, jejíž vzor je uveden v bodě 5 a to nejpozději do 27.4.2011.
Smlo...
Nekonvenční zemní plyn z břidlic
mimo tyto horniny a migroval do ložiska v průběhu několika milionů let. Většina vrtů,
používaných pro těžbu plynu v těchto ložiscích je horizontálních a většina hornin musí být
hydraulicky štěpena....
příspěvek
algebraické vazby mezi koncentracemi jednotlivých složek roztoku. Transportní úloha má
tedy charakter parabolické parciální diferenciální rovnice (3) s algebraickou vazbou (4) a jako
taková musí bý...
Mining and Remediation at The Straz Pod Ralskem Uranium Deposit
vrtů. Celkem se za celou dobu těžby v severočeské oblasti vytěžilo cca 27 tis. t uranu, z toho cca 15 tis. t bylo
získáno chemickou těžbou.
Rozvoj těžby uranu však nebyl v dostatečné míře doprováze...