TOM. 2 / 2011 ISSN: 1804-2732 uzeum regionu Valašsko, Vsetín

TOM. 2 / 2011 ISSN: 1804-2732 uzeum regionu Valašsko, Vsetín

ISSN: 1804-2732
TOM. 2 / 2011
uzeum regionu
u Va
Valašs
Valašsko,
sko, Vsetín
uzeum jihovýchodníí oravy ve Zlín
Received: 22. 1. 2011
Acta Carp. cc., 2: 11–22, 2011
Accepted: 24. 8. 2011
| 11
ISSN: 1804-2732
Mechorosty a cévnaté rostliny mok
adní lokality Kolo na P
edních loukách
v Bílých Karpatech
Bryophytes and vascular plants of Kolo spring fen in the Pední louky
meadow complex in the Bílé Karpaty Mts, eastern Moravia, Czech Republic
y
1
Vlasta Ondrová , Ivan Novotný2, Michal Hájek3, Jitka Fuksová3,
Karel Fajmon4,5* & Eva Hettenbergerová3
1
Slavkov 47, CZ-687 64, eská republika
Botanické oddlení Moravského zemského muzea, Hviezdoslavova 29a, CZ-627 00 Brno, eská republika
3
Ústav botaniky a zoologie Pírodovdecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotláská 2, CZ-611 37 Brno, eská republika
4
AOPK R, Správa CHKO Bílé Karpaty a KS Zlín, Nádražní 318, CZ-763 26 Luhaovice, eská republika
5
ZO SOP Bílé Karpaty, Bartolomjské nám. 47, CZ-698 01 Veselí nad Moravou, eská republika
e-mailové adresy: [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected];
[email protected]; [email protected]
2
Keywords: Bryum klinggraei, Campylium stellatum, Dactylorhiza incarnata, endangered species,
liverworts, mosses, spring fen, Typha shuttleworthii
Abstract: This paper gives a complete list of bryophytes of the spring fen named Kolo (Pední
louky meadows, Bílé Karpaty Mts, eastern Moravia), supplemented with a list of vascular plants
and two phytosociological relevés. Bryophytes are common especially in the wet parts of the
site. $owever, they often occur also in tree bark at the site margins. Moreover, a large number
of species occurs in disturbed places such as tractor ruts. Altogether 2 species of liverworts, 38
species of mosses and 1 macroalgae species – Chara cf. vulgaris . – were recorded. Red list species are represented by Campylium stellatum (R-nt), Amblystegium tenax, Fissidens adianthoides,
Fissidens pusillus, Plagiomnium elatum, and Plagiomnium ellipticum (C-att). $igh botanical value
of the area is manifested also in the diversity of vascular plants. From the total of 174 species recently con%rmed, 2 species belong to the critically endangered taxa (CR, C1), 9 to the endangered
taxa (E, C2), 3 to the vulnerable taxa (V, C3) and 8 to the lower risk taxa (R, C4a). Among the most
notable %ndings are a newly discovered population of Typha shuttleworthii (CR, C1), an extremely
numerous population of Dactylorhiza incarnata (E, C2), and vast stands of Centaurea stenolepis
(CR, C1) in the surrounding meadows. Another notable species are Blysmus compressus, Carex
distans, Eriophorum latifolium, Ophioglossum vulgatum, and Traunsteinera globosa (E, C2).
ÚVOD
Pední louky se svým okolím pedstavují jeden
z nejvtších a biologicky nejcennjších luních
komplex v Bílých Karpatech. Rozkládají se na
území katastr obcí Suchov, Slavkov a Nová
hota. Na ploše nkolika kilometr tvereních
zde najdeme širokou škálu nelesních stanoviš"
– od stepních i stídav vlhkých luk po prameništní a aluviální mokady – i nejrznjší remí-
zy, hájky a koviny. Na utváení terénu a s ním
spojené stanovištní pestrosti se zde dležitou
mrou podílejí etné periodické i stálé vodní
toky, zejména pak potok Kasivec, odvod#ující
vtšinu území (na novjších mapách je tento
potok jmenován Kazivec a vztahují se k nmu
i jména Trnová, Trnovka i Trnovský potok).
Píroda Pedních luk je chránna pevážn
v rámci I. zóny odstup#ované ochrany pírody
12 |
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
C$K Bílé Karpaty. Písnjší územní ochranu
má pouze jihovýchodní ást, vyhlášená jako
NPR Porážky. Míst, která by zasluhovala zvláštní územní ochranu, je však na Pedních loukách
daleko víc.
Jedním z nich je i námi studovaná lokalita
Kolo. Nachází se na východním okraji luního
komplexu v místech, kde vytékají z lesa hlavní
zdrojnice potoka Kasivce. Tyto mokadní louky
byly již díve pro svou druhovou bohatost a výskyt etných chránných a ohrožených druh
vyhlášeny jako maloplošné zvlášt chránné
území Kolo – nejprve v roce 1982 jako chránný pírodní výtvor, od roku 1991 pak jako pírodní památka (popis viz JO'
*OÁ et al.
1992). ást lokality byla ale bohužel poniena
bezohledným lesnickým zásahem – vytvoením skládky deva a s tím související ruderalizací. Na louce na levém behu bylo navíc kvli
špatné pístupnosti obtížné zajistit pravidelnou údržbu, takže pozvolna zarstala. Z tchto dvod a pro nevelkou rozlohu zbývajících
cenných ekosystém byla maloplošná územní
ochrana Kola od 1. ledna 1996 zrušena (archiv
Správy C$K Bílé Karpaty). ívjší pírodní
pestrost si zachovala pouze menší, pístupnjší
ást lokality, tzv. Malá obec. I po zrušení pírodní památky zde Správa C$K Bílé Karpaty
zajiš"uje z prostedk Programu pée o krajinu
každoroní údržbu v rámci I. zóny odstup#ované ochrany pírody. d roku 2007 zde tuto
pravidelnou péi provádí rodina ndrových ve
spolupráci se Z SP Panto+íek ze Slavkova.
Vzhledem k tomu, že se v navazujícím údolí
Kasivce vyskytuje více biologicky i krajinásky
hodnotných míst, uvažuje zde Správa C$K
do budoucna o novém vyhlášení maloplošného chránného území (tentokrát ve vtším
rozsahu).
Náš przkum jsme zamili práv na zmínnou nejzachovalejší ást lokality – Malou obec.
Jejím jádrem je osticovo-mechová prameništní slatinná louka se slabým srážením uhliitanu
vápenatého, kde se vyskytuje nejvíce ohrožených druh. Nejmokejší místa porstají rovnž
bazi%lní eutrofní a disturbované luní mokady
(sensu /ODOÁ et al. 2008) s dominantní sítinou sivou (Juncus inexus). Na okrajích lokality
jsou etné mokiny s dominantní skípinou les-
ní (Scirpus sylvaticus) a porosty vrb (Salix spp.).
V sušších ástech, a zejména pak v sousedství
lokality, najdeme mezo%lní louky s výraznými
porosty chrpy úzkoperé (Centaurea stenolepis). Na velké biodiverzit se zde podílejí také
mechorosty, jež tvoí významnou souást nejen mokadní vegetace.
