Návrh témat pro Ph
Transkript
HLEDÁME NOVÉ DOKTORSKÉ STUDENTY PRO NÁŠ VÝZKUM H e l m i n to l o g i c k ý tý m (Katedra parazitologie PřF UK v Praze) (www.schistosomes.cz) Výzkumné zaměření: Molekulární a buněčné interakce helmintů s hostiteli, zejména se zaměřením na významné proteiny modelových skupin platyhelmintů a hlístic (schistosomy, fascioly, monogenea, trichinely). Jde především o peptidázy a jejich přirozené inhibitory, lektiny, vybrané proteiny signálních kaskád, povrchové buněčné receptory, proteiny s imunogenními vlastnostmi a další. Tyto proteiny jsou studovány s ohledem na jejich význam při trávení přijímané potravy (např. hemoglobinu) parazity, průniku tkáněmi hostitelů (histolytické enzymy), imunomodulaci a imunitním úniku, chemoorientaci, stimulaci specifické imunitní odpovědi (imunodiagnosticky významné proteiny) apod. Nedílnou součástí převážně laboratorní práce je i dobrá znalost studovaných organismů jako takových, včetně zvládnutí laboratorního chovu helmintů a jejich hostitelů, či izolace těchto parazitů z lokalit jejich přirozeného výskytu. Modelové organismy a řešená témata: Trichobilharzia regenti (případně Trichobilharzia szidati) Tyto ptačí schistosomy jsou nejen závažnými patogeny ptáků, ale ve stadiu larev (cerkárií) mohou aktivně pronikat i do kůže savců (včetně člověka) a působit cerkáriovou dermatitidu. Trichobilharzia regenti je navíc v ptácích i savcích silně neurotropní a neuropatogenní, tedy proniká do centrální nervové soustavy, a může být proto příčinou ochrnutí končetin či úhynu hostitele. Smyslem výzkumu těchto motolic je proto objasnit roli trávicích a histolytických enzymů (zejména cysteinových peptidáz) při vývoji v obratlovcích, identifikovat signály pro chemoorientaci larev ve fázi hledání hostitele i následné migrace v něm, poznat mechanismy patogenního působení na nervovou soustavu obratlovce, charakterizovat vývoj specifické imunitní odpovědi obratlovců, identifikovat larvální produkty s imunomodulačními účinky na mezihostitelské plže, apod. V některých případech jsou pro srovnání využívány i lidské schistosomy druhu Schistosoma mansoni. Fascioloides magna (případně Fasciola hepatica) Motolice velká (Fascioloides magna) je jednou z nejpatogennějších motolic parazitujících v játrech širokého spektra volně žijících (cervidi) a hospodářských (bovidi) zvířat Severní Ameriky a Evropy. Přestože F. magna působí významné škody nejen v populacích volně žijící spárkaté zvěře, ale i v oborových chovech, není této problematice prozatím věnována dostatečná pozornost. Nedořešenou zůstává i intravitální diagnostika F. magna, neboť spolehlivý, specifický a selektivní diagnostický test nebyl dosud objeven. Náš výzkum v této oblasti je proto primárně zaměřen na charakterizaci dominantních imunogenních biomolekul z exkrečněsekrečních produktů dospělých motolic a na vývoj inovativních imunodiagnostických či molekulárně diagnostických technik, s jejichž využitím bude možné infekci motolicí F. magna spolehlivě určit. Současně bude experimentálně ověřeno využití těchto technik pro odlišení dalších jaterních motolic (např. Fasciola hepatica a Dicrocoelium dendriticum). Na základě výstupů z imunodiagnostických a molekulárně diagnostických experimentů by mohl být navržen komerční kit pro diagnostiku F. magna. Eudiplozoon nipponicum (případně další krevsající monogenea) Tento patogenní parazit žaber ryb je zvláštní svým ontogenetickým vývojem, v rámci něhož dva jedinci srůstají a tvoří permanentní pár. Krev nasátou z žaberních cév tráví intracelulárně ve střevních buňkách, přičemž se předpokládá, že první fáze trávení probíhá extracelulárně. Na trávicí systém navazuje množství žlázek s neznámým obsahem a funkcí. U žádného hematofágního zástupce této skupiny nebyl dosud popsán ani jeden konkrétní faktor podílející se na narušování tkáně hostitele nebo na trávení krve. Proto je hlavním cílem plánovaného výzkumu pomocí molekulárních metod identifikovat a charakterizovat bioaktivní molekuly, které se podílejí na narušování povrchu žaber (histolytické enzymy), příjmu krve (antikoagulanty) a jejím zpracování (hemolyziny, proteázy). Uvedené směry výzkumu počítají s alespoň částečnou znalostí a následným využitím molekulárních, biochemických, imunologických, histologických a dalších technik (např. izolace nukleových kyselin, PCR metody, klonování DNA a konstrukce plazmidů, produkce rekombinantních proteinů, charakterizace proteinů pomocí biochemických a bioinformatických metod, průkaz specifických protilátek pomocí imunologických testů, in vitro testy aktivit imunitních buněk, imunohistochemické lokalizace antigenů v tělech parazitů a značení poškozených hostitelských tkání). Vybavení laboratoře: Mezi vybavení laboratoře patří termocyklery pro PCR, mikroskopy pro přímé i inverzní pozorování (včetně fluorescence a Nomarského kontrastu), centrifugy, digestoř, inkubační třepačky a stacionární inkubátory (včetně CO2), elektronicky řízený fermentor, osmometr, elektroforézy a blotovací zařízení, spektrofluorometr, mikrotom a další běžné laboratorní