Politický okres Chotěbořský

•
-~·
Ll=~
~~oo o ~
j~;~~vychodnfch
v~
dobe sere davnovekosti, kdy byla velika casf
Cech zalita morem, tahl se okresem
Choteborsk:fm dlouhy tizky zaliv (fjord) asi temi
misty, kudy nynf prou'di reka Doubravka od Li• .. bioe k severu. Odtud. · uhnul se na vychod a
zatopoval celou krajinu az skoro na same branice Moravy. Nektere hfbety krabatiny Ceskomoravske
tvofily jeho bfehy byv:se jiz sousf, jine, ktere se nyni
dosti vysoko 'Vypinajf, .byly tenkrate jeste snfzeninami.
Jak dlouho stav tento potrval, nemozno tici, nez ukoncen byl hroznou plutonickou katastrofou, prf niz byla
tato vychodni cast Cech nazdvizena tak, ze more odteklo,
.mnohO snlzeniny byly mocne nadzvizeny a tenkrate nepochyuu i'~ povstala ona podivuhodna a nejvyse zajimava
trhlina, j1Z nyni proteka hornf Doubravka, a ktera jest
zt)ama jmruem Do u bra v sky u v a I. Odtekajicf more
zanechalo tu · mnozstvi opuky s otisky morskych zivocichii
i hojnych pfskft.
Panujicf horninou po celem okresu Choteborskem
jest rula razu dvojlho. Rozeznavamet rulu cervenou spod- ·
nejsf pasmo zaujfmajlcl, a sedou svrchni ve vetsl mire
na den vystupujfcf. Rula cervena obsahuje hojn~ cerve- ·
·f
6-
f
1. Fravek.
i)
,
"
4
navy zivec (orthoklas) a spofejsi svetlou slidu (phengit)
v rovnych lfstcfch ; rula seda obsahuje bfly neb sedy
zivec (orthoklas a nektere troj kloune sod nate zivce) i cernou
slfdu (Biotit) nejcasteji v listcfch vlnovite ohybanych. Rula
seda v okoli Pfibyslave bohata jest zilami stfibrnych a
olovenych rud, kdezto cervena rula chova v sobe pouze
spofejsf Zfly rud zeleznych neb magnetovych. Tato carvena rula panuje hlavne v hfebenu nad Bestvinou u Ho·
jesfna, Klokocova, Modletfna, na Spalave, u Vestee a j.
i obsahuje na Jankove bore nad Bestvinou loze vapence
a poruznu mala lozev amfibolitu a dioritu. Cele toto zulove pasmo, tvoffci Z e l e z n e h or y, ma k jihu a jihozapadu, t. j. k fece Doubravce pfikry sklon a vsude pfileha k pate jeho uzke vyzdvizene pasmo kvadroveho pfskovce a opuky, jez od La_bske Tynice pres Zavratec,
Bestvinu. Malec, Stepanov, Zdfrec, Krucemburk, Vojnuv
Mestec az k velikym rybnikum u Radostfna se da stopovati. Tento pruh kfidoveho utvaru obsahuje vytcenym
smerem pres Bestvinu, Malec, az k Radostfnu souvrstvi
Permskych lupku, Korycanskych piskovcu a Belohorskych
opuk, ktere zde vytvofuji dilem uzky, dlouhy, vyzdvizeny
teras, dflem uhledne hfbety a kopce na pf. Hradiste.
Pfikre vyzd':izenf tohoto pruhu kffdoveho utvaru na jiznim svahu Zeleznych hor ukazuje urcite geologicke staff
onech hor, jez jsou dle toho rozhodne mladsi nez tento
utvar kffdovy
Zvlastni zmfnky zasluhuje jeste mala panev lupku
a cervenych pfskovcu permskych leZfci na rule mezi Kmskovem a Hornfmi Pobitky v nejsevernejsfm cfpu okrmm
chotebofskeho . Na severnf a severovychodnf strane rnly
priklada se k nf dle sklonu jejfho fyllit cili krystullicka
bfidlice zabfhajfci na sever pod kffdovy litvar a sahajfcf
vtesnana mezi zulu a rulu az ke Krucemburku.
Ve Zdarskych horach panuje vsude rula ca!:ltO granatova s hojnymi pruhy amfibolitu a vapence. IIadec se
objevuje u Borove a jinde. U Raoska naleza se na les-
nfch ubocfch shluk dioritu a serpentinu, ktery zvetranfm
~ytvofuje hlinitou rudu zeleznou, dfive v Ransku tavenou.
Zula vyskytuje se v mezfch okresu naseho pouze misty
v podobe mensfch loZf na pi·. u Noveho Zcfaru. Velke
Losenice a jinde 0 zilacb strfbrpycb a olovenych prostupujfcich sedou rulu u Ceskeho Sicendo1lru, Horek Sttfbrnycb, Utendorfu, Pfibyslavi a j. a byvalem cilem dolovanf pi·omluvfme na jinem mfste.
Z mladsfch utvaru bucftez jeste uvedeny hlfny cihlai'ske (diluvialni) v udolfch a na ubocich rulu pokryvajfcfch na pf. u Rozsocbatce, Chotebote, Malee atd.,
jez musfme povazovati za pouhy zbytek vrstev opukovych
a pfskovcovych krfdoveho utvaru, zrusenych a vodou do
udoli splavenych. Prave raseliniste naleza se u Radostfna
v znacnejsf rozloze.
¥
II.
Doba predhistoricka az do
1.2. stoletf.
Sera davnovekost jest nema a mluvf k nam znamenfmi pouze, ponechavajfc nasemu dumyslu, zda a kterak
jf chceme rozumeti. Mylne jest ovsem tvrzenf, ze by byvaly kraje tyto neobydleny az do IX. stoletf. Hluboke
lesy· s hojnou zvei'f, cetne vody a tune pine ryb a rozmanity terren lakaly sem cloveka jiz v dobe kamenne.
Hojne nalezy kamennych zbranl z fyllitu a mramoru,
vrtanych i castecne hl~zenych, udaly . se u Chotebore,
Strfzova, Sopot, Dobkova, Perna a j., a to jsou bezvadni i vymluvnf svedkove o prftomnosti cloveka, byt
mu ani nenasvedcovala blizkost: tak klassicke pudy, jako
jsou Hradek u Caslavi a jina naleziste pfedhistorickych
starozitnostf.
Kdyz byl rfmsky obchod v plnem rozkvetu, kupcili
Rfmane cile se severnfmi krajinaini, dojfzdejfce cestami
""
6
7
neb stezkami soumarskymi az do Cech i dale, snad az
k pobfezf Baltickemu. Od Vindobony (Vfdne) na bfezfch Dunaje vedla jedna takova obchodnf stezka nepochybne k Bmu, odtud pak k nynejsfmu Novemu Mestu,
ku Zd'aru, ujezdem Libecskym k osadam Branisovu, Markvarticihn a zaniklemu Prechodu, k Libeci (Libici), k zaniklemu Rochil.ovu (Rochiiovec mlyn), Zastrani, pod zaniklou RouzeiL k Uhelne Pfibrami a dale pak k Caslavi.
0 Libecskem ujezdu dluzno zmfniti se Sire, pokud
stacf vzacne stare zpravy a bedlive rnfstnf ohledani.
V listine kostela Olomouck~ho z.r. 1441., ktera jest
v te pi·fcine zn~rna co nejstarsf, uvadf se mezi darovanyrn zbozfrn , Ujezd Libecsky" (Circuitus Ljubjac) a jeho
hranice vyrnerujf se takto: Kamenice feka (nynf Chrudimka) s jedne strany, s druM cesta Libetinska, proti
Morave feka Oslava a v Cechach Palava. V jine listine
z r. 1126., jiz mnozi majf za podvt·zenou, klade se Circuitus Ljubjac cum silva interjacente Caslavensem et Brinensem provinciam (ujezd Libetinsky s lesem mezi zupou
Caslavskou a Brnenskou). Obe listiny jsou velmi zajfmavy: die prve byly by meze onoho ujezdu dosti pfesne
vytknuty, nez zavladl tu zvlastni omyl. Na slovo vzatj
cesky ucenec-historik domnfva se totiz, ze slusf jmenem
Palava rozumeti dnesnf Sazavu, Sazavou pak ze slusf
rozumeti dnesnf Zelivku, jez urcuje se potokem Libe
(fiuvius Ljube), coz jest dnesnf potok Podlhotecky a potokem Kletecnou s prave strany. Oprotiv tomu klademe
nasledujicf: Rekou Kamenicf omezen jest Libecsky ujezd
proti severovychodu, cestou Libetinskou proti jihozapadu,
Oslavou proti jihovychodu a rneze proti severozapadu
Q.Stavaji neurceny, .ana vede zmfnena stezka od nynejsfho
Zd'aru rovnobezne se Sazavou a nelze duvodne za to
miti, ze by byl receny ujezd sahal az po Losenici a
Pfibislav k Sazave. Nez na neurcene severozapadnf strane
ujezdu Libecskeho tece potok od hory Spalavy do Doupravky a tento potok sluje Palava, coz bylo asi nasemu
1l
1
1
ucenci neznamo. Zelivka rna jmeno od ldastera Zeliva
(Siloe), ktery byl zalozen knfzetem Sobeslavem a kneznou
Adletou asi r. J 139. u vsi Tetelic, ktera brzy potom
nazyvana jest Zelevec. Jmena i·ek se tak snadno nemenila, jako jmena osad, a ucinfme snad nejlepe, ponechame-li Sazave jejfho jmena hued od pramene. - Z druM
listiny seznavame, ze rnylny jest nazor, jako by Libecsky
ujezd bjval jedinou velikou lesinou, ana by pak slova
,cum silva" (s lesem) byla bezvyznamna, ale ona prave
naopak dokazujf, ze tu mimo les byla i puda vzdelana.
V listine z r. 1242. uvadf se Libecsky ujezd ,mezi
fekarni Kamenici a Doubravkou (inter Camenicam et
Dubravicam rivulos) cfmz jsou hranice jeho pouze na
dvou stranach urceny. Vsak omezenf jeho proti jihozapadu fekou Doubravicf (Doubravkou) ukazuje jasne, ze
nemohla byti Sazava jeho hranicf na teto strane, a Pala'vu
0 hoj'nem zalidze dluzno hledati na severozapadu. , nenf ujezdu Libecskeho svedcf tez seznam far v dekanatu
Nemeckobro'dskem, mezi nimiz se jmenuje v tomto ujezde
Libec, Studenec (de Fonte), Sopoty, Vojnfn (Vojnuv Mestec),
Krucemburk a nynf zanikly Pravnov. Seznam ten poch:izi
z dvanacteho stoletf, coz dokazuje na novo, ze davno
pfed tfm byla mfsta ona obydlena.
Asi v devatem stoletf uhnula se Libetinska stezka
od Sobinova vice k jihu a vedla pres· Chotebof k Zastrani, kde se opet spojila se starou stezkou. Tu, kde
nova stezka pfekrocovala Doubravku, asi v koncinach
nynejsfho Bflku, staval dvil.r Pfechod neb Prfchod,
ktery se pripornfna r. 1384. co pusty. Po smrti Jana
ze Sobenova privlastnila si ho kral. komora pra.Vem
odumrti, Stosek a jeho sestry, sirotci z Dolan, soudili
se s nf pak o nej s vysledkem neznamym; Kdyz pak
asi na pocatku dvanacteho stoletf pocfnalo se vice uzfvati stezky vedoucf od Bohdalova k Ronovu, Modlikovu,
Kameni a Caslavi, zanikla stezka Libecska nadobro,
ustoupivsi modernejsfm prostfedkum dopravy.
8
III. Obrana stezky Libecske.
V nadacnf Iistine kostela Olomouckeho z r. 1144.,
ktere jsme se jiz drive dovolavali, pripomfna se v zupe
Caslavske ujezd Jesitboricky (circuitus Jpsutboricensis) u pomeznfho lesa, jehoz obyvatele byli povinni sti·fci
cestu vedoucf tudy do Moravy. Jmeno JesitboNce nenaleza se jiz v krajimtch zdejsfch, ani jeho skratka (Sitbofice, Sitbor a j.) a nekteff lide ucenf majf duvodne
za to, ze se tfmto ujezdem ~usf rozumeti okrslek nynejsfho mesta C hot e bore. Ujezdem Libecskym chodivalo se ze zupy Caslavske do zupy Brnenske a i zde byli
pomeznf strazcove, pecujfcf o bezpecnose cesty a branfcf
dilem pocestne pred divou zvefi a loupeznfky, dilem
hranici zemskou pfed vpadem nepfatelskym. Sttediskem
jejich byl~~:;d~ zalozene na podelnem vyvysenem
ibece, ktere bylo opevnen(l
valy a pfikopy jako jin:i hradiste slovanska, a slouzilo
; c~.se. nebezpecf okolnfmu obyvatelstvu jako ochranne
nhleiSte.
Kdyz pozdeji cesta Libecska byla opustena a obr:itila se na Chotebor, stala se tato hlavnf stanicf pomeznfch
stnizcu, ktefi nazyvali se C h o dove. Zffzenf jejich bylo
podobno onomu pozdejsfch Chorvatsko-Slavonskych hranicarll. Neplatili Z:idnjQ.Q be:rnf, D_!l~vinni vojenskou
sluzbou ··uoli a pozfvali _illl!.<?A.Y.~h__ !'YQQd a svohg~, zacet··-m.u:~e.Ir:_'fi~d1Iye~.:..s.tr~i zemskou~~Im,__ bran1ti]r
proti vp:idu loupezivtc~__nepf_atel a kdyLbylo uu_tno oznamovati nebez~cf a zadati za nosill!_z kraj_£. K_ _!;_9_mu
:Konci meli nejspfse pr:ici rozdelenou. Ti uprQ§..t[(:l<l_si_~]fY
meli .za poyiE_l1_o_sf v_!!!ltne potfe'Qe ' rub a tU I ad y (k:iceti stromy) a _d_ela~.!_~!y, abr _nemol!_l_ nepntelp_oSfu-p-ovatt·-neb ~by oyf aspon ..!!!_p_ostupu zdrzovan, Oni sami
i osaaajejfc ~!1!-~.Y:i.!li _ i~u KJ ad :r u b_i_;!_~ drub y.
Jtmoydlrce na vysine meli stale ptipravene__b.rn_Qice·arrvr;_
jez zapalovali v cas nebezpecf a stanicf jejich by Ia
-·-·-~~---~
... ~~
····-·-·--·-·---··--·--·--·-
9
l::l p a I a v a 662 m. vysok:i. Ten to ohen bylo dobfe videti ze S t r a z n e h o vrchu u Uhelne Pffbrami 511 m.
vysokeho, kde tez byla hranice podzehnuta, a tak dav:ino
znament ohnem od hory k bote, od vrchu k vrchu, ze
zahy zvedeli v Caslavi a Praze, ze a odkud hrozf zemi
nebezpecf.
Nepoehybne byl na obranu stezky Libecske zalozen
tez hrad So k o I o v na ostrohu na nejprfkrejsfm brehu
Doubravky tam, kde jest nejhloub zarezana do skalnf
rozsedliny a kde se daly oba bfehy nej snaze spojiti
mostem ovsem nad hladinou vody u vysi z:ivratne. Obyvatel hradu O!loho mob! videti starou stezku pres Libec i novou pres Chotebof, mohl obe chr:initi neb i nebezpecnymi ciniti. Die ustnfho pod:inf byvaly pry tu tfi
brady, o cemz Ize ovsem slusne pochybovati Mfstnf
ohledanf nepfinasi tu svetla nijakeho, nebot ac jeste pred
nemnohymi Iety hyly tu zbytky n:ispu, pffkopu i zdiva,
jest nynf vse srovnano a zalesneno tak, ze nelze niceho·
jiz poznati Vykresu a vymery nikdo neucinil a tak
stala se z temna uplna tma. Kdyz byly zakladany nove
dsJ{y zemsko, by! v ne r. 1544. vlozt:>n pfi Ma!Ci , Sokolov,.
brad pusty." Jina zmfnka jest tu pfi roce 1456. pfi vsi
Stffzove: ,S lesem a rekou sahajfcf k Sokolovu, recenou
Nad mosty (cum silva et fiumine pertinente ad Sokolov
dicto Nad mosty), Kdy a cfm brad onen vzal za sve, nelze
nikde se dopatrati, ani kdo byli jeho drzitele. Snad zanikl
zanikajfcf stezkou, snad vyhorev nahodoua. I;~ebyl jiz
vystaven.
. U Zastr:ine, Iezfcf temef uprostred mezi Hradistem
a Choteborf, byvalo nejspfse tabotiste ffmskych obchodnfch karavan a to u brodu blfze mlyna BPzlejova (Belejova.) Soudfme tak z toho, ze se tu na okrsku dosti oo- .
mezenem naleza hojne mincf rfmskych roztrouseno, stfi--~
brnych i broncovych, nalezejfcich rozlicnym dobam.
Takova ~:ibofiste byvala lehce ohrazena a dala vznik nejedne osade. Jinde byvaly to pouhe mytiny na mf-
10
11
stech pffhodnych a pozornejsf ohledauf jich uebylo by
nezajimayo. Nam se aspon zda, ze jako Zastnin jest i
nynejsf Zd'ar na Morave stejneho puvodu a bylo snadno
doraziti odtud ve dvou neb tfech dnech do Caslavi, nebylo-li cestou zvhistnfch nehod a pfekazek.
IV. Poloha a rozdelenf okresu.
R. 1868. upraveno bylo politicke rozdelenf kralovstvf Ceskeho a tu utvofen politick:f okres Chotebofsky, jehoz zemepisne ohranicenf shodovalo se uplne
se soudnfm a bernfm o'kresem Choteborskym. Kdyz
bylo r. 1884. provedeno zrusenf.polit. okresu Polenskeho,
pfipadl Chotebofsku soudnf a bernf okres Pfibislavsky a
tak sklada se od 1. Njna l. 11:184. polit. okres Chotebofsky z dvou sou~nfch okresu. Severnf jeho hranice jsou
na 49° 51·5' SS u Hornfch Pocatek, jiznf ria 49° 4·75,
SS u Ceske Jablonne, vychodnf na 33° 39·5' u Svetnova
a zapadnf na 33° 12·5' u Kostan ~ Rozlohy ma._Q~· §aZ- ­
km 2 a nalezf k on em nemnoha okresum pohramcnfm,
v nichz se Cechove bezprostfedne stykaji s Cechy na
druzne Morave. Chotebofsko rna 32.555 ha a Pfiby- 31 11
slavsko 23.142 ha plochy. Na S pfilehaji k nemu soudnf L 1 LIZ
okresy Hlinecky a Nasavrssky, na Z Caslavsky a Haber- -;; 'v /
sky, na J Nemecko-Brodsky a Polensky, na V pak Zd'arsky na Morave. V Chotebofsku jest 3877 domu obydlenych, 66 neobydlenych a 29.540 oby_Y£ttelu; Pfibyslavsko rna 2087 domil. obydlenych, 20 ii'e'ooydlenych
a 16.442 obyvatelu; cely okres rna 5964 domu obydlen:fch7 86 neobydlenych a 45.982.:.,obyvatelu._ V Choteboi·skem berufm okresu jest 51 obcf politickych a 71 obci
katastralnfch; Pfihyslavsko rna 29 katastralnich a 26 politickych obcf.
.
Rozdelen£ cirkevni. V okresu Chotebofskem jest 15
farnfch obvodti, ktere naleZi k 3 vikariatum a to k vika-
j.
riatu Cas l a v s k emu fary Bestvina, Herman a Nova
Ves; k Nemeckobrodskemu Oachotfn, Chotebof,
Lib ice, Morlletfn a Uhelna Pffbram ; k Po I ens k emu
Borova, Krucemburk, Velka Losenice, Pfibislav, Sopoty,
Studenec a Vojnuv Mestec. Krome techto, ktere leU
uvnitf okresu, zasahujf sem fary mimo okres a to Vi1 i m o v. jfz patff Kosfany, Kraborovice a Uhrov; Bel a,
jfz nalezf Pocatky; S k u h r o v, jfz pfislusf Sedletin a
Vesela; Nizkov, kam patfi Bukova; Pohled, jemuz
jsou pfifafeny H_orky Stfibrne, Dvur Dolnf, Cesky Sicndorf a Utin; Z dar z am e k z Moravy, jemuz patff
Hynkovec, Polnicka, Strianov a Svetnov. Fara Krucemburk zasahuje Chlumem a Kosinovem, fara Modletfn StNtezf, Bradlem a Lipkou, fara Libice Polomem a
fara Bestvina Kubfkovymi Duby, Lhotkou a Krfzovkou
do polit. okresu Chrudim~:;keho. Pastoraty jsou 2.
Skolnich obci jest v okresu Chotebofskem 43 a to
na Chotebofsku 25 a na Pfibyslavsku 18. Skol jest 48 a
to 2 mesfanske (v Chotebofi), 43 obecne a 3 soukrome
evangelicke.
•
Postovnich obvodu jest 10 a sice 7 v Chotebofsku
(Bestvina, Chotebof, Krucemburk, Libice, Malec, Pf.fbram Uhelna a Studenec Horni) a 3 v Pfibislavsku
(Borova, Losenice, Pfibislav.) Krome toho zasahuje sem
7 post. obvodu Jllimo okres (Bela, Habry, Chlum, Pohled,
Sec, Vilfmov a Zd'ar Mesto z Moravy.)
Telegrafnichv sta~ic jest 6 : Bestvina, Chotebof, Malec, Studenec a Zdirec na Chotebofsku a Pfibislav na
Pfibislavsku.
Zelezn£cni stanice c. k. v. Severozapadnf dr~hy na
trati z Nem Brodu do PardJ!bic jsou v Choteboh;ku
tfi: Rozsochatec, Chotebof a Zdfrec; jiznf cast Pfibislavska uziva vice stanic Nemeckeho Brodu a Slapa'llova teze drahy trate Vfden·Decfn.
12
13
V. Horopis.
Veskere horstvo okr. Cboteborskeho nalezf pobofi
Ceskomoravskemu, jeboz kmen u Zd'aru rna povabu skutecnycb bor, a dosabuje Zakovou boron 809 m nad
more. Odtud vybfha nekolik pasem na rozlicne strany,
z nicbz nejdulezitejsi pro nas jest ono, ktere se tabne
k Svetnovu 731 m nad more, Vojnovu Mestci, kde jest
Kasovka 719 m a Krucemburku, kde dosabuje Krfzo v a bora 659 m Pfi znacnem vyvysenf pudy jest
pomerna vyska tecbto bodu ovsem nepfilis patrna.
Odt~~ pocfnajf vlastnf Z e 1 e z n e h or y, ktere rozkladajfce ~;e smerem SZ prost,upujf okres a az k Hornfm
Poctl.tkum k 362 m spadaji. Uboci jejich k JZ jest srazno,
hrbet majf sirok)' a spadajf povlovne k SV a V. Jednotlive body dostupujf znacne vysky, Spalava 662 m a
jest velmi dulezitou triangulacnf stanici, Modletfn 635 m,
Struzinec 611 m, Babilon 602 m, Slavfkov 593 m a j.
Od Krucemburku 598 m odeluje se hrbet ke Zdfrci, kde
rna Na Vavrinci 576 m, a tahne se podel hornf
Doubravkv k Bflku-Homole u Malochvne 586 m, kde se
obracf na. sz a vlekem rovnobe7.nym se Zeleznymi horami
spada k Libici a k Doubravce. Jiny horsky kmen
tv off K am en u Polnicky 687 m, odkud vybfha k Velke
Losenici N fZ k o v k a 638 m J S vet k a 326 m a P eperek 669 m, na levem brehu Sazavy pak Rosicka
643 m . K SZ spada uzemf velmi znenahla k Volesne,
a Pribislavi, nesestupujfc vsak pod 500 m na lev~em brehu; od Pribislavi k Borove a dale k S az k Z I ab k u
643 m. rozklada se hornatina, ktera od Hen z I icky
690 m spada povlovne k Chotebofi, tvotfc hfbetem svym
ptedel mezi poffCfm Sazavy a Doubravky, sklanejfc so k
obCma fecistfm. Z a SZ od Chotebore tahne s<~ lO'abatina k Svinne, Railkovu589 m, Novemu Dvoru M I m a
Nejepfnu 535 m stale sestupujfc az k S t n\ Zn om u
vrchu 611 m, odkud na S sklonem dosti napaclnym Hpada
pod 400 m. az dosahne u Spacic nejnizsfho bodu 323 m.
.Jest tedy rozdfl vysek v okl'esu vfce nez 400 m.
Rovnobezne s hfbety tahnou se udoly k S a SZ nedostupujfce nikde znacnejsf sffky. Sklon uzemf ukazujf tyto
body: Svetilov ~ 31, Kasovka u V. Mestce '119, Henzlicka
690, Suchy kopec u V. Mestce 680, Peperek 669, Vestee
666, Spalava 662, Krfzova bora 659, Vepfova 655,
Ranska raseliniste 650, Radostin 64~, Podhorska louka
647, Rosicka 643, Nfzkovka 638, Borova 637, Modletfn 635, Kremenice 630, Markuv kopec 628, Slavetfn
623, Pocatky 615, Struzinec 611, mlyn Vepffk 604, Babilon 602, Krucemburk a Vizab 598, Klokocov a Cachotin 596, Sedletin a Straz u Jablonne fJ. 588, V.
Mestec 585, Stffzov a V. Losenice 564, Dobkov 554,
Bukova a Kfive 550, Na Kobyle u Jarosova, Nejepin a Bi'ecfn 535, Zizkovo pole 524, Hate u Kerkova
520, Straz u U. Prfbrami 511, Cert.uv stolek 510, U.
Pfibram 495, Dvorek 494, Pfibyslav 483, Hradiste 482,
Cerveny mlyn _469, Rou,zeil 450, Malec 446, Hesov 440,
Libice 425, Uhrov 424, Nova Yes 411, Jefisno 381,
Herman 376, Bestvina 353, vytok Doubravky z okresu
323 m nad mofem.
VI. Vodopis.
t
Dve feky protekajf okres Chotebofsky: Doubrava
a Sazava. Obe maji spolecne zffdlo v slatinach u Radostina 630 m nad mofem. Doubrava c. Doubravka teca
k SZ, Sazava k..i¥. J~.
Do~tb1·ava sbfra vody z Ranskych slatinv a rybnfku
Maleho Zdarska (Dafska), proteka rybnfk Reku, tece
k Staremu Ransku, kde tvorila druhdy SO!JStavu rybnfku,
pfijfma na pr. bt. potok Me s t e c k y u Zdfrce, proteka
zrusenou soustavou rybnfku u Sopot, tvotf u Bilku malebne slapy a vrha se do hluboke prorvy, premalebne,
14
carokn'tsne rozsedlinv, zvane Doubravsky uval, tu obteka
skalnf nakupeninu .(Jertfiv stolek," pod nimz zene Hornf
a Dolnf mlyn, pije u Libice po pr. br. potok 0 e rho vku, pfichazejicf od vrchu Homo!e z lesa Oerhova a pojfcf se u Podmoklan s potokem Studeneckym a obraci
se na Z Tokem klikatym vine se k Zastnini, kde na
lev. br. pfijfma potok 0 b o I e c k y, dale pije Bar o vku a Spalavu pfi pr. br., tece k Vfsce a Hermani,
nad Lhotkou Vesteckou pojf se s poto~em N e j e p f ns kym, pod Spacicemi s potokem Uhrovskym a
chvata z okresu, aby se vrhla u Tynice do Labe.
Sdzava tece z Maleho do Velkeho Zd'arska stokou
kolem Panske Bfdy, tokem JV proteka soustavu rybnikii,
u Polnicky vstupuje na Moravskou piidu a sesiluje se
tu z Cech pficbazejicfm potokem 0 i k b a j sky m a S t r zs k y m, ktery tvo:ff z casti hranici oprotiv Morave, tece
k J a u Nydeku vstupuje opet do Cech tokem JZ. U
Ronova prijfma z pr. br. Lose nick u od Veprove a
Lose nick y pot o k od Modlfkova, obteka Ptibislav, u
!Jesova pije p o;t o k Mod If k o v sky a pod Ceskym
Sicndorfem p o tek B oro v sky s Ji tk.o v s kym, ktery
tvorf castecne hranici okresu proti Nemeckobrodsku, a
specha dale k Vltave.
Jine diilezitejSi tekoucf vody jsou:
B rev nice temenfcf u Pffjemkii 554 m tece J k
mlynu Brevnici 509 m, pod Rozsochatcem pfijfma C.ac hot f n k u a po toku 6 km okresem speje do Sazavy
v Nemeckobrodsku .
S e d 1e t f n sky p o to k tece od Sedletfna ke Krup 6
a dale do Sazavy.
Jilemsky potok tece od Rankova k Jihuu ~y;
a dale do Jifikovskeho potoka do okresu Habm·HIHiho.
Zatocky potok od Jarosova po /'; hn111ici
okresu tece k Vilfmovu.
K o stan sky pot o k tece od UheJn(l l 1i·Ibrami
do Zatockeho.
15
K r abo r o vicky pot o k tece od Kraborovic k
Vilimovu.
Pfedbofsky po tok temeni na Spalave 662 m,
smerem JZ tece k Predbofi, Malci a Visce, kde pada
do Doubravy.
Kefkovsky potok pada po toku 4·5 km z
pr. bf~ do Sazavy.
S en f e l d s k j p o t o k pad a do Borovskeho.
K am en n y u Ohotebore a 0 h o U\ b or sky majf
tok neyatrny.
Reka Ghrudimka dotyka se okresu na SV tvofic
jeho hranici proti Ohrudimsku a pfijfma tu jen nepatrne bystfiny.
Rybniku byvalo tu druhdy nekolik soustav, z nichz
jsou mnohe zruseny. Na hornf Sazaye nalezame obe
Darska ci Zd'arska, pak rybnfk Zelezny, Strfbrny, Hamersk:( a Pilsky na Moravske hranici;
na Doubravce jest R e k a, u Ohotebofe soustava rybnfkii
Pi·ijemeckych a Mestskych, na Bfevnici veliky
rybnlk Ror.soc;hatecky, pak Jilemsky, Jarosovs k y a J i I· ( k o v sky na Z hranici okresu. Krome toho
rna tcmC:f· kazda obec rybnik, z nehoz bere vodu pro
dobytek a basi pozary. Proslavene ryby jsou z rybnikii
M a I e c s k j c h. Mnozstvf starych hrazf svedcf o velike
hojnosti rybnfkli za dfivejsich dob. Rybafstvi provozuje
se zrldka soustavne, v tekoucfch vodach naprosto loupezive.
VII. Drahy.
Ac t.ekou okresem dve reky a tfetf se ho dotyka,
neni tu pfec drnh vodnfch z nedostatku splavnych fecisf.
Z e I e z n a dniha .Severozapadnf tahne se 32.480 m
malo produktivnhni kraj!ii'iiim okresu a nepfinasf mu
tedy takoveho prospechu, jakeho by mohla a mela pfinaseti. Proto pomyslf se na stavbu novych tratf, a· to ·
16
z Tisnovic na Morave ke Zdirci a z Nem. Brodu pres
Pfibislav ku Statni draze, ale provedenf obou n:Uezf
daleke budoucnosti Zemska silnice od Oasiavi ke
Zdaru a z Brodu Nem. k Zdirci a .Hlfnsku prostupuje
hlavne Choteborsko 11.970 m. Husta jest sit silnic vystavenych okresnimi zastupiteistvy, spojujicf vsecka dulezitejsi
mfsta obou samospravnych okresu. Mesta Chotebor a Pti
bislav jsou jlti'eQkka, odkud nejvfce silnic vybfba.
Na Choteborsku jest 17 silnicnich tratf a to: 1. Slavetinskd silnice odbocuje od zemske silnice u Siavetfna a
vede v delce 2.235 m na hranici okresu poblfz Borove.
2. Chotebofsko-Rozsochateckd vede od zem. silnice v Chotebofi pres Rozsochatec v deice ~.069 m k hranici okr. Nem.brodskeho u Doini Krune. 3. Udavskd silnice od zem. silnice ve Zdirci pres Udavy v delce 6.637 m k hranicim
rokr. Nasavrsskeho poblfz Trhove Kamenice. 4. Studenecko-Bestvinskd silnice tahne se od Udavske silnice v
delce 25 382 m pres Studenec Horni a Doint Podmoklany, ·stepanov, Libici, Hranici, Jenikovec, Malec, Ceckovice, Jerisno, Chuchel, Drhotfn a Bestvinu k hranicim
okr. Caslavskeho blize Tremosnice. 5. Klimes-Prisecenskd od okres. silnice u Malee pres Visku k zem. silnici blize Pffsecna v deice 3.360 m. 6. Viska-Novoveskd
1.728 m dlouba z Visky do Nove Vsi. 7. Drhotin-Zbohovskd ·2.438 m od okres. silnice u Drhotfna pres Zbobov na okres hranici u Sece 8. Bestvina-Bo1·eckd 5.230
m dlouha od okres. silnice u Bestviny pres Spacice k zem.
silnici u Borku. 9. Krucemburk-Ranskd od zem. silnice u
Krucemburku do Stareho Ranska rna 1.125 m delky.
10. Chotebor-Habe1·skd od zem. silnice v Chotebori pros
Svinne, Rail.kov, Jilem, kolem Sedletina na hranici okr.
Haberskeho u Miratek jest 8. 744 m dlouha. 11. JllalecModletinskd vede v deice 7.040 m od okres. siluico u
Malee kolem Horni Lhotky a Rusinova pres Uostotiuky a
Modletin na hranici okresu Nasavrsskeho u Lipky. 12.
Odbocka od okresni silnice u Jenikovce 1.0:30 m dlouha
H
k silnici Malec - Modletinske. 13. Odbo~ka ·od silnice
Studenec-Bestvinske pres Predbor k Lanum 1.642 m
dlouba. 14. Udvavy - S?avilcovskd 3.062 metru dlouba od
okres. siinice Zd·frec-Udavsl;e pi·es Rovne k SlaYikovu.
15. Choteb01~-Libickd 3.520 m dlouba od zem silnice
u Chotebore k okresni Studenec-Bestvinske u Libice. 16.
Chotebor-Pocdteckd od Chotebore pres Dobkov k Pocatld'un v deice 5.256 m az k hranid okr. Nemeckobrodskeho u Bele. 17. od K1·ucemburku k Hlubokt v deice
2.960 m, ktera se prave stavL - Deika vsech oki.'es.
silnic cinf 86.460 m a vydriovanf stojirocne asi 11.000 zl.;
pfi nich stojf 6.163 stromu ovocnych a 3.106 stromu
lesnich.
Spravni okres Pfibislavsky rna 6 silnienich trati
a to: 1. PNbislav-Nemeckob1·odskd silnice vede z Pribisiavi pres Dobrou, Kerkov a Cesky Sicndorf k hran:ci
okresu Nemeckobrodskeho u Sibntanu v deice 5.514 m. 2.
H~ibislav-Svetnovskd od okr. silnice u Slavetina pres Malou
Losenici, Veprovou, Polnielm a Svetnov az na hranici
J\1oravskou u Cikhaj e v dolce I 0. 107 m. 3. SlavetinP olenskri od hrani c okr. u Slavetfna ph~s Borovou, Modlikov, Pribislu.v ua hranici okr. Polenskeho u Brzkova
v deice lo 646 m. 4. Zd:d1·eckd odbocuje od Pi'ibisiav~
Svetnovske v .folnicce a vede v deice 2.236 mv na hranice
Moravske u Zdaru Zamku. 5. PNbislav - Slapdnovskd
3.7(i0 m diouM, vede od Pi'ibisiavi na hranice okr. Nemeckobro dskeho u Dvorku, kdez jest prerusena vybezkem
tohoto okresu, a vede dale obci Jablonou Nemellkou
opet na hranice okresu. 6. Losenice-Zd:drskd vede od
Male Losei}ice k Velke Losenici a Sazave na hranice
Moravske v delce 8.000 m. - Delka vsech okres. silnic cinf 54 .~63 m a vydrzovani stoji rocne 3 500 zl;
pi'i nich stojf 1.1 70 stromu ovocnych a 2.090 Jesnich.
Obecnf cesty nejsou vsude v stavu zadoucim a
vydl'Zovani jich pro caste vodnf vymoly na svazich jest
dosti obtizno.
2
18
VIII. Zanikle osc=tdy.
Nejvice osad zaniklo v Cechach v nesfastne valce
tficetilete, ale o nejvetSi casti osad zaniklych v okresu
nasem vfme, ze te doby jiz nestavaly. PfiCiny jejich
zmizenf mohly byti ruzny a 0 nel{terych jest znamo, cfm
vzaly za sve; jinde pak zachovalo se pouhe jmeno a
mfsto. Nekde ostala z cele osady pouM samota, jediny
jen dum neb dvorec, nekde stare meznfky ukazujf
obvod byvale osady, studne vytarasena, sklfpek, zbytek
podezdfvky dajf tusiti mfsto obydlene druhdy, jinde nenaleznes niceho vice.