Mimoádnost tohoto pírodního koutu je
zpsobena zásti abiotickými podmínkami,
pedevším vysokou hladinou podzemní vody,
hlavn však dlouhodobou zemdlskou inností lovka – zakládáním a seením luk v minulosti (cf. FU;Á/ et al. 2008) a aktivním souasným managementem. Ten spoívá v pravidelném kosení, se kterým se na centrálním prameništi zaíná až po dozrání semen prstnatce
ple"ového (Dactylorhiza incarnata), obvykle až
koncem srpna. Nkteré vzácné druhy bývají
také obsekány a ponechány k vysemenní.
Cílem práce je inventarizace všech druh
mechorost na lokalit a dokumentace nkterých jejich spoleenstev v nejmokejších partiích formou fytocenologických snímk. o
výtu zjištných mechorost jsou zahrnuty
též druhy vrbových porost, které hostí adu
epifytických druh, a nkolik sbr z blízkého
pravostranného pítoku potoka Kasivce. Kvli
ucelenjšímu obrazu +óry jsme na studované
ploše poídili také druhový soupis cévnatých
rostlin. Získané informace tak mohou posloužit
jako dílí podklad pro pípadné znovuvyhlášení
maloplošného chránného území.
PESNÁ LOKALIZACE A PÍRODNÍ
POMRY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ
okalita Kolo se nachází ve Zlínském kraji,
v okrese herské $radišt, asi 2,5 km jižn od
kostela v obci $orní Nmí (ale v k. ú. Slavkov),
v pramenné oblasti levostranného pítoku potoka Kasivce v komplexu Pedních luk (br. 1).
Náleží do mapovacího kvadrantu 7071 (šestnáctinového subkvadrantu d4) a její pibližný
sted urují zempisné souadnice 48°54’06” N
a 17°37’30” E. Nadmoská výška je zde pibližn
500 m. Rozloha zkoumané ásti (tj. zejména
tzv. Malé obce) je pibližn 0,5 ha (vymezení
zájmové plochy viz zákres na br. 2).
Z hlediska biogeogra%ckého náleží zájmová
oblast k blokarpatskému bioregionu. Podloží
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
budují vápnité +yšové komplexy blokarpatské jednotky. Na plochých svazích se zde vytvoily pseudoglejové kambizem a v nivách
typické karbonátové +uvizem (CUL
/ 1996).
Podle klimatického lenní spadá Kolo do
mírn teplé oblasti MT9 (poblíž hranice s oblastí MT10). Prmrná teplota v lednu je zde -3
až -4 °C, v ervenci se prmrné teploty pohybují mezi 17 a 18 °C. Úhrn srážek ve vegetaním
období (duben až záí) je 400–450 mm, v zimním období (íjen až bezen) dosahuje 250–300
mm (=U;; 1971).
Fytogeogra%cky jde o mezofytikum, fytogeogra%cký okres 78. Bílé Karpaty lesní (S/<L>/Ý
1988). Potenciální pirozenou vegetací lokality
je jasanovo-olšový luh (Carici remotae-Fraxinetum), v okolí pak karpatská osticová dubohabina (Carici pilosae-Carpinetum), resp. osticová
buina (Carici pilosae-Fagetum) (N
UHÄULOÁ
et al. 1998).
METODIKA
Terénní przkum mechorost probíhal 10.V.
2009 (I. Novotný) a 16.IX.2010 (I. Novotný,
J. Fuksová, Jana Floriánová). alší údaje byly
excerpovány z literatury – v pehledu druh
jsou uvedeny v hranatých závorkách.
Jednorázový soupis druh cévnatých rostlin na lokalit provedl K. Fajmon a V. ndrová
21.VI.2009. Navíc jsou doplnny nkteré vzácné
druhy z píležitostných pozorování V. ndrové
(5.VI. a 12.VII.2010) a druhy (jak cévnatých rostlin, tak mechorost), které zde v rámci studia
vegetace na gradientu prameništ–louka zapsala 3.VI.2008 E. $ettenbergerová. Pro celkovjší pedstavu o místní kvten je pipojena
také rešerše starších nález, vycházející z databáze BKFRA (JO'
* JO'
*OÁ
2006; JO'
* P
>H<
> 2006) a rezervaní knihy uložené v archivu Správy C$K Bílé
Karpaty.
Fytocenologické snímky vetn druhového složení mechového patra zapsali M. $ájek
a I. Novotný 6.VII.2009, za použití rozšíené
devítilenné stupnice abundance a dominance
(@
;HOQQ & < D
* M<<*
L 1978).
Jména a ohroženost mechorost odpovídají práci KU
*< & VÁY< (2005). Nomenklatura
taxon cévnatých rostlin je uvedena podle
| 13
Klíe ke kvten R (KUÁ; et al. 2002), stupe#
ohrožení podle erného a erveného seznamu
(P*O>HÁ!/< 2001). Vtšina druh mechorost
byla sebrána a uložena v herbái botanického oddlení Moravského zemského muzea
(BRNM) a zapsána do databáze EMS. V seznamu zjištných taxon jsou v tchto pípadech za zkratkou BRNM uvedena ísla herbáových položek. Jsou-li ísla napsána tun, jedná
se o druhy v položce pevažující, zvýraznné
na etiket. statní ísla položek znaí, že je
v nich zmínný druh pimíšen. Použité zkratky
herbáových sbírek odpovídají práci VO!Á*OÁ
SU;O*Ý (2001).
VÝSLEDKY
Mechorosty
Bhem našeho przkumu v letech 2009 a 2010
jsme na lokalit Kolo nalezli celkem 2 druhy
játrovek a 38 druh mech. Ke vzácnjším nálezm patí mech Campylium stellatum, druh
blízký ohrožení (LR-nt), a mechy Amblystegium
tenax, Fissidens adianthoides, F. pusillus, Plagiomnium elatum a P. ellipticum, patící mezi druhy vyžadující pozornost (LC-att). [ada druh je
na lokalit soustedna na disturbovaných místech, jako jsou nap. vyjeté koleje po traktoru.
Bhem przkumu nebyl zjištn žádný taxon, jenž by nebyl uveden v nkteré ze shrnujících prací týkajících se mechorost Bílých
Karpat (POÍŠL J<O*Í/OÁ 1992; POÍŠL
1994; NOO;Ý & KOŠ<* 2006; $*<DÍL
/ &
NOO;Ý 2008).
Pehled nalezených druh
V závorkách jsou za eskými jmény uvedeny
pípadné kategorie ohrožení (KU
*< & VÁY<
2005).
