Untitled
Transkript
ϭ K^, ϭ͘ s|,K/^<WZKEsZ,KsKh^d͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰ Ϯ͘ ϯ͘ ϰ͘ ϱ͘ ϲ͘ ϭ͘ϭ͘ >'/^>d/sE1WKD1E<z͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰ ϭ͘Ϯ͘ s ZzE>zd/<^d/͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳ ϭ͘ϯ͘ WZK'EMWZKh<<KDhE>E1,K^d dE1,KWpK1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭ ϰ WZ/E/Wz\aE1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϳ Ϯ͘ϭ͘ szDE1/Ed'ZKs E,K^z^dDhE<> E1^KWz;/^EKͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭ ϳ Ϯ͘Ϯ͘ ^,DKWKs,K,K^WK\^ds1sK1,sZ͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯ ϲ EsZ,\aE11>1,WZs<p/Ed'ZKsE|,^z^dDpE<>E1^KWzϮϵ ϯ͘ϭ͘ hW\^E E1WK:Dp&/E/͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯ Ϭ ϯ͘Ϯ͘ DdZ/>Ks szh/d>EZz<>Ks d>E^>K<z<KDhE>E1,KWp͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯ ϳ ϯ͘ϯ͘ /K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ϰ ϲ ϯ͘ϰ͘ /KKW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱ ϳ ϯ͘ϱ͘ ^D ^E|<KDhE>E1KW͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲ Ϯ ϯ͘ϲ͘ /sEK^dE^<KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲ ϲ ϯ͘ϳ͘ W dE|K Zs|ZK<p^h<KEEKh/sKdEK^d1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳ Ϭ ϯ͘ϴ͘ K^ddE1KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳ ϲ ϯ͘ϵ͘ \1E1WZKE<> E1^KWzs/^EK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘ϴ Ϭ E^dZK:KWd\E1WZKZ>//Z'/KE>E1,/^EK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϴ ϰ͘ϭ͘ ^WK>E\aE1KWKs,K,K^WK\^ds1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ϴ ϴ ϰ͘Ϯ͘ D/E/^dZd/ssKWKsD,K^WK\^ds1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴ ϵ <KEKD/<E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϴ ϱ͘ϭ͘ WKW>d<K^dZGKs E1KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘ϵ ϴ ϱ͘Ϯ͘ WKW>dGKsE1KEp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϮ ϱ͘ϯ͘ WKW>dGKsE1>a1,^h:<dph1s:11,^z^dDE<>E1^KWzsK/͘͘͘ϭϬϰ ϱ͘ϰ͘ s\:EWKWKZ͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϱ ϱ͘ϱ͘ >a1<KEKD/<E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϲ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϳ Ϯ ϲ͘ϭ͘ Z'/KE>E1/Ed'ZKs E|^z^dDE<>E1^KWz;/^EKͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϴ ϲ͘Ϯ͘ szDE1<KDhE>E1,KKWh:,KWZKh<͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϭ ϲ͘ϯ͘ >a1WK:DzsKWKsD,K^WK\^ds1͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘ϭϭϮ ϲ͘ϰ͘ DdZ/>Ks szh/d>EZz<>Ks d>E^>K<z<K͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϮ ϲ͘ϱ͘ /K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭ ϭϰ ϲ͘ϲ͘ /sEK^dE^<KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϱ ϲ͘ϳ͘ W dE|K Z͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϳ ϲ͘ϴ͘ WZKsKKs E1\1E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϵ ϲ͘ϵ͘ K^ddE1E^dZK:KWd\E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϵ ϲ͘ϭϬ͘ <KEKD/<E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϭ ^ĞnjŶĂŵƚĂďƵůĞŬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϱ ^ĞnjŶĂŵŐƌĂĨƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϱ ^ĞnjŶĂŵŽďƌĄnjŬƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϱ ϯ ϭ͘ s|,K/^<WZKEsZ,KsKh^d Návrhová þást v této aktualizované verzi „Strategie“ je koncipována jako popis celorepublikového integrovaného systému nakládání s odpady v obcích. Obsahuje návrhy opatĜení a nástrojĤ pro vytvoĜení dlouhodobČ udržitelného odpadového hospodáĜství až na úroveĖ obcí a zajištČní funkþních regionálních systémĤ nakládání s odpady. Návrhová þást vychází z poznatkĤ a shrnutí Analytické þásti Strategie, ve které byl popsán na základČ dostupných informací stav nakládání s nejvýznamnČjšími složkami odpadového hospodáĜství obcí a mČst. Jedním z hlavních východisek pro Návrhovou þást byl také stávající legislativní rámec, který vymezuje základní požadavky a cíle pro nakládání s odpady nebo výrobky s ukonþenou životností. V této þástí Strategie jsou obsaženy návrhy na Ĝešení problematických otázek, které byly uvedeny v dokumentu schváleném vládou ýR, v tzv. Tezích rozvoje odpadového hospodáĜství ýR (a následnČ, které by se mohly stát dĤležitým podkladem pro pĜípravu nové právní úpravy v oblasti odpadového hospodáĜství obcí). ϭ͘ϭ͘ >'/^>d/sE1WKD1E<z V roce 2008 byla na úrovni orgánĤ Evropské unie projednána a pĜijata nová, zrevidovaná SmČrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 98/2008 o odpadech a o zrušení nČkterých smČrnic (dále jen „smČrnice“, þi „smČrnice o odpadech“), která nahrazuje pĤvodní rámcovou smČrnici o odpadech z roku 1975. Nová smČrnice má pĜispČt k pĜiblížení se EU tzv. „recyklaþní spoleþnosti“ pĜi snaze zamezit vzniku odpadĤ a odpady využívat jako zdroj surovin a energie. ýlenské státy Evropské unie jsou povinny tuto smČrnici transponovat do svých vnitrostátních právních ĜádĤ do 12.12.2010 (viz þl. 40 odst. 1 smČrnice). Nová rámcová smČrnice o odpadech reaguje na aktuální vývoj a potĜeby odpadového hospodáĜství v EU. Klíþovými body nové normy je zavedení cílĤ pro recyklaci a prevenci vzniku odpadĤ, zavedení povinné pČtistupĖové hierarchie nakládání s odpady a pĜesné rozlišení mezi kategoriemi „využívání“ a „odstraĖování“ odpadĤ. Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo: • • • • pĜedcházení vzniku odpadĤ (nebo-li snížení jejich množství) pĜíprava k opČtovnému použití recyklace (nebo-li materiálové využití) jiné využití, napĜíklad energetické využití a odstranČní odpadĤ ϰ Uvedená obecná hierarchie nakládání s odpady se mĤže u specifických druhĤ odpadĤ lišit s ohledem na technickou proveditelnost, ekonomické podmínky a ochranu životního prostĜedí (viz þl. 4 odst. 1 a 2 smČrnice). Recyklace Materiálové využití (recyklace) je opČtovné použití materiálĤ nebo složek obsažených v odpadech ve výrobních procesech, pĜiþemž jsou vyrobeny nebo vþlenČny do nových výrobkĤ, materiálĤ, které slouží k pĤvodním nebo jiným úþelĤm. Zahrnuto je zpracování organického materiálu, nespadá sem však energetické využití, pĜemČna k využití jako paliva nebo jako zdroje energie, vþetnČ chemické energie. Využití Využití odpadĤ (recovery) jsou postupy, které odpovídají tČmto kriteriím: • • • • • • • Výstupem je náhrada jiných zdrojĤ, které by byly jinak použity k naplnČní daného úþelu, a to v samotném zaĜízení nebo v okolním hospodáĜském prostoru, nebo které jsou pro takový úþel pĜipraveny. Odpad slouží k úþelu požadovanému od nahrazované suroviny. SplĖuje kriteria hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady a ochrany lidského zdraví a životního prostĜedí v souladu s þl. 10 smČrnice. Snižuje se negativní vliv na životní prostĜedí díky používání odpadu jako náhrady jiných zdrojĤ. Je zajištČn soulad výstupĤ s právem Evropských spoleþenství na ochranu ŽP a s evropskými standardy. Je kladen dĤraz na ochranu lidského zdraví a životního prostĜedí a je minimalizována tvorba a výskyt nebezpeþných složek v procesu. PĜímé spalování odpadĤ s využitím energie za zde specifikovaných podmínek je kategorií využívání odpadĤ. Energetické využití znamená použití spalitelného odpadu jako paliva pro získání energie prostĜednictvím pĜímého spalování (direct incineration) s – nebo bez jiného odpadu nebo paliva, avšak s využitím energie. Spalování odpadu, kde je více energie do procesu dodáno, než je v prĤbČhu procesu získáno, není považováno za energetické využití. ýlenské státy pĜijmou nezbytná opatĜení k tomu, aby odpady prošly stupnČm „využívání“, tj. alespoĖ postupy uvedené v PĜíloze II smČrnice pĜi dodržení uvedené definice pro využívání odpadĤ. OdstranČní OdstranČní znamená jakékoliv nakládání s odpady, které není využitím, byĢ by druhotným výstupem byla tvorba slouþenin nebo energie. ϱ OddČlený sbČr ýlenské státy mají zavést systémy pro oddČlený sbČr bioodpadĤ. Komise pĜedloží legislativní návrh na minimální cíle pro oddČlený sbČr bioodpadĤ. PlnČní cílĤ zpČtného odbČru a recyklace daných pĜíslušnou legislativou pro obaly, autovraky, baterky, elektrošrot, bude poþítáno pouze z tČch odpadĤ, u nichž je cyklus opČtovného použití, recyklace þi využití úplný. Odpad má být oddČlenČ sbírán a nebezpeþné složky mají být oddČleny od toku odpadĤ pĜed tím, než odpad vstoupí do procesu využívání, jestliže je to technicky, environmentálnČ a ekonomicky uskuteþnitelné. Komise pĜijme opatĜení k tomu, aby byla stanovena environmentální a kvalitativní kriteria pro aplikaci bioodpadĤ na zemČdČlskou pĤdu. Transport odpadĤ Nakládání s odpady ve Spoleþenství by nemČlo být ohraniþeno národními hranicemi, ale co nejvhodnČjšími environmentálními postupy. SmČrnice ovšem pĜedpokládá, že þlenský stát mĤže zakázat dovoz dopadĤ, pokud by to ohrožovalo jeho odpadové hospodáĜství a plnČní jeho plánĤ a limitĤ. Výjimkou je stav, kdy není na území jiného þlenského státu, ze kterého se odpad dováží, možné takový odpad z dĤvodu živelné pohromy a nebezpeþí újmy na zdraví a životním prostĜedí odstraĖovat. NicménČ jsou nutná omezení pro transport odpadĤ urþených k odstranČní. Bude zamezeno nežádoucím transportĤm odpadĤ urþených k odstranČní na dlouhé vzdálenosti, které neslouží potĜebnému úþelu. S odpadem urþeným k odstranČní musí být nakládáno v jednom z nejbližších odpovídajících zaĜízení, pomocí nejvhodnČjších zpĤsobĤ a technologie tak, aby byla zajištČna vysoká ochrana životního prostĜedí a zdraví lidí. Každý þlenský stát musí pĜijmout odpovídající opatĜení ve spolupráci s ostatními státy k zajištČní integrované a odpovídající sítČ zaĜízení pro odstraĖování odpadĤ, pĜiþemž budou zohlednČny BAT (Best Available Technology). ýlenské státy mohou omezit dovoz odpadĤ do spaloven, pĜiþemž takové rozhodnutí oznámí Komisi. Stabilizace a snížení produkce odpadĤ ýlenské státy pĜijmou nutná opatĜení ke stabilizaci produkce odpadĤ k roku 2012 ve srovnání s jejich roþní produkcí v roce 2009. Stabilizace znamená zamezení nárĤstu produkce odpadĤ v pomČru k poþátku stabilizaþního období. Do roku 2020 pak budou realizována opatĜení ke snížení produkce odpadĤ. ýlenské státy pĜijmou opatĜení k zajištČní tČchto cílĤ: • Do roku 2020 bude opČtovnČ použito a recyklováno minimálnČ 50% hmotnostního množství odpadu papíru, plastĤ, skla a kovĤ z domácností a jemu podobných odpadĤ. ϲ • Do roku 2020 bude opČtovnČ použito a recyklováno minimálnČ 70% hmotnostního množství stavebních a demoliþních, živnostenských a prĤmyslových odpadĤ. • Do roku 2015 þlenské státy zavedou oddČlený sbČr minimálnČ tČchto druhĤ odpadĤ: papír, kovy, plasty, sklo. Podmínky pro materiálové využití komodit papír, plast, sklo, kovy jsou v souþasné dobČ na území ýR vytvoĜeny. V pĜípadČ potĜeby mĤže þlenský stát (po zhodnocení svých ekonomických a i ekologických možností) zavést i oddČlený sbČr a využití bioodpadĤ z obcí. V ýeské republice toto není dosud plošnČ možné, jelikož vČtšina stávajících zaĜízení pro nakládání s bioodpady není pro komunální odpady pĜizpĤsobena. KromČ toho využití bioodpadĤ naráží v souþasné dobČ na odbytové možnosti takto sesbíraných odpadĤ, jak pro jejich kvalitu na vstupu (i když se využívají pouze kvalitní bioodpady ze zelenČ), tak pĜi využití vzniklých surovin z bioodpadĤ. Souþástí integrovaných systémĤ nakládání s odpady v environmenálnČ vyspČlých evropských zemích jsou zaĜízení na pĜímé energetické využívání komunálních odpadĤ (spalovny). V ýR jsou tyto kapacity na energetické využívání odpadĤ zcela nedostateþné. Pro rozvoj energetického využívání odpadĤ v ýR, výstavbu nových kapacit a jejich zaþlenČní do integrovaných systémĤ nakládání s odpady je klíþová zmČna vládního naĜízení o POH ýR spoþívající ve stanovení reálných opatĜení k zamezení skládkování jinak (energeticky) využitelných odpadĤ. JedinČ s pomocí energetického využívání odpadĤ mohou být naplnČny cíle smČrnice EU o skládkování odpadĤ. ϭ͘Ϯ͘ s ZzE>zd/<^d/ Analytická þást se zabývala hlavními skupinami odpadĤ, které obce musí Ĝešit ve své pĤsobnosti a které vznikají na jejich území. Pojmy - Pro potĜeby Strategie byly v rámci Analytické þásti vymezeny základní pojmy, které jsou používány v odpadovém hospodáĜství ýR. NČkteré pojmy je nutné upravit tak, aby lépe odpovídaly bČžné praxi (napĜ. komunální odpad, ostatní odpad podobný komunálnímu odpadu, biologicky rozložitelný komunální odpad, využitelné a recyklovatelné složky komunálního odpadu apod.). - Jiné, novČ zavádČné pojmy vyplývající zejména z nové evropské smČrnice o odpadech je nutné upĜesnit a stanovit podmínky pro jejich užití (napĜ. vedlejší produkt, stav, kdy odpad pĜestává být odpadem, materiálové využití a recyklace odpadĤ apod.). ϳ Datové zdroje - Hlavním datovým zdrojem, který je veĜejnČ pĜístupný a ovČĜitelný, byl Informaþní systém odpadového hospodáĜství ISOH), spravovaný CENIA na základČ zákonné evidence odpadĤ. Byly použity údaje o produkci a nakládání s komunálními, obalovými a dalšími skupinami odpadĤ za období 2007 - 2009. Další údaje byly získány z databází AOS EKOKOM, a.s. a kolektivních systémĤ zajišĢujících zpČtný odbČr elektrozaĜízení a baterií. Podkladem pro hodnocení zaĜízení byly také krajské evidence zaĜízení. - Pro plánování a sledování vývoje odpadového hospodáĜství ýR je nutné zefektivnit zpracování a typy výstupĤ z ISOH, což bude vyžadovat þásteþnou úpravu kódování odpadĤ, zpĤsobu vedení evidence, oznaþování typĤ zaĜízení apod. - Je nutné také vyhodnotit efektivitu rozsahu subjektĤ, které poskytují údaje do evidence odpadĤ a to zejména s ohledem na zpĤsoby nakládání s odpady (napĜ. pĜedání jiné oprávnČné osobČ apod.). - V zákonné evidenci odpadĤ je také vhodné upravit sledování zpĤsobĤ nakládání zejména u komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním, tak aby bylo možné jednoznaþnČ urþit, do jaké míry jsou komunální odpady z obcí využívány (vþetnČ energetického využití ve spalovnách) a do jaké míry jsou skládkovány. - V ýR nejsou k dispozici veĜejné údaje o ekonomice odpadového hospodáĜství obcí. - Jako nadbyteþné se ukazuje sledování údajĤ o hospodaĜení s odpady prostĜednictvím ýSÚ. Výstupy ne zcela odpovídají realitČ a zejména pak nejsou použitelné pro plánování a hodnocení rozvoje odpadového hospodáĜství na úrovni regionĤ a menších územních celkĤ. - Pro sledování a vyhodnocování cílĤ smČrnice na využití odpadĤ bude nutné zavést oficiální a jednotné metodiky na stanovení produkce využitelných a recyklovatelných komunálních odpadĤ a rovnČž pro posouzení odklonu od skládkování upravit metodiku pro biologicky rozložitelné komunální odpady. - RovnČž na základČ tČchto doporuþených zmČn je nutné aktualizovat POH ýR a soustavu indikátorĤ k hodnocení jeho plnČní. Komunální odpady z obcí a jejich využitelné/recyklovatelné složky - Produkce komunálních odpadĤ a jim podobných odpadĤ skupiny 20 podle Katalogu odpadĤ je tvoĜena produkcí z obcí a mČst (69 % z celkového množství komunálních odpadĤ v r. 2009) a produkcí ostatních pĤvodcĤ, kteĜí nejsou zapojeni do systému nakládání s odpady v obci. ϴ o Odpady z obcí a jim podobné odpady ostatních pĤvodcĤ je nutné jasnČ vymezit, protože kraje ani obce nemají možnost ovlivĖovat nakládání s odpady individuálních pĤvodcĤ. o S tím souvisí i definice nového cíle pro recyklaci komunálních odpadĤ vyplývající z evropské smČrnice o odpadech. Cíl je zamČĜen na komunální odpad z obcí (z domácností a podobných zdrojĤ). o Skladba odpadĤ je sledována pravidelnČ pouze u komunálních odpadĤ z obcí. Složení odpadĤ podobných komunálním od ostatních pĤvodcĤ není známo. - Pro stanovení celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí je nutné, aby veškeré odpady (vyjma stavebních odpadĤ skupiny 17, autovrakĤ a odpadĤ skupiny 16, 19), které jsou sbírány v systému obce a pocházejí z þinnosti obþanĤ a subjektĤ zapojených do systému obce, byly zaĜazovány jako odpady skupiny 20. Týká se to zejména obalové složky komunálních odpadĤ, která je v souþasné dobČ zaĜazována do podskupiny 15 01 nebo 20 01, pĜiþemž ale v ýR není v obcích zaveden samostatný sbČr obalĤ a systém zpČtného odbČru obalĤ je provozován jako integrovaný (použité obaly jsou nedílnou souþástí komunálních odpadĤ). o Celková produkce komunálních odpadĤ z obcí (vþetnČ obalových odpadĤ z obcí) þinila v r. 2009 cca 316 kg/obyvatel/rok (303 kg/obyvatel/rok v r. 2008). o OddČlenČ sebrané využitelné odpady (papír, plast, sklo, kovy) vþetnČ obalové složky pĜedstavovaly cca 13 % v r. 2008 a cca 12 % v r. 2009 z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí. Tyto odpady se dále recyklují nebo jinak využívají. - Výskyt hlavních materiálovČ využitelných složek (papír, plasty, sklo, kovy) stanovený na základČ rozborĤ odpadĤ pĜedstavuje cca 32,8 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí, tj. cca 104 kg/obyvatel/rok v roce 2009 (102 kg/obyvatel/rok v roce 2008). o Výskyt recyklovatelných odpadĤ (surovina vyrobená z odpadĤ nahrazuje primární surovinu ve stejných nebo podobných výrobcích) je nižší – 28,7 % z celkové produkce KO z obcí, tj. cca 91 kg/obyvatel/rok v r. 2009 (90 kg/obyvatel/rok v r. 2008). o Zákonné cíle pro recyklaci komunálních odpadĤ je nutné stanovit na základČ výskytu recyklovatelných složek a skuteþného nakládání s tČmito složkami získanými prostĜednictvím oddČleného sbČru v obcích. o Je nutné soustavou vhodných nástrojĤ zachovat a dále rozvíjet stávající dobrovolný systém sbČru využitelných odpadĤ v obcích, který je dobĜe pĜijímán obyvatelstvem. Je nutné se vyvarovat zmČn, které by mohly vést k destrukci stávajícího systému tĜídČného sbČru a tím k ohrožení recyklace odpadĤ v ýR. o Je nutné vytvoĜit nástroje podporující stabilitu systému využití komunálních odpadĤ a to zejména ve vazbČ na kolísající trh s druhotnými surovinami. ϵ Biologicky rozložitelné komunální odpady - Produkce BRKO pochází z 81 % z obcí a þinila v r. 2009 cca 1,52 mil. tun (1,42 mil. tun v r. 2008). NejvČtší podíl BRKO z obcí je obsažen ve smČsném komunálním odpadu – cca 73 % v r. 2009. Další významnou složkou BRKO je objemný odpad – obsahuje více než 7 % celkové produkce BRKO. - Využití je zajištČno u oddČlenČ sebraného papíru a lepenky, textilu, odpadĤ ze zahrad a ze stravoven. VČtšina smČsných a objemných komunálních odpadĤ, obsahujících biologicky rozložitelnou složku, se skládkuje. o Cíl POH ýR, vyplývající z evropské smČrnice o skládkování, nebude podle dostupných údajĤ pĜi dodržení stávající metodiky výpoþtu v r. 2010 splnČn. RovnČž tak není splnitelný další cíl v r. 2013. V ýR chybí kapacity zaĜízení na energetické využití smČsných komunálních odpadĤ, které jsou pro plnČní cílĤ stČžejní. Provoz nových spaloven komunálních odpadĤ se pĜedpokládá až po roce 2016. o V obcích se zavádí oddČlený sbČr rostlinných bioodpadĤ od obþanĤ. Podle dosavadních zkušeností se ukazuje, že množství takto sebraných odpadĤ, nejþastČji v zástavbČ rodinných domkĤ, se pohybuje kolem 100-120 kg/obyvatel/rok, pĜiþemž množství smČsných komunálních odpadĤ se sníží pouze o 5-15 % (17-30 kg/obyvatel/rok). Tento stav je dĤsledkem toho, že s vČtšinou rostlinných materiálĤ je doposud nakládáno mimo režim odpadĤ. ZaþlenČním rostlinných materiálĤ od obyvatel do režimu odpadĤ, v dĤsledku zavedení oddČleného sbČru, se pak celkové množství komunálních odpadĤ produkovaných obcemi zvýší o 1030 % hmotnosti. o Je nutné jasnČ vymezit skupiny bioodpadĤ podle jejich vlastností a k nim doporuþit odpovídající zpĤsoby nakládání (od sbČru až po jejich koneþné využití biologickými nebo spalovacími metodami). o Je nutné vytvoĜit a upravit nástroje k podpoĜe oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích a hlavnČ pak k následnému využití bioodpadĤ zejména v zemČdČlství. o Mechanicko-biologickou úpravu odpadĤ nelze považovat za zpĤsob koneþného využití komunálních odpadĤ. Podsítná frakce se skládkuje, pĜiþemž díky vysokým obsahĤm nČkterých nebezpeþných látek nesplĖuje (pĜed novelou vyhlášky) limity pro uložení na standardní skládky. Nadsítnou frakci s vysokou výhĜevností lze (až na výjimky – napĜ. cementárny) využít pouze ve speciálních spalovacích zaĜízeních, která musí splĖovat z hlediska ochrany životního prostĜedí parametry spaloven, což je investiþnČ nároþné. Taková zaĜízení nejsou až na výjimky (napĜ. kombinát VĜesová, elektrárna Sokolovská uhelná) v ýR k dispozici. ϭϬ o Prioritou k naplnČní strategie odklonu BRKO ze skládkování je podpora výstavby zaĜízení na zpracování smČsných komunálních odpadĤ v rámci integrovaných regionálních systémĤ a to zejména zaĜízení pro pĜímé energetické využití odpadĤ. Objemný odpad - Produkce objemných odpadĤ neustále roste. Objemné odpady tvoĜí až 10 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí. PĜevážná vČtšina objemných odpadĤ se skládkuje (91 %). - Využitelnost objemných odpadĤ lze zvýšit jejich dotĜídČním (obsahuje 22-30% využitelných odpadĤ z celkové produkce objemných odpadĤ). Pro zvýšení využitelnosti se ukazuje jako vhodnČjší zpĤsob sbČru prostĜednictvím sbČrných dvorĤ, kde se odpad dotĜićuje. - Doporuþuje se upravit nástroje ke zvýšení podílu využitých objemných odpadĤ (napĜ. výše skládkovacího poplatku apod.) Živnostenské odpady - Živnostenské odpady tvoĜí významnou souþást komunálních odpadĤ. Lze je definovat jako odpady z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob oprávnČných k podnikání, které jsou podobné svými vlastnostmi komunálním odpadĤm. - Stávající zákonnou možnost zapojení pĤvodcĤ do systému obce využívá cca 32 % obcí (vČtšinou malé obce do 4 tis. obyvatel). Velká þást pĤvodcĤ využívá bezplatnČ a bez souhlasu obce obecní systémy nakládání s odpady. Tím vzrĤstají obcím náklady na odpadové hospodáĜství. o Je nutné vytvoĜit úþinný systém zapojení živnostenských odpadĤ do obecních systémĤ, který by pĜispČl k narovnání nákladĤ v obci a rovnČž ke snížení administrativní zátČže pro pĤvodce a obce. o Je nutné zajistit dostateþné informování pĤvodcĤ o jejich povinnostech a kontrolu dodržování tČchto povinností. Nebezpeþné odpady - Produkce nebezpeþných složek komunálních odpadĤ všeobecnČ se zavedením povinnosti zpČtného odbČru baterií, akumulátorĤ a elektrozaĜízení klesá. ϭϭ - Stávající systém nakládání s nebezpeþnými složkami KO je vyhovující a nevyžaduje žádné zásadní zmČny. ZpČtný odbČr použitých výrobkĤ - ýR splnila za rok 2008 svĤj závazek vĤþi EU a dosáhla úþinnosti zpČtného odbČru elektrozaĜízení 4,2 kg/obyvatel/rok. Vysoké míry je dosahováno u pneumatik. U baterií bude nutno zvýšit míru zpČtného odbČru s ohledem na cíle pro rok 2012. - Z pohledu obcí princip zpČtného odbČru nČkterých vybraných výrobkĤ funguje (zejména baterie, akumulátory, z velké þásti i elektrozaĜízení). o Praxe potvrdila, že kolektivní systémy jsou pro obce jednoznaþnČ výhodnČjšími partnery než individuální výrobci. Ti s obcemi vČtšinou nespolupracují. Kolektivní systémy zpravidla vytváĜejí zdroje pro financování i doplĖujících aktivit, jako je propagace a informování obyvatel. o V pĜípadČ snižování nákladĤ na zpČtný odbČr v dĤsledku konkurence mezi kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany neziskových kolektivních organizací (napĜ. snižování nákladĤ na osvČtu a kompenzaci nákladĤ vynaložených obcemi). o ZpČtný odbČr pneumatik není dostateþnČ Ĝešen v zákonČ o odpadech, což vede k tomu, že náklady spojené se sbČrem a dalším nakládáním s pneumatikami sebranými v rámci obecních systémĤ nese obec a nikoliv výrobce. Obce nemají možnost nárokovat u povinných osob bezplatné zajištČní zpČtného odbČru. Obdobná je situace u minerálních olejĤ, které jsou však minoritní komoditou. - Je nutné sjednotit právní normy, upravující zpČtný odbČr použitých výrobkĤ a to vþetnČ používané terminologie. Stávající stav komplikuje výkon státní správy vþetnČ kontrolní þinnosti a vymahatelnosti plnČní zákonných povinností. Stavební a demoliþní odpad, sedimenty - Stavební odpady tvoĜí jen minoritní þást odpadĤ v obci. PĜedstavují cca 4 % z celkové produkce odpadĤ vznikajících v obci (komunální, obalové a stavební odpady z obcí), Stavební odpady jsou vČtšinou sbírány ve sbČrných dvorech nebo na urþených deponiích. Jsou z velké þástí recyklovány. - PĜedpokládá se pokraþování v trendu využívání tČchto odpadĤ. Neoþekává se jejich výrazný nárĤst. ϭϮ - PĜetrvávají problémy s možným ohrožením životního prostĜedí, kdy jsou stavební odpady pĜi nedostateþné spolupráci obcí a stavebních úĜadĤ užívány bez ohledu na jejich vlastnosti k terénním úpravám. Ostatní odpady – þerné skládky, littering - ěešení a odstraĖování þerných skládek je Ĝešeno obcemi individuálnČ. Množství nelegálních skládek klesá. Na þerných skládkách se objevují v souþasné dobČ pĜedevším výrobky v režimu zpČtného odbČru (pneumatiky, autovraky a jejich þásti, vyĜazená elektrozaĜízení), stavební odpady, bioodpad. Problémem zĤstává nedohledatelnost pĤvodce skládky. Náklady spojené s jejich odstranČním zĤstávají v drtivé vČtšinČ na obci. - VolnČ pohozené odpadky, tzv. littering, jsou problémem spíše spoleþenským a sociálním. Boj proti litteringu je souborem opatĜení na omezení nepoĜádku v ulicích (informaþní kampanČ spojené s represivním nástrojem ve formČ pokut pro obþany), které jsou v kompetenci každé obce. - Je vhodné vytvoĜit nástroj na omezení finanþní zátČže obcí spojené s likvidací nelegálních skládek. Autovraky - Systém nakládání s autovraky není doĜešen pro obce zejména z hlediska opuštČných vozidel. Je nutné doĜešit pravomoci obcí a zpĤsob financování likvidace opuštČných vozidel (samostatná pĤsobnost vers. pĜenesená pĤsobnost státní správy). - RovnČž je tĜeba podpoĜit informaþní kampaĖ, aby vlastníci starých vozidel využívali svého práva bezplatnČ odevzdávat použitá vozidla zpracovatelĤm. V návaznosti na to je tĜeba omezit, resp. stanovit pĜísné provozní podmínky výkupnám a sbČrnám kovĤ, které odebírají kovové þásti autovrakĤ od obþanĤ za úplatu. Z pohledu systémového Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí je nejdĤležitČjší - Podpora rozvoje oddČleného sbČru a následné recyklace a dalšího využití materiálovČ využitelných složek komunálních odpadĤ. - ZajištČní nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na úrovni obcí a to od sbČru až po koneþné využití odpadĤ. ϭϯ - ZajištČní energetického využití smČsných komunálních odpadĤ vþetnČ jejich biologicky rozložitelné složky jako nejvhodnČjší alternativy, která omezuje ukládání smČsných komunálních odpadĤ na skládky. - Podpora vytváĜení regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady z obcí, které zajistí stabilní a dlouhodobČ udržitelné hospodaĜení s odpady. ϭ͘ϯ͘ WZK'EMWZKh<<KDhE>E1,K^ddE1,KWpK1 Pro potĜeby Návrhové þásti byla stanovena prognóza produkce komunálních odpadĤ na þasové období do roku 2020 (s ohledem na postupný cíl smČrnice o skládkování a cíl pro recyklaci komunálních odpadĤ). Všechny prognózy produkce odpadĤ vycházejí vždy z þasové Ĝady dostupných dat za období pĜed rokem 2009, která byla uvedena v Analytické þásti Strategie a následnČ stanovují vývojový trend v jednotlivých komoditách. Výpoþet celkové produkce vychází z mČrné produkce odpadĤ v kg/obyvatel/rok a prognózovaného poþtu obyvatel. Pro stanovení poþtu obyvatel byla pĜevzata prognóza vývoje poþtu obyvatel ýeského statistického úĜadu - Základní výsledky Projekce 2009, stĜední varianta, 2008 - 2065. Pro potĜeby návrhové þásti Strategie byla vzata v úvahu jen jedna varianta scénáĜe s níže popsanými parametry. Odhadovaný vývoj produkce komunálních odpadĤ slouží pouze k dokreslení pĜedstavy o možném rozvoji odpadového hospodáĜství a tím i náplni regionálních systémĤ nakládání s odpady. Prognóza se zamČĜuje na nejvČtší skupiny odpadĤ z obcí a to na smČsný komunální odpad (u nČj se pĜedpokládá kombinace energetického využití a skládkování), využitelné složky (pĜedpokládá se jejich recyklace nebo jiné využití), odpad ze zelenČ (oddČlenČ sbíraný bioodpad vhodný pro zpracování aerobním nebo anaerobním rozkladem), objemný odpad (pĜedpokládá se jeho þásteþné využití), ostatní odpad (zahrnuje nebezpeþné složky KO, uliþní smetky, odpady z údržby obce apod.). Komunální odpad z obcí (vþetnČ zapojených pĤvodcĤ) SmČsný komunální odpad a využitelné složky Vývoj celkové jednotkové produkce jednoho obþana byl stanoven: - meziroþní nárĤst 1 % v období 2009 - 2012 meziroþní nárĤst 1,8 % v období 2012 - 2015 meziroþní nárĤst 2,5 % v období 2015 - 2020 ϭϰ - vývoj produkce v jednotlivých komoditách byl stanoven na základČ datových Ĝad ze známých pĜedešlých období se zohlednČním oþekávaného vývoje ekonomiky. Ostatní odpady v obci - U objemného odpadu a odpadu z þištČní ulic se pĜedpokládá nárĤst do roku 2015, pak následuje stagnace a mírný pokles. U bioodpadu (zahrady, parky, veĜejná zeleĖ, oddČlený sbČr u obþanĤ) se pĜedpokládá stálý nárĤst produkce až do konce prognózovaného období a to zejména zaþlenČným rostlinným materiálĤm do režimu odpadĤ pĜi realizaci projektĤ oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích. Odpad podobný komunálnímu od ostatních pĤvodcĤ (kromČ zapojených pĤvodcĤ) - PĜedpokládaný pokles všech zásadních komodit odpadĤ podobných komunálnímu bude dĤsledkem vČtšího zapojování jejich pĤvodcĤ do systému nakládání s odpady v obci. Souhrnné údaje o odhadované produkci hlavních složek komunálního odpadu z obcí jsou uvedeny v tabulce þ. 1. Tabulka þ.1: Prognóza produkce jednotlivých skupin komunálních odpadĤ z obcí (t/rok) 2008 odpady z obcí celkem 2009 2010 2013 2015 2020 3 147 024 3 309 018 3 365 227 3 747 696 4 093 168 4 870 642 407 000 397 191 413 175 467 620 509 954 648 853 2 209 299 2 327 397 2 348 106 2 422 530 2 498 852 2 802 333 - objemný 316 785 353 781 378 123 449 768 461 311 409 892 - bioodpad 98 873 120 123 136 544 317 749 532 522 917 786 115 067 110 527 89 279 90 029 90 529 91 779 z toho - využitelné - smČsný KO - ostatní Jak již bylo uvedeno, prognóza je zamČĜena pĜedevším na komunální odpad pĤvodem z obcí, tj. odpad od fyzických osob a pĤvodcĤ zapojených do systému obce a odpad související s provozem a údržbou obce. Veškerá dále navrhovaná opatĜení jsou vztahována k této odhadované produkci. NejvČtší nárĤst se pĜedpokládá ve skupinČ bioodpadĤ z údržby zelenČ v obcích (bioodpady zpracovatelné bČžnými metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu) v dĤsledku toho, že se bude rozvíjet oddČlený sbČr tČchto odpadĤ v obcích. PĜedpokládaná produkce hlavních skupin komunálních odpadĤ je zobrazena v grafu þ.1. ϭϱ Graf þ.1: Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí (v tis .t) 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2011 2012 2015 KromČ2010 komunálního odpadu2013 z obcí 2014 se prognóza 2016 2017 2018 2019 2020 zabývala také odhadem produkce odpadĤ podobných komunálním kteĜí nejsou bioodpad zapojeni doOstatní systému obce. Složení Využitelné odpady od ostatních smČsný KOpĤvodcĤ, Objemný odpad odpady tČchto odpadĤ ovšem nelze odhadnout, protože není v praxi sledováno. KromČ toho produkce a složení závisí na þinnosti jednotlivých pĤvodcĤ, na poþtu jejich zamČstnancĤ a na zpĤsobu kódování odpadĤ, které bývá v praxi þasto zjednodušováno vzhledem ke zpĤsobu nakládání s odpady vznikajícími v prĤmyslu. Celková produkce skupiny 20 podle Katalogu odpadĤ, která zahrnuje odpady komunální a jim podobné odpady, je uvedena v tabulce þ.2. Tabulka þ.2: Prognóza produkce skupiny 20 podle Katalogu odpadĤ (t/rok) 2008 2009 2010 2013 2015 2020 komunální odpad z obcí odpad podobný komunálnímu od pĤvodcĤ 3 147 024 3 309 018 3 365 227 3 747 696 4 093 168 4 870 642 1 575 885 1 435 017 1 459 393 1 499 078 1 579 963 1 694 983 celkem 4 722 908 4 744 036 4 824 621 5 246 774 5 673 130 6 565 625 ϭϲ Ϯ͘ WZ/E/Wz\aE1 Pro vlastní zpracování Ĝešení nakládání s vybranými komoditami odpadĤ byly stanoveny následující zásady: • Veškeré návrhy Ĝešení a opatĜení se týkají pouze odpadĤ pocházejících z produkce obcí. Nezabývají se Ĝešením odpadĤ ostatních pĤvodcĤ, kteĜí produkují svĤj odpad na území obce. • Jako jediné závazné cíle jsou uvažovány cíle vycházející ze smČrnic EU, které jsou nebo budou implementovány do právních norem ýR. Ostatní cíle, nad rámec smČrnic EU stanovené státem, jsou s ohledem na navržená Ĝešení revidovány a upraveny. • Navrhovaná Ĝešení zohledĖují hierarchii nakládání s odpady, upĜednostĖují tedy vhodné formy využívání odpadĤ pĜed jejich koneþným odstranČním. • Navrhovaná Ĝešení zohledĖují souþasný stav nakládání s odpady a to vþetnČ technické vybavenosti a ekonomické a sociální únosnosti pĜi splnČní požadavkĤ na ochranu životního prostĜedí. • Veškeré toky odpadĤ, nakládání s nimi a þinnosti související s organizací odpadového hospodáĜství jsou Ĝešeny jako souþást integrovaného systému nakládání s odpady. Jednotlivá Ĝešení jsou navržena vždy s ohledem na jejich zaþlenČní do integrovaných systémĤ nakládání s odpady a to na úrovni ýR a regionĤ. Ϯ͘ϭ͘ szDE1/Ed'ZKsE,K^z^dDhE<>E1^KWz;/^EKͿ Integrovaným systémem se rozumí systém umožĖující optimálním nastavením jednotlivých procesĤ a prvkĤ trvale udržitelné Ĝešení odpadového hospodáĜství v urþitém prostoru a þasovém horizontu. Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem je jednoduchou strategií, která koordinuje prevenci, sbČr, využití a odstranČní komunálních odpadĤ v celém odpadovém toku, smČĜující k optimální þinnosti pĜi respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavkĤ. ObecnČ lze nazvat integrovaným systémem každý obecní systém hospodaĜení s odpady, pokud tento zahrnuje veškeré toky odpadĤ a komplexní þinnosti od prevence, sbČru až po rĤzné zpĤsoby využití a koneþné odstranČní odpadĤ. Podmínkou je také, aby systém splĖoval environmentální požadavky a byl ekonomicky únosný pro obþany. Toho se však v praxi dá dosáhnout jen u vČtších územních celkĤ nebo mČst. Návrhová þást tedy pĜedpokládá vznik a rozvoj regionálních integrovaných systémĤ. Obce v nich budou nadále pĤvodci komunálního odpadu, budou urþovat podmínky shromažćování a zpĤsobĤ sbČru na svém území, zajišĢovat komunikaci s obþany a kontrolovat dodržování ϭϳ podmínek stanoveného systému. Budou vybírat úhradu nákladĤ systému nakládání s komunálním odpadem na svém území stanovenou pro obþany. OdpovČdnost za koncepci systému a vytvoĜení potĜebné infrastruktury z hlediska technické vybavenosti území k nakládání s komunálními odpady by se ale mČla soustĜećovat na úrovni vyšších územních celkĤ. Významnou úlohu v integrovaném materiálovČ-energetickém servisu územního celku by mČl sehrávat také soukromý sektor. Spoleþné projekty privátního a veĜejného sektoru mohou být pro privátní firmy zárukou k investování vlastních prostĜedkĤ a know-how do rozvoje systémĤ nakládání s komunálními odpady. PrávČ masivní investice a jejich dlouhodobá návratnost bude pak tržní pojistkou poskytování kvalitních služeb v regionálním monopolu. Hlavní cíle regionálního ISNO lze obecnČ definovat: • • • • • omezovat vznik odpadĤ minimalizovat skládkování odpadĤ maximalizovat využívání odpadĤ ve vazbČ na další prĤmyslové segmenty (energetika, zemČdČlství apod.) v regionu optimalizovat veškeré þinnosti v odpadovém hospodáĜství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost zajistit dlouhodobou stabilitu odpadového hospodáĜství v regionu Systém je ovlivĖován Ĝadou faktorĤ, které determinují rozsah systému (napĜ. legislativní podmínky, rĤzná politická rozhodnutí, socioekonomická situace v regionu apod.). Je budován s ohledem na lokální potĜeby a podmínky, nelze tedy nastavit univerzální Ĝešení. ISNO by mČl pružnČ reagovat na nestandardní situace zpĤsobené napĜ. náhlou nadprodukcí odpadĤ v dĤsledku povodní a jiných havárií nebo poklesem poptávky po druhotných surovinách vytvoĜením souboru opatĜení vþetnČ zajištČní dostateþné kapacity na zpracování odpadĤ. ISNO lze popsat: Z technického hlediska • procesy nakládání s odpady (sbČr, svoz, úprava, rĤzné zpĤsoby využití, odstranČní) • komoditami odpadĤ, které jsou v rámci systému Ĝešeny a to vþetnČ tČch, které jsou v režimu zpČtného odbČru • Vhodnými technologiemi pro procesy a komodity s ohledem na environmentální a ekonomické dopady Z hlediska úþastníkĤ ISNO • Obce jako pĤvodci a majitelé odpadĤ spolu s kraji, jako hlavní organizátoĜi ISNO • Obþané v roli spotĜebitelĤ a uživatelĤ systému • PrĤmysl jako pĤvodce odpadĤ, jako realizátor odpadových služeb, jako zajišĢovatel zpČtného odbČru, zpracovatel odpadĤ ϭϴ Stát vymezuje žádoucí rámec nakládání s odpady (právní pĜedpisy) a má kontrolní roli pĜi plnČní cílĤ a dodržování pĜedpisĤ. Tržní prostĜedí v odpadovém hospodáĜství je ovlivĖováno regulací státu. To se projevuje zejména v rozvoji infrastruktury odpadového hospodáĜství. Do budoucna by se mČla významnČ posílit role krajĤ jako koordinátorĤ regionálních ISNO, pĜípadnČ i jako poskytovatelĤ veĜejných dotací do rozvoje ISNO. 2.1.1. Popis ISNO Jednoduché schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady ukazuje obrázek þ.1. PĜedmČtem ISNO jsou odpady, které jsou produkovány obcemi a jejich obþany. Nakládání s ostatními produkovanými odpady na území regionu je odpovČdností jednotlivých pĤvodcĤ. Z toho dĤvodu jsou ostatní odpady v ISNO Ĝešeny doplĖkovČ a to zejména z hlediska velikosti kapacit zaĜízení na zpracování a odstraĖování odpadĤ. Obrázek þ.1: Schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady Procesy a technologie uvedené kurzívou v následujícím textu nejsou pro provoz ISNO nutné. Mohou ale být do ISNO zaþlenČny. ϭϵ Druhy odpadĤ z hlediska pĤvodu: - Komunální odpad z obcí vþetnČ odpadĤ podobných komunálním od pĤvodcĤ zapojených do systému obce - ZpČtnČ odebrané použité výrobky, které jsou souþástí komunálního odpadového hospodáĜství - Odpady podobné komunálním od ostatních pĤvodcĤ nezapojených do systému obce Druhy odpadĤ z hlediska vlastností: - Recyklovatelný odpad (zejména papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony) a pĜípadnČ další využitelné odpady napĜ. textil, odČvy, složky elektrozaĜízení apod. - Nebezpeþný odpad (nebezpeþné složky komunálních odpadĤ vþetnČ elektroodpadu, který nesplĖuje podmínky zpČtného odbČru). - Bioodpad (biodegradabilní odpad zejména z veĜejné zelenČ a od obþanĤ, pĜíp. odpad z jídelen a stravoven). - Objemný odpad (využitelné složky pĜi dotĜídČní mohou tvoĜit až 30 % objemného odpadu). - SmČsný komunální odpad.. - Ostatní odpad z obcí (þistota a údržba mČsta – uliþní smetky, odpady z tržišĢ, stavební odpad z obcí atd.). Systémy sbČru a shromažćování odpadĤ - OddČlený sbČr využitelných složek do barevnČ rozlišených sbČrných nádob, pĜípadnČ pytlový sbČr, u ostatních pĤvodcĤ také do velkokapacitních kontejnerĤ. - OddČlený sbČr bioodpadĤ do speciálních sbČrných nádob, pĜíp. pytlový sbČr. - SbČrné dvory pro sbČr objemných odpadĤ, odpadĤ ze zelenČ, stavebních odpadĤ, místa zpČtného odbČru elektrozaĜízení, baterií, doplĖkový sbČr využitelných složek. - SbČr smČsných komunálních odpadĤ do nádob a velkokapacitních kontejnerĤ. - SbČr ostatních odpadĤ (þištČní ulic apod.). Výkup odpadĤ v privátních výkupnách - SbČr nČkterých využitelných odpadĤ (pĜedevším kovy, nČkteré druhy papíru) za úplatu. Není to stabilní prvek ISNO, protože je provozován na tržním principu a v pĜípadČ nedostatku poptávky je provoz výkupen omezen nebo pozastaven. Naopak v pĜípadČ vyšších výkupních cen se sbČrná kontejnerová síĢ (pĜedevším u papíru) stává zdrojem a papír nashromáždČný v kontejnerech je vykrádán a prodáván do výkupu. Obcím rostou náklady a systém tĜídČní se stává finanþnČ nestabilní. - Je historicky významným dodavatelem zejména kovových odpadĤ pro koneþné zpracovatele. Je však otázkou, nakolik bude do budoucna dĤležitá jeho existence zejména pĜi poklesu množství produkovaných kovových odpadĤ. - Stávající systém výkupu odpadĤ bohužel umožĖuje prodej odcizených pĜedmČtĤ a þasto tak dochází k poškozování obecního majetku. ϮϬ Svoz a pĜeprava odpadĤ - Soubor speciálnČ vybavených automobilĤ ke svozu odpadu ze sbČrných nádob všech druhĤ a pytlĤ. - Kontejnerové nosiþe s velkokapacitními kontejnery. - PĜekládací stanice (slouží k zefektivnČní pĜepravy odpadĤ na delší vzdálenosti). Úprava odpadĤ - DotĜićovací zaĜízení na papír, plast (roztĜídČní, lisování apod. za úþelem výroby druhotné suroviny). - DotĜićovací zaĜízení a následná úprava skla (dotĜídČní, drcení, sušení apod. za úþelem výroby materiálu pro koneþné zpracovatele). VČtšinou se jedná o zaĜízení nadregionálního významu. - DotĜídČní a lisování kovových odpadĤ v kovošrotech. Mechanicko-biologická úprava – roztĜídČní smČsného komunálního odpadu a dalších vhodných odpadĤ na vysoce výhĜevnou nadsítnou frakci a podsítnou frakci, která se biologicky stabilizuje a vČtšinou pak ukládá na skládku. Úprava bioodpadĤ probíhá na linkách, které jsou vČtšinou souþástí celé technologie kompostáren, bioplynových stanic apod. Demontážní linka na elektrozaĜízení – zaĜízení pro demontáž elektrozaĜízení získaných ve zpČtném odbČru. Linka nemusí být nutnČ souþástí ISNO. MĤže se jednat o zaĜízení neregionálního významu. Je spíše doplĖkovým zaĜízením. ObdobnČ jsou koncipována i zaĜízení fungující pro zajištČní recyklace dalších zpČtnČ odebraných výrobkĤ (baterie, pneumatiky apod.). ZaĜízení na využití odpadĤ a druhotných surovin - ZaĜízení na energetické využití odpadĤ – spalovna komunálních odpadĤ. Je jednou z hlavních souþástí regionálních ISNO. Je páteĜním zaĜízením v regionu pro využití smČsných komunálních odpadĤ (vþetnČ BRKO) a jejich odklon od skládkování. Speciální spalovna pro energetické využití nadsítné frakce z MBÚ smČsných komunálních odpadĤ. ZaĜízení musí vyhovovat požadavkĤm na ochranu životního prostĜedí pĜi spalování odpadĤ. Jedná se o jednoúþelové zaĜízení vČtší kapacity (monozdroj), které je závislé na plynulém pĜísunu paliva z odpadĤ s vysokou výhĜevností. ZaĜízení nemĤže spalovat smČsné komunální odpady bez úpravy, které by mohly regulovat výpadky paliva nebo, v pĜípadČ neosvČdþení se MBÚ, pĜejít na spalování smČsných komunálních odpadĤ. Spoluspalování paliv vyrobených z odpadĤ je možné v souþasné dobČ v cementárnách nebo podobných vysokoteplotních zaĜízeních (fluidní kotle). Paliva musí vyhovovat podmínkám certifikací. PĜi spoluspalování odpadĤ je nutné dodržovat emisní limity, což je u vČtšiny provozovaných zaĜízení nereálné. Cementárny jsou pro využití paliv z odpadĤ vhodnČjší, ale Ϯϭ kladou vyšší nároky na kvalitu a stabilitu paliva. Cementárny jsou však pouze doplĖkový prvek ISNO. Vzhledem k jejich fungování, založeném na tržních principech, jsou prvkem pomČrnČ nestabilním, závislým na vývoji stavebnictví. - ZaĜízení na využití druhotných surovin. Jedná se o výroby, ve kterých je þást primárních surovin, získávaných þasto z neobnovitelných zdrojĤ, nahrazována druhotnými surovinami vyrobenými z odpadĤ. o BČžné výroby (napĜ. papírny, sklárny, výroba plastových výrobkĤ, výroba preforem PET lahví apod., které používají druhotné suroviny jako doplnČk primárních materiálĤ a to z dĤvodu úspory primárních materiálĤ nebo energií spotĜebovaných pĜi výrobČ) o Speciální výroby (napĜ. výrobky ze smČsných plastĤ, izolaþní hmoty z papíru, nČkteré druhy obalĤ, kde používají druhotné suroviny jako hlavní výrobní materiál) VČtšina zaĜízení na využití druhotných surovin, zejména pak, pokud se jedná o bČžné výroby, ve kterých se druhotná surovina používá jako doplnČk a náhrada þásti primárních surovin, funguje na tržních principech a jejich poptávka po druhotných surovinách je vázána na situaci na trhu. Dostateþné využití – spotĜeba druhotných surovin je pĜitom nutná pro stabilní a plynulé fungování ISNO. ZaĜízení na využití druhotných surovin nemusí být nutnČ umístČno na území ISNO. VČtšina druhotných surovin se obchoduje v rámci evropského, pĜíp. svČtového trhu. ISNO by mČl mít vytvoĜeny nástroje a opatĜení k zajištČní využití vyprodukovaných druhotných surovin. ZaĜízení na zpracování a využití bioodpadĤ ZaĜízení vhodná pro zpracování a využití bioodpadĤ vycházejí z vlastností bioodpadĤ produkovaných v ISNO. Jsou to pĜedevším: - - - ZaĜízení založené na aerobním rozkladu BRO – jedná se o rĤzné typy kompostáren, komunitní kompostování apod. Tato zaĜízení jsou vhodná pro odpad rostlinného pĤvodu (odpad z veĜejné zelenČ, ze zahrad, z domácností). PĜi zpracování rostlinného bioodpadu je zaruþena vČtšinou dobrá kvalita výstupních kompostĤ. Vhodným doplĖkem tČchto zaĜízení je podpora domácího kompostování. ZaĜízení založené na anaerobním rozkladu BRO – jedná se zejména o zaĜízení s anaerobní digescí (napĜ. bioplynové stanice). Tato zaĜízení jsou po instalaci stupnČ hygienizace vhodná pro bioodpad živoþišného pĤvodu, odpad z jídelen a stravoven apod. ZaĜízení pro materiálové využití BRO pĜedevším dĜevní hmoty – jedná se o technologie výroby dĜevovláknitých desek z drcené dĜevní hmoty. ZaĜízení na energetické využití BRO – jedná se o spalovny komunálních odpadĤ nebo jiné typy spalovacích zaĜízení, která spalují paliva vyrobená z komunálních odpadĤ (napĜ. nadsítná frakce z MBÚ). Tato zaĜízení jsou vhodná pro BRO obsažené ve smČsném KO a ϮϮ þásteþnČ v objemných odpadech z obcí. Jsou totožná s využitím smČsných komunálních odpadĤ. VČtší zaĜízení pro kompostování nebo anaerobní digesci odpadĤ v ISNO jsou vČtšinou v souþasné dobČ koncipována na zpracování zemČdČlských, potravináĜských a dĜevních odpadĤ (pĜíp. kalĤ), ke kterým je komunální odpad pĜidáván. ZaĜízení, která se zamČĜují na energetické využití oddČlenČ sbíraných bioodpadĤ, upravených do podoby pelet, jsou zaĜízeními pĜedevším pro energetické využití biomasy. Jejich zaĜazení do ISNO je nutné zvážit – nároky na získání vhodných odpadĤ jsou pĜíliš vysoké vzhledem k jejich koneþnému použití. ZaĜízení na odstraĖování odpadĤ - - - Skládka inertních odpadĤ (S-IO) – zaĜízení pro odstraĖování inertních odpadĤ. V ISNO je takové zaĜízení vhodné. Skládka ostatních odpadĤ (S–OO) – zaĜízení na odstraĖování (skládkování) smČsných komunálních odpadĤ a dalších druhĤ odpadĤ kategorie Ostatní. Jedná se o páteĜní zaĜízení všech ISNO. Jejich existence a bezpeþný provoz je nutný i pĜi dobudování velkých zaĜízení na využití odpadĤ vþetnČ energetického využití. Skládka nebezpeþných odpadĤ (S-NO) – zabezpeþené zaĜízení na odstraĖování (skládkování) nČkterých druhĤ nebezpeþných odpadĤ. Na území ISNO by mČlo být k dispozici zaĜízení na odstraĖování nebezpeþných odpadĤ. MĤže se ale jednat o zaĜízení nadregionálního významu. Spalovny nebezpeþných odpadĤ – zaĜízení pro odstraĖování nČkterých nebezpeþných druhĤ odpadĤ (vþetnČ zdravotnických) spalováním. ZaĜízení by mČlo být souþástí ISNO. MĤže však jít o zaĜízení s nadregionálním významem, které mĤže být využíváno více ISNO. 2.1.2. ěízení ISNO Souþasný stav organizace odpadového hospodáĜství je historicky dán postupným budováním jednotlivých subsystémĤ nakládání s komunálními odpady v regionech ýR. VČtšinou jsou subsystémy vázány na konkrétní svozové oblasti. Jejich rozsah je dán vazbami (smluvními i majetkovými) mezi obcemi a svozovými firmami a také vazbou tČchto firem na zaĜízení na úpravu, zpracování a odstranČní odpadĤ. ISNO lze z pohledu Ĝízení a ovlivĖování zpĤsobu nakládání s odpady rozdČlit do tĜí základních þástí: 1. Systém zajištČní sbČru jednotlivých komodit odpadĤ, který je plnČ v kompetenci mČst a obcí. Ϯϯ 2. Systém svozu, pĜepravy, úpravy a odstranČní odpadĤ a to vþetnČ obchodování s druhotnými surovinami vyrobenými z odpadĤ, který provozují specializované firmy zajišĢující nakládání s odpady. Vliv obcí na tuto þást ISNO je v souþasné dobČ jen þásteþný. 3. ZaĜízení regionálního/nadregionálního významu, která jsou stČžejní pro nakládání s odpady z obcí. Tato zaĜízení by vzhledem k jejich strategickému významu mČla být vlastnČna/spoluvlastnČna a spravována obcemi ve spolupráci s kraji (napĜ. spalovny komunálních odpadĤ). Obce tak mohou urþit, v jakých zaĜízeních odpad skonþí. ISNO by mČl zajistit kromČ plnČní základních cílĤ (viz kap. 2.1.) v souþinnosti obcí, krajĤ a dalších subjektĤ: - Dostateþnou kapacitu všech prvkĤ systému, aby byl zajištČn efektivní tok odpadĤ od produkce až po koneþné využití nebo odstranČní odpadĤ a to vþetnČ rezerv pro období nadprodukce odpadĤ v krizových obdobích. - Stabilní sbČrový systém pro všechny hlavní skupiny odpadĤ v ISNO a to s ohledem na místní podmínky a dostateþnou komfortnost pro obþany. - Stabilní síĢ zaĜízení k úpravČ odpadĤ na druhotnou surovinu (dotĜićovací linky), dále pak k využití smČsného odpadu a odstraĖování již nevyužitelných odpadĤ. - Variabilní možnosti využití upravených odpadĤ (komposty, druhotné suroviny atd.) a podporu ovČĜených technologií a postupĤ. - Soustavu nástrojĤ k podpoĜe poptávky po produktech vyrobených z odpadĤ a to vþetnČ energie získané z odpadĤ (vazba na energetickou koncepci regionu). - Efektivní využití rĤzných forem financování celého systému (platby od obþanĤ, zapojených subjektĤ, obchodování s druhotnými surovinami, pĜerozdČlení skládkovacích poplatkĤ, podpory systémĤ zpČtného odbČru, veĜejné podpory atd.) vedoucí k ekonomické udržitelnosti ISNO pro obþany a ostatní subjekty. Ve stávajícím právním Ĝádu nejsou nastaveny podmínky, které by podporovaly vznik vČtších regionálních celkĤ napĜ. za úþelem spoleþného Ĝešení odpadového hospodáĜství v regionu. PĜitom ale požadavek na vznik regionálních center nakládání s odpady (zejména velké technologie typu spaloven, skládek, velkokapacitních úpraven odpadĤ nebo kompostáren) vyvolává potĜebu sdružování prostĜedkĤ na financování a provozování tČchto zaĜízení a to zejména z dĤvodĤ ekonomické udržitelnosti zaĜízení a pĜijatelnosti nákladĤ na OH pro obþany. V souþasné dobČ se proto objevuje model smluvní spolupráce obcí jako pĤvodcĤ komunálních odpadĤ a pĜíslušného kraje na spoleþném Ĝešení krajského/regionálního systému nakládání s odpady založený pĜedevším na spolufinancování páteĜních zaĜízení pro nakládání s komunálními odpady (napĜ. spalovny) a na organizaci celého systému. Ϯϰ 2.1.3. Shrnutí procesĤ a zaĜízení v ISNO Klíþová zaĜízení a procesy • • • • • • Systém sbČru využitelných, objemných, nebezpeþných, smČsných a dalších odpadĤ, vþetnČ zpČtného odbČru výrobkĤ. Systém svozu, pĜepravy vþetnČ pĜekládacích stanic. ZaĜízení pro dotĜídČní a úpravu odpadĤ (zejména využitelných). ZaĜízení pro energetické využití smČsných a biologicky rozložitelných odpadĤ – vazba na energetickou koncepci regionu (vazba na regionální využití OZE). ZaĜízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadĤ z obcí (kompostárna, bioplynová stanice). ZaĜízení pro koneþné odstranČní odpadĤ – vazba na regionální využití OZE. ZaĜízení a procesy nutné pro zajištČní funkþnosti ISNO (zaĜízení nadregionálního nebo mezinárodního významu) • • • ZaĜízení pro využití druhotných surovin Demontážní linky na vybrané výrobky vþetnČ autovrakĤ ZaĜízení pro využití nebo odstranČní NO DoplĖková zaĜízení a procesy – v pĜípadČ krizového vývoje mohou být nestabilním prvkem • • Výkupny odpadĤ ZaĜízení pro tĜídČní smČsných KO (MBÚ) s vazbou na energetické využití nadsítné frakce. Cementárny s využitím paliv vyrobených z odpadĤ. Ϯϱ Ϯ͘Ϯ͘ ^,DKWKs,K,K^WK\^ds1sK1,sZ Pro potĜeby Návrhové þásti bylo vytvoĜeno základní schéma odpadového hospodáĜství obcí a mČst ýR a to s použitím údajĤ z Analytické þásti za rok 2009. Schéma je tvoĜeno jako pomyslný celorepublikový integrovaný systém podle pravidel popsaných v pĜedchozích kapitolách. Zjednodušené schéma materiálového toku v odpadovém hospodáĜství obcí je na obrázku þ.2. Obrázek þ 22: Schéma materiálového toku v odpadovém hospodáĜství v obcích ýR (rok 2009) Ϯϲ Zjednodušené schéma ukazuje pouze základní skupiny odpadĤ, které jsou zahrnuty do ISNO a vyjadĜuje celkové produkované množství za rok 2009. Využití svozové techniky a provozĤ zajišĢujících úpravu a další nakládání s odpady je vztaženo na komunální odpad z obcí. V praxi samozĜejmČ vČtšina zaĜízení nakládá také s dalšími odpady, které pocházejí od ostatních pĤvodcĤ. Mohou to být odpady svým charakterem podobné odpadĤm komunálním, ale také odpady z výrob, obchodu a služeb. Odpady pĤvodcĤ, zejména pak ty, které jsou dále využitelné jako druhotné suroviny, mohou zefektivĖovat ekonomiku provozu zaĜízení, protože na rozdíl od komunálních odpadĤ nejsou tak nároþné na následné dotĜídČní. Týká se to zejména zaĜízení na dotĜićování odpadĤ (dotĜićovací linky). Podíl jiných odpadĤ než komunálních zpracovávaných na jednotlivých typech zaĜízení je rĤzný – na vČtšinČ dotĜićovacích linek na úpravu plastĤ, papíru a skla pĜevažuje komunální odpad, naopak napĜ. na bioplynových stanicích je komunální odpad spíše nevýznamným doplĖkem k ostatním zpracovávaným odpadĤm. ObdobnČ je tomu i u dalších typĤ zaĜízení. Spalovny s energetickým využitím a skládky odpadĤ kategorie Ostatní jsou používány pĜedevším pro komunální odpady z obcí a jiné odpady tvoĜí minoritní množství. PĜi hodnocení kapacity zaĜízení v regionu potĜebné zejména pro úpravu, využití a další nakládání s komunálními odpady je nutné vzít v potaz všechny zdroje odpadu, které na území regionu jsou. Pro Ĝadu odpadĤ jsou používány stejné procesy a zaĜízení jako u odpadĤ komunálních. U tzv. páteĜních (klíþových) zaĜízení ISNO, jako jsou dotĜićovací linky na využitelné odpady, spalovny a skládky (pĜípadnČ velké kompostárny nebo bioplynové stanice) je nutné vytvoĜit dostateþnou nabídku kapacity pro vČtšinu takových odpadĤ vznikajících v regionu. ZaĜízení na využití druhotných surovin vyrobených z odpadĤ je nutné podpoĜit z úrovnČ státu tak, aby byla vyvolána celková poptávka po druhotných surovinách a výrobcích z nich. V rámci regionálních ISNO lze výraznČji podpoĜit pouze specializované zpracovatele (viz 2.1.1). Do schématu jsou zaĜazeny i systémy zpČtného odbČru vybraných výrobkĤ, které využívají obecních sbČrných systémĤ. Použité výrobky sbírané od obþanĤ jsou ve své podstatČ nedílnou souþástí komunálních odpadĤ. Obce mají zájem na tom, aby zpČtný odbČr fungoval ve spolupráci s nimi a aby tak zajistily pro své obþany možnost odložení použitých výrobkĤ a rovnČž spolufinancování sbČru a dalšího nakládání s výrobky povinnými osobami. Obce ve své pĤsobnosti stanovují pravidla pro nakládání se stavebními odpady od obþanĤ. Z hlediska celkové produkce stavebních odpadĤ v ýR je množství „komunálních“ stavebních odpadĤ zanedbatelné, pĜesto je však nutné s ním pĜi plánování ISNO poþítat. Skupiny odpadĤ a procesy nakládání s nimi popsané ve schématu komunálního odpadového hospodáĜství ýR jsou spravovány a Ĝízeny v samostatné pĤsobnosti obcí. Povolování a usmČrĖování nČkterých procesĤ je v pravomocích krajĤ a pĜípadnČ státu. Ϯϳ Nový Plán odpadového hospodáĜství ýR by mČl stanovovat cíle pro obce a kraje s ohledem na výše uvedené schéma v rámci obecnČ definovaného systému komunálního odpadového hospodáĜství a s ohledem na tyto konkretizovat v rámci možností rozvoje regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady. Ϯϴ ϯ͘ EsZ, \aE1 1>1, WZs<p /Ed'ZKsE|, ^z^dDp E<>E1^KWz V následujícím textu jsou Ĝešeny dílþí oblasti odpadového hospodáĜství obcí, u kterých je nutné provést úpravy stávajících právních normem tak, aby reagovaly na vývoj z posledních let a odpovídaly reálné praxi a možnostem hospodaĜení s odpady v obcích s ohledem na plnČní požadovaných cílĤ ýR a to zejména v oblasti využití odpadĤ a omezení jejich skládkování. Kapitola se zabývá skupinami odpadĤ, které jsou nedílnou souþástí komunálního odpadu z obcí (viz navržená definice v kap. 3.1.2). V roce 2009 pĜedstavovala produkce tČchto odpadĤ celkem 3,31 mil. tun, tj. 316 kg/obyvatel. Produkci hlavních skupin komunálních odpadĤ z obcí ukazuje graf þ.2. Graf þ.2: Produkce hlavních skupin komunálních odpadĤ v kg/obyvatel/rok (rok 2009) Ϭ͕ϲ ϭϮ ϭϭ ϯϰ ϯϴ ϮϮϭ ^ŵĢƐŶljŬŽŵƵŶĄůŶşŽĚƉĂĚ dƎşĚĢŶljŽĚƉĂĚϮϬнϭϱ KďũĞŵŶljŽĚƉĂĚ ŝŽŽĚƉĂĚ EK KƐƚĂƚŶş Celá kapitola je rozdČlena do þástí: - - UpĜesnČní pojmĤ a definic MateriálovČ využitelné a recyklovatelné složky komunálních odpadĤ Biologicky rozložitelné komunální odpady o Bioodpad z obcí o SmČsný komunální odpad o Objemný odpad Živnostenské odpady ZpČtný odbČr výrobkĤ s ukonþenou životností Ostatní odpady ZaĜízení pro sbČr a svoz, úpravu, využití a odstranČní Ϯϵ U každé þásti je uvedeno struþné vymezení problému vycházející z Analytické þásti a návrh na jeho Ĝešení formou legislativních nebo organizaþních opatĜení. Podrobný popis hlavních opatĜení a nástrojĤ je pak uveden samostatnČ v kapitole þ.4. ϯ͘ϭ͘ hW\^E E1WK:Dp&/E/ ěada definic a pojmĤ byla upravena pĜijetím novely zákona o odpadech zákonem þ.154/2010 Sb.. Jedná se pĜedevším o pojmy, které vycházejí z evropské smČrnice o odpadech (definice odpadu, pĤvodce odpadu, pĜedcházení vzniku odpadĤ, opČtovné použití, využití odpadu apod.). I pĜes tuto právní úpravu však ne všechny pojmy odpovídají skuteþnosti hospodaĜení s odpady. Proto jsou navrženy ještČ následující úpravy. 3.1.1 Vedlejší produkt a druhotná surovina Novela zákona o odpadech zavedla v souladu se smČrnicí pojem stavu, kdy odpad pĜestává být odpadem a dále tzv. vedlejší produkt. Vedlejší produkt Za vedlejší produkt jsou považovány vČci (þi spíše materiál), které vznikají jako nedílná souþást výroby, pro které je zajištČno jejich další využití bez dalšího zpracování a bez nepĜíznivých vlivĤ na životní prostĜedí a lidské zdraví. V praxi se jedná o vČtšinu odpadĤ z výrob, které jsou dále bez problémĤ využitelné. ěada takových odpadních látek a materiálĤ nebyla a není zaĜazována do režimu odpadĤ ve smyslu zákona o odpadech, protože jejich následné zpracování je bezproblémové a po tČchto materiálech existuje poptávka. PĜesto je však nutné nastavit jasná pravidla, kdy lze látku nebo materiál prohlásit za vedlejší produkt a vyþlenit ji z režimu odpadĤ. V této souvislosti ovšem vzniká otázka, jakým zpĤsobem budou nebo zda vĤbec budou vedlejší produkty evidovány a na základČ þeho. Každá další evidence povede ke zvýšení administrativní zátČže podnikĤ. V souvislosti s použitím režimu vedlejšího produktu je nutné stanovit jednoduchá kritéria, která nebudou omezovat bČžné a zavedené zpĤsoby užití odpadních látek a materiálĤ vznikajících pĜi výrobČ. Na druhé stranČ však tato kritéria budou bránit zneužití režimu vedlejšího produktu pro látky a materiály ohrožující životní prostĜedí. Protože vedlejších produktĤ existuje nepĜeberné množství, stanovit centrálnČ pro všechny podrobná kritéria je v podstatČ nereálné. Lze však uvažovat napĜ. o povinném popisu konkrétního vedlejšího produktu, z nČhož bude patrné jeho složení, vlastnosti, produkce a konkrétní zpĤsob využití s odkazem na konkrétní ϯϬ odbČratele (þást vedlejších produktĤ mĤže být pĜed prodejem skladována). Popis bude povinen podnik pĜedložit pĜi kontrole ýIŽP. K popisu se nebude vázat ohlašovací povinnost. Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem, je rovnČž definován podle evropské smČrnice v novele zákona o odpadech. V této souvislosti bývá þasto používán pojem „neodpad“, který však podle našeho názoru nevystihuje uvedený stav jak po jazykové, tak po faktické stránce. V ýR se dlouhodobČ pro využitelné odpady, které byly upraveny podle požadavkĤ uživatelĤ a jsou obchodovatelné, používá termín „druhotná surovina“. Samotný pojem druhotná surovina je však širší, protože mĤže kromČ pĜepracovaných odpadĤ zahrnovat i vedlejší produkty („odpadní“ materiály z výrob). Druhotná surovina vyrobená z odpadĤ pak nejþastČji nahrazuje primární suroviny, získávané þasto z neobnovitelných zdrojĤ, nebo výraznČ snižuje energetickou nároþnost výroby (napĜ. sklo, papír). Druhotnou surovinou se odpad stává až po náležité úpravČ, která mĤže spoþívat v jeho dotĜídČní, lisování, drcení, praní, sušení mletí apod. Úpravou je pak dosaženo kvality, kterou požadují koneþní uživatelé – výrobci, aby mohli surovinu bez problémĤ použít. U nČkterých bČžnČ obchodovaných druhotných surovin je kvalita dána obecnČ užívanými technickými normami, u nČkterých je dána kvalitativními požadavky majoritních uživatelĤ suroviny. Tyto kvalitativní požadavky spolu s tím, že využití suroviny neohrožuje životní prostĜedí a lidské zdraví, jsou základními kritérii pro pĜechod látky nebo materiálu z režimu odpadĤ do režimu druhotné suroviny. Pro hlavní skupiny odpadĤ, které se v souþasné dobČ využívají jako druhotné suroviny, stanoví Evropská komise kritéria, která budou použitelná i v ýR. Pro potĜeby kontroly lze stanovit podobná pravidla jako u vedlejších produktĤ. Druhotná surovina z odpadĤ (až na malé výjimky) vzniká nejþastČji v zaĜízení, které odpady upravuje na potĜebnou kvalitu a dále pak s nimi obchoduje (napĜ. dotĜićovací linky na papír, plasty, sklo, kovošroty, drtiþky stavebních odpadĤ, kompostárny, bioplynové stanice apod.). Všechna tato zaĜízení nakládají s odpadem, a proto by mČla být dobĜe dohledatelná na základČ souhlasĤ krajĤ k provozu zaĜízení. PĜípadná jednoduchá evidence zobchodovaných nebo skladovaných druhotných surovin bude sloužit jako podklad pro kontrolu ýIŽP. Vzhledem k pomČrnČ omezenému poþtu výše uvedených zaĜízení je možné údaj o množství vyrobených a zobchodovaných druhotných surovin a o množství skladovaných druhotných surovin sledovat i v rámci ohlašovací povinnosti evidence odpadĤ tČchto výše uvedených subjektĤ. Získané údaje mohou poskytnout základní pĜehled o množství druhotných surovin vyrábČných z odpadĤ na území ýR. Získané údaje je však obtížné provázat s údaji o produkci využitelných a recyklovatelných odpadĤ. NČkteré využitelné odpady jsou obchodovány mimo ϯϭ ýR v neupravené podobČ a neprocházejí úpravou na druhotné suroviny. Je potĜeba zvážit, zda jsou údaje o produkci druhotných surovin z odpadĤ v praxi využitelné. Problematika evidence odpadĤ a druhotných surovin z odpadĤ þi vedlejších produktĤ je dále Ĝešena v kap. 4. 