Nejcasteji zanikla osada obnem. Stavenf byla vesmes
i·oubena z klad a tnimu a kryta bucf slamou neb dfevem,
kteraz poslednf krytina tesi se dosud v pohorskycb
Iesnatych krajinach obecne oblibe. Vznikl-Ii pozar, stravil
stavenf az do zakladu, a obyvatelstvu nevidelo se na tak
nestastnem mfste staveti znovu. Vystehovalo se a osadilo se jinde na blfzlm svych pozemku, od nichz se
loucilo vzdy velmi nerado.
1. ~"'adz'&te Zde majf mnozi mylne za to, ze byvalo Hra lite nejstarsi osadou. Hradiste, mfsta to povysena a ohrazena, byvala zakladana na ochranu obyvatelstva, aby se tam mohlo pfed nepfateli bezpecne ukryti
se svym majetkem. Bylo tedy nynejsf Hradiste obydleno, neznamo vsak, jak dlouho. fed ne'ak 'm casem
byly tam vykopany tesane kameny, o ozenf to
dkif2bji §10fi6lli SOjfii hit vehke st , a n eze y zajist6
pevne oado ol! umenM. Ita kon& patmtcteto cmm M"fritlb OkblO hiitdl§te viM d§Uct it td nepochybne hitTo
i ono nadobro za sve, pozbyvSi jiz drahne dffve hyvah\
dulezitosti. Nynf jest cele zalesneno a to stezujo lnidanf velice.
2. Rouzen. Levo od silnice Caslavsko-Uhot<'liJofske
mezi osadami Pfisecriem a Novou Vsf zvoda so nrtvrsf
opukove, jez se jmenuje »Na Rouzcni." Zdo st.:tvala ve-
•
19
lika osada, na svahu pak byly pozemky osadniku. Jmeno
jejf bylo R o u z e it
Leta 1469. v druM polovici mesfce unora vpadl do
Cech neverny a proradny kraJ Matyas uhersky. Tahl k
Chrudimi, Hefmanovu Mestci a Licbnici, ktera mu mela
zradou dana bjti; odtud pak dvojfm proudem ~ale, jednfm k Ronovu, drubym podle,Bestviny rovinou k Uhrovu a
Uhelne Ptfbrami. Mezi Uhrovem a Vilfmovem obklfcen byl pak od Ceskych voju vedenych samjm kralem
Jii'fm z Podebrad a zpatecnf cesta byla mu zasekana tak,
ze octnuv se v pasti muse! prositi za mfr.
Tenkrate by! kazdy vpad nepfatelsky provazen plenenfm a zhafstvfm. Ani Rouzeit neusla stejnemu osudu a
byvsi vystavena hlavne ze dfeva, vyhofela do zakladu.
Mame duvodne za to, ze obyvatele Rouzene stradali castym nedostatkem vorly, procez neusadili se opet na
navrsf, ale dole pfi potoce, a vystaveli ves, ktere ffkalo se Nov a Ve s. Oni obyvatele vsak, jichz pozemky
Iezely na severnfm svahn nttvrsr, osadili se pN nich a zalo~ili tu Oiladn, kt.(•J'(l Jli'O llnJHtli'IIOtiC j<~jf rfkalo r:;e ViS k a.
Dala tody Hou;r,o{l x:tll iknutim svym prfcinu k zalo~enf dvou
novjch o.~a<l.
:3. linrlec. Nejspfse pfi tomtez vpadu Ma<faru §ezehnuta ti'jlli"i osada Hudec na jihozapadufm svahu Zelexnych hor nad Malcf, nacez nebyla vice vystavena.
Misto. kde stavala, lze dosud dobi·e urciti . .
4. Roclnro'V. 0 osade teto, Iezfcf v trati stezky
Libecsk6, malo m:ime zprav. L. 1373 prodala Ceitka
z Kromesfna Rocbitov s Kromesfnem Vavfinci z Michalovic a brat.ru jeho Zv~stovi. R. 1454. due 5. cervna dostal
Hertvfk mladSf z Rusinova Rochnov vysluhou od krale
i,adislava a vrodal ho r. 1486. Kdy osada tato zanikla,
nelze urciti. Nynf naleza se tu pouze mlyn svob. pana
Ludvfka Dobfenskeho a villa pfed nedavnem zbudovana.
5. Sku01~etin . R. 1488 vypro..Soval s i Jii'f Slavfkovec
ze Slavikova na krali odumrtf na Skvofetfne, Cebine atd .
=.......
~
.
..
20
21
R. 1489 jmenujf se Jaroslav a Mikulas z Malee na
Skvoretfne. Jiz I. 1385, tedy o sto let drive, naleza se
Jan feeeny Stfela a PNbek ze Skvofetfna. Byvala to
dosti rozsahla ves na potoce Brevnici a sfdlo rodin via~
dyckych. Nynf jest tu pouby dvur, ktery jiz v 17.
stoletf _nal~zel Abrahamu Becbyni z Lazan na Rozsocbatci.
6. Cebin. V uvedeue prosebne listine Jiffho ~lavi­
kovce ze Slavfkova z r. 1488. uvadi se dvur Cebfn
u Ranfkova; r. 1489. zfskal Urban z Nejepfna vymenou
za ,pusty dvur Cebfn" nektere dediny Jaroslava z Malee.
Kde tento rlvfn· staval, nelze jiz pfesne urciti. V polesi
Jilemskem sluje do sud jedna trat , v 0 e b i n a c h."
7. Nemojov. Osada tato uvadf se tez co Nemojovice
a Nemkov. Byval to zvhistnf statek s tvrzi, jiz zkazili
Tabofi l. 1424. Pfed bitvou Belohorskou nalezel Janu
Kamberskemu z Kamberka; od lidu vojenskeho zcela ·
zahubeny byl kral. komorou konfiskovan, ale r. 1623.
terriuz Janu Kamberskemu opet vydan. · Nynf nalezf velkostatku Chotebofskemu a jsou tu tri;domy, z nichz jed en
neobydlen, a 31 obyvatelu.
8. Jeniko1>. (Jenkov, Jenfkovec), Dne 8. eervna .
1387. postoupil opat benediktinskebo klastera Vilimovskeho Jfrovi z Jenfkova Malee k uzfvani na dozivotL
· Byvalo tu sfdlo zemanske snad po zkazenf Hradiste.
Nynf jestv tu pouze OSII! domii se 60 obyvateli.
9. Zabo!u·ty neb Zabokrky (!), rybnfk a mlyn blize
Jenfkova¢1;. Mlyn zmizel uplne a rybnfk byl promenen
v lonku.
10. Borovd, osamela hajovna mezi Bezlejovem a
Hranicf, vzala za sve asi r. 1886.
11, H~echod, nekdy dvur u Bflku, o nemz co zn(uuo,
vypravovali jsme jiz prve.
12. Sokolovske hrady dffve jiz znifuenc.
13. P1·av1Tov. Zanikla tato osada omylclll kladona
jest nekterymi topografy a historiky na mfsto nyncjsfho
mestyse Ronova. Teprve Palackf opravil tut.o JI('Spniv-
~
nose. Jiz ve dvanactem stoleti uvadi se m'ezi farami de•
kanatu Nemeckobrodskeho Pravnov. Staval tu chram
Vsech Svatych, znova vystaveny r. 1362. a dokona sboteny teprve r 1786. Kdyz Karel IV. vracel se z Moravy . ceston Libecskon, prenocoval pry v osade one. Na
jejfm mfste stojf nynf osada Stare Ransko.
14. Lhota. Mezi zbozfm, jez I. 1491. pustil Jan Zajimac z Kunstatu klastern Zdarskemu, uvadi se ,pusta
ves Lhota," jez lezela asi mezi Vojnfnem a Radostfnem;
mfsta nelze nynf ptesne udati.
15 Mlyny na Doub1·avce. Aby bylo mozno promeniti
soustavu rybnfku mezi Hlubokon, Radostfnem, Ranskem
a Bllkem Y louky, skoupila spr:iva velkostatkn Pfibislavskeho mlyny na hrazfch onech rybniku .stojfcf i s vod~
nfm pravem, a :z;rusila je i s bndovami.
IX. Osady v
okre~11
:·-d (' ('' I
i
Chote bor-
l) •
JJ(wov£c e, vEls na Zeleznych horach pfi temeni potoka Barovky, f) knt SV od Chotebofe, rna 19 domu a
lOR obyvatPli'tv. Farou path k Libici, skolou k Slavfkovn , Druhdy nalezely k panstvi Stndeneckemn. Rolf
maji 104 jitra, 46 sahU, Ink 35 j. 798 s, pastvin 51 j.
1025 s., xahrad 1 j. 1149 s., lesu 48 j. 88 s., plochy
zastavene a nadvoff 1 j. 658 s, pozemku nepoplatnych
5 j. 1044 s. Parcelnfch cisel jest 262 a vynos pozemkovy
jest 509 zl. 23 kr. Poston nalezeji k Libici, telegrafnf
stanici majf v Chotebofi, mfstnf obec tvofi s Chlomkem.
· B§ndtky, roztahla ves a mfstnf obec na wivrsf pfi
silnici Zdfrecko-Hlinecke, rna 49 domu a 360 obyv. Faron patti ke Krucemburlm, talstez i skolou, poston
Chlnmn, telegr. stanici maji na Zdirci Od Chotebore
lezi na V. 10 km, ocVKrucemburku na S. 4 km. 452 parcel
22
23
opsahuje roJf 171 j. 901 s., Iuk 70 j. 147 s., pastvin
19 j. 100 s., zahrad 2 j. 680 s., Iesu 12 j. 603 s.
plochy zastavene a nadvo:fi 2 j. 1560 s., pudy neplodne
5 j. 730 s. V B. narodil se spisovatel Dr. Frant. Backovsky.
Bestvina, nespravne Bestviil a Bestvi~, krasna vy.
stavna ves v tesnine udoli Doubravky pod Zeleznymi ho.
rami, 13 km od Ohotebo:fe na S, 353 m nad mo:fem,
rna 71 domu obydlenych, 1 neobydleny a 557 obyv. Fara,
skola '5 t:f., skola matefska, posta i telegraf v mfste.
Farnf chram sv. Jana Kftitele staval jiz v XII stoletf
co farnf, pozdeji p:fidelen by! co filialnf k Hefmani a od
Husitu zbofen trval dale co kaple. L 1726. rozsifil a
obnovil ho Br. z Birkenst.eina a nadal co farnf, cfmz
byla duchovni sprava v miste obnovena. V chramu tom
jest pamatna hrobka Birkensteinska, pekne obrazy od
ceskeho malffe Hrdlicky a zvony ze 17. a 18. stoletf
Zevneji§kem i vnit:fnf upmvou i·adf se tento svatostan mezi
nejpeknejsf chramy Caslavskeho kraje. - Zamek svob.
p. z Herzogenberka s velikymi sklepy stojf na mfste
byvale tvrze. V nem jest upravna kaple sv. Vojtecha a
kolem slusny park. Velkostatek Bestvina spojen jest s
velkostatky Hojesfnem a Klokocovem, ma 10 dvoru a 2
poles!. - Tato osada phpomfua se jiz r. 113'/. (In par
tibus Ozaslav est quaer!am villa Be:.:tuina vocata) za pfi~inou
zazracneho uzdravenf chorobne zeny. Take se mluvi o
kostele tam stavajfcfm (Parochianus ecclesiae ibidem constructae). L. 1359. byl Jan feceny Kokot z Pfechoda
patronem na B. L. 1401. postupujf se klasteru Vilimov
skemu Iesy u Kladerub, cehoz svedkem jest Jan z B. It
1404. uvadf se v B. Trojan z Ostruzna. L. 1427. j1no
nnje se Jan Sudlice z !3. R. 1469. tahlo tudy ed ltonov:t
vojsko Mati:ii\e Uhersln3ho pr<l_ti Jifimu z Podebr:l!l 11 Hpu Hiosilo obec zalostne. L. 1566. drzel B. Var·Hiav Vou sovsky z Vonsova, jemuz pripadla dedictvfm po .Jauu Vousovskcru. Ohot tohoto jest pohfbena v talllll(lll koHtole.
•
..
I
Dle napisft na velkem a pi·ostfednfni zvonu nalezela B.
r. 1610. a 1617. rytf:fi Krist. Kapounu ze Svojkova,
panu na Hlusicfch a Valecove, i choti jeho Oecilii z Vonsova. L. 1622. p.fesla B. vyrovminfm mezi dedici po Oecilif Kapounove v dl'Zenf Kristofa Kapouna ze Svojkova,.
i·oku 1647. na Jana Burkharta Kordule ze S!oupna koupf.
R. 1678. koupil B. Ladislav Rosenhain z Janovic r 16!:;5.
Jan Albrecht Berka z Rheinfeldu, r. 1687. Jiff svob.
pan z Veznfku, r. 1693. Antonfn svob. pan Voracicky
z Pabenic a r 1696. Antonfn Arnost Burkhart svob.
pan z Birkensteina. Menila tedy B. svou vrchnosf velmi
casto. L. 1722. zdedil ji syn predesleho majitele Frantisek Ferdinand, ktery dal r. 1723. ulfti maly zvon pro
tamnf chram a zalozil ceskou skolu. Po nem zdedil ji roku
17 40. Josef Jan Vojtech z Birkensteinu, a ten prodal
ji r. 1758. svemu zeti Janu svob. panu Scboenowitzovi
z Ungerswerthu a Adlersloewenu. Po nem zdedil ji r.
1789 nejstarsf jeho syn Jan Karel a prodal ji r. 1796.
svemu bratrn Josefovi Antonfnovi. L. 1822. pfesla B.
dedictvfm na Vilema svob. paua Schoenowitze a r. 1845.
konpf na hrahi'Jto Hothkirch-Panthena. R. 1870. zdedil
ji August Piccot de Peccaduc, svob. pan z Herzogenberku. Statek 0 h u c h l e by! jiz za casu rytf.fe Kapouna
ze Svojkol'a spojen s B., Podho:fice koupil od vefitelu byvaleho majitele z Haimerlu I. 1769. Jan Schoenowitz. Az do r. 1796. by! s B. spojen i statek KI ok o co v, nez toho roku koupil ho Josef Mucha, kupec z
Caslavi. R. 1845. B. ocenena na 190.000 zl. stf. Hrabe
Rothkirch Panthen koupil od Karla Fiihrera, ryt z Haimendorfu statek Hojesfn a spojil ho s B. -- Puda B.
jest velmi urodny slfn vapenity, orba provozuje se s
prospecbem a · zvhiste da:fi se tu ovocne stromovf, ktere
dava mnoho tabuloveho i uzitkoveho ovoce. 977 katastr.
parcel zaujima 1287 j. 1043 s. plochy, z ktere pripada na
pole 739 j. 843 s., louky 91 j. 1423 s., pastviny 74 j.
315 s., zahrady 38 j. 1561 s., lesy 2R5 j. 1467 s.
1
25
24
plochu zastavenou a nadvorf 10 j. 153 s., neplodnou pudu
215 s., pozemky nepoplatne 34 j. 485 s., baziny a rybniky
11 j. l2U2 s. Katast. vynos cinf 9327 zl. 76 kr. K
B. naJezf samoty Zbohov, Rostyn, Malejov, Illnbos,
Obora a Hradilov; . pfifafeny jsou Javorka (2 km), Kubfkovy Duby se Skalkou, Lhotka, Ki'izovka, Vestee (1 km),
Spacice (2 km), Ostruzno (4 l}m), Pocatky Horni s Dvor·
cern (4 km), Pocatky Dolni s Nouzovem (5 km), Rostejn
s Drhotfnern, Ctvrf, Zbohov, Opleteni a Jalovci (3 km).
Bezdekov. Tato obec lezi na levern bfehu Cerhovky
420 m n. rn. a rna 40 domu s 300 obyvateli. Farou,
skolou a poston naleZi k Libici, telegrafni stanici rna
v Chotebofi. B. byval druhdy zvlastnfm statkern, pozdeji
byl pfidelen k Stepanovu. Poli rna 524 j. 1027 s., Ink
176 j. 1192 s., pastvin 52 j. .465 s., zabrad 28 j.
632 s, lesu 110 j. 236 s., plocby zastavene 6 j 495 s.,
neplod. plldy 848 s. pozernku nepoplatnych 23 j. 517 s.,
rybniku 8 j. 680 s. B. tvofi rnistnf obec s katastr.
obcerni Kladruby a Malochyni.
Bezlejov, druhdy zvan Belejov, vystavny, osamely
mlyn s vodnfmi i parnfmi stroji a pilou na Doubravce
n Zastrane. Faron a skolou nalezf Nove Vsi, post.
a telegrafnf stanicf Cboteboi'i. U mlyna tohoto byval
onen brod v trati Libecske stezky, kudy se pi·ecbazelo
z praveho na levy bfeh Doubravky.
~Bilek, vetsf osada na Doubravce a silnici Choteboi·sko-Zd'arske, lezf 4 km V. od Chotebofe, ma 56 domil
a 429 obyv. Farou a skolou patrf k SopotUm, post. a
telt-grafni stanici ma v Choteboi'i. Zde koncila dmlidy
umela soustava nadrzek vodufcb t. zv. Bileckym ryhnr
kern, ktery se r. 1882. strhal wisledkem prutrze mm<~nu,
nacez byl promenen v lonku. Zde mezuje t<\~ vdlwstatek Pfibislavsky s obcf Chotl'\bofskou a volkoHLat.kem
Libickym. Pod B. tvoff Doubravka maleb11<1 Hlapy fJ33
m n. m., jimiz pocfna carokrasny Doubravsky ll<lol. OIJyvatelstvo zivf se hlavne tkalcovstvfm a l':nuwdclstvfm .
Tkalcum dodavaji pfizi faktorie v Chotebofi, Sopotech
a Sobinove. Polf jest tu 138 j. 450 s., luk 58 j. 866 s.,
pastvin 12 j . 1107 s., zahrad 3 j. 1163 s., lesu 879 j.
1377 s., plochy zastavene 2 j. 886 s., neplodne pudy
624 s., pozemku nepoplatnych l6 j. 64 s., rybniku a
bazin 51 j. 469 s. V rozsahlem poles! Bfleckem byvalo
drnhdy hojne bfiz, jez obyvatele na jafe uavrtavali a zachycovali vytekajicf mfzu. Tu pak nechali vykvasiti a
tak obdrzeli pro cas znf obcerstvujfci napoj, jemuz tfkali
patoky.
Bida viz Jitkov.
Blatnice, viska 5 km od Chotebofe na S, ma 11
domu s 71 obyv. Farou patff k Libici, skolou, postou
a telegrafni stanicf k Malci. B. tvofila druhdy s Hranicf samostatny statek skonfiskovany kral. komorou dne
18 . cervence 1625. J ann Bnryanu Amchovi z Borovnice.
Borek, vesnice 8 km SZ. od Chotebofe, ma 25
domu a 180 obyv. Lezf na silnici Caslavsko-Chotebofske 422 m n. m. Farou nalPzf k Vilfmovu, skolou ku
Kraborovicl1m, postou k Uh. Pffbrami a telegrafnf stanicr k Mnlci. B. byl r. 1469. uherskymi jezdci spalen,
pak ale opet vystaven na starem miste Ohyvatelstvo jest
ciste rolnicke, majfc poli 230 j . 176 s., luk 77 j. 666
s, pnstvin :49 j 892 s., zahrad 6 j. 1823 s., lesti 13 j.
lO(i 1 s., plochy zastavene 2 j. 1306 s. , pozemku
nepoplatuych 14 j. 471 s Rybnfku tu neni. Blfze B.
naleza se na louce kfiz yyte sany z jedineho kamene, ale
nalezej rcl dobe novejsf.
B01·ky viz Stfizov.
Bran&o v c. Branisov, osamely dvorec v trati byvale
stezky LibMskc, 4 km JV. od Chotebofe, fara a skola
Sopoty, posta a telegrafnf stanice Hornf Stndenec, ma 4
domy a 55 obyv., patficich k obci Podmoklany.
Brevnice, samota 2 km J. od Chotebofe, k niz jest
vsim pffslusna. Potok Bfevnice rna odtnd jmeno. Mlyn
. s pilou patfival druhdy ku spitalu chotebofskemu. Na
v
27
~6
blfzku prystf silne prameny vytecne vody. Poles! stejnojmenne mUezi mestske obci cboteborske.
Bfezinky mlyn viz u Hojesfna.
Cachotin, katastr. i polit. obec, 4 krn JZ od Chotebote, 596 m n. m., ma 63 domu s 416 obyv. Fara a
skola jest v rniste, post. a telegrafni stanice v Choteboti, zeleznienf stanice v Rozsocbatci. Obyvatelstvo rolnicke rna 271 j. 937 s. poli, 137 j. 502 s. luk, 29 j. 825
s. pastvin, 2 j. 1393 s. zabrad, 177 j. 563 s. lesu,
6 j. 592 s. zastavene plochy, 380 s. neplodne pudy, 19
j. 76 s. pozernku nepoplatnych a 1 j. 303 s. rybniku.
Kostel sv. Vavtince byval do 16 stolet1 farnim, nacez prikazan co filialni k Chotebofi a teprve v 18. stoleti stal
se opet farnim. Sem pi'ifaren jest C. s osarnelou myslivnou B o u c i, Rozsochatec se Skvoretinern, Rai1kov a
Jilern s Hutf sv. Josefa. ~atronern jest baron Bechyne
z Lazan na Rozsochatci. Skola v C. byla zalozena r.
1788. co jednottidnf, od r. 1877 rna ttidy dve. - AZ
do r. 1622. nalezel C. Abraharnu Bechyni ryt. z Lazan
a na Rozsochatci; kral. kornorou spolu lwnftskovan ptesel
koupf na kardinala Frantiska kniiete DietrichSteina, nacez za~kratko dostal se opet Bechynurn z Lazan.
Ceckovice, ves na silnici Malecsko-Bestvinske, 7
km S. od Chotebote, 393 m n. m., ma 26 dornu a 204
obyv. Faron a skolou patti Hetmani, ·post. a telegr stanici rna v MalCi, pol. obec tvori s Jefisnem. Zdejsi po·
pluzni dvur patrf velkostatku Bestvinskernu. Obec C. rna
poli 275 j. 346 s., luk 58 j. 1596 s., pastvin 21 j.
1114 s., zahrad 8 j. 741 s, lesu 41 j. 259 s, zastavene plochy 3 j 899 s. a pozemku nepoplatnych 12 j .
1019 s. Rybniku neni. Puda u C. jest velmi dohry sl!n
vapenity, casteene i naplaveniny.
Dalcice, osada 11 km SZ. od Chotebotc, 4fl!) m n.
m., rna 18 domu obydlenych, 1 neobydleny a 1:11 obyv.,
obci patti k Uhrovu, farou k Uhelne Pl'fhnuni, slwlou
ku Kraboroviciim, post. stanici tnaji ve Villmovc a tele-
.t
g~·afni v Malci.
Jest zde popluznf dvur velkostatku
Uhrova s ovcinem a myslivna. Na blizku t. zv. Daleicky
vrch s pelmou vyhlidkou. L. 1.469. utrpely D. rnnoho
vpadem Uhru. K D. path poli 298 j. 95 s., luk 67 j.
781 s, pastvin 36 j. 1007 s., zahrad 6 j. 1186 s., lesu
28 j. 34 s , plochy zastaven 3 j. 696 s., pfi.dy neplodne 619 s, pozemkii nepoplatnych 9 j 398 s. a rybniku 1 j. 52 s. Na blizku samota fitrakov.
Dlouhy c Dlouhe pfi silnici Zdirecko-Kamenicke
ma 4 dorny a 23 obyvatele; berni obec tvoti s Rovnyrn,
m!stni s Kocourovem, fara, post. ·a telegr. stanice jest
ve Studenci a skolou patfi k Slavikovu. V miste mlyn s pilou
a Mjovna pro stejnojmenne poles! velkostatku Studenecll:eho.
Dobko·v, vesnice na silnici z Chotebote do Bele, 3
km J. od Chotebote, 554 m n. rn, ma 28 dornu s 238
obyv. Faron, skolou, post. i telegr. stanici patfi do Chotebofe. Katastr. i polit. obec tvoti pro sebe. V D. jest
poplnznl dvfn· velkostatkn Chotcbotskeho, lihovar a sypka
na mlstc hyvalo t.vr:~,o, jej!1- Htopy jt:ioU velmi nepatrny.
Poll 111:'t D. :IHf> j . 371 H., luk 72 j. 461 s., pastvin 5 j
1040 s., xaltratl 2 j. 24 s, lesu 131 j. 683 s., plochy
zaHtavene 3 j. 814 s., pozernku n:epoplatnych 11 j. ln96
:-~. a rybniku 1 j. 897 s . - Zcela nesprmvne jmenuji uckt.Pt'[ osadu tuto ,Donbkov ;" v starych listimich sluje vZdy
, Dobl<Ov," coz jest odvozeno z osobniho jmena Dobek
(Tob('k, Tobias). Druhdy byval D. samostatnym statkem a tcprve v nove dobe byl trvale spojen s Chotebofi,
kdyz lro uprostted minulebo stoleti ziskal Jan Pavel Zebo
z Brachfel<lu, zakladatel panstvi Choteborskeho v nynejsim jeho rozsahu.
D1·hotin c. Drahotin, druhdy ves, nyni popluzni
dvfn· velkostatlm. Bestviny, lezf na silnici z Malee k Bestvine. Zde oddcluje sc silnice vedouci k Seei. Faru,
sko)u, post. a telegr. stanici rna v Bestvine. Pti vpadu
!8
Uhrd r. 1469. byla ves D. poplenena a sp~.lena, aniz
by byvala znovu vystavena; dvur zalozen byl pozdeji.
Dvu1· Novy, osalia levo od silnice ChotebofskoCaslavske, 5 km SZ od Chotebofe, 420 m n. m., rna v
27 domech 144 obyv. Obcf, farou a skolou patff k Nove
Vsi (2 km), post. a telegrafnf stanici rna v Malci. Popluznf dvur velkustatku Nova Yes byl nedavno teprve zalozen. Ten to D N. sluje tez No u z ·o v.
Dvu1· Novy, popluznf dvfu· velkostatku Chotebore,
3 km SZ, se sypkou, 531 m n. m,, patff k obci Svinne,
vsim jinym k Chotebofi.
Dvu1· Nov!} 1 km JV od Rozsochatce, popluzf tohoto velkostatku; fara Cachotfn, skola Rozsochatec, posta a telegr. stanice Chotebor.
Hdjek, popluznf dvur u Stffzova, puvodne delnicka
osada z konce minuleho stoletf. Ostatnf viz u Stffzova.
Herrna1'l na levem bfehu Doubravky, 6 km S od
Chotebofe, 376 m n m., rna v 12 domech 79 obyv., katastr. obe·c Lhotka Vestecka, pol. obec Puksice, fara a
skola v mfste, post. a telegrafnf stanice v MalCi, byvale
panstvf Ronovske a vikariat Caslavsky. Farnf chram sv.
Vaclava uvadi se jiz p:H r. 1350. co p:ffslusny pod opata
klastera Vilfmovskeho; v pohusitsk:fch dobach byval spravovan bud' z fary Bestvinske neb Chotebofske, od r. 1865.
jest farnfm a pfifafeny jsou mu: Lhotka Vestecka (1 km),
Puksice ( 2 km ), Pffsecno (1 km), Jehsno (1 km),
Cbuchle (1 km) Podbofice (2 km), Ceckovice (1 krn),
Malec ( 4 km), Lhotka Hornf (4 krn), Lhotka Dolnf (3
km), Hojesfn (4 km), Klokocov (4 km) a Viska (2 km).
Skola stavala jiz r. 1685. co jednotffdnf a n:Hezf tudiz
k nejstarsfm skolam okresu. R. 1879., tedy bezmala po
stu letech rozsffena byla 0 tffdu druhou a I. 188'2. ()
tfidu tfeti. V H. jest cetnicka stanice z Bestviny S<'lll
pfelozena.
Hlubokd, ves 12 km J od Chotebofe a 622 m n.
m., pfi pramenech Sazavy a Doubravky, rna 61 domu
obydlenych, 1 neobydleny a 324 obyv., f~rou a · poston
patri Krucemburku, telrgr. stanice na Zdfrci. Jiz r.
1664. chodily ditky z H. do skoly v Krucemburlm, r.
1822 byla tu zffzena skola "z nouze trpena,. ktera byla
pozdeji promenena ve fili:Hnf (soukromou), a ta byla
prohl:isena I. 1871. za vefejnou; byla a jest dosud jednotffdnf. H. lezf v trati byvale stezky Libecske. Rolnicke
obyvatelstvo rna 269 j. 1412 s. polf, 99 j. S39 s. luk, 35
j 246 s. pastvin, 2 j. 292 s. zahrad, 92 j. 374 s. lesu,
3 j. 1210 s. plocby zastavene, 8 j. 622 s. pozemkl1 nepoplatnych a 1025 s. rybnfku a bafin. Katastr i polit.
obec tvoff o sobe.
Na blfzku jest Sti?''i (Stirzf) c. Stfrovy dul, kde
byva hojne mloktl a colku, jimz ffka zdejsf lid stffi.
ffiubos, samota JZ od Bestviny, mlyn v~fm tam
pfislusny.
Hluzicka viz Nejepfn.
Hojesin, ves na Zeleznycb horach 11 Inn S od
· chotebofe, 516 m n. m , rna 36 rlomi't a 254 obyv.
Faron patti k llol·mani, i\l<oln m:i. v mfsU\, poi\t. a telegr.
Ktanil:i v HcHI.ViiiC; ;~,:imck, vekna ka.ple Nejsvetejsf
'l'roji('O, poplttxn! dvftr velkostatku Bestviny a bfbitov
it~nwlits]<y. Uolf m:i 29.7 j. 927 s., luk 61 j. 761 s,
pastvin 28 j. 812 s, zabrad 10 j. 1129 s., Iesf1 129 j.
14~7 s., plocby zastavene 6 j. 659 s., pudy neplodne
332 H., pozemku nepoplatnych 22 j. 82 s. Drubdy staval tu lihovRr a pivovar na 5 sudu varu, nynf jest tu
rozsahl:\ i\krob:irna. Co zvlastnf statek deskovy (hl. lm.
lit. H Tom. VII. fol. 33) ocenen byl H. na pocatku
toboto stolotf za 35.500 zl., r. 1845. pak za 48.000 zl.
stf. Skola byla zalozena r. 1842. co jednotfidnf filialka,
r. 1881. rozs!rena byla o ti'fdu drubou a od r. 1886. jest
trojtfidn'r. - R. 1491. due 16. listopadu prodali Jiff a
Vaclav z Rusinova H. Trckftm z Lfpy. R. 1567. pfesel
Rusinov, H. a j. na Kustose ze Zubff a Lipky, i byl
tu spojen se statkem Modletfnskym. R. 1787 nalezel Janu
81
30
Marii Schmidlovi ze Schmidenu, r. 1838. ddel ho Karel
Fuhrer- rytff z Haimendorfu, od ncho pak ho koupil
hrabil Rothkirch-Panthen a spojil ho s Bestvinou. -· Na
blizku Dolni Ves (Podhojesin), Hm·ni Ves, hospoda
H ii r k a pH levem brehu Chrudiml{y, mlyn Rackovice a
Vosicno pati·i vesmes katastr·. i polit. obci H.
Hostetinky, vfska na Zeleznych horach, 8 km S od
Chotebore, 543 m n. m, pffslusi ku katastr. obci Vratkovu, pol. obcf Rusinovu, fare a skole Modletfnu, post . .
a telegr. stanicf Malci. Zde byvaly drubdy skelne hute
pp. Adlari'l, pro nez se v blizkem Stupniku, samotc na
Modletfnskem potoce, tlouklldemen. Jizneji ( 1 km) v lese
stojf myslivna Kubatka 609 m n. m. v pelme poloze,
odkud jest preknisny pohled do okolnf krajiny.
Hradilov, samota u Bcstviny, kam vsim pfislusL
Hmnice, ves pri silnici z Malee do Libice, 5 km
SV od Choteboi·e, 384 m n. m, patfl k pol. obci, skole,
post. a telegr. stanici Malci, fare Libici; 20 domii s 117
obyv. Zde stavala druhdy tvrz vedle nyncjsi sypky; nyn1
jest tu popluzni dviir velkostatku Malee, mlyn s pilou
a dva rybnfky: Tvrz a Pilsky. Katastr. obec H. ma
326 j. 1517 s. pol!, 38 j. 1395 s. luk, 17 j 543· s. pastvin, 14 j. 875 s. zahrad, 80 j. 59\J s. lesii, 3 j. 1425 s.
plochy zastavene, 117 s. pi:tdy neploclne, 14 j. 579 s. pozemkii nepoplatnych a 11 j. 673 s rybnfku. -- Ve
dvore zdejsfm vyrabCl se vyborny smetanovy syr - Na
blizku stavala B oro v a, hajfrna panstvi Malee, zrusena
a rozbourana r. 1886
Hudec c. H u c, pohorska vislm 8 km V od Chotebor~v 13 domech 70 obyv; patrf kuQ.astr. i politicke obci Sloupnu, fare a skole Novemu Studcnci,
post. a telegrafni stanici Hornfmu Studenci, od nehoz jest 2 km vzdalena.
Hurka Le8kova, mala osada na Zeleznyeh honich,
11 km S od Chotebore, 4 75 m n m., patfi ku katastr.
i polit. obci a skole Hojesinu, fare Hermani 5 km vz<.la-
l·
lene a post. i telegr. stanici Bestvine. Ma 16 ·domu a
128 obyv. IHjovna velkostatku Bestviny.
· Hiwka, cihelna velkostatku Libice pfi silnici z Chotebore do Libice, kam cele pfislusf. Opodal viska stejnojmenna.
Hue sv. Josefa, popluZf velkostatku Chotebore pfi
silnici z Chotebote do Habril, nalezf ku katastr. i polit.
obci Jilemske, fare Cachotfnu, skole Sedletinu, post. a
telegr. stanici Chotebofi. Druhdy stavala tu skelna hut
Lazara Pika a synil, po nfz se tu naleza jeste hojne strusek; nyni jsou tu pouze hospodafska a obytna staveni.
Hylak, byv. mlyn u Vepfikova.
Owtebor, mesto pH Levem brehu Doubravky, na
zemske silnici z Caslavi do Zd'aru, 487 m nad m. ~,(pru­
merne), na 49° 41' sev. sfrky a 33° 20' vych. delky od
Ferra, lezi na svahu pod samym pi·edelem Doubravky a
Sazavy, mas pfipojenymi samotami1....466 domii obydlenych,
4 neobydlene a 36:d1 ~v. - -.lfara diecese Kralovehradecke a vi~rfatu l'liieclwbrorlsktlho, skola obecna
i mi:~sfanRI'a pro oh(' pohlavf, obocnf tHad, okresnf
zastupitelstvo, c. k. ohres. hejtmanstvi, c. k. okres.tskolni
rada, c. k. okres. soud, c. k. berni urad, c. k. 6nancnf komisai·stvi, c. k. notarstvf, c. 'k. postowf a ~·.
urad, lekarna, stanice c. k. vys. Severozapadni drahy,
obcanska i okresni za.lozna a dve advokatske kancelare
nateznjf se
ill~ste. t-Obyvatelstvo zivf se remesly, prumyslem, obchodem i zemedelstvim, k nemuz ma 1895 j.
953 s. poli, 634 j. 497 s. luk, 111 j. 588 s. pastvin,
26 j. 809 !f\ zahrad, 788 j . 226 s. lesu, 30 j. 480 s.
plochy z~tavene a nadvoH, 1 j. 314 s. pozemku neplodnych, 1[3 j. 1101 s. pozemkil nepoplatnych a 28 j.
1383 s. rybnfku. V nejnovejsf doM sazi se tu s prospe0 puvodu mesta
chem mnohoL,Qvocneho stromovi. Ch. panuji pouM domnenky vice mene duvodne. V 12.
stoleti uvadi se v zupe Caslavske ujezd Jesitboficky,
jehoz obyvatele byli Chodove, a tim ujezdem rozumi
v
32
mnozi okres nynejsiho mesta Ch. ; jini jmeno od Chodu c.
pomeznich strazcu odvozuji Chodu bor, Choteboi·;
jini opet ptipisuji zalozeni mesta Choteborovi z Vchynic
a Tetova, ktery se tu osadil pfi odbocce stezky Libec:ske. Jisto vsak jest, ze v 11. stoleti uvadi se v dekanatu
N emeckobrodskem mimo jine i Chotebof, ale · klade se
s Po!nou, Pfibislavi, Vojninem a j. do Koui·imska. Ve
lit stoleti jmenuje se fara Chotebofska v temze dekanatu, coz oM ukazuje v k pradavnemu mesta zalozenf.