1. Játrovky
Aneura pinguis (bezžilka mastná) – v nejmokejších ástech (BRNM 724343)
Chiloscyphus polyanthos (kehutka obecná) –
na kamenu v potoce poblíž rezervace (BRNM
724357)
2. Mechy
Amblystegium tenax (rokýtek ponoený; LCatt) – traktorem vyjetá kolej, na kamenu
v potoce poblíž rezervace (BRNM 724357,
724321)
Amblystegium varium (rokýtek mnlivý) – na
14 |
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
mokré zemi, kameny u studánky (BRNM
724341)
Amblystegium serpens (rokýtek obecný) – borka Salix sp. (BRNM 724344)
Brachythecium rivulare (ba#atka potoní) –
mokrá louka (BRNM 724334, 724329) [$orní
Nmí, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B<LÁ;OÁ-TULÁ/OÁ $Á
/ 1998; $Á
/ 1998)]
Brachythecium rutabulum (ba#atka obecná) –
kaluž v koleji po traktoru s výskytem Chara cf.
vulgaris . (BRNM 724349, 724339, 724330,
724324, 724320)
Brachythecium salebrosum (ba#atka draslavá)
– kra Salix sp., kra Acer campestre (BRNM
724346, 724344)
Brachythecium velutinum (ba#atka aksamitová) – borka Salix sp., kameny u studánky
(BRNM 724359, 724341)
Bryum klinggraei (prutník Klingraefv) – na
bahnitém substrátu u koleje po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris . (BRNM 724326)
Bryum moravicum (prutník moravský) – borka Salix sp., kmen Acer campestre, kameny
u studánky (BRNM 724356, 724351, 724341)
[údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov,
ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P
(NOO;Ý & KOŠ<* 2006)]
Bryum pseudotriquetrum (prutník hvzdovitý)
– mokrá louka, kolej po traktoru s výskytem
Chara cf. vulgaris ., kolej po traktoru v S ásti (BRNM 724340, 724337, 724333, 724332)
[$Á
/ (1998)]
Bryum rubens (prutník ervenající) – mezická
louka v sousedství prameništ (3.VI.2008,
leg. E. $ettenbergerová, BRN, rev. E. Mikulášková)
Calliergonella cuspidata (károvka hrotitá) –
mech s nejmasovjším výskytem v mokrých
ástech (BRNM 724338, 724337, 724336,
724335, 724332, 724327, 724322) [$orní Nmí, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B<LÁ;OÁTULÁ/OÁ $Á
/ 1998; $Á
/ 1998)]
Campylium stellatum (zelenka hvzdovitá; LRnt) – v nejmokejších ástech
Cirriphyllum piliferum (hájovka chluponosná) –
kolej po traktoru (BRNM 724360) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500
m n. m., 21.IV.2006, M. Szcepa^ski (NOO;Ý
& KOŠ<* 2006)]
Cratoneuron licinum (hrubožebrec kapradinový) – kaluž v koleji po traktoru, byly pozorovány i formy s drobnými listy; kameny
u studánky (BRNM 724342, 724341, 724337,
724336, 724332, 724331, 724322) [$orní
Nmí, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B<LÁ;OÁ-TULÁ/OÁ & $Á
/ 1998; $Á
/ 1998)]
[Ctenidium molluscum (hebenitka mkkounká) – $Á
/ (1998)] Výskyt tohoto druhu je
na lokalit nepravdpodobný – v dob autorových bryologických zaátk mohlo jít o zámnu s druhem Cratoneuron licinum.
Dicranella cf. rufescens steril. (dvouhroteek naryšavlý) – na zemi v sušších ástech
(BRNM 724361)
Dicranella schreberiana (dvouhroteek Schreberv) – studánka (BRNM 724347)
Eurhynchium hians (trnnka odstálá) – kolej
po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris
., mokrá louka (BRNM 724339, 724330)
[$orní Nmí, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995
(B<LÁ;OÁ-TULÁ/OÁ & $Á
/ 1998)]
Fissidens adianthoides (krondlovka netíkovitá;
LC-att) – v nejmokejších ástech, kaluž v koleji po traktoru (BRNM 724330, 724323)
Fissiens pusillus (krondlovka drobná; LC-att) –
na kamenu v potoce poblíž rezervace (BRNM
724352)
Fissidens taxifolius (krondlovka tisolistá) –
mezická louka v sousedství prameništ
(3.VI.2008, leg. E. $ettenbergerová, BRN,
rev. E. Mikulášková)
Hypnum cupressiforme (rokyt cypišovitý) –
borka Salix sp., Acer campestre, padlý kmen
v houštin (BRNM 724346, 724345)
Leskea polycarpa (stejnozoubek mnohoplodý)
– borka Salix sp. (BRNM 724350)
Orthotrichum ane (šurpek tenkožeberný) –
borka Salix sp. (BRNM 724355) [údolí potoka Kasivec ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m
n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NOO;Ý
& KOŠ<* 2006)]
Orthotrichum diaphanum (šurpek chluponosný) – kra Salix sp. (BRNM 724353) [údolí
potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca
500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P
(NOO;Ý & KOŠ<* 2006)]
Orthotrichum pallens (šurpek bledý) – borka
Salix sp. (BRNM 724355)
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
Orthotrichum pumilum (šurpek nízký) – borka Salix sp., kra Acer campestre (BRNM
724356, 724355, 724353) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m.,
21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NOO;Ý &
KOŠ<* 2006)]
Orthotrichum speciosum (šurpek úhledný)
– borka Salix sp., vtve Salix sp. pi zemi
(BRNM 724355, 724354, 724353) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m
n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NOO;Ý
& KOŠ<* 2006)]
Orthotrichum stramineum (šurpek žlutý) cum
gemmae – vtve Salix sp. pi zemi (BRNM
724354) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce
Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg.
V. Plášek, P (NOO;Ý & KOŠ<* 2006)]
Produkce gem je u tohoto druhu vzácná.
V literatue byla popsána v nedávné dob
ze umavy, Rychlebských hor a navazujích
Bialských hor v Polsku (PLÁŠ
/ et al. 2007).
Pohlia wahlenbergii (paprutka @ahlenbergova)
– studánka (BRNM 724347)
Palustriella commutata (hrubožebrec promnlivý) – kolej po traktoru s výskytem Chara cf.
vulgaris ., v nejmokejších ástech (BRNM
724340, 724328) [$Á
/ (1998); údolí potoka
Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n.
m., 21.IV.2006, leg. M. Szcepa^ski, pers. herb.
(NOO;Ý & KOŠ<* 2006)]
Plagiomnium ane agg. [$orní Nmí, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B<LÁ;OÁ-TULÁ/OÁ $Á
/ 1998)]
Plagiomnium elatum (mík vyvýšený; LC-att)
– v nejmokejších ástech (BRNM 724336,
724330)
Plagiomnium ellipticum (mík oválný; LCatt) – kolej po traktoru s výskytem Chara cf.
vulgaris ., v nejmokejších ástech (BRNM
724339, 724332)
Plagiomnium undulatum (mík eitý) – mokrá
louka (BRNM 724338) [$Á
/ (1998), údolí
potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca
500 m n. m., 21.IV.2006, S. Kubešová (NOO;Ý & KOŠ<* 2006)]
Pylaisia polyantha (epejnatka mnohoplodá) –
borka Salix sp., borka Acer campestre (BRNM
724358, 724356, 724353)
| 15
Scleropodium purum (dutolistec istý) – vzácn
pi severním okraji (BRNM 724329)
Weissia sp. (termovka) – mezická louka v sousedství prameništ (3.VI.2008, leg. E. $ettenbergerová, BRN, rev. E. Mikulášková)
asy
Na lokalit jsme nad rámec sledovaných skupin
zaznamenali i výskyt jedné makroskopické asy
– parožnatky.
