Trable s bílým medvědem
Transkript
16/3 Trable s bílým medv dem Katarína Durká ová Psychologický ústav FFMU, Brno [email protected] Dostojevskij ve svém románu Zimní poznámky o letních dojmech zapsal zajímavý post eh: „Zkuste si zadat úkol nemyslet na bílého medv da, a uvidíte, že vám práv tato v c vytane na mysl každou minutu.“ Profesor psychologie Daniel M. Wegner z Harvard University zasv til podstatnou ást své profesní kariéry ov ování Dostojevského p edpokladu. Již v osmdesátých letech, v jednom ze svých prvních pokus , Wegner a jeho kolegové požádali skupinu 34 dobrovolníku, aby v 5 minutách nahlas opisovali a nahrávali sv j proud v domí (to znamená hovo it o emkoliv, co jim vytane na mysl). Po n kolika cvi ných záznamech dostala polovina ú astník instrukci pokra ovat v nahrávání, ale s jednou zm nou – a se vyhnou myšlení na bílého medv da. Pokaždé, když na n j pomyslí, nebo ho upomenou ve svém monologu, mají zazvonit na zvone ek. Po jistém ase se instrukce op t zm nila – te byli ú astníci vyzváni, aby se snažili na bílého medv da myslet co nejvíce. Druhá polovina dobrovolník obdržela stejné instrukce, ale v opa ném po adí. V obou skupinách zvonil zvonek ast ji (19,22krát) po instrukci, aby dobrovolník myslel na bílého medv da. Zvonky však zvonili (6,78krát) i za podmínky, že myšlenky na medv da m li pokusné osoby potla it. V domé potla ování myšlenek podle všeho není schopností, kterou by lov k ovládal (Wegner, 1974). Wegner (1994) vysv tluje tento paradoxní efekt sebekontroly inností dvou rozdílných monitorujících systém v myšlení. Jeden nazývá zám rným opera ním procesem (intentional operating system), který hledá v mysli pot ebné obsahy pro žádoucí mentální stav. Je to proces volný, podléhá v domé kontrole a je možné ho p erušit. Druhý – ironický monitorující systém (ironic operating systém) – má za úkol vyhledávat mentální obsahy, které nasv d ují selhání zám rného procesu. Je pro n j charakteristické, že operuje mimo v domí, vymyká se v lí navozené kontrole a je nep erušitelný. P i v domém potla ování myšlenek, tyto vyhledává ve snaze dostat je pod kontrolu, ímž je ale naopak zárove oživuje. Nejen, že snahy o vytla ení nep íjemných myšlenek nemývají velikou úsp šnost, zdá se, že potla ované obsahy pak mají tendenci zaplavit mysl s ješt v tší naléhavostí. Pokusné osoby z Wegnerovho experimentu, kte í se nejd íve snažili myšlenkám na bílého medv da vyhnout, pak na n j v „myslící ásti“ pokusu mysleli mnohem více. Naopak ú astníky, kte í nejprve dostali instrukci o medv dovi myslet co nejvíc, po chvíli prost „omrzel“ (viz graf). Podobné zahlcení pozorovali i Toll, Sobell a Wegner (2001) u osob odvykajících kou ení. Polivy a Herman (1985) citují dále n kolik zdroj , které podávají konzistentní dukazy o tom, že restrikce v jídle je spolehlivým prediktorem p ejezení a následn také nadváhy. Pro zahlcení existují rovnou dv vysv tlení. Prvním je tvorba asociace mezi procesem potla ování a kontextem, tedy prost edím nebo emocemi a dalšími podn tmi, ktoré jsou sou ástí situace potla ování. Vzniká tak mnoho p ipomínek, které když se znovu objeví, p inesou se sebou i myšlenku, s níž jsme bojovali. Druhou možností je, že inností ironického monitorujícího systému se zvyšuje p ístupnost, neboli pohotovost potla ované myšlenky pro v domí, p i emž ta trvá i po tom, co již o potla ení neusilujeme a nahrne se do mysli s p ekvapivou naléhavostí. web: www.psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 e-mail: [email protected] ISSN: 1805-7160 Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Arne Nováka 1 602 00 Brno eská republika 17/3 Graf dle Wegner, D. M., Schneider, D. J., Carter, S., & White, T. (1987). Wegner ve spolupráci se Sofií Zanakos vytvo ili sebeposuzovací škálu (The White Bear Supression Inventory) zjiš ující tendenci k chronickému potla ování myšlenek. Zjistili, že získané vysoké skóre sv d ící pro chronické potla ování koreluje s obsesivním myšlením a depresivním a úzkostným afektem (Wegner, Zanakos, 1994). Metoda je voln dostupná na www.wjh.harvard.edu/~wegner/wbsi.html. Existence ironického monitorujícího systému by mohla vysv tlit i jisté zkreslení v procesu rozhodování. P eborníci v oblasti zkoumání heuristik rozhodování Kahneman a Tversky (1974) zjistili, že lidé nejsou schopni nebrat v úvahu známé informace, ani když jsou motivováni pen žitou odm nou. Ve výzkumu Thompsona, Fonga a Rosenhana (1981) si 288 pokusných osob zahrálo na porotce reálného soudního procesu, p ehrávaného herci. ást t chto porotc sledovala