Prvotne nalezela Ch. Ceske korune. Smil z Lichtenburka, prvni znamy drzitel panstvi Chotebofskeho, z~psal
r. 1267. desaty dil cla v Ch. vybiraneho klasteru Zdarskemu; po smrti tohoto r . 1323 . pfipadla Ch. jeho synu
Hynkovi, a dedic jeho Hynek Krusina vratil ji opet ko·
rune Ceske. Obdrzev od LichtenburkUv jina jeste obdarovani, zvlaste pak yynos stfibrnych dolu u Pocatek a
Bele, usadil opat Zdarsky v Ch. -tfi bratry, aby nad
pfijmy klastera bdeli a mistniho kneze v komini duchovni spravy podporovali . Tim vznikla mylmi povest, ze
by byl v Ch. byval klaster.(\V dobe wisledujici obdl'Zela
Ch. mnohych vysad od kralu ceskych, mezi nimi pak zvlaste pravo mest kralovskych v tom rozsahu, jak ho tehdy
uzivalo mesto Jihlava; v te do be byla i hradbami a pfi-kopy obehnana a obklicena mnohymi rybniky, z nichz
bylo lze pfikopy vodou naplniti a tak uciniti mesto nedostupnym. Zbytky hradebnich zdi lze videti u farnibo
chramu, kde jest dosud zbytek narozni basty okrouhle,
a okruzni ulice se stranami namesti temef rovnobezno
ukazuji podnes smer hradeb mestskych, jez byly pouze
ttemi branami prolomeny.[Pohnuta doba valek busitskych
zasahla krute i Chotebor Taborsky hejtman Hrowadko
z Jistebnice zmocnil se hrazene Ch. a osadil se z<le pevne.
Kutnohorsti Nemci a katolici pfitrhli k mestu vnluyw zastupem a oblehali je. V cele.._ stal jim povestny Mikulas
Divucek z Jemnist, tehdy micmistr kutnohor~l<y. Vnitf i
zevne souzeni obyvatele Ch. jali se chovati nepratelsky
----
k Taborum, tak ze vida nezbytf, jal se Hromadko s nepi'ftelem vyjednavati, a ten slibil jemu i posadce volny a
svobodny odchod z mesta. Nez jakmile Tabofi vysli z brany,
byli proradne napadeni, cast byla jich vehnana do stodol
a tyto pak zapaleny, tak ze vsickni bidne ohnem vzali
za sve; jina cast byla zajimana a vmetana do sachet
v Losich mezi Caslavou a Kutnou Horou, cimz k.olem
sedmi set zivotu zniceno. Hromadko byl s dvema husitskymL knezmi odveden do Chrudimi a tam na namesti
R. 1436. ~udelil cisaf Zikmund zapisne za
upalen.)(13.060' kop grosu Ch., Zleby, Dobrovice a Vilstein Jifimu
z Dube av Wiesenburku, ktery due 17. unoi:a 1450.
zemfel ve Zlebich bezdetek, a tak pfipadla Ch zase
zpet kl'aJ. komofe. R. 1499. obdrzel od krale Vladislava II.
Mikulas Trcka mladsi z Lipy a na Lichnici Ch. zaroveii
s pustym hradem Vilsteinem, mesteckem Seci a vesnicemi
k hradu tomu pfinalezejfcimi v dedictvf; jsa bezdetek,
odkazal stryni sve Johance z Bfezovic, vdove po Mikulasi
Trckovi starsim z Lipy na Vlasimi a opet provdane
KromMlnov6 zbo%f J,ichnicldl, Ohol>sk6, Ohotebof a
Kne%ieo, Rmii'ico i Opocno s Tfebcchovicemi, a zemfel
dno :1. duhua H>W. v Mlade Boleslavi. Po smrti Jobanky
z lll'ezovic misledoval v drzeni panstvi Chotebofskeho
syn jejl Zdenek Trcka z Lipy, jenz r . 1538. postoupil
je bratranci svemu Janu ml. Trckovi z Lipy; tento zemrel
r 1650., nacez se uvazala v drzeni Ch. pozustala jeho
vdova Mnrketa ze Sellenberka, ktera zdejsimu cechu
soukenick6mu prodala l. 1553 misto na Doubravce, kde
by si mold postaviti valchu. Po jejf smrti obdl'Zel Ch.
bratranec Zdonkuv Vilem Trcka z Lipy, ktery byl r . 1562.
povysen do ::;tavu panskeho a zemfel bezdetek due 22.
fijna 1569. ve staff 37 let Tento Vilem mel za manzelku
Barboru Bibersteina, ktera se provdala po jeho smrti
za Jana Jethcha st. ze Zerotina Ch. pfesla nyni na
Buriana Trcku, podkomofiho kralovstvi Ceskeho, pana na
Svetle. Ten mel nejprve za manzelku Katefinu hrabenku
Kustosovu ze Zubfi, po jeji smrti pak se zasnoubil s Marii
,..,..~
-......-
...c........
-..- ·-·- ,.. :.. ::::.:L---;r. .;.._-~· ___
§4
W ::::C-.
35
34
Vancurovou, dcerou Mikulase Vancury z Rehnic. Z doh
drzitele tohoto, t. j. z r. 1~ 1. zachovalo se popsanf
mesta Chotebofe, jez pathlo k panstvf, a takto se vycfta: "Chotebor mesto a) nove domy, b) osti·ov, c) horni
pfedmestf, d) dolnf pfedmestf, e) plat od pekafuv,
f) zpolf, luk, rybnfkuv ,Na kralovstvi" - suma z tech
polf, luk a rybnfku 7 kop 52 grosu dava se k spitalu
Chotebofskemu, g) dedinicf, h) myto neb clo, ch) masnf
kramove. Ti masnf kramove jsou skrze pana Mikulase
Trcku z Lichtenburka poruceni, aby chude ve spitalu
na ten duchod chovali, jakz na to list svedci; jest
kramuv sedm, suma urokfiv 9 kop gr. cesk.; i) lazne,
k) varneho pivovaru tu nenf, 1) posudne : v temz meste
se vaff piva na sedm sudu a z kazdeho sudu -platf
panovi po tfech gr. cesk.; m) z vina. n) ze soli
uzitek k obecnem uzitku jde i nekterf jinf uzitkove,
o) tvrz pfi Ch. a pfi nf dvur pansky v svem polozenf
se vslm nalezitym pi'fslusenstvfm, p) Obolce: tu jest
pila a dvur pansky; mlyna se neuzlva, nebo vody stale
nenf; s lukami, lesy, rybnfky." Mnobe z vecf techto
vymizely tak dokonale, ze nelze . ani mfsta urciti, kde
druhdy stavaly, na pf. ostrov, lazne, dvur v Obolcfch a j.
Po smrti Burianove r. 1591. dedil Ch. a Svetlou
Maxmilian, syn jeho z druheho manzelstvL Tyz zemfel
r. 1597, nacez pfeslo zboZf Choteborske na nevlastnfho
jeho bratra Jana Rudolfa, od tiehoz obdrzela obec dum
Urbanovsky, nynejsf radnici a Dvorec dosud tak zvany
i s pozemky. Brzy po svem povysenf do stavu hrabecfho
zemfel r. 1633. Ve valce tficetilete dalv se Choteooi·t
caste pochody vojenske na Moravu a zpet, cfmz mesto
asi strasne trpelo; blizsfch o tom zprav nikde so nenaleza. Po smrti Jana Rudolfa nastoupil dedictvi jediny
jeho syn Adam Trcka z Lipy, jenz mel za manzolku
Maxmilianu, dceru hrabete Harracha ; nez phStfho roku
byl zaroveit s Valdstynem v Chebu zavrazden, a statky
jeho byly kralovskym fiskem zabaveny.
R. 1636. dne 10. zaff koupil Ch. i s pi'fslusnymi
r
'+
...
I
I~
vesnicemi od kralovske komory Jaroslav Sezima Rasfn
z Hiesenburka za 39.701 zl. 40 kr. spolu s manzelkou
svou Helenou, rozenou Mitrovskou z N emysle, ktera mu
svuj dil postoupila. Dos:ihnuv povysenf do stavu svobodnych panu dne 9. zaff 1683. zemfel jeste tehoz roku.
Syn a nastupce jeho Rudolf Karel mel za manzelku
Frantisku rozenou Zarubovu z Hustifan, avsak ten
nezanechal po sobe dobreho jmena, an vysady mestu
udelene vsemozne skracoval, se sousedy v st:ilych rozepffch
se nalezal a obyvatelstvo vselikterak proti sobe popuzoval.
Nekala pamef j eho zlovule. udrzuje se posud v povestecb lidu. Zemfel v Praze r. 1660. Panstvf Uhotebofske pfipadlo po nero tfem jeho sestnim, ktere ho
spolecne prodaly r . . 1662. due 22. unora Alzbete hrabence
z Vrtby, rozene Kynske. Po jejf smrti nastoupila dedictvi dcera jejf Frantiska Rosalie Beatrjx, provdana
za Vilema Leopolda hr. Kinskeho, jenz zemfel r. 1710.
bezdetek, a od teto dostala se Ch. Frantisku Ferd.
Kinskemu z Vchynic a Tetova. Drzitol tento prodal panstvi
Chotcbofskc dno 8. prosince 17 I D. za 173.000 zl. Janu
Hedtichu hrnb. ~:o Seilcrnu n Aspangu, a ten opet Karlu
.Jachyuwvi hmb . ~: Bredy dne 31. fijna 1722., ktery
odkoupiv od barona Dechyne z Lazan na Rozsochatci
Nemojov a Pocatky a spojiv je s Choteboff, p1·odal tuto
s Kuezicemi za 240.000 zl. bar. Janovi Frant. Vacl.
z J(aif!_OI'steina na srazku 400.000 zl. za ukoupene od
w~ho z;roby a Pfibislavice
Nez jiz rak na to dne 29.
listupa<lu 1723 . vzal hrabe Breda Ch. a Knezice zpet,
prodal pak tuto s Nemojovem due 3. kvetna 1728.
kneznc Vorsile z Teschenu, roz. z Bokumu za 275.000 zl.
Tato prodala due 10. srpna 1739. ony statky
Gustavu IIanihalovi hrab. z Oppersdorfu za 240.000 zl. ;
pro velike dluhy byla vsak nad nimi zavedena sekvestrace az je dne 30. kvetna r. 1752. u koupil v drazbe
Jan Pavel Zebo z Brachfeldu, ktery nabyl pozdeji
Dobkova a pfipojenim jeho utvofil napotomni panstvf
Choteborske. Pred svou smrtf porucil Zebo toto panstvf
37
86
rna peknou zasedaci sin nove vkusne zfizenou r. 1885.
b-Namestf jest velike, pravidelne obdelne, a na nem stojf
socha Bl. Panny Marie postavena r. 1890; byvala socha,
ktera stavala pfi same kasne, umfstena jest v sade,
zalozenem ua mfste byvalych masnych krarni'I, jez zfidil
r 1510. Mikulas Trcka z Lipy, a ktere byly teprve
r. 1885. odstraneny . .L.Kozinec, o nemz se pravf, ze,
tu stavala tvrz, byvaJ.a nepochybne posunuta hlaska
k ocbrane mestskych vodotecf. Pod nfm stojf L kaple
Nejsv. Trojice s pramenem vyborne vody, a za :ii1m na
navrsVJmplicka sv. Anny s rozkosnym rozhledem, oblf- _
bene Sliromazdiste poboznych zen. Na Doubravce v 'udolu
bobatem romantickymi krasami pfirodnimi staval~sou­
kenicka valcha, zffzena 1. 1553., kdy jiz v Ch. kvetlo
soukenictvf, nad nf jest Dolnf mlyn vyse pak Hornf mlyn,
kde se vyrabeji tez umela hnojiva. Vyse jest udol stale
Certovu stolku, cizinci bojne navstekrasnejsi az
vovanemu, :K bajecnemu Tocitemu viru, k Miksove jtl.me
a Dflecke vodarne 551 m n m. Pod Doubravsl<ymi slapy
pfipomfuaji so jcste r. l H313 . zole:r,nc hamry. Dale nalezi
k m(~Hf.u mlyu a Mjovnu llfevnice a Pi'ijemky, pak mlyn
Ch. uzfva zemskeho znaku : bfleho Iva
H.ochiwvcc.
v corvcnem poli, neznamo vsak, kym jf byl udelim~m
vyrocufch trhU (1. druM, 2. ctvrte pondelf postnf,
3. ~j(lHtc pondelf postnf, 4. v utery po sv. Ducbu, 5.
v pon<l<di po sv. Jakubu ap., 6. na den sv. Felixe, 7.
v pontil'\ lf po sv. Lukasi a 8. v pondeli po sv. Martinu)
a velmi :},ivo tydenni trhy, obnovene r. 18f:l5., zvlaste
na obilf a drobny dobytek ozivujf mfstnf obchod :L.-Z pru- '
myslovych :r,{wodu mimo jiz jmenovane mlyny slusi uvesti
velkou kozcluharnu ( druhdy akciovy libovar), pivov.ru:,
lihovar, fal<tori e severoceskych_ tkaren a videilske tovai·ny. na obuv a knehtiskarnu.
t-Skola v Ch. vzala nepochybne pu~od svuj tehdy, kdyz r
tu sfdlili mnisi Cisterciaci 'klastera Zd'arskeho, ani jiz
v pi·edhusitskych dobach vsude zaldadali skoly, kdekeli
se usadili. S jistotou se vi, ze· se tri. jiz 1. 1637. udelo-
sve neti Johance a jejf~u manzeli Josefu Jachymovi
svob. panu Vancurovi z Rehnic s podmfnkou, aby tyz
pfipojil ku svemu znaku tez znak a titul ,z Brachfeldu,"
k cemuz vymohl tez cfsatskeho svoleni. Jobanka Vancurova zemtela r. 1811., nacez dl'Zel manzel jeji sam
panstvf Chotebofske; pozdeji pozbyl zraku a zemfel
dne 24. bfezna 1827. Po nem dedily statek nezletile
jeho deti Jindfich Jan a tfi sestry: Marie, Aloisie a Karla,
jimz byl ustanoven za porucnika Emanuel baron Schirnding. Due 5. unora 1834. zemfel vsak Jindfich Jan
svob. pan Vancura z Rehnic, rytif z Brachfeldu jakozto
poslednf muzsky potomek rodu onoho.
Dne 5. tfjna 1@36 zasnoubila se nejstarSi dcera
Marie Vancurova z Rehnic a Bracbfeldu s Janem svob.
panem Dobtenskym z Dobtenic, jemuz dne 30. bfezna
1~42. postoupila polovici panstvf, a po jejf smrti due
19. unora 1847. pfipadla mu i druM polovice. Po jeho
smrti uvazal se v drzPni Chotebofskeho panstvf nynejsi
majitel Jan Dobfensky svob . pan z Dobfenic, maje za
cbof od roku 1869. Elisku rozenou brabenku Kotulinskou.
.t-:Farnf chram sv. Jakuba, jakoz i cele mesto utrpe!Y
velmi castymi a nad miru zhoubnymi pozary tak krute, ze
nebude nikdy mozno napsati pragmatickou historii Chotebofe, any veskery obecnf i farni spisy shotely, tak
roku 1485., 1692, 1740., 1800. a 1832., kdy byl
i chram velice poskozen ; nynejsf tfi vetSi zvony pochazeji z r. 1833. Za husitskycb dob byvali sem
· dosazovani knezf pod oboji, jichz jmena se nezacbovala
Za valky tticetilete by! tu farafem Jindfich Hoffmann
dosazen Jarosl. Rasinem z Riesenburka; pfekrasm'0·mplo
hfbitovnf Povysenf sY. kfize vystavena byla l'. 18o:l od
arcbitekta t\morance a ozdobena freskami od Pap:iclm .
pvrz Chotebofska stavala na miste nynejsfho pivovaru,
nynejsi zamek byl pfestaven r. 1702. L.Byvala raduice,
nynf budova c. k. okres. soudu, byfa taktez castymi
pozary navstfvena; nynejsf vez s hodinami pocMzf z r.
1864 ~Mestska radnice, v nfz jest i obcanska zalozna,
nc
r
....
38
valo literni vyucovanf. Ze zapisek byv. zdejsiho fara1·e P.
Duchoslava z r. 1677. vysvita zfejme, ze se tu jiz ode
davna nachazelv kolni staveni a sice u kostela, kde nynf
spitalnfci ptebyvajf. Pouevadz staveni ono opetovne bylo
ohnem zniceno, zamenilo se r. 1800. s prostranejsfm
vedle fary, an i pocet ditek value vzrostl, nez vzdor
tomu vyucovano tu az do r. 1807. toliko jedinym ucitelem.
Onoho roku zaffzeny byly pive tfidy, a tak vyucoval az
do r. 1841 . ucitel s pfidelenym pomocnfkem K naffzeni
krajske komise rozsfi·ena skola pro vzmahajicf se pocet
deti r. 1842.J.,.Q dve oddeleni, tak ze se vyucovalo ve
dvouL-skolnfcn a dvou/yajmutych mistnostech; dve prva
oddeJ.enf sluly elemenTarnf, dve vyssi I. a II. ti·ida. R.
1861. byla v ChtJ·ozsffena farnf skola, any mely nizsi
· tfidy parallelky a r. 1869. bylo tu ji.ZL-.sest tHd. L.
1868. vysvecena byl~ynejsf skolni budova, v nfz jest od
1'. 1877. trojtffdnf mestanska skolaLJ>l'O hochy a Od 1'.
1890. takovatez1_£t'O divky. Celkem jest tu nynf 16 tfid,
po osmi pro k~zde pohlavi. Kdyz se zacaly zakladati
J..Priimyslove skoly pokracovaci, byla Ch. z prvych mest,
ktera se o takovou skolu uchazela a obdrzevsi ji,
zfidila dve tffdy postupne a trfdu pi·fpravnou.
Z vynikajfcich muzu nove doby v Chotebofi narozenych
sluSi jmenovati Igmita Herrmanna, spisovatele a redaktora,
Dr. Frant. Slamu, spisovatele, soudnfho ufednfka a
i'isskeho poslance, a Dr. Edvina BayerSt, spisovatele a
pfirodozpytce. R. 1605. pfipomina se Sebestian Choteborsky, opat klastera Louckeho. Spolkovy zivot jest
v Cb. ~nacne vyvinut, jesti tu zpevacky spolek "Doubravan" od r. 1863. a , Vlasta" od r. 1869., hospodafsky spolek od r. 1869., ucitelsky spolek ,Budec"
od r. 1872., sbor dobrov. hasicu od r. 1878., mfstnt
odbor . Ustredni matice skolske od r. 1883., spolek
divadelnich ochotniku "Palacky" od r. 1882., Hpolek
vojenskych vyslouzilcii od r. 1882., ,Bokol" od r. 1882.,
podpiirny remeslnicky spolek nBerla" od r . 1880.,
odborny spolek ,Cerveneho krize" muzsky i vensky
~9
r~
od r. 1880., Beseda od r. 1880., Musejni spolek od
r. 1885. a krejcarovy spolek na podporu chude skolni
mladeze od r. 1889.
Chloumek c. Chlomek neb Chlumek, ves na Zeleznych horach, 8 km od Chotebote SV, 661 m n. m.,
ma 23 domu s 154 obyv. ; fara Modletin, skola Slavfkoy,
posta Libice, telegrafni stanice Malec. ··o!Jyvatelstvo'
katastr. i poUt. obce Ch. (Ch., Kremenice, Spalava a
Nehodovka) zivf se vyhradne zemMelstvfm, majfc
polf 4 77 j. 249 s., luk 122 jiter 568 s., pastvin 5
j. 1043 s., lesu 378 j. 44 s., plochy zastavene 5 j.
1071 s., pudy neplodne 402 s., pozemkii nepoplatnych
12 j. 630 s. a rybofku i bazin 3 j. 644 s. s cistym
vynosem 4054 zl. 11 ln. - 0 Ch. marne zpravy teprve
ze 16 stoletf, kdy patfival k statku Lipce. R. 1580.
prodal Jan Kustos ze Zubff Ch. Nehodovku, Spalavu a j.
Markete z Bubna, manzelce Jindficha Kunaty Dobrenskeho na Vorli a Libanicfch, ktera zustavila cele sve
zboz[ dceri sve Kristine, provdane za Jindficha Adama
Lukavockoho z Lnkavice, pfi jichz rodine zustal vyse
sta let. R I G0f). odldzala panf Sabina Kunhuta Lukavecka z Lukavice statky Zubff, Kamenicky, Chloumek,
Spalavu, Nehodovku a j. Albrechtu Ladislavu Kapounovi
:t.o Svojkova za 11·800 zl., ano bylo Zubi'i uplne vyhorelo a
tim puzbylo ceny value. Pozdeji pfesel Ch. v dl'Zeni Kustosu
ze Y,ubfi a spojen byl na vzdy se statkem Studeneckym.
Clmchel, ves na pravem bfehu Doubravky na silnici
z Malee k Bestvine, 9 km S od Chotebore, 360 m n.
m., rna 2!) domu a 214 obyv.; polit. obec JefiSno, fara
a skola ller·mait, post. a telegr. st. Malec. V obci jest
popluzni dvt)r a pivovar velkostatku Bestvinskeho a mlyn.
Ku katastr. obci Ch. patff 257 j. 10 s. poli, 44 j.
1555 s. luk, 28 j. 401 s. pastvin, 14 j. 68 t s. zahrad,
60 j. 13!11 s. losu, 4 j. 410 s. plochy zastavene, 14 j.
1148 s. pozemku nepoplatnych a 4 j. 553 s. rybniku
a bazin s cistym vynosem 3526 zl. 1 kr. - L. 1448.
prodal Bohunek ze Svincan a z Lepejovic sve zboii
4o
4t
v Ch., t. j. pill tvrze a pill popluznfho dvora Zdeiikovi
z Nestajova a Chuchle. Pani Chuchelstf z Nestajova
vzali odtud sve jrneno. Zvlastni statek Ch. byl napocatku 17. stoletf spojen za ryt. Kapouna ze Svojkova se
statkern Bestvinskyrn, pri nernz dosud trva. Na rnfste
byvale tvrze jest nyuf pivovar.
Jahodov, vesnicka 4 krn J od Chotebore, rna 12
obyd. dornil a 1 neobyd. a 68 obyv. Obcf katastr. i polit.
a skolou patfi k Pocatkarn, vsfrn ostatnfrn k Chotebofi.
Jalovci viz Lhotka Hofilova a Ostruzno.
Jarosov, ves 7 krn SZ od Chotebofe pfi terneni
Jarosovskeho potoku, rna v 25 dornech 150 obyv. Katastr.
i pol. obcf, farou, skolou a postou patfi k Uhelne
Pffbrarni, telegr. stanici rna v Chotebofi. U obce velky
rybnfk a nad nf vrch .Na kobyle" 535 rn n. rn. Na
blizku dvilr a rnyslivna Tl'idvo1·y; druhdy tam stavala
ves, ktera nepochybne v patnactem veku zanikla.
Javorka, vesnicka 13 krn. S od Chotebofe a 2 krn
od Bestviny, kam vsfrn vsudy pfislusi; myslivna velkostatku Bestviny, druhdy zive vapene lorny · a pece. Co
katastr. obec rna 51 j. 638 s. polf, 1 j. 835 s. luk, 6 j.
1242 s. pastvin, 890 s. zahrad, 262 j . 65 s. lesil, 550
s. plochy zastavene a 1559 s. pozernku nepoplatnych
s vynosern 1023 zl. 92. kr.
Jenikov, tez Jenikovec a Jenkov, katastr. obec pfi
potoce Spalave (Pfedbofskern) na silnici z Libice do
Malee 7 krn SSZ od Chotebofe, rna 8 dornu a 60 obyv.
Polit. obec, skola, · post a telegr. stanice Malec, fara
Libice. Jest tu 126 j. 330 s. polf, 32 j. 1000 s. luk, 11 j.
1461 s. pastvin, 3 j. 1429 s. zahrad, 31 j. 1885 s. losil,
1 j. 160 s. plochy zastavene, 6 j. 923 s. pozmnkt1
nepoplatnych a 1 j. 1231 S. rybnfku S cistym VJilOHOin
1535 zl. 9 kr. J. nalezel v 14. stoletf ld:tHtoru
Vilfmovskemu. Due 8. cervna 1387. obdrzel Jlra ;r, .Jenfkova Malec od opata tehoz klastera k dozivott~fnln uzfvanf. V 15. stoletf uvadf se opet Jifi z ,Jonlkova co
drzitel Malee, s nfz pak byl J. trvale spojen.
Jert'sno cili Rerisno, mfstnf )i polit. obec na pravem
bfehu Doubravky, 8 krn. S od Chotebofe, 381 m. n. m.,
rna v 31 dornech 271 obyv.; farou i skolou patff k Hef. rnani a post. i telegr. stanici rna v MalCi. Rolnicke
obyvatelstvo rna 379 j. 1084 s. polf, 86 j. 975 s. luk,
37 j. 597 s. pastvin, t! j. 1292 s. zahrad, 300 j. 1.526
s. lesu, 4 j. 784 s. plochy zastavene, 115 s. pildy neplodne, 26 j. 593 s. pozernku nepoplatnych a 1 j. 308
s. rybnikil a bazin 8 cistyrn vynosern 5089 zl. 65 kr.
Na bllzku popluznf dvur velkostatku Bestviny Pod. ho1v,ice a sarnota Metlicanka.
Jilem, katastr. i polit. obec na silnici z Chotebofe do Habra, 8 km Z, 573 rn n. rn., rna 52 dornil
obydl., 1 neobydl. a 325 obyv. Farou patff k Oachotfnu,
skolou k Sedletinu, post. i telegr . . stanicf k Chotebofi.
Jest tu vystavny dvur velkostatku Chotebofe, rnlyn a
pila, ktere se pfipomfnajf jiz l. 1591. Poli jest tu
573 j. 1429 s., luk 191 j. 1547 s., pastvin 26 j. 666
s., zahrad 3 j. 1008 s., lesil 272 j. 1357 s., plochy
zastavene 5 j. 460 s., neploctne pil.dy 138 s., pozernkd
nepoplatnych lU j. lil6 s. a rybnfku s bazinami 28 j.
t!t! s. s cistym vynosern 4523 zl. 36 kr. - Jilern nalezel
drnhdy k panstvf Svetelskernu a byvalo tu 11 poddanych:
t! H potahy, 2 bez potahtl a 1 dornkaf, 3lece lesu a 2 rybniky.
Na hlh:lm staval dvur Cebin. V blizskem Stupniku rnelnil
se l<femen pro hut sv. Josefa: Kyspoch a Hyldk, samoty.
Jiludtv mlyn viz Jilern.
Jitlw·v, katastr. i polit. obec na potoce 7 krn JV
od Chotebol·e, 588 rn n. rn, ma 65 dornil ,a 651 obyv.
Farou patH Borove, skolu dvoutffdnf rna ,svou, postu
v Bele okresu Nemeckobrodskeho a telegr. stanici
v Choteboh. Pozernky katastr. obce J. deli se na 539 j.
566 s rolf, tl~ j . 323 s. luk, 44 j. 1569 s. pastvin,
4 j. 104 s. zahrad, t!7 j. 298 s. lesu, 5 j. 1082 s. plochy
zastavene, 21 j. 711 s. pozernku nepoplatnych a 1 j.
928 s. rybnfku s cistym vynosem 3370 zl. 15 kr.
43
4!
J. byval druhdy zvhistni statek a
je~te na konci 17.
stoleti stala tu tvrz. Jan starsi z Nemysle a na J.
ucastnil se vzpoury r. 1618. tfm, ze stavum odbojnym
odvadel kontribuci k vedenf valky, tez ze vypravil svuj
lid k verejne hotovosti a sam ve vojsku stavovskem
pod jeneralem z Bubna slouzil. Obrativ se na vfru katolickou byl pfi komisf konfiskacnf dne 3. ffjua 1623.
sprosten pokuty za sve provinenf, a teprv dne 21. cervence
1629. k slozeni pokuty 1166 zl. 40 kr. ryn. zavazan,
za to vsak zustaven pfi statku Jitkove, k nemuz nalezely
tvrz a ves J. s dvorem popluznfm, pivovarem, mlynem
a cela ves Udolen s pffslusenstvfm, jak to jeho otec
Pavel r. 1693. koupil od Adama NHze z Chrenovic za
4426 kop gr. ceskych. Zhytek pokuty vytcene 602 zl.
ryn. zapravila teprv 1. 1638. jeho dcera Marie Alzbeta,
provdana Borenova, ktera zdedila statek J . po matce
sve Dorote rozene z Komarova, tak ze ji dotcena suma
porazena z pohledanosti 66ti0 kop mfs. 111anzelu jejfmu
Vilernu Bofenovi 1. 1637. pojistene. Od. r. 1693. spojen
J. s panstvi111 Polnou a r. 1b64 byl ocenen za 90.000 zl.
- Na blfzku jest sarnota Bida.
Klad1·uby c. Kladeruby, ves oa ubocf Zeleznych
hor, 5 krn SZ od Choteboi·e, 600 111 n. m., majf 22
dornu obydl., 1 neobydl. a 170 obyv.; katastr. i polit.
obcf nalezeji Bezdekovu, iarou, skolou a postou Libici,
telegr. stanicf Chotebofi; poli rnajf 146 j. 1224 s.,
luk 31 j. 1478 s., pastvin 11 j. b28 s, zahrad 4 j
1463 s., lesu 63 j . 646 s., plochy zastavene 1 j. IOf>O
s., pudy neplodne 921 s , poze111ku nepoplatnych 4 j.
163 s.; rybniku tu n!:lni. Cisty vynos cinf 1351 zl. ns In'.
Klepanda viz Uhrov.
Klokocov, katastr. i polit. obec na levem hl·ehu
Chrudirnky, 10 krn. S od Chotebore, 5il5 m n m , ma
35 dornu a 247 obyv.; farou patfi k Hermani (4 krn),
skolou k Hojesinu, post a telegr. stanicf k 1\1alci. Cela
obec deli se na tfi dily: a) Klokocov se zameckem a
v
lr
\
\
'
dvorem velkostatku Bestviny, b) Klokocovskou Lhotku
s prastarou lfpou, jejiz dutina jest skoro 2 rn. siroka
a c) Sebranku s obyva telstvem pohyblivym. Ku K.
nalez{ 231 j. 1186 s. poli, 51 j. 447 s. luk, 11 j. 1495
s. pastvin, H j. 81 s zahrad, 59 j. 844 s. lesu, 4 j. 46
s. plocby zastavene a 15 j 982 s. pozemku nepoplatnycb.
Cisty vyno s pozernku jest 1626 zl 72 kr.- R 1491.
drzeli K. Jifi a Vaclav z Rusinova a prodali bo teboz
roku s jinym svym zbozfrn Trckurn z Lfpy; pozdeji az
do r. 1796 . byl spojen s Bestvinou. Roku onoho koupil
bo Josef Mucha. kupec v Caslavi od Josefa Antonina
Schoenowitze z Ungerswertbu a Adlerloewenu. Od po·
catku 19. stoleti patril rodine Lohrove, pak byl opet
spojen s Bestvinou. Dne 2 t. listopadu 1850. byl ocenen
za 35 000 zl. stf. - Na blfzku samota Blezinka.
Klnuzovy c. Klouzov, drubdy delnicka osada panstvf
Cboteborskebo, 4 kin SZ, rna 33 domy a 212 obyv.
Katastr. i polit. obci patff k Svinne, vsfrn ostatnim
k Chotcbofi. Az do r. 1890. byla tu soukroma skola,
nynf zrit:uje t~e tu sl<ola samostatnn. Obyvatelstvo, nema,ifc
Mdnyt~h vlaRtliiCh pozmnkfl, zivi se rucni pracL - Na
bllzku Nov,t} d.vtt.l', popluzf, 531 111 n. m.
Kocom·ov, htastr. obec 16 km SV od Chotebore, 533
111 n. m , rna 8 dornu a 79 obyv. Polit. obec tvori
H l:.ovnym, skolou path k Slavfkovu, farou, post . a telegr.
~:>tanitl k Ilornfrnu Studenci (5 km). Poli rna 220 j. 662
s., Juk 112 j. 500 s, pastvin 32 j. 271 !)., zabrad
1302 H. (n njmene v okresu), lesu 16 j. 29 s., plocby zastaveno ~ j 328 s., ppzemku nepoplatnych 8 j 451 s.
a rybnikfl 27 j. 987 s., ceboz cisty vynos jest urcen na
1844 zl. 22 kr. Na pocatku 15. stoletf jrnenuje se
Benes z Koc(u·ova, j~nz zernrel r. 1419. co driitel
panstvf Trltov6 Karnenice. R. 1547. pfipornina se
Vaclav z Kocurova a z Karnenice, ktery obdrzel od
krale Ferdinanda I. tvrz Odranec. Z pozdejsich majitelu
jrnenujerne Trcky z Lfpy, Sobky z Kornic a Kustose ze Zubri.
45
44
Kohoutov, katastr. i polit. obec pti silnici ze Zdfrce
do Hlfnska, 13 km V od Chotebore, 594 m n. m., rna
31 dornu obydl., 1 neobydl. a 269 obyv. Farou patri
ku Kruc~rnburku (4 km), skolou, post. a telegr. stanicf lm Zdfrci; dvur popluznf a myslivna; na blizku
rozsahly rybnfk Barchanec. Poli rna 164 j. 462 s.,
luk 76 j. 1490 s., pastvin 8 j. 166 s., zahrad 1 j. 788
s., lesu 420 j. 1002 ·s., zastavene plochy 2 j. 42 s.,
pozemkii. nepoplatnych 5 j. 639 s. a rybnfkii. 659 s.
K. patril k panstvf Krus vynosern 1781 zl. 27 kr. cernburku. R. 1697 bylo 8 domkaru z K. povinno sdelati
po jednorn sahu dtfvi pro faru Krucernburskou na rnfste
desatku.
Kohoutov c. Zdlesi, 4 km SZ od Chotebore, rna 6
domii. s 39 obyv.; ostatni viz Nova Ves.
Kostany, KostiSCany neb Chvostany, ves pfi Zatockem potoce. 11·5 km SZ od Chotebofe, 426 rn n. m ,
rna 15 domii. obydlenych, 1 neoby_dleny a 83 obyv.; kat.
obec tvofi s Dalcicerni a polit. s Uhrovem, farou a postou
patfi k Vilimovu a skolou ku Kraborovicum. - Druhdy
nalezely K. k panstvf Uhrovu.
K1·ab01·ovice cili Krablovice, katastr. obec na zemske
silnici z Caslave do Chotebofe, maji 19 obydl., 4 neobydlene domy a 130 obyv. Polit. obec tvoff s Uhrovem,
farou a poston patff k Vilfmovu. Mfstnf skola zalozena
byla r. 1876. co jednotffdnf; r. 1879. rozsffena byla
o druhou . a r. 1890. o tretf tffdu. K. rnaji 163 j. 653
s. polf, 37 j. 316 s. luk, 25 j. 919 s. pastvin, 5 j.
1214 s. zahrad, 41 j. 779 s. le11u, 2 j. 555 s. plochy
zastavene, 516 s. pudy neplodne, 11 j. "997 s. po·
zemku nepoplatnych a 434 s. rybnfku. Blfze K jsou
velike lomy tvrde ruly, ktera se tu tluce k sterkovaui
silnice. Cisty vynos pozernku p:iCi se na 1178 zl. 7-1 kr.
Kromesin c. Kromisnd, popluznf dvi'lr se l':amor.kcm
pti lsilnici z Chotebore do Libice, 3 km SV od Chotebore, patri obcf, farou,skolou a postou k Libici, telegr.
1~
it.
""'
.·
+
stanici ma v Chotebofi. Druhdy tu stavala ves s tvrzf.
L. 1373. prodala Cenka z Kromesfna sve dediny venne .
v Kromesfn i\ a Rochnove za 110 kop gr. Vavfinci z Michalovic a bratru jeho Zvestovi. recenemu Henzlfn.
R. 14M. dne 5. cervna dostal Hertvfk mladsf z Rusfnova vvsluhou od krale Ladislava Hostovlice, Kromesfn
a Rocbiwvec, a drzel je jeste r. 1486. Kdy ves ona vzala
za sve, nezmirno ; statek byl pozdeji spojen s panstvfm
Libicf. Sprava panstvi libickeho jest v K.
K1·ucemburk, Krucenburk c. Krucburk (Mons crucis),
mestys na Nsske silnici z Chotebore do Zd'aru v trati
byv. stezky Libecske, 23 km JV od Chotebofe, 598 m
n. m., pod t. zv. Kl'izovou horou 659 m n. m., rna 189
domii obydlenycb, 7 neobydl. a 1568 obyv. Fara diecese
Kralohradecke, vikariatu Polenskebo a patronatu kn.
z DitricbSteinu pripomfna se jiz v 12·. stoleti v dekanatu
Nemeckobrodskem; kostel Vsech Svatych a sv. Michala
vystaven byl na mfste nepochybne dteveneho kostela r.
1350 orl Norberta Uenka r. Honova; po valce tficetilete
r. Hi04. pfidolon l1yl co fllialnf k ITlinsku pro DP.doHtatok svO!Rl{y<'h lml"lzf; l. 1693. presel ve spravu Zd'arnel<ych ciRtorcinld't, Ridlicfch ve Vojnovu Mestci, kteraz
trvnla az do 1'. 1697 , kdy tu byla fara nove zffzena
a l':vll\i'~tnfm lmezem osazena. Te pfidelen byl co filialnf
i koHtol Sopotsky. V ·nynejsf podobe byl kostel vystaven
r. 1li!Jf). od knfzete Ferdinanda z Ditrichsteinu. Sem
pfifaton jest Cblum s filialnfm kostelem sv. Petra a
Pavla (4 km), Hlubok~(3 km), Stare Ransko (2 km),
Nove Ransko (4 km). Zdirec (2 km), Kohoutov (4 km), ,
Benatky (4 l<m) a Kosinov (5 kDJ). R. 1752. bylo postaveno patro na farni budovu. Skola stavala tu jiz r.
