Látky poškozující životní prostředí

Látky poškozující
životní prostředí
Základy toxikologie a ekologie
Marek Šír
[email protected]
Pesticidy
Látky určeny k hubení, odpuzení nebo kontrole škodlivých činitelů, včetně
přenašečů lidských nebo zvířecích nákaz - celkově zaregistrováno kolem
800 účinných látek
•
•
Podle biologické účinnosti: zoocidy – hubení škůdců živočišného původu –
insekticidy (hmyz), akaracidy (roztoči), rodenticidy (hlodavci)…, herbicidy
(plevelné rostliny), fungicidy (houby), repelenty (odpuzování škodlivých
organismů)
Kontaktní - Systémové
•
V ČR i ve světě – v současnosti nejpoužívanější širokospektrý herbicid glyfosát –
nízká toxicita, rychlý mikrobiální rozklad
•
WHO – 5 kategorii nebezpečnost pesticidů na základě akutního rizika pro člověka
• Některé pesticidy - perzistentní látky s dlouhodobými nežádoucími účinky,
např. chlorované pesticidy – používané v minulosti, ale stále v žp
Transport v atmosféře /
sorpce na částice
Fotochemická
degradace
Sublimace /
vypařování
Příjem do rostlin /
transpirace
Chemická
degradace
Adsorpce /
desorpce
Pohyb pesticidů v životním prostředí:
Hydrolýza /
vytěkávání /
depozice
Mikrobiální
degradace
Rozpustnost ve vodě
Koeficient sorpce na organický uhlík (KOC)
Rozdělovací koeficient oktanol/voda (KOW)
Distribuce mezi kapalnou a plynnou fází (Hi)
Biokoncentrace (faktor BCF)
DDT
DDT
1,1,1-trichlor-2,2-bis(4chlorfenyl)ethan (DDT) –
organochlorový pesticid
bezbarvý nebo bílý krystalický prášek,
velmi slabé aromatické vůně
DDE
DDD
Za 2. světové války – proti vším, přenašeči tyfu, velmi účinné pro likvidaci komárů
rodu Anopheles, přenašeči malárie (v některých oblastech, např. na Srí Lance
snížilo výskyt malárie prakticky o 100%), používáno intenzivně v zemědělství
(1950 – 1980 – 40 000 t ročně)
• Toxicita:
Akutně – mírná toxicita
Chronicky – endokrynní disruptor – narušuje hormonální systém, snižuje schopnost
reprodukce, snižuje kvalitu spermií, může způsobit rakovinu jater, slinivky, prsu
Poločas setrvání v lidském organismu 6 - 10 let
2A – Pravděpodobný lidský karcinogen podle IARC
DDT
Působení v žp: v půdě je poločas rozpadu 22 – 30 let
prochází procesem ,,globální destilace“
bioakumulativní s výrazným nárůstem koncentrace u
vrcholových ptačích predátorů, akumulace především v
tukových tkáních, nalezen v těle živočichů na celé
planetě – ptáci v Antarktidě, hlubokomořští tvorové
DDT a jeho metabolity narušující funkci pohlavních hormonů
- zvýšení výskytu tzv. intersexuálních žab, snížení
plodnosti dravých ptáků, zeslabení skořápky vajec,
degenerovaná mláďata
Chlorované pesticidy - HCH
Hexachlorcyklohexan (HCH) – chlorovaný cyklický uhlovodík,
několik izomerů – nejúčinnější gamma-HCH (γ-HCH, Lindan) – insekticid - bílý
prášek lehce zatuchlého zápachu, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech
a tucích
Používal se na hubení zvířecích a lidských parazitů i na ošetřování zemědělských a
lesnických ploch, při aplikaci v zemědělství, moření osiva – až 30% vytěká do
atmosféry.
Perzistentní organická látka, schopnost bioakumulace v potravním řetězci
Toxicita:
Akutně – mírně akutně toxický, ovlivnění nervového systému – bolesti hlavy, závratě,
křeče, pocení
Chronicky – vliv na hormonální soustavu, vývoj mozku
2B – Možný lidský karcinogen podle IARC (od roku 1987)
červen 2015 – WHO studie v níž HCH označen za karcinogenní – způsobuje nonHogdkinův lymfom
Stockholmská úmluva
o perzistentních organických polutantech (POPs) - právně závazná
mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných persistentních organických
látek
•Podepsána 23. května 2001 ve Stockholmu, spadající pod UNEP (United
Nations Environment Programme)
•Doposud úmluvu ratifikovalo 178 zemí světa a Evropská unie
Zakázala anebo omezila použití 8 pesticidů: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, HCB,
heptachlor, chlordan, mirex a toxafen, 2 průmyslových sloučenin:
polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu a navrhla eliminovat
polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).