3.1.2 Komunální odpad Jak ukázaly výstupy z Analytické þásti, je nutné upravit a jasnČ vymezit pojem komunální odpad a pojmy s ním související a to i vzhledem k novým cílĤm, které ukládá evropská smČrnice o odpadech pro využití komunálních/domovních odpadĤ. Pro vymezení nových zákonných povinností je nutné jasnČ odlišit produkci komunálních odpadĤ z obcí a produkci ostatních odpadĤ podobných komunálním odpadĤm, které jsou produkovány pĤvodci vyjma subjektĤ, které jsou zapojeny nebo využívají systém nakládání s odpady v obci. Dále je nutné zohlednit stávající stav, kdy Ĝada podnikajících fyzických i právnických osob využívá systém nakládání s komunálními odpady v obci, aniž by však mČla jakoukoliv dohodu nebo smlouvu s obcí o využití systému v mezích zákona o odpadech. RozšíĜením pojmu a pĜijetím dalších opatĜení bude umožnČno zaþlenit vybrané živnostenské odpady za jasnČ daných podmínek do obecního systému. Takto definovaný komunální odpad bude lépe odpovídat definicím komunálního odpadu používaným v jiných evropských státech. Pro plnČní cíle smČrnice stanoveného pro recyklaci vybraných skupin domovních odpadĤ nebo jim podobných odpadĤ není nutné zavádČt novČ pojem „domovní odpad“. Pod pojmem „household waste“ bývá vČtšinou v evropských statistikách uvádČn produkovaný komunální odpad z obcí. Zavedení pojmu by bylo v praxi velmi problematické, protože v bČžných podmínkách nelze evidovat produkci odpadĤ z domácností oddČlenČ od dalších komunálních odpadĤ sbíraných ve spoleþných sbČrných systémech. Pro vymezení zákonných povinností pro obce je také nutné, aby veškeré odpady (vyjma stavebních odpadĤ skupiny 17, autovrakĤ a odpadĤ skupiny 16, 19), které jsou sbírány v systému obce a pocházejí z þinnosti obþanĤ a subjektĤ zapojených do systému obce, byly zaĜazovány jako odpady skupiny 20. Týká se to zejména obalové složky komunálních odpadĤ, která je sice sbírána jako nedílná souþást využitelných komunálních odpadĤ, ale v souþasné dobČ mĤže být zaĜazována do podskupiny 20 01 nebo 15 01. Tím dochází k disproporcím v evidenci odpadĤ a tento stav ani neodpovídá realitČ nakládání s odpady v ýR. ϯϮ Pro samotné stanovení zpĤsobu výpoþtu míry recyklace komunálních odpadĤ bude nutné zavést metodicky pojem materiálovČ využitelné komunální odpady a recyklovatelné komunální odpady. Pro úpravu pojmĤ jsou navrženy následující definice a opatĜení: Komunální odpad - Veškerý odpad vznikající na území obce pĜi þinnosti fyzických osob uvedený jako komunální odpad v Katalogu odpadĤ a rovnČž odpad podobný komunálnímu odpadu uvedený jako komunální odpad v Katalogu odpadĤ pocházející z þinnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávnČných k podnikání, pokud jsou tyto osoby zapojeny do systému obce k nakládání s komunálním odpadem. Podmínky pro zapojení podnikajících fyzických a právnických osob stanoví novČ zákon o odpadech. Do skupiny komunálního odpadu patĜí i odpady z údržby veĜejných prostranství, hĜbitovĤ a ostatních þinností pĜi zajištČní þistoty obce. Cíle pro komunální odpad by mČly být jasnČ stanoveny s vazbou na obecní systémy, které produkují komunální odpady predikovatelného množství a vlastností s ohledem na další nakládání s nimi. Odpad podobný komunálnímu odpadu - Veškerý odpad vznikající na území obce pĜi þinnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávnČných k podnikání uvedený jako komunální odpad v Katalogu odpadĤ. Rozlišení pĤvodu komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním je možné již ve stávající evidenci odpadĤ podle zákona o odpadech. Stanovení plnČní cílĤ pro komunální odpad i pro ostatní pĤvodce, kteĜí nejsou zapojeni do systému obce, je naprosto nevhodné a není v praxi nijak ovlivnitelné ani kontrolovatelné. Systém obce k nakládání s komunálním odpadem - Systém sbČru, svozu, tĜídČní, úpravy, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ vznikajících na katastrálním území obce. ZaĜazení odpadĤ, získaných v rámci oddČleného sbČru v obcích - OddČlenČ sbíraný odpad v obecních systémech bude pro potĜeby evidence odpadĤ zaĜazován vždy jako odpad v podskupinČ 20 01 a nikoliv jako obalový odpad v podskupinČ 15 01 (a to i v pĜípadČ oddČleného samostatného sbČru vybraných použitých obalĤ). Pro potĜeby sdruženého plnČní zpČtného odbČru a využití obalových odpadĤ je evidence komunálních obalových odpadĤ vedena na základČ celkového množství sbíraných využitelných odpadĤ a stanovení podílu obalové složky (podíl je stanovován ϯϯ standardizovanými analýzami oddČlenČ sbíraných komunálních odpadĤ podle státem uznané metodiky). MateriálovČ využitelný komunální odpad - MateriálovČ využitelné složky komunálního odpadu (zejména papír, plast, sklo, kovy a pĜíp. textil a další), které lze využít pro recyklaci a další zpĤsoby využití vþetnČ výroby paliv. Podíl (výskyt) materiálovČ využitelných odpadĤ se stanovuje na základČ rozborĤ komunálních odpadĤ. Recyklovatelný komunální odpad - Recyklovatelný podíl materiálovČ využitelných složek komunálního odpadu. Recyklovatelný komunální odpad je po úpravČ na druhotnou surovinu používán jako náhrada primárních surovin ve výrobČ nových výrobkĤ. Podíl se stanovuje na základČ rozborĤ materiálovČ využitelných komunálních odpadĤ. Základní návrh metodiky pro stanovení materiálovČ využitelných a recyklovatelných komunálních odpadĤ je popsán podrobnČji v kapitole 3.2. 3.1.3 Biologicky rozložitelný komunální odpad Za biologicky rozložitelný komunální odpad jsou v souþasné dobČ považovány všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP þ. 381/2001 Sb.) a to bez rozlišení pĤvodu. Do BRKO náleží odpady papíru a lepenky, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, þást odpadĤ odČvĤ a textilních materiálĤ, dĜevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parkĤ, þást smČsného komunálního odpadu, odpadu z tržišĢ a objemného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ. Z produkce obecních systémĤ pochází cca 81 % veškerého BRKO, evidovaných ve skupinČ 20 katalogu odpadĤ. Proto jsou také k obcím smČĜovány zákonné požadavky a opatĜení k naplĖování cílĤ na omezení skládkování BRKO. Na BRKO produkované ostatními pĤvodci konkrétní požadavky smČĜovány nejsou a nakládání s touto þástí BRKO závisí nejþastČji na ekonomických možnostech pĤvodcĤ. Je tedy otázkou, nakolik je vhodné zapoþítávat produkci biologicky rozložitelných odpadĤ podobných komunálním do celkové produkce BRKO pro potĜeby stanovení míry využití (resp. míry skládkování) BRKO. Pro další nakládání s BRKO je nutné jasnČ vymezit nČkteré pojmy, které blíže specifikují skupiny BRKO. Navrhují se následující zásady: - Pro vymezení zpĤsobĤ sbČru a využití jednotlivých druhĤ bioodpadĤ je nutné vycházet z jejich vlastností - Biologicky rozložitelný komunální odpad rostlinného pĤvodu lze využívat kompostováním (aerobní rozklad) nebo v technologiích anaerobní digesce a po úpravČ jej ϯϰ lze využít i energeticky. Tento odpad se sbírá v rámci údržby veĜejné i soukromé zelenČ, lze jej sbírat oddČleným sbČrem od obþanĤ ve vhodných typech zástavby (rodinné domky, vily). Využitím tohoto odpadu na domácích nebo komunitních kompostech lze omezit vznik odpadĤ (preventivní opatĜení). - Biologicky rozložitelný odpad živoþišného pĤvodu pocházející zejména z jídelen a stravoven lze využívat zejména v technologiích s anaerobní digescí nebo speciálnČ technologicky k tomuto úþelu upravených kompostárnách. Tento odpad nelze zpracovávat bČžnými technologiemi kompostování. OddČlený sbČr tohoto odpadu od obþanĤ je možný jen v oblastech, kde existuje vhodný zpĤsob zpracování a to pĜi dodržení striktních podmínek sbČru a svozu odpadĤ. - Pro možnosti zpracování kuchyĖských bioodpadĤ je nutné vytvoĜit vhodná pravidla v rámci právních norem podle naĜízení ES o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živoþišného pĤvodu, které nejsou urþeny pro lidskou spotĜebu. Jedná se pĜedevším o možnost zpracování kuchyĖského odpadu rostlinného pĤvodu s minimálním množstvím pĜímČsí vedlejších živoþišných produktĤ v bČžných kompostárnách. - Pro legislativní úpravy systému nakládání s BRKO se navrhují vymezit pojmy: Biologicky rozložitelný odpad rostlinného pĤvodu/biologicky rozložitelný komunální odpad rostlinného pĤvodu - je biologický odpad, který z hlediska využitelnosti nepodléhá souhlasu a kontrole podle pĜílohy þ. 1 vyhlášky þ. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady …, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Jedná se pĜedevším o bioodpad ze zahrad a veĜejné zelenČ vþetnČ hĜbitovĤ, bioodpad z tržišĢ, dĜevo neobsahující nebezpeþné látky (tráva, trávník, seno, listí, odpady ovoce a zeleniny, zbytky rostlin, kĤra, kĜoviny, oĜezy stromĤ, dĜevČné výrobky). Biologicky rozložitelný odpad živoþišného pĤvodu/biologicky rozložitelný komunální odpad živoþišného pĤvodu 3.1.4 Hierarchie nakládání s odpady V novele þ.154/2010 Sb. zákona o odpadech byla podle evropské smČrnice o odpadech definována hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady: 1. 2. 3. 4. 5. PĜedcházení vzniku odpadĤ PĜíprava k opČtovnému použití Recyklace odpadĤ Jiné využití odpadĤ, napĜ. energetické využití OdstranČní odpadĤ ϯϱ Od hierarchie je možné se podle stávající právní úpravy odchýlit pokud se na základČ posuzování životního cyklu celkových dopadĤ zahrnujících vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. Podle našeho názoru není metoda LCA (dle norem ISO 14 040 a 14 042) univerzálním nástrojem k rozhodování. Interpretace výsledkĤ hodnocení mĤže sloužit jako jeden z podkladĤ pro rozhodování. LCA nehodnotí technické podmínky, ekonomiku procesĤ ani možnosti trhu, které jsou zvláštČ u nČkterých komodit odpadĤ rozhodující pro jejich další nakládání. SmČrnice pĜedpokládá, že LCA je možné použít tam, kde má odchylka od hierarchie trvalý charakter. Zpracování LCA je þasovČ i finanþnČ nároþný proces, který nemĤže být používán pro hodnocení krátkodobých nutných zmČn v nakládání s odpady. Evropská smČrnice uvádí, že hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady stanoví poĜadí priorit podle toho, co je považováno za nejlepší z hlediska životního prostĜedí v rámci právních pĜedpisĤ a politiky v oblasti nakládání s odpady. PĜipouští, že pro zvláštní toky odpadĤ mĤže být nutná odchylka od hierarchie, pokud je to odĤvodnČno mimo jiné technickou proveditelností, hospodáĜskou životaschopností a ochranou životního prostĜedí. Je samozĜejmČ otázkou nakolik bude stát s pomocí svých kontrolních mechanismĤ vymáhat dodržování hierarchie a jakým zpĤsobem bude postihovat její porušení. Z pohledu obcí je takovou skupinou odpadĤ smČsný komunální odpad, pro jehož využití v souþasné dobČ neexistují dostateþná zaĜízení a jejich vybudování je þasovČ i finanþnČ velmi nároþné. Navrhujeme stávající právní úpravu doplnit: - Odchýlení od hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady je možné, pokud se jeho nutnost prokáže na základČ hodnocení celého životního cyklu konkrétního toku odpadĤ a nakládání s nimi. Tento druh hodnocení lze použít na jasnČ definované homogenní druhy odpadĤ, u kterých lze LCA provést. Je potĜeba ale upozornit na þasovou nároþnost analýzy (cca 1 rok). - Odchýlení od hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady je také možné, pokud se prokáže, že pro dodržení hierarchie nejsou splnČny podmínky technické proveditelnosti, hospodáĜské životaschopnosti nebo ochrany životního prostĜedí. Toto ustanovení je nutné zejména z toho dĤvodu, že pro Ĝadu odpadĤ neexistují vhodné technologie nebo zaĜízení k jejich využití nebo je využití neúnosnČ finanþnČ nároþné. ϯϲ ϯ͘Ϯ͘ DdZ/>Ks szh/d>E Zz<>Ksd>E ^>K<z <KDhE>E1, KWp Za materiálovČ využitelné a recyklovatelné složky komunálního odpadu jsou považovány zejména odpady papíru, plastĤ, skla, kovĤ a nápojových kartonĤ. Tyto druhy odpadĤ jsou sbírány v obcích dlouhodobČ a je pro nČ vytvoĜen pomČrnČ kvalitní systém sbČru a následného nakládání. Do materiálovČ využitelných odpadĤ lze zaĜadit i další druhy odpadĤ jako je napĜ. textil a obuv, dĜevČné odpady apod. Tyto odpady jsou však sbírány pouze doplĖkovČ a nejsou tedy pĜedmČtem této kapitoly. Základní materiálovČ využitelné odpady tvoĜí témČĜ 33 % produkovaných komunálních odpadĤ z obcí. Možnost recyklace je ovlivnČna kvalitou odpadĤ – podíl recyklovaných složek je nižší, pohybuje se kolem 29 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí. 3.2.1 Principy a cíle nakládání s recyklovatelnými složkami KO Cíle a základní principy nakládání s recyklovatelnými složkami KO jsou stanoveny s ohledem na stávající stav a na žádoucí rozvoj hospodaĜení s odpady v ýR a rovnČž s ohledem na principy a cíle uplatnČné v evropské smČrnici o odpadech. MČly by být zahrnuty do právní úpravy odpadového hospodáĜství v ýR (zákon o odpadech, POH ýR). Cíle ze smČrnice ES 98/2008 pro využití komunálních odpadĤ - Do roku 2015 stanovit tĜídČný sbČr minimálnČ pro odpady z papíru, plastĤ, skla a kovĤ. Tento cíl se týká všech skupin produkovaných odpadĤ, kde se tyto materiály vyskytují (komunální odpad, odpad podobný komunálnímu, obalové odpady, zĜejmČ stavební odpady atd.). Je nutné zaþlenit tento cíl do právní úpravy nakládání s odpady (napĜ. POH ýR). - Do roku 2020 zvýšit nejménČ na 50 % hmotnosti celkovou úroveĖ pĜípravy k opČtovnému použití a recyklace alespoĖ u materiálĤ jako papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností a pĜípadnČ odpady jiného pĤvodu, pokud jsou tyto toky odpadĤ podobné odpadĤm z domácností. Tento cíl by mČl být souþástí právní úpravy nakládání s odpady (napĜ. POH ýR a POH krajĤ). Doporuþujeme k nČmu navrhnout postupné cíle na úrovni státu a krajĤ dle prognózy produkce komunálních odpadĤ a jeho využitelných složek pro rok 2015, 2017 a koneþný pro r. 2020. ϯϳ Ostatní požadavky vycházejí z dodržování hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady a dalších rámcových opatĜení vedoucích k minimalizaci odpadĤ a jejich maximálnímu využívání. V této kapitole nejsou uvedeny cíle pro smČsný KO a BRKO (viz samostatné kapitoly). Principy a cíle ýR v oblasti nakládání s využitelnými a recyklovatelnými složkami KO - Obec zajišĢuje oddČlený (tĜídČný) sbČr využitelných složek komunálních odpadĤ • Obec tento systém stanoví v samostatné pĤsobnosti obecnČ závaznou vyhláškou • Rozsah a zpĤsob oddČleného sbČru stanovuje obec s ohledem na technické, environmentální a ekonomické podmínky dalšího zpracování odpadĤ. Pro systém oddČleného sbČru je nutné dodržet následující zásady: o Zachovat samostatný komoditní sbČr s ohledem na cíle SmČrnice pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadĤ. SbČr smČsí více druhĤ odpadĤ se až na výjimky nedoporuþuje. o Zachovat oddČlený sbČr využitelných odpadĤ pĜímo v místČ vzniku, tj. v obci. Systém sbČru si stanoví obec þi úþelovČ založený svazek (sdružení, svazek obcí) s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadĤ. o UpĜednostĖovat environmentálnČ pĜijatelné, ekonomicky a sociálnČ únosné technologie. o Obecní systémy jsou souþástí regionálních integrovaných systémĤ nakládání s komunálními odpady. ěešení obecních systémĤ vychází z podmínek a technických možností regionálních integrovaných systémĤ. o Nutná spoluúþast producentĤ obalĤ a pĜíp. dalších výrobcĤ podle principu „zneþišĢovatel platí“, na zajištČní sbČru (zpČtného odbČru) a využití pĜíslušných složek KO o Stabilizovat systém oddČleného sbČru zabránČním nesystémových zmČn a omezením nestabilních prvkĤ (napĜ. výkupny odpadĤ). V pĜípadČ jakýchkoliv navrhovaných zmČn celého systému nakládání s odpady provést dĤkladnou analýzu vþetnČ environmentálních, ekonomických, sociálních hledisek a podrobit ji široké diskusi všech dotþených subjektĤ. o Mechanické tĜídČní smČsných KO lze zahrnout do regionálního integrovaného systému jako doplĖkovou technologii úpravy odpadĤ pro jejich možné další materiálové a energetické využití. Tato úprava nenahrazuje komoditní oddČlený sbČr využitelných složek KO. - Obec (nebo úþelovČ založený svazek obcí) zajišĢuje oddČlený (tĜídČný) sbČr minimálnČ papíru, plastĤ, skla a kovĤ z komunálního odpadu • Tato povinnost vychází i z požadavkĤ evropské smČrnice o odpadech (viz pĜedcházející text). • Rozsah oddČleného sbČru musí být dostateþný, aby bylo zajištČno dosažení cílových hodnot podílĤ na celkové recyklaci komunálních odpadĤ. ϯϴ - Ostatní pĤvodci, produkující* odpad podobný komunálnímu odpadu, zajišĢují oddČlený sbČr minimálnČ papíru, plastĤ, skla a kovĤ • Tato povinnost vychází z pĜedpokladu, že þást pĤvodcĤ se zapojí do systému obce. • Povinnost vychází také z cíle evropské smČrnice zajistit tĜídČný sbČr (viz výše uvedené cíle). *Povinnost tĜídit minimálnČ papír, plasty, sklo a kovy by se mČla vztahovat i na pĤvodce obalových a stavebních odpadĤ (skupina 15 a 17 Katalogu odpadĤ), kde se zmínČné materiálové skupiny odpadĤ vyskytují. Takto stanovená povinnost by pĜispČla k navýšení množství vytĜídČných odpadĤ a k jeho následné recyklaci nebo jinému využití. - Obec (stejnČ jako další pĤvodci) nabízí odpady pĜednostnČ k recyklaci nebo jinému využití • Vychází z požadavkĤ na dodržování hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady • Možnosti recyklace a využití vycházejí z konkrétních podmínek v regionálních ISNO • Obec (stejnČ jako další pĤvodci) by mČla být odpovČdná za pĜedání svých využitelných odpadĤ na úpravu na druhotnou surovinu (dotĜićovací zaĜízení) nebo ke koneþnému využití v odpovídajících zaĜízeních.* • V období poklesu poptávky po druhotných surovinách z odpadĤ vhodných k recyklaci je nutné vytvoĜit podmínky pro jiné zpĤsoby využití jako napĜ. energetické využití (napĜ. papír, plast), biologické využití (napĜ. papír), stavebnictví (napĜ. sklo) apod. Pokud nebude prokazatelnČ existovat environmentálnČ vhodná a ekonomicky únosná alternativa využití, pak je možné se svolením krajského úĜadu znehodnocený vytĜídČný odpad skládkovat. *Tuto odpovČdnost lze smluvnČ pĜenést na oprávnČnou osobu, která zajišĢuje svoz a pĜepravu odpadĤ do zaĜízení. OprávnČná osoba je povinna poskytnout informaci obci/pĤvodci o místČ a zpĤsobu zpracování využitelných odpadĤ - Obec informuje obþany a ostatní úþastníky obecního systému nakládání s KO • Obec informuje pravidelnČ, minimálnČ však dvakrát roþnČ, obþany a další úþastníky obecního systému nakládání s odpady o zpĤsobech a rozsahu oddČleného sbČru odpadĤ a o nakládání s dalšími složkami komunálních odpadĤ. Souþástí jsou také informace o výsledcích odpadového hospodáĜství obce. • Obec rovnČž informuje obþany a ostatní úþastníky obecního systému o možnostech prevence a minimalizace vzniku odpadĤ. ϯϵ 3.2.2 Shrnutí stávajícího stavu - Výskyt materiálovČ využitelných složek (papír, plasty, sklo, kovy) stanovený na základČ rozborĤ odpadĤ pĜedstavuje cca 32,8 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí, tj. cca 109 kg/obyvatel/rok (údaj za rok 2009). - Výskyt recyklovatelných odpadĤ papíru, plastĤ, skla a kovĤ (pĜi recyklaci surovina vyrobená z odpadĤ nahrazuje primární surovinu ve stejných nebo podobných výrobcích) je nižší – 28,7 % z celkové produkce KO z obcí, tj. cca 95 kg/obyvatel/rok (údaj za rok 2009). - Množství oddČlenČ sbíraných odpadĤ papíru, plastĤ, skla a kovĤ z obcí þinilo v r. 2009 cca 38 Kg/obyvatel/rok. - OddČlený (tĜídČný) sbČr hlavních komodit (papír, plasty, sklo) je zajištČn v 85 % obcí (97 % obyvatel) a sbČr 4 komodit (tedy vþetnČ kovových odpadĤ) je organizován v 27 % obcí (71 % obyvatel). U kovových odpadĤ však sbČr probíhá zejména prostĜednictvím privátních výkupen, které nejsou zaþlenČny do obecních systémĤ nakládání s odpady. - Zákonné cíle pro recyklaci komunálních odpadĤ je nutné stanovit na základČ výskytu recyklovatelných složek a skuteþného nakládání s tČmito složkami získanými prostĜednictvím oddČleného sbČru v obcích. - Je nutné soustavou vhodných nástrojĤ zachovat a dále rozvíjet stávající dobrovolný systém sbČru využitelných odpadĤ v obcích, který je dobĜe pĜijímán obyvatelstvem. Je nutné se vyvarovat zmČn, které by mohly vést k destrukci stávajícího systému a tím k ohrožení recyklace odpadĤ v ýR. - Je nutné vytvoĜit nástroje podporující stabilitu systému využití komunálních odpadĤ a to zejména ve vazbČ na kolísající trh s druhotnými surovinami. SWOT Silné stránky • rozvinutý systém tĜídČného sbČru papíru, plastĤ a skla v obcích • vysoká míra recyklace obalových odpadĤ • funkþní podpora sbČru a recyklace skla ze strany obalového prĤmyslu • vysoké povČdomí obyvatel o nutnosti tĜídČní a využívání odpadĤ Slabé stránky • roztĜíštČnost Ĝešení sbČrových systémĤ v jednotlivých obcích a s tím spojená neefektivita • nestabilní komerþní zpĤsoby sbČru u komodity papír a kov (výkupny) • kolísavá poptávka po druhotných surovinách • neexistence nástrojĤ pĜispívajících ke stabilitČ systémĤ tĜídČní a recyklace odpadĤ • malá úþast ostatních pĤvodcĤ produkujících odpady podobné komunálním na tĜídČném sbČru a recyklaci odpadĤ ϰϬ PĜíležitosti • vytváĜení vČtších územních integrovaných systémĤ nakládání s odpady s technickým vybavením k úpravČ a pĜípadnČ zpracování odpadĤ (druhotných surovin) • vzdČlávání samospráv v Ĝízení OH • zapojení živnostníkĤ a pĤvodcĤ do obecních systémĤ • ekonomické a jiné znevýhodnČní jiných zpĤsobĤ nakládání s využitelnými odpady (odstraĖování, spalování bez využití energie) • vytvoĜení jasné a dlouhodobé strategie nakládání s jednotlivými komoditami v ýR • vytvoĜení nástrojĤ na podporu stability systémĤ tĜídČní a recyklace KO Hrozby • • • • • Nesystémové zmČny zpĤsobu sbČru využitelných odpadĤ Nastavení neadekvátních zákonných cílĤ využívání odpadĤ bez dostateþných technologií a vhodných ekonomických nástrojĤ Nastavení zákonných cílĤ pro infrastrukturu sbČru a využití odpadĤ bez možnosti zohlednit lokální podmínky v jednotlivých oblastech Významný pokles poptávky po druhotných surovinách Dlouhodobé zvyšování nákladĤ na odpadové hospodáĜství bez ekonomického zvýhodnČní oddČleného sbČru a využití odpadĤ 3.2.3 Návrh opatĜení a nástrojĤ VytváĜení ISNO Je nutné vytvoĜit legislativní podporu pro vznik a rozvoj regionálních integrovaných systémĤ. Tyto systémy pĜedpokládají sdružení obcí a mČst jako hlavních pĤvodcĤ KO v regionu za úþelem spoleþného Ĝešení OH a zejména investic do klíþových zaĜízení v ISNO. PĜedpokladem pro funkþnost ISNO je sdružování finanþních prostĜedkĤ obcí, prostĜedkĤ z veĜejných zdrojĤ a pĜípadnČ prostĜedkĤ získaných ze zákonných poplatkĤ podle zákona o odpadech (poplatek za skládkování) a prostĜedkĤ od povinných osob zajišĢujících zpČtný odbČr obalĤ a vybraných výrobkĤ pro úþelné Ĝízení a ekonomiku všech provozĤ souvisejících s nakládáním s odpady. Je také nutné smluvnČ zajistit toky odpadĤ z obcí do klíþových zaĜízení ISNO. Navrhujeme: • Definovat regionální ISNO v právních pĜedpisech (nejlépe v POH ýR – opatĜení k realizaci cílĤ pro KO). • Stanovit možnosti podpory ISNO z veĜejných prostĜedkĤ (investice na klíþová zaĜízení ISNO – napĜ. energetické využití odpadĤ, provozní prostĜedky na úhradu nákladĤ spojených s provozem ekonomicky neefektivních Ĝešení – napĜ. oddČlený sbČr BRKO z obcí apod.). • RozšíĜit pravomoci krajĤ k organizování ISNO a správČ finanþních prostĜedkĤ z veĜejných zdrojĤ na rozvoj ISNO. • Stanovit v právních pĜedpisech povinnosti obcí a úþastníkĤ ISNO pravidelnČ informovat obyvatele o správných zpĤsobech nakládání s odpady s ohledem na technické a ϰϭ organizaþní možnosti konkrétního ISNO a s primárním cílem propagace tĜídČní a recyklace odpadĤ. • Jednou z podmínek pro ISNO bude komunikaþní strategie založená na propagaci hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady s dĤrazem na tĜídČní a recyklaci odpadĤ a dále pak na komunikaci dalších zpĤsobĤ využití odpadĤ vþetnČ energetického využití. Cílem je kromČ jiného zamezit pĜípadnému snižování rozsahu recyklace odpadĤ ve prospČch energetického a jiného využití. RozšíĜení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, skla a kovĤ v obcích a u ostatních pĤvodcĤ Pro další rozvoj oddČleného sbČru recyklovatelných složek komunálních odpadĤ je potĜeba v právní úpravČ odpadového hospodáĜství rozšíĜit stávající povinnosti pĤvodcĤ vþetnČ obcí a dále posílit nástroje vedoucí k upĜednostĖování tĜídČní odpadĤ pĜed jejich skládkováním. Navrhujeme: • Pro obce zavedení povinnosti oddČleného sbČru min. pro komodity papír, plast, sklo a kovy z komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním a to v rozsahu stanoveném v provádČcím pĜedpisu (napĜ. POH ýR – cíl do r. 2015 sbČr všech vybraných komodit, cíl do r. 2020 na 50 % recyklaci vybraných složek komunálních odpadĤ). • Jednoznaþné vymezení provozování výkupu odpadĤ od obþanĤ (jedná se zejména o kovové odpady, pĜíp. papírové). Výkup odpadĤ na území obce lze provozovat jen se souhlasem pĜíslušné obce. Obec mĤže zaþlenit provozovnu výkupu odpadĤ do systému nakládání s KO v obci, pĜiþemž mĤže upravit podmínky výkupu pro provozovatele s ohledem na povinnost obce zajistit oddČlený sbČr kovových komunálních odpadĤ (pĜípadnČ dalších druhĤ odpadĤ). • Zachování zákazu skládkování oddČlenČ sebraných nebo upravených využitelných složek všech odpadĤ vþetnČ komunálních (pro potĜeby zákazu skládkování je nutné vymezit druhy odpadĤ a k nim žádoucí zpĤsoby nakládání). Zákaz se musí vztahovat i na využitelné druhotné suroviny vyrobené úpravou odpadĤ. RovnČž je ale potĜeba stanovit pravidla, jak s takovými odpady nakládat v pĜípadČ delšího propadu poptávky po jejich využití). • Poplatek za skládkování v dostateþné výši, kterým budou zatíženy všechny skládkované odpady vþetnČ výstupĤ z MBÚ, spaloven a dalších zaĜízení. (viz kapitola þ.5 Ekonomické nástroje). • VhodnČ stanoveným poplatkem k úhradČ nákladĤ systému nakládání s odpady v obcích motivovat obþany k vyššímu tĜídČní využitelných odpadĤ (viz kapitola þ.5 Ekonomické nástroje). ϰϮ Stabilizace systému tĜídČní a recyklace využitelných KO Poklesy poptávky po druhotných surovinách papíru, plastĤ, skla a kovĤ mohou pĜi dlouhodobČjším pĤsobení zpĤsobit problémy s odbytem vytĜídČných odpadĤ a vážnČ ohrozit rozsah tĜídČného sbČru odpadĤ v obcích. Je nutné hledat opatĜení, která by alespoĖ þásteþnČ eliminovala výše uvedené dopady. Navrhujeme: • Stanovit novelou zákona o obalech povinnost AOS/povinných osob podle zákona o obalech spolupracovat s obcemi za úþelem zajištČní zpČtného odbČru a využití obalových odpadĤ, které jsou nedílnou složkou komunálních odpadĤ. SbČr obalových odpadĤ na území obce je podmínČn souhlasem obce na základČ smlouvy s AOS/povinnými osobami zajišĢujícími zpČtný odbČr individuálnČ. Podmínky spolupráce s AOS musí být obdobné pro všechny obce (již Ĝešeno ve stávajícím zákonČ o obalech). • Stanovit novelou zákona o obalech povinnost AOS vytvoĜit a udržovat rezervní fond k pĜeklenutí období s významným poklesem poptávky a ceny druhotných surovin a zajištČní stabilního systému sbČru a využití obalových komunálních odpadĤ v obcích, které tvoĜí podstatnou þást využitelných odpadĤ z tĜídČného sbČru. Výše rezervy by mČla odpovídat výši celkových nákladĤ AOS za 6 mČsícĤ provozu. Stávající AOS by mČla vytvoĜit takový fond do 2 let od pĜijetí pĜedpisu. NovČ vznikající AOS by mČla vstupovat do provozu s již existujícím rezervním fondem, jehož výše bude odpovídat pĜedpokládanému rozsahu þinnosti pro první rok provozu dle autorizaþního projektu. • Stanovit novelou zákona o obalech cíle pro recyklaci a využití obalových odpadĤ pro období od 1.1.2013 a to s ohledem na stávající stav recyklace obalových odpadĤ a s ohledem na cíle k recyklaci vybraných komunálních odpadĤ. • VytváĜení regionálních ISNO s dostateþnČ rozvinutou a stabilní sbČrnou sítí pro využitelné odpady doplnČné sítí zaĜízení na úpravu vytĜídČných odpadĤ na druhotné suroviny (dotĜićovací linky). VytváĜení sbČrné sítČ a klíþových dotĜićovacích linek bude podpoĜeno z veĜejných zdrojĤ (SFŽP, OPŽP, výnos ze skládkovacího poplatku apod.). • V rámci ISNO vytvoĜit strategii nakládání s využitelnými složkami s ohledem na možnosti využití vþetnČ alternativních Ĝešení (doþasné skladování napĜ. na pĜekládacích stanicích, energetické využití ménČ kvalitních druhotných surovin, využití ve stavebnictví, odstraĖování). • Dalším nástrojem mĤže být pĜípadná státní podpora poptávky po recyklátech nebo surovinová a energetická politika státu, která poþítá s využitím komunálních odpadĤ. ϰϯ Evidence a statistika nakládání s recyklovatelnými komunálními odpady • sjednotit zaĜazování oddČlenČ sbíraných komunálních a obalových odpadĤ, vznikajících v obci þinností fyzických nebo podnikajících osob zapojených do systému obce. Veškeré oddČlenČ sbírané využitelné/recyklovatelné odpady budou zaĜazovány pouze do podskupiny 20 01 a nikoliv do 15 01. • Upravit rozsah evidence primární produkce komunálních odpadĤ od jednotlivých obcí a pĤvodcĤ s dĤrazem na odlišení komunálního odpadu z obcí a odpadĤ podobných komunálním od ostatních pĤvodcĤ. • Stanovit statisticky vhodný výpoþet celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí (na základČ jednotkových produkcí velikostních skupin obcí). V té souvislosti je vhodné také zvážit, zda do ohlašovací povinnosti nezahrnout i statisticky prĤkazný vzorek malých obcí do 300 obyvatel (v ýR se jedná celkem o cca 2,5 tis. obcí s 400 tis. obyvateli). Na základČ tohoto vzorku pak lze dopoþítat produkci odpadĤ a zahrnout ji do celkové evidované produkce (bude se jednat o cca 120-150 tis. tun KO). • Vypracovat návrh metodiky pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ v souladu s ovČĜením plnČní cílĤ pro ýR uvedených v kapitole 3.2.1. Principem bude výpoþet pomČru množství papíru, plastĤ, skla a kovĤ, které se vyskytují v komunálním odpadu a jsou vhodné k recyklaci, a množství vytĜídČného papíru, plastĤ, skla a kovĤ pĜedaných k úpravČ na druhotnou surovinu. Výskyt bude stanoven na základČ standardních analýz skladby komunálních (domovních) odpadĤ z obcí. Množství vytĜídČných odpadĤ z obcí bude stanoveno na základČ hlášení o produkci a nakládání s odpady. Principy metodiky jsou podrobnČji popsány v následující kapitole 3.2.4. • Vypracovat návrh metodiky na ovČĜení zavedení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, skla a kovĤ ve všech obcích a u pĤvodcĤ, kteĜí produkují tyto komodity jako odpad podobný komunálnímu odpadu nebo jako stavební þi obalový odpad (problémem bude pĜedjímání produkce takových odpadĤ u pĤvodcĤ). 3.2.4 Stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ Pro výpoþet plnČní cílĤ stanovených v þlánku 11 odst. 2 smČrnice 2008/98/ES jsou navrženy EK þtyĜi doporuþené postupy a výpoþtové metody. Ty jsou založeny na následujících ukazatelích: 1. 2. 3. 4. Podíl recyklace papíru, kovu, plastu, skla v odpadu z domácností (%) Podíl recyklace odpadu z domácností a jemu podobného odpadu (%) Podíl recyklace odpadĤ z domácností (%) Recyklace komunálního odpadu (%) Z návrhu pĜedložených metod výpoþtu je pro podmínky ýR nejvhodnČjší metoda þ. 2. ϰϰ Komunálním odpadem se pro potĜeby výpoþtu rozumí komunální odpad z obcí a to vþetnČ ostatního odpadu podobného komunálním od pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému obce. Pro pĜijetí navrhované metody výpoþtu je nutné definici dále specifikovat. Což je v souladu s pracovním dokumentem EK, kde se pĜedpokládá, že þlenské státy použijí výhradnČ národní údaje. Spolu s údaji pĜedloží také zprávu vysvČtlující, které materiály jsou zahrnuty, z jakých þinností pocházejí a jak bylo vypoþteno množství produkovaných a recyklovaných odpadĤ. Podíl recyklace se stanoví jako pomČr produkce oddČlenČ sebraných druhĤ odpadĤ papíru, plastu, skla, kovĤ a pĜípadnČ dalších odpadĤ z domácností a od subjektĤ napojených na systém obce za urþité þasové období (za rok) k celkovému výskytu odpadĤ papíru, plastu, skla, kovĤ a pĜípadnČ dalších odpadĤ v domácnostech a u subjektĤ napojených na systém obce. Postup pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ: 1. Stanovení celkového výskytu papíru, plastĤ, skla, kovĤ (pĜíp. dalších odpadĤ) v KO z obcí z údajĤ o celkové produkci smČsného KO a využitelných složek za daný kalendáĜní rok, pĜiþemž výskyt složek ve smČsném KO bude urþován na základČ procentního zastoupení jednotlivých látkových skupin, které bude výstupem z analýz množství a skladby komunálního odpadu provádČných v 5ti letých þasových intervalech. K provádČní vzorkování a analýz skladby komunálního odpadu bude zpracován metodický postup certifikovaný Ministerstvem životního prostĜedí. 2. Stanovení výskytu recyklovatelných odpadĤ papíru, plastĤ, skla a kovĤ (pĜíp. dalších odpadĤ) v KO z obcí. Z celkového výskytu uvedených odpadĤ dle bodu 1. bude na základČ procentního podílu, který je výstupem ze zmínČných analýz KO (vþetnČ analýz oddČlenČ sbíraných odpadĤ), stanoven výskyt recyklovatelných odpadĤ v KO. 3. Stanovení množství oddČlenČ sebraných využitelných odpadĤ za daný kalendáĜní rok. Základním zdrojem dat bude ISOH, provozovaný CENIA (údaje o produkci oddČlenČ sebraných vybraných druhĤ KO). 4. Stanovení míry recyklace KO Vypoþte se jako podíl vyskytujícího se množství vybraných recyklovatelných odpadĤ/množství oddČlenČ sebraných vybraných odpadĤ. Dle popsaného postupu pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ byl proveden kontrolní výpoþet za období 2005 – 2009. V tabulce þ.3 jsou uvedeny vybrané recyklovatelné složky komunálních odpadĤ z obcí (vþetnČ odpadu zapojených pĤvodcĤ a obalových odpadĤ ϰϱ z obcí) a to vždy jako podíl mezi výskytem a produkcí oddČleného sbČru. Na konci tabulky je uvedena celková míra recyklace komunálních odpadĤ. Tabulka þ.3: Míra recyklace komunálních odpadĤ 2005 2006 2007 2008 2009 papír 46% 37% 40% 42% 43% plast 22% 25% 28% 31% 32% sklo 45% 49% 53% 60% 59% NK 2% 4% 5% 10% 6% kovy 51% 49% 62% 60% 48% celkem 39% 36% 40% 44% 42% ϯ͘ϯ͘ /K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz Biologicky rozložitelným odpadem v souladu s vyhláškou þ. 294/2005 Sb. (§ 2 písm. b) je jakýkoli odpad, aerobnČ nebo anaerobnČ rozložitelný. Za biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) jsou pak považovány všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP þ. 381/2001 Sb.). Vzhledem k zaĜazování oddČlenČ sbíraného papíru z obcí také do skupiny obalových odpadĤ je do výpoþtu zahrnut i papír 15 01 01 z obcí. Na rozdíl od stávající vyhlášky je pro potĜeby tohoto dokumentu poþítáno pouze s BRKO pocházejícím z obcí, pĜíp. od pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému obce. Do BRKO náleží odpady papíru a lepenky, biologicky rozložitelný odpad z domácností, kuchyní a stravoven, þást odpadĤ odČvĤ a textilních materiálĤ, dĜevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parkĤ, þást smČsného komunálního odpadu, odpadu z tržišĢ a objemného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ. Mezi nejvýznamnČjší skupiny BRKO z hlediska plnČní cílĤ vycházejících z evropské smČrnice o skládkování patĜí následující skupiny odpadĤ: - Recyklovatelné BRKO – jedná se zejména o oddČlenČ sbíraný papír (pĜíp. textil), který je dále využíván jako druhotné suroviny. - Bioodpad zpracovatelný metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu – jedná se zejména o odpad ze zelenČ nebo bioodpad rostlinného, pĜíp. živoþišného pĤvodu, který je získáván oddČleným sbČrem a využíván jako kompost nebo digestát a další produkty. - SmČsný komunální odpad – pĜedstavuje hmotnostnČ nejvČtší podíl BRKO. Je z velké vČtšiny skládkován (88% v r. 2009). - Objemný odpad – druhá nejvČtší skupina skládkovaných BRKO. ϰϲ V této kapitole jsou popsány cíle, principy, opatĜení a nástroje pro Ĝešení BRKO jako celku. Jednotlivé hlavní skupiny jsou potom popsány podrobnČ v samostatných kapitolách (recyklovatelné BRKO – kap. 3.2., bioodpad – kap. 3.4, smČsný komunální odpad – kap. 3.5, objemný odpad – kap. 3.6.). Ostatní skupiny odpadĤ obsahujících BRKO jsou z pohledu celkové produkce a nakládání s odpady nevýznamné. 