1664. a trvala az po L', 1851. CO jednotffdna; r. 1851.
rozsfrena byla 0 druhou ttidu, r. 1879. 0 tfetf, r. 1883. 0
ctvrtou a od r. 1886. jest petitridni ve velmi pekne budove.
L. 1782. bylo povoleno obyyateliim augsburskeho vyzmtnf
v K. a okolf, by si ztfdili zvlastniho kazatele, jfmz se
•·
47
4'S
stal Jan Laho, muz zaslouzily, horlivy, obzvlastnf vymluvnosti, jenz napominal osadniky sve k poslusnosti vlade,
ucte k duchovenstvu a ucinne lasce k blfznfmu. L.
1784. zalozili si tu evanjelici zvlastnf skolu, pro niz vystaveli r. 1889~ novou slusnou budovu; take tu maji svou
modlitebnu a pa::;torat. v K. jest obecnf a postovni urad
a cetnicka stanice; telegrafnf stanice jest ve Zdfrci. Obyvatelstvo zivf se zemedelstvfm, prumyslem, temesly a
obchodem. Pozemky katastr. obce deli se na 1195 j.
1077 . s. rolf, 364 j. 142 8. luk, 93 j. 1329 8. pastvin,
9 j. 90 s. zahrad, 329 j. 1186 s . lesu, 13 j 1160 s. jest
zastaveno, 1 j. 590 s. jest plochy neplodne, 45 j.
199 8. pozemku nepoplatnych a 8 j. 1535 s. rybnfku a
bazin, cehoz ci8ty vyno8 vypocten jest na 9220 zl. 98 kr
Pastviny pti meste promeneny jsou z casti v pekne sady.
Z vetsich priimysl. zavodu slusf jmenovati slevarnu na
zelezo, kozelubarnu, vyrobu zbozf gumoveho, mlyn, skrobarnu a tkalcovskou faktorii. Obchodu napomah:i sest
vyrocnfch trM: 1. v pondeli po Hmmnicfch, 2. ve
ctvrtek pred kvetnou nedeli, 3, v pondeli po Nanebevstoupenf Pane, 4. v utery po sv. Vavtinci, 5 v pondeli
po sv. Vaclavu, 6. na sv. Katefinu; tydenni trhy povoleny
j80U kazdeho ctvrtku. - Jest nepochybno, ze na mfste
nynejsiho K. stavala obec a tvrz neznameho jmena jiz
v dobach nepametnych. Ve 12. stoletf byvala pt'y tu
mince pro stffbrne bane Nemeckobrodske a Chotebofske;
mincmistrem byl jakys Nemec z I~reuzberku u Eisenachu,
ktery se nazyval Krucburgarius. Ten opravil a rozsiril
zdejSi tvrz a nazvalji dle otciny sve Kreuzberg, z cehoi'.
Krucemburk Za casu valek husitskych sedel na K. Epik
z K.; v 16. stoleti byl · K. v drzeni Sttelu z Rokyc.
Burkhard Sttela z Rokyc na Cerhenicfch, Step:inove
a K. byl po bitve Belohorske sdouzen vseho jm<m!,
avsak due 3. listopadu 1622. byly ~ mu pod 1eno zanecbany statky Cerhenice, Libodfice, Stepanov a l{., statck
napadni, zamek a mestys
dvorem popluznfm, podacfm
J
kostelnim, mlynem a vsfm pftslusenstvfm, jak to 1. 1541.
odkazal Mikulas Stfela bratru svemu Cenkovi a jeho dedicum. R. 1651. byly 8tatky K. a Krasonovice v di\dictvi
prevedeny Rudolfovi a Oldrichovi Vilemovi, syniim Burk·
harda Sttely, a Sabiny, rozene z Vchynic. R. 1661.
odstoupil farat K.-sky uzitek z lesa u Sopot lokal.
kaplanovi Sopotskemu. R. 1677. prodali dedicove SmilovslH3ho z Talmberka K. knfzeti Ferdinandovi z Ditrichsteinu, ktery jej spojil se svym panstvfm Polen8kym ·
Kdy a kym vzala tvrz zdejsf za sve, jest neznamo. ~
PekM dejiny K obsahuje vpametni kniha tamnf skoly.
J{i-:emenice, ves na Zelezuych horach. 11 km SV
od Chotebote, 630 m n. m, rna v 12 domech 108 obyv.;
katastr. i politickou obec tvoff s Chlomkem, farou patti
k Modletinu, postou k Libici a skolou k MoZdenicim
K. byvala druhdy zvlastnim ·
v okresu Nasavrsskem. statkem, ktery byl pozdeji spojen 8 panstvim Stud~­
neckym, k nemuz nalezf dosud tamnf popluzni dvur.
N a bHt ku jest rybnfk
I\1'·iv,1/, neluly ves, nyui popluznf dvur 8 km V od Chotebote, f) 1f) 111 n. m , lezi v trati byvale stezky Libecske.
Katastr. obcf patff k Malochyni, polit. k Bezdekovu, farou a
skolou k Sopoti'tm, post. a telegr. stanici rna v Choteboti.
Kt1bdtka , mY§livna velkostatku Malee v stejnojmcnom polesi na Zelezn,Ych horach, 13 km SV od Chotebote, G09 m n. m., a osamely selsky 8tatek patti
katastr. obci Vratkovu, polit. Rusinovu, farou a skolou
Modletlnu a post. a telegr. stanicf MalCi. Od K. jest
pfekrasna vyhlfdka do udoli Doubravky a dale na zapad.
Kvetinov viz Nejepfn. .
.
~
Ldny, katastr. i polit. obec na jiznim svahu Zeleznych hor, H·5 km SV od Chotebofe, ·196 m n. m.,
majf 32 domCt a 244 obyv. Farou, skolou a postou
patti Libici, tclcgr. stanicf Chotebori. DvU.r velkostatku
Malee. Katastr. obec rna 270 j. 937 8. poli, 26 j. 462
s. luk, 23 j. 408 8. pa8tvin,•(8 j. 781 s. zahrad, 15 j.
\.
'ol9
4~
878 s. lesu, 3 j. 232 s. plochy zastavene, 139 s. pUdy
neplodne a 4 j. 1058 s. pozemku nepoplatnych s cistym
vynosem 2214 zl. 33 kr. -- L. naJezely druhdy panstvi
Studeneckemu, pozdeji spojeny jsou s Malci.
Na blizku samota Suchd na Barovce a Mjovna .Na
strdni" 498 m n. m.
Lhotka Klokocovskd viz Klokocov.
Lhotka Vesteckd, katastr. obec na levem bfehu Doubravky 11 km S od Chotebote a 364 m n. m., rna
v 18 domech 128 obyv. Farou a skolou path Hetmani,
post. a telegr. stanici ma v Malci, polit. obec tvoti
s Puksicemi; na rece mlyn. - Druhdy nalezela L. V.
panstvi Ronovu. Katastr. obec zaujima 141 j. 763 s. rolf,
49 j. 538 s.luk, 21 j. 804 s. pastvin, 6 j. 333 s. zahrad,
262 j. 43 s. lesu, 2 j. 989 s. plochy zastavene a 12 j.
1351 s. pozemku nepoplatnych, cehoz cisty vynos vypocten jest na 2355 zl. 76 kr.
.
Lhotka Dolni c. Hnojikova, viska nad MalCi, 11
km S od Chotebore, rna 5 domu a 57 obyv. Katastr.
i polit. obec tvoti s Lhotkou Horni, farou patti Hermani
(3 km), skolou, post. a telegr. stanici Malci.
Lh9tka Horni c. Hubkova, kata~tr. i polit. obec na
svahu Zeleznych hor, 11 km S od Chotebote, 450 m
n. m., rna. 9 domu obydl., 1 neobydl. a 93 obyv. Farou
prislusi Hetmani, skolou, post. i telegr. stanici MalCi.
Poli rna 170 j. 867 s., luk 30 j. 1377 s., pastvin 26
j. 93 s., zahrad 9 j. 133 s., lesu 80 j. 778 s., plochy
zastavene 2 j. 61 s., pozemku nepoplatnych 6 j. 103
s. a rybniku 191 s. s cistym vynosem 2214 zl. 47 h:r.
Druhdy pattila panstvi MalCi.
Lhotka HM;;ilova c. Hafilova, tez Jalovci, 11 km V
od Chotebofe, 430 m n. m., ma 7 domu obydl., 2
neobydl. a 53 obyv. Katastr. i polit. obci pati"i lkzdekovu,
vsim ostatnim Libici. ~a blizku stoji ht\jovna Sychrov.
Lhotka Libickd c. Zeb1'aci, katastr. ohoc na levem
bfehu Doubravky, 4 km SV od Choteboro, ma 29 domu
....
a 185 obyvatelu. Farou, skolou, polit. obei a vsim jinym
patti Libici; na DoubrM"ce stoji mlyn. Sem ptislusi 164 j.
589 s. pol!, 59 j. 1339 s luk, 14 j. 1227 s. pastvin,
5 j. 18 s. zahrad, 114 j': 1107 s. lesu, 2 j. 103
s. plochy zastavene a 11 j. 119 s. pozemku nepoplatnyeh. Cisty vynos pozemku cini 1765 zl. 46 kr. L.
1591. uvadi se L. L. mezi zbozim panstvi Svetelskeho,
pak byla ptivtelena LibicL Jeste v minulem stoleti
brali odtud Chotebotsti hrncifi hlfnu za plat.
Lhuta, vlastne Lhota, katasr. i polit. obec pfi potoku
Barovce, 9 km SV od Chotebote, 482 m n. m., rna
32 domu a 209 obyvatelu Faron a jinym patti Libici,
telegr. stanici ma v Choteboti. Rolnicke obyvatelstvo ma
286 j. 857 s. roli, 40 j. 220 s. luk, 21 j. 1284 s.
pastvin, 9 j. 329 s. zahrad, 132 j . 704 s. lesu, 2 j,
1217 s. plochy zastavene, 232 s. pudy neplodne a 13
j 939 s. pozemku nepoplatnycb s vynoserri 2385 zl. 64
kr. L. milezela druhdy k panstvi Studeneckemu, pozdeji
k Malecskemu.
Libice 1!. Ubi'fir:, pr:u;tary mcstys na pravem btehu
Douhravl\y pH l:ltoku toto s Cerhovkou, 4 km. SV od
Chotebore, 425 ' ni n. ' m., rna 84 domu obydlenych,
2 neobydlene a 654 obyvatelu. Tvoti samostatnou katastr.
i polit. obec majici 600 j. 396 s rolf, 156 j. 1131 s.
luk, 54 j. 1329 s. pastvin, 19 j 149 s. zahrad, 72 j. 1481
s. lesu, 9 j. 781 s. plochy zastavene, 45 s. pUdy neplodne, 28 j. 1007 s pozemku nepoplatnych a 2 j.
1367 s. rybntku a baziri s vynosem 7817 zl. 16 kr.
Mistni fara ptipomina se jiz v jedenactem stoleti v dekanatu Nemeckobrodskem. L 1350. n:ilezela podaci
opitta Villmovskeho, pozdeji co filialka Choteboti, az tu
opet r. 1672. zvlastni fara ztizena a osazena byla. Kostel
sv. Jilji diecese Kr:ilohradecke, vikariatu Nemeckobrodskeho, patronatu bar. Emilie Boleslavske z Ritter~
Steinu, byl nepochybne v druM polovici sedmn:icteho
stoleti pfestaven. Sem jsou ptifareny: Lhotka Libicka
\:
51
!5()
, (2 . km), Sokolovec Horni a Dolnf (2 km), Stepanov
(2 km), Lhotka Harilova (4 km), Bezdekov (4 km),
Kladruby (4 km), LMta (4 km), Lany (4 km), Pi:·edbor
(4 km), Blatnice (4 km), Jep.fkovec (4 km), Hranice
(5 km), Slavfkov (5 km), Stikova (7 km), Sloupno
(4 km), Vesce Dolnf (5 km), Vesce Hornf (6 km). Barovice (6 km) a Polom (7 kin), filialni kost.el sv. Kunhuty
v okresu Nasavrsskem Snadno da se mysliti, ze
se znovu zffzenou farou byla zrfzena i skola, ac pffmych
zprav o tom nenf; nejstarsf pffme zpravy o skole v L.
sahajf do pocatku tohoto stoletf. Byla jednotffdni az
asi do r. 1852., nyni jest petitffdnf. Postovnf urad jest
v mfste od r. 1887., telegrafnf stanice v Chotebori.
Obyvatelstvo zivf se orbou, remesly, obchodem a pnl.myslem. Z vetsfch zavodu slusi jmenovati mlyny, rafinerii
skla, pi vovar a Iihovar velkostatku L., nalezejfcfho Emilii
Boleslavske bar. z Rittersteinu. Hezky zamecek s parkem
a dvorem slouzf mestysi k nemale okrase. Druhdy byvala
tu i papfrna. L.jest od r. 1890. spojena silnici s Choteboff, drive jiz vedla tudy silnice k MaiCi a Studenci.
Obchodu prospfva sest vyrocnich trhil., ktere jsou : 1.
v pondelf po jm~nu Jezfs, 2. ve stfedu popelecnf, 3. v pondelf"po sv. Janu Nep., 4. v pondeli po sv. Prokopu, 5.
v pondeli po Nanebevzetf Panny .Marie, 6. na sv. Havla.
0 Libecskem ujezdu a stezce tudy vedoucf vypravovano s predu. R. 1126. darov:in byl od knfzete Sobeslava
spolu s lesem kostelu Olomouckemu za biskupa Jana.
Jako vsem, tak i zdejSim !idem kostela Olomouckeho
udelena jest svoboda ode vsech plattiv a davek knfzecfch
ku prospechu a uzitku biskupskeho kostela. Obyvat,(>lo
byli Chodov~ neb pomezuf strazcove. Zanikanfm zem~k6
stezky a pozdejsfm feudalnfm zffzenfm ztratili sve svobody
a nenf znamo, pod kterou vrchnost padli. L. 15\~ I. patrila L. k panstvf Svetelskemu, jsouc pod vlastnfm rychtarem, ktery spravoval i Lhotu Zebracf. R. 1710 . ([rzel L.
Ferdinand Adam hrabe Kustos ze Zubfi, ktory tamnfruu
',}
1
..t:"
,,
""'
..!~
kostelu daroval krasny obraz Panny Marie. R. 1733.
prodal ji tento majitel Emerichovi hrabeti z Metternichu ;
od r. 1775 jest v drzenf rodiny Boleslavskych z Rittersteinu. - U L. dobyva se velmi dobry bfly pisek, jehoz
se uzfva k lesteni skla, a tutez naleza se mnoho bleskovych rour (fulguritti) a zkamenelin kridoveho utvaru.
Lomy viz Ostruzno
Malec c. Malic, katastr. i polit. obec na Predborsln3m potoce 9 km S od Chotebore, m~ 48 domii a 409
obyv. Faron patfi Hermani, skola ~tffdnf, post. a
telegr. stanice jest v mfste, jakoz i z:imek z druM polovice 17. stoleti s lmplf Nanebevzeti Panny Marie a rozsablym parkem, popluznf dvur, pivovar, byvaly cukrovar,
nynf tovarna na umelou vlnu, a protestantsky hrbitov
s kostelikem z r . 1891. Pozemky rozpadajf se na 332 j.
1512 s. polf, 127 j. 769 s. luk, 9 j. 1508 s. pastvin,
·19 j. 378 s. zahrad, 7 j 526 s. plochy zastavene, 15 j.
1544 s. pozemku nepoplatnych a 7. j. 164 s. rybnfkii,
v nichZ jsou vyhlasene M-ske ryby . Vynos pozemkii udava
se v ()440 :-;1. 9R kr. M pati·ila od nepameti k rozsahlym
drzavnm ld:tKt.nm hon (' diktinu ve Vilfmove. Dne 8. cervna
t:~H7. postoupil opat Ondi:· ~j M. bezpocbyby jiz s tvrzf
.Hrovi z Jeufkova na dozivoti k uziv:inf. V potomnfcb
dohach byla v dr.Zenf rodiny vladicke, ktera se odtud
na:-;yvala Malecskymi z Malee. R. 1433. uvadf se Herman
z Malee. Castecne nalezala se M. v drzenf Jiffbo z Jenf,kova, po jehoz smrti si vyprosily dediny Herman a Jiri
z M. It. 1463. soudil se Jifi z M. s Jindfichem z Chucble
o dedictvf a r . 1465 s obcf Cboteborf. R. 1488. vyprosoval si .J iH Slavfkovec ze Slavfkova na krali odumrti
po Jirfkovi z M. na Skvoretfne, Cebfne, Rankove a Svinnem, ale odfekl se sveho pr:iva, poznav lepsi pravo svych
odplircuv Jaroslava a Mikulase z M. na Skvoretine, Urbana z Nejepfna a Jana z Predbore. R. 1489. vymenil
Jaroslav z M. nekter~ sve svobodne dediny u Malee
Urbanovi z Nejepina za dedictvi manske toboto, louky
t>t
r
~
•.
a lesy u Raiikova a pusty dvftr Cebfn. L. 1500. byl
v drzeni M. Jirik z Otoslavic, jenz se jeste r. 1515. co
pan na M. pfipomina. Soucasne s nfm zil Herman z M.
a na Horkach. Kdyz pak po shorenf desk zemskjch nove
se zakladaly, polozil sobe 1. 1544. do nich Jiffk starsi
Pfibfk z : Otoslavic a na Malci dedictvf sve: Malec tvrz
a ves, Lhotku ves celou a tez druhou Lhotku, v Jenfkove
co tu mel, Sokolov hrad pusty a v ves celou, v Railkove
a Svinn§m co tu mel, pak mlyn Zabokrtsky a druhy pod
Lhotou Zebracf po neboZtfku Hermann Malecskem z Malee.
R. 1588 drzel M. tvrz a ves Jan Otmar z Holohlav a
na MalCi. R. 1599. jmenuje se Jan Beneda z Nectin na
Vilimove a Malci drzitelem M. tvrze a vsi i jineho zbozf.
Burian Chuchelsky rytir z Nestajova na MalCi a Predbofi,
syn Jana starsiho Chuchelskeho, ucastnil se vypravy stavovske vysl:inim lidu sveho s bratry svymi Hertvikem
a Ferdinandem, pfiznal se tez k sneseni odbojnych stavu
o zavr.Zenf krale Ferdinanda II. a zvoleni Fri<lricha Falc·
keho za krale Oeskeho. a byl tez relatorem na snemu
generalnfm I. 1620. Ale ponevadz podporoval cfsarske
vojsko na statcfch svych s Janem Rudolfem Trckou za
casu vzpoury vsemozne, byl dne 3 . ffjna 1623. pfed
komisi konfiskacnf s bratry svymi pokuty osvobozen a
podrzel statky sve M. _a Prec.b(rr R 1673. rlrzel statek
M. rytff Jan Vacslav Udrcsky z Udrce; ku konci 17. st.
'.Jyl v drzenf M Augubt;n } o:·bert Voracicky z Pabenic.
Po jeho smrti r . 17 15. koupil statek F rantisek hrabe
z Schoenteldu, po nem pak dedila ho jedina jeho dcera
Katefina, provdana pozdeji za knizete Jana Adama
z Auersperku. R. 1805. zdMil M. a jine zbozf knize
Karel z Auersperku, a ten ji odstoupil r. 1812. hrabeti
Frantisku Auersperkovi, od nehoz ji koupil r. 18G2. nynejsf drzitel JUDr. Frantisek Ladislav Rieger. Velkostatek
M. s Modletfnem a Rusfnovem (6 dvoru, 16 rybniku a
jedno polesf) byl r. 1862. ocenen za 300.000 zl.
Matejov viz Bestvina.
t
"
....
t
t,
53
c.
Malochyne
Malochyn, vfska v ttati byvale stezky
Libecsk6, 4 km JV od Chotebore, patfi polit. obci Bezdekovu, farou a skolou Sopotum, post. a telegr. stanicf
Chotohofoi. Katastr. obec M. zaujfma 152 j. 880 s. roll,
41 j . 688 s. luk, 11 j . 1145 s. pastvin, 1 j. 1584 s.
zalu·ad, 215 j . 469 s. lesu, 1 j. 252 s. plochy zastavene,
4 j. 1193 s. pozemku nepoplatnych a 1 j . 120 s. rybnfku
H vynosem 2036 zl. 63 kr. Druhdy patrila M. panstvi Polne,
pozdeji Stepanovu. Blfzky vrch Homole jest 586 m vysoky.
Marjdnov neb .Mat·ieves, ves zalozena r. 1824 na
pastvinach obce Pocatek, kam prislusf katastr. i pol.
obci a skolou, rna 24 dQmil a 144 obyv. Farou, post.
i telegr. stanici patti Chotebori 6 km vzdalene.
Markvartice, ves na pokraji Cerhova v trati stezky
Libecske, 6 km JV od Chotebore, 538 m n. m., maji
6 domu obydl. 1 1 neobydl. a 47 obyv. Katastr. i polit.
obcf patti Sobinovu, farou a skolou Sopotum, post. a
telegr. stanici Choteboti. -- L. 1252. dava Jan z Polne
ractu Nemeckych rytfru cast libecskeho lesa od M. najih,
nachazf se vsak stopa, ze si i biskupove Olomoucti osobovali pravo na tuto casf libecskeho uj!fzdu.
sedmnactem
stoleti nalezel lennf statek M. panum z Neuenbm,ku. Jan
Linhart z Neuenberku cili Neyenperku ucaRtnil se boure
HI.:IVOvske, zacez byl po bitve Belohorske odsouzen vseho
jm l·nf sveho a lenni statek M., odhadnuty za 1000 kop
mfi!. hyl od kral. komory ujat, napotomne pak prodan
kuf ~ Pt.i z Ditrichsteinu ~ spojen s panstvfm Polnou.
Jllndletin , ves na Zeleznych horach 8 km SSV. od
Chot.i'lhol·o, 582 m n. m., rna 22 domu a 162 obyv.
KataHtr. ohcf nalezf Vratkovu, polit. Rusfnovu, fara a
skola v mfRte, post. a telegr. stanice v MalCi. Fara diecese
Kralohradcek6, vikariatu Nemeckobrodskeho a patronatu
F. L. Riegra byla zde zrfzena r. 1856. z lokalie zalozene
r. 1786. s~m jsou pfifareny: Hostetinky ~1 km), Vratkov
(1 km), Phnnilov (2 km), Rusinov s Nohavicf (3 km),
Chloumek (2 km), Spalava a Nehodovka (3 km), Kte~
v
+
-4.-
54'
meniee (5 km), StHtez (2 km), Bradlo Hornf a Dolnf
(2 km) a Lipka (2 km), posledni ctyfi z okresu Nasavrsskeho. N a miste nynejsiho kostela stavala druhdy dfevena kaple sv. Anny nad studankou, v niz pry se tato
svetice zjevila. Pfichazelo sem mnoho poutnfku a nsmocnf se zdejsf vodou uzdravovali. V nejnovejsf dobe
uzival jf i otec dejepisu Frantisek Palacky s prospechem
a daval si ji zasylati i do Prahy, ana mu zvlaste na zrak
pusobila sflive. Pozdeji, asi ku konci 17. stoletf, vystavena tu kaple zdena, ktera pak za rnajitele panstvf
Schmiedla ze Schmiedenu, jemuz nalezel i Rusinov a
Hojesfn, ku konci onoho stoleti pfestavena byla v kostel,
k cemuz byly paleny cihly v blizkem Pfemilove a dopravovany do M. na hrbetech dvou velbloudu a sice nakladano kazdemu 100 cihel. Duchovnf sprava byla konana z fary Libicke, kdyz pak potomni majitel Adlar
vystavel tu lazensky dum, nazvany ,Dolejsf stavenf" a
lazenskych hostf pfibyvalo, povolavan sem na delsf dobu
nektery knez, nejcasteji z klastera Chrudi,nskeho, ktery
tu konal ·sluzby Bozl az do zffzenf lokalie. Skola zalozena
byla v M. r. 1789. co jednotfidnf v panskem domku cis. pop,
10. ar. 1824. byla pfestavena nakladem vrcbnosti MalecModletinske, Nasavrsske a Studenecke, any sem byly ze
vsecb tff panstvf obce pfiskoleny: r. 1793. obojf Bradlo
a r. 1827. Nebodovka. R. 1875. otevfena tu druM tffda
. a od r. 1884. jest skola trojtffdni. R. 1880. bylo Bradlo
opet vyskoleno . Nynf sem patff skolou z okresu Nasavrsskeho Lipka, Stfftez a Pfemilov. - R. 1884. spojen
byl M silnicf s Cboteboff. - Ku konci lf>. veku na·
lezel M. zbozf Lipeckemu. L. 1557. prodal Bernard Sobek z Kornic tvrz Lipku, Modletfn a j. Janu Kustosovi
ze Zubff za 12.000 kop gr. V druM polovici 17. stoletf
sedel na M Bernard Borovansky z Borovan. R. 17f>7.
koupil M. s Rusinovem od Jana Fridricba Adlam lmfze
Jan Adam z Auersperku, nacez byl spojen s panstvfm
Ma!Cf. Nynf jest majetkem JUDr. F . L. Riegcra. Nynejsf
M
farnf budova zrize'na jest z byvalych laznf, kteJ.·e by zasluhovaly obnovy pro zdravou vodu, pfijemny pobyt v
cistern vzducbu lesnate krajiny a pi·erozkosnou vyhlfdku.
Zamek M-sky pfemenen jest nynf ve skolu.
Nedfdl, viz Nejepin. ~
Nehodovka, vfska na Zeleznych horach 7 km. S V
od Chotebofe, 621 m n. m. rna 8 dornii a 56 obyvatelii.
Katastr. i polit obcf patff Chlumku, farou a skolou Mo<llctfnu, poston Libici a telegr. stanici rna v Chotebofi. ,
L. 1572 koupil Jan Kustos ze Zubff od Hynka Pfedbofskeho z Pfedbofe vsi Kfemusi, Chlumek, Nehodovku
a j R. 1580. prodal Jan Kustos ze Zubff statky Zubff,
N., Chlumek a j Markete z Bubna, manzelce Jindfif:ha
Kumity Dobfenskeho na Vorli ana Libanicfcb, ktera ziistavila cele zboZi to sve dcefi Ludmile Kristine, provdane za Jindficba Adama Lukaveckeho z Lukavice, pfi
ktere rodine ziistalo vyse sta let. R. 1695. odkazala totiz
pi. Sabina Kunbuta Lukavecka z Lukavic Nehodovku s
jinymi vs(•mi Albrechtovi Ladislavu Kapounovi ze Svojkova, 1\tel'y ji s jinym /\bo%fm prodal r. 1703. za 61.000 zl.
brabcti Holllediovi z 'l'hunu. Nalezevsi prve' k panstvf
Lipce spojena byla pozdeji s panstvfm Studeneckym.
Nejepin, katastr. i polit. obec 5 km. SZ od Chotabore, 535 m n. m., rna 42 domy obydl., 2 neobydl. a
253 obyv., farou, skolou a poston nalezf Uhelne Pffbrami, telegr. stanicf Chotebori. Katastr. obce vykazuje 302
j. 1555 s. rolf, 139 j. 932 s. luk, 67 j. 1041 s. pastvin
3 j. 1425 s . zahrad, 12. j. 944 s. lesii, 3 j. 772 s. plochy
zastavene, 11 j . 954 s. pozemkii nepoplatnych a . 12 j.
976 s. rybnikiiv. Cisty vynos katastr. obce N. udava se
v 23'i8 zl. 85 kr. V obci jest zamecek a popluznf dviir. NekdejSi tvrz byla puvodistem Nejepinskych z Nejepfna
sfdlfcfch tu v 15. a 16. stoleti; rytifsky rod tento vymfel
asi v polovici 17. veku. Na pocatku 17. stoleti nalezel
N. rytffum Slavkovskym ze Sonova a Skalice. ;Ka~par
Slavkovsky byl U.casten odboje proti knUi Ferdinandovi
...,...,J,
(,j
ti)f}
II., zacez pti komisf konfiskacni vedle kral. vypovedi z
dne 18. srpna 1623. odsouzen k manstvf, ale zemrel nepfijav lena na statek svilj: dvur popluznf a Ves N. Po
nem obddel ho v leno stryc jeho Jindrich Adam Slavkovsky. Tento sloziv 1. 1654. mfsto zadriale kvoty mansk~ 1045 zl. 55 kr. pro velikou svou chudobu toliko
300 zl. rynskych, byl 1. 1663. z manstvf propusten. Od
stredu minuleho stoletf jest s nepatrnou prestavkou majetkem rodiny svob. panu Dobrenskych z Dobrenic. Na blfzku lezf samoty Smichov, St1~itez, Kvetinov, Hluzicka, Nedfdl, kde jsou zbytky neznameho hradku, a
Zdlesi (Kyspach).
Nernojov, osamely dvur a myslivna 4 km J. od
Chotebore, patl'i katastr. i polit. obcf a skolou Pocatkum,
farou, postou a telegr. stanici Chotebori. Druhdy byl
N zvlastnim statkem a stavala tu tvrz nalezejicf Janu
Kamberskemu z Kamberku, ktery se sucastnil boure stavovske. Za to byl mu N. konfiskovan, ale ze byl od lidu
valecneho zcela zahuben, byl ponecban dne 3. fijna 1623
temuz Kamberskemu proti zaplaceni dluhU 1660 kop a
tretiny kralovske k lmore nalezejici 893 kop mis. Pozdeji
patfil bar. Bechyim z Lazan a byl spojen s panstvim
Rozsochatcem. Due 31. ·· a 1722. koupil N. od barona
Bechyne z Lazan hraM Kar I Jachym z Bredy a spojil
ho s panstvfm Choteborskym. --'- Zdejsi polesi jest rozsahle a zveri pl'ihodne, procez . ji tu hojne naleza.
Novohradky viz Ostruzno.
Nohavice, samota u Rusi ova, jemuz pfislusL
Nov'!} DvM viz Dvil.r Novy.
Nove Ransko viz Ransko Nove.
Novd Ves Chotebm~skd (Neuesdorf) katastr. i polit.
·obec na i'fsske silnici z Caslavi do Chotebote, 4 km S
od teto, 411 m n. m., rna 112 domu obydlenych, 2 neobydl. a 749 obyv. Fara a skola v miste, post. a telegr.
stanice v MalCi Farni chram sv. Jana Nepomuck6ho, velmi
pekna a dustojna budova z r. UH9, patri~al co filialni
57
k Hermani, po nekterf cas byval spravovan i z Chotebofe;
1. 1819. stal se farnfm. Sem jsou pfifafeny: Novy Dvur
(2 km), Kohoutov (2 km) a Perno. VikaHatu patti Ca§lavskemu a patronem jsou dedicove svob. pana z Mayrau.
Skola byla zalozena r. 1813. a jest od r. 1891. trojtrfdnf.
Novy pekny zamek, popluzni dvur a lihovar patti velkostatku N. V.; druhdy staval tu i pivovar. - 0 minulych osudech N. V. jest jen malo znarno. Ku konci
16. veku nalezela k panstvf Svetelskernu Trcky z Lipy,
jernuz byla skonfiskovana a s castf panstvf Svetelskeho
postoupena hrabeti z Waldsteinu. L. 1709. sfryrnarcil
Albrecht Ladislav Kapoun ze Svojkova statek svuj ·
Zubff za statek N. V. a nadavek 22.500 zl. s rnajitelern
teto svob. panern Antonfnem z Puteany. R. 17 46. patfila
svob. panu Frantiskovi Vaclavovi Haugvicovi z Biskupic,
r. 1746. panu Haymerlovi, r. 1755. dvornfmu radovi Janu
z Muhlensdorfu a r. 1789. p. Vacslavu Exnerovi, ktery
ji prodal 1, 1798. svob. panu de Fin. Od r. 1835. nalezela pp. Bergrum, pak panum z Mayrou; nynf uZfva jf
panf Bedfiska Pfistererova slechticna z ~uhofu. Na blfzkem navrsf Rouzeni kope se vapeoaty slfn, ktery na
vzduchu rychle vetra a slouzi znamenite k rnrvenf polf.
Katastr N. V. vykazuje 1264 j. 490 s. rojf, 319 j. 1417
s. luk, 87 j. 1173 s pastvin, 41 j . 104 s. zahrad, 413
j. 448 s. lesu, 16 j. 893 s. plochy zastavene, 1039 s.
pCJdy neplodne, 49 j. 20 s. pozemku nepoplatnych a 7
j. I 03:3 s . rybnfku a bazin s vynosem 15461 zl. 27 kr.
Na blfzlm sem pffslusny dvur Skuh1·ovec, druhdy pry
tvrz, a Znst1·dni v. t., pak myslivna, druhdy popluznf
Dvfir Pei'Jt()(r, Ferne a samoty KohouCov a Podlesi.
Novd Ves Sobinovskd, ves 'pfi hornf Doubravce 8
km. JV od Chotebofe, 530 m n. m., rna 54 domu a 443
obyv. Katastl'. i polit. obcf patff SobinOVf!, farou a skolou
Sopotfim, post. a telegr. stanici rna ve Zdirci. Obyvatelstvo zdejsi zivf se hlavne prumyslem textilnirn tkajfc
j emnejsf museliny a zbozi vyrazene i zinillove.
Ostrolovsky mlyn na rybnfku Novoraneckern 541 m n. m.
58
59
Odranec, vfska 4·5 km V od Chotebore, rna 15 domu
a J 13 obyv. Katastr. a polit. obec tvorf .s Podmoklany, farou,
skolou, post . a telegr. stanicf patti k Hornfmu Studenci.
Ostruzno c. Ostt·ozno, ves pfi levem bl:·ehu Doubravky, 12 km SSZ od Chotebore, 385 m n m., rna
32 domu obydlenych, 1 neobydleny a 206 obyv. Polit.
obec tvorf 8 Borkem, skolu rna vlastnf a farou, poston
i telegr. stanicf patff Bestvine. Skola povstala r. 1872.
z excurrendnf skoly Bestvinske, a kdyz byla r. 1874.
upravena zvlastnf skolni budova z obecnf sypky, prohhisena skola jednotffdnf za samostatnou.
0. jest popluznf
dvur velkostatku Ronova a mlyn. Katastr. obec 0. rna
334 j 105 s. rolf, 49 j. 1357 s. luk, 41 j. 618 s. pastvin,
7 j. 674 s. zahrad, 292 j. 788 s. lesu, 4 j. 735 s. plochy
za8tavene, 19 j. 1355 s. pozemku nepoplatnych a 1 j.
652 s. rybnfku a b11zin s vynosem 4417 zl. gs In·. Ostrozno byvalo zvlastnim statkem. L. 1398. potl{:ivame
se se 4 bratry z Ostrozna: Hertvlkem, J Hnkem, Trojan em
a Janem, kteff ptich:izejf co svedci v listine. jiz se klasteru Vilfmovskemu postupujf Iesy u Kladrub Z tech
pfichazejf r. 1401. v teze p:ffcine co smlrcf Jan z 0 a
Trojan z Bestviny, ktery r. 1404. sluje take Trojan z 0
v Bestvine. Na psanf do Kostnice r. l41b. nacbazfme na
peceti 107. Jana z 0., 248. opet jineho Jana z 0 . a 32l.
Hertvika z 0. jinak z Rusinova R. 1450. p:fi prodeji
hradu Rabstynka jmenuje se Vilem z 0. L 1491., dne
16. listopadu prodavali Ji:ffk~ a Vaclav bratfi z Rusinova
sve dedictvf Rusinov, 0., Spacice a j Trckum z Lfpy,
kteff ujali Lichtemburk a zbozf klastera Vilfmovskeho.
Po bitve belohorske byl statek 0 . 8 jinymi Trckovskymi
statky zabaven a zmeniv nekolikr:ite majitele pfipojen
by! statku Ronovu. Tvrz v 0. stavala nejsplse na mfste
nynejsi skoly . - Na blfzku stojf osamela hajovna Jalovci,
pak Roubalka, LoriJy a Novoh1·ddky
Oudavy viz ;Udavy.
Oudolen viz Udolen.
Perne viz Kohoutov.
v
Petrovice, mfstni i bernf obec 10 km SZ od Chotebore, 465 m n. m. majf 34 d.lmy ohydl., 4 neobydl.
a 218 obyv Farou, skolou a postou patrf Uhelne Pffbtami, telegr. stanicf Chotebofi Polf jest tu 330 j 992 s,
luk 112 j 540 s , pastvin 61 j. lJ H2 s., zahrad 7 j.
1290 8., lesu 129 j. 26 8., plochy zastavene 3 j 13'7 s,
pUdy neplodne 216 s , pozemku nepoplatnych 13 j. 682 s.,
rybnfku 1330 s. s cistym vynosem 2121 zl. 80 kr Druhdy patrily P panstvf Svetelskemu, kde se uvadejf
ph r. 1591., poz_deji nalezely panstvf Chotebori.
Pilka viz Uhrov.