Chara cf. vulgaris . – v jezírku v koleji po traktoru (BRNM 724325)
Cévnaté rostliny
Na lokalit bylo v letech 2008–2010 nalezeno
celkem 174 druh nebo poddruh cévnatých
rostlin (apendix 1), z nichž je 22 taxon, tj.
12,6 %, zahrnuto v souasném erveném seznamu kvteny eské republiky (P*O>HÁ!/< 2001).
Tento dosti vysoký podíl ohrožených druh na
lokální +óe i absolutní poty kriticky (2) a siln
ohrožených (9) druh jsou na tak malé ploše
pozoruhodné a svdí o její pírodní hodnot.
Pestože byla podrobná inventarizace cévnatých rostlin pouze jednorázová, doplnná
o nkolik údaj z píležitostných przkum,
domníváme se, že je vzhledem k velikosti
a pehlednosti studované plochy výsledný seznam tém úplný. alší druhy (apendix 2) však
lze oekávat v kontaktních porostech.
Srovnání se staršími údaji je znan ztíženo
tím, že se vtšinou týkají celé šíeji chápané lokality Kolo, zatímco náš przkum postihuje jen
její menší ást (viz úvod). Proto zpravidla nelze
s jistotou urit, pocházel-li daný nález pímo ze
zájmové plochy. Pehled taxon, které se podle šíeji lokalizovaných historických údaj mohou na studované ploše i spíše v jejím blízkém
okolí rovnž vyskytovat, uvádí apendix 2.
Komentáe k nejvýznamnjším taxonm
V závorkách jsou krom kategorií ohrožení
(P*O>HÁ!/< 2001), uvedeny také pípadné
kategorie zákonné ochrany v eské republice
(§1–3) i informace o zaazení do seznam mezinárodn chránných druh (BERN – Bernská
úmluva; CITES – @ashingtonská úmluva).
Blysmus compressus (skípinka smáknutá; C2)
– pomrn silná populace se nachází v nejmokejší centrální ásti. Skípinku odtud po-
16 |
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
prvé uvádí $Á
/ (1998), z nkolika dalších
lokalit je dosud známa i v širším okolí ($Á
/
1998; JO'
* P
>H<
> 2006).
Carex distans (ostice oddálená; C2) – roste
vzácn v nejmokejší centrální ásti. Na mineráln bohatých pdách JZ ásti Bílých Karpat
je ostice oddálená na luních prameništích
i rzných antropogenních mokinách pomrn astá (nap. JO'
* P
>H<
> 2006).
Z Kola ji poprvé uvádí $Á
/ (1998).
Carex ava (ostice rusá; C4a) – je subdominantou v nejmokejší centrální ásti. Tento bžnjší druh blokarpatských mokad odtud
poprvé uvádí $LOLOÁ (1985).
Centaurea stenolepis (chrpa úzkoperá; C1) –
roste pomrn hojn na sušších místech,
zejména však v pilehlé louce (tam plošný
výskyt – tisíce prýt). V Bílých Karpatech
má chrpa úzkoperá tžišt výskytu v eské
republice (;Á
/ & KOU;
>/Ý 2004; KOU;
>/Ý 2008) a na kvtnatých loukách zde
místy vytváí i velmi bohaté populace. Pímo
na Kole ji pod jménem C. phrygia agg. poprvé
zaznamenali J. $adinec et al. (ined.) v roce
1991.
Crepis praemorsa (škarda ukousnutá; C2) – nkolik rostlin bylo nalezeno v sušším okolí
prameništ. V Bílých Karpatech se škarda
ukousnutá dosud vyskytuje roztroušen na
vtšin zachovalých kvtnatých luk (nap.
JO'
*OÁ et al. 2008). Na samotném
Kole ji poprvé zaznamenali J. $adinec et al.
(ined.) v roce 1991.
Dactylorhiza incarnata (prstnatec ple"ový; C2,
§2, CITES) – zdejší populace je zejm nejpoetnjší v Bílých Karpatech: v roce 2007
ítala 500 kvetoucích rostlin, v r. 2008 to
bylo 1000, v r. 2009 pak 2000, v r. 2010 kolem
2400 a v r. 2011 pes 3000 kvetoucích exemplá (vše not. V. D*OÁ). osti bohatá
byla tato populace prstnatce ple"ového už
díve – v r. 1983 byl výskyt charakterizován
jako hojný (B<;OUŠ
/ 1995), v roce 1991 zde
kvetlo asi 180 rostlin (D*OÁ 1991). V posledních letech však nastal její nápadn výrazný rozvoj, zjevn jako reakce na zlepšení
managementu. ruh je zde znám již od prvních przkum vedoucích k vyhlášení chránného pírodního výtvoru. Nejstarší údaj v da-
tabázi BKFRA (JO'
* JO'
*OÁ
2006; JO'
* P
>H<
> 2006) je od
V. ndrové z 10.VI.1978. Celkov má prstnatec ple"ový v Bílých Karpatech jednu z hlavních oblastí výskytu na Morav (J<;OÁ ;Á/ 1996). Vyskytuje se zde roztroušen
na vápnitých mokadech v JZ ásti (nap.
JO'
* P
>H<
> 2006).
Eriophorum latifolium (suchopýr širolistý; C2)
– je subdominantou v nejmokejší centrální
ásti. Na vápnitých prameništích a mokadech roste suchopýr širolistý roztroušen
na vtšin území Bílých Karpat (JO'
*
P
>H<
> 2006). Z Kola jej poprvé uvádí
$Á
/ (1998).
Listera ovata (bradáek vejitý; C4a, CITES)
– bylo nalezeno asi 10 rostlin na pechodu
mezi prameništm a sušší loukou. V Bílých
Karpatech jde o dosti bžnou orchidej mezických luk a svtlých lesních okraj (nap.
JO'
* P
>H<
> 2006). Nejstarší údaj
z Kola pochází z období pípravy podklad
pro vyhlášení chránného pírodního výtvoru na konci 70. let 20. stol. – první dostupná
zmínka je v návrhu ochrany tohoto území od
V. ndrové a V. Ržiky z roku 1981 (archiv
Správy C$K Bílé Karpaty).
Malus sylvestris s. l. (incl. M. × dasyphylla; jablo# lesní; C2) – roste ojedinle v lesním lemu.
V Bílých Karpatech se jablo# lesní (pípadn její kíženec s jabloní domácí) vyskytuje
ve svtlých lesích a remízcích roztroušen.
o jaké míry jde o isté (nehybridní) typy,
však nelze s jistotou íci (O;ÁL
/ 1992;
JO'
* JO'
*OÁ 2006). Z Kola dosud nebyla uvádna.
Ophioglossum vulgatum (hadí jazyk obecný;
C2, §3) – bylo potvrzeno 5 plodných a asi 15
sterilních rostlin v okrajové ásti prameništ,
kde tento druh 20.V.2006 pro lokalitu objevila V. ndrová. V Bílých Karpatech jinak roste
vzácn až roztroušen ve vlhích loukách i
lesích (JO'
* P
>H<
> 2006), asto je
však pro svou nenápadnost pehlížen.