3.3.1 Principy a cíle pro nakládání s BRKO Cíle a základní principy nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z obcí jsou stanoveny s ohledem na reálný rozvoj zpĤsobĤ nakládání a rovnČž s ohledem na cíle, které jsou zakotveny ve stávající právní úpravČ odpadového hospodáĜství. Cíl ze smČrnice 1999/31/ES pro omezení skládkování BRKO Cíl je uveden v POH ýR (naĜízení vlády þ.197/2003 Sb. v pozdČjším znČní). - Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky þinil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a v roce 2010 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Ostatní požadavky vycházejí ze zásad dodržování hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady. PlnČní tohoto cíle úzce souvisí s nakládáním se smČsným komunálním odpadem, který pĜedstavuje vČtšinu vyskytujících se biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ a dále s objemnými odpady, které rovnČž pĜedstavují významnou skupinu skládkovaných BRKO. Principy pro nakládání s BRKO v ýR - Vymezení základních skupin bioodpadĤ podle jejich vlastností a urþení vhodných zpĤsobĤ nakládání s nimi s ohledem na uvedené vlastnosti • Biologicky rozložitelný komunální odpad rostlinného pĤvodu Vhodný pro domácí a komunitní kompostování a kompostování v kompostárnách. Lze jej bez zvláštních obtíží oddČlenČ sbírat od obþanĤ ve vhodných lokalitách (zejména zástavby rodinných domĤ). Pro využití lze použít také technologie anaerobní digesce, pĜípadnČ jej po úpravČ energeticky využít ve vhodných zaĜízeních. • Biologicky rozložitelný odpad živoþišného pĤvodu PĜedevším z jídelen a stravovacích zaĜízení. Není vhodný pro bČžné kompostování. OddČlený sbČr od obþanĤ je možný jen za dodržení pĜísných hygienických pravidel a to jen v oblastech, kde existuje návazné zpracování tČchto odpadĤ. Využití je možné v technologiích s anaerobní digescí nebo ve speciálnČ vybavených kompostárnách. Pro nakládání s tímto odpadem je možné vytvoĜit samostatnou právní úpravu (naĜízení ES 1069/2009). ϰϳ • Biologicky rozložitelný podíl smČsného KO Jedná se o BRKO, které nelze kompostovat ani zpracovávat v bČžných technologiích pro využití BRKO, a to vzhledem k velké heterogenitČ jeho složení a ke koncentracím rizikových látek a prvkĤ v této smČsi v bČžných technologiích pro využití BRKO. NejvhodnČjší je pĜímé energetické využití ve vhodných zaĜízeních. Je nutné zvážit, jak definovat ostatní skupiny komunálních odpadĤ, které obsahují biologicky rozložitelný podíl. V praxi se jedná zejména o objemný odpad ,který tvoĜí významnou þást BRKO, pĜíp. odpad z tržišĢ apod. - Obec stanoví zpĤsob nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem v obci • Obec má povinnost zajištČní oddČleného sbČru BRKO rostlinného pĤvodu z veĜejné zelenČ a od obþanĤ. Rozsah a zpĤsob oddČleného sbČru stanovuje obec s ohledem na technické, environmentální a ekonomické podmínky dalšího zpracování odpadĤ. • Obec má povinnost stanovit zpĤsob nakládání s dalšími druhy BRKO – papírem, smČsným KO, objemným odpadem a pĜípadnČ dalšími druhy a to s ohledem na pĜednostní využití BRKO. Pro systém nakládání s BRKO v obcích je nutné dodržet následující principy: • Systémem vhodných opatĜení podporovat rozvoj domácího nebo komunitního kompostování a následné využití kompostĤ pro potĜeby obþanĤ pĜípadnČ pĜi údržbČ veĜejné zelenČ. • Zvyšovat sbČr a následné využití recyklovatelných složek BRKO, zejména papíru a lepenky (opatĜení viz kapitola 3.2.). • Obecní systémy jsou souþástí regionálních integrovaných systémĤ nakládání s komunálními odpady a s BRKO. ěešení obecních systémĤ vychází z podmínek a technických možností regionálních integrovaných systémĤ. • Mechanické tĜídČní smČsných KO (MBÚ) ani pĜímé energetické využití smČsných KO nenahrazuje oddČlený sbČr BRKO rostlinného pĤvodu a jeho následné využití. - VytvoĜení sítČ zaĜízení pro zpracování BRKO • Jsou navrhována a vytváĜena ekonomicky a technicky zdĤvodnČná spoleþná Ĝešení, v rámci regionálních ISNKO (nČkterá zaĜízení mohou mít nadregionální význam). • Podpora vytváĜení sítČ regionálních zaĜízení pro nakládání s oddČlenČ sebranými komunálními odpady z obcí (zamČĜení pĜedevším na kompostárny a zaĜízení pro anaerobní rozklad). • Podpora výstavby zaĜízení k využití BRO obsaženého ve smČsných komunálních odpadech k výrobČ energie (zejména spalovny KO s využitím energie), v lokalitách s vhodnými podmínkami pro jejich výstavbu. ϰϴ - VytvoĜení vhodných nástrojĤ k podpoĜe využití výstupních produktĤ ze zaĜízení na zpracování BRKO • VytvoĜení podmínek k odbytu výstupních produktĤ ze zpracování oddČlenČ sebraných BRO jako je kompost, energie, digestát – a to pro využití v obcích a pĜedevším v lokální zemČdČlské výrobČ. • Omezování zneþišĢování biologicky rozložitelných odpadĤ jinými odpady zejména s nebezpeþnými vlastnostmi. • UpĜednostnČní využití výsledného produktu kompostování a anaerobního rozkladu biologicky rozložitelných odpadĤ zejména v zemČdČlství, pĜi rekultivacích, úpravách zelenČ; odpady, které nelze takto využít, upravovat na palivo a nebo energeticky využívat. 3.3.2 Shrnutí stávajícího stavu Z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí (3,31 mil. tun v r. 2009) se biologická složka vyskytovala v deseti druzích komunálních odpadĤ, jejichž celková produkce þinila 2,98 mil. t v roce 2009. Biologicky rozložitelný odpad z tČchto druhĤ þinil 1,524 mil. tun. Produkci BRKO v roce 2009 ukazuje tabulka þ.4. Tabulka þ.4: Produkce BRKO z obcí (2009) Kód odpadu Katalogový název odpadu 150101 Papírové a lepenkové obaly 200101 Papír a lepenka 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 200110 OdČvy 200111 Textilní materiály 200138 DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37 200201 Biologicky rozložitelný odpad 200301 SmČsný komunální odpad 200302 Odpad z tržišĢ 200307 Objemný odpad celkem 2009 50 649 113 845 2 709 266 3 263 13 067 120 123 1 112 037 1 877 106 134 1 523 969 Zdroj: ISOH NejvČtší podíl BRKO je obsažen ve smČsném komunálním odpadu (73 %). V roce 2009 bylo skládkováno 1,092 mil. t. tČchto odpadĤ. PĜiþemž nejvČtší þást 90,1 % z tohoto množství byla uložena jako smČsný komunální odpad a 8,8 % jako objemný odpad. Ostatní druhy KO, obsahující biologickou složku, jsou z pĜevážné vČtšiny využívány. ϰϵ DobĜe fungujícím systémem je oddČlený sbČr papíru a jeho následná recyklace. Tento systém je zajišĢován v rámci tĜídČného sbČru v obcích a lze pĜedpokládat, že se bude i nadále rozvíjet. V mnoha obcích je v souþasné dobČ zavádČn oddČlený sbČr bioodpadĤ, které lze zpracovávat aerobním, pĜíp. anaerobním rozkladem. Prozatím je však spíše ve fázi zkušebních projektĤ. Odpad je zpracováván vČtšinou kompostováním na zaĜízeních velmi rozdílné kvality. U vČtšiny zaĜízení jsou problémy s odbytem výstupních produktĤ a následnČ také s celkovou ekonomikou provozu. Produkce objemných odpadĤ neustále roste. Jeho využití je prozatím velmi malé a vČtšina tČchto odpadĤ konþí na skládkách. Pro pĜípadné využití je nutné jeho dotĜídČní. Objemný odpad je vhodný také pro energetické využití, ale k tomu není v ýR dostateþná kapacita odpovídajících zaĜízení. SmČsný komunální odpad je nejvČtším problémem pro plnČní cílĤ evropské smČrnice o skládkování. ýR disponuje dostateþnou kapacitou vybavených skládek s pomČrnČ dlouhou dobou životnosti. Pro odklon od skládkování není v ýR dostatek vhodných zaĜízení nejlépe pro pĜímé energetické využití odpadĤ. SWOT Silné stránky • rozvinutý systém tĜídČného sbČru a recyklace papíru • vysoké povČdomí obyvatel o nutnosti tĜídČní a využívání odpadĤ • rozvinutý oddČlený sbČr objemných odpadĤ • þásteþnČ historicky zachovalé domácí kompostování PĜíležitosti • vytváĜení vČtších územních integrovaných systémĤ nakládání s odpady s technickým vybavením ke zpracování bioodpadĤ • vzdČlávání samospráv v Ĝízení OH • ekonomické a jiné znevýhodnČní jiných zpĤsobĤ nakládání s bioodpady a odpady obsahujícími BR složku (odstraĖování, spalování bez využití energie) • stanovení podmínek pro provoz zaĜízení na zpracování bioodpadĤ s ohledem na požadavky na výstupní produkty • podpora využití kompostĤ v zemČdČlství jako pĜírodních hnojiv, pĜípadnČ na rekultivace apod. • urychlená výstavba zaĜízení na energetické využití smČsných KO Slabé stránky • chybČjící poptávka po výstupních produktech kompostáren a bioplynových stanic • rozdílná kvalita zpracovatelských zaĜízení a s tím související nestabilnost kvality kompostĤ a dalších produktĤ • nedostateþné dotĜićování objemných odpadĤ a jejich využívání • chybČjící kapacita na energetické využití smČsných a pĜípadnČ dalších odpadĤ Hrozby • • • • neplnČní závazkĤ ýR dle evropských smČrnic díky liknavé podpoĜe výstavby zaĜízení na energetické využití odpadĤ bez vhodných a úþinných ekonomických nástrojĤ nebude zajištČn odklon BRKO od skládkování díky nízké poptávce po produktech ze zpracování komunálních bioodpadĤ bude jejich sbČr a využití znaþnČ omezeno podporou nevhodných technologií na využití zejména smČsných KO bude omezeno jeho koneþné využití ϱϬ 3.3.3 Návrh opatĜení a nástrojĤ ěada opatĜení a nástrojĤ, které by mČly vést ke zvýšení využití BRKO, je uvedena v pĜedchozí kapitole 3.2. Jedná se pĜedevším o opatĜení související se vznikem a organizací regionálních ISNKO a opatĜení na podporu oddČleného sbČru využitelných odpadĤ. V následujícím textu jsou doplnČny návrhy dalších opatĜení. RozšíĜení oddČleného sbČru bioodpadĤ a dalších druhĤ BRKO • Zavedení zákonné povinnosti oddČleného sbČru papíru od obcí a dalších pĤvodcĤ (podrobnČ viz kap. 3.2.) • Podpora domácího kompostování vhodnými osvČtovými programy. Program bude souþástí krajských POH a bude naplĖován ve spolupráci s obcemi. • Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit do r. 2015 vyhláškou systém oddČleného sbČru bioodpadĤ rostlinného pĤvodu od obþanĤ (pĜíp. od pĤvodcĤ zapojených do systému obce). Systém vychází z technických možností a zpĤsobu využití bioodpadĤ v obci ve vazbČ na regionální ISNKO. • Obec zajistí využití oddČlenČ sebraných odpadĤ z veĜejné zelenČ. Tuto povinnost mĤže plnit prostĜednictvím firem, které provádČjí údržbu zelenČ s tím, že bioodpad bude zpracován (využit) ve vhodném zaĜízení, které mĤže být smluvním partnerem obce. • Zavedení zákonné povinnosti pro obce stanovit systém oddČleného sbČru objemného odpadu od obþanĤ (sbČrné dvory, sbČrná místa, mobilní sbČr apod.). V rámci systému je pak obec povinna zajistit dotĜídČní objemného odpadu na využitelné složky a jejich následné využití v odpovídajících zaĜízeních. • Zákaz skládkování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ nebo odpadĤ z údržby zelenČ. Je nutné rovnČž stanovit pravidla pro využití upravených nebo zpracovaných bioodpadĤ (produktĤ z nich) pro rekultivaci skládek (nepoužívat bioodpady jako provozní pĜekryvné vrstvy, resp. technologické zabezpeþení skládek apod.) a také pravidla pro provoz zaĜízení na zpracování bioodpadĤ, která jsou provozována v areálech skládek. • Skládkovací poplatek v dostateþné výši, který znevýhodní skládkování všech odpadĤ vþetnČ tČch, které obsahují biologicky rozložitelnou složku. Výše poplatku se musí rozvíjet s ohledem na rozvoj alternativních technologií zejména na využití smČsného KO. ϱϭ ZaþlenČní systému sbČru a zaĜízení na využití BRKO do regionálních ISNKO • Povinnou souþástí regionálních ISNKO bude systém sbČru a využití hlavních druhĤ BRKO. • ZaĜízení na zpracování vhodných bioodpadĤ je vhodné budovat jako zaĜízení regionálního významu s ohledem na ekonomiku provozu a možnosti následného využití výstupních produktĤ. • Malá zaĜízení na zpracování bioodpadĤ vznikající a provozovaná v obcích je nutné evidovat a stanovit pravidla pro jejich provozování s ohledem na požadovanou kvalitu výstupních produktĤ a jejich následnou využitelnost. Bez zajištČní dlouhodobého (5-10 let) využití výstupních produktĤ není možné zaĜízení provozovat. • Souþástí všech regionálních ISNKO musí být zaĜízení na energetické využití zejména smČsných komunálních odpadĤ. V pĜípadČ menších krajĤ lze uvažovat o zaĜízeních nadregionálního významu, která jsou využívána více kraji. Podpora využití výstupních produktĤ ze zpracování bioodpadĤ • Je nutné jasnČ definovat na úrovni státu zpĤsob podpory využití kompostĤ a digestátĤ vyrobených z vhodných komunálních bioodpadĤ. Kompost lze využít zejména v zemČdČlství pro zlepšení vlastností pĤd s nízkou retenþní vodní kapacitou. • Je nutné upĜednostĖovat využití výsledných produktĤ kompostování a anaerobního rozkladu v zemČdČlství, pĜi rekultivacích, úpravách veĜejné zelenČ apod. • Druhy BRKO, které nejsou vhodné pro aerobní/anaerobní rozklad upravovat na palivo nebo pĜímo energeticky využívat. S tím souvisí i pĜípadná podpora výroby elektrické energie (pĜíp. tepla) z obnovitelných zdrojĤ, která je zabezpeþena prostĜednictvím grantových výkupních cen a zelených bonusĤ. • ZajištČní podpory výstupĤ ze zpracování vybraných BRKO oznaþováním ekologicky šetrných výrobkĤ (výrobky ze sbČrového papíru – lepenka, sešity, obálky, tašky, toaletní papír, obaly, tepelnČ izolaþní materiály a ze dĜeva – brikety, kanceláĜský nábytek). Statistika produkce a nakládání s BRKO • Zrevidovat metodiku pro výpoþet odklonu BRKO od skládkování v souladu s ovČĜením plnČní cílĤ pro ýR. Základním pĜedpokladem pro revizi je úprava produkce BRKO z roku 1995, stanovení produkce BRKO z novČ definovaného rozsahu komunálního odpadu (viz kap. 3.1.2) a dále pak stanovení nakládání s BRKO produkovaného obcemi (pĜíp. vþetnČ pĤvodcĤ zapojených do systému obce). Metodika je podrobnČji popsána dále. ϱϮ • OddČlenČ sbíraný papír z obcí je nutné evidovat pouze v podskupinČ 2001 a nikoliv 1501 (viz podrobnČji kap. 3.2.). • Je nutné jasnČ definovat zpĤsob a rozsah evidence odpadĤ z údržby veĜejné zelenČ a zelenČ ze zahrad a nakládání s nimi (þást odpadĤ je pĜímo využívána specializovanými firmami spíše jako vedlejší produkt, nikoliv jako odpad). Energetické využití skládkového plynu z BRKO S ohledem na investiþní a þasovou nároþnost výstavby zaĜízení na energetické využití BRKO je nutno do doby zprovoznČní tČchto zaĜízení zajistit maximální využití energetického potenciálu obsaženého v BRO i jinými zpĤsoby jako je výroba el. energie z obnovitelných zdrojĤ energie, mezi nČž se Ĝadí také skládkový plyn. Využitím skládkového plynu pro výrobu elektrické energie se zabývá zákon þ.180/2005 Sb. o podpoĜe využívání obnovitelných zdrojĤ. Úþelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostĜedí podpoĜit využití obnovitelných zdrojĤ energie, zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojĤ na spotĜebČ primárních energetických zdrojĤ, pĜispČt k šetrnému využívání pĜírodních zdrojĤ a k trvale udržitelnému rozvoji spoleþnosti. Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní pĜírodní zdroje energie, jimiž je také energie skládkového plynu. Dle platných právních norem je elektrická energie vyrobená ze skládkového plynu vykupovaná jako energie vyrobená z obnovitelného zdroje. Z þehož vyplývá, že na bioodpady podílející se na vzniku skládkového plynu, který slouží k výrobČ této elektrické energie, je nutno pohlížet jako na obnovitelný zdroj. S ohledem na cíle ýR na zvyšování podílu el. energie vyrobené z obnovitelných zdrojĤ energie je nutno maximalizovat využití tohoto zdroje. Z výše uvedeného vyplývá, že bioodpad doþasnČ uložený na skládce se promČĖuje v plyn sloužící k výrobČ el. energie. V koneþném dĤsledku bioodpad podílející se na této konverzi je pĜemČnČn v energii a není již tedy souþástí skládky. To znamená, že by nemČl být zapoþítáván jako odstranČný bioodpad, ale naopak jako bioodpad, jenž byl energeticky využit. Metodika výpoþtu množství BRKO využitých pro výrobu energie ze skládkového plynu je zpracována SMO ýR a je pĜipravena k pĜípadné diskuzi o jejím dalším využití pro hodnocení nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady v ýR. ϱϯ 3.3.4 Stanovení odklonČní BRKO od skládkování Pro ovČĜení plnČní cíle na omezení skládkování BRKO je nutné provést výpoþet v nČkolika krocích: 1. Stanovení produkovaného množství biologicky rozložitelných odpadĤ v KO 2. Stanovení zpĤsobu nakládání s BRKO 3. Porovnání množství produkovaných a skládkovaných BRKO v klíþových letech se základem z roku 1995 Pro veškeré výpoþty jsou používána pouze data ze zákonné evidence odpadĤ z ISOH, provozovaného CENIA. Pro potĜeby odhadu plnČní cílĤ podle smČrnice o skládkování byla dále použita prognóza produkce a nakládání s odpady v þasovém horizontu roku 2020, která byla vypoþtena v kap. 1.3. Stanovení produkce BRKO Výpoþet produkce BRKO vychází z evidované produkce komunálních odpadĤ z obcí a to vþetnČ odpadu podobného komunálním od pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému obce. Do produkce komunálních odpadĤ je zahrnuta i produkce obalových odpadĤ z obcí. Druhy komunálních (a obalových) odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku, vycházejí z metodiky MŽP. Celková produkce tČchto odpadĤ je uvedena v tabulce þ.5. Tabulka þ.5: Produkce odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku Kód Katalogový název odpadu 2005 2006 2007 odpadu 2008 2009 150101 Papírové a lepenkové obaly 75 773 31 435 40 726 46 968 50 649 200101 Papír a lepenka 91 626 85 913 103 287 105 723 113 845 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 613 607 1 376 2 215 2 709 200110 OdČvy 320 338 350 321 355 200111 Textilní materiály 735 543 884 1 356 4 351 200138 DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37 3 978 4 569 6 246 6 996 13 067 200201 Biologicky rozložitelný odpad 72 433 75 808 79 628 98 873 120 123 200301 SmČsný komunální odpad 2 114 126 2 208 034 2 186 252 2 200 899 2 316 744 200302 Odpad z tržišĢ 3 275 3 383 3 127 2 719 2 502 200307 Objemný odpad 230 376 246 904 287 833 316 785 353 781 2 593 255 2 657 532 2 709 710 2 782 853 2 978 125 Celkem Zdroj: ISOH ϱϰ Výše uvedené odpady obsahují rĤzný podíl biologicky rozložitelných materiálĤ. Tento podíl je rovnČž urþen v metodice MŽP. Vychází z rozborĤ skladby komunálních odpadĤ a jeho vlastností. Lze pĜedpokládat, že se podíl BRKO zvláštČ ve smČsném KO mĤže zvyšovat. Celkovou produkci a podíl jednotlivých druhĤ odpadĤ ukazuje tabulka þ.6. Tabulka þ.6: Produkce BRKO v r.2009 Kód Katalogový název odpadu odpadu podíl BRKO tuny v% 150101 Papírové a lepenkové obaly 100% 50 649 3,3% 200101 Papír a lepenka 100% 113 845 7,5% 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 100% 2 709 0,2% 200110 OdČvy 75% 266 0,0% 200111 Textilní materiály 75% 3 263 0,2% 200138 DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37 100% 13 067 0,9% 200201 Biologicky rozložitelný odpad 100% 120 123 7,9% 200301 SmČsný komunální odpad 48% 1 112 037 73,0% 200302 Odpad z tržišĢ 75% 1 877 0,1% 200307 Objemný odpad 30% 106 134 7,0% 51% 1 523 969 celkem Zdroj: ISOH Obdobným zpĤsobem lze pak stanovit produkci BRKO v dalších letech. Do produkce není zahrnut odpad podobný komunálnímu od pĤvodcĤ, kteĜí nejsou zapojeni do systému obce. Vlastnosti a složení tohoto odpadu nejsou známy. Ostatní dĤvody byly popsány v kap. 3.1.2 a dalších. Stanovení zpĤsobu nakládání s BRKO ObdobnČ jako v pĜípadČ produkce jsou použity údaje z ISOH. Nedostatkem souþasné evidence nakládání s odpady je nerozlišení zpĤsobĤ nakládání s odpady od obcí a od ostatních pĤvodcĤ. V ISOH jsou uvedeny souhrnné údaje za odpady skupiny 20 a skupiny 15. Pro potĜeby stanovení zpĤsobu nakládání s BRKO byly zpĤsoby nakládání (zejména využití a skládkování) porovnány v nČkterých nejvýznamnČjších skupinách s jinými datovými zdroji, které disponují údaji z obcí (EKO-KOM, a.s.). PĜi porovnání nebyly zjištČny zejména pro papír a smČsný KO významné rozdíly oproti ISOH. Pro vlastní výpoþet je nutná znalost množství skládkovaných BRKO. Údaje o skládkování komunálních (a obalových) odpadĤ obsahujícími biologicky rozložitelnou složku ukazuje tabulka þ.7. ϱϱ Tabulka þ.7: Skládkování jednotlivých druhĤ BRKO v r .2009 Kód Katalogový název odpadu odpadu v%z produkce tuny 150101 Papírové a lepenkové obaly 254 0,5% 200101 Papír a lepenka 571 0,5% 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 238 8,8% 200110 OdČvy 19 7,3% 200111 Textilní materiály 482 14,8% 200138 DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37 3 523 27,0% 200201 Biologicky rozložitelný odpad 4 884 4,1% 200301 SmČsný komunální odpad 983 669 88,5% 200302 Odpad z tržišĢ 1 752 93,4% 200307 Objemný odpad 96 544 91,0% 1 091 936 71,7% celkem Zdroj: ISOH Lze tedy konstatovat, že ze stávající produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ se skládkuje témČĜ 72 %. Mezi množstevnČ nejvýznamnČjší skupiny patĜí smČsný KO (90% celkového skládkovaného množství BRKO) a objemný odpad (8,8% celkového skládkovaného množství BRKO). Ostatní skupiny jsou z hlediska skládkování nevýznamné. V praxi jsou tyto odpady využívány. Stanovení míry skládkování BRKO v klíþových letech Na základČ prognózy produkce a zpĤsobĤ nakládání s hlavními skupinami BRKO bylo stanoveno pĜedpokládané množství skládkovaných BRKO v letech 2010, 2013 a 2020. Odhadovaná množství byla porovnána s výpoþtem potenciálního požadovaného množství skládkovaných BRKO s ohledem na jejich výskyt v r. 1995. Pro tento výpoþet byla použita upravená metodika MŽP se základnou doplnČnou o þást odpadĤ ze zelenČ (dle studie SLEEKO, 2010). Porovnání pĜedpokládaného a požadovaného skládkovaného množství BRKO je uvedeno v tabulce þ.8. Tabulka také ukazuje celkové množství KO s obsahem BRKO, které je nutné odklonit od skládkování, aby byly plnČny požadavky smČrnice o skládkování. Tabulka þ.8: Bilance odklonu BRKO od skládkování 2010 2013 2020 odpad z obcí uložený na skládky (v t) 2 432 217 2 365 320 1 519 236 z toho BRKO (v t) 1 155 213 1 271 388 825 476 limit skládkovaného množství BRKO (v t) 1 290 000 860 000 602 000 plnČní limitu (v t) -134 787 411 388 223 476 VyjádĜeno v t KO -283 784 765 356 411 293 Zdroj: ISOH, SLEEKO ϱϲ PĜedpokládané množství skládkovaného BRKO pĜedstavuje pouze BRKO z obcí a od pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému obce. Ve zpĤsobech nakládání se pĜedpokládá, že využitelné složky jako papír, bioodpad pĤvodu, textil apod. budou využity recyklací, kompostováním, anaerobní digescí a þásteþnČ energetickým využitím. U objemných odpadĤ se pĜedpokládá jejich þásteþné dotĜídČní na využitelné složky. ýást objemných odpadĤ a smČsných KO bude energeticky využita ve stávajících a novČ postavených spalovnách pĜíp. jiných zaĜízeních na energetické využití. V roce 2020 se pĜedpokládá kapacita zaĜízení urþených k pĜímému energetickému využití smČsných komunálních odpadĤ a objemných odpadĤ (pĜípadnČ také energetické frakce z MBÚ) 2,36 mil. t. V odhadované kapacitČ jsou zahrnuta jak stávající zaĜízení, tak i nová, která by mČla vzniknout do roku 2020. Pro potĜeby výpoþtu se pĜedpokládá využití kapacity zaĜízení pro odpad ze systému obcí na 70%, což pĜedstavuje cca 1,652 mil. t. PĜi použití popsaného výpoþtu jsou požadavky na omezení skládkování BRKO plnČny pro rok 2010. V roce 2013 se pĜedpokládá chybČjící kapacita na využití cca 411 tis. tun BRKO, což pĜedstavuje cca 765 tis. t pĜedevším smČsných KO. Cíle roku 2020 jsou splnitelné pouze pĜi urychlené výstavbČ zaĜízení s dostateþnou kapacitou na energetické využití komunálních odpadĤ. PĜi výpoþtu využitých BRKO je vhodné také zvážit zapoþítání þásti BRKO doþasnČ uložených na skládkách a využitých jako bioplyn na výrobu tepla þi elektrické energie. ϯ͘ϰ͘ /KKW Pojmem bioodpad je v rámci této studie oznaþen odpad, který lze zpracovávat bČžnými metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu. Jedná se o odpad ze zelenČ nebo bioodpad rostlinného, pĜíp. živoþišného pĤvodu, který je získáván oddČleným sbČrem a využíván jako kompost nebo digestát a další produkty. Bioodpad je v rámci skupiny biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ, kromČ recyklovatelných druhĤ jako je napĜ. papír, vhodný pro oddČlený sbČr a následné využití. RovnČž tak tvoĜí skupinu odpadĤ, které lze minimalizovat v místČ jejich vzniku napĜ. domácím kompostováním, mulþováním ploch veĜejné zelenČ apod. Tato kapitola se zabývá návrhy na vhodný zpĤsob sbČru a dalšího zpracování bioodpadĤ. Souþasná produkce bioodpadĤ z obcí je cca 123 tis. tun (rok 2009). Lze pĜedpokládat, že se zavedením povinnosti oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích vzroste výraznČ jejich produkce, þímž bude navýšena i celková produkce komunálních odpadĤ z obcí. Je žádoucí, aby se oddČlenČ sebrané bioodpady skuteþnČ zpracovávaly a výsledné produkty dále využívaly napĜ. v zemČdČlství, pĜi péþi o veĜejnou zeleĖ, rekultivacích apod. ϱϳ Cíle pro nakládání s bioodpady jsou popsány podrobnČ v kapitole þ. 3.3. 3.4.1 OddČlený sbČr BRKO OddČlený sbČr BRKO na území obcí spoþívá v oddČleném sbČru papíru pĜípadnČ jiných využitelných složek (textil, dĜevo) a pĜedevším v oddČleném sbČru bioodpadu. SbČr papíru a jiných druhĤ BRO je souþástí problematiky sbČru a zpracování materiálovČ využitelných složek KO a sbČru objemných odpadĤ (kap. 3.2 a 3.6). SbČr bioodpadu v obcích se koncentruje do 3 základních zdrojĤ bioodpadu: - bioodpad z údržby veĜejných ploch bioodpad z kuchyní a stravoven bioodpad od obþanĤ SbČr bioodpadu z údržby veĜejných ploch je pĜedevším sbČrem odpadu z údržby zelenČ. V tomto pĜípadČ vzniká znaþné množství odpadĤ rostlinného pĤvodu, které se mechanizovanČ shromažćuje a pĜípadnČ i mechanizovanČ nakládá a je pak odváženo k využití. OĜezy z úpravy dĜevin jsou zpravidla na místČ štČpkovány z dĤvodĤ snížení nákladĤ na dopravu a mnohdy i na místČ využívány k mulþování (podobnČ jako posekaná tráva). ŠtČpka je þasto skladována a využívána také energeticky jako OZE. Náklady na nakládání s odpadem z údržby veĜejných ploch jsou souþástí nákladĤ zahradnických firem a stejnČ tak technické vybavení je v jejich vlastnictví. Odhaduje se, že množství tohoto odpadu z obcí je nČkolikanásobnČ vČtší, než je v souþasnosti evidováno a do roku 2020 se jeho zpracování s ohledem na rozvoj zaĜízení pro využití bioodpadu mĤže zvýšit až osminásobnČ. Nakládání s bioodpady z jídelen a stravoven se Ĝídí specifickými pĜedpisy. Pouze vytĜídČný kuchyĖský odpad rostlinného charakteru je možné zpracovávat spolu s ostatními bioodpady za bČžných hygienických podmínek. S odpady z jídelen a stravoven s úþinností od 4.3.2011 by se mČlo zacházet jako s vedlejšími živoþišnými produkty podle NaĜízení Evropského parlamentu a Rady þ. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živoþišného pĤvodu a získané produkty, které nejsou urþeny k lidské spotĜebČ a o zrušení naĜízení þ. 1774/2002. Tzn. využívat þi odstraĖovat je ve speciálních zaĜízeních schválených podle podle tohoto naĜízení (spalovny, bioplynové stanice, kompostárny). KuchyĖské zbytky z jídelen a ze stravoven je možné pĜedávat pouze oprávnČným osobám, buć podle tohoto naĜízení nebo podle zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech. Náklady na nakládání s odpadem z jídelen a stravoven jsou souþástí nákladĤ provozovatelĤ tČchto služeb a stejnČ tak technické vybavení je ve vlastnictví podnikatelských subjektĤ, které zajišĢují sbČr odpadĤ z kuchyní a stravoven. SbČr bioodpadu od obþanĤ je pomČrnČ složitČjší. Podle zpĤsobu sbČru se mČní požadavky na technické vybavení. OddČlený sbČr bioodpadu v obcích se mĤže provádČt: - sbČrnými nádobami na odpad sbČrnými nádobami upravenými speciálnČ pro sbČr bioodpadu ϱϴ - velkokapacitními kontejnery prostĜednictvím sbČrných dvorĤ pytlovým zpĤsobem Vybavení obþanĤ nádobami na sbČr bioodpadu v pomČru 1:1 s nádobami na sbČr SKO Je považováno za nejefektivnČjší zpĤsob sbČru, dosahující nejvyšší výtČžnosti a relativnČ dobré kvality výstupního materiálu. Obsáhne jak odpad z kuchyní a z provozu domácností, tak odpad ze zelenČ v zahradách. Pro objemný odpad ze zelenČ v obci, popĜ. ze zahrad obþanĤ, je nutné doplnit sbČr ještČ dalším zpĤsobem – sbČrem prostĜednictvím sbČrných dvorĤ þi sbČrem velkokapacitními kontejnery. Je také nejnároþnČjším zpĤsobem z hlediska poĜizovacích nákladĤ na sbČrné nádoby, což za urþitých podmínek mĤže v koneþném dĤsledku znamenat snížení nákladĤ na provoz systému. Jde o to, že v dĤsledku zavedení oddČleného sbČru bioodpadu s frekvencí svozu 1x 14 dní je možné dosáhnout snížení frekvence svozu SKO rovnČž na 1x 14 dní, tím sice nedochází k úspoĜe nákladĤ spojených s jejich svozem, ale také nedochází k jejich výraznému zvýšení. Lze však dosáhnout úspory nákladĤ ze skládkování. ýím vyšší bude poplatek za skládkování, tím vyšší vzniká úspora. Výsledný efekt závisí na tom, kolik odpadu se dostane do systému sbČru bioodpadu a dále na nákladech zpracování bioodpadu. Dosavadní zkušenost však ukazuje, že zavedení sbČru bioodpadĤ zejména do zástavby rodinných domkĤ nebo do vilové zástavby má jen malý vliv na snížení rĤstu smČsného komunálního odpadu. PĜi zavedení oddČleného sbČru obþané odkládají do nádob na bioodpad pĜedevším odpad, který byl v minulosti kompostován v domácích kompostech, þi jinak využit. V zástavbČ bytových domĤ je produkce využitelných bioodpadĤ omezená. Vybavení separaþních stání další nádobou vhodnou na sbČr bioodpadu Nádoba na sbČr bioodpadu by mČla odpovídat podmínkám sbČru tohoto odpadu, svozové technice a místním zvyklostem. V místech s dobĜe rozvinutým a akceptovaným systémem separace se jedná o systém s relativnČ vysokou kvalitou sbČru. V lokalitách s vyšší anonymitou (napĜ. sídlištČ) mĤže být udržení kvality velmi nároþné. Poþáteþní investice do sbČrných nádob je v tomto pĜípadČ nižší, vzhledem k nižší výtČžnosti bioodpadu je však také nižší úspora nákladĤ provozu systému. V lokalitách s hustou sídlištní zástavbou vyvstává také prostorový problém s umístČním nádoby. Souþasná sbČrná stání již ve vČtšinČ sídlištních lokalit nelze dále rozšiĜovat na úkor zelenČ þi parkovacích míst. Velkokapacitní kontejnery urþené pro sbČr bioodpadu ze zelenČ Systém je vhodný pro sbČr bioodpadu z údržby zelenČ v obcích a ze zahrad obþanĤ. Trvalé rozmístČní kontejnerĤ vyžaduje velice dobrou osvČtu, a pak zaruþuje dobrý materiál pro ϱϵ kompostárny. V pĜípadČ, kdy není zajištČn dohled nad plnČním kontejnerĤ, vzniká nebezpeþí odkládání odpadĤ všeho druhu vþetnČ nebezpeþných a vzniku þerných skládek. Systém témČĜ nevytváĜí úsporu provozních nákladĤ, neboĢ nepostihuje odpad sbíraný doposud jako SKO. Mobilní sbČr bioodpadu pomocí kontejnerĤ umístČných na omezenou dobu s dohledem Systém je vhodný do vČtších obcí. Je relativnČ finanþnČ nenároþný jak na poĜízení kontejnerĤ, tak provoznČ. Systém je spíše doplĖkovým zpĤsobem sbČru bioodpadu ze zelenČ, postihuje omezené množství tohoto odpadu napĜ. pĜi jarních úklidech po zimním období, þi podzimních úklidech po ukonþení vegetaþního období. Je však nutno zajistit kontrolu odkládaných bioodpadĤ pĜítomností obsluhy, jinak hrozí zneužití kontejneru a odkládání i jiných odpadĤ pĜedevším objemných. SbČr bioodpadu do sbČrných pytlĤ S ohledem na ekonomiku sbČru a zvýšené požadavky na úpravu bioodpadu pĜed zpracováním (vysypání obsahu, rozdružení a odstranČní pytlĤ) se pytlový sbČr považuje spíše za doplĖkový sbČr bioodpadĤ. V domácnostech mohou obþané ukládat bioodpad do malých sbČrných nádob nebo do biodegradabilních sáþkĤ (objem nejþastČji do 10 l), jejich rozkladem pĜi aerobním zpracování bioodpadu odpadá problém odstranČní balastního materiálu. 