V roce 2009 zařazeno 9 nových látek: hexabromobifenyl (HBB), penta- a
oktabromovaný difenyléter (pentaBDE, oktaBDE), pentachlorbenzen, lindan, αa β-hexachlorcyklohexan, chlordekon a perfluorooktansulfonát (PFOS)
2011 – endosulfan
2013 - hexabromocyklododekan (HBCD, HBCDD)
Prostorová distribuce DDT v České republice [kg/km2] v rozlišení 1 km2.
měřící stanice
neočekávaná místa nálezu
měřící stanice
neočekávaná místa nálezu
Prostorová distribuce HCB v České republice
[kg/km2] v rozlišení 1 km2. Oproti DDT je HCB
v prostředí více pohyblivé - opakovaný proces
vytěkávání a depozice
Pesticidy - staré zátěže
•
•
Pesticidy se stále dostávají do životního prostředí ze starých zátěží – úložiště,
bývalé sklady, továrny
Globální transport – depozice ve vzdálených oblastech – chlorované pesticidy
nacházeny v Arktidě, na Antarktidě, v alpských ledovcích
•
Arktický monitorovací a hodnotící program (AMAP)
- spuštěn v roce 1991
•
Postsovětské republiky – několik lokalit
•
Nubarashen – rozsáhlé úložiště, předpokládané
množství 512 tun pesticidů ( z toho 193 tun DDT, 49
tun HCH) – úniky do okolí (pastviny – transport do
potravního řetězce) – až 4 g DDT / kg zeminy
•
Jrarat – řádově stovky kg surových chlorovaných
pesticidů (DDT, HCH) v otevřeném prostoru –
emise a atmosférický transport
Polychlorované dibenzodioxiny (PCDDs) a Polychlorované dibenzofurany (PCDFs)
Skupina polychlorovaných organických heterocyklických sloučenin
Vznik: přírodní procesy – požáry, sopečná činnost
Antropogenní – nežádoucí procesy chem. výrob, spalování odpadů – látky s chlorem (PVC)
V žp – dálkový transport, adsopce v sedimentech, v půdě poločas rozkladu až 10 let,
Toxicita: závislá na struktuře, hodnoceny podle TEQ (toxický ekvivalent), TEF (TE faktor) = 1 pro
2,3,7,8 TCDD – nejtoxičtější dioxin
Akutní – vysoká toxicita, ,,chlorakné“ - přetrvávající porucha diferenciace buněk kožního epitelu,
expozice během těhotenství – změna poměru pohlaví
Chronická – negativní ovlivnění hormonální a enzymatické činnosti, imunotoxicita, reprodukční a
vývojová toxicita, ovlivnění Ah receptoru - vztah k hormonální a enzymatické regulaci
biologických funkcí, biotransformaci xenobiotik
Poločas setrvání v organismu přibližně 7 let, depozice v tukových tkáních
TCDD - 1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC (od roku 2001), silný karcinogenní
potenciál
Dioxiny v žp
• Seveso
10. července 1976 – výbuch chemického reaktoru v továrně v italském
městě Seveso - výroba 2,4,5-trichlorophenolu (TCP) – herbicid,
defoliant, hubení dřevnatých plevelů
Kontaminován 2,3,7,8-Tetrachlorodibenzo-p-dioxin (TCDD) – nežádoucí
produkt, celkem uniklo 2 kg dioxinu (přiznání továrny pozdě – až po
17 dnech) - zasaženy stovky osob v okolí, uhynuly tisíce zvířat,
poškození jater a ledvin, rakovina
• Vietnam
Během války ve Vitnamu (1962 – 1971) – masivní použití
Agent Orange – směs herbicidů 2,4-dichlorfenoxyoctové
kyseliny (2,4-D) a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4,5-T) jako
defolianty – celkem aplikováno 70 000 tun
Vedlejší produkt výroby - 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD) –
celkem dioxinu 150 kg
Následek expozice obyvatel - rakovina, mentální postižení, defekty
pokožky, neurologické defekty a vrozené malformace a novotvary u
nově narozených. Dodnes řada narozených dětí s poškozenou
genetickou výbavu.