Ornithogalum brevistylum (sndek jehlancovitý; C2) – 12.VII.2010 nalezla V. ndrová jedinou kvetoucí rostlinu na severním okraji
studovaného území. Tento význaný blokarpatský druh se dnes vyskytuje roztrouše-
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
n zejména na mírn narušených až polopirozených travnatých stanovištích v bližším
okolí obcí v teplejší pahorkatin na obvodu
Bílých Karpat (JO'
* & JO'
*OÁ
2006, viz též $*OUD< 2010). I když do rozsáhlejších podhorských luních komplex tém
nezasahuje, byl pímo na Kole (G*ÜLL 1987)
a na S okraji Pedních luk (B<HULOÁ 1995)
ojedinle pozorován již v minulosti.
Traunsteinera globosa (hlavinka horská; C2, §2,
CITES) – 5.VI.2010 nalezla V. ndrová 2 kvetoucí rostliny v J sušší ásti. V Moravských
Karpatech je hlavinka horská dosud druhem
pomrn astým (J<;OÁ ;Á/ 1996).
Z Kola a okolních luk je známa dlouhodob,
nejstarší dostupná zmínka z této lokality je
v návrhu na vyhlášení chránného území od
V. ndrové a V. Ržiky z roku 1981 (archiv
Správy C$K Bílé Karpaty).
Typha shuttleworthii (orobinec stíbrošedý;
C1, BERN) – nevelký porost na ploše asi
5 m2 poblíž SZ okraje lokality; pi inventarizaci 21.VI.2009 zde bylo nalezeno 12 plodných a asi 5 sterilních prýt (28.IX.2009 leg.
V. ndrová, BRN, podle fotogra%í a vzorku
zralých ochmýených nažek rev. K. Kubát),
12.X.2010 pak 15 plodných prýt (sterilní nepoítány) a 17.VII.2011 asi 100 plodných prýt
(vše not. V. ndrová). Jde o novou blokarpatskou lokalitu tohoto velmi vzácného,
i když ásten také pehlíženého druhu.
Nejbližší známá lokalita (okraj potoního
luhu asi 200 m J od nádrže ubná u Korytné,
leg. K. Fajmon & M. Kozáková 2005, BRN)
je odtud vzdušnou arou vzdálena asi 6 km.
Více o tomto druhu v Bílých Karpatech uvádí
$<D
> et al. (2005) a JO'
*OÁ et al.
(2008).
FYTOCENOLOGICKÉ SNÍMKY
PRAMENIŠTNÍ VEGETACE
V nejvlhích partiích jsme zapsali dva fytocenologické snímky. Snímek 1 pedstavuje vegetaci
pnovcového slatiništního prameništ, která je z hlediska ochrany pírody nejcennjším
vegetaním typem na lokalit. Pdním typem
je zde zrašelinlý glej (násla"), s jen tenkou
vrstvou organogenního humolitu (10–15 cm).
Fytocenologicky patí tato vegetace k asocia-
| 17
ci Carici avae-Cratoneuretum licini Kovács et
Felföldy 1960 (svaz Caricion davallianae Klika
1934). ruhý snímek ilustruje biotop pehlíženého mechu Bryum klinggraei. Pedstavuje
stejnou vegetaci, ale s vyšším podílem na živiny
náronjších druh narušovaných stanoviš".
Snímek 1 – Kolo, Malá obec, centrální ást;
4 × 4 m, expozice JJZ, sklon 5°, 6.VII.2009
M. $ájek & I. Novotný. – E` (100 %), E1 (80 %):
Equisetum arvense 2b, Eriophorum angustifolium 2b, Carex acca 2a, Carex panicea 2a,
Dactylorhiza incarnata 2a, Valeriana dioica 2a,
Carex ava 1, Cirsium oleraceum 1, Eriophorum
latifolium 1, Juncus articulatus 1, Lysimachia vulgaris 1, Mentha longifolia 1, Tussilago farfara 1,
Agrostis stolonifera +, Blysmus compressus +,
Carex distans +, Cirsium rivulare +, Cruciata glabra +, Eupatorium cannabinum +, Galium album
+, Holcus lanatus +, Juncus inexus +, Linum catharticum +, Lysimachia nummularia +, Lythrum
salicaria +, Molinia arundinacea +, Potentilla
erecta +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens
+, Valeriana ocinalis +, Calamagrostis epigejos r, Lathyrus pratensis r, Pulmonaria mollis r,
Selinum carvifolia r. – E0 (95 %): Calliergonella
cuspidata 3, Palustriella commutata 3, Plagiomnium elatum 2b, Bryum pseudotriquetrum
2a, Cratoneuron licinum 2a, Campylium stellatum 1, Fissidens adianthoides 1, Aneura pinguis
+, Brachythecium rivulare +, Brachythecium
rutabulum +, Eurhynchium hians +.
Snímek 2 – Kolo, Malá obec, centrální ást,
místo s výskytem mechu Bryum klinggraefi, okolí stružky; 5 × 1 m, expozice JJZ, sklon
2°, 6.VII.2009 M. $ájek & I. Novotný. – E`
(95 %), E1 (90 %): Carex panicea 3, Eriophorum
angustifolium 2b, Carex acca 2a, Equisetum
arvense 2a, Carex ava 1, Dactylorhiza incarnata 1, Eupatorium cannabinum 1, Festuca rubra
1, Juncus articulatus 1, Lycopus europaeus 1,
Mentha longifolia 1, Valeriana dioica 1, Scirpus
sylvaticus 1, Ajuga reptans +, Angelica sylvestris
+, Briza media +, Caltha palustris +, Cirsium oleraceum +, Deschampsia cespitosa +, Festuca
pratensis +, Galium album +, Geranium palustre +, Holcus lanatus +, Hypericum tetrapterum
+, Lychnis os-cuculi +, Lysimachia nummularia
18 |
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
+, Lythrum salicaria +, Petasites hybridus +, Poa
trivialis +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens
+, Valeriana ocinalis +, Acer campestre juv. r,
Betula pendula juv. r, Fraxinus excelsior juv. r,
Rumex acetosa r. – E0 (70 %): Calliergonella cuspidata 2b, Cratoneuron licinum 2b, Palustriella
commutata 2b, Campylium stellatum 2a, Plagiomnium elatum 2a, Chara cf. vulgaris 1, Brachythecium rivulare +, Bryum klinggraei +,
Bryum pseudotriquetrum +, Eurhynchium hians
+, Aneura pinguis r, Plagiomnium ellipticum r.
SHRNUTÍ
Pi przkumu byly zjištny 2 druhy játrovek
a 38 druh mech. Mezi nalezenými mechy je
1 druh blízký ohrožení (LR-nt) a 5 druh vyžadujících pozornost (LC-att). Bhem przkumu
nebyl zjištn žádný taxon, jenž by již nebyl
z Bílých Karpat znám. [ada nalezených druh je vázána na disturbovaná místa, jako jsou
nap. vyjeté koleje po traktoru. Pi dalším bryologickém przkumu lokality by bylo vhodné
zamit pozornost zvlášt na játrovky, nebo"
poet dosud zde zjištných druh je nezvykle
nízký. Krom mech byla z makroskopických
bezcévných rostlin nalezena také asa Chara
cf. vulgaris .
Z cévnatých rostlin bylo na lokalit zaznamenáno celkem 174 taxon. Z toho jsou 2 druhy
kriticky ohrožené (C1), 9 druh siln ohrožených (C2), 3 druhy ohrožené (C3) a 8 druh
vzácnjších, vyžadujících pozornost (C4a).