3.4.2 Koneþné zpracování BRKO Kompostárna Kompostárna je zaĜízením, které mĤže dobĜe pracovat pouze za zcela transparentního vyjasnČní požadavkĤ ze strany orgánĤ životního prostĜedí, veterinárních úĜadĤ a hygieny. Jako zásadní požadavek je plynulý odbyt kompostu. Na kvalitČ kompostu a zejména jeho obchodovatelnosti závisí cena odpadu na vstupu do zaĜízení. Hlavními vstupy do kompostáren jsou odpady z údržby zelenČ (tráva, listí, štČpky), odpady rostlinného pĤvodu z kuchyní a stravoven, odpady ovoce a zeleniny, vybrané odpady z potravináĜského prĤmyslu, využitelné þistírenské kaly, dĜevní suroviny. Hlavním výstupem je kompost, který podle kvalitativních parametrĤ je využíván na zemČdČlské pĤdČ, neprodukþních plochách, na rekultivace, sanace apod. Podíl hmotnosti vyrobeného kompostu ze zpracovaných bioodpadĤ tvoĜí 60-70 %. Z hlediska technologie kompostování lze kompostárny rozdČlit na: - kompostárny s volným kompostováním, vČtšinou v zakládkách (krechtech) a hromadách nebo jde o tzv. plošné kompostování ϲϬ - kompostárny s fermentaþními žlaby a halové kompostárny kompostárny s nucenou aerací, jedná se o boxové kompostárny, kompostování v plastových vacích (AG bag), kontejnerové kompostování, kompostování ve fermentorech PĜedpokládá se, že v souvislosti s omezováním množství BRKO ukládaných na skládky bude intenzivnČji rozvíjeno kompostování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ. Kompostárny budou zpracovávat pĜedevším odpady z údržby zelenČ ve mČstech a ze zahrad obþanĤ, dále bioodpady získané od dalších subjektĤ na území mČsta. Bioodpady z domácností budou oddČlenČ sbírány v zástavbČ rodinných domĤ mČst a budou doplĖkem vstupních surovin do zpracovatelských zaĜízení biologicky rozložitelných odpadĤ. Anaerobní digesce OddČlenČ sebrané bioodpady z kuchyní a stravoven, s ohledem na možnou kontaminaci vedlejšími živoþišnými produkty (NaĜízení Evropského parlamentu a Rady þ. 1069/2009), je vhodnČjší zpracovávat technologií anaerobního rozkladu (anaerobní digesce). Jedná se o biodegradaþní proces, pĜi kterém je organická hmota rozkládána mikroorganismy za nepĜístupu vzduchu v reaktorech, za optimálnČ Ĝízených podmínek (napĜ. obsah sušiny, reakþní teplota, pH). Hlavním produktem této pĜemČny je energeticky využitelný bioplyn (obsahující pĜibližnČ 55-70 % objemových metanu) na jedné stranČ a hnojivo, hygienicky nezávadný kompost na stranČ druhé (digestát). V technologii je potĜeba poþítat se zaĜazením stupnČ hygienizace odpadu. V ýR a v zemích EU je bioplyn využíván v kogeneraci ve spalovacím motoru. Z technologického hlediska lze anaerobní procesy rozdČlit na procesy mokré fermentace, které jsou výraznČji rozšíĜeny v zemČdČlských provozech a procesy suché fermentace. Procesy mokré fermentace jsou nároþnČjší na investice, jsou však schopné odebírat výraznČ vČtší sortiment odpadĤ (odpady ze zelenČ, ze stravování, z potravináĜské výroby apod.). Technologické zaĜízení je nároþnČjší na kvalitativní parametry vstupního materiálu. Technologie suché cesty je vybavena jednodušším zaĜízením, které je schopné zpracovat i materiál v horším stupni tĜídČní. Provoz tČchto zaĜízení není prozatím plnČ ovČĜen v podmínkách zpracování komunálních odpadĤ v ýR. Teoretický poþet zaĜízení, potĜebných ke zpracování oddČlenČ sbíraného bioodpadu z obcí ukazuje tabulka þ.9. Tabulka þ.9: Teoretická potĜeba zaĜízení pro zpracování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ *) 2009 2010 Množství bioodpadĤ z obcí 2013 *) 2020 *) 120 123 136 544 317 749 917 786 Poþet kompostáren nebo 40 6 60 200 Poþet anaerobních digescí (bioplyn.stanic) 12 2 18 60 *) zaĜízení jsou stanovena jako pĜírĤstky nových zaĜízení oproti teoretickému stavu v roce 2009 ϲϭ Pozn.: uvažuje se s kapacitou 3.000 t/rok pro jednu kompostárnu nebo 10.000 t/rok pro zaĜízení na anaerobní digesci (bioplynovou stanici) Domácí a komunitní kompostování Domácí a komunitní kompostování by se mČlo rozšiĜovat pĜedevším v menších obcích, kde není organizován oddČlený sbČr bioodpadu. ZpĤsoby by mČly být podporovány rĤznými pobídkami ze strany obcí, napĜ. nákupem kompostérĤ a jejich zapĤjþením zdarma obþanĤm, poradenskou þinností a jinak. Domácí kompostování se mĤže provádČt v kompostových zakládkách, v boxech nebo kompostérech. Systém je vždy dobrovolnou aktivitou obþanĤ. Komunitní kompostování je využitelné pro sídlištČ, kde jsou zelené plochy uzavĜené v domovních blocích, pro zahrádkáĜské kolonie, pozemky základních škol, pro ekologická stĜediska apod. Z technologického hlediska se pĜi komunitním kompostování využívají kompostové zakládky i zastĜešené boxy. Jako mechanizaþní prostĜedek pĜi pĜekopávání kompostu se využívá nakladaþ, v menším rozsahu i manuální pĜekopávání. Kompostárna svou roþní kapacitou ménČ než 150 tun a množstvím na jednu zakládku menším než 10 tun odpadĤ, náleží k tzv. malým zaĜízením. Taková zaĜízení mohou být provozována na základČ kladného vyjádĜení obecního úĜadu obce s rozšíĜenou pĤsobností. Obec mĤže ve své samostatné pĤsobnosti obecnČ závaznou vyhláškou obce stanovit systém komunitního kompostování a zpĤsob využití zeleného kompostu na území obce. ϯ͘ϱ͘ ^D ^E|<KDhE>E1KW SmČsný komunální odpad pĜedstavuje asi 70 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí. Je také nejvýznamnČjší složkou komunálních odpadĤ, obsahujících biologicky rozložitelné odpady (79 % z celkového množství odpadĤ s BRKO). V roce 2009 bylo vyprodukováno 2,317 mil. t smČsného KO z obcí. PĜevládajícím zpĤsobem nakládání je odstraĖování skládkováním (cca 88 % v r. 2009). Ke skládkování je používáno 185 skládek, pĜiþemž k ukládání odpadĤ kategorie O je k dispozici 148 skládek. Na skládkách vybavených zaĜízením na jímání a využívání bioplynu bylo v r. 2009 vyrobeno 86,8 MWh elektrické energie, která byla dodána do sítČ jako energie získaná z obnovitelných zdrojĤ. Asi 12% smČsného KO je spalováno s využitím energie ve tĜech spalovnách komunálních odpadĤ. Jejich celková teoretická kapacita je kolem 660 tis. tun komunálních odpadĤ roþnČ. Základní cíle vþetnČ navrhovaných opatĜení pro nakládání se smČsným komunálním odpadem jsou uvedeny v kap. 3.3. Tato kapitola se zabývá návrhem vhodných zpĤsobĤ využití smČsných komunálních odpadĤ a opatĜeními s tím souvisejícími. SmČsný komunální odpad nelze v jeho základní podobČ recyklovat, ani kompostovat þi jinak biologicky ϲϮ využívat. Jediným vhodným zpĤsobem je energetické využití smČsných komunálních odpadĤ. 3.5.1 Možnosti využití smČsných komunálních odpadĤ V novém zákonČ o odpadech je nutné jasnČ definovat možnosti a vhodné zpĤsoby využití smČsných komunálních odpadĤ a to s ohledem na celkové zvýšení využívání KO a omezení skládkování. V následujícím textu je struþný pĜehled technologií, kterými lze smČsné KO zpracovávat. Jedná se o: - klasické spalování pyrolýzní spalování plazmové spalování spoluspalování mechanicko-biologickou úpravu a nakládání s výstupními produkty spoluspalování Klasické spalování - - Oxidaþní proces provázený produkcí tepelné energie. K základním fázím spalovacího procesu náleží: sušení a odplynČní, pyrolýza a zplyĖování, oxidace (hoĜení plynĤ vzniklých v pĜedcházejících fázích pĜi teplotách 800-1450 °C). Technologie dlouhodobČ známá, ovČĜená, funkþní a umožĖující zpracovávat podle potĜeby i vČtší množství rĤzných druhĤ komunálních odpadĤ. Emisní limity jsou jednoznaþnČ urþeny evropskou legislativou. NejþastČji užívané spalování na roštovém ohništi doplnČné o bČžnČ dostupné metody þištČní kouĜových plynĤ, od tzv. suché metody po mokrou, s rezervou plní emisní limity a jsou považovány za techniky BAT (nejlepší dostupná technika). Pyrolýza - Termický rozklad látek bez pĜístupu vzduchu (teploty mezi 400-7000C). Výstupem je plyn a pevný zbytek, tzv. pyrolýzní koks. Technologie je vhodná pro zpracování odpadĤ s homogenními vlastnostmi napĜ. þistý bioodpad rostl. nebo živ. pĤvodu. Využívá se napĜ. pro dĜevní odpad, biomasu apod. Je nevhodná pro heterogenní smČsný KO (proces nelze stabilnČ udržet). V praxi se bČžnČ nepoužívá. ϲϯ Plazma - - Tepelný rozklad bez pĜístupu vzduchu pĜi vysokých teplotách (5000-15000 tis. 0C). Výstupem je sklovitá anorganická struska a zplynČné organické látky, které je nutné pĜed dalším použitím þistit. Technologie je vhodná pro vysoce nebezpeþné odpady, explozivní odpad, jaderný odpad. Jedná se o vysoce energeticky nároþný proces. Odpady se rozkládají velmi pomalu (100 kg KO/hod. oproti 15 000 kg KO/hod. v klasické spalovnČ). Pro smČsný KO se v praxi bČžnČ nepoužívá. Mechanicko-biologická úprava a nakládání s výstupními produkty - - - - - - Není metodou využití odpadĤ. Odpad se technologií pouze mechanicky rozdČluje na soustavČ sít a dalších zaĜízení na dvČ základní frakce, které se dále upravují dalším dotĜídČním nebo biologickou stabilizací, sušením apod. Vysoce výhĜevná nadsítná frakce tvoĜí cca 50-60% z celkového vstupního množství odpadĤ. Podsítná frakce je velmi nekvalitní smČs odpadĤ þasto s nebezpeþnými vlastnostmi a s vyšším obsahem biologicky rozložitelné složky. VýhĜevnou frakci lze spalovat po další úpravČ ve vhodných fluidních kotlích. PĜípadnČ lze omezenČ využít cementárny – palivo musí splĖovat podmínky pro limitní obsahy chloru, musí mít stabilní vysokou výhĜevnost apod. Podsítnou frakci, resp. její biologicky rozložitelnou þást lze stabilizovat (nejþastČji aerobní rozklad na otevĜených zakládkách). Vzhledem k vysokým obsahĤm nežádoucích látek nesplĖuje odpad bČžné podmínky pro uložení na skládky skupiny S-OO. Proto byla ve vČtšinČ státĤ, kde se tato technologie používá, upravena þi spíše zmírnČna legislativní opatĜení k ukládání tČchto odpadĤ na bČžné skládky. V zahraniþí se pro energetické využití nadsítné frakce budují speciální „monozdroje“ s parametry spaloven se zajištČným þištČním spalin. Podsítná frakce se skládkuje. Veškerá tato zaĜízení mají velmi vysoké provozní náklady. NČmecká vláda oznaþila MBÚ za chybný vývojový proces v OH. Stále další provozy MBÚ krachují a ukonþují provoz. Spoluspalování - Jedná se o spalování odpadĤ v bČžných teplárnách s roštovými nebo fluidními kotli na uhlí nebo další tuhá paliva. ReálnČ lze bez poškození technologie spalovat pouze upravené palivo z odpadĤ s ĜádnČ definovanými a udržitelnými vlastnostmi. To lze vČtšinou jen pĜi použití homogenních prĤmyslových odpadĤ, pĜíp. homogenizované a podrcené nadsítné frakce z MBÚ. Toto palivo je vhodné pouze pro fluidní kotle. ϲϰ - Vždy se jedná o spoluspalování odpadĤ, což v koneþném dĤsledku pĜi platné legislativČ znamená zpĜísnČní emisních limitĤ pro teplárnu, která chce spoluspalování odpadĤ provozovat. 3.5.2 Návrh na zajištČní využití smČsných komunálních odpadĤ Podmínky pro energetické využívání komunálních odpadĤ stanoví evropská smČrnice o odpadech, která byla v této þásti implementována do zákona o odpadech. Krom jiného musí zaĜízení splĖovat podmínky energetické úþinnosti zaĜízení. Pro zajištČní udržitelného provozu regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady a co nejvČtšího omezení skládkování se navrhuje: • Zajistit pĜímé energetické využití zejména smČsných komunálních odpadĤ ve spalovnách s požadovanou energetickou úþinností zaĜízení. Spalovny budou klíþovými zaĜízeními regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady. • V pĜípadČ spaloven je kladen dĤraz na maximalizaci využití odpadĤ a to vþetnČ výstupních produktĤ ze spalovny (napĜ. škvára apod.). • V pĜípadČ zajištČní dlouhodobého (min. 10-15 let) a kontinuálního energetického využití vysoce výhĜevné nadsítné frakce z mechanicko-biologické úpravy odpadĤ (pĜípadnČ jejích alternativ) v odpovídajícím spalovacím zaĜízení s ohledem na ochranu ovzduší a životního prostĜedí lze zaþlenit technologii mechanicko-biologické úpravy do ISNO. Stabilním a kontinuálním zaĜízením nejsou z pohledu udržitelnosti ISNO cementárny a podobné výrobní provozy zamČĜené na spoluspalování odpadĤ. • Pro zaþlenČní MBÚ do ISNO je nutné také stanovit, kromČ dlouhodobého zajištČní energetického využití nadsítné frakce, pravidla pro stabilizaci a následné bezpeþné odstraĖování podsítné frakce. 3.5.3 Nástroje na podporu energetického využití komunálních odpadĤ Mezi hlavní nástroje na podporu energetického využití smČsných komunálních odpadĤ lze zaĜadit: • Poplatek za skládkování s dostateþnou progresí, který bude zohledĖovat rozdíl nákladĤ na využití a odstranČní odpadĤ (blíže kap. 5). Lze jej uplatnit na všechny materiály a odpady vstupující do skládky bez þásti materiálĤ používaných na technologické zajištČní provozu skládek. ϲϱ • Státem urþené bonusy za využití odpadĤ jako obnovitelného zdroje paliv nebo garantované výkupní ceny tepla þi elektrické energie vyrobené z komunálních odpadĤ. • Použití výnosĤ z poplatku za skládkování na rozvoj regionálních ISNO se zamČĜením na zajištČní využití KO. • Potenciální zákaz skládkování odpadĤ nebo všech odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku. Zákaz lze uplatnit až pro období po vybudování všech potĜebných zaĜízení na energetické využití odpadĤ v rámci regionálních ISNO. Ekonomické a další nástroje jsou podrobnČji popsány v kap. 4. a 5. ϯ͘ϲ͘ /sEK^dE^<KWz Živnostenský odpad lze definovat jako odpad podobný svými vlastnostmi odpadĤm komunálním. Jedná se o odpad z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob oprávnČných k podnikání. Tento odpad mĤže tvoĜit kolem 30 % všech komunálních odpadĤ produkovaných obcí, ve mČstech s vČtším zastoupením ostatních pĤvodcĤ to mĤže být až 50% celkové produkce KO. 3.6.1 Shrnutí stávajícího stavu - Podle zákona o odpadech (§17, odst.6) mohou pĤvodci produkující odpad podobný komunálnímu na základČ smlouvy s obcí využít systému nakládání s KO zavedeného obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat sjednanou cenu. V praxi tuto možnost pro zaþlenČní živnostníkĤ do svého systému používá cca 32 % všech obcí v ýR. Jedná se pĜitom až na výjimky o menší obce do 4 tis. obyvatel. - Podle provedených prĤzkumĤ více než dvČ tĜetiny živnostníkĤ nezná svoje povinnosti ze zákona o odpadech a domnívá se, že o odpady se má starat obec. VČtšina menších pĤvodcĤ využívá tedy systém obce nelegálnČ. Pro obce to znamená zvýšené náklady se zajištČním provozu OH. - NejvČtší pĜekážkou pro jednoduché zapojení pĤvodcĤ jsou vyšší nároky na administrativu, nejasný pĜehled podnikajících osob na území obce a vyšší nároky na kontrolu pĤvodcĤ ze strany obcí. ϲϲ 3.6.2 Principy a cíle nakládání s živnostenskými odpady Cíle a principy Ĝešení nakládání s živnostenskými odpady v rámci obecních systémĤ jsou stanoveny s ohledem na akceptovatelnou legalizaci užití obecních systémĤ nakládání s KO živnostníky a dostateþnou kontrolu zajištČní využití pĜípadnČ odpovídajícího odstranČní živnostenských odpadĤ. Cíle jsou následující: • • • • • Legalizace stávajícího stavu využívání obecních systémĤ nakládání s KO živnostníky Získání finanþních prostĜedkĤ na úhradu nákladĤ obce spojených s organizací OH Omezení administrativní zátČže menších pĤvodcĤ (omezení evidence odpadĤ, smluv apod.) Zjednodušení administrativy spojené se zapojením pĤvodce do systému obce Zlepšení poĜádku v obcích (omezení nelegálních živnostenských skládek v okolí veĜejných sbČrných míst) Principem je stanovení zákonné povinnosti pro obce stanovit systém nakládání s komunálním odpadem i pro živnostníky, kteĜí se mohou pĜi splnČní pĜíslušných podmínek obce zapojit do obecního systému. K tomu se pĜedpokládá existence zákonné povinnost živnostníkĤ se zapojit do obecních systémĤ s odpady podle podmínek stanovených obcí. 3.6.3 Návrh Ĝešení Pro nastavení funkþního systému zapojení živnostníkĤ do systému nakládání s KO v obcích je nutné stanovit technické a organizaþní podmínky, provést zmČny v administrativČ odpadového hospodáĜství. Je také nutné jednoznaþné vymezit provozované živnosti na území obce s ohledem na produkci odpadĤ. Souþástí celého Ĝešení je také dĤsledná kontrolní þinnost. Navrhujeme právnČ upravit: - Obec je povinna stanovit místa pro odkládání vybraných odpadĤ podobných komunálním pro pĤvodce, zapojené do systému obce. Obec stanoví zpĤsob sbČru vybraných druhĤ odpadĤ podobných komunálním (minimálnČ však pro oddČlený sbČr papíru, plastĤ, skla, kovĤ) pro zapojené pĤvodce. Pro zajištČní sbČru lze použít kombinaci veĜejné sbČrné sítČ a speciálnČ pĜistavených sbČrných prostĜedkĤ. - Obec stanoví vyhláškou systém nakládání s komunálními a jim podobnými odpady pro obþany a podnikající fyzické nebo právnické osoby, zapojené do obecního systému nakládání s odpady. ϲϳ - Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní podnikajících fyzických nebo právnických osob, zapojených do obecního systému nakládání s odpady. Výhodou stanovení systému vyhláškou je, že odpadá nutnost uzavírání smluv s jednotlivými živnostníky, kteĜí se zapojí do systému obce podle podmínek stanovených vyhláškou. PĤvodce se pouze pĜihlásí na pĜíslušném obecním úĜadČ jako úþastník systému a poplatník (a plátce) stanoveného poplatku, který mu obec vypoþítá podle vyhlášky. Obec musí stanovit jasné podmínky pro pĜijetí pĤvodcĤ do systému (vymezit druhy odpadĤ, typy živností, které lze zapojit, zpĤsob sbČru a svozu odpadĤ od pĤvodcĤ apod.). - PĤvodce odpadĤ jako podnikající fyzická nebo právnická osoba (vyjma obcí), který produkuje na území obce odpad podobný komunálnímu odpadu, je povinen se zapojit do obecního systému nakládání s odpady podle podmínek stanovených obcí. Zapojení živnostníkĤ by mČlo být vázané na skuteþnou provozovnu, kde dochází k vlastní þinnosti živnostníka a tím i k produkci odpadĤ. Pro odpady, které nebude možné odevzdat do systému obce, je živnostník povinen postupovat podle zákona o odpadech a zajistit správné nakládání s odpady (napĜ. oprávnČnou osobou dle zákona o odpadech). Ostatní pĤvodci, kteĜí nesplní podmínky pro zapojení do obecního systému nakládání s odpady, zajišĢují nakládání se svými odpady samostatnČ dle zákona o odpadech. PĤvodce je povinen dodržovat pravidla pro nakládání s odpady v rámci obecního systému. RovnČž je povinen platit obci poplatek dle pravidel stanovených vyhláškou. - PĤvodce, zapojený do obecního systému nakládání s odpady, nevede prĤbČžnou evidenci a nemá ohlašovací povinnost k tČm druhĤm odpadĤ, se kterými je nakládáno v rámci obecního systému. Odpady pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do obecního systému, jsou prĤbČžnČ evidovány jako souþást odpadĤ obce. Obec, pokud splĖuje zákonné podmínky, zahrnuje tyto odpady do plnČní ohlašovací povinnosti. Pro ostatní druhy odpadĤ, se kterými se nelze zapojit do obecního systému, vede pĤvodce prĤbČžnou evidenci a plní povinnosti s tím spojené. ϲϴ 3.6.4 OpatĜení Stanovení druhĤ odpadĤ, které lze zapojit do obecního systému - PĜi stanovení druhĤ odpadĤ pro pĤvodce je nutné upĜednostnit odpady, které jsou dále využitelné. - PovinnČ bude systém stanoven pro odpady papíru, plastĤ, skla a kovĤ z podskupiny 20 01 dle katalogu odpadĤ, pĜípadnČ podskupiny 15 01. - SmČsný komunální odpad mĤže obec zapojit dle zvážení. - Obec mĤže stanovit i další druhy odpadĤ, se kterými se mĤže pĤvodce zapojit. SouþasnČ stanoví podmínky pro nakládání s nimi. ZajištČní dostateþné vybavenosti obce pro sbČr urþených odpadĤ od pĤvodcĤ - - V závislosti na odhadované produkci jednotlivých zapojených pĤvodcĤ stanoví obec podmínky, ze kterých mohou zapojení pĤvodci využívat pro odložení vybraných druhĤ odpadĤ veĜejnou sbČrnou síĢ (vČtšinou sbČrné nádoby nebo pytle, pĜíp. sbČrný dvĤr). Pro zapojené pĤvodce s vyšší produkcí vybraných odpadĤ stanoví obec podmínky, za kterých mĤže obec pĜistavit k provozovnČ pĤvodce samostatné sbČrné nádoby (pĜíp. jiné sbČrné prostĜedky). Stanovení typĤ živností, které lze zapojit do systému obce - - - - Bude vypracována podrobná metodika s využitím výsledkĤ výzkumných úkolĤ zamČĜených na stanovení mČrných produkcí hlavních druhĤ odpadĤ u základních typĤ živností. PĤvodce (živnostník) pĜedkládá pĜi zapojení do obecního systému výpis z evidence odpadĤ, ze kterého je patrná produkce všech jeho odpadĤ z pĜedcházejícího kalendáĜního roku, vztahující se na provozovnu, která je umístČna na území obce. Pokud pĤvodce (živnostník) evidenci nepĜedloží, bude jeho produkce vypoþtena na základČ stanovené metodiky. Od úþinnosti nového zákona o odpadech se pĜedpokládá povinné zapojení drobných živnostníkĤ (OSVý pracující nejþastČji doma), malých obchodĤ, restaurací a nČkterých typĤ služeb (ubytování apod.) Výþet typĤ živností se bude rozšiĜovat na základČ odborných zjištČní. Obec mĤže do systému zapojit i další druhy živností, které si sama urþí a stanoví podmínky pro nakládání s jejich odpady, které by mČly být podobné komunálním. PĜihlášení pĤvodce do obecního systému nakládání s odpady - Obec stanoví ohlašovací období (nejþastČji spojené s obdobím pro výbČr poplatkĤ). V ohlašovacím období se všichni pĤvodci živností, pro které je zapojení povinné podle vyhlášky obce, pĜihlásí na obecním úĜadČ v obci, kde je umístČna provozovna nebo kde ϲϵ - - pĤvodce podniká. PĤvodce specifikuje, zda aktivnČ podniká nebo má pozastavenou živnost. Obec vymČĜuje pĜi pĜihlášení poplatek dle pravidel stanovených ve vyhlášce. Obec po ukonþení ohlašovacího období provede kontrolu pĤvodcĤ dle evidence podnikajících osob. VymČĜuje pak poplatek pĤvodcĤm, kteĜí se ve stanoveném období pĜihlásili, resp. kteĜí nezmČnili svou registraci z minulého období. Veškeré zmČny ve stavu podnikání hlásí pĤvodce obci, jinak ta má právo vymáhat poplatek za úþast v systému nakládání s odpady platebním výmČrem. Evidence podnikajících osob - PrávnČ bude stanovena povinnost pro živnostenské úĜady vždy 1x roþnČ na poþátku roku pĜedat obcím evidenci podnikajících fyzických a právnických osob s uvedením typu živnosti na území obce. ZpoplatnČní pĤvodcĤ, zapojených do obecního systému nakládání s odpady - Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí povinnČ zapojit do systému obce. Poplatek se odvíjí od výše místního poplatku pro obyvatele obce. Od úþinnosti nového zákona o odpadech mĤže být poplatek pro zapojené pĤvodce stanoven až na 10ti násobek místního poplatku. Obec mĤže živnostníky zpoplatnit jen souþasnČ se zpoplatnČním obyvatel obce. Výše poplatku bude zohledĖovat také zpĤsob sbČru odpadĤ (využití veĜejné sbČrné sítČ nebo samostatné sbČrné nádoby dodané obcí) . RozšíĜení kontrolní pravomoci obcí - Obcím bude dána možnost, kromČ již stávající kontroly zajištČní nakládání s odpady vþetnČ možnosti uplatnČní sankcí, také kontrolovat, zda pĤvodce, který není zapojen do systému obce, vede evidenci produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady dle zákona o odpadech. Vedení evidence je v praxi lépe prokazatelné, než to, zda pĤvodce využívá obecní systém nakládání s odpady neoprávnČnČ, pokud pĤvodce neprokáže, že spadá do kategorie pĤvodcĤ zapojených povinnČ svými odpady do systému obce. ϯ͘ϳ͘ W dE|K Zs|ZK<p^h<KEEKh/sKdEK^d1 Z analytické þásti jednoznaþnČ vyplývá, že institut zpČtného odbČru se v ýR osvČdþil jako vhodný ekonomický, organizaþní a informaþní nástroj pro uplatnČní odpovČdnosti výrobcĤ za výrobky, které uvádí na trh. MČsta a obce, které se zapojily do systémĤ zpČtného odbČru, mají možnost tímto zpĤsobem zdokonalit vlastní systémy pro nakládání s komunálními ϳϬ odpady na svém území a uspoĜit významné finanþní prostĜedky, které dĜíve vynakládaly zejména na zajištČní zpracování a materiálového využití. Cíle dalšího rozvoje zpČtných odbČrĤ v ýeské republice jsou následující: - Odstranit legislativní nedostatky, které vytváĜí bariéry pro další úspČšný rozvoj zpČtných odbČrĤ. VytvoĜit obecná pravidla platná pro všechny komodity podléhající zpČtnému odbČru, definovat jednoznaþnČ práva a povinnosti všech subjektĤ úþastnČných na systémech zpČtných odbČrĤ. Zlepšit podmínky pro spolupráci kolektivních systémĤ a obcí. 3.7.1 Hlavní principy Zvážit plánované pĜevedení zpČtného odbČru výrobkĤ do režimu nakládání s odpady Úvahy o zavedení režimu nakládání s odpady jsou motivovány zejména údajnou nekompatibilitou legislativního Ĝešení zpČtných odbČrĤ s definicí odpadu dle evropské smČrnice o odpadech. Z praktického pohledu je nČkdy kritizována nedostateþná evidence nakládání s použitými výrobky. Na druhé stranČ za celou dobu existence režimu zpČtného odbČru (od roku 2002) toto nikdy nebylo pĜedmČtem kritiky ze strany pĜíslušných orgánĤ Evropské unie. Problémy nedostateþné evidence je možné zlepšit upĜesnČním legislativních požadavkĤ. Neuvážené pĜevedení zpČtného odbČru do režimu nakládání s odpady by mohlo mít za následek zvýšení nákladĤ na shromažćování a pĜepravu použitých výrobkĤ a neúmČrné zvýšení administrativních nárokĤ na provozovatele míst zpČtného odbČru. Je tedy nutné zvážit a vyhodnotit, jaký efekt by pĜineslo pĜevedení zpČtného odbČru výrobkĤ do režimu odpadĤ a to s ohledem na zachování jeho funkþnosti a efektivnosti. Zejména by nemČly být vytvoĜeny administrativní a technické bariéry pro zapojení co nejvČtšího poþtu subjektĤ do zpČtného odbČru. Vhodným mechanismem je tak zavedení jednoduché evidenþní povinnosti pro zpČtnČ odebrané výrobky. Problematiku zpČtného odbČru použitých výrobkĤ Ĝešit samostatným zákonem nebo samostatnou hlavou zákona o odpadech NČkteré specifické oblasti životního cyklu výrobkĤ (napĜíklad podmínky pro uvádČní výrobkĤ na trh, organizaþní a ekonomické zajištČní zpČtných odbČrĤ) nejsou kompatibilní s celkovým zamČĜením, koncepcí a obsahem zákona o odpadech. Vznikají tak problémy v oblasti definic a zejména pĜi kontrolní þinnosti. ϳϭ 3.7.2 Specifikace komodit Zachovat povinnost zpČtného odbČru pro elektrická a elektronická zaĜízení, baterie, akumulátory a pneumatiky. V pĜípadČ elektrických a elektronických zaĜízení, baterií a akumulátorĤ se v ýR jedná o nezbytnou implementaci požadavkĤ pĜíslušných evropských smČrnic. Navíc u nás již došlo k úspČšnému vytvoĜení a rozvoji kolektivních systémĤ. Povinnost zpČtného odbČru pneumatik není sice založena evropskou smČrnicí, nicménČ v nČkterých státech je povinnost zpČtného odbČru stanovena národní legislativou nebo dobrovolnou dohodou – celkem se jedná asi o polovinu státĤ EU. Zachování povinnosti zpČtného odbČru pneumatik v ýR je ve veĜejném zájmu zvýšení ochrany a þistoty životního prostĜedí - použité pneumatiky stále tvoĜí významný podíl z odpadĤ na þerných skládkách na celém našem území. Nezbytným pĜedpokladem pro zajištČní efektivity zpČtného odbČru pneumatik je vytvoĜení právního nároku mČst a obcí na zapojení do systémĤ zpČtného odbČru výrobcĤ. RozšíĜit povinnost zpČtného odbČru na motorová vozidla s ukonþenou životností (VUŽ) OdpovČdnost výrobcĤ za vozidla s ukonþenou životností je jednoznaþnČ dána smČrnicemi 2000/53/ES, 2002/151/ES a 2005/293/ES. Tato odpovČdnost se vztahuje na oblasti organizaþního zajištČní sbČru a recyklace autovrakĤ, finanþní zajištČní tČchto þinností a dostateþné informování koneþných uživatelĤ. OddČlené legislativní Ĝešení pro VUŽ nemá tedy žádné opodstatnČní a rozšíĜením režimu zpČtného odbČru i na VUŽ by mČlo dojít ke zlepšení situace zejména v oblasti jejich sbČru a materiálového využití. Zrušit povinnost zpČtného odbČru pro minerální oleje SmČrnice EU upravuje povinnosti v oblasti sbČru a nakládání s odpadními oleji aniž by zavádČla u této komodity princip odpovČdnosti výrobcĤ. Proti Ĝešení problematiky olejĤ formou zpČtného odbČru svČdþí následující argumenty: VČtšina odpadních olejĤ je v souþasné dobČ vyĜazována pĤvodci odpadĤ (autoservisy) a nikoliv spotĜebiteli. Nakládání s použitými oleji ve fázi sbČru, shromažćování, skladování a pĜepravy si vyžaduje vzhledem k jejich konzistenci zachování striktního odpadového režimu, rizika kontaminace životního prostĜedí pĜi nesprávném nakládání s použitými oleji jsou nepomČrnČ vyšší než v pĜípadČ ostatních komodit. ϳϮ 3.7.3 Povinnosti výrobcĤ a dovozcĤ Zavést povinnou registraci všech výrobcĤ Cílem je registrovat výrobce, kteĜí mají povinnost zpČtného odbČru a evidovat jakým zpĤsobem zajišĢují plnČní této povinnosti. Toto opatĜení by mČlo znaþnČ snížit riziko tzv. free-riderĤ a zjednodušit kontrolu výrobcĤ. Za tímto úþelem by mČl být vytvoĜen a zveĜejnČn Seznam výrobcĤ všech komodit s povinností zpČtného odbČru. V rámci zápisu do Seznamu bude rozlišeno, pro jaké komodity je výrobce do Seznamu zapsán a zda u dané komodity (þi její þásti) plní svoje povinnosti individuálnČ, solidárnČ þi kolektivnČ (a v rámci jakého kolektivního systému). PĜi zápisu bude vydáno výrobci evidenþní þíslo jeho zápisu v Seznamu. Evidenþní þíslo bude vhodné uvádČt ve všech obchodních dokumentech (napĜ. smlouvy, objednávky, faktury). Poslední prodejce a distributor je povinen ovČĜit, že prodává výrobky od výrobce zapsaného v Seznamu, v pĜípadČ, že tuto skuteþnost pĜi kontrole nemĤže prokázat, má se za to, že je výrobcem sám a vztahují se na nČj všechny povinnosti dle zákona. Umožnit kolektivní plnČní pouze prostĜednictvím k tomu oprávnČných osob Kolektivní plnČní je velmi specifickou formou plnČní zákonem uložených povinností. I pro tuto formu je potĜeba zachovat možnosti dĤsledné kontroly ze strany státu. Proto by výrobce mČl plnit kolektivnČ povinnosti spojené se zpČtným odbČrem jen prostĜednictvím kolektivního systému, kterému je pro danou komoditu þi její þást vydáno oprávnČní ze strany MŽP. Stanovit rozdČlení odpovČdnosti za zpČtný odbČr mezi výrobcem a kolektivním systémem Cílem opatĜení je umožnit pĜevedení co nejvíce povinností v oblasti zpČtného odbČru z výrobce na kolektivní systém. NicménČ je potĜeba zachovat odpovČdnost výrobce pro pĜípadné neplnČní povinností ze strany kolektivního systému. Toto by mČlo výrobce motivovat k odpovČdnému výbČru kolektivního systému a k tomu, aby se zajímali o þinnost a dosahované výkony kolektivního systému. Kolektivní systémy by mČly být tvoĜeny pro zmírnČní administrativních a finanþních dopadĤ povinností zpČtného odbČru, nikoli pro zbavení se individuální odpovČdnosti. Uložit všem výrobcĤm povinnost zajišĢovat veĜejné informaþní kampanČ OdpovČdnost za úplné a dostateþné informování koneþných uživatelĤ je nedílnou souþástí principu odpovČdnosti výrobcĤ, kteĜí mají v této oblasti nezastupitelnou roli. Na informaþních kampaních se musí podílet všechny subjekty uvádČjící dané výrobky na trh z dĤvodu zachování rovných podmínek pro jejich podnikání. ϳϯ Požadavky na výrobky uvádČné na trh Zamezit vytváĜení jakýchkoliv požadavkĤ nad rámec pĜedpisĤ EU Cílem tohoto opatĜení je vytváĜet v ýR pĜíznivé podnikatelské prostĜedí. PĜi uvádČní výrobkĤ na trh jsou jakákoliv národní specifika nežádoucí a pro výrobce nesplnitelná aniž by docházelo ke zvyšování administrativní a finanþní zátČže. Navíc otázky zachování jednotného tržního prostoru v rámci EU jsou intenzivnČ sledovány Evropskou komisí. 3.7.4 Kolektivní systémy Vzhledem k tomu, že je prostĜednictvím kolektivních systémĤ poskytována veĜejná služba, je klíþové zajistit transparentnost a kontrolu hospodaĜení kolektivních systémĤ a upevnit dĤvČru výrobcĤ a spotĜebitelĤ v kolektivní plnČní. JednoznaþnČ definovat podmínky pro zakládání kolektivních systémĤ Zakladatelé kolektivních systémĤ budou pouze výrobci pĜíslušných vybraných výrobkĤ. Podíl žádného z výrobcĤ na základním kapitálu by nemČl pĜesáhnout 33 %. ZároveĖ by se nemČlo jednat o výrobce bagatelní þi „úþelové“, proto je vhodné stanovit jejich minimální podíl na trhu (napĜ. absolutnČ, tj. minimálním poþtem ks þi hmotností pĜíslušných vybraných výrobkĤ, které zakladatelé kolektivního systému uvádČjí na trh). Zajistit dohled státu nad kolektivními systémy Kolektivní systémy by mČly být provozovány výhradnČ na základČ oprávnČní vydaného Ministerstvem životního prostĜedí, s možností odnČtí pĜi závažném porušení zákonných povinností. Podmínkou vydání oprávnČní bude doložení splnČní podmínek uložených zákonem kolektivnímu systému a pĜedložení „autorizaþního“ projektu. 