Pocdtky H01·ni, nejsevernejsf obec okresu, 15 km
S od Chotebore, 362 m n. m., majf 39 domu a 282
obyv. Polit. obec tvorf s Bestvinou, kde majf tez faru,
skolu, postu a telegr. stanici. Katastr. obec P. H. obs::t·
huje 172 j. 1485 s. rolf, 78 j. 525 s. luk, 24 j . 73 s.
pastvin, 3 j. 872 s. zahrad, 58 j: 4'1 s. lesu, 2 j. 1257 s.
plochy zasta vene, 386 s pudy neplodne a 8 j. 1071 s.
pozem]{U nepoplatnych s cistym vynosem 1173 zl. 78 kr.
-· P. H. patfivaly k panstvf Best vine, 4 domy vsak
k paostvi Jtonovu .
Pocdtky Choteborske c. Pocdtka, katastr. i polit.
obec na silnici z Chotebore do Be!e, 5 km JV. od Choteboi'e. majl 48 domu obydlenych, 3 neobydl. a 362
obyv. Skola jest v mfste, farou a postou patff k Bele
okr. Nrmeckobrodskeho, telegr. st.anicf Chotebofi, Katastr
P. obsahuje 870 j. 875 s. rolf, 178 j 1118 s luk, 62j.
857 s pastvin, 7 j. 192 s. zahrad, 326 j. 1015 s. lesu,
7 j. 785 s. plochy zastavene, 28 j. 106 s. pozemku nepoplatnych a 1 j. 790 s rybniku. Cisty katastr. vynos
cinf 6106 zl. 39 kr U P. byvaly druhdy bohate doly
na strfbro, po nichZ se tu dosud nalezajf baldy a stolova
usti. L 1303. uloZili bratfi Oldfich a Raymund z Lichten•
burku Arnoldovi, opatu klastera Zd'arske\10, aby vystavel
dum pro chude tlvnitf obvodu zdr klasternfch, a prikazali
k udl'Zov:inf onoho chudobince ves P., jiz ku cti Jindficha
z Lichtenburku nazyvali nemecky Heinrichsdorf, a to 8e
·-..
-~
..... ,llru...;J
60
t
61
vsfm ptfslusenstvfm, banemi tam od davna se nalezajfcfmi
a stfibrem velmi bohatymi, desatek sveho kobylfnu a
ptfjmy z cia v Chotebofi, o cemz se stal zapis dne 21.
prosince r. 1303. V husitskych valkach a napotomnfch
boutfch pfestalo se tu pracovati v b~nfcb, ktere zanikly
znenahla uplne, ac drzel klaster Z<farsky P. az do r.
1711. Toho casu povolil cfsaf Josef I. a po nem cfsat
Karel VI. klaiiteru, aby smel svou ves P. prodati svob.
panw Bechyni z Lazan a koupiti 7.a to statek Ronov od
Leopolda hrabete z Valdsteinu. Tento Bechyne z Lazan
prodal je dne 31. :fijna 1722. Karlu Jacbymovi hrabeti
z Bredy, ktery je p:fivtelil svemu panstvi Chotebofi. -V P. byvala nepochybne skola jiz za daynych dob jako
a vsech statcfch klasternfcb, ale z pametnfcb zapisfi
vysvfta, ze tu byla r. 1782. skola pokoutnf trpena a obec
ze byla farnf skole . v Bele priskolena. R. 1790. zalozena
tu skola filialnf, ale teprve r. 1822. byla vladou za takovou uznana, a trvala az do r. 1885. co jednotffdnf;
od onoho roku jest dvouti'fdnf.
Podhojesin 'v. Hojesfn.
~
Podhofice, ves na svahu Zeleznych hor 7 km S od
Chotebo:fe, rna 19 domu obydlenych, 1 neobydl. a 141
obyv. Katastr. i polit. obcf patff J e'fisnu, farou a skolou
He:fmani, post. a telegr. stanicf Malci. Dvur velkostatku
Bestviny Hurka. P. byvala druhdy zvlastnfm statkem,
od r. 1769. spojena jest s Bestvinou.
.
Podmoklany, katastr. i polit. obec na Studeneckem
potoce 6.5 km V od Chotebo:fe, majf 23 domu a 169
obyv. Farou, skolou, post. i telegr. stanicf patrf Hornfmu
Studenci. Katastr vykazuje 277 j. 1455 s. rolf, 111 j .
415 s. luk, 44 j. 284 s. pastvin, 13 j. 1537 s. zahrad,
50 j. 455 s. Iesu, 4 j. 3 s. plochy zastavene, 389 s.
pll.dy neplodne, 10 j. 626 s. pozemku nepoplatnych a 6 j.
112·1 s. rybnfku s cistym vynosem 3753 zl. 74 kr.
obci
jest mlyn. Cbov husf jest tu valne rozsably. P. nalezely
druhdy k panstvf Studeneckemu. Na blfzku samota Sychrov.
Pouch, samota u Ro~sochatce,
v
~I
Predbor, ves na Ptedbotskem potoce 6 km SV od
Chotebofe, ma 25. domu obydl., 1 neobydl. a 192 obyv.
Polit. obec tvoff s Lany, skolou path Malci, farou, posf
a telegr. stanicf Libici, V P. jest dvur velkostatku Malee,
lihovar a mlyn. Katastr vykazuje 163 j. 345 s. rolf, 44 j.
614 s. luk, 11 j. 1286 s. pastvin, 12 j. 359 s. zahrad,
285 j. 875 s. lesu, 2 j. 1544 s. plochy zastavene, 9 j.
1279 s. pozemku nepoplatnych a 2 j. 940 s. rybnfku
s cistym vynosem 2623 zl. 33 kr. P. jest puvodistem
P:fedbofskych z P:fedbofe, jejichZ tvrz tu drubdy stavala.
Katefina z Borovnice, vdova po Janu z P. odkazala zbozf
ono r. 1603. sve dcefi Mariane, ktera je 1. 1618. postoupila svemu druhemu manzeli Bohuchvalu Jaroslavu
z Nachoda . . R. 1621. byla P. v drzenf Jana Buryana
Ameba z Borovnice, ktery byl pro zpouru proti krali
Ferdinandovi II. pfi komisi konfiskacnf odsouzen vseho
jmenf, ale vedle kral. vypovedi z dne 18. cervence 1623.
byl z milosti pfi dvou t:fetinach zustaven. Ponevadz vsak
statek jemu v tretfm dile pfinalezejfci -·- P., tvrz P.
pffkopem obehnana s dvorem popluznfm, olejnou a pivovarem, ves P. s mlyuem a krcmow vysadnf, pak ves
Blatnice s krcmou, tez ve vsi Jenfkove chalupa tecena
,na zadnfch kopaninach" - od neho a bratra jeho Vilema i na miste nezletileho syna po jejich bratru Jind:fichovi Vaclavovi jiz I. 1622 . dne 18. ffjna proti Barbofe
Chuchelske z Nestajova, rozene ze Skuhrova ana Malci, ·
za 4500 kop mfs. byl prodan a odsouzeny Jan Buryan
prodAj ten na oklamanf kralovskeho fisku zamlcel, pfipadl
r. 1654. cely ten statek kral. komo:fe s vyhrazenfm podflu na nem nalezejfcicb bratffm odsouzeneho neb jejich
dedicum. Mimo to dotcena Chuchelska z Nestajova trojnasobneho vynahrazenf toho, oc kral. fiskus byl oklaman,
na sebe potahla, protoze vedouc, ze Janu Buryanovi jest
dluzna, 0 tom kral. fisku oznamiti povinna by1a, avsak
to ututlala . Za to pobledavani flskalni, pro ktere by1
statek Ptedbotsky dne 13. !edna 1659. od kralovske komory opet ujat, zavazal se tehdejsf jeho drzitel Adam
62
63
Rudolf Chuchelsky z Nestajova dne 18. listopadu 1672.
sloiiti 1400 zl. ryn., ktere take skufJJcne odvedl a porazil sobe ze zbytku sumy Amchiim zadrzaleho.
Pribmm Uhelnd, mestys 7 km SZ od Ohotebore,
ma 109 domu obydlenych, 2 neobydlene a 6'39 obyv.
Katastt·. i polit. obec, fara, skola a posta P U., telegt·.
stanice Ohotebof. Fara diecese kralohradecke, vikariatu
Nemeckobrodskeho, patronatu docasneho majitele velkostatku U. P. uvadf se jiz v tfinactem stoletf. Duchovnf
spravu · obstaravalo tu od r . 1676.-1719. duchovenstvo
ze Zleb, pak az do r. 1760 sousedni farafi, az byla toho
roku fara obnovena. Kostel sv. Michala Archandele jmenuje se jiz l. 1384. co farnf; stoji na vysine a svftf
kl'ltsne do sfre krajiny. Sem jsou mimo P. U. pfifareny:
Jarosov (2 km), Vepl'fkov (3 km), Nejepfn (4 km), Petrovice (3 km) a Dalcice (2 km). Kostelnf zvony jsou
z r . 1636. - Skola byla tu jiz pred r. 1690., I. 1785.
vystavena byla pro nf zvlastnf dfevena budova, v nfz se
vyucovalo bez mala 100 let Nova skolnf budova vystavena hyla r. 1878. Do r. 1821. byla tu skolajednotfidnf,
r . 1822. stala se dvoutffdnf, r. 1R80. trojtfidnf a od r.
1887. jest ctyftffdnf. V P. U. odbyvajf se dva vyt·ocnf
trhy: 1. due 23. dubna, 2 v pondelf po sv. Michalu;
trhy na dobytek 4: 1. ve ctvrtek prvnfho postnfho tydne,
2. v pondelf ttetfho postnfho tydne, 3. ve ctvrtek pateho
postnfho tydoe, 4. na sv. Jana Kftitele. Katastr. obci
P. U. nalezf 948 j. 215 s. ro!i, 312 j. 892 s.luk, 175 j.
23 s. pastvin, 15 j. 203 s. zahrad, 275 j. 1235 s. lesu,
11 j. 65 s. plochy zastavene, 423 s. pudy neplodne, 40 j.
716 s pozemku nepoplatnych a 17 j. 20 s. rybnfku a
bazin s cistym vyni>sem 7687 zl. 70 kr. P. U. nalezf
mezi nejstarSf osady okresu a leZfc v trati zemske stezky
Libecske byvala mfstem dulezitym, ac malo se o nf zprav
zachovalo. R. 1458. )l!Vadf se Stepanovec z Vrtby co
drzitel statku P. U.~ne 27. unora 1469. uzavi•en mfr
mezi Jiffm Podebradskym a Matiasem Uherskym, ktery
zradne do Cech vpadl, ale od Jiffho tak s.evfen by I, ze
,
nemohl pro sufh a Zelezne hory, v nich~ vsecky pruchody
byly zasekany, nikam uniknouti. Po tajnem rokovani
v Uhrove pfijal kral Jiff pozvanf Matiasovo, aby toho
dne obedvali spolu a Jiff aby byl u neho lrostem. Stalo
se to v U. P., kamz brzy za kralem Matiasem pfijel
i Jiff se syny svymi. Kdyz pak pfijev podavalruky pfednfm u Matiase osobam, Zdenek ze Sternberka umknuv
se fekl nahlas, ze neda ruky sve kacih leda k jeho
smrti. Surovosf tu obracel Matias hned v zert a smfch,
Jiff delal se jf neslysev. Z toho jest se domysliti, jakova
tudiz panovala pfi tiuli srdecnost a upffmnost a jake
mezi hodovnfky veself. -:- Na pocatku 17. stoletf nalezel
statek P. U. k panstv Zlebtim Trcku z Lipy, r. 1623.
byl vsak kral. komorou zabaven a postoupen Frantiskovi
de Magni, od nej pak ho koupil 1. 16:i9. Jan Rudolf
Trcka za 80.000 zl. ryn. L. 1636. due 8. bfezna postoupen byl za 72 453 kop mfs Linhartovi Helfl'iedovi
hrabeti ·z Meggau, cfsarske tajne rade a dedicnemu hofmistru zemskemu v Rakousfch nad Enzf na srazku jeho
pretense za cis. dvorcm v sume 40 000 zl., ale bylo mu
teprve dno 28. cervence 1643. dedicne prodano a jeho
dcenim Alzbete, Fmntisce, Zuzane, Marii Anne a Anne
I. 1644. do desk zemskych vlozeno. Od r. 1752. patfila
P. U. Dobrenskym z Dobfenic, v jichz d~zenf ostala
az do r. 1887., jsouc spojena s panstvfm Uhrovem. Nad P. U. na navrsi lezi ohromny skalnf balvan v podobe
odpocfvajfcfho Iva daleko viditelny. 0 Straznem vrchu
bylo jinde povfdano. Na blizku samota Strakov, mlyn.
.C...PNjemek c. Prijemky, casf mesta Ohotehofe g km
k SV., 548 m n. m , rna nynf jen 7 domu. Kdyz Zizka
porazil a rozprasil velike vojsko kfizacke, jez pod cisafem
Sigmundem vtrhlo do Cech, dobyl due 10. ledna 1422.
mesta Nemeckeho Brodu, jehoz obyvatelstvo kazal pobfti.
Tu mnozi Nemeckobrodstf prchnuvse jiz dffve uchylili
se do okolnfch mest Polne, Pfibislavi a Ohotebore, kdez
dosli vlidneho, sousedskeho pffjmuti. Nez Nem. Brod
tak byl zkazen, ze nebylo jim na brzsky navrat pomyslenf,
.. ·~~
.
M
'\
85
procez vykazala jim obec Choteborska cas£, dMin svych,
aby si je zdelali, a ctic v nich prfslusnfky mesta kralovl!keho pfijala je za sve rnestany. Nero . Brod ostal
temer po cele desftiletf pust.
Pfisecno, ves na zemske silnici z Caslavi do Chotebore 7 km SSZ od teto, 402 rn n. m., rna 7 domu a
40 obyv. Katastr. i polit. obcf prfslusf Puksicum, farou
a skolou Hefmani, postou a telegr. stanicf Ma!Ci. V P.
jest dvur a myslivna pro stejnojrnenne polesf velkostatku
Ronova. Na blfzku jest sarnota Sifenov.
Puksice, ves 7 km SSZ od Chotebofe, rna 36 domu
a 207 obyv. Katastr. i polit. obec P., farou, skolou a
postou patff Uhelne Pffbrami, telegr. stanici Malci Pozeruky obce P. trfdf se na 413 j. 541 s. rolf, 108 j .
1024 s. luk, 49 j. 769 s. pastvin, 8 j. 1563 s. zahrad,
245 j. 639 s. lesu, 5 j . 376 s. plochy zastavene, 23 j.
1085 s. pozernku nepoplatnych a 4i11 s. rybnfku s cistym
vynosern 5508 zl. 94 kr. Druhdy nalezely P. panstvf
Ronovu.
Rackovice, mlyn na Chrudfmce u Hojesfna v. t.
Rankov c. Ranikov, ves na silnici z Chotebore do
Habru, 3 km Z. od Chotebofe, 589 rh n. m., rna 34
domy obydl., 1 neobydl. a 249 obyv. Katastr. i polit.
obec R. patti farou a skolou Cachotfnu, post a telegr.
stanicf Chotebori. Rolf jest tu 341 j. 1038 s., luk 132 j.
154 s , pastvin 35 j . 613 s , zahrad 2 j. 422 s., lesu
52 j. 984 s , plochy zastavene 3 j 560 s., pozemku
nepoplatnych 7 j. 1004 s. a rybnfku 1 j. 747 s. s cistyru
vynosem 2888 zl. 30 kr. - R. 1488. pfipomfna se R.
pfi MalCi, k nfz se Skvofetinern a Svinnym nalezel. R.
1489. vvmenil Jaroslav z Malee nektere sve svobodne
dediny u Malee Urbanovi z Nejepfna za dMictvf manske
tohoto, louky a lesy u R. a pusty dvur Cebfn. Tento
dvur staval ruezi Railkovem a Jilmem asi tu, kde se
dosud ffka "na Cebinach" a v Cebinach; krome starych
rneznfku v polesf Jilernskem a jmena, nenf tu niceho
vice. Do novych zemskych desk poloZil soM r. 1544.
Jiff starsf Pfibik z Ot:oslavic a na Malci mimo jine tez
dediny v R. co jich tu mel. Pozdeji nalezel R. k panstvf
Svetle .Trcku z Lfpy, po r. 1623. byl pak spojen spanstvfm Choteboff.
Ransko Nove, ves pfi silnici ze .2dfrce do Krucemburku, 12 km JV od Chotebore, 542 m n. m., delnicka
osada pod t. zv. Ranskym rybnikem, naleZf obci Ransku
Staremu, telegr. stanicf Zdfrci, ostatnfm pak Krucemburku.
Ransko Stare, ves v trati byv. stezky Libecske,
12 km JV od Chotebore, 542 m n. m., obec katastr.
i polit., rna 84 domu obydlenych. 1 neobydl. a 775 obyv.
Rolf rna i63 j. 252 s., luk 217 j. 601 s., pastvin 41 j.
325 s., zahrad 7 j . 212 s, lesu 2108 j. 1055 s., plochy
zastavene 7 j. 1450 s., pozemku nepoplatnych 23 j.
465 s. a rybnfku a bazin 147 j. 375 s. s vynosem
8942 zl. 87 kr. Farou, skolou av postou patff Krucemburku, telegr. stanice jest ve Zdfrci. --YR. S. slulo
druhdy (praviiov J3. byla tu fara s chramem Vsech Svatych X"
jiz v 11~ R 1362. byla fara pfelozena do Krucemburku a chrlim zrusen a zbofen r 1786. Karel IV.
na sve ceste z Montvy pry na R. pfenocoval a pobavil
se bonem v hlubokych lesfch okoli. Zde byvaly tez vysoke pece, v nichz se tavily vyborne rudy z okolnfch
dolOv, ~z ,do r. 1887. Castecne byvaly vytapeny raselinou. N'ynf jest tu velika tovarna na stroje, hlavne pro
cukrovary i slevarna zeleza p. J. Janacka, pak zamecnicka a strojnicka dilna Dymli.ckova.
Rochnovec, mlyn s pilou a villa svob. pana Ludvfka
Dobfenskebo z Dobrenic u Chotebofe, kam cele pffslusf,
na byvale stezce Libecske a na mfste, kde stavala zanikla ves Ro (;bilov. L 13 73 prodala Ceilka z KromeSina
Rochilov s Kromesfnem Vavfinci z Mfchalovic a bratru
jeho Zvestovi, fecenemu Henzlfn. R. 1454. dne 5 cervna
dostal Rochi10v vysluhou od· krale Ladislava Hertvfk
mladsf z Rusinova a prodal ho :t·. 1486.
Roubalka, mlyn a 3 chalupy u Ostruzna.
K
r.~~l-~r ~ :~~~ 4~~- ~
I
66
Rostein c. Rosteine, ves u Bestviny, kam cele pfislusf, 9 krn S od Chotebofe na silnici z Malee do Bestviny, rna 23 dornu a 2W obyvat. Na rnfste popluhiho
dvora a sypky velkostatku Bestviny stavala druhdy tvrz.
Rouzei'i viz zantkle osady.
·
~ ves, na Zeleznycb horach 8 krn V od Chotebore rna q5 dornu a 231 obu. Katastr. i polit. obec
R, farou, poslou a telegr. stanicf patH Hornfrnu Studenci,
skolou Slavfkovu. Katastr obsahuje 191 j. 915 s. rolf,
100 j. 1085 s. luk, 25 j. 944 s. pastvin, 4 j. 363 s .
zahrad, 72 j 261 s. lesu, 2 j. 197 s. plochy zastavene,
a 10 j. 1088 s. pozemku nepoplatnych s vynosem 1637 zl.
28 kr. R. patfilo vZdy panstvf Novemu Studenci. Vysina
"Pod Babilonem" jest 602 rn n. m.
Ro~ katastr. i polit. obec pfi potoce Bfevnici na silnici z Chotebore do Nem. Brodu, 4 km JZ.
od Chotebofe, 472 m n. m, ma 46 domu a 355 obyv .
Farou patti Cacbotinu, skolu ma od r. 1890. vlastnf
jednottidnf, post. a telegr. stanicf Chotebofi. Katastr
obci nalezf 566 j. 516 s. rolf , 122 j . 106 s. luk, 37 j.
1529 s. pastvin, 10 j. 519 s. zahrad, 654 j. 11-5 s. lesu,
7 j. 671 s. plochy zastavene, 19 j. 1258 s. pozemku nepoplatnych a 19 j . 1438 s. rybnfku s vynosem 6289 zl.
86 kr. V R. jest novy zamek s parkem svob . pana Becbyne z Lazan, lihovar, popluznf dvur, mlyn s pilou a
cihelma; druhdy tu stavala skelna but. Velkostatku R.
pattejf 4 dvory. Na tvrzi R. sedel l. 15M Sigmund
Haugvic z Biskupic a r. 1600. zapsal ji Johance Dobfenske z Dobi·enic. Brzy po tom dostal se R Bechyi1um
z Lazan. Abraham Bechyne rytfr z Lazan pro ucastenstvf
v odboji proti Ferdinandovi II. by! dne :::1. ffjua 1622.
odsouzen v manstvf, prijal leno 22. cervna 16~6. na
statek, tvrz a ves v R. s d vorem popluzrllm, tez dvorec ·
ve vsi Brevnici s pivovarem a mlynem, vsi Cecbotin,
Skvoretin, Bfevnice a Kyjov. Po jeho smrti r 1()34. prijal
leno dne 30. cervence 1637. syn jeho Bohuslav, ktery
I. 16f>l. z manstvi byl propusten proti odvedenf kvoty
J
-,
67
manske .842 zl. a k tomu 1600 zl. za pfevedenf Mhoz
statku do dedictvf. Pfi rodu Becbynu z Lazan trva velkostatek R. az dosud. - V R jest stanice c. k. vys.
Severozapaduf drahy z ~emeckeho Brodu do Pardubic.
Rusinov , ves na Zeleznych horach il krn S od
Chotebofe, rna 3::l dornu a 273. obyv. /~u~t~.obec tvoff
s Modletinem, kam pffsh.isf farou i skolou~ ... .post a telegr.
stanici rna v Ma!Ci. Katastr. obec R. rna 226 j. 738 s.
rolf, 36 j. 601 s. luk, 38 j . 1543 s. pnstvin, 4 j. 53 s.
zahrad, 107 j. 75 s. lesu, 2 j. 1546 s. plochy zastavene,
9 j. 444 s. pozemku nepoplatnych a 1041 s. rybniku
s vynosem 1.192 zl. 7 4 kr) R hyval drubdy zvilistnf
statek pro sebe a stavala tu tvrz, puvodiste panu z Rusinova R. 1398 pripomfna se Hertvfk z Ostrozna, jinak
z R. L. 1406 jmenuje se Janek z R. co svedek klasteru
Vilimovskemu, a opet Jan z R., ktery r. 1415. spolu
podepsa] protest ku snemu kostnickemu proti UI\Ji]enf
rnistra Jana Husa. Tento Jan Hertvfk · z R by! jednfm
z vudcu husitske sekty Orebitu, kteff dobyvse r . 1420.
klastera Mnif'hova Hradiste pfitrhli k Prazanum co prvnf
pomoc proti kralovske posadce na Vysebr·acle, i postaveni
jsou na bote u ~~ Apollinafe. majfce tu m~sta braniti
Po vftezstvi na Ziikov~ orltrhli Or·ehit~ sice rio kr11je
ale vratili se opet o 7000 muzkh, abv podpor·ovnli Pra zany pri oblt>hanf Vysehradu Kdyz pocal 1'. 1423 Zlzka
vuJc"~iti proti panstvu, stal pfi nem vernE' Jan Hertvfk z R.
a r . 14 ~ H nalezame ho_ u_ Oustf, kde 16. cervence pomaha dohyvati f'lavneho vftezstvf R 14<!9 pad! Lichtenburk po H<1Rtnactimesfcnem oblezenf a odevzdan jest slovutnenm Janu Hertvlkovi z R. k verne ruce, coz svedcf
o velikr jelio vaznosti. Tento pan pticinoval se velice
o udrzenf m fru a fadu v zemi a r. 1435. byl jednfm
z 10 plnomoenikft stavu rytffskeho na sjezdu brnenskem,
kde jednalo se o uznanl Sigmunda za krale a o smlr
s papezem. I o zjednani kompaktat mel Jan Hertvik
zasluhu zajiste nemalou. R. 143H due 2 L zati obdrzel
i Obeb brad a ncktere zbozi poboten~ho klastera Viii-
6~
(J8
rnovskeho od Sigrnunda, ptec vsak postavil se rozhodne
proti nemu, kdyz videl porusovanf umluv, i po jeho smrti
proti Albrechtovi krali a vydal se s jinymi pany do
Polska nabfdnouti koruny Geske Kazimfrovi, ktery ji
pfijal. Za toho stal nyni Jan Hertvik z R. neustupne.
Dne 17 . bfezna 1440. zvolen b yl na sjezdu v Caslavi
hejtrnanern kraje Caslavskeho, ktery dulezity urad zastaval
potom po 12 let a dobyl si nevsednich zasluh o mir a
pravo, ac nemohl pfetrhnouti vsecky neplechy anarchie
a zvule panu. Nadale vzdy spatrujeme p. Jana Hertvika
tam, kde jednalo se o dobro tohoto kralovstvi Ceskeho,
at v zerni, at za hranicemi. Jitfmu z Podebrad byl vzdy
pfitelern raznym a druhern vernym, a dockav se zvolenf
jeho za spravee zeme i korunovanf Ladislava Pohrobka,
zernrel u veku velmi pokrocilern. L . 1470. pfipornfna se
Hertvfk z R. a ze 7,estok, pak Jifi a Vaclav z R., kteff
r. 14:91. prodali tvrz tehdy jiz pustou, dvih a ves R.
Mikuhisi a Burianu bratffrn Trek urn z Lfpy. Pozdeji pfesel
v rnajetek rodiny Auerspergiiv a spojen byl s panstvfrn
MalCf. Nynf nalezf zdejsi dviir JUDr. Frant. Lad. Riegrovi.
- Na blfzku sarnota Nohavice a Stupnik, kde se dflve
roztloukal kfemen pro blfzke sklarny.
Sedletin, katastr. i polit. obec 5 km Z. od Chotebofe, 571 rn n. m., rna 57 domii obydl., 1 neobydl a
369 obyv. Faron patff Skuhrovu v okresu Haberskern,
skolu rna vlastnf od r. 1806, nyni dvojttidnou, postu a
telegr. stanici rna v Chotebofi. Polf rna katastr. obec S.
550 j. 1462 s., luk 134 j. 59 s., pastvin 27 j. 146 s,
zahrad 5 j. 939 s., lesu 74 j. 1334 s., plochy zastavene
6 j. 58 s., neplodne pUdy 49 s., pozemku nepoplatnych
19 j. 505 s. a rybnfku 1 j. 881 s. s cistyrn vynosern
3407 zl. 50 kr. Na blfzku pri silnici k Habriirn lezf
dvur popluznf velkostatku Chotebofe 555 m n. m. druhdy
zvany Lysd, nynf obycejne pouze dvur Sedletinsky. R. 1591. patfil S. panstvi Svetelskemu a vykazuje se tu
7 poddanych (4 s potahy) a krcma. Od r. ~623. patfil
pa:qstvf Chotelwh.
Sifenov viz Pffsecno.
Slr.voretin c. Skoretin viz Zanikle osady a Rozsochatec.
Skuhrovec viz Nova ves Choteborska.
Slavetin, ves pri temeni Slav~tinskeho potoku 8 krn
JV. od Chotebofe, na silnici ze Zdfrce k Borove, rna
40 domu obydl., 1 neobydl. a 244 'obyv Katastr, i polit.
obec S. patti farou Borove ( 4 krn), skolou k Ugoleni,
poston ku Krucemburku ·a telegr. stanici rna ve Zdfrci.
Na navsi stojf slusna kaplicka. Katastr obsahuje 217 j.
282 s rolf, 80 j. 1572 s. Ink, 22 j. 468 s pastvin, 1 j.
1139 s. zahrad, 46 j. 640 s. lesii, 3 j 167 s. plochy
zastavene a 8 j. 137 5 s. pozernkii nepopla.tnych s cistyrn
vynosern 1660 zl. 6 kr.v
Slavikov, Yes na Zeleznych horach 7 km SVV. od
Chotebofe, 593 m n m., rna 39 dornu s 286 obyvateli.
Faron patti Libici (5 km), post. a telegr stanici rna
v Hornim Studenci. .§kg~ byla tu zalozena r. 1819. a
r . 1821. byla umistena ve vlastni budove co jednotfidni;
od r. 1876. jest dvoutfidni. Jest zde popluznf dvur panstvf
Studence. Katastr. i polit. obci S. nalezi 322 j . 837 s.
rolf, SD j . 1528 s. luk, 38 j . 137 s. pastvin, 6 j. 507 s.
zahrad, ~55 j 1232 s. Ie·su, 4.j. 153 s . plochy z'astavene,
10 j %9 s ~ pozemku nepoplatfiycb:; 1 j. 113 s. rybnikii
s cistym vynosem 2683 zl. 78 kr. s.. jest puvodistem
rytffske rodiny Slavikovcii ze Slavfko.va. R. 1488. vyprosoval si Jiri Slavfkovec ze S. odurnrti po Jjrfkovi
z Malee Jan Slavfkovec ze S ucas,tJn byl boure panske
proti Ferdinandovi II., zacez OdSJ{UZen byv vedle . cis.
resoluee z dne 17. fijna 1624. k ~nstvi pfijalleno dne
2. ffjna 1626. na statek svuj, tvrz a ves S. s dvorem
popluznfm, pivovarem a 4 chalupiirlfy, pak 2 poddanyrni
ve vsi Rovne, s lesy, rybnfky, potoky a jinym prislusenstvfm, kreryz za 1000 kop mfs. odhadnuty, z manstvf
propusten a dedicne zanechan jest cis. resoluci z dne 8.
kvetna 1628. pro velike mnozstvi dluhU temuz Slavfkovci
a jeho rnanzelce Anne Marii rozene Giglingarove z E.:neysl~
,
70
71
steinu rnfsto jejf pohledanosti 3000 kop rnfs. na ternz
statku pojistenych. P:fi r. 1701. uvadejf se Rairnund della
Fossa ze S., Juliana Hodicova ze S. a Frant. Vltavsky
z Mansschvertu a Helfenbet'ku co kmotrove v stare
rnatrice Modletfnske. R. 17Q9. by! S. spojen s panstvfrn
Studencern. Na blizku lezi Ctv1·f, rnyslivna polesf S.-skeho
v
a Zdlesi s 9 dorny a' 53 obyvat.
Slmtpne c Sloupno, ves na ubocf Zeleznych hor
4 km SV. od Chotebo:fe, rna 18 dornu
126 obyvatelu.
Faron pat:ff Libici, skolou Slavfkovu, post. a telegr sta·
nici rna v Hornfrn 8tudenci. Polit. obec S.; katastr obce
vykazuje rolf 410 j. 782 s., luk 98 j. 743 s., pastvin
59 j: 970 s., zabrad 10 j. 24 s, lesu 92 j. 918 s, plochy zastavene 4 j. 954 s., pudy neplodne 2 j. 1093 s.
a pozemku nepoplatnych 16 · j. 1387 s. s vynosern 3245 zl.
- L. 1!'>92. uvarli se J ohanka ze Sloupna co porucnice
Alenv St:felove z Rokvc na Krucernburku. R. 1623. koupila ·Maria Magdalena· Trckova S se statkern Studencern;
po konfiskaci I. 1634. ostalo S. trvale pfi Studenci.
L. 1647. koupil Jan Bukhart Kordule ze Sloupna statek
Bestvinu od Kristofa Kapouna ze Svojkova a prodal ji
r. 1678. Ladislavu Rosenbainovi z Janovic.
Smichov snrnota u Nejepfna.
Sobinov,_ te7. Sobei:tov, ves pl-i ffsske ~ilnici z Chotehofe do Zd'aru, 6 krn JVV.. 5 39 m n rn , ma 53
domu a 441 obyv. Katastr. i polit. ohec S patl·t farou
a skolou Sopoti'Irn, post. a telegr. stanicf ku Zdfr ·i.
Ohyvatelstvo evangelickeho vyznanf patfi pastoratn v Krucern burku a rna v S. od r. 1854. vlastnf nahozenskou
skolu soukrornou 0 jedne trfde, ktera rna od r. 1k87
pravo ve:fejnosti. K S. patff 586 j. 612 s pol!, 342 j.
1328 s. luk, 55 j 1279 s pastvin, 9 j. 736 s zahrad,
19 j 645 s.. Iesu, 9 j 487 s . plochy zastavene, 868 s.
pudy neplodne a 34 j 511 s . pozemku nepoplatnycb
s cistyrn vyuosern 6631 zl 36 kr. Obyvatelstvo provozuje
cile textilni prurny,;l vyrabfc jernne tkaniny bavlnene,
k cernuz p:ffzi dodava rnfstnf faktor.ie. - S. jest z nej-
star§fch osad okresu. R. 1384. zernrel Jan, syn Ondreje
ze Sobinova, bez p:ffrnych dedicftv; proti kralovskernu
pravu odurnrtf po nern dokazovali Stasek a jeho sestry,
sirotci z Dolan, dubre sve pravo k dedictvf. V 16 stol.
pat:fil Trckurn z Lfpy, po nichz se dostal panstvf Polenskernu.
Sokolovec Dolni, ves na pravem b:fehu Doubravky
3 krn V. od Chotebo:fe, rna 28 obydl. dornu, 2 neobydl.
a 197 obyv. Katastr obec tvoff se Sokolovcem Hornirn,
polit. s Libicf, faru, skolu a postu rna v Libici, telegr.
stanici v Chotebo:fi Opodal myslivna v pekne poloze pro
polesi velkostatl<n Libice
_Sokolovec Ho1·ni,. ves na pravcm brehu Doubravk_y_
2 km V. od Chotebore, 485 rn n. m., rna 7 dornfi a 49
obyv. Po lit. obec tv off 1L Libicf, kan1 patff i farou, skolou
a postou; telegr. stanici rna v ChotebQ.i:i Katastr. obec
S H. obsahuje 119 j 361 s-:'"""rolf, 25 j. 1193 s. luk,
4 j. 1431 s. pastvin, 6 j. 1260 s. zahrad, 324 j 354 s.
lesu, 2 j. 393 s. plo('hy zastavene, 10 j. 1030 s. pozernku
nepoplatnych a 505 s . rybniku s vynosem 1883 d. 7 kr.
S. H. povstal nepochybne z podhradf hyvaleh.o-Ju:adu.
~ehoz zbytky jeste ~red .nemnoha lety tu byly__:_
a
..§:J:E_s_ ves
na levern b:fehu Doubravky 7 krn JV.
r od Chotebofe, 5:18 rn n. rn , rnajf 23 dornu a 204 obyv.
l<'nra a skola jest v rnfste. post. a telegr. stauice· ve
0
"--.
'~d!t'<: i a katastr. i polit. obec tvorf se Sobinovern. Farnf
!'itnl.m Navstivenf P~:tnny Marie diecese Kralohradecke,
viknriatu J>olne, patronatu knezny Klotildy Clarn-Gallasove
staval jil. r. 1387 zalozen byv die povesti od hornlkti,
kteff :~,do kutali po stdbfe. V nynejsf podobe pochazf
z r. "17·l\J. L 1393. podaval kneze do S. Stanek c. Stasek
z Dolan lilt Hobinove. R. 1693. nebyla fara obsazena pro
nedostatek Jou'\Z 1 svetskycJl. procez bylo k zadosti knfzete
z DitrichSteinu nai'lzeno Zd'arskym .cisterciakftrn ve Vojnove Mestci, aby tu se svolenim prazskeho arcibiskupa
vodli duchovnf Hpravu, coz trvalo do r. 16~7. Roku tohQ
,
I.
7$
t!
byly ·S. pfideleny co filialka It'rucemburku. L. l 76L
zfizen tu lok:Hnf kaplan, jemuz odstoupil farar Krucem ..
bursky uzitek lesa u S. R. 1860. ztfzena opet fara na
novo. Prifareny jsou sem: Nova Yes (1 krn), Markvartice
(1 km), Malochyn a Krive (2 km), Btanzov (3 krn), Bilek
(2 krn), Stffzov (4 krn) .a Hajek s Bfdou (6 krn). Do S.
pfichazi o pouti a v nasledujfcfch nedelfch mnoho pout·
nfku. - Skola byla zalozena t·. 1760. co j ednotffdnf, od
r. 1879. jest trojtfidnf. - Obyvatelstvo zivi se zernedelstvfm i prurnyslem tkaleovskym. Jrneno S. pochazf ze
staroceskeho jrnena sopot, coz znarnenti pramen ze zerne
prystiei.
Spdlava, starozitna ves na Zeleznych horaeh pfi
temeni potoka Spalavy a pod stejnojrnennou horou 662 rn
n. m. , 5 krn SV. od Chotebofe, rna 14 dornfi a 90 obyv.
Ka tastr. i polit. obec tvot f s QhJ.~.P?tkern, farou patti
Modletfnu, poston Lib iei, skolm~'Ji6V:u , telegr. ~ taniei
rna v Chotebofi a Ma!Ci. NiC ilavsi s~oj f krasna vekovita
lfpa, v nfz jest obecnf zvonek. Hora S. j est veledulezity
""
bod triangu!acnf.