Polychlorované bifenyly - PCBs
Chemicky stále, teplotně odolné nehořlavé aromatické chlorované látky
Celkem 209 kongenerů (teoreticky 1 – 10 atomů chloru)
• Použití:
Používaly se jako aditiva v barvách, lacích, v hydraulických zařízeních, teplonosných
médiích - náplně transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení
• Výroba:
Od 30. letech 20. století v USA, 1959 - 1984 chemička Chemko Strážské (směsi pod
názvem Delor, Hydelor, Delotherm), u nás použito 11 500 tun, V Československu
výroba zastavena v roce 1984
Na světě vyrobeno přibližně 1,2 milionů tun (cca 30 % uvolněno do žp)
Polychlorované bifenyly - PCBs
Tzv. „globální destilace“, PCB po vypaření mezi tropickým - mírným pásem se
planetárním prouděním vzduchu přesunují k pólům – kondenzace – nalezeny např.
na Antarktidě.
V minulosti PCBs - součást nátěrových hmot v silech a kravínech – do tučných
živočišných potravin (mléko, máslo, maso), také ryby, vejce
•
Problém – perzistence a bioakumulace – akumulace v tukové tkáni zvířat a lidí.
špatná vyloučitelnost z organismu – ale u savců - vylučování mlékem
• Toxicita – v závislosti na typu kongeneru (4-7 Cl)
Akutní - relativně nízká – únava, zvracení, poškození jater
Chronická – karcinogenní riziko – rakovina slinivky břišní, jater, tlustého střeva,
poškozují imunitní systém, snižují plodnost, poškození jater, kožní vyrážky,
neurotoxické
1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC (od roku 2013)
Bromované zpomalovače hoření (BFRs)
Skupina organických sloučenin bromu - používají jako přísada do hořlavých materiálů (plasty,
textilie) s cílem omezit či zpomalit jejich hoření - zlepšení jejich požární bezpečnost.
polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly
• Toxicita
Akutní toxicita relativně nízká, chronické působení – poškození imunitního, endokrinního a
reprodukčního systém, během nitroděložního vývoje - narušení vývoje mozku a kostry
• Výskyt
V roce 2012 bylo celosvětově vyrobeno na 400 000 tun BFR
Do žp – během používání a recyklace, nalezeny v krvi, mateřském mléce, kumulativní v
biologických systémech
V EU zakázáno používání polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů - Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých
nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.
Perfluorooktansulfonát (PFOS)
Fluorovaná, syntetická sloučenina vysoce odolná proti degradaci, odpuzuje vodu i
olej – ochrana spotřebních produktů - ošetření povrchu koberců, tkanin, kůže a
papíru (krabice na pizzu, popcorn), výroba nátěrů a aditiv do nátěrových hmot,
výroba čisticích prostředků.
• Toxicita
Akutní toxicita relativně nízká, při subchronickém působení – u savců při
opakovaných dávkách v koncentracích mg/kg/den – podezření na způsobení
rakoviny jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, toxický pro reprodukci – u zvířat
mortalita pravděpodobně spojena s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu
• Výskyt
Prakticky ve všech složkách životního prostředí, perzistentní organická látka - silná
schopnost bioakumulace v organismu - nalezen v tělech ryb, ptáků, savců i lidí
Freony
•
Skupinu halogenderivátů uhlovodíků, obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň
jeden je fluor: chlor-fluorované uhlovodíky (CFC – chlorofluorocarbon)
•
Toxicita: relativně nízká – dráždění dýchacích cest, kůže, vysoké koncentrace mohou být
neurotoxické
•
Použití: nejvíce jako chladicích média, hnací média, v hasicích přístrojích a čisticích
prostředcích
•
Vyráběny od roku 1930, v roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza, že freony, pronikají do
stratosféry kde se z nich odštěpuje chlór, který se podílí na katalytickém rozkladu ozonu (1995
– Nobelova ceny za chemii), do roku 1987 se na světě spotřebovalo asi 1,1 mil. tun CFC ročně
•
Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi 15 a 35 km