3.7.5 Financování zpČtného odbČru PodrobnČ definovat rozsah a funkci pĜíspČvkĤ výrobcĤ do kolektivních systémĤ PĜíspČvkem výrobce se rozumí finanþní þástka nutná k úhradČ nákladĤ zpČtného odbČru, zpracování, využití a odstranČní použitých výrobkĤ a informaþních kampaní výrobce v daném þasovém období. PĜíspČvky vybírá provozovatel kolektivního systému od výrobcĤ pĜedem tak, aby byly v plné výši kryty jeho budoucí závazky souvisící se zajištČním financování zpČtného odbČru, zpracování, využití a odstranČní použitých výrobkĤ a informaþních kampaní výrobce. Z dĤvodu specifické funkce kolektivních systémĤ (zajištČní veĜejné služby) je nezbytnČ nutné osvobození pĜíspČvkĤ výrobcĤ do oprávnČného ϳϰ kolektivního systému od danČ z pĜíjmu na stranČ kolektivního systému, a to u všech komodit podléhajících zpČtnému odbČru. PovinnČ vytváĜet úþetní i hotovostní rezervy na budoucí likvidaci výrobkĤ uvedených na trh v ýR Cílem tohoto opatĜení je zajistit, aby na trhu neexistovaly tzv.“osiĜelé výrobky“, s nimiž není spojena povinnost zpČtného odbČru konkrétního výrobce, pĜípadnČ kolektivního systému a u nichž splnČní povinnosti zpČtného odbČru nebude nikdo financovat. Výše rezervy bude záviset na životním cyklu konkrétního výrobku. IndividuálnČ plnící výrobci a výrobci plnící na základČ vzájemné dohody budou vytváĜet výše zmínČnou rezervu samostatnČ v rámci svého úþetnictví. Za splnČní tohoto požadavku v pĜípadČ kolektivnČ plnících výrobcĤ bude považováno odvedení pĜíspČvku do kolektivního systému, který sám pokrývá zajištČní rizik. 3.7.6 ZpĤsob zajištČní zpČtného odbČru Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální dostupnost míst zpČtného odbČru Cílem opatĜení je zajistit takové pokrytí území ýR, které umožní spotĜebitelĤm a koneþným uživatelĤm co nejjednodušší vracení použitých výrobkĤ ke zpČtnému odbČru. Dosažení minimální dostupnosti míst zpČtného odbČru do urþitého termínu by mČlo být jednou z podmínek pĜi udČlování oprávnČní kolektivním systémĤm. Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální úþinnosti zpČtného odbČru a materiálového využití Dosažení minimálních úþinností zpČtného odbČru a materiálového využití je obvykle závazkem ýeské republiky, který vyplývá z pĜíslušných smČrnice EU. Stanovení minimálních kvót výrobcĤm a kolektivním systémĤm je nezbytným pĜedpokladem pro splnČní tČchto závazkĤ. OpatĜení je vhodné pĜimČĜenČ aplikovat i na komodity, kde minimální úþinnosti nejsou stanoveny evropskou legislativou (napĜíklad pneumatiky). Založit obcím právo zapojit se do systémĤ zpČtného odbČru Toto opatĜení je nezbytné z dĤvodu frekventovaného výskytu všech komodit podléhajících zpČtnému odbČru v komunálním odpadovém hospodáĜství. Obce by mČly mít právo požádat výrobce þi kolektivní systém o uzavĜení smlouvy na zĜízení místa zpČtného odbČru v rámci systému nakládání s komunálními odpady. Tato smlouva bude uzavĜena za pro obce jednotných, ale nediskriminaþních podmínek. U nČkterých komodit, tradiþnČ sbíraných v obcích, mĤže být toto právo obcí rozšíĜeno. Obce na druhé stranČ musí disponovat technicky zajištČným místem, kde mĤže být zĜízeno místo zpČtného odbČru (napĜ. sbČrný dvĤr, stálé sbČrné místo). ϳϱ ϯ͘ϴ͘ K^ddE1KWz Ostatní skupiny odpadĤ, které vznikají v obcích, jsou skupiny produkþnČ ménČ významné, než odpady popsané v pĜedchozích kapitolách. V následujícím textu jsou uvedeny odpady, u kterých je nutné provést úpravu zpĤsobu nakládání s nimi nebo naopak zachovat stávající stav. Jedná se o tyto skupiny odpadĤ: • • • • • Objemné odpady Stavební odpady a sedimenty Nebezpeþné komunální odpady VolnČ pohozené odpady Odpady na nelegálních skládkách 3.8.1 Objemné odpady Objemný odpad je odpad, který svými rozmČry pĜekraþuje možnost jejich uložení do nádob na smČsný komunální odpad nebo domovní odpad. Je sbírán systémem velkokapacitních kontejnerĤ, pĜistavovaných v pravidelných intervalech v rĤzných zástavbách nebo prostĜednictvím sbČrných dvorĤ (stálých sbČrných míst). Produkce objemných odpadĤ neustále roste. V r. 2009 byla cca 0,354 mil. tun (33,8 kg/obyvatel/rok). Objemné odpady tvoĜí témČĜ 11 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí. PĜevážná vČtšina oddČlenČ sebraných objemných odpadĤ se skládkuje (92 %). PĜitom objemný odpad obsahuje cca 30% podíl BRKO. Spolu se smČsným komunálním odpadem pĜedstavuje nejvýznamnČjší þást skládkovaných BRKO. Využitelnost objemných odpadĤ lze zvýšit jejich dotĜídČním (22-30% využitelných odpadĤ z celkové produkce) pĜed dalším nakládáním. Bližší informace o objemném odpadu jako o skupinČ odpadĤ obsahující BRKO jsou uvedeny také v kap. 3.3. Cíl: Zvýšit využití objemných odpadĤ dotĜídČním na recyklovatelné a jinak využitelné složky vþetnČ BRKO - Zavedení zákonné povinnosti pro obce stanovit systém oddČleného sbČru objemného odpadu od obþanĤ (sbČrné dvory, sbČrná místa, mobilní sbČr apod.). V rámci systému je pak obec povinna zajistit dotĜídČní objemného odpadu na využitelné složky a jejich následné využití v odpovídajících zaĜízeních. ϳϲ - Pro zvýšení využitelnosti se ukazuje jako vhodnČjší zpĤsob sbČru prostĜednictvím sbČrných dvorĤ, kde se odpad dotĜićuje. Tento zpĤsob mĤže být, pokud je provoz sbČrných dvorĤ efektivnČ Ĝízen, ménČ nákladný ve srovnání se sbČrem velkokapacitními kontejnery. - Doporuþuje se upravit nástroje ke zvýšení podílu využitých objemných odpadĤ (napĜ. zvýšení skládkovacího poplatku apod.) 3.8.2 Stavební odpady a sedimenty Stavební odpady Stavební odpady tvoĜí jen minoritní þást všech odpadĤ vznikajících v obcích. PĜedstavují cca 4 % z celkové produkce všech odpadĤ. Obce umožĖují svým obþanĤm odevzdání stavebních odpadĤ do sbČrných dvorĤ nebo na urþené deponie. VČtšina stavebních matriálĤ je recyklováno na rĤzné drtČ, které jsou následnČ použitelné ve stavebnictví. Obce využívají služeb mobilních drticích zaĜízení. Stavební odpady mohou pĜedstavovat problém z hlediska ochrany životního prostĜedí. PĜi nedostateþné spolupráci obcí a stavebních úĜadĤ dochází k užívání stavebních odpadĤ (bez znalosti jejich vzniku a vlastností) na terénní úpravy. Evropská smČrnice o odpadech 98/2008 vyjímá z oblasti své pĤsobnosti nekontaminovanou zeminu a jiný pĜírodní materiál vytČžený bČhem stavebních þinností, pokud bude tento materiál použit v pĜirozeném stavu pro úþely stavby na místČ, kde byl vytČžen. Cíl: Zvýšit do roku 2020 nejménČ na 70 % hmotnosti celkovou úroveĖ pĜípravy k opČtovnému použití a recyklace odpadĤ a jiných druhĤ materiálového využití, vþetnČ zásypĤ, pĜi nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, nikoliv u nebezpeþných stavebních a demoliþních odpadĤ s výjimkou v pĜírodČ se vyskytujících materiálĤ uvedených na seznamu odpadĤ v kategorii 17 05 04. PlnČní tohoto cíle je podporováno ustanovením, dle kterého obec mĤže stanovit systém nakládání se stavebním a demoliþním odpadem v obci. V souþasné dobČ je reálné využití produkovaných stavebních odpadĤ na vysoké úrovni a plnČní evropského cíle nebude þinit zásadnČjší problém. ϳϳ Sedimenty V rámci þinnosti obce dochází k odbahĖování rybníkĤ, þištČní dešĢových zdrží, tokĤ protékajících obcí apod. V té chvíli vzniká problematická složka a tou jsou sedimenty. Jedná se nejþastČji o jemné písky, jíly a slíny s usazenými zbytky vegetací. Sedimenty z Ĝíþních tokĤ, rybníkĤ a nádrží byly a jsou þastým tématem ve smyslu jejich dalšího uplatnČní. Problematika sedimentĤ je z velké þásti Ĝešena vyhláškou þ.257/2009 Sb, o použití sedimentĤ na zemČdČlské pĤdČ. Využití sedimentĤ mimo zemČdČlskou pĤdu bude Ĝešit nová právní úprava o odpadech. Zpracování a využití þistírenských kalĤ je nutné Ĝešit ve vazbČ na jeho další využití jako biologicky rozložitelného odpadu. Kaly s vlastnostmi, které omezují jejich zapravení do pĤdy, budou Ĝešeny ve vazbČ na energetické a jiné využití odpadĤ. 3.8.3 Nebezpeþné komunální odpady Produkce nebezpeþných složek komunálních odpadĤ všeobecnČ se zavedením povinnosti zpČtného odbČru baterií, akumulátorĤ a elektrozaĜízení klesá. SbČr nebezpeþných odpadĤ je zajišĢován prostĜednictvím sbČrných dvorĤ nebo mobilními sbČry nebezpeþných odpadĤ. S nebezpeþnými odpady je dále nakládáno podle jejich vlastností (využití, skládkování, spalování). Stávající zpĤsob sbČru a dalšího nakládání s nebezpeþnými složkami komunálních odpadĤ je vyhovující a v nové právní úpravČ o odpadech by mČl být v plném rozsahu zachován. 3.8.4 VolnČ pohozené odpady (littering) Význam litteringu pro odpadové hospodáĜství je zanedbatelný. VolnČ pohozené odpadky, tzv. littering je problémem spíše spoleþenským a sociálním. Ukazuje se, že nesouvisí s množstvím umístČných odpadkových košĤ. Boj proti litteringu je založen na ovlivĖování postojĤ obyvatel. V nové právní úpravČ navrhujeme: - Definovat pojem volnČ pohozený odpad a zásady pro jeho omezení. Vhodnými nástroji pro omezení litteringu mohou být informaþní kampanČ, systém pokut na území obce, zavedení možnosti obecnČ prospČšných prací i v pĜestupkovém Ĝízení (napĜ. úklid veĜejných prostranství). OpatĜení stanoví obec ve své pĤsobnosti v rámci systému údržby þistoty a nakládání s odpady. ϳϴ Konkrétní opatĜení na omezení litteringu nelze Ĝešit z úrovnČ státu þi krajĤ. K omezení nežádoucího celospoleþenského jevu lze pĜispČt celoplošnou informaþní kampaní, která by podpoĜila opatĜení na úrovni jednotlivých obcí. 3.8.5 Nelegální skládky odpadĤ ěešení a odstraĖování nelegálních „þerných“ skládek je Ĝešeno obcemi individuálnČ. Množství nelegálních skládek klesá. K nejvČtšímu poklesu došlo se zavedením zákonného zpoplatnČní obþanĤ za odpadové hospodáĜství. K dalšímu poklesu dochází s rozvojem sbČrných dvorĤ. Na þerných skládkách se objevují v souþasné dobČ pĜedevším výrobky v režimu zpČtného odbČru (pneumatiky, autovraky a jejich þásti, vyĜazená elektrozaĜízení), stavební odpady, bioodpad. PĜechodné nelegální skládky vznikají v okolí kontejnerĤ na tĜídČný sbČr, ale i kontejnerĤ na smČsné odpady. Kolem kontejnerĤ jsou þasto odkládány objemné odpady. Obþané chybnČ vnímají, že odkládají odpady na urþené místo. Úklid pak zvyšuje náklady obcí. V nové právní úpravČ navrhujeme: - Stanovit podmínky pro odstranČní nelegálních skládek odpadĤ ve vztahu pĤvodce skládky a majitel nemovitosti. Vznik a následná likvidace nelegálních skládek je problémem pro velmi omezenou dohledatelnost pĤvodce nelegální skládky. Povinnost úhrady za odstranČní skládky pak zĤstává na obci. Celá problematika je þásteþnČ Ĝešena stávajícím zákonem o odpadech, kdy pĜi nezjištČní pĤvodce „þerné“ skládky pĜechází povinnost odstranČní odpadĤ z této skládky na vlastníka pozemku, kde je skládka umístČna. V praxi je þasto nemožné, aby vlastník pozemku zajistil úplné omezení vstupu na svĤj pozemek. Je nutné Ĝešení aktualizovat podle dosavadních zkušeností. Na likvidaci nebezpeþných složek þerných skládek by mČl vždy pĜispívat kraj obci z úþelovČ vázaných prostĜedkĤ získaných ze skládkovacího poplatku, jelikož jde o odpady obecnČ nebezpeþné a je v zájmu ochrany obyvatelstva životního prostĜedí, aby tyto odpady byly likvidovány po svém nálezu okamžitČ. OdstranČní ostatních složek odpadĤ by mČlo probČhnout v kooperaci obecního úĜadu (pĜenesená pĤsobnost) a vlastníka nemovitosti, tj. obec naĜídí vlastníkovi nemovitosti odstranČní do urþité doby, nebude-li toto opatĜení provedeno, pak obecní úĜad provede odstranČní na náklady z rozpoþtu a bude je následnČ vymáhat po vlastníkovi nemovitosti. - Stanovit zpĤsob financování nákladĤ spojených s odklízením nelegálních skládek odpadĤ. ϳϵ Je nutné stanovit pravidla pro participaci pokrytí nákladĤ mezi vlastníkem nemovitosti (pozemku, kde skládka vznikla), zejména pokud je vlastníkem nemovitosti obec, a veĜejnou správou. Finanþní prostĜedky pro odklízení nelegálních skládek odpadĤ lze získat urþením þásti výnosu ze skládkovacího poplatku a to na úrovni krajĤ nebo SFŽP. V praxi by musel být vytvoĜen fond s pevnČ uþeným þerpáním penČz na odklízení nelegálních skládek odpadĤ. Odklízení nelegálních skládek lze také Ĝešit vytvoĜením povinného rezervního fondu SFŽP pro Ĝešení krizových situací v odpadovém hospodáĜství. ϯ͘ϵ͘ \1E1WZKE<>E1^KWzs/^EK V rámci regionálních integrovaných systémĤ se pĜedpokládá existence a provoz rĤzných typĤ zaĜízení, pomocí nichž se realizuje nakládání s odpady. Všechna tato zaĜízení a systémy na nČ navazující by mČly fungovat dostateþnČ efektivnČ, aby byl zajištČn kontinuální tok odpadĤ od místa jejich vzniku po koneþné využití nebo odstranČní, a to za pĜijatelných podmínek pro všechny úþastníky ISNO vþetnČ obþanĤ. Popis klíþových a doplĖkových zaĜízení pro regionální ISNO je uveden v kap. 2.1.1. V této kapitole jsou popsány principy a doporuþení pro jednotlivé systémy a zaĜízení pro nakládání s odpady. Tyto principy by mČly být pĜi vytváĜení ISNO dodrženy, aby bylo dosahováno stanovených cílĤ pro odpadové hospodáĜství ýR. 3.9.1 SbČr odpadĤ ZajištČní sbČru jednotlivých složek odpadĤ v ISNO je základním procesem, bez kterého ISNO nelze koncipovat. SbČrné systémy by mČly být vytvoĜeny pro využitelné složky, vþetnČ rostlinných bioodpadĤ, smČsný komunální odpad, objemné odpady, nebezpeþné odpady, stavební odpady, výrobky zpČtného odbČru. SbČrné systémy jsou v souþasné dobČ kombinací donáškového zpĤsobu sbČru do rĤzných typĤ a velikostí sbČrných nádob, pytlového sbČru z domácností, sbČru do velkokapacitních kontejnerĤ, sbČrných míst a sbČrných dvorĤ. Významným je také mobilní sbČr odpadĤ pro vybrané složky odpadĤ (napĜ. nebezpeþné odpady). Dostateþný poþet sbČrných nádob a dalších zaĜízení a zajištČní jejich bezproblémového provozu (pĜedevším vhodná frekvence svozu a vhodné rozmístČní nádob) je pĜedpokladem pro to, aby obþané a další úþastníci obecních systémĤ odpadového hospodáĜství nakládali s odpady žádoucím zpĤsobem. DĤležitým prvkem odpadového hospodáĜství obcí jsou sbČrné dvory, které mohou plnit funkci shromažćovacích míst pro rĤzné druhy odpadĤ (vþetnČ pĜípadného výkupu odpadĤ), míst ϴϬ zpČtného odbČru, míst þásteþné pĜedúpravy nebo i využití nČkterých vhodných druhĤ odpadĤ. Proto je vhodné podporovat jejich zĜizování a výstavbu z prostĜedkĤ veĜejné podpory. V rámci ýR je nutné budovat sbČrné dvory nebo stálá sbČrná místa (bez povinnosti stálého odbČru nebezpeþných složek komunálních odpadĤ) minimálnČ pro území se dvČma tisíci obyvateli. Ve vČtších mČstech se ukazuje nutná pĜestavba a rozšíĜení fungujících sbČrných dvorĤ odpadĤ, postavených však v devadesátých letech minulého století, které nemají dostateþnou kapacitu, velikost a vybavení. Pro budování sbČrného dvora je nutné vytvoĜit základní metodiku s minimálními a maximálními požadavky na funkce sbČrného dvora s ohledem na velikost pĜedpokládaného spádového území a k vybavenosti dvora vázat rozsah pĜípadné veĜejné podpory. Nastavení systémĤ na sbČr odpadĤ je v kompetenci obce. Obec by mČla naplnit požadavky právních pĜedpisĤ a pĜitom zohlednit místní podmínky, vazbu na další technologie úpravy a využití pĜíp. odstraĖování odpadĤ v rámci ISNO. Specifické systémy sbČru Podle evropské smČrnice o odpadech je možné provozovat systémy sbČru odpadĤ (pĜíp. zpČtnČ odebraných výrobkĤ), které nejsou provádČny na profesionálním základČ, protože pĜedstavují nižší riziko pro životní prostĜedí a pĜispívají k oddČlenému sbČru odpadĤ. Jedná se zejména o kolektivní sbČr odpadĤ ve školách, sbČr nevyužitých léþiv v lékárnách, systémy zpČtného odbČru spotĜebního zboží (výrobkĤ) v obchodech apod. Pro tyto systémy sbČru je nutné stanovit jednoduché podmínky, které v koneþném dĤsledky nebudou omezovat sbČr a rovnČž nebudou zvyšovat technickou nároþnost sbČru a administrativní zátČž. Jedná se zejména o stanovení specifických podmínek pro zpČtný odbČr napĜ. spotĜební elektroniky, elektrozaĜízení, které mohou mít jako odpad nebezpeþné vlastnosti. V bČžné praxi místa zpČtného odbČru napĜ. v obchodech fungují bez omezení ve vČtšinČ státĤ EU. Doporuþujeme: - Stanovit jednoduché podmínky pro specifické systémy sbČru. Nastavit technické podmínky s ohledem na možnosti jednotlivých míst a jejich provozovatelĤ, zjednodušenou evidenci poþtu, pĜípadnČ hmotnosti a typu pĜevzatých výrobkĤ nikoliv v rozsahu zákonné evidence o odpadech. - Ve školách s ohledem na jejich vzdČlávací a výchovnou funkci omezit zpČtný odbČr nebo sbČr rozmČrnČjších výrobkĤ a odpadĤ. ϴϭ ZpČtný odbČr elektrozaĜízení omezit na hmotnostní maximum v rozmezí cca 2-3 kg/spotĜebiþ. Jiné druhy odpadĤ lze omezit jejich rozmČrem nebo objemem (omezit sbČr velkých kartonáží, objemných obalĤ apod.). - Umožnit obcím, které podle zákona urþují systém nakládání s odpady, omezit sbČr odpadĤ na školách na území obce, pokud má obec pro konkrétní odpad nebo výrobek vytvoĜený vlastní zpĤsob sbČru. - Umožnit obcím omezit nebo stanovit podmínky pro sbČr odpadĤ od obþanĤ na území obce rĤznými organizacemi, které nemají s obcí smlouvu jako oprávnČná osoba na zajištČní provozu systému nakládání s odpady. V praxi se jedná o rĤzné typy sbČrĤ vþetnČ mobilních, které provádČjí rĤzné firmy a dobrovolné organizace pĜímo od obþanĤ. ýasto se nejedná ani o oprávnČné osoby podle zákona o odpadech. Pokud má být obec zodpovČdná za své odpadové hospodáĜství a naplĖovat cíle regionálního ISNO (zakotvené napĜ. v POH kraje), pak by k tomu mČla mít vytvoĜené vhodné nástroje. Mobilní sbČr Doporuþujeme jednoznaþnČ zachování možnosti mobilního sbČru odpadĤ pro potĜeby obcí. Díky mobilním sbČrĤm je ve velké þásti obcí uspokojivČ zajišĢován sbČr nebezpeþných odpadĤ. Doporuþujeme: - Upravit podmínky provozu mobilních zaĜízení pro sbČr odpadĤ Je nutné odstranit nedostatky v evidenci odpadĤ s tím spojené. Dále je nutné snížit administrativu spojenou s vysokým poþtem rozhodnutí o souhlasu k provozu tČchto mobilních zaĜízení. DĤvodem je také zlepšení kontroly ze strany pĤvodcĤ o dalším nakládání s jejich odpady. 3.9.2 Výkup odpadĤ Výkup odpadĤ (zejména kovy, papír) od obþanĤ je v ýR historickým zpĤsobem sbČru. Model výkupu, jak je praktikován v ýR, není ve vČtšinČ evropských státĤ uplatĖován ve vztahu k fyzickým osobám. Obþan mĤže své odpady odevzdat pouze na místo urþené obcí. Komerþní výkup odpadĤ je pak uplatĖován pouze u právnických nebo podnikajících fyzických osob. Výkup je ale vázán na typ provozované živnosti. ϴϮ Výkup odpadĤ (zejména kovových) je doprovázen v posledních letech krádežemi a niþením veĜejného majetku, vþetnČ majetku obcí, firem, ale i obþanĤ. Dochází i k vykrádání vytĜídČných odpadĤ (zejména papíru) z veĜejné sbČrné sítČ. Dosavadní snahy o omezení prodeje kradených vČcí do výkupu prostĜednictvím úprav zákona o odpadech se nesetkaly s výraznČjším úspČchem. Význam výkupu odpadĤ je z hlediska zajištČní oddČleného sbČru a následné recyklace odpadĤ velmi malý a jak se ukázalo, v dobČ poklesĤ poptávky trhu po druhotných surovinách, také zcela nestabilní. Zejména z tohoto dĤvodu nejsou uvažovány výkupny odpadĤ jako klíþový prvek v regionálních ISNO. Naopak stabilním systémem oddČleného sbČru je obecní sbČrná síĢ. Je nutné zvážit, jaký význam mají mít výkupny do budoucna v systémech nakládání s odpady, zejména komunálními. Doporuþujeme: - Omezit provozování zaĜízení pouze na sbČr a nikoliv na výkup odpadĤ PĜedstavuje to zmČnu terminologie v zákonČ o odpadech – stávající „zaĜízení pro sbČr a výkup odpadĤ“ nahradit pouze „zaĜízením na sbČr odpadĤ“. Do budoucna by mČla existovat pouze zaĜízení ke sbČru odpadĤ, jejichž provoz je jasnČ urþen zákonem o odpadech. - Výkup odpadĤ, resp odložení odpadĤ za úplatu od fyzických osob bude možný pouze se souhlasem obce, na jejímž území se provozovna nachází, a za podmínek stanovených obcí. Obec mĤže stanovit, jaké druhy odpadĤ lze od obþanĤ vykupovat, anebo tento výkup nepovolit, s ohledem na existující systém sbČru odpadĤ zajišĢovaný obcí pro obþany. 3.9.3 Úprava odpadĤ Úprava odpadĤ papíru, plastĤ, nápojových kartonĤ ZaĜízení na úpravu nČkterých druhĤ odpadĤ, získaných zejména oddČleným sbČrem, jsou klíþovými pro zajištČní funkþnosti regionálních ISNO. Jedná se zejména o dotĜićovací linky na oddČlenČ sbíraný papír, plast a nápojový karton. Tato zaĜízení by mČla disponovat dostateþnou kapacitou a vybavením, aby byla schopná produkovat druhotné suroviny v rozsahu a v kvalitČ, která je podmínkou pro jejich obchodování na trhu a následné zpracování. ZároveĖ pouze zaĜízení o kapacitČ nad 2000ϴϯ 3000 tun zpracovaných odpadĤ roþnČ jsou schopna provozovat úpravu odpadĤ za pĜijatelných ekonomických podmínek. Malá zaĜízení s nedostateþným poþtem shozĤ nebo þasto bez shozĤ, málo výkonným lisem a nedostateþným manipulaþním a skladovacím prostorem a kapacitČ do 1000 tun roþnČ jsou schopná dosahovat pouze nízkého stupnČ dotĜídČní využitelných odpadĤ a rovnČž tak ve vČtšinČ pĜípadĤ nevyrábČjí standardizované druhotné suroviny. Výstup z tČchto zaĜízení je nutné upravit na dalších zaĜízeních, þímž se zvyšují náklady celého systému. Malá zaĜízení mají smysl pouze v odlehlých nebo obslužnČ velmi obtížných oblastech, kde þásteþné dotĜídČní a slisování odpadĤ vede ke snížení nákladĤ pĜi jejich následné pĜepravČ do vČtších zaĜízení. Takové Ĝešení je ale nutné zvážit napĜíklad s ohledem na vybudování víceúþelového sbČrného dvora s pĜekládací stanicí apod. Vždy se jedná o individuální Ĝešení, které musí odpovídat celé koncepci ISNO v rámci daného regionu. Navrhujeme: - Souþástí regionálních ISNO jsou zaĜízení na dotĜídČní oddČlenČ sbíraných odpadĤ papíru, plastu a nápojových kartonĤ s kapacitou min. 2-3 tis. tun zpracovaných odpadĤ roþnČ. OptimálnČ by kapacita mČla dosahovat 10 tis. tun zpracovaných odpadĤ roþnČ zejména s ohledem na velikost spádové oblasti. Výstavbu takových zaĜízení lze podpoĜit z veĜejných zdrojĤ jako nedílnou souþást regionálních ISNO. Úprava sklenČných odpadĤ ZaĜízení na úpravu sklenČných odpadĤ jsou vybavena speciálními technologiemi na dotĜídČní sklenČného stĜepu. Z dĤvodu ekonomické udržitelnosti tČchto zaĜízení se jedná o zaĜízení s vyšší kapacitou zpracování odpadĤ v objemech nČkolika desítek tisíc tun roþnČ. Tato zaĜízení jsou nadregionálního významu s velkými spádovými oblastmi s nČkolika miliony obyvatel. Kapacita stávajících zaĜízení je v souþasné dobČ dostaþující s ohledem na množství sbíraných odpadĤ i prognózovaný nárĤst sbČru. Ostatní zaĜízení na úpravu odpadĤ ZaĜízení na úpravu oddČlenČ sbíraných bioodpadĤ rostlinného pĤvodu jsou vČtšinou souþástí velkých kompostáren a podobných zaĜízení. Úpravou odpadĤ lze oznaþit také demontážní zaĜízení na vyĜazená elektrozaĜízení, zpČtnČ odebrané baterie apod. Produkce tČchto odpadĤ/zpČtnČ odebraných výrobkĤ se pohybuje pouze v Ĝádech desítek tisíc tun/rok z celé ýR. Demontážní zaĜízení jsou nadregionálního významu. ϴϰ Mechanicko-biologická úprava odpadĤ Je technologií na úpravu smČsných komunálních odpadĤ pĜed jejich dalším využitím anebo odstranČním. Použití této technologie v regionálním ISNO se doporuþuje pouze ve vazbČ na zaĜízení, které umožĖuje dlouhodobé a stabilní energetické využití nadsítné vysoce energetické frakce. Bez splnČní této podmínky by nemČla být výstavba takových technologií podporována z veĜejných zdrojĤ. 3.9.4 ZaĜízení pro recyklaci upravených odpadĤ Druhotné suroviny vyrobené z odpadĤ jsou volnČ obchodovatelným zbožím. Jsou používány v bČžných výrobách jako náhrada primárních surovin v bČžných výrobcích (papírny, sklárny, výrobny plastĤ) nebo ve speciálních zaĜízeních jako vstupní výrobní surovina (výroba stavebních prvkĤ ze smČsných plastĤ, nápojových kartonĤ apod.). ZaĜízení pro koneþnou recyklaci nemusí být nutnČ souþástí regionálních ISNO. Využití druhotných surovin závisí na cenových a kvalitativních podmínkách trhu. V rámci rozvoje ISNO lze podpoĜit na úrovni státu z veĜejných zdrojĤ specializovaná jednoúþelová zaĜízení pro zpracování druhotných surovin. PĜi poskytování podpory je však nutné zvážit, zda se jedná o vhodné opatĜení pro provoz ISNO, zvláštČ v situaci, kdy neexistují nástroje na úrovni státu ani krajĤ k zajištČní dostateþné poptávky po výstupních výrobcích z tČchto zaĜízení. StejnČ tak je nutné pĜi povolování veĜejné podpory pro tato zaĜízení zvážit skuteþnost, zda nejsou již dostateþnČ naplnČny stávající kapacity v daném území (regionu) obdobnými zaĜízeními. 3.9.5 ZaĜízení pro biologické využití odpadĤ ZaĜízení na využití biologicky rozložitelných odpadĤ byla podrobnČji popsána v kap. 3.4.2. Tato zaĜízení patĜí mezi klíþová pro zajištČní provozu regionálních ISNO. Je však nutné: - Na úrovni státu zajistit vhodnými nástroji (administrativní, ekonomické) podporu využití kompostĤ a dalších výstupĤ ze zpracování bioodpadĤ v zemČdČlství Zajistit dlouhodobý odbyt a využití výstupních produktĤ ze zaĜízení a to nejlépe ve vazbČ na regionální zemČdČlskou výrobu Výstavbu zaĜízení podpoĜit i z veĜejných zdrojĤ za pĜedpokladu doloženého dlouhodobého odbytu produktĤ, pĜíp. pouze jako spoleþný projekt zemČdČlského podniku a obcí. ϴϱ - Sledovat, evidovat a prĤbČžnČ vyhodnocovat provoz tČchto zaĜízení vþetnČ sledování podílu bioodpadĤ pocházejících z obecních systémĤ oddČleného sbČru tak, aby Ĝídící orgány regionálních ISNO mohly vyhodnocovat nakládání s bioodpady 3.9.6 ZaĜízení na energetické využití odpadĤ Klíþovým zaĜízením regionálních ISNO je bezesporu zaĜízení na energetické využití odpadĤ. Podle zkušeností vyspČlých evropských zemí se jeví jako nejvhodnČjší zpĤsob pĜímé energetické využití smČsných komunálních odpadĤ ve spalovnách, které dosahují požadované energetické úþinnosti jako zaĜízení pro využití odpadĤ. Tato zaĜízení jsou v souþasné dobČ znevýhodnČna oproti bČžným spalovacím zaĜízením (vþetnČ tepláren a elektráren na tuhá paliva) striktními omezeními na dodržování þistoty spalin. To samozĜejmČ ovlivĖuje ekonomiku celého zaĜízení. Pro vysokou ekonomickou nároþnost je vhodnČjší stavČt a provozovat zaĜízení s vyšší kapacitou (více než 100 tis. t odpadĤ/rok). Z dĤvodĤ možností ovlivĖování nákladĤ a tím i výstupních cen za spalování odpadĤ pro obce je vhodné, aby regionální ISNO (jako sdružení obcí a kraje v podobČ vhodné formy obchodní organizace) byl vlastníkem nebo spoluvlastníkem zaĜízení. Dalším zaĜízením na energetické využití odpadĤ mohou být rĤzné spalovací technologie (napĜ. fluidní kotle v teplárnách, elektrárnách apod.), které ale vyžadují pomČrnČ nároþnou úpravu odpadu (pĜetĜídČní, granulace, sušení apod.) do podoby vhodných paliv, které jsou pak následnČ spalovány spolu s primárními palivy. Pokud bude regionální ISNO založeno na spoluspalování paliv z odpadĤ, pak je nutné uvažovat o vhodné technologii na úpravu smČsného KO. Spalovací zaĜízení by mČlo být z pohledu regionálních ISNO dlouhodobČ stabilní, aby byl zajištČn stálý pĜíjem odpadĤ a jejich zpracování. Z tohoto pohledu nelze za taková zaĜízení považovat napĜ. cementárny, jejichž primárním posláním je výroba cementu a nikoliv spalování odpadĤ þi výroba tepla a energie. 