Spacice, ves na Doubravee , pres nfz tu vede pekny
zelezny rnoBt, 9. km SZ. od Chotebore, 332 rn n. rn .,
ma 26 dornu a 221 obyv. Katastr. i polit. obec tvoff
s Borkem, faru, skolu, postu a telegr. stanici majf v Bestvine. Ve S jest popluzni dvur nadacniho velkostatku
Ronova a rnlyn strojni. - R. 1415. podepsal Hertvik
ze Spacic stfznf list sboru Kostnickernu za pficinou
upalenf rnistra Jana Husa zaslany. L. 1450. nalezely S.
Vilernu z Ostr ozna, R. 149 L dne 16. listopadu prodavali
Jitik a Vaclav bratfi z Rusinova dedictvf sve Rusi nov,
Osttozno. S. a j. Trckurn z Llpy, kteff byli ujali zbozf
byvaleho khistera Villrnovskeho.
·
Strakov viz Ptibrarn Uhelna.
Stfizov, polit. obec 6 km JV. od Chotebore pti
potoku S -skern, 564 rn n. rn , rna 85 domu a 668 obyv.
Farou patti k Sopoturn (4 km), postu a t elegr stanici
ma v Ghoteboti. Skola byla. tu zalozena t . 1830. a jest
v
.f
·od r. 1886. dvouttidnf. Katastr. obee S. ma 637 j. 368 s.
rolf, 239 j. 570 s. luk, 47 j. 1295 s. pastvin, 4j. 908 s.
zahrad, 109 j. 419 s. lesu, 5 j. 1456 B. ploehy zastavene,
24 j. 1035 s. pozemku nepoplatnych a 6 j. 956 rybnfku
s cistyrn vynosem 3712 zl. 38 kr. Za rybnikem S.-skym
jest sarnota Borky a 1 krn vzdalf d vur a nova osada
Hdjek.
Struzinec, polit. obec 9 krn JV. od Chotebofe, 611 m
n. rn., rna 30 domu a 190 obyv. Faru, skolu a telegr.
stanici ma v Studenci, postu v Chlumu okreBu Hlineckeho.
Katastr S. vykazuje 159 j. 959 s. rolf, 83 j. 721 s.luk,
29 j. 1334 s. pastvin, 3 j. 40 l s. zahrad, 407 j. 824 s.
lesu, 1 j. 1497 s. ploehy zastavene, 6 j. 1591 s. po~
zernku nepoplatnych a 23 j . 833 s. rybnfku, z nichz
vynika velikosti t. zv. Barchanec, s vynosern 2018 zl. 25 kr.
Na blfzku jest sarnota Komdrov a myslivna Ruda polesf
velkostatku Studence a mlyn - S. nalezel druhdy k zbozf
Lipeckemu. R. 1537. koupil ho od Soblp1 z Kornic Jan
Trcka z Lfpy, jehoz vdove Mariane by! I. 1632, skonfiskovan a pfesel koupf na rodinu Kustosu ze Zubtf
i spojen trvale s panstvfrn Studeneckyrn.
Studene~ Horn£, mfstnf i bernf obee na silnici
z Libiee do Zdfrce, 8 km V. od Chotebofe, 513 ~ n. m.,
pfi temeni potoku Studeneckeho, ma 63 domu obydl.,
I neobydl. a.Jill.f_ obyv. Fara, skola, posta i telegr. stanice
joRt v obci. Fara S. ptipomfna se jiz ve 12. stdleti v deknn~tn Nerneckobrodskern; chrarn sv. Vaclava mucednfka
uvl\1!1 He r . · 1357. Fara diecese Kralohradecke, vikariatu
Po lonHkoho a patronatu velkostatku obsahuje tyto obee:
Stud(' n o~; Dolni c. Novy ( l krn), Podmoklany (2 km),
Odranei': (~ Inn)! Hudec (2 km), ZaleBf (3 krn), Rovne
(3 km,, IJdnvy (3 km), ~truzinec (4 krn), Kocourov
(5 krn) a Dlouhe (5 krn). Skola zalozena byla pred r.
1772 a byla 1t:l. po r. HJ69 . jednotrfdnf; nyni jest ctyttfidnf. Katastr. obec ma 620 j. 743 s. rolf, 240 j. 384 s.
luk, 70 j. 221 B. pastvin, 7 j. 1435 s. zahrad, 70 j.
366 s, lesu, 6 j. 1038 B. plochy zastavene, 235 s. pfidy
·,.
,
.,.,
74
neplodne, 30 j. 1227 s. pozemku nepoplatnych a 6 j.
1544 s. rybniku a bazin s cistym vynosem 4911 zl.
29 kr. v obci jest mlyn, skrobarna a znacny lihovar. S. H. byl druhdy zvlastnim statkem nalezev r. 1597.
Zdislavu Dobfichovskemu z Malejova a po nem Hertvikovi
Zeidlicovi ze Senfeldu. S panstvfm Novostudeneckym byl
spojen za vlady Kustosu ze Zubff, od nichz pochazf velky
zvon na tamnf dfevene zvonici blfze kostela. Jeste I. 1660.
pfipomina se panf Eva Kut3tosova na H. S.
SJJ:denec No!JlZ ..~. Dolni, mfstni i bernf obec na
silnici z Lrbice do Z free pfi Studeneckem potoku, 7 km
V. od Chotebofe, ma 34 domy a ..BD9 obyvatelu. Faru,
skolu, postu a telegr. stanici rna v Hornfm Studenci
(1 km). Katastr obce vykazuje 286 j. 1464 s. roli, 11 j.
1585 s. luk, 39 j. 730 s. pastvin, 10 j. 255 s. zahrad,
151 j. 967 s. lesu, 3 j. 1456 s. plochy zastavene, 13 j.
1066 s. pozemku nepoplatnych a 1)05 s. rybnfkfi s cistym
vynosem 2904 zl. 17 kr. Zamek slechtice Goldreicha
z Bronnecku stojf na mfste byvale tvrze a jest v nem
kaple sv. Michala z r. 1669., v nfz se konajf bohosluzby
stffdave s farnfm kostelem v nedele a svatky; popluznf
dvur a sprava velkostatku S. a raffinerie skla. Druhdy
byval tu pivovar. -- Nekdejsf tvrz byla rodinnym sidlem
vladyk ze Studence. Okolo r. 1536. byl rlrzitelem S. Jan
Pfedbofsky z Pfedbore, jehoz rod tu sed}'\ I jeste 1. 1081.
R. 158b. objevuje se na S. Vlachyne z Rican, od jehbz
potomku pfesel S. na Katefinu ze Smific Ta prodala
jej ihned Bohuchvalu z Nachoda. Na pocatktt 17. stoletf
patfil Adamu Roupovci z Roupova. Jifi Adam Roupovec,
svobodny pan z Roupova a .na Studenci, komisar pfi
direkci stavuv odbojnych, by! tez relatorem na snemu
generalnfm I. 1620., pfi kterem falckrai1f syn Fddricha
krale, zvolen byl za cekance kralovstvf Ceskeho. . Proto
usel po bitve Belohol'ske ze zeme a · pfi komisi konfiskacnf dne 28 Iedna 1623. odsouzen by! vseho jmenf;
propadl: statek S N. ci D., k nemuz nalezela tvr:.~; S.
se stavenfm, dvorem popluznim, pivovarem, mlynem a
1
1
1
I
.. f
,Jii ' •
pilou, vsi S. Dolnf, Lany, Lhota (LMta), Kladeruby,
Sloupne, Vesce Hornf a Dolnf, Podmoklany, Sychrov,
Vodranec, Branisov, Hudec, Rovne (dil), Kocourov s dvorem popluznfm a Struzinec s rybnfky, potoky, I~sy a
vsfm pfislusenstvfm, jak to I. 1583 . Vlachyne z Hican
od Jana Kekule ze Stradonic za 9250 kop gr. cesk.
koupil, pak l. 1609. Katefina Ricanska · rozena ze Smffic
prodala Bohuchvalovi Jaroslavovi z Nachoda za 25.000
kop mls. a povslez Roupovcovi jeho Manzelka Ma:riana
(na onen cas Ricansld, potom Nachodska a pak Roupov·
ska) se statkem Pfedbofi odkazala. Tento statek jiz
I. 1622. v pokute ujat a za 25.061 kop mfs. odhadnuty
od komory Ceske 1. 1623. prorlan byl za 1800 zl. Marii
Magdalene Trckove, rozene z Lobkovic. Po jejf smrti
r. 1633. odkazal Jau Rudolf Trcka hrabe z ,Lfpy S. s jinymi vesnicemi nebv dvory Petru Vokovi Svihovskemu
z Ryzmberka a ze Svihova, Ladislavu Burianovi hrabeti
z Waldsteina a Matiasi Ferdinandu bra b. Berkovi z DuM
a z Lipeho k spolecnemu a spravedlivemu mezi ne rozdelenf. Po sve smrti obvinen byl Trcka ze zrady a jfnych
provineni, ksafty jeho byly zruseny a vsecko jeho i manzelky veno . skonfiskovar:w. Statek S. N. byl odhadnut
r. 1636. za 37 .709 zl., totiz: zamek Studenec s peti
dvory popluznfmi. zejmena dvur pod zamkem a dvory
vo vRfch Libicfch , Hranicich, Kladerubech a Kocourove,
nichz tfi posledni pfedesle byly jenom dvory selske;
I 'l vosnie s 70 poddanymi usedlymi (30 s potahy a 40
dudu pnrlni), zejmena LMta s 5 poddanymi, Lany s 5
podd , I I ranice s 3, Kladeruby s 3, Lib ice s 7 Lhota
Znhrni' 1 1:. Libicka s 3, Vesce Hornf s 3, Vesce Dolnf
s :3, l'odJuoklany s 3 Branisoy s 3, Sokolovec Dolni s 2,
Slonpn6 :~ •I Kocourov s 3, Udavy s 4 a Struzinec s 3
podduuynd. · Tento statek se statkem Doubravicemi
v sume odlutduf G3 471 z;l. ryn. post.oupeu byl dMicne
dne 23. srpna lli:36. Hendrichovi mladsfmu Kustosovi
Hvob. panu :r." Zubff a z; Lipky z;a jeho pohledanosti
'77.500 zl., ktoro mel za starym a mladym Trckou, a
"'
~
•.• ...
,
77
76
\
.....
)
ponevadz Kustos z techto pohledanostf 20.000 zl. k ruce
cfsafe slevil, prominut mu byl nejen zbytek 8umy odhadni, nybrz i dfl dluhi'r Trckovskych na tyto 8tatky
vykazanych. Tento Jindfich Kustos byl nejprve v 8luzbe
panu z Pernsteina na Li tomysli, nacez ptesel do sluzby
Cf8arske a 8pravoval dulezite ufady, zacez byl maje8tatem
cis. Ferdinanda II. v Rezne dne 18. ffjna 1630. danym
do stavu panskeho v kt·alovstvf Ceskem povysen, propujcen mu titul "urozeny" a erb jeho polepsen. Bylte
Jindfich Ku8tos kvartirmistrem valecnym, pak nejvysSim
8trazmi8trem, in8pektorem vsech panstvf ctsat8kych v Cecbach, pfisedicfm soudu dvorniho a lennfho a konecne
1. 1647.-1657. podkomoffm mest vennych kraloveCeske.
Zemtev r. 1662. zustavil veskere sve zbozf synum Janovi
a Ferdinandu Leopoldovi, pak dceram Eve a Marii, za
jichZ nezletilo8ti spravovala je matka jejich Eva z Glouchova. Jan zemtel bezdetek a cele jmenf ptipadlo mladsimu bratrovi Ferdinandovi Leopqldovi, ktery uciniv
1. 1671. obycejny slib vernosti uvazal se v statky otcovske Studenec, Lipku a Mezilesice. .P tikoupiv jeste jine
8tatky stal 8e Jeho Milosti Cfsarske radon a, pfisedicfm
8oudu komorniho a lenniho. Kdyz r. 1683. matka jeho
pi. Eva z Glouchova smrtf 8esla (bylat se r. 1662. po
smrti sveho manzele provdala za Jana Vikt. hr. z Waldsteinu), pripadlo mu take zbozf po nf pozu8tale Rod
Ku8tosu dt'Zel statky ty vyse 150 let, nacez presly na
rozdilne majitele, z nichz ptipominame Levenery a svob.
p. z Vlkanova. R. 1867. koupil od tohoto S. Filip Goldreich z Bronnecku. Do r. 1715. nalezela i Lipka 8 ptf8lusenstvfm (Lipka, Bradlo Hornf i Dolnf, Sttitez, Polom,
Hluboka, MoZdenice a Ja vorna) ku Cli.slav8ku, ~le roku
onoho byla k zado8ti drzitele Frant. Jos. ht·. z Senfeldu
odtud vyloucena a ptipojena do kraje Chrudimskeho.
Stupnik viz Rusinov.
Suchd c. Suche viz Lany.
Svateho Josefa Hute viz Hut.
Sychrov viz Lhotka Hatilova a Podmoklany.
Svinne, katastr. i polit. obec na silniei Haberske
2 km Z. od Chotebote, 533 m n. m , ma 48 domii
. obydlenych, 1 neobydl. a 300 obyv. Faru, skolu, post.
a telegr. stanici ma v Chotebofi. Katastr vykazuje 648 j.
137 4 s. rolf, 241 j. 1009 8 luk, 68 j 27 s pastvin,
7 j. 395 s. zahrad, 126 j. 1598 s. lestt, 6 j . 893 s.
plochy zastavene, 19 j. 1407 8. pozemku nepoplatnych
a 2 j . 491 s. rybniku s vynosem 5311 zl. 64 kr. R. 1488.
nalezelo S. k panstvf Malecskemu, r. 1591. k Svetle,
ktere tu. melo 16 poddanych, po r. 1623. bylo spravovano
z pan8tvf Chotebore.
Stevdnov... ves na silnici z Libiee do Zdirce 3 km
SVV. odChotebote, 427 m n . m. (u mlyna), rna 7 domO
obydl., 2 neobydl. a 63 obyv. Katastr. i polit. obee tvotf
s Bezdekovem, faru, skolu a postu rna v Libici (2 km),
telegr. stanici v Chotebofi. Pekny zamecek se zahradciu
a mesnf kapH Panny Marie, dvur popluznf a r. 1744.
zruseny pivovar na~zi velkostatku S. R. 1591. uvadi
se mezi 107 osadami, jez odkazal Burian III Trcka
z Lfpy na Syctle synu svemu Janovi Rudolfovi. DMictvim pfesel S. na Adama starsiho Ptedbofskeho z Fredbore. Ten pro ucastenstvf odboje proti krali Ferdinandovi
II. byl odsouzen pfi komisf konfiskacnf dne 23. cervna
1623. k manstvf, ucinil tehoz roku ohlaseni na podanf
lena, a ponevadz pro nedostatek zdravf k pfijetf lena
dostaviti se nemohl, na mfste jeho Ales syn dne 2. ffjna
1626. leno ptijal na statek S., totiz tvrz S. s chalupou
a dvorem popluznfm, pak vsi Malochyn a Lhotka za
3423 kop mfs. odhadnaty. Tento statek Ales Ptedbotsky
maje za ptfcinou nabozenstvf vedle cfs. patentu ze zeme
odejfti, postoupil s cfs. povolenim I. 1628. Albrechtovi
Hildebrandovi Lukavskem u z Lukavice, kteryz leno to
I. 1630. ptijal, l. 1637. dne 11. srpna obnovil a I. 1650.
z man~tvf byl propusten. V druM polovici 17. stoleti
drzel S. Vikt. hrabe z Waldsteina maje za manzelku
Evu z Glauchova, ovdovelou Kustosovu R. 1708. uzival
S. St. August Voracicky z Pabenic a po nem Haugvieove
v
19
78
z Biskupic. Od tech koupil ho r. 1744. svob. ~an Jan
Vaclav Loweneur-Grttnwall a r. 1853. p. Frant. Sigmund;
nyni ddf ho rodina Bellotova. - V okoli S. dafi se
vyborn~ ovocne stromy.
St~ c. Stikov, ves na Zeleznych horach 4 km.
V. od Chotebore, 602 m n. m. rna 17 domu a 113 obyv.
Katastf i polit. obec tvofi se Sloupnem, farou patff Libici
poston a telegr stanici rna v Hornfm Studenci, skolu ve
Slavfkove. S. nalezela panstvi Studenci ; poloha chvalf
se pro peknou vyhlfdku do sireho kraje.
Tf'i dvory viz Jarosov.
v
Uda:Jll,; katastr. i polit. obec na silnici ze Zdfrce
do Trho~Kamenice 8 km V. od Chotebore fl75 m n.
rn ., rnajf 39 domu a 237 obyv. Faru, skolu, post . i telegr.
stanici majl v Hornfm Studenci. Pozemky katastr. obce
delf se na 246 j. lOOf> s rolf, 129 j. 1436 s. Iuk, 21 j.
462 s pastvin, 1 j. 742 s. zabrad, 229 j. 337 s. lesu,
2 j. 1438 s. plochy zastavene a 16 j 1000 s. pozemku
nepoplatnych, s cistym vynosem 2276 zl. 2n kr. Na
blfzku rybnfk Janous a samota Komarov. Od r. 1623.
zrfzen tu popluznf dvur.- L. 1537. v pondelf den sv .
Elizbety koupili bratff Ji,ndfich, Absolon, Bernard a
Burian Sobkove z Kornic U. od Jaua Trcky z Lfpy, pfi
cemz by! prostrednfkem Jan Predhofsky z Pfedbote na
Studenci. 0 sto let pozdeji pfesly v drzenf Kustosu ze
Zubff a byly trvale spojeny s panstvfm Studencem. R.
1848. pocaly tu kutati po zeleze A. Veith a svob. pan
Loweneur-Griinwall na Studenci v vysledkem nevalne
pffznivym.
Udolen c. Oudolen neb Udolin, katastr. i polit. obec
pt1 terneni Borovskeho potoku, 9 km JV. od Chotebore,
552 rn n. m. rna 103 domy obydL, 1 neobyd. a 7137
obyv Faru a postu rna v Borove, telegr. stanici v Chotebofi a od r. 1778. skolu vlastnf, nynf 0 trech tffdach.
Pozernky del£ se na 654 j. 714 s. rolf, 180 j. 1008 s.
luk, 59 j. 1514 s. pastvin, 4 j. 35 s. zahrad, 81 j. 465 s. .
lesu, 7 j. 1259 s. plochy zastavene, 19 j. 482 s. pozemku
v
. nepoplatnych a 1J 1024 s. ry bnfkii, s cistyrn vynosem
4989 zl. 92 kr. u. nalezela na pocatku 17. veku panstvf
Jitkovu v. t., s nimiz byla pak pfipojena panstvf Polenskemu. K 0. byl druhdy pi'iskolen i Cibotfn z okr.
Nemeckobrodskeho, kde si pozdeji zhdili vlastnf skolu
- nemeckou.
Uhelna P1~ibmm viz Pffbram Uhelna.
Uhrov c. Ouhrov, katastr. i polit. {)bee nad Uhrovskym
potokem a bliZe silnice z C:islavi do Chotebore 10 km
SZ. od Chotebote, 424 m n. m., rna 49 domii obydl.,
5 neobydl. a 331 obyv. Faron a poston patrf Vilimovu
v okresu Haherskem, skoLm Kraborovicum a telegr.
stanici rna v Chotebofi. V U. jest zamek s mesni kaplf
sv. Ktize, kde se ukazuje obraz ukffzovaneho Spasitele
od Brandla, v obci mesnf kaple sv. Antonfua Pad.ovanskeho, popluznf dvur velkostatku U, myslivna, pivovar,
lihovar a pfi Doubravce mlyn 325 m n. m. Na sklepich,
oblibene zabavni a vyletnf misto. - )(R. 1469. dne 26.
unora uzavtel a stfsnil Jifi Podebradsky kr:ile Maty:ise
Uherskeho, jenz zr:idne z Moravy do Cech vpadl, u (J.
(obycejne se pfse u Vilfmova) tak, ze pry odtud nikam
nemohl pro Zelezne hory. Zima byla ukrutna, snehu
mnoho, a Jitf dal v hor:i<!h, kdekoli zd:il se jakovy
pruchod, delati zaseky . Cechove predcili poe tern Uhry
a Matyas seznav velike nebezpeci postaveni sveho uprostred
zeme nepfatelske bez jakekoli tam pfirozene p(1dpory,
poz:idal Jiffho .o pokoj skrze Albrechta Kastku , kterehoz
na ceste do Cech zajal. Kral ten milostivy vida Matyai§e
ztracena a moha jeho miti se vsemi svymi nephitely a
jim odplatiti zlym za zle, podal se k smlouve, coz mu
od Cechu velmi ve zle bylo vykhid:iuo. Nazejtrf po pocatem rokovanf, tedy dne 27. tin ora 1469. sjeli se kr:ilove
obadva ve vst U.: a vitavse se spolu sli do jedne velm~
spatne jistebky v ty easy sp:ilene a tam jsou sami mezi
sebou rokovali; a co jsou rokovali, Z:idny jest nevedel.
Tolik jen ozn:imilo se, ze kral Jii'i pfijal pozv:ini Matyasovo, aby toho dne obeLlvali spolu a Jiti aby byl
,
80
~1
u n~ho ho~m. Matyas byl pak z Cech svobodne pro·
pusten. Od r. 1752. do 1887. patfilo panstvf U.,
jemuz byl pripojeny statky Uhelna Pi·fbram a Nejepin,
rodine Dobfenskych z Dobrenic. L. 1887. koupila ho
banka Insprucka a Nejepfn oddelen, ona ho koupila
Aloisia svob. panf Dobrenska z Dobfenic. -- Katastr U·
vykazuje 384 j. 642 s. roll, 53 j. 100 s. luk, 4 7 j. 895 s.
pastvin, 13 j. 1151 s. zahrad, 103 j. 1491 s. lesu, 5 j.
1215 s. plochy zastavene, 71 s pudy neplodne, 18 j.
1573 pozemku nepoplatnych a 2 j. 1086 s. · rybnfku a
bazin, s vynosem 3089 zl. 20 kr. -- Na blfzku samoty
Pilka a Klepanda.
Vepfikov c. Vepfkov, ves 6 km SZ. od Chotebote
519 m n, m., rna 66 domu a 409 obyv. Faru a postu
rna v Uhelne Pribrami, telegr. stanici v Chotebofi, skolu .
jednotfidnf vlastnf od r. 1827 , ac se tu jiz pfed r.
1807. soukrome vyucovalo. Polit. obec V., katastr. obec
V. vykazuje 689 j. 996s. rolf, 212 j. 1127 s. luk, 78j.
1345 s. pastvin, 5 j 977 s. zahrad, 377 j. 1002 s. lesfi,
6 j. 1266 s. plochy zastavene, 67 s. pozemku neplodnych,
25 j. 611 s. pudy nepoplatne a 2 j. 1083 s. rybnfku
s vynosem 6565 zl, 94 kr. V. uvadf se r. 1591. mezi
zbozim panstvf Svetle, po bitve Belohorske byl od neho
oddelen a trvale spojen se statkem Choteboti
Ves Dolni se 14 domy a 120 obyv. viz Hojesfn.
Ves Horni se 17 domy a 127 obyv. viz Hojesfn.
Ves Novd viz Nova Ves.
Veseld, ves 8·5 km Z. od Chotebore, rna 23 domu
a 155 obyv. Katastr. i polit. obec. tvofi o sobe, farou
patfi Skuhrovu, skolou Sedletfnu, postou Habrum, telegr.
stanici rna v Chotebofi. Na S. vrch Vizab jest 598 rn
n. rn. V. patfila druhdy panstvi Svetle co cast panstvi
Chotebore. Roll rna 291 j. 539 s., Iuk 79 j. 1023 s.,
pastvin 19 j. 866 s., zahrad 1 j. 1538 s., lesu 38 j.
1379 s., plochy zastavene 2 j. 537 s, pozemku nepoplatnych 9 j. 1529 s a rybniku 664 s. s cistym vynosem
1897 zl. 80 kr ..
Vestee Dolni c. Vesce Dolni, ves na Zeleznych horach
6 km SV. od Chotebofe, rna 13 domu a 99 obyv. Katastr.
obec Vestee Hornf, po!it. obec Slavikov, kam jest i -pfiskolen, fara Libice, post. a telegt·. stanice Horni Stu·
denec. V. D. pattil druhdy panstvi Stuuenci.
Vestee Hm·ni
Vesce Ilornf, ves na Zeleznych
horach 'l km. SV. o'd Chotebote, ut{t lG domu a 110
obyv. Polit. obec t'Voi'i se Slavikovem, k<le ma tez skolu,
.farou patti Libici, post. a telegr. stanici ma v Hornim
Studenci. Katastr. obec V. H. obsahuje 200 j. 346 s.
rolf, 57 j. 1093 s.luk, .13 j. 1499 s. pastvin, 2 j. 351 s. ·
zahrad, 125 j. 788 s. lesu, 2 j. 40D s. plochy zastaveae
a 7 j. 117 s. pozemku nepoplatnych s cistym vynosem
1157 zl. 80 kr. V obci V. II. lezf nejvyssl bod okresu
Chotebofskeho 666 rn n. m.
Viska, ves na levern bfehu Doubravky 5 km. S. od
Chotebore, na silnici z Nove Vsi k Malci, rna 49 dornu
a 398 obyv. Farou i skolou patti Hermani, post. a telegr.
stanici rna v Malci . Politic. obec V. tez i katastr. obec,
ktera vykazuje 402 j. 38 s. roll, lOS j. 107 s. luk, 37 j.
85 s pastvin, 12 j. 420 s. zahrad, 78 j. 168 s. lesii,
6 j. 2g4 s. plochy zastavene, 17 8 s. piidy neplodne, 22 j.
1018 s. pozernku nepoplatnych a 3 j. 767 s. rybniku,
s vynosern 4376 zl. 41 kr.
Vodranec viz Odranec.
Vrdtkou, ves na hfbete Zeleznych hor 9 lon S. od
Chotebore, rna 9 dornu obydl., 1 neobydl. a 68 obyv.
:Farou a skolou patfi ModleUo u, post. a telegr. stanici
rna v MaiCi, polit. obec tvofi s Rusinovem. Katastr V.
vykazuje 206 j . 972 s. roll, 52 j. 1355 s. luk, 33 j.
512 s. pastvin, 4 j. 201 s. zahrad, 566 j. 1371 s. lesu,
4 j. 261 s. plochy zastavene, 20 j. 785 s. pozemku nepoplatnych a 1 j . 1453 s. rybnfkii, s cistym vynosem
2652 zl. 80 kr . V druM polovici patnacteho stoleti nalezel 1V. panstvf Lipce, jez dl'Zela ro<liua Sobku z Kornic.
L. 155 7. Bernard Sobek prodal V. s jinymi vesnicemi
Janu Kustosovi ze Zubfi.
c.
'
"
v
/
M
Vyhnalov na kopcich, sarnota nad Studencem, kani.
v§irn ptislusi.
Zdlesi viz Slavfkov.
Zastrdni, viska o 5 dornech obydl. 1 neobydl. a
47 obyv. vsfrn pffslusfci Nove Vsi Chotebofske. Pfi nf
na Doubravce Bezlejov, druhdy Belejov, strojni rnlyn
s pilou. U Z. byvalo tabofiSte karavan stezkou Lubecskou
se ubfrajfcich, procez se tu mileza hojne minci fimskych.
Zbohov, sarnota u Roztyna, 11 km S. od Chotebofe,
430 rn n. m., pfislusi vsfrn Bestvine.
Zdirec, ves pfi silnici z Chotebofe do Zlfaru, 11 km
JVV. od Chotebore, '539 rn n. m , rna 75 dbrnu obydl.,
4 neobydl. a 643 obyv. Katastr. i polit. obecJ skola
dvouttfdnf od r. 1888., post.v i telegr. stanice. Z. patti
farou ku Krucemburku. V Z. jest t~tanice c. k. vys.
Severozapadnf dnihy, velika parnf pfla velkostatku Polne
a lomy tfetihornfho pfskovce "Na Vavfinci" 576 m n . m.,
z nichz se tu hotovi kamennicke VJJ'Obky. U hos tince
"Na Kfizi" protfnaji se silnice od Z. k Hlinsku a Ka*
rnenici Trhove. Katastr vykazuje tu rolf 295 j. 832 s.,
luk 97 j. 824 s., pastvin 38 j. 445 s., zahrad 3 j. 860 s.,
lest\ 44 j. 188 s., plochy zastavene 5 j. 501 s., pUdy
neplodne 237 s., pozemku nepoplatnych 17 j. 301 s. a
. rybnikft 973 s. s cistym vynosem 2729 zl. 67 kr.
" I
\i
.-.~~~·-'<
X.
Obce v
J.:>r·ibisln vskn.
Borky viz Vojnuv Mestec.
Borovd, mestys na silnici Pfibislav- Slavetinske,
6 km SV. od Pfibislavi, 637 m n. rn. (u kostela), rna
188 domu obydlenych, 3 neobydl. a 1596 obyv. Fara,
skola, posta a cetnicka stanice v !3., telegt·. stanice Pfibislav, nejblizSi zeleznicnf stanice Zdirec na draze Severozapadnf. Farnf chnim sv. Vita na vysine z daleka viditelny
a pro pfikrost svahu nesnadno pffstupny, pfipomfna se
jiz v 12. stoleti; v nynejsi sve podobe pochazf z r. 1695.
V presbitefi nalezena byla r. 1747. malba na omytce a
napis Czechorod
z cehgz lze souditi o starozitnosti stavby. S,em jsou pfifafeny: Zelezne Horky (3 km),
.Jitkov (5 kru). Udoleii. (4 krn), Slavetfn (4 km), Persfkov
(5 km) a Vepfova (4 km). Ve farnf budove jest mesnf
kaple Panny Marie, v nfz se za nepohody konajf bohosluzebne obfady. Prvy znamy duchovnf jmenuje se Pavel
Mignon a zemfel 1. q21. ve Velke Losenici, kde bydlel
pfi tarnnfm filialnim kostele, . ano nebylo v B. farni bu- 1
dovy; kdyz pak r. 17 .26. byl tu postaven farnf dum
s hospodafsl,ymi stavenfmi, pfe,sfdlil jeho nastupce Ignac
Konrad do B. 0 skole vf se s jistotou, ze tu byla jiz
r. 1727., nez jejf zalozeni pada zajiste do doby mnohem
starsf. L. 1846. byly tu jiz 3 tffdy; r. 1879. otevfena
byla 4. tf., r. 1884. pata, 1889. zffzena jedna a r. 1890.
druM pobocka, tak ze jest skola nynf petittidnf s 2 po-
t+t+B+O,
.:;_,>--
,
84
85
bockami. Nova modernf budova byla postavena r. 1887.
V B. naleza se mlyn, lihovar a na blfzku myslivna;
obyvatelstvo provozuje cile zivnosf tkalcovskou a zemedelstvf. Obchodu napomahajf 4 trhy vyrocni a to vzdy
ve ctvrtek 1. po sv. Fabianu a Sebastianu, 2. po nedeli
Bile, 3. po BoZfm Tele, 4. po Narozenf Panny Marie,
a ·1 trhy na dobytek a to vzdy v utery 1. po prve nedeli
postnf, 2. po nedeli Druzebne (Laetare), 3. po nedeli
Smrtelne a 4. na sv. Tomase, apost. Minulosf B. zasttena
jest temnou rouskou, any caste a zhoubne pozary stravily
vsecky pfsemne pamatky. 0 pfivodu obce vypravu.ie se
toto: L. 954. vpadli Uhfi a Montvane loupezne do Cech,
zmocnili se zdejsfch stfibrnych dolfi, pracovali v nich
pilne a vyvazeli bohate rudy ze zeme. Lezenf jejich bylo
u vsi Opocnice (?). Aby vsak byli bezpecni, ze je Cechove
nepfepadnou nahle, vymytili na blizku mnoho lesa, udelali
pevnou ohradu a otocili ji naspem i pflkopem. Kdyz
pak l. 955. vevoda Boleslav vytahl valecne proti nim a
rok po te je uplne porazil, ac jim pfislo 2000 rodakii
ku pomoci, zmocnili se Cechove one ohrady, osadili ji
a tfm dan pocatek nynejsf Borove, ktera meta pfijmenf
Rudna pro mnozstvf vyborne zelezne rudy, jez se tu
dobyvala. Byvsi povyi'{eua na mesto, dostala (od cis.
Karla IV.?) do znaku Iva se sekerou, kteryz znak podrzela i pak, kdyz po tficetilete val<!e klesla na mestys.
Po cas teto valky hostila ilekolikrate Svedskou posadku
a z doby te ukazujf se dosud nepfatelske naspy. Na
pocatku 17. veku p&tfila B. Rudolfu Zeidlicovi, svob.
panu ze Senfeldu, ktery byl pro ucastenstvi odboje proti
Ferdinandovi II. pfi . komisi konfiskacnf odsouzeu vseho
jmenf. B. byla pak prodana s panstvfm Polenskym a
Pfibislavskym kardiualovi Frautiskovi knfzeti z Ditrichsteinu .. Nemene svfzelu zkusila B. ve valce o postoupnost.
L. 1742. dne 2. ledna byl v B. posadkou sasky general
Polastron, ktery mestys i okolf hmzne souzil vysokym
vypalnym a nedostfzitelnymi ¥pozadi.wky spfze a pice,
ktere vymahal i na klasteru Zd'ate prave, kdyz mu byl
i francouzsky general de la Serre ulozil nesmfrne davky
potravin, pfce, voskovych svicf, kavy, cnkru, niti, per
atd., vseho po mnoha centech. hroze mecem a ohnem.
Kdyz se byl pak osobne pfesvedcil, ze jsou to pozadavky
nesplpitelne, spokojil se uplnym vyprazdnenim komor
a sypek, i odvlekl kneze Vilema Majera a obecnfho syndika co rukojme. Nepokoje valecno byly tez pricinou,
ze byly ostaveny prace v ruduych dolech u B., cfmz
vyschl nadobro prameu vyzivy veliko custi obyvatelstva.
Dne 31. tfjna i 821. narodil se v cfs. 163. v B. Karel
Havlicek, cesky spisovatel a publicista, v cfs. 36. pak
due 26. srpna 1825. Vaclav Zeleny, spisovatel. Na onom
dome zasazena byla pamctnf deska za ucastenstvf pfednfch muzii v narode r. 1862., na tomto r. 1886. Sotva ·
ze se mestys spamatoval po tezkych ranach, jez mu byly
va.lky zasadily, nastaly mu nove trpke zkousky. R. 1835.
vypukl pozar a. stravil 49 domii; r. 1861. vyhofelo 9
cfsel; r. 18'/5. due 26. ledna zapalil blesk kostelnf vez;
r. 18'/8. shofelo 16 domii, nejhrozuejSf byl vsak r. 1886.,
l{dy due 10. zafi zniCil oheli 64 cisla s pl:·fslusenstvim,
mezi nimi i skolnf budovu, t ak ze ostalo 136 rodiu bez
pffstfesf; a jiz due 12. unora 1887. vzuikl novy pozar,
ktery stravil skoro vse, co bylo loni usetfeno. Tim byl
blahobyt obcanii zuicen pro dlouha leta. - Za kostelem
v lese ,Pasicky" ukazuje se mfsto, kde druhdy stavala
poustevna. - Katastr. obec B. rna 1625 j. 688 s. rolf,
347 j. 1210 s. luk, 191 j. 1338 s. pastviu, 4 j. 1341 s.
zahrad, 1529 j. 213 s. Jesu, 18 j. 1143 s. plochy zastavene a nadvoff, 1234 s. piidy ueplodne, 72 j. 285 s.
pozemkii nepoplatnych a 4 j. 1391 s. rybniku. Pozemky
tyto jsou rozdeleny na 3335 parcel, nalezejf 294 majitelum a poskytujf 14.386 zl. 46 kr. cisteho vynosu.
Branty viz Losenice Mala.
£-Bukovd, lmtastr. i polit. obec na J. ht·anicich okresu,
5·5 km JV. od Pfibislavi, 535 m n. m., ma 31 domu
a 194 obyv. Faron a skolou path Nizkovn, post. a telegr.
stanici ma v Pfibislavi. B. patfila druhdy panstvi
~
,
~1
86
ohydl. 1 neobydl. a 24 7 obyv. Skolu jednotffdnou maji
tu od r. 1837., farou, post. a telcgr. stanici path k Pti~
bislavi, od nfz jsou 5 km V. vzdaleny. Katastr teto obce
vykazuje 992 parcel patficich 4!) majitelum, a sice: 612
j. 1509 s. rolf, 128 j. 860 s. luk, fiO j. 440 s. pastvin,
1 j. 1113 s. zahrad, 120 j . 1301 H. Jesu, 4 j. 1187 s.
pozemkii zastavenych a nadvoff, 30 j. :~a2 s. pozemkii
nepoplatnych a 1340 S. rybnikfi S CiHtym vynosem
4604 zl. 84 kr.
Dvur Hufsky a
Dvur Pekelny ·viz Sazava.