Asi nejvýznamnjším nálezem je objev nové
populace kriticky ohroženého druhu Typha
shuttleworthii. Krom toho je lokalita význaná výskytem jedné z nejpoetnjších blokarpatských populací siln ohroženého druhu
Dactylorhiza incarnata a v sušších partiích
a okolí pak tém monodominantními porosty
kriticky ohroženého druhu Centaurea stenolepis. $istoricky je z celé šíeji vymezené lokality
Kolo uvádno množství dalších druh, které
jsme nezaznamenali. Jde však zejména o druhy z okolí – z ostatních ástí bývalé PP Kolo,
kterými jsme se ve svém przkumu nezabývali.
chranásky nejcennjší vegetace na lokalit – pnovcové prameništ asociace Carici
avae-Cratoneuretum licini (svaz Caricion davallianae) – byla zdokumentována dvma fy-
tocenologickými snímky (vetn podrobného
zhodnocení mechového patra).
Pi pípadném znovuvyhlášení a rozšíení rezervace by do ní bylo vhodné zahrnout rovnž
ást lesních porost, zvlášt tch se zdrojnicemi vody.
PODKOVÁNÍ
Za urení druh rodu Orthotrichum jsme zavázáni Vítzslavu Pláškovi, za revizi dokladu
Fissidens pusillus Zby#kovi $radílkovi. Za revizi sbr Evy $ettenbergerové dkujeme Ev
Mikuláškové. Ivan a Janu @. Jongepierovým
dkujeme za cenné pipomínky k textu a za
poskytnutí dat z databáze BKFRA. Za pomoc pi píprav obrázk vdíme agmar
hýrkové. Práce byla podpoena výzkumným
zámrem MSM0021622416 a projektem VaV
SP/23/54/07.
LITERATURA
B<HULOÁ A. (1995): Floristické pomry povodí potoka
kluky jižn od Slavkova. Ms., 141 pp. [Mgr. thesis, Ústav
botaniky a zoologie, Pírodovdecká fakulta M, Brno.]
B<LÁ;OÁ-TULÁ/OÁ E. $Á
/ M. (1998): Feuchtwiesengesellschaften des südlichen Teiles des andschaftsschutzgebietes Bílé Karpaty (Südost-Mähren). Verhandlungen der Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Österreich 135: 1–40.
B<;OUŠ
/ P. (1995): Píspvek k poznání orchidejí Bílých
Karpat. Zprávy eské botanické spolenosti 30: 13–25.
CUL
/ M. (ed.) (1996): Biogeogracké lenní eské republiky.
Vol. 1. Enigma, Praha, 347 pp.
O;ÁL
/ J. (1992): Malus Mill. – jablo#, pp. 470–474. In:
$
Ý S. & SL<Í/ B. (eds): Kvtena eské republiky. Vol. 3.
Academia, Praha, 542 pp.
FU;Á/ P., Š< M., P*O Z. & JO'
*OÁ I. (2008): $istorie obhospodaování, pp. 38–45. In: JO'
*OÁ
I. (ed.): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White
Carpathian Mountains. Z SP Bílé Karpaty, Veselí nad
Moravou, 461 pp.
G*ÜLL F. (1987): Inventarizaní przkum vegetaního krytu
chránného pírodního výtvoru Kolo. Ms., 9 pp. [Závr.
zpráva, Správa C$K Bílé Karpaty, pracovišt Veselí nad
Moravou.]
$<D
> J., U;Y/ P. & P*O>HÁ!/< F. (eds) (2005): Additamenta ad +oram Reipublicae Bohemicae. IV. Zprávy eské
botanické spolenosti 40: 77–149.
$Á
/ M. (1998): Mokadní vegetace Bílých Karpat. Sborník
Pírodovdného klubu v Uherském Hradišti, Supplementum
4: 1–158.
$LOLOÁ I. (1985): Antropické vlivy v luních spoleenstvech Bílých Karpat a rozšíení vstavaovitých. Ms.,
110 + 263 pp. [Mgr. thesis, Pírodovdecká fakulta P
lomouc.]
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
$*<DÍL
/ Z. & NOO;Ý I. (2008): Mechorosty, pp. 65–70.
In: JO'
*OÁ I. (ed.): Louky Bílých Karpat. Grasslands
of the White Carpathian Mountains. Z SP Bílé Karpaty,
Veselí nad Moravou, 461 pp.
$*OUD< . (2010): Ornithogalum . – sndek (sndovec,
sndovka), pp. 600–613. In: ;Á/OÁ J. (ed.): Kvtena
eské republiky. Vol. 8. Academia, Praha, 712 pp.
J<;OÁ M. & ;Á/ J. (1996): Rozšíení a ochrana orchidejí
na Morav a ve Slezsku. Agentura ochrany pírody a krajiny
R, Brno, 545 pp.
JO'
* J. @. & JO'
*OÁ I. (2006): Komentovaný
seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. Z SP Bílé
Karpaty, Veselí nad Moravou, 107 pp.
JO'
* J. @. & P
>H<
> V. (2006): Atlas rozšíení cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. Z SP Bílé Karpaty,
Veselí nad Moravou, 202 pp.
JO'
*OÁ I., JO'
* J. @., ÁOÁ K., F<O K.,
$Á
/ M. & /ODOÁ I. (2008): Vybrané vzácné rostliny,
pp. 101–127. In: JO'
*OÁ I. (ed.): Louky Bílých Karpat.
Grasslands of the White Carpathian Mountains. Z SP
Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 461 pp.
JO'
*OÁ I., KO
/ F., KO;/< V., G*'
L M., Á
P. & <D<*< P. (1992): Maloplošné chránené územia, pp. 318–351. In: KU< P., MÁ/Y J., KO
/ F. &
JO'
*OÁ I. (eds): Chránená krajinná oblas
Biele/Bílé
Karpaty. Ekológia, Bratislava, 380 pp.
KOU;
>/Ý P. (2008): Taxonomická studie stedoevropských
zástupc Centaurea sect. Jacea. Ms., 211 + 41 pp. [Ph..
thesis, Pírodovdecká fakulta J eské Budjovice.]
KUÁ; K., $*OUD< ., CH*;
/ J. U., K<L< Z., K*>H
* J.
& ;Á
/ J. (eds) (2002): Klí ke kvten eské republiky.
Academia, Praha, 928 pp.
KU
*< J. & VÁY< J. (2005): Seznam a ervený seznam mechorost eské republiky (2005). Píroda 23: 1–104.
NOO;Ý I. & KOŠ<* J. (eds) (2006): Mechorosty zaznamenané v prbhu 13. jarního setkaní bryologicko-lichenologické sekce v Bílých Karpatech. Bryonora 37: 23–32.
N
UHÄULOÁ Z., BL<Ž/OÁ ., G*UL>H V., $UOÁ M.,
CHY;*Ý M., J
Í/ J., J*Á
/ J., KOL
/ J., K*OÁ Z., OŽ
/
V., MO*<
> J., P*<>H K., RYÍ
/ K., RYÍ/OÁ E. &
SÁDLO J. (1998): Mapa potenciální pirozené vegetace
eské republiky. Textová ást. Academia, Praha, 341 pp.