výšky, ozonová vrstva absorbuje část ultrafialového záření (280-320 nm) převážně UV-B záření
80. léta – zvětšování ozonové díry, postupně stabilizace, zmenšování, největší ozonová díra
nad Antarktidou – běžně 60% ozonu
•
•
Oslabení ozonové vrstvy - rizika: rakovina kůže, zánět spojivek, poškození očí (,,sněžná
slepota“), ekologická - snížení zemědělské produkce
•
Obnovení ozónové vrstvy - kolem roku 2050, nad Antarktidou 2060 - 2070
Freony
• Z hlediska možnosti poškození ozonové vrstvy – ,,tvrdé freony“ – plně
halogenované a ,,měkké freony“ (mají alespoň 1 vodík) - potenciál ničení
ozonu je nižší (podle typu 10 až 1000krát nižší)
• Mezi nejrozšířenější chlor-fluorované uhlovodíky patřily CFC-011 (CFCl3) a
CFC-012 (CF2Cl2)
• Působením UV záření (<220 nm) se štěpí - jeden atom chloru zlikviduje až
100 000 molekul ozonu
CF2Cl2 → CF2Cl• + Cl•
Cl• + O3 → ClO• + O2
ClO• + O3 → Cl• + 2O2
iniciace
propagace
• Doba zdržení v atmosféře je velmi dlouhá: CFC-011 – 65-75 let, CFC-012 –
100 let
Montrealský protokol
•
•
o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země - přijat
16. září 1987 v Montrealu
Jde o prováděcí protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně
ozónové vrstvy z 22. března 1985
•
Přistoupilo přes 190 států (Československo 1990),
hlavním cílem je vyloučení výroby a spotřeby
regulovaných látek (96 chemických látek), které
poškozují ozonovou vrstvu
•
Postupně zpřísňující dodatky – Londýnský (1990) a
Kodaňský (1992)
•
V ČR zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují
ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech
– jde o samostatný zákon, odloučen od zákona o
ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.)
Oslabení ozonové
vrstvy nad Antarktidou,
září 2006
Skleníkové plyny
•
Kjótský protokol - protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách.
Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů za pětileté
období 2008 - 2012 o 5,2 % oproti roku 1990. Dojednán v prosinci 1997 v Kjótu.
Podmínka – ratifikace alespoň 55 státy s 55% podílem emisí.
Týká se oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O),
hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového
(SF6).
Skleníkový efekt – přepočet dalších plynů na ekvivalent CO2: 1 t CH4 = 21 t (CO2)ekv,
1 t N2O = 310 t (CO2)ekv
Prodloužení platnosti Kjótského protokolu do roku 2020 – na konferenci v Dauhá v
Kataru, nové závazky + další státy
•
Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách - mnohostranná úmluva o ochraně
klimatického systému Země – 2015 – ratifikovalo 196 subjektů/států
Základní principy:
• Princip předběžné opatrnosti
• Princip mezigenerační odpovědnosti
• Princip společné, avšak diferencované odpovědnosti
Hg – globální kontaminant
Globální rozložení antropogenních emisí rtuti za rok 2010
37% - lokální těžba zlata
amalgámovou metodou
26% - produkce a
spalování fosilních paliv
12% - těžba a
zpracování kovů
9% - cementárny
g/km2
5% - těžba zlata ve
velkém měřítku
5% - zpracování odpadů
4% - staré zátěže,
kontaminovaná místa
1% - rtuťové elektrolýzy
Legislativa:
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (Convention on Long-range
Transboundary Air Pollution - LRTAP) - sjednána v rámci Evropské hospodářské komise Organizace
spojených národů 13. listopadu 1979 v Ženevě.
její Protokol o těžkých kovech – přijat 1998, pohyb těžkých kovů na velké vzdálenosti (Cd, Pb, Hg)
,,Miamatská úmluva“ - nové globální úmluva o rtuti, podepsána na konferenci v Japonsku 2013
Cíl - omezit vstupy rtuti do výrobních procesů, mezinárodní obchod se rtutí, emise rtuti do ovzduší, zajistit její
bezpečné uložení a řešit i staré ekologické zátěže a odpad s obsahem rtuti
Koloběh rtuti v životním prostředí
V atmosféře elementární rtuť Hg0 v plynné fázi – umožňuje transport Hg v globálním měřítku průměrnou dobu zdržení v atmosféře do jednoho roku, pokud je Hg adsorbovaná na částicích –
depozice.