3.9.7 Skládky Skládky odpadĤ zĤstávají i do budoucna klíþovým zaĜízením pro odstraĖování nevyužitelných odpadĤ a to vþetnČ tČch, které jsou produkovány mimo komunální sféru. Provoz skládek je nutné upravit podle požadavkĤ smČrnice o skládkování a to vþetnČ udČlování souhlasĤ, pojištČní k odpovČdnosti za škodu atd. ϴϲ Z hlediska regionálního ISNO budou do systému zapojeny pĜedevším ty skládky, které jsou vybaveny k jímání a následnému využití skládkového plynu, který je jedním z obnovitelných zdrojĤ energie (viz kap. 3.3.3). ϴϳ ϰ͘ E^dZK:KWd\E1WZKZ>//Z'/KE>E1,/^EK Odpadové hospodáĜství obcí a mČst je usmČrĖováno Ĝadou administrativních, ekonomických a jiných nástrojĤ, které jsou souþástí právní úpravy odpadového hospodáĜství v ýR nebo jiných právních norem, které souvisí s þinností obcí a krajĤ v jejich samostatné nebo pĜenesené pĤsobnosti. Za hlavní nástroje odpadového hospodáĜství lze považovat: • Administrativní nástroje (právní a jiné normativní nástroje) • Ekonomické nástroje (poplatky, danČ, daĖová zvýhodnČní, sankce, finanþní podpory) • Ostatní nástroje ( organizaþní, institucionální, informaþní, dobrovolné, výchova a vzdČlávání, výzkum a vývoj) V této kapitole je popsán souhrn nástrojĤ a opatĜení, která podporují þinnost regionálních ISNO. VČtšina z nich byla popsána v jednotlivých kapitolách o uspoĜádání ISNO a jeho souþástí. Navrhované Ekonomické nástroje jsou popsány podrobnČji v kap. 5. VČtšina navrhovaných opatĜení by se mČla stát souþástí nového zákona o odpadech a dalších souvisejících právních norem. V této souvislosti bude tĜeba upravit zejména pravomoci obcí, mČst, krajĤ a použití ekonomických nástrojĤ. ϰ͘ϭ͘ ^WK>E\aE1KWKs,K,K^WK\^ds1 Z hlediska nakládání s hlavními skupinami odpadĤ, produkovaných obcemi a mČsty, se jako optimální Ĝešení jeví spojování obcí a mČst do vČtších územních celkĤ. V zahraniþí jsou vČtší územní celky zcela bČžné. DĤvody jsou zĜejmé: - - Velké investice a zajištČní provozu velkých zaĜízení na úpravu a využití (pĜíp. odstranČní odpadĤ) nemohou realizovat samostatnČ jednotlivé obce. Sdružení do vČtších celkĤ umožĖuje lepší vyjednávací pozici o cenách služeb za odpadové hospodáĜství a to vþetnČ cen za koneþné využití nebo odstranČní odpadĤ. Vlastnictví nebo spoluvlastnictví velkých klíþových zaĜízení v ISNO (pĜedevším zaĜízení pro nakládání se smČsným komunálním odpadem) s možnou dotací z veĜejných prostĜedkĤ. Optimalizace systémĤ nakládání s odpady v rámci celého regionu nutná pro snížení nákladĤ a zvýšení efektivity všech procesĤ. Spoleþné strategické plánování a rozvoj odpadového hospodáĜství. Obdobná sdružení jsou logická i v jiných oblastech, jako je napĜ. vodárenství a kanalizace, zásobování energiemi apod. ϴϴ Na základČ stávajících zkušeností se spoleþným Ĝešením samospráv v oblasti nakládání s odpady doporuþujeme: - Spolupráci obcí, mČst a kraje na spoleþném Ĝešení odpadového hospodáĜství je nutné potvrdit smluvnČ formou úþasti na nČkteré z forem obchodních spoleþností nebo písemnou dohodou o spolupráci se spoleþnými závazky. Vhodné je také podmínit spolupráci vložením finanþních prostĜedkĤ jednotlivých úþastníkĤ. Takto koncipovaný svazek obcí, mČst a kraje mĤže pak rozhodovat o dalším vývoji OH, spoleþných investicích do zaĜízení nebo optimalizaci sbČrových a dalších systémĤ. RovnČž tak mĤže usmČrnit þerpání výnosu z poplatku ze skládkování na rozvoj spoleþného ISNO. - V zájmu rozvoje ISNO kraj definuje v závazné þásti krajského Plánu odpadového hospodáĜství zaĜízení, která jsou souþástí krajského ISNO. - Kraje rovnČž, na základČ celostátního POH ýR, pĜevezmou cíle na plnČní materiálového využití (50 %) z výskytu materiálovČ využitelných složek z komunálních odpadĤ – plast, papír, sklo, kovy – za úþelem plnČní smČrnice EU o odpadech do roku 2020 (vhodné je uvést více termínu indikujících plnČní). RovnČž tak jsou v krajských POH vytyþeny cíle na odklon BRKO od skládkování. - Obce jakožto pĤvodci odpadĤ by mČly smČĜovat své odpady do krajem definovaných zaĜízení v krajském POH. - Budou-li se obce zapojovat do krajského ISNO, pak budou zvýhodnČny pĜi získávání provozních a investiþních dotací z krajských rozpoþtĤ – z výnosu poplatku za skládkování; Výnos poplatku za skládkování v krajích (viz kap. 5.1.3) by mČl být využit na pokrytí: • investic do zaĜízení ISNO (mimo skládky odpadĤ) • provozních výdajĤ procesĤ a zaĜízení ISNO (mimo skládky odpadĤ) • investiþních a provozních výdajĤ OH obcí (mimo skládky odpadĤ) ϰ͘Ϯ͘ D/E/^dZd/ssKWKsD,K^WK\^ds1 4.2.1 Evidence odpadĤ V rámci nového zákona o odpadech je nutné zjednodušit a zefektivnit systém vedení evidence odpadĤ. Výstupy z evidence odpadĤ mají zajistit pĜedevším: ϴϵ - údaje pro plánování odpadového hospodáĜství na úrovni krajĤ (pĜípadnČ obcí) a státu a vyhodnocování plnČní cílĤ v odpadovém hospodáĜství údaje potĜebné pro hodnocení závazkĤ evropských smČrnic, které jsou ohlašovány MŽP pĜípadnČ dalšími institucemi na základČ tČchto smČrnic podklad pro kontrolní þinnost státní správy i samospráv Na základČ mnohaletých zkušeností s vedením evidence odpadĤ a použitelnosti jejích výstupĤ navrhujeme následující. ZmČna stávajícího zpĤsobu evidence odpadĤ a rozsahu ohlašovací povinnosti - - - - PrĤbČžnou evidenci vedou všichni pĤvodci odpadĤ (vþetnČ obcí) a oprávnČné osoby k nakládání s odpady podle zákona o odpadech. PrĤbČžnou evidenci odpadĤ a ohlášení pĤvodce by mohly za obce vést a zpracovávat i svazky obcí, do nichž se obce sdruží za úþelem spoleþného provozování odpadového hospodáĜství. PrĤbČžná evidence je vedena písemnČ nebo v elektronické podobČ jednotlivými pĤvodci. Rozsah požadovaných údajĤ (napĜ. druhy odpadĤ, zpĤsoby nakládání apod.) je dán zákonem. Pro vedení prĤbČžné evidence není ale rozhodnČ nutné použití unifikovaných formuláĜĤ (podle pĜílohy þ. 20 vyhlášky þ. 383/2001 Sb.), jak je v souþasné dobČ vyžadováno kontrolními orgány. ZpĤsob vedení evidence je plnČ v kompetenci pĤvodce. Od evidence nakládání s vybranými druhy odpadĤ podobnými komunálnímu odpadu jsou osvobozeni pouze pĤvodci zapojení do obecního systému nakládání s odpady podle podmínek stanovených obcí a zákonem o odpadech. Ohlašovací povinnost v rozsahu stanoveném zákonem mají primární pĤvodci odpadĤ. Ohlašovací povinnost mají rovnČž provozovatelé zaĜízení na odstraĖování odpadĤ (napĜ. skládky, spalovny apod.), úpravu a pĜepracování odpadĤ (pĜechod odpadĤ na druhotné suroviny, výstupní produkty napĜ. kompost, digestát, MBÚ apod.) a koneþné využití odpadĤ (zaĜízení na energetické využití odpadĤ apod.). Podrobnosti pro evidenci nČkterých skupin odpadĤ jsou uvedeny zejména v kap. 3.1.1 (vedlejší produkt, stav, kdy odpad pĜestává být odpadem), 3.2.3 (recyklovatelné složky KO), 3.3.3 (biologicky rozložitelné KO). RozšíĜení zodpovČdnosti pĤvodcĤ za nakládání s odpady Cílem opatĜení je dosáhnout toho, aby byly zĜejmé toky odpadĤ od jejich sbČru (vzniku) až po koneþné využití nebo odstranČní. Ve stávající evidenci je nejvíce zpĤsobĤ nakládání s odpady oznaþeno pĜedáním jiné oprávnČné osobČ, þímž dochází k nČkolikanásobným zápoþtĤm jejich produkce a není možné zjistit, na jakém koncovém zaĜízení odpad skonþil nebo zda byl odvezen mimo ýR. ϵϬ - PĤvodci odpadĤ jsou povinni uvádČt oprávnČné osoby, kterým svĤj odpad pĜedaly, a rovnČž tak zpĤsob, jakým s jejich odpadem oprávnČná osoba v koneþném dĤsledku naloží (zda jej upraví s dalším využitím, nebo využije v ýR nebo zahraniþí, nebo odstraní). - Obce jako pĤvodci odpadĤ jsou povinny uvádČt oprávnČné osoby, kterým svĤj odpad pĜedaly, a rovnČž zaĜízení (resp. konkrétní provozovnu), kde došlo k úpravČ a pĜepracování odpadĤ na obchodovatelný nebo využitelný produkt nebo využití odpadĤ nebo koneþnému odstranČní. Jelikož zajištČní využití komunálních odpadĤ je jedním ze závazných cílĤ podle evropských smČrnic, je nutné, aby obce jako pĤvodci mČly možnost ovlivnit a kontrolovat, jak bylo s jejich odpadem skuteþnČ naloženo. ěešením je, že obec má právo zjistit, jak s jejím odpadem oprávnČná osoba naložila, nebo že obec pĜímo urþuje na základČ smlouvy s konkrétním zaĜízením na úpravu, využití nebo odstraĖování odpadĤ, kde bude její odpad dále zpracován. Druhý zpĤsob také podporuje fungování regionálních ISNO, zvláštČ pak, pokud se v nČm postaví a provozují velká spoleþná zaĜízení pro nakládání s odpady všech zúþastnČných obcí. PrĤvodní dokumentace odpadĤ PrĤvodní dokumentace popisuje vznik a vlastnosti odpadu, které jsou dĤležité pro další nakládání s ním. Dokumentace se pĜedává pĜi první dodávce odpadu oprávnČné osobČ a další dodávky se na tuto dokumentaci odkazují, pokud má odpad stejné složení. Komunální odpady mají složení velmi heterogenní, nicménČ jejich skladba na úrovni odpadĤ produkovaných obcemi je známa z pravidelnČ provádČných rozborĤ (státní projekty VaV). Obecné vlastnosti komunálních odpadĤ z obcí jsou všem odbČratelĤm známy. Jedná se o zcela nadbyteþný doklad. Pro proces odstranČní odpadĤ je nepotĜebný. V pĜípadČ využití odpadĤ se o každém odpadu a jeho specifických vlastnostech jedná individuálnČ s konkrétním odbČratelem. Z uvedeného dĤvodu je provádČní prĤvodní dokumentace pro komunální odpad z obcí zcela nadbyteþná administrativní zátČž. Navrhujeme: - Zrušit povinnost vypracování prĤvodní dokumentace pro obce jako pĤvodce komunálních odpadĤ z obcí - Vypracovat metodický pokyn s popisem základních druhĤ komunálních odpadĤ vznikajících v obcích. Tímto popisem lze nahradit individuální vypracování prĤvodní dokumentace odpadĤ jednotlivými obcemi. ϵϭ PĜeprava nebezpeþných odpadĤ PĜeprava nebezpeþných odpadĤ bude evidována v elektronickém výkaznictví a on-line systému ohlašování pĜepravy. Obec jako pĤvodce nebezpeþných odpadĤ nedisponuje odborným personálním zázemím pro vedení takového výkaznictví. Obce využívají služeb firem, které se pĜepravou a následným nakládáním s nebezpeþnými odpady zabývají. Vzhledem ke vzrĤstajícím nárokĤm na výkaznictví rostou i celkové náklady s tím spojené. Doporuþujeme zvážit a pĜehodnotit postavení obcí jako pĤvodcĤ nebezpeþných odpadĤ a to z hlediska omezení administrativních nákladĤ spojených s výkaznictvím nebo službou, která jej zajišĢuje. 4.2.2 Statistika v odpadovém hospodáĜství Statistické výstupy z informaþního systému o odpadech (ISOH) poskytují podklad pro hodnocení plnČní cílĤ odpadového hospodáĜství na úrovni krajĤ a státu. V souþasné dobČ provádí další šetĜení o produkci a nakládání s odpady také ýeský statistický úĜad jako instituce, která je odpovČdná za poskytování údajĤ do EUROSTAT. Stávající stav je však neuspokojivý. Jedná se o dvojí vykazování pĤvodcĤ odpadĤ vþetnČ obcí, pĜiþemž díky rozdílné metodice nebo ne úplnČ jednoznaþnČ definovaným indikátorĤm jsou jednotlivé výstupy znaþnČ rozdílné a ne vždy správnČ popisují realitu. Pro poskytování správných informací o produkci a nakládání s odpady navrhujeme pĜesnou specifikaci datových výstupĤ s ohledem na jejich následné použití. Používání jediného datového zdroje pro základní údaje o vývoji odpadového hospodáĜství Navrhuje se zrušení duplicitního sbČru dat z oblasti hospodaĜení s odpady ýeským statistickým úĜadem. Dojde ke snížení administrativy pro obce a další pĤvodce, þi firmy nakládající s odpady. Informaþní systém o odpadech disponuje všemi potĜebnými primárními údaji pro hodnocení ýR do EUROSTAT. Na rozdíl od jednorázového statistického šetĜení obsahuje Ĝadu informací, které umožĖují kontrolu pĤvodcĤ a zejména pak vyhodnocování vývoje odpadového hospodáĜství na lokální nebo regionální úrovni. Stanovení metodiky pro vyhodnocení produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady v ýR Úprava stávající þi vytvoĜení nové metodiky je nutné s ohledem na zavedení nových pojmĤ þi jejich zpĜesnČní (napĜ. komunální odpad, ostatní odpad podobný komunálnímu apod.). RovnČž tak se pĜedpokládají zmČny v rozsahu ohlašovací povinnosti pĤvodcĤ a zvláštČ obcí ϵϮ ve vazbČ na jednotlivé provozovny, kde probíhá úprava, využití nebo odstranČní jejich odpadĤ. Metodika by také mČla umožĖovat vazbu na podklady, potĜebné pro výkazy EUROSTAT. To pĜedpokládá revizi metodik MŽP a ýSÚ a jejich vzájemné sjednocení. Stanovení indikátorĤ a metodiky jejich výpoþtu pro komplexní hodnocení POH ýR a krajĤ Jednotlivé indikátory musí popisovat reálnČ a objektivnČ stav nakládání s odpady v ýR. PĜi jejich koncipování je nutné respektovat principy stanovení a navrženého sledování jednotlivých cílĤ. Indikátory se budou hodnotit jedenkrát roþnČ po zpracování hlášení od osob s ohlašovací povinností. Stanovení metodiky pro sledování zaĜízení pro nakládání s odpady pĜíp. vybranými výrobky zpČtného odbČru v ýR Je nutné jednoznaþnČ definovat jednotlivé typy zaĜízení, která jsou provozována v ýR (napĜ. dotĜićovací linky papíru a plastĤ, spalovny nebezpeþných odpadĤ atd.), a to z pohledu jejich þinností. Pro každý typ zaĜízení je nutné stanovit pĜehled sledovaných ukazatelĤ o daném zaĜízení s jejich velmi pĜesnou specifikací a pĜípadnČ popisem stanovení ukazatele, pokud to konkrétní ukazatel bude vyžadovat (napĜ. typ technologie, provozovaná kapacita, projektovaná kapacita atd.). S tím souvisí také rozsah vedení evidence tČchto zaĜízení jejich provozovateli. Je nutné také vytvoĜit jednoduchou evidenci malých zaĜízení na využití BRKO (komunitní, obecní komposty apod.) provozovaných v obcích. Požadavky na datové výstupy z informaþního systému o odpadech Na základČ zpracovaných primárních dat budou vytvoĜeny standardizované výstupy o odpadovém hospodáĜství pro ýR, kraje, obce s rozšíĜenou pĤsobností, které budou poskytovány dotþeným subjektĤm elektronicky. V ISOH je nutné vytvoĜit uživatelsky pĜíznivé internetové aplikace, které umožní stanovení základních ukazatelĤ odpadového hospodáĜství pro navolené lokality (kraj, okres, území ORP apod.). V aplikaci by nemČly být k dispozici údaje za jednotlivé subjekty s ohlašovací povinností. RovnČž na základČ pĜesnČ stanovené metodiky budou poskytnuty údaje ýSÚ jako podklad pro zpracování výkazĤ EUROSTAT. Postup bude vytvoĜen pro jednotlivé položky výkazu, kde ϵϯ bude zohlednČna definice vybraných druhĤ odpadĤ a zpĤsoby nakládání s odpady ve vazbČ na indikátory pro hodnocení odpadového hospodáĜství. Pro hodnocení plnČní závazkĤ ýR v oblasti zpČtného odbČru a dalšího nakládání s výrobky s ukonþenou životností je nutné vytvoĜit jednotné výstupy. Ekonomické ukazatele odpadového hospodáĜství obcí Pro vyhodnocování skuteþných nákladĤ na hospodaĜení s odpady v obcích, které jsou nutné pro posuzování veĜejné podpory, ekonomiky regionálních ISNO a funkþnosti ekonomických nástrojĤ, je nutné zajistit pravidelné sledování ekonomických ukazatelĤ. Základní ekonomické informace o ekonomice odpadového hospodáĜství obcí bude sledovat a vyhodnocovat vždy jedenkrát za rok Svaz mČst a obcí ýR jako nejvČtší sdružení obcí v ýR, který mĤže tímto povČĜit nezávislou odbornou instituci, napĜ. Institut pro udržitelný rozvoj mČst a obcí ýR, o.p.s., jehož je zĜizovatelem. Je nutné zajistit vhodný sbČr dat a následné vyhodnocení pro ekonomické ukazatele dalších segmentĤ odpadového hospodáĜství v ýR. 4.2.3 Kontrola odpadového hospodáĜství Ve stávajícím zákonČ o odpadech je umožnČna kontrola vČtšiny povinností, ale ke kontrolním pravomocem chybí kontrolním orgánĤm sankþní pravomoci. Je tedy nutné, aby v novém zákonČ byla tato nerovnováha odstranČna. Navrhuje se rozšíĜení sankþních pravomocí krajských úĜadĤ, úĜadĤ obcí s rozšíĜenou pĤsobností a obecních úĜadĤ. Blokové pokuty, nápravná opatĜení Pro ménČ závažné porušení zákonných povinností, které nemají závažný dopad na životní prostĜedí, bude umožnČno ukládat blokové pokuty krajskými úĜady, úĜady obcí s rozšíĜenou pĤsobností a obecními úĜady. RovnČž tak uvedené úĜady budou mít možnost uložit nápravné opatĜení bez souþasného uložení penČžité sankce. Nápravná opatĜení (napĜ. odstranČní neoprávnČnČ odložených odpadĤ apod.) jsou þasto úþinnČjší než penČžní sankce. Pravomoc obecního úĜadu kontrolovat vedení evidence a plnČní ohlašovací povinnosti u pĤvodcĤ odpadĤ na území obce ϵϰ Tato možnost by mohla motivovat obce ke kontrolám pĤvodcĤ a jejich zapojení do systému obce nebo neoprávnČného využívání systému obcí. Omezení vydání nebo prodloužení souhlasu k provozu zaĜízení Krajské úĜady by mČly mít možnost z taxativnČ stanovených dĤvodĤ, pĜedevším s ohledem na rozpor s Plánem odpadového hospodáĜství kraje, nepovolovat dané zaĜízení þi neprodlužovat stávajícím zaĜízením jejich povolení (popĜ. platná povolení vypovídat). Tato možnost je dĤležitá i s ohledem na plánování a realizaci regionálního ISNO. Je také nutné, aby kraj mČl možnost nevydat po urþitou dobu opakovaný souhlas, pokud k jeho odebrání došlo napĜ. z dĤvodĤ opakovaného porušení povinností podle zákona o odpadech. 4.2.4 Plánování a veĜejná správa Plány odpadového hospodáĜství Plány odpadového hospodáĜství jsou významným nástrojem pro stabilní rozvoj nakládání s odpady. Stávající plán odpadového hospodáĜství ýR je nutné aktualizovat ve vazbČ na nové cíle vyplývající z implementace evropských smČrnic o odpadech a ve vazbČ na vývoj odpadového hospodáĜství. Doporuþujeme: - POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci komunálních odpadĤ, resp. vybraných druhĤ komunálních odpadĤ (papír, plast, sklo, kovy) a to z komunálních odpadĤ z obcí vþetnČ odpadĤ podobných komunálním, produkovaných pĤvodci zapojenými do systému obce. Cíl bude závazný pro kraje. Popis cíle vþetnČ návrhu metodiky pro jeho hodnocení je uveden v kap. 3.2. - POH ýR bude rovnČž obsahovat cíl pro zavedení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, skla, kovĤ do roku 2015. Cíl bude stanoven pro obecní systémy nakládání s odpady. Cíl by mČl být stanoven pro ostatní pĤvodce, kteĜí produkují uvedené odpady vyskytující se ve skupinČ 20, 15, 17 apod. - POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci stavebních odpadĤ podle evropské smČrnice o odpadech. Cíl bude závazný pro kraje. - Cíl pro odklon biologicky rozložitelných odpadĤ od skládkování bude i nadále souþástí POH. Je však nutné pĜepracovat metodiku k hodnocení plnČní tohoto cíle. ϵϱ Popis metodiky je uveden v kap. 3.3.4. - Do POH ýR je nutné zabudovat popis regionálního ISNO jako nástroje pro Ĝízení odpadového hospodáĜství na úrovni regionĤ v podobČ sdružení obcí a krajĤ. - Návrh ISNO bude povinnou souþástí krajských POH jako nástroje pro zajištČní dostateþného rozsahu sbČru, úpravy, využití a odstraĖování odpadĤ (zejména komunálních) vznikajících na území kraje s dĤrazem na hierarchii nakládání s odpady a cíle POH ýR. Podrobné informace k ISNO, jeho funkcím a typĤm zaĜízení jsou uvedeny v kapitole þ.2.1. Na regionální ISNO by mČla být vázána veĜejná finanþní podpora klíþových zaĜízení. - Na POH ýR budou navazovat POH všech krajĤ. Pro plnČní jednotlivých cílĤ je nutné vyhodnotit možnosti mezikrajové spolupráce a využití zaĜízení nadregionálního významu. A to zejména u využití a odstraĖování smČsných komunálních odpadĤ. - POH pĤvodcĤ jsou zrušeny. POH obcí doporuþujeme zpracovávat u sídel s více než 50 tis. obyvateli nebo jako spoleþné POH svazkĤ obcí (vþetnČ sdružení obcí v regionálním ISNO). - Pro kontrolu plnČní POH ýR je nutné zvýšit vymahatelnost plnČní cílĤ v krajích. Možností je zavedení sankcí nebo snížení veĜejné podpory odpadového hospodáĜství. Programy pĜedcházení vzniku odpadĤ Tyto programy jsou vyžadovány v þlenských zemích na základČ evropské smČrnice o odpadech. Zahrnují opatĜení, vedoucí ke zmČnám chování obyvatel – spotĜebitelĤ a rovnČž k chování podnikĤ. V praxi se potvrdilo, že opatĜení smČĜující k prevenci nebo minimalizaci vzniku odpadĤ jsou úþinná na úrovni výrobních podnikĤ a to zejména z dĤvodĤ ekonomických (nižší náklady pĜi hospodaĜení s odpady). Naopak prevence v oblasti komunálních odpadĤ je témČĜ neúþinná, protože souvisí s omezováním spotĜeby a snížením pohodlí spotĜebitele. VČtšina nástrojĤ na prevenci vzniku odpadĤ je spíše z oblasti výchovy a pĜesvČdþování spotĜebitele. Programy prevence zamČĜené na komunální odpady budou tedy obsahovat cíle, které stanoví rozsah a zpĤsob výchovy a vzdČlávání obyvatel, státní správy a samospráv. U podnikĤ je možné odkázat na programy þistší produkce, ISO normy z oblasti ochrany životního prostĜedí apod. ϵϲ VeĜejná správa Spolu se zavedením regionálních ISNO jako institutu pro Ĝízení odpadového hospodáĜství regionu je nutné zpĜísnit podmínky pro vydávání souhlasu k provozu zaĜízení (podmínka fyzické kontroly zaĜízení a jeho provozu, zaĜízení musí mít vazbu na krajský ISNO). ZpĤsoby využití a dalšího nakládání s konkrétními odpady stanovenými v POH kraje jsou závazné ve vztahu k odpadĤm produkovaným na území kraje. Krajský úĜad je oprávnČn ke kontrole pĤvodce a pĜípadnému uložení sankcí pro provozovnu a to i v pĜípadČ, že sídlo pĤvodce není na území kraje. 4.2.5 Informování obþanĤ Výchova a dostateþné informování obyvatel o správném hospodaĜení s odpady je významným nástrojem pro zajištČní funkþnosti ostatních opatĜení v oblasti nakládání s odpady. Informování obyvatel by se mČlo soustĜećovat pĜedevším na: - zpĤsoby nakládání s odpady organizaci sbČru a svozu odpadĤ v obci organizaci odpadového hospodáĜství kraje (energetické využití komunálních odpadĤ, provoz velkých zaĜízení regionálního významu) povinnosti obþanĤ v odpadovém hospodáĜství obce zpĤsoby a možnosti zpČtného odbČru prevenci a omezování vzniku odpadĤ ekonomické ukazatele odpadového hospodáĜství a jejich vazba na poplatky pro obyvatele a jejich výši Doporuþujeme: - - - Souþástí krajského POH bude dlouhodobá komunikaþní strategie zamČĜená na aktivní zapojení obyvatel do tĜídČní a recyklace odpadĤ a dalších zpĤsobĤ nakládání s odpady v rámci regionálního ISNO. OdpovČdnost za celoplošnou propagaci správného nakládání s komunálními odpady má stát. Plošnou komunikaþní kampaĖ pĜipravuje vždy ve vazbČ na reálná krajská Ĝešení odpadového hospodáĜství. Obce budou povinny informovat obþany o systému nakládání s odpady (viz kap. 3.2.1). Je vhodné vypracovat systém pravidelného vzdČlávání zástupcĤ samospráv a státní správy v oblasti hospodaĜení s odpady. VzdČlávací program navrhne a zrealizuje SMO ýR (pĜíp. Institut pro udržitelný rozvoj mČst a obcí ýR) ve spolupráci s kraji a za podpory MŽP. ϵϳ ϱ͘ <KEKD/<E^dZK: Ekonomické nástroje pĤsobí jako pĜímá forma regulace nebo jako doplnČk administrativních nástrojĤ. UmožĖují dosažení zvolených cílĤ v rámci politiky životního prostĜedí s vyšší efektivností. Oproti administrativním nástrojĤm nabízí regulovanému subjektu zvolit si vlastní cestu k naplnČní konkrétních požadavkĤ. Za rozhodující ekonomické nástroje uplatĖované v podmínkách ýR stimulující využívání komunálních odpadĤ lze považovat: - Poplatek za ukládání odpadĤ na skládky Povinnou finanþní rezervu pro rekultivace a asanace skládek RozšíĜenou (ekonomickou) odpovČdnost výrobce Úhradu nákladĤ shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ obþany Finanþní podporu z veĜejných zdrojĤ Všechny tyto nástroje procházejí vývojem a mají také rĤznou váhu z hlediska ovlivĖování odpadového hospodáĜství. V následujícím textu jsou navrženy zmČny a úpravy hlavních ekonomických nástrojĤ, které by mČly být zapracovány do nového zákona o odpadech pĜíp. dalších právních norem. ϱ͘ϭ͘ WKW>d<K^dZGKsE1KWp NejvýznamnČjším ekonomickým nástrojem bude poplatek za odstraĖování, resp. skládkování odpadĤ. Poplatek za odstraĖování odpadĤ, þi lépe do budoucna poplatek za skládkování, je navržen jako dvousložkový. Skládá se z tzv. kompenzaþního poplatku a poplatku za skládkování. Je otázkou, nakolik je vhodné zpoplatĖovat také další zpĤsoby odstraĖování odpadĤ (napĜ. hlubinná injektáž, ukládání do povrchových nádrží, ukládání do speciálnČ technicky provedených skládek, koneþné þi trvalé uložení). Další druhy odstraĖování odpadĤ se týkají vČtšinou odpadĤ, pro který je nutný zvláštní režim nakládání s nimi a vČtšinou s nimi v praxi nelze naložit jinak, než jiným druhem odstraĖování. Je tedy i na zvážení, nakolik má být pro tyto druhy odpadĤ stanoven poplatek a to ve stejné výši jako poplatek za skládkování odpadĤ. ϵϴ 5.1.1 Spoleþný princip poplatkĤ - Poplatkem za odstraĖování odpadĤ (kompenzaþní poplatek + poplatek za skládkování) jsou zatíženy veškeré odpady kategorie Ostatní a Nebezpeþné a materiály vstupující do tČlesa skládky pĜi jejím provozu. - ZpoplatnČní se tedy týká i jakkoliv upravených materiálĤ nebo výstupních produktĤ z úpravy nebo jiného zpracování odpadĤ (napĜ. komposty a další produkty z kompostáren, které jsou v souþasné dobČ þasto provozovány v prostorách skládek). ObdobnČ i výstupy jednoduchých technologií na mechanickou biologickou úpravu odpadĤ, které jsou také provozovány v prostorách skládek apod.). - Odpady a materiály používané k technologickému zabezpeþení skládek (dále TZS) nebudou zpoplatnČny do limitu 35 % hmotnostních z celkové hmotnosti všech odpadĤ a materiálĤ uložených na skládky. Množství odpadĤ a materiálĤ k TZS bude každé 2 roky vyhodnocováno a limit pro použití na technologické zabezpeþení skládek upravován. - Další druhy odpadĤ osvobozené od poplatku a podmínky pro jejich osvobození mĤže stanovit MŽP seznamem v zákonČ. Jedná se o odpady, u nichž by aplikace poplatku vedla ke zhoršení životního prostĜedí, nebo u kterých nelze zabránit jejich vzniku, nebo je jejich vznik dĤsledkem jiných procesĤ smČĜujících k ochranČ životního prostĜedí. - Na poplatky nebude uplatĖována DPH. Daní z pĜidané hodnoty by byly zatíženy obce, které nejsou ve vČtšinČ pĜípadĤ plátcem této danČ, a byly by znevýhodnČny oproti ostatním pĤvodcĤm. 5.1.2 Kompenzaþní poplatek Kompenzaþní poplatek nahradí stávající poplatek za ukládání odpadĤ na skládky, jehož výnos je již od zavedení tohoto nástroje, kromČ rizikové složky za nebezpeþné odpady, výnosem obcí se skládkou. Navrhuje se tedy, aby obce, jejichž území je zatížené existující skládkou, mČly nárok po dobu jejího provozu na kompenzaci v obdobném objemu finanþních prostĜedkĤ jako doposud. - Kompenzaþní poplatek je zaveden s cílem kompenzovat negativní dopady a vlivy vyplývající z existence skládky a jejího provozu na okolní prostĜedí a obyvatele. - Výnos z kompenzaþního poplatku je urþen pro obce, na jejichž území je provozována skládka odpadĤ. ϵϵ - Kompenzaþní poplatek se vztahuje pouze na stávající zaĜízení, která vznikla a byla provozována pĜed úþinností nového zákona o odpadech. U novČ budovaných skládek se pĜedpokládá náhrada kompenzaþního poplatku povinnou dohodou investora skládky s obcí (bez dosažení dohody nelze skládku provozovat).. - Sazba kompenzaþního poplatku zĤstane do roku 2015 (do úþinnosti nového zákona o odpadech) ve stávající výši, pĜípadnČ bude upravena podle zpoplatnČní materiálĤ o odpadĤ na technologické zabezpeþení skládek. - Do budoucna se pĜedpokládá postupné snižování kompenzaþního poplatku a po pĜechodném období jeho úplná náhrada formou dohody majitele skládky s obcí. Je nutné vytvoĜit zákonný pĜedpoklad pro takové Ĝešení, aby existoval zájem majitelĤ þi provozovatelĤ skládek a obcí takovou dohodu uzavĜít. - Kompenzaþní poplatek bude vybírán spoleþnČ s poplatkem za skládkování (viz kap. 5.1.4). 5.1.3 Poplatek za skládkování odpadĤ kategorie Ostatní - Poplatek za skládkování odpadĤ je zaveden s cílem omezit ukládání odpadĤ na skládky a to výrazným finanþním znevýhodnČním skládkování. - Výše poplatku zejména (v poþáteþních obdobích vþetnČ kompenzaþního poplatku) pro odpady kategorie Ostatní, kam patĜí i komunální odpad, by mČla narovnat náklady mezi skládkováním a vhodnČjšími zpĤsoby nakládání s odpady, zejména rĤznými formami využití odpadĤ (energetické využití, recyklace odpadĤ). - NárĤst sazby poplatku bude postupný a to od r. 2013 (s pĜedpokládanou úþinností nového zákona o odpadech) do roku 2015, kdy budou zprovoznČny další kapacity pro energetické využití odpadĤ. NárĤstem sazeb by mČlo dojít k znevýhodnČní skládkování proti energetickému využívání odpadĤ. - Následný vývoj sazeb skládkovacího poplatku by mČl být pravidelnČ revidován a to na základČ ekonomických analýz, které vyhodnotí nákladové i pĜíjmové (napĜ. prodej energie a tepla, emisní povolenky apod.) položky procesu jednotlivých zpĤsobĤ nakládání s odpady. Sazby poplatku by pak mČly odrážet reálný vývoj odpadového hospodáĜství ýR. - PĜíjemcem výnosu ze skládkovacího poplatku budou kraje a SFŽP. Pro poþáteþní období od roku 2013 do roku 2020 se navrhuje dČlení výnosu 80 % : 20 % ve prospČch krajĤ. Po tomto období se navrhuje revize dČlení poplatku podle skuteþného vývoje odpadového hospodáĜství a pĜedpokládá se navýšení procentní þásti výnosĤ pro SFŽP ((þi obdobného subjektu, pĜerozdČlujícího finanþní prostĜedky zpČt do ochrany ŽP). ϭϬϬ Použití výnosu z poplatku za skládkování odpadĤ ve vazbČ na rozvoj regionálních ISNO - Výnos poplatkĤ do jednotlivých krajĤ závisí na množství skládkovaných odpadĤ v daném kraji. - PĜíjmy krajĤ ze skládkovacího poplatku budou zákonem úþelovČ vázány a to na rozvoj regionálního ISNO a na podporu využití odpadĤ v kraji a v jednotlivých obcích, které jsou souþástí regionálního ISNO. ýást prostĜedkĤ bude urþena na investice v odpadovém hospodáĜství zamČĜené na využití odpadĤ. ýást prostĜedkĤ mĤže být použita na provoz ISNO. Obce se budou moci v rámci dotaþních titulĤ kraje pĜihlásit o podporu materiálového nebo energetického využití odpadĤ. PĜíjmy krajĤ ze skládkovacího poplatku nebudou urþeny do investic þi provozu skládek odpadĤ. Poplatek za skládkování za odpad kategorie Nebezpeþný - Výnos z poplatku za skládkování nebezpeþných odpadĤ, který nahrazuje stávající rizikovou složku poplatku za ukládání odpadĤ, bude pĜíjmem SFŽP v celém rozsahu. - Sazba poplatku bude zvýšena proti ostatním odpadĤm. Sazba bude vycházet z aktuálních nákladĤ na všechny zpĤsoby nakládání s nebezpeþnými odpady a pĜihlédnutím k jiným environmentálnČ pĜijatelnČjším zpĤsobĤm. Základ pro stanovení sazby poplatku bude vycházet z rozdílu nákladĤ, které je nutné vynaložit, aby se z nebezpeþného odpadu stal odpad ostatní. - ObdobnČ jako u poplatku za skládkování ostatních odpadĤ se pĜedpokládá pravidelná revize výše poplatkĤ s ohledem na vývoj odpadového hospodáĜství. 5.1.4 VýbČr poplatkĤ - Souþasný zpĤsob výbČru poplatkĤ je osvČdþený a funkþní. Navrhujeme jej ve stávající formČ zachovat minimálnČ do roku 2015. - Poplatníkem je pĜitom pĤvodce odpadĤ, který svĤj odpad pĜedává k odstranČní. V pĜípadČ zpoplatnČní dalších materiálĤ (vyjma 35 % hm. na TZS), které vstupují do tČlesa skládky, je poplatníkem osoba, která tento materiál pĜedává provozovateli skládky k uložení do skládkového tČlesa. - Plátcem bude i nadále provozovatel zaĜízení (skládky), který pĜenese poplatek (resp. oba poplatky) spoleþnČ s cenou na pĤvodce odpadu. Na poplatky se nevztahuje DPH. Dle zákona odvede provozovatel skládky poplatek jedenkrát za þtvrt roku pĜíjemcĤm poplatkĤ dle nového zákona o odpadech. Poplatek se odvádí ve výši podle množství ϭϬϭ odpadĤ nebo materiálĤ uloženého na skládku v daném zúþtovacím období, bez ohledu na to, zda jej plátce od poplatníka obdržel. - Do budoucna (nejdĜíve však od roku 2016) lze tento systém výbČru poplatkĤ pĜehodnotit s ohledem napĜ. na využití celní správy jako orgánu, který bude odeslané poplatky následnČ pĜerozdČlovat krajĤm podle stanovených pravidel a SFŽP s tím, že celní úĜad pĜebere po urþité lhĤtČ i vymáhání nezaplacených poplatkĤ od jednotlivých poplatníkĤ. VýbČr poplatkĤ by mČly stanovit kraje s ohledem na administrativní nároþnost procesu. ϱ͘Ϯ͘ WKW>dGKsE1KEp V souþasné dobČ existují tĜi zpĤsoby, jak zpoplatnit obþana za služby spojené s provozem odpadového hospodáĜství obce. NejpoužívanČjším typem je místní poplatek podle § 10 b zákona o místních poplatcích, který používá cca 80 % všech obcí v ýR. DĤvodem je jednoznaþné vymezení poplatku a jeho dobrá vymahatelnost. Nevýhodou je však velmi nízká maximální hranice poplatku, která nebyla od dob jeho zavedení v roce 2001 nijak valorizována s ohledem na nárĤst reálných nákladĤ obcí. Další nevýhodou je vazba na trvale bydlícího obyvatele, což je problém zejména v obcích v okolí velkých mČst. Druhý typ poplatku podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech sice vzhledem k tomu, že se odvíjí od poþtu obyvatel nemovitosti, umožĖuje zohlednit þásteþnČ skuteþné náklady obce na odpadové hospodáĜství, ale je obtížnČji vymahatelný a neumožĖuje zavedení institutu rĤzných úlev pro obþany (napĜ. senioĜi, obþané tĜídící odpad apod.). TĜetím možným typem zpoplatnČní je smlouva dle § 17 odst. 5 zákona o odpadech, která je ale v praxi pro administrativní nároþnost používána jen velmi okrajovČ. Motivaþní role obou typĤ poplatku k ovlivnČní chování obyvatel je pomČrnČ malá a to i vzhledem k celkové výši poplatku (necelé 2 Kþ dennČ). Se zavedením poplatku se nepotvrdily pĜedpoklady ekologických hnutí o nutném nárĤstu skládkování, stejnČ jako o snížení množství oddČlenČ sebraných využitelných odpadĤ v souvislosti s malou motivací obyvatel. Množství vytĜídČných a recyklovaných komunálních odpadĤ neustále roste. Došlo k výraznému omezení výskytu nelegálních skládek odpadĤ. Místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem Na základČ dosavadních zkušeností se navrhuje zavedení jednoho zpĤsobu zpoplatnČní obþanĤ a to formou místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem. - Poplatek bude stanoven podle zákona o místních poplatcích. - K vymČĜování a vymáhání poplatkĤ bude zmocnČna obec, jinak bude poplatek v procesním režimu daĖového Ĝádu (doplnit metodickým pokynem MF). ϭϬϮ - Poplatek se stanoví podílem skuteþných netto nákladĤ obce na provoz systému nakládání s komunálními odpady za pĜedcházející kalendáĜní rok a poþtem obyvatel, v nemovitostech na území obce, nahlášených pro pĜíslušný rok jejich majiteli, a to bez ohledu na trvalé bydlištČ obyvatel nebo typ nemovitosti (napĜ. rekreaþní objekty s celoroþním pobytem jejich uživatelĤ v obci). - Poplatek se bude vyhlašovat vždy pro kalendáĜní rok (pro nadcházejících 12 mČsícĤ) obecnČ závaznou vyhláškou na podkladČ údajĤ vlastníkĤ nemovitostí o poþtu uživatelĤ v jejich nemovitostech a vycházel by ze skuteþných nákladĤ obce na odpadové hospodáĜství za pĜedchozí rok. - Sazba poplatku bude stanovena v Kþ/obyvatel/rok. - Horní hranice poplatku je dána skuteþnými náklady obce na provoz systému nakládání s KO za pĜedcházející kalendáĜní rok, pĜiþemž zákon stanoví zapoþitatelné nákladové položky a zpĤsob výpoþtu poplatku. Do nákladových položek je nutné zapoþítat veškeré náklady na odpadové hospodáĜství, které souvisí se sbČrem a dalším nakládáním s komunálními, pĜípadnČ dalšími odpady, pro které obec zajišĢuje nakládání a souvisí s jejím provozem. Výpoþet poplatku - Celkové brutto náklady se stanoví souþtem stanovených nákladových položek za pĜedchozí kalendáĜní rok a to nejpozdČji do 25. ledna následujícího kalendáĜního roku. - Vlastníci nemovitostí na území obce mají povinnost nahlásit nejpozdČji do 31. prosince pĜedcházejícího kalendáĜního roku na obci poþet obyvatel nemovitosti, kteĜí nemovitost užívali a/nebo se pĜedpokládá, že ji budou užívat v následujícím kalendáĜním roce. Pokud by je vlastníci nemovitostí nenahlásili, má daĖový Ĝád mechanismus, aby obec stanovila dle pomĤcek poplatek sama. Naopak, vlastník nemovitosti by v pĜípadČ uvedení zámČrnČ vyššího poþtu uživatelĤ byl postižen podle daĖového Ĝádu za neuvedení pravdivých informací. - Obec stanoví souþtem veškeré pĜíjmy do systému nakládání s KO za pĜedchozí kalendáĜní rok (prodej vytĜídČných odpadĤ, druhotných surovin, odmČny za zpČtný odbČr a využití obalových odpadĤ, odmČny za zpČtný odbČr výrobkĤ, pĜíjem od živnostníkĤ zapojených do systému obce apod.) bez pĜíjmĤ od plátcĤ místního poplatku. - Obec stanoví netto náklady odeþtem celkových pĜíjmĤ od celkových nákladĤ. Tyto náklady pak vydČlí poþtem nahlášených uživatelĤ nemovitostí. Tím, že základem pro výpoþet poplatku budou þisté náklady obce na OH, snížené o pĜíspČvky a pĜíjmy za ϭϬϯ vytĜídČný komunální odpad, by obþané a živnostníci mČli být motivováni k tĜídČní odpadĤ. - Obec vyhlásí poplatek za provoz systému nakládání s KO obecnČ závaznou vyhláškou nejpozdČji do konce února pĜíslušného kalendáĜního roku, ve vyhlášce stanoví období k úhradČ poplatku. Zvýšení horní hranice stávajícího místního poplatku - PĜed úþinností nové typu poplatku je nutné zvýšit druhou þást sazby místního poplatku vypoþtenou na základČ skuteþných nákladĤ obce z pĜedchozího roku. Souþasná sazba je 250 Kþ, což je naprosto nepostaþující. CelkovČ lze obþana zpoplatnit pouze 500 Kþ/rok, pĜiþemž skuteþné náklady obcí se pohybují v prĤmČru kolem 900 Kþ/obyvatel/rok. - Navrhuje se zvýšit tuto sazbu tak, aby celková možná výše poplatku dosahovala maximální hranice 1200 Kþ/obyvatel/rok a to již od roku 2012. - Navrhuje se s pĜijetím