přístroje. V rámci katedry je společně využíván biohazard-laminární box, kryobanka, deep-freeze, apod. V rámci sekčních servisních služeb je k dispozici transmisní a skenovací elektronový mikroskop, konfokální mikroskop, skenovací denzitometr, laserový skener, tandemový hmotnostní spektrometr, real-time PCR, DNA microarrays, kapalinová chromatografie, izoelektrická fokusace, kapilárový sekvenátor, atd. Mezinárodní kontakty a vědecké výsledky: Laboratoř průběžně spolupracuje se zahraničními pracovišti v USA, Kanadě, Austrálii, Velké Británii, Německu, Rakousku, Islandu, Francii, Švýcarsku atd., od čehož se odvíjejí i možnosti zahraničních stáží. Příklady recentních publikací: Kašný M., Mikeš L., Hampl V., Dvořák J., Caffrey C. R., Dalton J. P., Horák P. (2009): Peptidases of trematodes. Advances in Parasitology 69: 205-297. Dolečková K., Kašný M., Mikeš L., Cartwright J., Jedelský P., Schneider E. L., Dvořák J., Mountford A. P., Craik C. S., Horák P. (2009): The functional expression and characterization of a cysteine peptidase from the invasive stage of the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti. International Journal for Parasitology 39: 201-211. Lichtenbergová L., Kolbeková P., Kouřilová P., Kašný M., Mikeš L., Haas H., Schramm G., Horák P., Kolářová L., Mountford A. P. (2008): Antibody responses induced by Trichobilharzia regenti antigens in murine and human hosts exhibiting cercarial dermatitis. Parasite Immunology 30: 585-595. Kašný M., Mikeš L., Dalton J. P., Mountford A. P., Horák P. (2007): Comparison of cysteine peptidase activities in Trichobilharzia regenti and Schistosoma mansoni cercariae. Parasitology 134: 1599-1609. Novobilský A., Kašný M., Mikeš L., Kovarčík K., Koudela B. (2007): Humoral immune responses during experimental infection with Fascioloides magna and Fasciola hepatica in goats and comparison of their excretory/secretory products. Parasitology Research 101: 357-364. Chanová M., Vuong S., Horák P. (2007): Trichobilharzia szidati: the lung phase of migration within avian and mammalian hosts. Parasitology Research 100: 12431247. V současnosti řešené a navrhované grantové projekty: Kromě několika velkých mezi-institucionálních projektů řeší recentně naše laboratoř tři projekty dotované Grantovou agenturou ČR: (1) Snails of the genus Radix as vectors of medically and veterinary important trematodes (2009-2011) - Prof. Horák (2) Biochemical, ultrastructural and partial proteomic analyses of penetration apparatus of bird schistosome cercariae (2007-2010) - Dr. Mikeš (3) Immunological and molecular methods in diagnostics of giant liver fluke (Fascioloides magna) (2010-2011) - Dr. Kašný Další dva projekty jsou navrhovány – plánované zahájení v r. 2011: (1) Host-parasite interactions in diplozoid monogeneans: Investigation of highly specialized adaptation for parasitic lifestyle – Dr. Mikeš (ve spolupráci s PřF MU Brno) (2) Neuropathology of Trichobilharzia regenti infections in birds and mammals – Prof. Horák Práce na grantových projektech je možností, jak finančně posílit příjem doktorského (či jiného) studenta, který kromě univerzitního stipendia může pobírat i plat za podíl na řešení konkrétního grantového projektu. KONTAKTY: PROF. PETR HORÁK, TEL: 221951823, EMAIL: [email protected] DR. LIBOR MIKEŠ, TEL: 221951819, EMAIL: [email protected] DR. MARTIN KAŠNÝ, TEL: 221951816, EMAIL: [email protected]
Podobné dokumenty
XII. české a slovenské parazitologické dny 2016
Odborná sekce 5, předsedají P. Horák a J. Bulantová
8. 00 – 8.35: P. Horák: Je ještě cerkáriová dermatitida aktuálním problémem pro
Evropu?
8.35 – 8.50: J. Bulantová: Sledování neuropatogenních lar...
Zánět I. Definice zánětu, příčiny zánětu. Patomorfologie akutní fáze
– účast v chronických zánětech reparativních
procesech
– základní buňka imunitní reakce
Publikace Přezletice u Prahy - sídliště našich dávných předků
známá jako paleontologické naleziště, po II. světové válce zde nalezl F. Prošek první paleolitické artefakty a archeologický výzkum zde probíhal od r. 1967 jako součást výzkumu paleontologického, o...
GENSERVIS BRNO při Veterinární fakultě
sídlí v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
(www.almara.cz/genservice). Zástupce vedoucí laboratoře, Mgr. Kateřina
Rosenbergová, Ph.D., potvrzuje, že metodu PCR skutečně používají, a...
Antigeny schistosom a imunitní odpověď
Načasování příchodu larev do plic se mezi jednotlivými druhy liší. V případě S. mansoni
vrcholí příchod 5.-6. den p.i. , schistosomuly S. japonicum domigrují do plic nejčastěji už třetí den
p.i. (G...
Petr Lukeš nekouká na televizi, neumí pustit počítač a v
Cukr je pro nás požehnání, tvrdí například Petr Lukeš
B o s k o v i c e (Jim) - Jaké jsou dnes nejrozšířenější choroby, kterým lze předcházet?
Mezi obyvatelstvem je rozšířena řada plísní, které nám...
Newsletter 2/2010
rádi bychom naše novinky roku 2010 zahájili důležitým tématem
Krevní skupiny koček.
V tomto díle Vám poskytneme základní informace ohledně
jednotlivých krevních skupin koček včetně rozdílů mezi
sér...