D*OÁ V. (1991): chranáské mapování, textová ást
k map 35-11-20, duben–listopad 1991. Ms., 15 pp. [Závr.
zpráva, Správa C$K Bílé Karpaty, pracovišt Veselí nad
Moravou.]
PLÁŠ
/ V., @
*!>HOL/< S. M/ULÁŠ/OÁ E. (2007):
ccurrence of the vegetative propagules in the moss
Orthotrichum stramineum $ornsch. – a new piece of
knowledge. asopis Slezského zemského muzea, ser. A, 56:
43–47.
POÍŠL V. (1994): Mechorosty C$K Bílé Karpaty. Preslia
66: 163–189.
POÍŠL V. & J<O*Í/OÁ . (1992): Machorasty, pp. 111–119.
In: KU< P., MÁ/Y J., KO
/ F. & JO'
*OÁ I. (eds):
Chránená krajinná oblas
Biele/Bílé Karpaty. Ekológia,
Bratislava, 380 pp.
P*O>HÁ!/< F. (ed.) (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2000). Píroda 18:
1–166.
=U;; E. (1971): Klimatické oblasti eskoslovenska. Studia
Geographica 16: 1–73.
| 19
S/<L>/Ý V. (1988): Regionáln fytogeogra%cké lenní, pp.
103–121. In: $
Ý S. & SL<Í/ B. (eds): Kvtena eské socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha, 557 pp.
/ODOÁ I., $Á
/ M., CHY;*Ý M., JO'
*OÁ I. & KOLLOÁ I. (2008): Vegetace, pp. 128–177. In: JO'
*OÁ
I. (ed.): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White
Carpathian Mountains. Z SP Bílé Karpaty, Veselí nad
Moravou, 461 pp.
;Á
/ J. & KOU;
>/Ý P. (2004): Centaurea . – chrpina,
chrpa, pp. 426–449. In: SL<Í/ B. & ;Á/OÁ J. (eds):
Kvtena eské republiky. Vol. 7. Academia, Praha, 767 pp.
VO!Á*OÁ M. SU;O*Ý K. (2001): Index herbariorum
Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy
eské botanické spolenosti 36, Supplementum 2001/1:
1–95.
@
;HOQQ V. & M<<*
L E. < D
* (1978): The Braun-Blanquet approach, pp. 289–399. In: @H;;</
* R. $. (ed.):
Classication of plant communities. Ed. 2. @. Junk, The
$ague, 408 pp.
APENDIX 1
P
ehled taxon cévnatých rostlin
zaznamenaných na lokalit Kolo, ásti Malá
obec
V závorkách je uvedeno ohrožení dle erveného seznamu (P*O>HÁ!/< 2001). Nkolik druh nalezených navíc oproti inventarizaci 21.VI.
2009 je doplnno poznámkou (snímek = 6.VII.
2009, M. $ájek & I. Novotný).
Acer campestre, A. pseudoplatanus, Achillea
millefolium agg., Aegopodium podagraria,
Agrostis stolonifera (snímek), Ajuga reptans, Alchemilla sp., Alisma plantago-aquatica, Allium scorodoprasum, Alnus glutinosa,
Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris,
Anthoxanthum odoratum, Anthriscus sylvestris, Aquilegia vulgaris (C3), Arrhenatherum
elatius, Asarum europaeum, Astrantia major,
Avenula pubescens,
Betonica ocinalis, Betula pendula (snímek),
Blysmus compressus (C2; snímek), Brachypodium pinnatum, B. sylvaticum, Briza media,
Bromus erectus,
Calamagrostis epigejos, Caltha palustris, Campanula glomerata, C. patula, C. rapunculoides,
Carex distans (C2; snímek), C. acca, C. ava
(C4a), C. hirta, C. otrubae (C4a), C. pallescens,
C. panicea, C. sylvatica, C. tomentosa, Carpinus
betulus, Centaurea stenolepis (C1), Cerastium
holosteoides subsp. triviale, Chaerophyllum
aromaticum, Circaea lutetiana, Cirsium arvense, C. canum, C. oleraceum, C. rivulare,
20 |
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
br. 1: Geogra%cká poloha studované lokality.
Fig. 1: Studied site location.
Colchicum autumnale, Crataegus sp., Crepis
praemorsa (C2), Cruciata glabra,
Dactylis glomerata, Dactylorhiza incarnata (C2),
Deschampsia cespitosa,
Elymus caninus, Elytrigia repens, Epilobium parviorum, Equisetum arvense, Eriophorum
angustifolium, E. latifolium (C2), Eupatorium
cannabinum, Euphorbia esula,
Festuca gigantea, F. pratensis, F. rubra, F. rupicola, Filipendula vulgaris, Fragaria moschata,
F. viridis, Fraxinus excelsior,
Galium album, G. aparine, G. odoratum, G. palustre, G. verum, Geranium palustre, G. robertianum, Geum urbanum, Glechoma hederacea,
Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hordelymus europaeus, Hypericum maculatum,
H. tetrapterum,
Impatiens noli-tangere, I. parviora, Inula salicina (C4a),
Juncus articulatus, J. compressus, J. eusus,
J. inexus,
Knautia arvensis, K. kitaibelii,
Lamium maculatum, Lathyrus pratensis, Leucanthemum ircutianum, L. vulgare s. str., Linum
catharticum, Listera ovata (C4a), Lonicera
xylosteum, Lotus corniculatus, Lychnis os-cuculi, Lycopus europaeus (snímek), Lysimachia
nummularia, L. vulgaris, Lythrum salicaria,
Malus sylvestris s. l. (incl. M. × dasyphylla; C2),
Medicago falcata, Mentha sp. (M. aquatica, nebo M. arvensis), M. longifolia, Molinia
arundinacea, Myosotis arvensis, M. palustris
subsp. laxiora, M. sylvatica,
Ophioglossum vulgatum (C2), Ornithogalum
brevistylum (C2; 12.VII.2010, V. ndrová),
Petasites hybridus, Picea abies (3.VI.2008, E. $ettenbergerová), Pimpinella major, Plantago
lanceolata, P. major, P. media, Poa pratensis
agg. (P. angustifolia), P. trivialis, Potentilla
alba (C4a), P. erecta (snímek), P. heptaphylla, P. reptans, Primula elatior, P. veris (C4a),
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
| 21
br. 2: Vymezení zájmového území. okalizace zobrazeného výezu viz br. 1 a text.
Fig. 2: Delimitation of the studied area. For broader localization see Fig. 1.
Prunella vulgaris, Prunus spinosa, Pulmonaria
mollis (C3), P. obscura,
Ranunculus acris, R. auricomus agg., R. lanuginosus, R. repens, Rumex acetosa, R. sanguineus,
Salix fragilis, Salvia pratensis, Sambucus nigra,
Sanguisorba ocinalis, Scirpus sylvaticus,
Securigera varia, Selinum carvifolia, Senecio
ovatus, Solanum dulcamara, Stachys sylvatica, Stellaria graminea, Symphytum ocinale,
S. tuberosum,
Taraxacum sect. Ruderalia (3.VI.2008, E. $ettenbergerová), Thalictrum lucidum (C3), Tragopogon orientalis, Traunsteinera globosa (C2;
5.VI.2010, V. ndrová), Trifolium pratense,
Trisetum avescens, Tussilago farfara, Typha
latifolia, T. shuttleworthii (C1),
Urtica dioica,
Valeriana dioica (C4a), V. ocinalis, V. stolonifera subsp. angustifolia (C4a), Veronica chamaedrys s. str., Viburnum opulus, Vicia cracca,
V. sepium, Viola hirta, V. reichenbachiana.
APENDIX 2
P
ehled taxon cévnatých rostlin známých
z celé ší
eji pojaté lokality Kolo, které jsme
v její zkoumané ásti nepotvrdili, ale mohou
se zde nebo v blízkém okolí vyskytovat.