Methylrtuť - bioakumulace v rybách – roste s klesajícím pH,
z celkové rtuti v rybách se přibližně 90% nachází ve formě
methylrtuti
Pro nevratné vázání rtuti v biosféře jsou
významné thiolové skupiny (-SH)
Methylace rtuti – většinou mikrobiálně řízený proces, který probíhá za
aerobních i anaerobních podmínek - nejvýznamnější podíl na metylaci
(pomocí methylkobalaminových sloučenin) mají ve vodním prostředí sulfát
redukující bakterie (SRB), také druhy bakterií z rodů Bifidobacterium,
Chromobacterium, Enterobacter, Escherichia, Methanobacterium,
Pseudomonas) vyskytujících se v sedimentech - methylrtuť obvykle do 10%
celkové rtuti v sedimentu
Hg – kontaminace žp a hromadné otravy
• Minamata
,,Minamatská nemoc“ – soubor neurologických symptomů způsobených
závažnou otravou rtutí
Symptomy zahrnují - ataxii (porucha koordinace pohybů), necitlivost v rukou a
nohou, obecnou svalová slabost, ztrátu periferního vidění, poškození sluchu a
řeči. Až – ochrnutí, bezvědomí a smrt během několika týdnů od začátku
příznaků.
Příčina – vypouštění Hg v odpadní vodě chemické továrny Chisso Corporation
do zátoky Minamata v Japonsku, mezi lety 1932 – 1964, bioakumulace
methylrtuti v rybách, korýších a měkkýších
V roce 2001 – oficiálně uznáno 2265 obětí postižených Minamatskou nemocí
(1784 již zemřelo), 10 000 odškodněno
• Irák
Během zimy na 1971 – 1972 v oblastech venkova v Iráku - pytle s pšenicí, které
byly dovezeny do Iráku jako osivo byly ošetřeny methylrtutí - součást použitého
fungicidu. Z osiva mouka na chleba - konzumace. Pytle se semeny sice
označeny, ale ve španělštině. Kontaminovaný chléb pozřelo asi 50 000 lidí, z
nichž 459 zemřelo a 6 530 jich bylo hospitalizováno.
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU, PAHs)
Perzistentní organické látky, popsáno několik stovek sloučenin
V žp – bioakumulativní, dostávají se do potravního řetězce, nízké koncentrace PAH
mohou u ryb zpomalit srdeční tep (až srdeční zástava), mohou narušit vývoj ryb
Biotranformace na
dihydrodiolepoxidy -zásadní faktor pro
karcinogenitu – pokud se
tvoří v části molekuly
,,zátoka“ (bay region) –
pak jsou špatně
přístupné pro EH – a
proto kovalentní vazba
těchto metabolitů na
DNA
Karcinogeny
Benzo[a]pyren
Benzo[a]pyren - PAH - produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až
600 °C, součást černouhelného dehtu, výfukových plynů, cigaretového kouře,
grilovaných potraviny
V ČR – SZÚ stanovil cílový imisní limit na 1 ng/m3 – v roce 2013 byl roční průměr 1,96
ng/m3 (překročeno u 21 z 31 stanic)
Biotransformace:
Benzo[a]pyren je oxidován cytochromem P450 na několik intermediárních epoxidů – v
konečném důsledku je za tvorbu aduktů s DNA odpovědný benzo[a]pyren-7,8dihydrodiol-9,10-oxid – DNA adukty – identifikovány v různých orgánech a tkáních
Toxicita:
Karcinogenní – kovalentní vazba na DNA deformuje její strukturu a porušuje
mechanismus normálního kopírování DNA – mutace, u dětí - růstová retardace a
nízká porodní hmotnost, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu,
disfunkce ledvin
1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC
Léčiva a jejich rezidua v ŽP
•
V ČR – registrováno cca 50 000 variant – 1200 léčivých látek + pomocné látky –
plniva, nosiče, barviva
•
Biodegradabilita – silně závislá na typu látky
•
Do žp – farmaka pro humánní i veterinární medicínu – nejvíce kontaminovanou
složkou jsou povrchové vody – dolní toky, velké aglomerace, půda – aplikace
stabilizovaných čistírenských kalů
•
Problém pro látky: Perzistentní – Bioakumulativní – Toxické - PBT
•
Antibiotika
V Evropě roční spotřeba cca 10 000 t
Nízká biodegradabilita (chinolony, nitroimidazoly, sulfonamidy) - v ČOV sorpce na částice
aktivovaného kalu, dlouhý biologický poločas ve vodním prostředí (tetracykliny 300 – 500 dní)
Inhibice růstu fotosyntetizujících organismů, vliv na reprodukci vodních organismů
Nebezpečí vývoje rezistentních kmenů
Léčiva a jejich rezidua v ŽP
• Nesteroidní protizánětlivé léky
Diclofenac – pstruh – chronicky - poškozená játra, ledviny, žábra
od 1 g/L
Sup bělohlavý – dramatický pokles populace v jižní Asii (95%, 90.