Hesov, nem. Schoenbrnnn, samota 440 m n. m.,
2 km Z. od Pfibislavi, jfz vsim pfislnsf.
Horky si1''ibrne, ves 4 km SZ. od Pfibislavi, 497
m n. m.. majf 24 domii. a 171 obyv. Farou a postou
patti Pohledu, skolou a katastr. i polit. obcf Sicndorfu,
telrgr. stanici I'tibislavi. H. S., nekdy mestys, nyni ves,
prosluly druhdy svymi stffbrnymi doly, ktere byly ve
valkach husitskych spustoseny. Jiz za Boleslava II. dolovano tu pilne na stffbro, a z pozdejsfch dob marne
hojne zpravy o bohatsvi zdejsich bani, zvlaste ze stoletf
13., 14. a 15., kdy menily H. S. casteji majitele. Z centu
rudy tezilo se 14 lotii. stfibra. Lazar Erker, kral. cesky
vrchni mincmistr, prozkoumal z rozkazu ceske ln'al.
koruny doly tyto a podal r. 1581. o tom zpravu, z niz
vyjimame, ze nezanikly doly ty nedostatkem rud stffbrnych, ale behem casu valecnych. Dolovalit tu od nepameti nemectf havifi, ktefi byli po porazce Zikmundove
u Nem. Brodu 1422 smahem odtud vyhnani. Jinde vsak
se tvrdi, ze v J 3. veku jiz drazdili nemeeti hornici okolni
obyvatele a cinili jim mnoM skody, nacez tito se zbourili
a za jediny den vsecky nemce, vinne i nevinne, pobili
~ od te doby pfekazeli dolovani vsemozne. Dale ptipomfna uvedeny Erker, ze shledal mnohe zapadle sachty
a zasypana ustf stolova, nez po odstranenf rumu a sterku
narazil vsude na bohate Zfly rudne, ktere jen pro nedostatek podnikavosti ostaly ladem Iezeti. Dolovanf dalo
Ronovu. L.v 1348. veden byl tuh:f spor o hraniee mezi
klasterem Zd'arem a Janem z Tasova (Tisove ?), ktery
ukoncen tim, ze die v:froku pametniku .a jinych hodnovernych muzu byly meznfky na novo polozeny, cfmz
pfipadla velika casf Iesii u B. . klasteru. Na Sazave lezf
Cerveny mlyn v rozkosne poloze 469 m n. m. Katastr
B. vykazuje 361 j. 1104 s. rolf, 55 j. 1284 s. luk,
40 j. 908 s. pastvin, 1562 s. zahrad, 78 j. 755 s. lesii,
2 j. 1291 s. plochy zastavene a nadvofi, 16 j. 445 s.
pozemku nepoplatnych, 256 s. piidy neplodne a 1258 s.
rybnikii, vse rozdeleno v 419 parcel, jez patti 45 majitelum a davaji cisteho vynosu 2761 zl. 35 kr.
. Cechomez viz Sazava.
f'Js,jkuv mlyn viz Pfibislav.
Cerveny mlyn viz Bukova.
Dobrd ci Dobre, katastr. i polit. obec na silnici
z Pfibislavi do Nem. Brodu 1 km S. od Pfibislavi, ma
23 domu a 191 obyv. Faru, skolu, post. a telegraf.
stanici rna v Pfibislavi. Sem pffslusi Kerkov v. t. a
Janslr-y mlyn. Katastr D. vykazuje 602 parcel s 56 majiteli, a to 614 j. 555 s. roli, 104 j. 1377 s. luk, ~23j.
1406 s. pastvin, 1 j. 871 s. zahrad, 127 j. 358 lesu,
4 j. 1125 s. plochy zastavene a nadvoff, 89 s. pudy neplodne, 28 j. 779 s. pozemku nepoplatnych a 1064 s.
rybnikii, s cistym vynosem 4431 zl. 99 kr:
Dvm·ky c. Dvorek, osada 2.5 km JZ. od Pfibislavi,
kam cele pfisluSi, 494 m n. m. (u kfize), deli se na D.
Hornf, D Stfednf a D. Dolni. Na S. vrch Jenec. 549
m n. m.
Dvur Dolni, samota u Senfeldu na Borovskem
potoce 4·5 km SZ. od Pfibislavt nalezf fate post. a
telegr. stanici Pfiby.slavi, skolou Sicndorfu ceskemn a
katastr i polit. obci Senfeldu. ~a blizku leZi Spdleny mlyn.
Dvi:M· Horni, samota u Zeleznych Horek 529 m n.
m. v katastr. i polit. obcf Borove, kam vsim pffslusi.
L Dviw Nov!) c. Dvm·y Nove Geske, katas tr. i polit.
obec na Losenickem potoku 523 m n. m., rna 33 domu
,
88
l.
89
se takfka pouze na dni a po valce tficetilet~ ustalo
• uplne; dolnf vrstvy rudne jsou posud netknuty. Kdyz
pfesly S H. v rnajetek rodiny Dietrichsteinske, pocalo
se opet kutati a r. 11381. teZily se v Kralovske stole
rudy obsahujfcf v centu 13 lotu ryzeho stffbra. 'l;'ehdy
zalozena nova stola odvodnovacf, ktera rnela tahnouti se
o 21 rn hloubneji nez Hlavnf a o 41 rn hloubeji nE:Jz
Kralovska stola. Od r. 1688. az 1691. prodlouzena 15 rn
hluboka i'itola sv. Rozy o 213 m, nez zahy byla pnice
opet ostavena, a polms tezenf v rninulern desftiletf
nezdafil se pro nedostatek kapitalu. - L 1603. koupila
Alena Vojffova statek Vrbici s castf H. S. za 4500 kop
grosu cesk. od Jiffho Jana Materny a prodala jej potorn
Marii Magdalene hr. Trckove z Lfpy, kte1·e byly 1632.
konfiskovany avprodany Maxrnilianu knfZ z DietrichSteina.
J_Horky Zelezne, ves na Borovskern potoce 529 rn _,
n. rn. 7 Inn S. od PHbislavi, majf 34 domy a 326 obyv.
Obcf, farou, skolou a poston patff Rorove, telegr. stanici rnajl v Pfibislavi. - Druhdy se zde dobyvala vyborna zelezna ruda magnetovec a i hute zde byly, co vse
zaniklo nepokoji valecnyrni. Pfi nich Homi Dvur,
popluzf panstvf druhdy Ronovskeho. ·
·
Hradcin, viz Radsfn.
j_ HNste ci Cldisteneb KNste, nern. Spieldorf, katastr.
i polit. obec na vysine 3 krn SV. od Pfibislavi, rna 42
dornu a 359 obyv. Faru, post. a telegraf. stanici rna
v Pfibislavi, skolu jednotfiduf rna od r. 1813., nez jisto
jest, ze se tu jiz r. 1775. a i nadale vyucovalo pokoutne.
Jest tu popluznf dvur panstvf Phbislavskeho, rnyslivna
a rnlyn, dmhdy papfrna, kde se vyrabelo rocne 12000
rysu papfru. Sern patff tez Ronov na Sazave v. t. Katastr.
obce H. vykazuje 627 parcel, patffcfch .51 rnajiteli a
sice: 666 j. 522 8. rolf, 173 j . 576 s. luk 105 j 1072
8. pa8tvin, 2 j. 663 8 zahrad, 180 j . 149 s. lesu 5 j.
1142 s. plochy zastavene a nadvoff, 21 j. 438 8. pozernkfi neplatnych a 3 j. 85 s. rybnfku; cist.y vynos jejicb
udava 8e ,n'a 5623 zl. 66 kr.
Hui Novd c. Sklend, vesnicka v kata8tr. i polit.
obci Vojnovn Mestci 16 krn SZ. od Pfibislavi, rna 9 domu
a 92 obyv. Faron a skolou patfi V9j. Mestci, poston
Krueernburkn a telegr. 8tanici rna v Zdfrci. Drnbdy byvala tu skolnf expositura, kde vyucovano az do r. 1846.,
nacez byla H. N. trvale pfiSkolena Voj. Mestci. Na blfzkn
jest rny8livna 670 m n. rn. V II. N. vyrabelo 8e pfed
casern sklo.
Huisky Dv'il,r viz Sazava.
Hynkovec, sarnota pfi vytolm Sazavy z Cech na
Moravn, 577 rn n. m., patff katastr. i polit obcf a skolo.u
Stdanovu, faru, vpost. a telegr. 8tanici rna ve 7,(fafe.
p.Jablonnd Ceskd, l{atast. i polit. obec na J. hranici
okre8u 3 krn J. od Pfibislavi, rna 32 dornu obydlenych,
2 neobydl. a 215 obyv. Faru, post. a telegr. 8tanici rna
v Pfibislavi, skolu jednottfdnf od r. 1887. vlastnf; prve
byla ptiskolena Volesne . V. bora Strdz 1>88 rn n. rn.
Katastr. obec tato rozpada 8e v 609 parcel, nalezfcfch
50 rnajitelurn, a to v 414 j. 573 s. rolf, 77 j. 1199 8,
lnk, 20 j. 536 s. pastvin, 1 j. 293 s. zabrad, 135 j.
1040 8, lesii, 2 j. J 532 s. plochy zastavene a nadvofl,
17 j. 1129 8. pozemku nepoplatnjch a 1067 8.. rybnfku
8 cistyrn vynosern 2979 zl. 9 kr.
/.f.ablonnd Nemeckd, katastr. i polit. obec 2 krn JJV.
od Pflbislavi, rna 25 dornu a 173 obyv. Faron, skolon,
poston a telegr. stanicf patff Pfibi8lavi. Uprostfed v8i
jest nekolik rybnfkil.. Katastr J. N. vykazuje 559 parcel
a 37 majitelf1. Ob8ahujet 333 j. 118 s. rolf, 55 j. :i97 s.
luk, 52 j. 1333 8. pa8tvin, 1 j. 708 s. zabrad, 140 j.
1176 s. lesu, 2 j . 1035 s. plochy zastavene a nadvoff,
15 j. 927 s. pozernku nepoplatnych a 1 j. 1128 s. rybnfku,
ceboz cisty vynos cinf 2306 zl. 66 kr.
Jansky mlyn viz Kerkov.
Jourek viz Vepfova
L-Karlov neb Karle, nern. Libinsdorf, Jrata8tr. i polit.
obec na 8ilnici tis8ke z Chotebofe do Zdaru, 17 km
SV. od Pfibislavi, 628 rn n. m., rna 46 domu a 286
,
9o
91
obyY. Farou patfi Vojngvu Mestd, ·poston Krucemburkti,
telegr. stanici rna ve Zdfrci. L. 1788. byl K. zalozen
na mfste bjvaleho popluznfho dvora Karlova a osazen
nemeckymi delnfky ; od r. 17 90. by1 ptiskolen Voj. Mestci
a r. 1816. zffzena tu skolnf expositura. R. 1846 pfiskolena byla tato expositura Skrlovicum, nacez zfizena
tu samostatna jednot:ffdnf skola nemecka. U K. ztizena
jsou rozsahla belidla platen. Katastr K. vykazuje l:lH4
parcel patficfch 52 majitelum a to: 140 j. 722 s. rolf,
138 j. 418 s. luk, 2 j. 479 s. pastvin, 1 j. 566 s. zahrad,
227 j. 148 s. lesu, 4 j. 104 s. plochy zastavene a nadvoff a 13 j. 741 s. pozemku nepoplatnjch, vse s cistym
vjnosem 1723 zl. 13 kr. Rybnfku tu nenf.
Kerkov, ves na silnici z Pfibislavi do Nem Brodu,
2 km SZ. od Pfibislavi, ma 20 dornu a 171 obyvatelii.
Katastr. i polit. obec Dobra, fara, skola, posta a telegr.
stanice Pfibislav. D. byvala druhdy ves s tvrzi, nynf
jest tu popluznf dviir panstvf Pfibislavi. Ondfej Kefsky
byl r. 1429. jednfrn z vudcu husitskjch pfi jfzde do
nynejsfch zemf Saskych. Na blizku Iezi Jansky mlyn.
Mezi K. a Dobrou jest kffz 503 rn n. m.
Kopanina viz Sazava.
Kulisek viz Losenice Mala.
Losenice Mald, katastr. i polit. obec na potoce
5 krn SV. od Pfibislavi, 602 m n. m., rna 79 dornii a
601 obyv. Farou· a poston patff Velke Losenici, telegr.
stanici rna v Pfibislavi. Mfstnf skola byla zalozena roku
1826. a jest od r 1883. dvoutffdnf. Na blizku jsou samoty Branty 567 m n. rn. a U Kuliska. Katastr teto
obce vykazuje 1990 parcel se 111 majiteli a sice: 887 j.
951 s, rolf, 226 j. 1062 s. luk, 60 j. 1454 s. pastvin,
1 j. 1176 s. zahrad, 216 j. 933 s. Iesu, 7 j . 27 2 s.
plochy zastavene a nadvoff, 130 s. pudy neplodne, 44 j.
917 s. pozernkii nepoplatnych a 1 j. 613 s. rybnfkii,
vse s cistyrn vynosern 5772 zl. 97 kr.
Losenice Velkd, katastr. i polit. obec na Losenickern
potoce 7 km V. od Pfibislavi 554 m n. rn., rna 127
domu obydlenych, 1 neobydl. a 995 obyv. Fara, skola
a posta v mfste, telegr. stanice v Phbislavi. L. V. jsou
pfifafeny: Losenice Mala (5 km), Sazava ( 4 krn), Pofezfn
(2 krn), Racfn (6 km), Vepfove cast (3 km) a Hamr na
Morave (3 krn). Farni chram sv ..Jakuba Starsfho pfi·
pomfna se jiz v 12. stoletf. Dne 7. dubna 1621. lehl
s castf obce popelem a pfi tom rozlily se zvony znacne
velike. Ko~tel i farnost pfislusf vilmriatu Polenskemu a
· uvadf se co filialnf k Polne. L. 1696. byla farnosf od
Polne oddelena a pfifafena Borove, az r. 1746. byla ve
V. L. nova farnf budova vystavena a samostatna duchovnf
sprava zaffzena. Presbyter jest nojstarsf cast' chramu
v gotickem slohu, lod pochazi ze 17. stoleti; uvnitt jsou
tfi oltafe. Hlavnf oltaf z l. 1689. nese tento napis: ,Za
panovanf J. M. cfsate krale Uherskeho a Ceskeho Leopolda,
za pana panstvf Polenskeho a Pfibislavskeho J . M. knfzete
z .Dietrichsteinu Ferdinanda. Po zahnanf I. P. 1683.
tihlavniho nepfftele Turka od Vidne Po dobytych 1. P.
1685. Novych Zarncfch v Uhrach. Po dobytf zase I. P.
1686. hlavniho rnesta uherskeho Budfna. Po zmocnenf
I. P. 1688. brannou rukou dobyti !dice uherskeho kralovstvf Reckeho Belehradu. Po vzetf Mohuce a Lannu
z rukou franckeho krale 1 P. 1689". Na kostelnf vezi
z r. 1852. jsou tfi zvony a to nejvetsf z r. 1622. tezky
6·5 q, prostrednf z r. 1706. vazfcf 4 q a maly 50 kg
vaby z r. 1697. Pt·oti hlavnfm dverfm kostelnfm jest
hrbitovni sestihranna kaple z doby noYejsf, v nfz na
oltati jest veliky krucifix prace umelecke. Po stramich
oltafe jsou umele narovnane lidske kosti. Pfi teto , kostnici" odpocfva cesky spisovateJ P. Antonfn Kollifsky,
faraf L.-ky, zemfely r. 1867. Skola v L. byla zalozena
asi na pocatku 18. veku; I. 1875. stala se dvoutffdnf
a od r. 1883. jest trojtffdnf. - U L. V. kutalo se druhdy
borlive na stffbro. R. 1327. nalezely doly ony klasteru
Zdaru a davaly hojny uzitek. Hora. Peperek 669 m vysoka
(Bergwerk) dosud k tomu ukazuje. Dne 4. a 5. srpna
132!:!. bylo tu hrozne zemetfeseni, jfmz se mnoho stol
,
99
zasulo a dolov~n1 velice bylo tfm poskozeno. ~L. 1366.
daroval Zdenek z Ronova kostelu pfi klastefe Zdarskem
3 kopy grosu prazskych, jez mel rocne platiti Oto, hamernfk ve V. L. a jakY.s Leopold z uzitku najatych pozemku. Zaloziv pak v Zd'arskem kostele oltaf sv. Bartolomeje ustanovil tento Zdenek, aby se pfi nem co rok
cetla mAe sv. a zpivaly nespory, k cemuz mel se dostaviti
faraf neb rychtar z V. L. a rozdeliti vynos cinze, jiz tu
klaster bral, a sice takto: Za 20 gr. mel nakoupiti voskovych svfcf, z nichz meli 4 horeti na hrobce Ronovske,
3 pak na oltafi pfi msi sv. ; kazdy chudy v klasternim
spitale dostal 6 halefd a za zbytek mela se v Klastefe
vystrojiti hostina. R. 1470. koupil ryehtaf ~osenicky
velikou casf puste vsi Mlikovic od klastera Zd'aru za
nekolik malo kop grosu. Ve valee tficetilete a o postoupnost byla L. nejednou suzovaua nepratelskym vojskem,
nez podrobnosti o tom se uam nezachovaly - Ku katastr.
obci L. patti Samotin v. t. - Katastr L. V. vykazuje
2929 parcel s 193 majiteli, a sice 1259 j. 471 s. rolf,
245 j. 1298 s. luk, 160 j. 891 s. pastvin, 3 j. 1170 s.
zahrad, 343 j. 1108 s. lesii, 10 j. 1567 s. plochy zastavene a nadvoff, 353 s. piidy neplodne, 64 j. 442 s.
pozemku nepoplatnych a 5 j. 17 6 s. rybnfku, cehoz cisty
.
vynos cini 8012 zl. 58 kr.
Poznamka. Zpravy o kostelu a fare v L. podal s nevsedni
laskavosti diist. pan P. Jan Holik, tamni farat, zacei jsme mu
upfimne vdecni.
·
Mlyn Cerveny viz u Bukove.
Modlikov, katastr. i polit. obee na silnici PfibislavSlavetinske pi'i odbocce silnice Losenicke (545 rn n. rn.),
4 km S. od Pfibislavi, rna 36 domu obydl., 1 neobydl. a
283 obyv. Faron, poston a telegr. stanicf pfislusf Pfibislavi, skolu ma vlastnf jednottfdnf. v minnlem stoletf
chodili deti z M. do skoly Pfibislavske, Borovske, Senfeldske i Losenicke die libosti, az teprve I. 1787. zffzena
tu skolni svetnice a dosazen zvlastni ucitel, ac az r. 1822.
zrizena tu tadna skola. V 14. stoletf vedla pres M. od
~~
Habru na Pfibislav a Bohdalov knpeck~ stezka z Cech
do Moravy. Katastr M. vykazuje 1298 parcel s 61 majiteli, a to 512 j. 917 s. rolf, 115 j. 310 s. luk, 72 j.
105 s. pastvin, 1 j 88 s. zahrad, 159 j. 1148 s. lesu,
4 j. 51 s. plochy zastavene a nadvofl, 18 j. 1475 s. pozernku nepoplatnych a 1 j. 194 s. rybnfku, ceboz cisty
vynos cinf 3844 zl. 34 kr.
Novy Zild1· viz Radsfn.
Panskd bida viz Radostfn.
Pekelsky dvur viz Saza va.
Pe1·sikov, katastr. i polit. obec blfze silnice Pfibislav·
Slavetinske. 9 km S. od Pfibislavi, 578 m n. m. (u silnice),
rna 31 domu obydlenych, 1 neobydl. a 208 obyv. Faron,
skolon a poston patff Bat·ove. telegr. stanici rna v Pfibislavi. Katastr P. vykazuje 3:17 parcel s 39 majiteli, a
sice 179 j. 1483 s. rolf, 38 j. 224 s luk, 17 j. 1396 s.
pastvin, 1421 s. zahrad, 37 j. 1304 s lesu, 2 j. 114 s.
plochy zastavene a nadvoff a 10 j. 282 s: pozernku nepoplatnych, z cehoz cini cisty vynos 1165 zl. 3 kt•.
Polnicka, nem. Pelles, kat i polit. obec na hornfm
tokn Sazavy pfi zernske hranici pod Hamerskyrn rybnikern
ma 14J domu obydl, 3 neobydl a 1063 obyv. :farou
patrf Zdaru Zamku, postu a telegr. stanici rna v Zd'at·n
meste na Morave. Skolu vlastnj rna od r. 1863. ; pfed
tim byla priskolena k Zamku Zd'aru, ale jiz r. 1811.
pocalo v P. vyncovani, jez konal docbazejfci sem poducitel
ze Zd'aru i r. 1827. ztfzena tu samostatna podncitelska
staniee. L. uno. stala se skola dvoutffdnf a od r. 1884.
rna tfi ttidy. V obci jest cetnicka stanice, mlyny a pfla,
druhdy vsak tn stavaly 2 vysoke pece, v nichz se tavily
vyborne zelezue rudy z okoli dfevenym uhlfm, palenym
v blizkych lesfch. Vyrabelo se tu rocne 10.000 q kujneho
zeleza a 7 000 q litiny; pee pudlovaci a 9 kladiv sknjnovacfeh obrabelo dobyton surovinu. Prumysl ten zanikl
nedostatkern dopravnych prostredku. Ana lezf P.
v trati stezky Libecske, slusf pflvod jeji hledati v ~erem
davnoveku, a co cast zbozi blfzskeho klastera Zdarn
v
94
95'
a postou patti Velke Losenice, telegr. staniei rna v Pti~
bislavi. Na blizku stojf mlyn Tvrz v pekne poloze. UP.
byvala druhdy rozsahla belidla. Katastr P. vykazuje 387
parcel s 29 majiteli, a to 214 j. 1273 s. rolf, 68 j.
1579 s. luk, 42 j . 660 s. pastvin, 1224 s. zahrad, 39 j.
1521 s. lesd, 2 j. 138 s plochy zastavene a nadvoti,
10 j. 282 s. pozemkii l).epoplatnych a 163 s. · rybniku,
cehoz cisty vynos cinf 1633 zl. 99 kr.
Po1~ici, katastr. obec na levem brehu Sazavy 1 km
JV. oq Ptibislavi, ma l9 domu a 157 obyv. Polit. obci
patrf Volesne, faru, skolu, postu a telegr. stanici rna
v Pfisislavi. Dl'llhdy stavala tu valcha jircharska, nynf
test tu mlyn. Katastr teto obce vykazuje 182 parcel
S 19 majiteli, Z Cehoz jeRt 432 j. 1318 S. pozemku poplatnych, 2 j. 698 s. plochy za<tavene a nadvorf, 13 j.
1389 s. pozemku nepoplatnych, a cisty vynos cinf 2043 zl.
26 kr.
Preclik mlyn viz Sicudorf Cesky.
Pfibislav (nemecl{y Pfihislau neb Pfimislau), starobyle okresnf mesto na pravem brehu Sazavy 483 m n.
m., ma_L.j85 domii obydlenych, 3 neobydlene ut,.2607
obyvateltlparnf chram sv. Jana Kttitele patfi mezi nejstarsi chramy vychodnfch Cech, an staval jiz v 11 stoletf;
sem jsou pfifareny: Pofici (I km), Jablonna Nemecka
(2 km), Dobre (1 km), · Kerkov (2 km), Hesov (2 km),
Dvorek (1 km), Uhry (2· km), Hfiste (1 km), Ronov
(3 km), Nove Dvory (5 km), Volesna (4 km), Jablonna
Ceska (3 km), Modlfkov ( 4 km) Senfeld (4 km), a SamoUn (6 km) /l· jest sidlem obecniho titadu, okresniho
zastupitelstva, ' c. k. okres. soudu, c. k bernfho titadu
III tr , c. k. notarstvf, c. k. postovnfho a telegrafniho
titadu, spravy velkostatku Polenskeho a Ptibislavskeho;
dale jest tu spital pro 7 chudych. Overu napomahajf
okresnf hospodarska a obcanska zalozna, obchodu mnoho
silnic tu tistfcich a t JO vyrocnfch trhiiv a to: 1. v pondelf
po Jmenu Jezfs, 2. v prvnf postnf sobotu, 3. v tretf
postnf sobotu, 4. v patou postnf sobotu, 5. v tretf pon-:.
sdilela s nirn zhusta nepfiznive osudy. L. 1407. zahorel
Cenek z Lfpy, pan na Ronove a Letovicfch, hnevern proti
klasteru, odiial mu nasilyrn mnoho pozemktl a vyhnav
z P. delnfky osadil tamni hamry svym lidem vzdor
vsemoznemu odporu klastera. v husit.skych valkach schudl
nadherny klaster tak, ze rnu ze vseho zbozf nezustala
skoro nez P. Pozdeji presla v drzenf knfzete Maxmiliana
z Dietrichsteinu, ktery ji vsak 1. 1622. opet prodal khisteru Zd'aru. Vsak jeste tehoz roku nalezame ji v dl'Zenf
jakehos Vavfince Vysockeho, ktery se sticastnil zpoury
stavovske, a proto pti komisi konfiskacnf byl cttleho jmenf
odsouzen. Ve valce tficetilete utrpelo mesto Zd'ar casto
· i mnoho nepratelskymi pochody a rekvisicemj, procez
dana mu byla P. v nahradu. Vsak mesfane Zd'afstf ji
nepodrzeli, ale dali ji vz vdecnosti jakemus Seyskemu,
ktery bydlel tam ve Zd'ai·e v dome, kde se posud rfka
na "tvrzi"' a mesto casto zakladal penezi, v jednanf
s nepfatelskymi vtldci vydatne a vysledne se ho zastaval
a jinak je podporoval. L. 1710. zutil v Cecvach hrozny
mor, jemuz podlehlo tisice Iidf, ale okoli Zd'aru ostalo
tiplne usetteno a klaster Zd'ar ustanoven za hranici zdravutniho obvodu. Do P. byl poshin hrabe Clairfort ve
vlastnosti kralovskeho komisate, ktery mel vsem pffchozim
z Cech bez rozdflu osoby, slechty a stavu zabraniti
prfstup do Moravy. P. byla od knfz. Dietrichsteinu ptivtelena panstvf Polne. Uprostted tohoto stuletf zanikly
zdejsf hute a nynf vyrabf se tu pouze vapna as SOOO q
rocne. K P. pfislusf samota Hynkovec a na Dolnim
Hamru. Katastr P. vykazuje 2343 parcel s 167 majiteli,
a to 819 j . 423 s. roli, 410 j. 1370 s. luk, 75 j. 999 s.
pastvin, 6 j. 720 s. zahrad, 1527 j. 908 s. lestl, 9 j.
192 s. plochy zastavene a nadvorf, 61 j. 891 s. plochy
nepoplatne a 423 j. 943 s. rybniktl, cehoz ·cisty vynos
cini 9912 zl. 43 kr.
Pofecin (Porezin, Poricfn, Bfecfn, nem. Peesendorf),
katastr. i polit. obec na Losenicce 5 km V. od Pfibislavi,
491 m n. m:, rna 26 domu a 182 obyv. Farou, skolou,
,
91
96>
'a vypalen. Smrti .~izkovou rozlitostnenf a rozzureni Tabofi upalili ty, ktefi se na hrade · branili, na 60 lidu
branneho. Od panii. z Ronova koupil statek P. Hynce
Ptacek z Pirksteina, spojil ho so svym panstvfm Polnou,
dal poboreny hrad znova vystavcti, a kdyz byl opet
spustosen, jen nedostatecne opraviti. Ilynkova jedina
dcera Sofie provdala se za Viktorina 1. Kunstatu, syna
slavneho krale Jirfho z Podebrad, cfmz se P. i Polna
dostala v drzenf novemu rodu, az roku 14GH. prodana
Trckovi z Lfpy. Ten ale umrel jeW\ tehoz roku, a Viktorin koupp panstvf zase. L. 148G. prodnl Viktorin
statky sve Janu Bockovi z Kunsttttu a syn tohoto Hynek
Bo~ek Zajfmac prodal je I. 1515. rytffi Mikulasi mladsimu Trckovi z Lfpy. Tfm~ zpii.sobem presly r. 1538.
od J ana starsfho Trcky z Lfpy na Karla z Valdsteina,
skrze jehoz dceru Katefinu dostaly se r. 1553. venem
Zachariasi z Jindrichova Hradce. Tento Zacharias dal
z polovice sesuty hrad P.-sky strhnouti a vystavel na
jeho mfste asi r. 1560. maly uhledny zamek v slohu
renaisancnfm. Od dedicu jeho prodano panstvf konecne
l. 1597. Hertviku Zejdlicovi ze Senfeldu. -Rudolf Zeidlic
svob. pan ze Senfeldu, syn Hertvfkuv, na Polne, Ptibislavi
a Chocni, na jehoz zamku v Polne kral Fridrich na
ceste sve do Moravy nekolik dni meskal a tam dne
1. unora 1620. vyslance Moravske ptijal, ucastnil se
vzpoury stavu proti krali Ferdinandovi II. tfm, ze zdduje
se v PaffZi, odtud pfsemne jednanf stavii. odbojnych
schvaloval a navrativ se z Francie l. 1620. ve vojsku
neptatelskem za hejtmana slouzil. Procez vsecky statky
jeho jiz r. 1622. od kralovl:lke komory v pokute byly
ujaty a k zaplacenf vojska prodany, pak jeho pekne kone
a chrti 13. unora 1623. k potrebe cfsafe vzati byli .
Na zadost <ledicii. a sester jeho Anny, Marie a Estery,
provdane za Kristofa Pavia hrabete z Lichtensteinu, pfed
vyhlasenfm rozsudku mela konfiskacni komise provinenf
Zeidlicovo jeste jednou vysetfiti, sestram pak jeho Anne
a Marii melo na porucenf knfzete z Lichtensteinu z milosti
delf po Velikonoci, 6. v pondeli po sv. Janu Kttiteli,
7. v pond eli po sv. Mark6te, ~. v pondeli po narozeni
Panny Marie, 9 .. druhve pondeli po sv. Havlu a 10. v pondeli po sv. Ondteji. Skola byla tu nepochybne jiz v 15.
veku, jiste ale r. 1682. L. 1787 . rnela dve tfidy, nyni
rna 5 tfid s 3 pobockami. Pokracovaci skola prurnyslova
rna 2 ttidy. Z priimyslovych zavodu slusi jmenovati
pivovar, lihovar a vjrobu jernnych lihovych napoju, mlyny,
cihelny a znacny tkalcovsky prumysl. - Jako u jinych
osad nelze se i u P. dopatrati puvodce neb piivodniho
jmena. Tu, kde na skalnate vysine stavala od nepameti
osada, ano lze z nalezu starozitnych souditi az na dobu
pohanskou, vystavel za casu krale vaclava I. bohaty
vladyka Pfibislav, purkra b1 na Moravskem brade Vevefl,
tvrz, jez dle nej byla pojmenovana, a od te pfezvana
je!lt i osada. Tvrz tato byla zalozena na ochranu sfibrnych doh1 a podporu horniku, kteti tu v okoH i dale
v okresu hojne kutali po stfibfe. Statky Ptibislavovy
sahaly v Cechach az za Nemecky Brod a. dany hyly
venern dcefi jeho Alzbete, kdyz se byla provdala za
Smila z Lichtenburku . Tento rozdelil r. 125]. desatky
svych stfibrnych doHl. klasterum Sedlickernu, Z<farskemu
a Hradistskemu. Hornictvi provozovano za Lichtenburkii
pilne, tak ze Smilovi synove vydali zvlastni tad hoFDi a
zfidili v P., ktera vzrostla jiz na rnestys, zvlastni baiisky
soud. V l. 1250-1260. dostala se P. v drzen1 bratra
Srnilova Castolova z Ronova. Svnove tohoto Hetman
(Hynek) a Cenek spravovali nejp.rve spolecne dedictvi
otcovske a sidleli zprvu spolecne na P. ; pozdeji odstehoval
se Cenek na Rouov a Hetman ostal na P., odkud se
i z Pfibislavi nazval. Cenek zemfel bezdetek a Hefmanuv
syn Hynek, zdediv oba brady, usadil se na Ronove.
Z jeho potornku zaloZil Zdenek z Ronova 1. 13~9. v kostele P.-skern troje kaplanstvl, Eliska, rnanzelka Josta
z Ronova, rozena ze Svarnberka r. 1399. jedno a Smil
z Ronova tez jedno. Hrad P .-sky spravovan potow od
purkrab1, az byl due 11. fijna 1424. od husitil dobyt ·
,
98
99
po 20.000 zl. byti dano. Avsak byln jim dany pouze
podfly po otci po 5.000 kopach mfs., jakoz i tretina
vsl poziistalosti. Mimo to dotcenym sestnim a jejich
matce Markete, vdove po Hertvfku Zeidlicovi, rozene
Zarubove z Hustifan, k vyzive jejich z milosti. udelena
byla pohledanosf jejich v 17.000 zl. ze statkii Zeidli({ovi
konfiskovanych. ~ K 8tatkum Rudolfu Zeidlicovi konfiskovanyrn nalezel statek Polna, jehoz nejvetsf cast lezela
v Pribislavsku a Choteborsku, totiz: brad pusty Ronov,
zamek a rnestecko Pfibislav, mestecko Borova, Sr>inhof,
Dvorce, Poricf, Cachotfn, Jablonna Nelllecka a Ceska,
Volesna, Bukova, Saza va a hamr, Peklo, Velika Losenice,
Nove Dvory, Veprova, Chtiste, Dobra, Kerkov, Sicndorf
na horach (Oesky Sicndorf), Ottendorf, Modlfkov, Sumfold, Perslkov, StHzov, Hajek, Sobinov, Malochyne,VKfive,
Markvartice, Nova Ves pod rybnfkem Sobinovskym, Zdirec,
Mala Losenice a Poi·ezfn; tez sedmero podacf kostelnfcb
8 dvory popluznfmi, mlyny, pivovary, horami stffbrnymi,
osadami v Polensku a jinym pfi8lusenstvfm, jak to L 1507 .
Hertvfk Zeidlic, otec Rudolfuv, od Joachyma Oldricha
z Hradce za 119.000 kop mHi. koupil. Toto panstvf za
156.248 kop mfs. odhadnute prodano bylo za 150 000 zl.
kardinalu Frantiskovi knfzeti z Dietrichsteinu, biskupovi
Olornouckernu pod cenou odhadnf za verne a vydatne
sluzby cf8afi prokazane. - J ako jina mesta stihaly i P.
caste a zhoubne pozary, jimiz pfislo na zmar mnoho
pamatek historickych i umeleckych . Poslednf pozar 8tihl
P . r. 1767 ., po nernz ostalo jen nekolik dornku na S.
8trane namestf neporusenych. Nejstarsf budova rnesta
jest seda kostelnf vez 8 gotickyrni okny a peknyrni kruzbarni. Ohrazena byvala vy8okou zdf, ktera obklopovala
kostel, hrbitov i farnf budovu. Ko8tel druhdy goticky
byl prestaven r. 1753., rna celkern raz 18. stoleti a nechova zvlastnfch parnatek . Nepochyhne vzal ph zmfnenern
pozaru velikou skodu, ana i fara lehla tehdy popelern.
Htbitov kolern ko8tela byl zrusen a prenesen za rne8to
na S. 8tranu. - Na V. pd kostela vystupuje teren trochu
dale do udolf, tvore tu do8ti pfikte 8klanejfcf 80 uzlabinu,
kudy vede cesta k rece. Na trto skalnate vy8ocine., jez
nese hrde j)lleno Vysehrad, 8tltval druhdy brad P-8ky 8e
svou hlasnicf, a na 8kale trochu vyse byla rozlozena
bospodarska stavenf V tech mf8tech, jak jiz feceno, dal
Zacharias z Jindrichova Hradce vystaveti novy brad.
Zakladni jebo tvar jest ctvercovy n. Hilt elva dvory. Prvnf
jest dosti prostranny, avsak bezo vsoch arehitektonickych
ozdob jako vsecka ctyfi zevnejsf pl'i\colf, a byla snad
pozarem r. 1767. starSf renesancuf stavba poskozena,
pak narycblo opravena a 1. 184 7. jeste spesneji pfe8tavena; druby dviir vyl{azuje ale zbytky gal erie nynf az
na jednu stranu uplne zastavene, kterou tvofily pelme
sloupy italske. Za casu Rudolfa II. prozkoumaval na
rozkaz dvornf komory krajinu P-skou az k Polne a Jiblavi kutnoborsky hormistr Lazar Erker, ktery tu shledal
sice velike poklady stffbra, nez k dolovani nedoslo, dflem
ze doufali stavove cestf velikych vysledkii na alcbyrnii,
dflem ze si dobyl r. 153;J. pan z Valdsteinu svobodne
kutanf na Ferdinandu I. v boracb u 8V. Katefiny a osvobozeni ode vsech desatkii na sest rokii. Ale dolovanf
dalo se tak vabave a nedbale, ze se dobyvalo stffbra
velrni malo a Valdstein necbal doly zaby ope tv zaniknouti.
Ku katastr. i polit. obci P. nalezeji dediny Cejktw mlyn,
Dvorky, Uhry a Hesov (Schoenbrunn), oblfbene vyletniste.