Vybrány jsou pouze druhy luních stanoviš".
Nejsou zahrnuty druhy lesní nebo výrazn ruderální a údaje vzniklé zejmými determinaními omyly. Seznam je založen na výsledcích
inventarizaního przkumu z osmdesátých let
(G*ÜLL 1987) a na údajích uložených v databázi BKFRA (JO'
* JO'
*OÁ 2006;
JO'
* P
>H<
> 2006). Krom nepublikovaných záznam z rozmezí let 1978–2006
jde o údaje pevzaté z nkolika rukopisných
($LOLOÁ 1985; D*OÁ 1991; B<HULOÁ
1995; $Á
/ 1997) i publikovaných prací
(S;</ et al. 1996; J<;OÁ & ;Á/ 1996;
B<LÁ;OÁ-TULÁ/OÁ $Á
/ 1998; $Á
/
1998). V závorkách je uvedeno ohrožení dle
erveného seznamu (P*O>HÁ!/< 2001).
22 |
AC | D*OÁ V., NOO;Ý I., $Á
/ M., FU/OÁ J., F<O K. $
;;
*'
*OÁ E.
Agrostis capillaris, Anthericum ramosum (C4a),
Arabis hirsuta, Asperula cynanchica, A. tinctoria
(C3), Astragalus danicus (C3), A. glycyphyllos,
Calamagrostis arundinacea, Campanula persicifolia, Carex acutiformis, C. hordeistichos (C1),
C. montana, C. muricata agg., Carlina acaulis,
Centaurea jacea, C. scabiosa, Cerastium arvense, Cirsium pannonicum (C3), Crepis biennis,
Cuscuta epithymum, Dactylorhiza majalis (C3),
Daucus carota, Eleocharis palustris, Elytrigia
intermedia, Epilobium hirsutum, Equisetum
palustre, Euhporbia cyparissias, E. waldsteinii
(C4a), Fragaria vesca, Galium boreale (C4a),
Gentiana cruciata (C2), Gentianopsis ciliata
(C3), Geranium pratense, G. sanguineum (C4a),
Gladiolus imbricatus (C2), Gymnadenia conopsea (C3), Helianthemum grandiorum subsp.
obscurum, Hypericum perforatum, Hypochaeris
maculata (C3), Iris sibirica (C3), I. variegata (C2),
Koeleria pyramidata, Lathyrus latifolius (C3),
Leontodon hispidus, Lilium martagon (C4a),
Luzula campestris, L. multiora, Medicago lupulina, Melampyrum nemorosum, Odontites
vernus subsp. serotinus, Onobrychis viciifolia,
Orchis mascula subsp. signifera (C3), O. militaris (C2), O. pallens (C2), Ornithogalum kochii,
Pastinaca sativa, Peucedanum cervaria (C4a),
Phalaris arundinacea, Phleum pratense s. l.,
Platanthera bifolia (C3), Phyteuma spicatum,
Poa palustris, Polygala amarella (C2), P. major
(C3), Pseudolysimachion spicatum s. l. (C3, C4a),
Pyrethrum corymbosum, Ranunculus polyanthemos, Scutellaria galericulata, Serratula tinctoria (C4a), Thesium linophyllon (C3), Thlaspi
perfoliatum, Thymus pulegioides, Trifolium alpestre (C4a), T. aureum, T. medium, T. montanum, T. repens, Veronica prostrata (C3), Vicia
tetrasperma, Viola canina
DOPLNK K LITERÁRNÍM ODKAZM
V APENDIXU
$Á
/ M. (1997): Mokadní vegetace v jihozápadní ásti
Bílých Karpat. Ms., 132 + 79 pp. [Mgr. thesis, Pírodovdecká fakulta P lomouc.]
S;</ S., JO'
*OÁ I. & JO'
* J. @. (1996): $istorická kvtena Bílých Karpat. Sborník Pírodovdného
klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 1: 1–198.
BAH | CE
lánky | Articles
BÁRTOÁ Eva VAŠUT adim J.: ozšíení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.)
na východní Morav a ve Slezsku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 3–10
DROÁ Vlasta, NOOTÝ Ivan, HÁ
K Michal, FUKOÁ Jitka, FAO arel
H
TT
RG
ROÁ Eva: Mechorosty a cévnaté rostliny mokadní lokality olo
na Pedních loukách v Bílých arpatech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 11–22
RLOÁ Bohdana KÁKOÁ Jana: Flóra na vybraných lokalitách západn
od Valašského Meziíí - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
23–40
PO
LÁOÁ Marie, OUT
CKÝ Petr RUA Martin: afrán karpatský
(Crocus heuelianus Herbert) na východní Morav - - - - - - - - - - - - - - - - -
41–50
O takar, ML
K Jií & POOLDA Martin: ntioxidaní vlastnosti krajových odrd
jabloní z regionu Bílých arpat - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
51–55
OTTWALD lbert, Á Jan, BLÍ Vladimír, EL
R Vladimír O
K František:
Motýli Bílých a Bielych arpat – 1. doplnk - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
56–71
OÁOÁ Magdaléna: Ploštice (Heteroptera) pasínku osový v Huslenkách
(Vsetínské vrchy) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
72–77
Krátká sdlení | hort notes
KÁKOÁ Jana, AÁK Martin & AŠAR omáš: ivizna brunátná Verbascum
phoeniceum . (Scrophulariaceae) na Vsetínsku (eská republika) - - - - - - - - - -
79–80
OKA ndej & AGÁ
K an: Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787)
(oleoptera: hysodidae) na Morav (eská republika) - - - - - - - - - - - - - - -
81–82
ST!
R ukáš, AŠAR omáš & PTT
R adim: Nové nálezy roháe obecného (Lucanus
cervus) a páchníka hndého (Osmoderma barnabita) na Valašsku (eská republika) - -
83–85
MK
Š Václav: Nálezy plcha lesního Dryomys nitedula (odentia: liridae) ve vrcholových
partiích masivu adhošt (Moravskoslezské Beskydy) - - - - - - - - - - - - - - -
86–87
Aktuality a Personálie | Currents ews and Personals
AÁK Martin & KÁKOÁ Jana: Moravskoslezská poboka eské botanické
spolenosti v roce 2011 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 88–89
R
!
R Jií & ST!
R ukáš: „Píroda Valašska“ na webu – aktualizace v roce 2011 - - - - - 90
© Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, píspvková organizace
& Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlín, píspvková organizace, 2011
ISSN: 1804-2732
ISBN: 978-80-87614-01-3
ISBN: 978-80-87130-23-0
Sponzorem je VicusMedicus, s. r. o.