léta), akutní selhání ledvin v důsledku akumulace kyseliny močové
– Diclofenac ve veterinární medicíně – mršiny potrava pro supi
Ibuprofen – některé ryby - zvětšená játra a zvýšená produkce
vajíček, Daphnia magna – redukce populace při nízkých
koncentracích
Paracetamol – selektivně toxický pro hady, použit pro hubení
• Steroidní hormony
Změna poměru pohlaví některých živočichů ve prospěch samiček
– ryby, žáby
• Antidepresiva
Ryby a korýši – snížená schopnost ulovit kořist, předčasná
dospělost x opožděný vývoj
Ropa jako kontaminant
• Ropné havárie – tankery a ropné plošiny – poslední 20. 4. 2010 – ropná
plošina Deepwater Horizon v Mexickém zálivu – po výbuchu znečištěno
pobřeží 5 států, zasaženy cenné území, mokřady
• Exxon Valdez
Supertanker, 24. 3. 1989 – náraz do útesu „Bligh
Reef“ na Aljašce
• Do moře uniklo 42 mil. l ropy
• Zasaženo 2500 km pobřeží, velká část v
národních parcích, tloušťka skvrny až 30 cm
• PAHs – toxikologicky nejvýznamnější podíl, tvoří
0,2 – 7% hm. ropy
Ropa jako kontaminant
• Okamžité následky pro živočichy
zaolejovaná srst a peří ztrácí (izolační)
vlastnosti – hypotermie, tonutí, dušení,
hladovění, otrava,
Mořští ptáci – nalezeno 21 500 uhynulých
– extrapolace na 375 000, vydry 871,
kosatky – pokles z 36 na 21
• Dlouhodobé následky
Chronická expozice populací spojených se
sedimenty
Vydry a další živočichové - vyšší úroveň
jaterního detoxikačního enzymu CYP1A
Pokles hustoty populací
Bhópálská katastrofa
•
Největší průmyslová havárie v historii – v noci z 2. na 3. v indickém městě
Bhópál v chemické továrně patřící americké společnosti Union Carbide.
V továrně se vyráběl pesticid Carbaryl (Sevin, 1-naphthyl methylcarbamate) –
nespecifický insekticid – není perzistentní, široké použití
Výroba: reakce methyl isokyanátu (MIC) s 1-naphtholen za vzniku Carbarylu
•
Dlouhodobé zanedbávání bezpečnosti – únik 27 tun MIC ze skladovacích tanků
•
Toxicita:
Akutní účinky - podráždění horních i dolních dýchacích cest, kašel s pěnou u úst, dušnost,
bolest na hrudi, edém plic, krvácení do plic
Hormonální změny, zvyšuje riziko potratu, také 1-30 den byla 30% úmrtnost novorozenců
Imunotoxický - úroveň T-lymfocytů u zasažené populace o polovinu nižší
Následky:
Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8 000 lidí, do dnešního dne
okolo 25 000 lidí, celkový počet zasažených lidí dosáhl 520 000.
TOP 10 – nejvíce znečištěná místa světa
Dzerhinsk, Rusko - ,,Nejvíce znečištěné
město světa“ - v okolí 300 tis. tun
chemického odpadu, muži – 42 let, ženy
– 47 let
Linfen, Čína / Tianying, Čína
Těžký průmysl, hutě, podle WB je 16 z
20 nejvíce znečištěných měst v Číně
Norilsk - Rusko
Největší hutní komplex na světě, -10 let,
16% úmrtí dětí kvůli respiračním potížím
Semipalatinsk/Semej Kazachstán – 468
jaderných zkoušek – radioaktivní spad
ovlivnil přímo 200 tis. obyvatel
Černobyl, Ukrajina – havárie
jaderné elektrárny
TOP 10 – nejvíce znečištěná místa světa
Kalimantan, Indonésie
Těžba zlata amalgámovou metodou –
roční emise Hg odhadovány na 1000 tun
Sukinda, Indie
12 chromových dolů – prakticky žádná
kontrola
La Oroya, Peru
Doly a olověné hutě – 99% obyvatel
nadlimitní koncentrace olova v krvi
Hazaribagh, Bangladéš
270 koželužen, znečištění m.j.
šestimocným chromem
Agbobloshie, Ghana
Recyklace elektroniky, spalování kabelů