Katastr P. vykazuje 2125 parcel 's 371 majiteli a sice:
1250 j. 1132 s. roli, 192 j. 1023 s. luk, 79 j. 1092 s.
pastvin, 13 j. 264 s. zabrad, 96 j. 1149 8. lesfi, 22 j.
172 s .. plochy zastavene a nadvotf, 476 8. pfidy neplodae,
61 j. 762 s. pozemkti nepoplatnych a 2 j. 854 s rybniku
s cistym vynosem 9090 zl. 71 kr.
Radostin, ves pfi temeni Sazavy a Doubravky 650
m n. m., 11 krn. SV. od Pfibislavi, rna 82 d()mfi a 549
obyv. Katastr. i polit. obec R. patri farou Vojngvu Mestci,
poston Krucemburku a telegr. stanici rna v Zdirci. Az
do r. 1822. byl R. pfiskolen Voj. Mestci, nacez zffzena
tu exponovana poducitelska stanice, z nfz utvotena 1.
,
100
101
1839. sarnostatna skola, jez jest nynf dvouttfdnf. V okoli
jsou bohata loziska raseliny, jfz se tu druhdy vyrypovalo
pres rnilion cihel rocne, rnajfcf rozlohy 150 jiter. V blizkern lese stavala druhdy ves Lhota, ktere se ptipornfna co puste jiz r. 1493. Bocek z Kunstatu, teceny Zajfmac, prodall. 151}. potok Lbotecky tekoucf mezi R. a Voj.
Mestcern klasteru Zd'arskernu. R. 1622. jrnenuje se R. rnezi
zbozfrn, jez koupil teceny klaster od Maxrniliana knfzete
z Dietrichsteinu. SV. lezf sarnota Panskd Bida, na JV.
rybnfk Velke Ddfsko (Zd'atko) 616 rn n. rn. L. 1480.
koupil Viktorin knize Munsterbersky, vsyn krale J~fiho z Podebrad, pan na Polne, od klastera Zd'aru kus bazinateho
lesa, na jeboz rnfste dal udelati veliky rybnik, a zavazal
se odvadeti pfi jeho lovenf klasteru 20 kop kapru.
Protoze se vsak kazdeho roku nelovil, rnohl si klaster
vyvoliti, bud' ze dostane rocne 5 kop ryb, neb tolikez
sttfbrnycb grosuv, z ceboz patrno, ze se osazoval rybnfk
onen na ctyti borka a ryba ze byla za gros. R. 1622.
postoupil knize Maxrnilian z DietrichSteinu onen rybnfk
klasteru za nektere vesnice na Morave odtriene od panstvf
Zd'arskeho. Katastr. obce. R. vykazuje 666 parcel s 90
rnajiteli, a to 342 j. 785 s. rolf 211 j. 426 s. luk, 84j.
460 s. pastvin, 1 j. 532 s. zahrad, 1188 j. 1359 s. lesu,
5 j. 238 s. plochy zastavene a nadvoti, 22 j. 169 s.
pozernku nepoplatnycb a 1240 s. rybniku, cehoz cisty
vynos cinf 5234 zl. 87 kr.
RadSin, Racin if. Hradcin tez Nov!} Zd:dr, ves na
silnici, z Pfibislavi do Polnicky, 10·5 krn SZ. od Ptibislavi, rna 16 dornu a 165 obyv. Katastr. i politic. obci
a skolou patti Veptove, farou a poston Velke Losenici
(6 krn) a teleg. stanici rna v Pfibislavi. Ph obci jest
popluznf dvur a rnyslivna.
Ronov, ves a zficeniny .hradu na pravem btehu
Sazavy pfi u~tf Losenickeho potoka, 2 krn JVV. od
Ptibislavi, 507 m n. m., patrf katastr. i polit. obci a
skole Hfisti, faru post. teleg. stanici rna v Pfibislavi.
v obci jest mlyn, druhdy papfrna, skrobarna a tovarna
na cukrovinky a hroznovy cukr, ktere se daleko rozvazejf. -- Hrad R. vystavel okolo r. 125J. Cenek z mocneho kmene Hronovcil. ; synovo jeho Herman a Cenek
drzeli krajinu zdejsf v letech 12Hi3- liH4. sidlfce nejprve
na starsfrn hrade Pfibislavi. Po Allll't.i ot.cove ostal Herman
v Pfibislavi a Cenek usadil so na H.. Se sousednfrn
Zd'arskym klasterern na Morave, jnjil byli zalozili Smil
a Bocek z Kunstatu, mfvali Hronovci cnHte spory zvlaste
o rneze. L. 1357. smluvili se Zclonck n Castolov z Ronova s opatem Zd'ars]{ym, aby lesy od vsi Hadvanova
neb Radvance, po nfz nynf ner.byva ani atopy, az k Sazave pfipadly klasteru. L. 1407 . odiwl je klasteru Cenek
z Lfpy a s nimi i 5 harnru, jez obsadil svyrni delnfky.
Tuzsf spor mel Hynek z R r. 1412. s Erbardern z Kunstatu, v nemz ztratil nejen vsecky sve statky, nybrz
i osobnf svobodu; by I totiZ zajat a uveznen, i vykoupil
se j~n tezkymi zavazky. Dne 'l. ffjna 1422. byl brad
od Zizky utokern vzat a obsazen. Pani z R. prodali spustoseny brad, kdyz se bo byli r.ase zrnocnili, slavnemu
Hynkovi Ptackovi z Pirksteina na Ratajfch a Polne, ktery
ho dal opraviti a spravovati od zvlastnfho purkrabfbo.
Jeste behem 15. stoletf byl hrad znovu napaden od nepfatel a stfelbou hrube poskozen, nez i tuto pobromu
pfetrval a byl jeste r. 1515. uplne zacbovalj. Ale jiz
r. 1540. byl pust a rozpadaval se od te doby v zffceniny.
Ptacek z Pirksteina spojil statek R. se svyrn zbozfm
Polenskym, k nemuz nalezf az posud. Od r. 1600. sdilel
osudy mesta a bradu Pribislavi. R. 1711. prodal klaster
Zd'arsky ves Pocatky u Obotebore a koupil statek R.,
drzel ho ale pouze do r. 1727. Cenek II. z R a Letovic
vystavel tu r. 1381. peknou kapli Nanebevzetf Panny
Marie.
Samotin, nemecky Lettendorf, nova osada u Senfeldu v. t.
Samotin, . samota u velke Losenice pfi same branici zernske na upatf Peperku.
Sdzava Dolni, v niz jest od r. 1790. priv. evan·
,
..........
103
102
5 j. 496 s. plochy zastavene a nadvoff, 28 j. 1068 s.
pozemku nepoplatnych a 2 j. 372 s. rybniku, coz dava
rocne 3602 zl. 6 kr. cisteho vytezlm.
Stribrne Horky viz Horky Htfibrno
Svetnov, katastr. i polit. oboe na silnici z Polnicky
ku S ., 612 m n. m., 16 km. SV. o'l Pfibislavi rna 129
domu a 872 obyv. i jest t.udi~ nPjvotHI VAukovskou obci
Pfibislavska. Farou patf[ Z{unlo~ ;l;d'tlru, poston Krucemburku a telegt· stanici m:i vo ;f;d'ilru Mcste. 0 zdejsf
skole se vi, .ze tu by Ia jiz r. I HI 0., vyueovano tu vsak
davno predv tim · jako ve VRech obdch patl·fcfch klasternikum Zd'arskyrn; r. I>-~7f>. byla rozslhma o druhou
tfidu. U S. lezf Synlctw ml;1n na Cikhftjsk6m potoce. S milezel mezi zho~l kltiStem ~<Iitru, pfesel pak v drzeni
knizete Maxmiliana z DietrichSteinu a ten prodal ho r .
1622. klasteru zpet, an tvoril case panstvf Vojnova Mestce.
Katastr S. vykazuje 1684 parcel se 177 majiteli, a to
1832 j. 1035 s. pozemku poplatnych, 1596 s. pudy
neplodne, 9 j. 877 s. plochy zastavene a midvoti, 41 j .
14H4 s. pozemku nepoplatny ch, z nichZ 9 j. 980 s. plochy
zaRtavcn (l a nadvoff, coz da va 5909 zl. 57 kr. cisteho
gelieka skola, pastorat a rnodlitebna, tvoff se Sazavou
Hornf jednu obec
Sdzava Hm·ni, katastr. i polit obec na fece Sazave tl·5 krn V. od Pribislavi, 508 rn n. rn , nul. 71 domu
obydlenych, 1 neobydl. a 513 obyv. Farou a po ston patff
Velke Losenici, telegr. stanici rna v Pfibislavi. Skola
jednotfidnf byla tu zalozena dne 12. prosince I. 1826.
- L. 1426. byl Sazavec ze Sazavy svedkem a rukojnfm
Janovi fecenemu Vojna z Mestce pfi zapisu vena manzelskeho. R. 1481. uvadf se Petr Hamernfk pod S.,
jehoz potornci, fecenf Hamernfci z Hamru, postoupili
l. 1562. tvrze a dvora popluzniho s rekou Sazavou Katefine z W aldsteina na Telci. Po billohorske bitve spojen
byl statek S. s panstvimPolenskyrn. - K S. pfislusi Pekelsky drYur, Hufsk,y drn~r a Kopanina, na same hranici
Moravy pak Cehomez, dva domy osady polozene na pude
markrabstvf. Katastr obce vykazuje 107 4 parcel s 87
majiteli, a to 572 j . 1337 s. rolf, 168 j . 910 s. luk,
162 j. 560 s. pastvin, 6 j. 228 s. zahrad, 295 j. 1061
s. lesd, 6 j. 1460 s. plochy zastavene a nadvoff, 1226 s.
pudy neplodne, 38 j. 1080 s. pozemku nepoplatnych a
784 s rybniku s cistymv vynosem 4081 zl. 22 kr.
Spdleny mlyn viz Senfeld.
Strz mlyn viz Stdanov.
Strzanov cili Stfizanov, katastr. i polit. obec na
ffsske silniei SVV. od Pfibislavi, rna 70 domu obydl.,
2 neobydl. a 434 obyv. Farou patfi Zamku Z<Iaru, postu
a telegr. stanici rna v Z<Iaru Meste, obe na Morave.
Kdy tu byla skola zalozena, nelze urcite udati ; nyni
jest dvoutfidni. S. rna jmeno od blfzkeho velikeho
rybnika St1·ze, pod nimz lezf mlyn stejnojmenny. R. 1466.
uvadi se ~ezi vesnicemi, jez tvorily nevelike tehdy jmenf
klastera Z<Iaru, a r. 1622. rnezi temi, jez byly prodany
opet temuz· klaseru. S nalezi Hynkovec pi'i same hranici
zemske. Katastr obce S. vykazuje 839 parcel s 85 majiteli, a to 532 j. 834 s. rolf, 209 j. 1118 s. luk, 52 j.
571 s. pastvin, 1 j. 611 s. zahrad, 55 j. 378 s. lesu,
vyte~ku.
f$...ynkUv mlyn viz Svetnov.
Senfeld (Schoenfeld), lidove Sumfeld, katastr. i polit.
obec na planine 4 km S. od Pfibislavi, f>21 m n. m.,
rna 81 domu a 589 obyv. Faru, post. a telegr. stanici
rna v Pfibislavi, skolu od nepameti vlastnf, .a ta jest
nyni dvoutffdni. Starobyly kostel sv. Mfchala, zalozeny
nejspise od nemeckych baveri'l., nalezel v 12. stoletf
k •.dekanatu N emeckobrodskemu a byl jeste r . 1350.
farnfm, nyni jest filialni k Pfibislavi. Na starem veznfm
zvonu spatfuje se sv. Jan s kalichem tak velikym, ze
pfevysuje znacnc cele jeho poprsf. K S. patfi Zddusni
a Spdleny mlyn na Borovske!Jl potoce a samoty Dolni
Dvu1· a Samotin. ,J. od S. prostlr:i se ~izkovo pole
527 m n m., kde dne 11. rfjna 142·-1-. Jan ;f;izka z Kalicha, slepy vlidce Taboru, chystaje se dobyti pevne
\
,
104
105
Pfibislavi, hrdinny zivot svfi.j dokonal. Mfsto ono ostalo
,po staletf nezorano, az je r. 1862. koupil Dr. Julius
Gregr a daroval je prazskemu telocvicnemu spolku Sokolu,
nacez~ tu byl postaven veli~y pomnfk prave na mfste,
kde Z!zka zemfel morem. S. jest puvodistem ceskych
panii Zeidlicii ze S , kteff drzeli ve vychodnfch Cechach
rozsahle statky. Ty byly l. 1622. skonfiskovayy knil.
komorou Rudolfovi Zeidlicovi svobod. p. ze S., synu
Hertvfkovu, panu na Polne, Pfibislavi a Chocni,_ pak
prodany kardinalu knfzeti z Dietrichsteinu. Katastr S. vykazuje 2055 parcel s 103 majiteli, a to 1215 j. 1263 s.
rolf, 178 j 976 s. luk, 227 j. 352 s. pastviy, 1 j. 1170
s. zahrad, 238 j . 257 s. lesu, 9 j. 198 s. pozemkii zastavenych a nadvoff, 4 7 s. ·pudy neplodne, ;16 j. 745 s.
pozemkii nepoplatnych a 3 j. 266 s. rybnfkii, vse s cistym
vytezk~m 7718 ~l. 52 kr.
Sicndo1j Cesk.1J cili na H01·ach (Bohmisch Schutzendorf, Villa Sagitarii), katastr. i polit. obec po strani
praveho bfehu Sazavy f> km SZ od Pfibislavi rna 20
domii a 1 18 obyv. Faru a postu rna v Pohledu okresu
Nemeckobrodskeho, telegr. stanici v Pfibislavi, skolu
vlastnf jednotfidnou od r. 1879. Kaple sv. Katefiny, .
zalozena nemeckfmi haveri 454 m n. m., pfipomfna se
jiz r. 1350. K S. patff mlyny Preclik na Borovskem
potoce a Stukheil, byvala pucherna na Sazave, ktera tu
tece velikymi zakruhy. S. nalezel na pocatku 17. veku
Rudolfu Zeidlicovi svob. panu ze Senfeldu, ktery se
ticastnil silne zpoury proti krali Ferdinandu II., zacez
mu byly vsecky statky skonfiskovany a prodany knfzeti
Frant. z DietrichSteinu. - 0 bohatych zdejsfch dolec-h
jest znamo, ze jsou castf rudonosneho titvaru tahnoucfho
se z Moravy k Pfibislavi, Nemeckemu Brodu a Hofe
Kutne, a ze tu bylo jiz v 10. stoletf d'()Iovano. Revnivosf
mezi Moravskymi a Ceskymi hornfky byla pficinou nejedne krvave sriitkY:. a casto vpadli Moravane, ba i Uhi'i
pry loupezive do Cech, zahnali zdejsi havefe a kutajfce
pilne odvazeli bohate rudy za hranice, ac nelze v te
pffcine vsemu veriti, co o tom vypravuje kronikaf Hajek
z Libocan. NemeCti hornfci usazovali se hojne v teto
casti Cech a zalozili tu mnoho vesnic, jichz nemecka
jmena dosud svedcf o svem piivodu. U S a Stffbrnych
horek byly pucMrny i tavirny, a voda Dorovskeho potoka
i Sazavina dobfe slouzila k drobenf a pranf rud, o cemz
svedcf dosud mnobe baldy, jez se uynf rozvazeji ku
sterkovanf silnice vedoucf z Pfibislavi do Nem. Brodu.
Nejtezsf ranu zasadily zdE>jsfm doh'lm valky husitske.
Kalisnfci nenavideli horyfky co Nemce i co katolfky,
a kdyz 1. 1422. porazil J';izka Sigmunda u Nem. Brodu,
vedlo se zle i hav6h'im pfi nem stojfcfm, procez tito
mnoM stoly sami zavnleli a zasypali, doufajfce, ze se
budou moci po ukoncenf valky opet ku praci navratitL
Nadeje tyto splnily se vsak jen castecne a prace konany
v menSfm rozsahu, kdyz I. 1472. vpadli Jihlavstf opet
loupezne do Cech a pferusili je nanovo, az jim zahribna
valka tticetileta udelala nadobro konec. Lazar Erker ze
Sreknsteinu podal r. 1581. zpravu Ceske kralovske komofe o techto dolech, v nfz pravf, ze pry jiz v 13. veku
chovali se ncmeCU hornfci tak zpupne a lehkomyslne, ze
zpusobovali okolnfmu obyvatelstvu velikych skod, nacez
se toto pozdvihlo a jednfm dnem vsechny hornfky vyhnalo,
novym pak pracem v dolech vsemozne pfekazelo. Erker
naler.l mnoha stolova tistf zarostla vysokymi stromy,
z celto:t. lze souditi o davnem opustenf, doznava vsak,
ze jsou tu bohate rudne zfly takofka na dni. Za Marie
Terezio pocalo se tu opet pracovati, nebot dana byla
prednosf zd(ljsfm dolilm pred Kutnohorskymi, ale pro
nedostatol< JHliH3z bylo dolovanf opet zastaven<1. - Hloubka
dolU. neprnsalmje tu 40 m, a uvazf-li se nedostatecnosf
stareho dolovanf bez trhacfho prachu a strojii odvodiiovacfch, lze mfti dfivodne za to, ze byla jen nejvrchnejsf a
tedy nejnepatrn<·jsf jejich casf prebrana. Nedavno prozkoumane stoly: Rozina pod sv. Katefinou, Hlavnf a
Kralovska u Strfbrnych Borek a Pekelska u Sicndorfu
ukazaly tak mocn6 a bohate rudne zfly, ze by se dolo.t
1'06
van! beze znacneho mtkladu opet dalo zavesti s nepochybnym uzitkem, cemuz by nemalo prospely teka Sazava,
blfzkost zelezne drahy a ptfznivy novy hornf zakon.
Katastr S. vykazuje 581 parcel s 56 majiteli, a to 384 j .
141 s. rolf, 90 j. 1566 s. luk, 45 j. 484 s. pastvin, 3 j .
734 s. zahrad, 60 j. 1066 s. lesu, 3 j. 1010 s plochy
zastavene a nadvotf, 21 j. 1568 s. pozemku nepoplatnych
a 1 j. 1§7 s. rybnfku, coz dava Cisteho vyno'su 2709 zl. 80 kr.
Skr·lovice c. Skrdlovice, katasJr. i polit. obec podel
zemske silnice z Chotebofe do Zd'aru, 15 km SV. od
Pfibislavi, 657 m n. m., tedy nejvysSi ves v okresu, rna
109 domu ·'a · 778 obyv. :Faron patfi Voj~ovu Mestci,
poston Krucemburku, tEllegr. stanici rna ve Zdfrci a skolu
vlastnf o 2 tffdach od r. 1822; pr!e byly S. pfiskoleny
Svetnovu. - S.; patfily klasteru Zd'aru, nacez pi·esly
v drzenf rodiny DietrichSteinske, az je l. 1622. knf.Ze
Maxmilian temnz klasteru zpet prodal. R. 1457. patfil
rychtar S-c~y pod rychtate Vojnomesteckeho; l. 1466
uvadejf se S. mezi zbozfm, jehoz dl'Zenf kral Jiff Pode• bradsky potvrdil klasteru . Ku konci minuleho stoletf
pfesly koupf opet v majetek DietrichSteinu a byly spojeny s panstvfm Polnou. Katastr S. vykazuje 938 parcel
s 125 majiteli, a to 464 j . 732 s. rolf, 2p9 j. 1018 s.
luk, 46 j. 317 s. pastvin, 2 j. 20 s. zahrad, ' 186 j 722 s.
lesu, 6 j. 1293 s. plochy zastavene a nadvoff, 714 s.
pudy neplodne, 30 j. 667 s. pozemku nepoplatnych a 1 j.
128 S.Jybnfku, VSe S cisty~ vynosem 3655 zl. 7 kr.
Stukheilsky mlyn viz Sicndorf.
Tvrz mlyn viz Pofecfn.
Uhry, samota pffslusna Pfibislavi (3 km ·z.) pod
horou Jencem 549 m vysokou.
Utin (Ottendorf, Villa Otonis), katastr. i polit obec
na levem bfehu Sazavy, 4 km SZ od Pfibislavi, 512 m
n. m., rna 16 domu a 136 obyv. Faron a poston patff
Pohledu v okresu Nemeckobrodskem, skolou Ceskemu
Sicndorfu a telegr. stanici rna v Pfibislavi. Geske jmeno
Utfn jest puvodu noveho, nebot jeste v 17. veku setka-
107
vame se pouze s jm6nem Uttendorf; zalozen pak by!
v davnovelm od nemockych horn!ku, kteff tu na blfzku
dolovali po sti'fbre. Slwpina doH\ Utfnskych jest rozsahlejsf, nez doly u C. Sicnrlorfu a nepochybne i starSf,
druhdy pak dobyvnly He tu rudy velmi bohate. Od U. na
V. rozlozeny vrch Poporek jost p0111nfkem stare cinnosti
havffske, nebof jo~o~L t.u ollronma spousta bald a ustf
stolovych por<mtlydl Htt~rymi illHY. Po<l Lyto haldy a sachty
vedou ponzo dvc i'itoly, kromtl nichz mamy jsou jeste
stola Cerveny conk, pak B(l:l. volsl\lt a Uttendorfska stola,
kter~ t.vofi :~.vlaHtnf skupinu v tornto odd!lu. Na haldach
nalezeny byly vzory rud: lo~Lcucc olovcn6ho, blejna cinkoveho, kyzu zele:m6ho a rudy niklov~ . Dobyta zde ruda
byla odvazena do tavfren, z nichz jedna 8tala blfze Dolnfho dvora a druha pod Poperkem. Nynf nent po nich
pamatky, any byly nejspfse I. 1624. "!- !idem Zizkovym
zniceny; jen hojne strusky ukazujf dosud, ze tu rlruhdy
stavaly. Od Dolniho dvora byly jeste pfed nekolika lety
odvazeny strusky co sterk na silnici. Krome strusek lze
nalezti i kusy klejtu oloveneho, ktery nemival druhdy
zvJastnf ceny a nebyl 8 velikou pili spracovan, nebof se
nalezajf na spodnf jeho· strane zrnka cisteho stf1bra az
zvici hrachu. Kde se dl'llhdy rudy cistily a v stoupach
tloukly, stojf nynf mlyny. Doly Vtinske zkvetaly a zanikly zaroven s doly u Ceskeho Sicndorfu, nikoli vsak
z nedostatku rud, nybd spustoseny vfavou valecnou.
0 tom sverlcl mimo stare listiny i stoly, ktere nynf byly
otevreny. Zde nalezla se stara prkna na chodMch, vodovody a ncdokonana prace v ortech, kterou posledne
pracujicf hornici zacali, ale pfepadeni nepi'ftelem museli
ostaviti. Na sachtach zapustenych na tyto stoly nalezeno
pri jejich rozvazenf velmi mnoho homickoho nacinf. Te
chvfle nalezejf doly tyto banskemu inzenyru J. Honigrovi
've Friedenavo, ktery se velmi, ac bezvysledne, pricinoval
o novy jich rozkvet. Katastr teto obce vykazuje 302
parcele 8 24 majiteli, a to 30G j. 12 20 s. rolf, 56 j.
943 s. luk, 53 j. 1059 s. pastvin, 2 j. 1288 s. zahrad, 130 j.
-11( t ~
108
1134 s. lest1, 2 j. 275 s. plochy zastavene a midvoti, 32 s.
pudy neplodne, 15 j. 1146 s. pozemku nepoplatnych a 1 j.
558. s. rybnikii, cehoz cisty vynos jest 2149 zl. 21 kr.
. Vep1~ovd c. Veprove, pohorska ves na silnici z Pfibislavi do Polnicky, 7.5 km SZ od Pfibislavi, 625 m
n. m., rna 63 domu a 492 obyv. Katastr. i polit. obec
V. patfi farou Borove (g km), skolu rna dvoutffdnf vlastnf,
postu ve Velke Losenici a telegr. stanici v Pfibislavi.
Samota Jou1·ek pod horou Henzlickou (690 m n. m.)
a mlyn Vepfik pod Novym rybnfkem (604 m n. m.) lezf
na blfzku. V. nalezela druhdy panstvf Pribislavskemu.
R. 1784. vystavena byla ve v. skola 0 jedine svetnici
slouzici za ucebnu i byt ucitele, ac tu bylo jiz drive
vyucovano pokoutne. R. 1800. vystavela obec jeste jednu
mfstnost ze dteva, aby se mohly dftky pohodlneji uciti,
avsak jiz l. 1815. byla nucena postaviti novou skolu
z kamene. Kdyz pak byla r. 1822. osada Racfn ptiskolena
k v., musela byti skola :t:ozsffena, coz provedeno r. 1834.
a tehdejSi vrchnost nesla velikou cast nakladu. L. 1885.
byla rozsffena o 2. tridu. Ku katastr. obci V. nalezi tez
Radsin v. t. Katastr V. vykazuje 1651 parcel s 93 majiteli, a to 837 j. 360 s. rolf, 284 j. 752 s. luk, 57 j.
1597 s. pastvin, 2 j. 871 s. zahrad, 1.949 j. 882 s. lesu,
8 j. 628 s. plochy zastavene a nadvotf, 46 j. 1257 s.
pozemku nepoplatnych a 13 j. 645 s. rybnikii, coz vse
dava cisteho vynosu 9732 zl. 59 kr.
VoJnuv Mestec c. VoJnin JMiiniehsberg), mestys na
fis. silnici z Chotebote do Zd'aru 585 m n. m., rna
191 domu obydl., 2 neobydl. a 1270 obyv. Fara a¥skola
V M., posta v Krucemburku a telegr. stanice ve Zdfrci.
K fate diecese kralohradecke, vikariatu Polne a patro. natu knezny Clam-Gallasove ptifateny jsou: Hut (3 km),
Karlov (4 km), Radostfn (3 km) a Skrlovice (3 km),
Chram Pane sv.v Ondteje ap. uvadf se jiz l. 1350. co
filialnf klastera Zd'aru, jehoz mnicby zde usedlymi byval
spravovan ; po zrusenf klastera stal se lokalii r. 1.784. a
od r. 1856. jest farnim. Novy hfbitov zalozen byl r.
109
1884. a na nem vystavela pi. Josefa Lamberska I. 1885.
peknou kapli sv. Antonfna Poustevnfka. Skola jest tu od
dob nepametnych, nejspise zalozili ji zd'afSti mnisi jiz
v 15. stoleti j r. 1676. mcla jiz svetskeho ucitele a stavala na mfste nynejsi fary. Na pocatku 19. veku stala
se dvoutffdnf a r. 1891. povolena jest trfda tfetL Vyrocnf
trhy odbyvajf se tu 4 a to 1. drnhou stredu po sv. 3
Kralech, 2. ve stredu pted nodi\lf Smrtelnou, 3. ve stfedu
pfed sv. Bartolomejem a 4. 111t sv. Simona a Judu. Pfi
obci jsou 3 rnlyny a pila. V. M., druhdy samostatne
panstvi, nalezf k nejstarsfm osadnm Ceskym, ac se puvodni
jeho jm eno nezachovalo. Leze v trati stezky LibMske
mival nepochybne dfevenou tvrz, jez rozkotana byla v 10.
veku pfi Ioupeznern vpadu Uhru do Cech, nacez byla
vystavena z tvrdsfho staviva. Urcitych zprav marne teprve
z r. 1293. an dne 14. cervna obnovil kral Vaclav II.
nadanf klastera Zd'aru z r· 1273. a ustanovil, aby poddan! tehoz nebyli dele souzeni kral. ufedniky aniz
v Brne, alev Cechove aby byli souzeni ve V. M. a Moravane ve Zd'afe Ufadem klasternfm . Kdyz r. 1331. valcil
Jan Lucembnrsky proti vevode rakouskemu, osvobodil
pozemky ldastera na 3 mlle vukol a tedy i V. M. vsech
dan! i davek. Hoku 1368. byly upraveny hranice mezi
zbozfm pana Jindricha z Lipe a klasterern, pfi cemz
si pan ,Jindhch vymfnil v lesfch pravo honby. Pfi roce
1426. nalozame na tvrzi V. M. Jana feceneho Vojnu
z Mestco, po nem~ tyz nosf jrneno. Ten zapisuje dne
5. rtjna svo manzelce vena 500 kop na svem zbozi
v Mcstci i rm tvrzi s ptfslusenstvfm, na Rdostfne, Skerlovicfcb, Lhote a j., cemuz byl svedkem ·a rukojmim
Sigmund r. Honova, Vanek z Opatova, Sazavec ze Sa~avy a Nacek r. Petrovic. Kdyz byl r. 1422. klaster
Zd'ar od kalisnfku spalen, scvrklo se jmenf jeho tak, ze
byl nucen 1. 14:)7. prodati V. M. panu Mikulasi z Buchova (snad z Bukove) a jeho dedicum, pti ceinz si
vyhradil pnivo pfedlmpnf. Syn tohoto Mikuhise Zbynek
postoupil pak V. M. Janu Bockovi Zajfmaci z .Kunstatu.
110
~.
R. 1493. uvadf se zdejsf tvrz jako pusta, ana vzala za
sve ve valkach husitsk:fch. Tehoz roku koupil ji zotaven:f
klaster zpet se vsim pfislusenstvfm za 500 zl. uherskych
(2000 zl.), pfi ktereJIIz kupu si pan Bocek vyminil rybnik
Zd'arsko mezi lesy Zd'at·skymi lezfci. Roku 1514. daroval
Bocek z Kunstatu a na Polne klasteru vodu Lhotskou,
ktera tece na jeho rybnik mezi y. M. a Radostfnem.
R. 1605. obdrzel V. M. od opata Zd'arskeho znak, totiz
stit zlaty a v nem dve cerne, kl'fzem polozene ostrvy
o 4 sukacb a pres ne od prave ruky k leve polozeny
vinarsky nuz. Roku 1616. vymenil kardinal Frantisek
z Ditrichsteinu klasternf statky za sve panstvf Chropfn
a hodlal z nich zfiditi Ditrichsteinsky fideikomis, ale jiz
r. 1636 pro'dal je tisnen dluhy opet klasteru. R 1642.
ptitahli od Chotebore do V. M. Svedove a poplenili ho
zalostne; obyvatele uprchli do lesu a slujich na Zakove
bore. Po valce tficetilete nastal veliky nedostatek knezi
svetskych, a tu bylo k tadosti knfzete DitrichSteina r.
1693. naffzeno mnichfim cisterciakum, kterf tu ve V. M.
meli svou residenci, aby konali duchovnf spnivu tez pri
osirelych farach v Krucemburku, Sopotech, Cblumu a
a Vortove. R. 1710. panoval v Cechach hrozny mor,
ktery se rozsfril az do Uher. Prot0 byly na hranicich
zffzeny dve karanteny a to v Polne a V. M., coz trvala
az do r. 1713.; tehdy zemrelo v Cechach pres 28 ·ooo
lidf. Ve valkach o postoupnost po smrti cfs. Karla VI.
byl V. M. casteji neprateli obsazen. L. 17 41. pronikly
3 pluky sask:fch kyrysnfku ke Z<laru a V. M. ; tu mel
generalmajor z Diirrenfelsu velenf a chvalf se, ze udrzoval
u vojste pffsnou . kazeit a nedopustil obyvatelstvo tyrati
a zbytecne obtezovati. Nepratele tu spotfebovali 6656
dvoulibernich pore! chleba, 126 metic ovsa, 100 otepf
slamy, a odtahli na nov:f rok 1. 17¥42. k Losenici a Nem.
Brodu. R 1746. naffdil tu opat Zd'arsky prfsne nedelnf
klid trznf pod pokutou 5 kop ve V. M. a 3 kop ve
vesnici, z nichz udavac prestupnfka obdrjel tretinu. R.
1794. byl cfs. Josefem II. zrusen klaster Zdar a vesker~
iH
jeho zbozi spadlo na nabozenskou matici. T:fz cfsaf
udelil l. 1786. privilegium na 4 vyrocnf trby. L. 1805.
porazil cfs. Napoleon Buonaparte nase voje, vtrhl az do
Vfdne a pluky jebo rozlily se po Morave a casti Cech.
Dne 30. listopadu vrazilo 40 Francouzu do V. M., a
ten musel jim zaplatiti 500 zl. vypalneho. R. 11:120. pocala se tu staveti cfs. silnice, pfi cemz muselo obyvatelstvo lwnati rucnf pni.ce. Smlouvou ze dne 25. zarf 1826.
koupil panstvf Zaarske, V. M. a Veselske hrabe Vratislav
z Mitrovic pro knfzete Frantiska. Josefa z DitricbSteinu.
V. M by! prodan za 143.000 zl. str. a podffzen sprave
zbozi Polenskebo v Pribislavi, kam byl po zrusenf patrimonialnfch Ufadu pridelen i okresem bernfm a soudnfm.
I{ 11 katatr. obci V. M. milezf samota Borky pri RadoHtrnRI<6.'JI l'llHnlinisti. Katastr teto obce vy kazuje 1826
pnn·.,•l 11 !.l -17 majiteli, a to 975 j 1156 s. rolf, 285 J.
7!1~1 H. lu k., !l K j . 26 L s. pastvin, 7 j. 1045 s. zahrad,
1·111:1 j , ~1111 1 tt. ln Hn, II j . 12D4 s. plochy zastavene a
utirl\oT·t, ·ll l'i ,H. pl\d .~ nnplolluo, 11:1 j. 1040 s. pozemku
llt i pOpl iL t il,)1i!h l l :w j , I 'm '! 1-1. ryhufldl, co:/, d!tVa cisteho
V\1 11 tltl ll H~HI.l YL
o:.:
li t
Oli!Nud, lmtn RI r. i pol it. obec na levem
lii'r> lt11 ~\,i V. II V,Y •I l ~ 111 ,I , cui l' i ih iH lllVi, IIIIi 4~ UOillU a 334
oh~'\'ltU ln l 'ur·u, p1 li\ l 11 a lnlnl-\ r !ilnuici m!t v .Pfibislavi,
l<olu J1duuiHduf vlnHI11f 1 :t.nlo~I'IIOU 1'. I H2!i K polit.
nlll'i V. prllt·r lw t.ll iilr oiHll' l'ol·iN. v t. Yo V. jest vice
t'.l hulld\ n l{olt •ul ut•kolll, znjluwvych vysiu: S. JJorovina
fr'~li Ill II ,J, /:IIJ'til rr~ r! Ill II . Ill . Katustr v. vylmzuje 747
panni H •I!'! tuujitnli , It t.o 71 ~ j. 1403 s rolf, t I4j . 1100 s.
luk, :m .1 !171i H pmd.viu, 2 j. f>75 s. zahrad, 262 j.
2 14 s. lo:;il, I .1 7HH H. plochy znstavcno a Jt(tdvorf, 337 s.
purly neplodun, '!I j. 14 7!i H. pozemld\ nopoplatnych a 2 j.
tlf>5 S. rybnfki't, (•flhO:i. l'i Ht.y VJDOS Cillf 5485 zJ. 29 kr.
~ddusni mljn viz 8t•ufold .
~ild1·
No1'.Y viz RadMn.
Zelezne Ho1·ky viz ll orky 7,elezne.
v
#
DOSLOV.
f
Data v knfzce teto uvedena jsou vyii.ata vesmes
z ufadnfch pramenu a tahnou se k r. 1890.
Mezi tiskem bylo projeveno duvodne pranf, aby
byl pfi katastralnfch obcfch uveden i cisty vynos pozemku;
tomu bylo vyhoveno a dodavam tuto, ze jest pfi katastr.
obcfch:
Barovice 509 zl. 23 kr., Bendtky 771 zl. 38 kt·.,
Bezdekov 6730 zl. 56 kr., Bilek 3506 zl. 12 kr., Borek
1974 zl. 85 kr., Cachotin 4396 zl. 43 kr., Ceckol)ice
3389 zl. 62 kr., DaliHce 2180 zl. 31 kr., Dobkov 2488 zl.
94 kr., Hlubokd 1745 zl. 81 kr., Hojesin 2145 zl. 25 kr.,
Hranice 3626 zl. 25 kr. a Chotebo1-; 17.372 zl 67 kr.
Dalsf udaje jsou v textu.
Za laskavou pomoc, jf.z mi pfi sestavovanf tohoto
popisu poskytli P. T. pp.: C:enek Houba, c. k. bernf
kontrolor v Chotebofi, Jan Schuster, c k. geometr
v Chrudimi, Em. Helliclt, c. k. geometr v Nemeckem
Brode, dust. farni a ct. skolni spravy, pp. Karel
Streith, okres. tajemnfk v Chotebofi a .Antonin Holzmann, okres. tajernnfk v Pfibislavi, pak sl. okresnfm
zastupitelstvum v Chotebofi a Pfibislavi, ktera vydanf
popisu tohoto usnadnila, vzdavam tfmto
diky nejupi'imnejsi.
Kez by byl spisek tento pfijat s takovou shovfvavostf,
s jak dobrou vii.lf a laskou o nem pracoval
spisova tel.
...
S<t.4.~@....!. ,
~~~~+~~-r_,
\
)