verzi, ve které se vyskytli nep ípustné d kazy (tzn.: nemají být brány v úvahu) o vin obžalovaného, ást verzi s nep ípustnými d kazy o jeho nevin a t etí ást porotc si vyslechla verzi, kde se žádné nep ípustné d kazy neobjevili. Ti porotci, kte í sledovali proces s nep ípustným d kazem sv d ícím o nevin , pak odsoudili obžalovaného s menší pravd podobností než ti, kte í byli sv dky soudu s nep ípustnými d kazy o vin , nebo bez jakýkoliv nep ípustných d kaz . V dotazování po experimentu, ale skupina pokusných osob sledujících soud s d kazy pro nevinu byla p esv d ena, že jejich úsudek tento fakt nijak neovlivnil, zatímco skupina, která sledovala soud s d kazy pro vinu, referovala o zkreslení. Porotci tak podle všeho nebyli schopni se v rozhodování o vin obžalovaného oprostit od informací, jež na soud zazn li, o kterých ale zárove v d li, že nemají být brány v potaz. Informace, které se rozhodli v dom ignorovat, byly nadále p ítomny. Ve výzkumu Thompsona, Fonga a Rosenhana (1981) si 288 pokusných osob zahrálo na porotce reálného soudního procesu, p ehrávaného herci. ást t chto porotc sledovala verzi, ve které se vyskytli nep ípustné d kazy (tzn.: nemají být brány v úvahu) o vin obžalovaného, ást verzi s nep ípustnými d kazy o jeho nevin a t etí ást porotc si vyslechla verzi, kde se žádné nep ípustné d kazy neobjevili. Ti porotci, kte í sledovali proces s nep ípustným d kazem sv d ícím o nevin , pak odsoudili obžalovaného s menší pravd podobností než ti, kte í byli sv dky soudu s nep ípustnými d kazy o vin , nebo bez jakýkoliv nep ípustných d kaz . V dotazování po experimentu, ale skupina pokusných osob sledujících soud s d kazy pro nevinu byla p esv d ena, že jejich úsudek tento fakt nijak neovlivnil, zatímco skupina, která sledovala soud s d kazy pro vinu, referovala o zkreslení. Porotci tak podle všeho nebyli schopni se v rozhodování o vin obžalovaného oprostit od informací, jež na soud zazn li, o kterých ale zárove v d li, že nemají být brány v potaz. Informace, které se rozhodli v dom ignorovat, byly nadále p ítomny. web: www.psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 e-mail: [email protected] ISSN: 1805-7160 Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Arne Nováka 1 602 00 Brno eská republika 18/3 Zdroje 1. Polivy, J., Herman, C.P. (1985). Dieting and binging: A casual analysis. American Psychologist, 40, 193-201. 2. Tversky, A., Kahneman, D. (1974). Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. Science New Series, Vol. 185, 1124-1131. 3. Thompson, W. C., Fong, G. T., & Rosenhan, D. L. (1981). Inadmissible evidence and juror verdicts. Journal of Personality and Social Psychology, Vol 40(3), 453-463. 4. Wegner, D. M., Schneider, D. J., Carter, S., & White, T. (1987). Paradoxical effects of thought suppression. Journal of Personality and Social Psychology, 53, 5-13. 5. Wegner, D. M. (1994). Ironic processes of mental control. Psychological Review, 101, 34-52. 6. Wegner, D. M. (2011). Setting free the bears: Escape from thought suppression. American Psychologist, 66, 671-680. 7. Wegner, D. M., & Zanakos, S. (1994). Chronic thought suppression. Journal of Personality, 62, 615640. Citace lánku: Durká ová, K. (2012). Trable s bílým medv dem. PsychoLogOn [online]. 1 (1), s.16-18. [cit. vložit datum citování]. Dostupný z WWW: <http:// http://psychologon.cz/data/pdf/13-trable-s-bilym-medvedem.pdf>. ISSN 1805-7160. web: www.psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 e-mail: [email protected] ISSN: 1805-7160 Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Arne Nováka 1 602 00 Brno eská republika
Podobné dokumenty
Závislost na jídle: Důkazy/Fakta, vyhodnocení a léčba
pokračování v konzumaci i přes zdravotní problémy (28.3%) a trávení velkého množství času na
obstarání jídla. Tyto tři faktory byly také nejčastěji přítomné u obézních jedinců s BED ...
číslo: druhé únor ročník VI.
hospitalizacím, zvýšené nutnosti krizových intervencí, vyšším výskytem pokusů o sebevraždy
apod. Obáváme se, že tyto skutečnosti byly kategorizační komisí podceněny.
Logoterapie – za hledáním smyslu
si dopisuje se Sigmundem Freudem, při univerzitních studiích se dostává do kontaktu s Alfredem
Adlerem a po dokončení studií nastupuje na známou vídeňskou kliniku. Počátek slibné kariéry přeruší
př...
Územní plán - textová část
k procesu vydání zm ny je sou asn nutné respektovat principy opat ení obecné povahy podle zákona . 500/2004
Sb. (správní ád) v platném zn ní. Elaborát souboru zm n je proto rozd len na dv ásti:
I.)...