nového zákona o odpadech tento poplatek zrušit a nahradit poplatkem novým (viz výše). ϱ͘ϯ͘ WKW>dGKsE1 >a1, ^h:<dp h1s:11, ^z^dD E<>E1 ^KWzsK/ʹ/sEK^dE1/͕,d\/ Vzhledem k tomu, že se pĜedpokládá rozšíĜení obecních systémĤ nakládání s odpady o odpad vybraných pĤvodcĤ, kteĜí produkují odpad podobný komunálním odpadĤm, je nutné stanovit zpĤsob jejich zpoplatnČní za užívání systému. Základní pravidla jsou popsána v kap. 3.6. RovnČž je nutné upravit zpĤsob zpoplatnČní uživatelĤ rekreaþních objektĤ a chat na území obce. Obce jsou nuceny zajišĢovat systém sbČru a dalšího nakládání i v chatových oblastech nebo u jednotlivých rekreaþních objektĤ. Stávající zpĤsob a výše úhrady je nedostaþující a to i vzhledem k tomu, že Ĝada rekreaþních objektĤ je užívána celoroþnČ k bydlení. - Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí na základČ vyhlášky obce povinnČ zapojit do systému obce. - Poplatek se odvíjí od místního poplatku pro obyvatele a to vzhledem k pĜedpokládané produkci typu živností, které se budou zapojovat do systému obce. Od r. 2013 mĤže být stanoven až na 10-ti násobek místního poplatku. ϭϬϰ - Obec ale pĜitom musí stanovit podmínky pro sbČr jednotlivých druhĤ odpadĤ a využití veĜejné sbČrné sítČ þi jiná technická opatĜení pro vybrané typy živností, na nČž se vztahuje vyhláška. - Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní uživatelĤ rekreaþních objektĤ, který se odvíjí od místního poplatku pro obyvatele. - Obec mĤže stanovit poplatek ve výši trojnásobku místního poplatku za jednu nemovitost urþenou k rekreaþním úþelĤm, resp. pro majitele nemovitosti, kde není hlášena k trvalému pobytu žádná osoba. - Obec mĤže zpoplatnit živnostníky a chataĜe jen souþasnČ se zpoplatnČním obyvatel nemovitostí, nikdy samostatnČ. ϱ͘ϰ͘ s\:EWKWKZ Finanþní podpora z veĜejných zdrojĤ je ekonomickým nástrojem výraznČ stimulujícím realizace environmentálních opatĜení. Pro následující období, které je spojené s realizací rozsáhlých investic souvisejících zejména s naplnČním cílĤ smČrnic na využití odpadĤ a jejich odklon od skládkování, je tento nástroj stále významnČjší. ýR mĤže þerpat finanþní prostĜedky z fondĤ EU. Jedná se pĜedevším o Operaþní program životní prostĜedí, který podporuje zkvalitnČní nakládání s odpady pro období 2007-2013. V souþasné dobČ jsou již prostĜedky OPŽP na uvedené plánovací období témČĜ vyþerpány. V rámci navrhovaného rozvoje regionálních ISNO se pĜedpokládají nutné investice do celého systému nakládání s komunálními odpady. Orientaþní odhad základních investic je uveden v tabulce þ.10. Tabulka þ.10: Odhad investic potĜebných k rozvoji regionálních ISNO Typ investice Nákup sbČrných nádob na využitelný odpad Nákup sbČrných nádob na bioodpad poþet Náklady v mil. Kþ 40 500 810 120 000 300 SbČrné dvory 150 1 050 Svozová technika 300 150 PĜekládací stanice* 20 600 / 240 DotĜićovací linky* 12 1 680 / 672 8 29 600 / 11 840 Spalovny KO* ZaĜízení na využití DS* 1 000 / 400 Bioplynové stanice* 10 1 200 / 480 Kompostárny* 30 500 / 200 Celkem *celková investice/pĜedpokládaná podpora ve výši 40% 36 890 / 16 142 ϭϬϱ Do budoucna by veĜejná podpora rozhodnČ mČla smČĜovat zejména do zaĜízení, která jsou nedílnou souþástí regionálních ISNO a mají pro funkþnost ISNO klíþový význam. ϱ͘ϱ͘ >a1<KEKD/<E^dZK: S pĜípravou nového zákona o odpadech je vhodné zvážit i použití dalších ekonomických nástrojĤ, které mohou ovlivnit koneþné nakládání s odpady a to zejména s ohledem na žádoucí hierarchii nakládání s nimi. K diskuzi jsou: - UplatnČní emisních povolenek (úspora emisí skleníkových plynĤ pĜi recyklaci odpadĤ s možností jejich prodeje). - PĜíplatky k cenČ elektĜiny vyrobené z obnovitelných zdrojĤ. PĜíplatky jsou pĜedmČtem navrhovaného zákona o podporovaných zdrojích energie. ZaĜízením na energetické využití odpadĤ má být pĜiznána podpora za elektĜinu vyrobenou z obnovitelných zdrojĤ (biologicky rozložitelný podíl ve smČsném komunálním odpadu) a rovnČž tak za elektĜinu vyrobenou z druhotného zdroje (zbývající þást odpadĤ). Návrh zákona poþítá s tím, že z celkového množství elektĜiny vyrobené v energetického využití odpadĤ bude podporována pouze þást celkového množství elektĜiny odpovídající dodávce užiteþného tepla po odeþtení vlastní spotĜeby zdroje. Podpora se dle pĜipravovaného zákona tedy nevztahuje na zaĜízení na energetické využití odpadĤ pouze s výrobou elektĜiny (elektrárny). Princip podpory zakotvený v návrhu zákona respektuje maximální efektivitu využití energie vázané v odpadech. Pokud budou navrhované pĜíplatky schváleny, pak je nutné je promítnout do celkového hodnocení ekonomické nároþnosti energetického využití odpadĤ ve vztahu k výši poplatku za skládkování. Dalším nástrojem mĤže být zvýšení spotĜeby výrobkĤ z recyklátu (který by ovšem musel splĖovat potĜebné technické parametry) ve veĜejných zakázkách. ϭϬϲ ϲ͘ ^,ZEhd1 Návrhová þást Strategie rozvoje nakládání s odpady mČst a obcí ýR (dále jen „Strategie“) obsahuje návrhy opatĜení a nástrojĤ pro vytvoĜení dlouhodobČ udržitelného odpadového hospodáĜství na úrovni regionĤ a jednotlivých mČst a obcí ýR. Hlavním cílem Strategie je omezit množství skládkovaných odpadĤ a výraznČ zvýšit jejich efektivní využití. Návrhová þást se zamČĜuje na Ĝešení nejvýznamnČjších þástí odpadového hospodáĜství obcí. Jejím základním principem je Ĝešení nakládání s odpady v rámci regionálního integrovaného systému. Návrhová þást vychází ze závČrĤ Analytické þásti Strategie. Analytická þást byla aktualizována a doplnČna údaji za období 2007-2009 (v nČkterých pĜípadech také 2010). Je v ní popsán stav nakládání s nejvýznamnČjšími druhy odpadĤ, se kterými mČsta a obce hospodaĜí. Souþástí analýzy jsou ekonomické ukazatele odpadového hospodáĜství obcí. Analýza rovnČž obsahuje informace o postojích a názorech obyvatel k odpadovému hospodáĜství. Dále je uveden také pĜehled stávajících nástrojĤ používaných k Ĝízení odpadového hospodáĜství. V hodnocení nakládání s odpady a návrzích na další Ĝešení odpadového hospodáĜství byly používány následující datové zdroje: - ISOH - Informaþní systém odpadového hospodáĜství (vychází se zákonné evidence odpadĤ, je spravován CENIA) Roþní zprávy o zpČtném odbČru vybraných výrobkĤ Statistika autorizované obalové spoleþnosti EKO-KOM, a.s. Odborné prĤzkumy a rozbory odpadĤ (nČkteré i souþást státních projektĤ VaV) Údaje krajĤ o provozu zaĜízení Data ýSÚ Cílem bylo použít co nejvíce veĜejnČ dostupných informací ze zdrojĤ, které lze využívat i v budoucnu. ISOH je nutné výraznČ upravit, aby byl funkþní a poskytoval jednoznaþné výstupy k hodnocení stavu odpadového hospodáĜství. Údaje ýSÚ nejsou použitelné pro plánování a Ĝízení odpadového hospodáĜství na regionální a lokální úrovni. Východiska a principy návrhové þásti • Veškeré návrhy Ĝešení a opatĜení se týkají pouze odpadĤ pocházejících z produkce obcí a to vþetnČ odpadĤ pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému nakládání s odpady v obci. Strategie se nezabývá Ĝešením odpadĤ ostatních pĤvodcĤ. • Jako jediné závazné cíle jsou uvažovány cíle vycházející ze smČrnic EU, které jsou nebo budou implementovány do právních norem ýR. ϭϬϳ • Navrhovaná Ĝešení zohledĖují hierarchii nakládání s odpady, upĜednostĖují tedy vhodné formy využívání odpadĤ pĜed jejich koneþným odstranČním. • Navrhovaná Ĝešení zohledĖují souþasný stav nakládání s odpady a to vþetnČ technické vybavenosti a ekonomické únosnosti pĜi splnČní požadavkĤ na ochranu životního prostĜedí. • Veškeré toky odpadĤ, nakládání s nimi a þinnosti související s organizací odpadového hospodáĜství jsou Ĝešeny jako souþást integrovaného systému nakládání s odpady. Jednotlivá Ĝešení jsou navržena vždy s ohledem na jejich zaþlenČní do integrovaných systémĤ nakládání s odpady a to na úrovni ýR a regionĤ. Velká þást navržených opatĜení vychází z RozšíĜených tezích rozvoje OH ýR, které byly pĜijaty v srpnu 2010 vládou ýR jako výchozí dokument pro revizi stávajících právních norem v oblasti odpadového hospodáĜství. K základním principĤm, které byly uplatnČny pĜi návrzích Ĝešení, patĜí: • podpora rozvoje oddČleného sbČru a následné recyklace a dalšího využití materiálovČ využitelných složek komunálních odpadĤ, • zajištČní nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na úrovni obcí a to od sbČru až po koneþné využití odpadĤ a produktĤ z nich, • zajištČní energetického využití smČsných komunálních odpadĤ vþetnČ jejich biologicky rozložitelné složky jako nejvhodnČjší alternativy, která omezuje ukládání smČsných komunálních odpadĤ na skládky, • podpora vytváĜení regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady z obcí, které zajistí stabilní a dlouhodobČ udržitelné hospodaĜení s odpady. V následujícím textu jsou uvedeny nČkteré závČry a návrhy Ĝešení pro nejvýznamnČjší þásti odpadového hospodáĜství obcí a mČst ýR. ϲ͘ϭ͘ Z'/KE>E1/Ed'ZKsE|^z^dDE<>E1^KWz;/^EKͿ Základem pro Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí a mČst je spoleþné Ĝešení odpadového hospodáĜství v tzv. integrovaných systémech nakládání s odpady. Integrovaným systémem se rozumí systém, umožĖující optimální nastavení jednotlivých procesĤ a prvkĤ pro trvale udržitelné Ĝešení odpadového hospodáĜství v urþitém prostoru a þasovém horizontu. Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem je jednoduchou strategií, která koordinuje prevenci, sbČr, využití a odstranČní komunálních odpadĤ v celém ϭϬϴ odpadovém toku, smČĜující k efektivnímu provozování odpadového hospodáĜství obcí, pĜi respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavkĤ. Integrovaný systém lze popsat z mnoha hledisek. Z technického hlediska se jedná pĜedevším o: - procesy nakládání s odpady (sbČr, svoz, úprava, rĤzné zpĤsoby využití, odstranČní), - komodity odpadĤ, které jsou v rámci systému Ĝešeny a to vþetnČ tČch, které jsou v režimu zpČtného odbČru, - vhodné technologie pro procesy a komodity s ohledem na jejich environmentální, ekonomické a sociální dopady. ISNO se úþastní zejména obce a mČsta jako pĤvodci a majitelé odpadĤ. Spolu s kraji jsou pak hlavními organizátory celého systému. DĤležitým úþastníkem jsou také obþané, kteĜí v roli spotĜebitele rozhodují o množství produkovaných odpadĤ a rovnČž o zpĤsobu nakládání s nimi. Integrovaného systému se úþastní také prĤmysl, který je pĤvodcem odpadĤ, ale rovnČž tak realizátor odpadových služeb þi jako zajišĢovatel zpČtného odbČru. Typy procesĤ a zaĜízení Význam jednotlivých procesĤ nakládání s odpady a typĤ zaĜízení v regionálním ISNO je velmi rozdílný. Jako klíþové procesy, které musí ISNO Ĝídit, a k tomu odpovídající zaĜízení zajišĢující funkþnost systémového Ĝešení, lze oznaþit: • systém sbČru využitelných, objemných, nebezpeþných, smČsných a dalších odpadĤ, vþetnČ zpČtného odbČru výrobkĤ, • systém svozu, pĜepravy vþetnČ pĜekládacích stanic, • zaĜízení pro dotĜídČní a úpravu odpadĤ (zejména využitelných), • zaĜízení pro energetické využití smČsných a biologicky rozložitelných odpadĤ – vazba na energetickou koncepci regionu (regionální využití obnovitelných zdrojĤ energie), • zaĜízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadĤ z obcí (kompostárna, bioplynová stanice), • zaĜízení pro koneþné odstranČní odpadĤ – vazba na regionální využití skládkového plynu jako obnovitelného zdroje energie. Pro zajištČní funkþnosti ISNO je nutná vazba na další typy zaĜízení. Vzhledem k efektivní ekonomice provozu tČchto zaĜízení nebo s ohledem na produkci vybraných odpadĤ v kraji se jedná o zaĜízení nadregionálního nebo dokonce mezinárodního významu. Není tedy nezbytnČ ϭϬϵ nutné, aby takové zaĜízení bylo provozováno na území všech krajĤ. Mezi taková zaĜízení patĜí: • ZaĜízení pro koneþné využití druhotných surovin • Demontážní linky na vybrané výrobky vþetnČ autovrakĤ • ZaĜízení pro využití nebo odstranČní nebezpeþných odpadĤ V ISNO mohou být provozována doplĖková zaĜízení. NČkterá z nich mohou být v pĜípadČ krizového vývoje velmi nestabilním prvkem odpadového hospodáĜství v regionu. Jedná se napĜ. o výkupny odpadĤ, což jsou privátní zaĜízení založená na výkupu zejména kovových odpadĤ a nČkterých odpadĤ papíru. V pĜípadČ poklesu poptávky na trhu druhotných surovin je þinnost tČchto firem omezena na minimum. Obdobným zaĜízením mĤže být mechanickobiologická úprava odpadĤ a využití energetické frakce odpadĤ z této úpravy v cementárnách. Cementárna je prvkem stavebního prĤmyslu. V pĜípadČ jeho útlumu omezí spalování odpadĤ. Základní nástroje a opatĜení k podpoĜe ISNO • Do POH ýR je nutné zabudovat definici a popis regionálního ISNO jako nástroje pro Ĝízení odpadového hospodáĜství na úrovni regionĤ v podobČ sdružení obcí a krajĤ. • POH kraje následnČ musí obsahovat návrh ISNO vþetnČ vymezení klíþových zaĜízení jako nástroje pro zajištČní dostateþného rozsahu sbČru, úpravy, využití a odstraĖování odpadĤ (zejména komunálních) vznikajících na území kraje, s dĤrazem na hierarchii nakládání s odpady a cíle POH ýR. • Spolupráci obcí, mČst a kraje na spoleþném Ĝešení odpadového hospodáĜství je nutné potvrdit smluvnČ formou úþasti na nČkteré z forem obchodních spoleþností nebo písemnou dohodou o spolupráci se spoleþnými závazky. • na regionální ISNO by mČla být vázána veĜejná finanþní podpora výstavby klíþových zaĜízení. • Na rozvoj regionálního ISNO (podpora využití odpadĤ) bude smČĜován výnos z poplatku za skládkování. • RozšíĜení pravomoci krajĤ neudČlit souhlas s provozem zaĜízení, které je v rozporu s krajským POH a ISNO. Možnost omezení vydání nebo prodloužení souhlasu k provozu zaĜízení. • Souþástí krajského POH bude dlouhodobá komunikaþní strategie zamČĜená na aktivní zapojení obyvatel do tĜídČní a recyklace odpadĤ a dalších zpĤsobĤ nakládání s odpady v rámci regionálního ISNO. ϭϭϬ ϲ͘Ϯ͘ szDE1<KDhE>E1,KKWh:,KWZKh< Pro další rozvoj odpadového hospodáĜství a jasné stanovení odpovČdnosti za plnČní nČkterých cílĤ rámcové smČrnice o odpadech je nutné vymezit pĜesnČ pojem komunální odpad. Je nutné odlišit produkci komunálních odpadĤ z obcí a subjektĤ zapojených do systému obce a produkci ostatních odpadĤ podobných komunálním odpadĤm, od pĤvodcĤ nezapojených do systému obce. Obce jsou odpovČdné pouze za komunální odpad, který produkují. Skladba a vlastnosti komunálních odpadĤ z obcí jsou dlouhodobČ sledovány. Souþasná produkce komunálního odpadĤ z obcí, vþetnČ oddČlenČ sbíraného odpadu evidovaného jako obalový odpad, byla stanovena za rok 2009 na 3,31 mil. tun (316 kg/obyvatel/rok). Skladba a vlastnosti odpadĤ podobných komunálním od ostatních pĤvodcĤ nejsou známy. Navrhuje se: - Úprava a upĜesnČní pojmĤ v zákonČ o odpadech nebo dalších právních normách (komunální odpad, odpad podobný komunálnímu, materiálovČ využitelný a recyklovatelný komunální odpad). Prognóza produkce a nakládání s komunálními odpady V rámci Strategie byla stanovena prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí a to na období do roku 2020 (s ohledem na postupný cíl smČrnice o skládkování a cíl pro recyklaci komunálních odpadĤ). NejvČtší nárĤst se pĜedpokládá ve skupinČ bioodpadĤ z údržby zelenČ v obcích (bioodpady zpracovatelné bČžnými metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu) v dĤsledku toho, že se bude rozvíjet oddČlený sbČr tČchto odpadĤ v obcích. Prognóza je uvedena v tabulce þ.11. Tabulka þ.11: Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí 2008 odpady z obcí celkem 2009 2010 2013 2015 2020 3 147 024 3 309 018 3 365 227 3 747 696 4 093 168 4 870 642 407 000 397 191 413 175 467 620 509 954 648 853 2 209 299 2 327 397 2 348 106 2 422 530 2 498 852 2 802 333 - objemný 316 785 353 781 378 123 449 768 461 311 409 892 - bioodpad 98 873 120 123 136 544 317 749 532 522 917 786 115 067 110 527 89 279 90 029 90 529 91 779 z toho - využitelné - smČsný KO - ostatní ϭϭϭ ϲ͘ϯ͘ >a1WK:DzsKWKsD,K^WK\^ds1 Vedlejší produkt Navrhuje se, aby byla stanovena jednoduchá kritéria, za kterých lze režim vedlejšího produktu použít. Kritéria by nemČla omezovat bČžné zpĤsoby užití odpadních látek vznikajících pĜi výrobČ, ale souþasnČ by bránila zneužití režimu vedlejšího produktu pro látky ohrožující životní prostĜedí a lidské zdraví. Stanovení kritérií pro všechny látky je nereálné. Navrhuje se zavedení povinného popisu konkrétního vedlejšího produktu (bez ohlašovací povinnosti), který bude podnik povinen pĜedložit pĜi kontrole ýIŽP. Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem, je þásteþnČ nahraditelný užívaným pojmem druhotná surovina, která vzniká úpravou odpadu podle kvalitativních požadavkĤ koncových uživatelĤ. VČtšinou vstupuje do výrob jako náhrada primárních surovin. Navrhujeme možnost sledovat produkci druhotných surovin na úrovni zaĜízení na úpravu odpadĤ. Je ale potĜeba zvážit, zda jsou údaje o produkci druhotných surovin z odpadĤ v praxi využitelné, protože suroviny jsou bČžnČ obchodovatelné na volném mezinárodním trhu. Hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady V novele þ.154/2010 Sb. zákona o odpadech byla podle evropské smČrnice o odpadech definována hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady. Od hierarchie je možné se podle stávající právní úpravy odchýlit pouze na základČ posuzování životního cyklu celkových dopadĤ nakládání s odpady. Metoda LCA (dle norem ISO 14 040 a 14 042) však není univerzálním nástrojem k rozhodování. Navrhuje se stávající právní úpravu doplnit: - Odchýlení od hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady je také možné, pokud se prokáže, že pro dodržení hierarchie nejsou splnČny podmínky technické proveditelnosti, hospodáĜské životaschopnosti nebo ochrany životního prostĜedí. ϲ͘ϰ͘ DdZ/>Ks szh/d>EZz<>Ksd>E^>K<z<K Základní materiálovČ využitelné odpady (papír, plast, sklo, kovy, nápojový karton, pĜíp. textil, dĜevo apod.) tvoĜí témČĜ 33 % produkovaných komunálních odpadĤ z obcí. Možnost recyklace je ovlivnČna kvalitou odpadĤ – podíl recyklovaných složek je nižší, pohybuje se kolem 29 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí. ϭϭϮ Cíle ze smČrnice ES 98/2008 pro využití komunálních odpadĤ - Do roku 2015 stanovit tĜídČný sbČr minimálnČ pro odpady z papíru, plastĤ, skla a kovĤ. - Do roku 2020 zvýšit nejménČ na 50 % hmotnosti celkovou úroveĖ pĜípravy k opČtovnému použití a recyklace alespoĖ u materiálĤ jako papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností a pĜípadnČ odpady jiného pĤvodu, pokud jsou tyto toky odpadĤ podobné odpadĤm z domácností. Základní opatĜení a nástroje - VytváĜení regionálních ISNO za úþelem spoleþného Ĝešení OH a zejména investic do klíþových zaĜízení v ISNO a to vþetnČ zaĜízení na úpravu a pĜíp. koneþné využití recyklovatelných odpadĤ. VytváĜení sbČrné sítČ a klíþových dotĜićovacích linek bude podpoĜeno z veĜejných zdrojĤ (SFŽP, OPŽP, výnos ze skládkovacího poplatku apod.). - Pro obce do r. 2015 zavedení povinnosti oddČleného sbČru min. pro komodity papír, plast, sklo a kovy z komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním a to v rozsahu stanoveném v provádČcím pĜedpisu. - Jednoznaþné vymezení provozování výkupu odpadĤ od obþanĤ. Výkup odpadĤ na území obce lze provozovat jen se souhlasem pĜíslušné obce. Obec mĤže zaþlenit provozovnu výkupu odpadĤ do systému nakládání s KO v obci, pĜiþemž mĤže upravit podmínky výkupu pro provozovatele s ohledem na povinnost obce zajistit oddČlený sbČr kovových komunálních odpadĤ (pĜípadnČ dalších druhĤ odpadĤ). - Zachování zákazu skládkování oddČlenČ sebraných nebo upravených využitelných složek všech odpadĤ vþetnČ komunálních. Pro udržitelnost ISNO je ale potĜeba stanovit pravidla, jak s takovými odpady nakládat v pĜípadČ delšího propadu poptávky po jejich využití. - Poplatek za skládkování v dostateþné výši, kterým budou zatíženy všechny skládkované odpady vþetnČ výstupĤ z MBÚ, spaloven a dalších zaĜízení. - VhodnČ stanoveným poplatkem k úhradČ nákladĤ systému nakládání s odpady v obcích motivovat obþany k vyššímu tĜídČní využitelných odpadĤ. - Stanovit novelou zákona o obalech povinnost AOS/povinných osob podle zákona o obalech spolupracovat s obcemi za úþelem zajištČní zpČtného odbČru a využití obalových odpadĤ, které jsou nedílnou složkou komunálních odpadĤ. RovnČž tak zavedení povinnosti AOS vytvoĜit a udržovat rezervní fond k pĜeklenutí období s významným poklesem poptávky a ceny druhotných surovin a zajištČní stabilního systému sbČru a využití obalových komunálních odpadĤ v obcích. ϭϭϯ - Vypracovat návrh metodiky pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ v souladu s novým vymezením komunálních odpadĤ a zpĤsobĤ nakládání s nimi. ϲ͘ϱ͘ /K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz Pro potĜeby Strategie byly BRKO rozdČleny do þtyĜ skupin: 1) recyklovatelné BRKO (pĜedevším papír, pĜíp. textil, dĜevo apod.) – jsou sbírány v rámci oddČleného sbČru a pĜednostnČ recyklovány 2) Bioodpad zpracovatelný metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu (pĜedevším rostlinný bioodpad a odpad ze zelenČ) 3) SmČsný komunální odpad – obsahuje nejvČtší podíl BRKO. Je z 88 % skládkován. 4) Objemný odpad – druhá nejvČtší skupina skládkovaných odpadĤ obsahujících BRKO Cíl ze smČrnice 1999/31/ES pro omezení skládkování BRKO - Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky þinil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a v roce 2010 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Základní opatĜení a nástroje - Podpora domácího kompostování vhodnými osvČtovými programy - Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit vyhláškou systém oddČleného sbČru bioodpadĤ rostlinného pĤvodu od obþanĤ (pĜíp. od pĤvodcĤ zapojených do obecního systému). - Obec bude mít povinnost zajistit využití oddČlenČ sebraných odpadĤ z veĜejné zelenČ. - Zavedení zákonné povinnosti pro obce stanovit systém oddČleného sbČru objemného odpadu od obþanĤ (sbČrné dvory, sbČrná místa, mobilní sbČr apod.). V rámci systému je pak obec povinna zajistit dotĜídČní objemného odpadu na využitelné složky. - Zákaz skládkování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ nebo odpadĤ z údržby zelenČ. Je nutné rovnČž stanovit pravidla pro využití upravených nebo zpracovaných bioodpadĤ (produktĤ z nich) pro rekultivaci skládek a také pravidla pro provoz zaĜízení na zpracování bioodpadĤ, která jsou provozována v areálech skládek. ϭϭϰ - ZaĜízení na zpracování vhodných bioodpadĤ je vhodné budovat jako zaĜízení regionálního významu s ohledem na ekonomiku provozu a možnosti následného využití výstupních produktĤ. - Malá zaĜízení na zpracování bioodpadĤ vznikající a provozovaná v obcích je nutné evidovat a stanovit pravidla pro jejich provozování s ohledem na požadovanou kvalitu výstupních produktĤ a jejich následnou využitelnost. - Je nutné jasnČ definovat na úrovni státu zpĤsob podpory využití kompostĤ a pĜíp. digestátĤ a dalších produktĤ vyrobených z vhodných komunálních bioodpadĤ. - Souþástí všech regionálních ISNKO musí být zaĜízení na energetické využití zejména smČsných komunálních odpadĤ (lze Ĝešit i jako zaĜízení nadregionálního významu pro více krajĤ). - Zrevidovat metodiku pro výpoþet odklonu BRKO od skládkování v souladu s ovČĜením plnČní cílĤ pro ýR. Základním pĜedpokladem pro revizi je úprava produkce BRKO z roku 1995, stanovení produkce BRKO z novČ definovaného rozsahu komunálního odpadu a zpĤsoby jeho nakládání. - Je nutné jasnČ definovat zpĤsob a rozsah evidence odpadĤ z údržby veĜejné zelenČ a zelenČ ze zahrad a nakládání s nimi. - Státem urþené bonusy za využití odpadĤ (vþetnČ BRKO) jako obnovitelného zdroje paliv nebo garantované výkupní ceny tepla þi elektrické energie vyrobené z komunálních odpadĤ. - Potenciální zákaz skládkování odpadĤ nebo všech odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku. Zákaz lze uplatnit až pro období po vybudování všech potĜebných zaĜízení na energetické využití odpadĤ v rámci regionálních ISNO. ϲ͘ϲ͘ /sEK^dE^<KWz Živnostenský odpad lze definovat jako odpad podobný svými vlastnostmi odpadĤm komunálním. Jedná se o odpad z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob oprávnČných k podnikání. Cíle jsou následující: - Legalizace stávajícího stavu využívání obecních systémĤ nakládání s KO živnostníky - Získání finanþních prostĜedkĤ na úhradu nákladĤ obce spojených s organizací OH - Omezení administrativní zátČže menších pĤvodcĤ (omezení evidence odpadĤ, smluv apod.) ϭϭϱ - Zjednodušení administrativy spojené se zapojením pĤvodce do systému obce - Zlepšení poĜádku v obcích (omezení nelegálních živnostenských skládek v okolí veĜejných sbČrných míst) Nástroje a opatĜení - Zákonná povinnost pro obce stanovit systém nakládání s komunálními a jim podobnými odpady pro obþany a podnikající fyzické nebo právnické osoby, zapojené do obecního systému nakládání s odpady. - Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní podnikajících fyzických nebo právnických osob, zapojených do obecního systému nakládání s odpady. - PĤvodce odpadĤ jako podnikající fyzická nebo právnická osoba (vyjma obcí), který produkuje na území obce odpad podobný komunálnímu odpadu, je povinen se zapojit do obecního systému nakládání s odpady podle podmínek stanovených obcí. - PĤvodce, zapojený do obecního systému nakládání s odpady, nevede prĤbČžnou evidenci a nemá ohlašovací povinnost k tČm druhĤm odpadĤ, se kterými je nakládáno v rámci obecního systému. - Stanovení druhĤ odpadĤ, které lze zapojit do obecního systému • PovinnČ bude systém stanoven pro odpady papíru, plastĤ, skla a kovĤ z podskupiny 20 01 dle katalogu odpadĤ, pĜípadnČ podskupiny 15 01. • SmČsný komunální odpad mĤže obec zapojit dle zvážení. - ZajištČní dostateþné vybavenosti obce pro sbČr urþených odpadĤ od pĤvodcĤ - Stanovení typĤ živností, které lze zapojit do systému obce • PĤvodce (živnostník) pĜedkládá pĜi zapojení do obecního systému výpis z evidence odpadĤ, ze kterého je patrná produkce všech jeho odpadĤ z pĜedcházejícího kalendáĜního roku, vztahující se na provozovnu, která je umístČna na území obce. • Pokud pĤvodce (živnostník) evidenci nepĜedloží, bude jeho produkce vypoþtena na základČ stanovené metodiky. • Od úþinnosti nového zákona o odpadech se pĜedpokládá povinné zapojení drobných živnostníkĤ (OSVý pracující nejþastČji doma), malých obchodĤ, restaurací a nČkterých typĤ služeb (ubytování apod.). • Výþet typĤ živností se bude rozšiĜovat na základČ odborných zjištČní. - PĜihlášení pĤvodce do obecního systému nakládání s odpady • V ohlašovacím období se všichni pĤvodci živností, pro které je zapojení povinné podle vyhlášky obce, pĜihlásí na obecním úĜadČ v obci, kde je umístČna provozovna nebo ϭϭϲ kde pĤvodce podniká. PĤvodce specifikuje, zda aktivnČ podniká nebo má pozastavenou živnost. • Veškeré zmČny ve stavu podnikání hlásí pĤvodce obci, jinak ta má právo vymáhat poplatek za úþast v systému nakládání s odpady platebním výmČrem. • PrávnČ bude stanovena povinnost pro živnostenské úĜady vždy 1x roþnČ na poþátku roku pĜedat obcím evidenci podnikajících fyzických a právnických osob s uvedením typu živnosti na území obce. - ZpoplatnČní pĤvodcĤ, zapojených do obecního systému nakládání s odpady • Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí povinnČ zapojit do systému obce. • Poplatek se odvíjí od výše místního poplatku pro obyvatele obce. • Od úþinnosti nového zákona o odpadech mĤže být stanoven poplatek pro zapojené pĤvodce stanoven až na 10-ti násobek místního poplatku. ϲ͘ϳ͘ W dE|K Z Institut zpČtného odbČru se v ýR osvČdþil jako vhodný ekonomický, organizaþní a informaþní nástroj pro uplatnČní odpovČdnosti výrobcĤ za výrobky, které uvádí na trh. V praxi se potvrdilo, že kolektivní systémy jsou pro obce jednoznaþnČ výhodnČjšími partnery než individuální výrobci. V pĜípadČ snižování nákladĤ v dĤsledku konkurence mezi kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany kolektivních systémĤ. ZpČtné odbČry by mČly být ve své podstatČ neziskovou þinností. Cíle dalšího rozvoje zpČtných odbČrĤ vybraných výrobkĤ - odstranit legislativní nedostatky, které vytváĜí bariéry pro další úspČšný rozvoj zpČtných odbČrĤ, - vytvoĜit obecná pravidla platná pro všechny komodity podléhající zpČtnému odbČru, - definovat jednoznaþnČ práva a povinnosti všech subjektĤ úþastnČných na systémech zpČtných odbČrĤ, - zlepšit podmínky pro spolupráci kolektivních systémĤ a obcí. - Zvážit plánované pĜevedení zpČtného odbČru výrobkĤ do režimu nakládání s odpady s ohledem na zachování jednoduchého provozu míst zpČtného odbČru. ϭϭϳ Nástroje a opatĜení - Navrženo Ĝešení samostatnou právní úpravou (zákon o výrobcích s ukonþenou životností) - Zachovat povinnost zpČtného odbČru pro elektrická a elektronická zaĜízení, baterie, akumulátory a pneumatiky (povinnost pro minerální oleje zrušit) - RozšíĜení povinnosti zpČtného odbČru na motorová vozidla s ukonþenou životností - Zavedení povinné registrace všech výrobcĤ - Toto opatĜení by mČlo znaþnČ snížit riziko tzv. free-riderĤ a zjednodušit kontrolu výrobcĤ. Za tímto úþelem by mČl být vytvoĜen a zveĜejnČn Seznam výrobcĤ všech komodit s povinností zpČtného odbČru - JednoznaþnČ definovat podmínky pro zakládání a následný provoz kolektivních systémĤ - Zajistit dohled státu nad kolektivními systémy • plnČní pouze prostĜednictvím kolektivního systému, kterému je pro danou komoditu þi její þást vydáno oprávnČní ze strany MŽP. • Zakladatelé kolektivních systémĤ budou pouze výrobci pĜíslušných vybraných výrobkĤ • Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální dostupnost míst zpČtného odbČru • Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální úþinnosti zpČtného odbČru a materiálového využití • PovinnČ vytváĜet úþetní i hotovostní rezervy na budoucí likvidaci výrobkĤ uvedených na trh v ýR Cílem tohoto opatĜení je zajistit, aby na trhu neexistovaly výrobky, s nimiž není spojena povinnost zpČtného odbČru konkrétního výrobce, pĜípadnČ kolektivního systému, a u nichž splnČní povinnosti zpČtného odbČru nebude nikdo financovat. - Vzájemná vazba obcí a výrobcĤ ve vztahu ke zpČtnému odbČru je nedostateþnČ Ĝešena. Proto se navrhuje založit obcím právo zapojit se do systémĤ zpČtného odbČru a povinnost KS provádČt v obcích zpČtný odbČr pouze se souhlasem obce. Obce by mČly mít právo požádat výrobce þi kolektivní systém o uzavĜení smlouvy na zĜízení místa zpČtného odbČru v rámci systému nakládání s komunálními odpady. Tato smlouva bude uzavĜena za pro obce jednotných, ale nediskriminaþních podmínek. ϭϭϴ ϲ͘ϴ͘ WZKsKKsE1\1E1 V rámci regionálních integrovaných systémĤ se pĜedpokládá existence a provoz rĤzných typĤ zaĜízení, pomocí nichž se realizuje nakládání s odpady. Všechna tato zaĜízení a systémy na nČ navazující by mČly fungovat dostateþnČ efektivnČ, aby byl zajištČn kontinuální tok odpadĤ od místa jejich vzniku po koneþné využití nebo odstranČní, a to za pĜijatelných technickoekonomických podmínek pro všechny úþastníky ISNO vþetnČ obþanĤ. V následujícím textu jsou uvedena nČkterá opatĜení, která je nutné realizovat pro efektivní provoz odpadového hospodáĜství. - Stanovit jednoduchá pravidla pro sbČr ve školách, lékárnách apod. s ohledem na provozní podmínky jednotlivých systémĤ • Stanovení podmínek a omezení pro jednotlivé typy sbČru (napĜ. ve školách sbČr elektrozaĜízení omezit hmotností do 3 kg/zaĜízení nebo rozmČrem þi objemem) - Umožnit obcím omezit nebo stanovit podmínky pro sbČr odpadĤ od obþanĤ na území obce rĤznými organizacemi, které nemají s obcí smlouvu jako oprávnČná osoba na zajištČní provozu systému nakládání s odpady. - Stanovit pravidla pro výkup odpadĤ s tím, že výkup odpadĤ, resp. odložení odpadĤ za úplatu od fyzických osob bude možný pouze se souhlasem obce, na jejímž území se provozovna nachází, a za podmínek stanovených obcí. Cílem opatĜení je: • omezení kriminality spojené s tímto druhem sbČru • omezení pĜímého výkupu od obþanĤ bez souhlasu obce • omezení výkupu použitých výrobkĤ v režimu zpČtného odbČru, vþetnČ autovrakĤ a jejich þástí - Zachování mobilního sbČru nebezpeþných složek KO V rámci Návrhové þásti jsou Ĝešena také zaĜízení na úpravu odpadĤ, pĜípadné zpracování druhotných surovin vyrobených z odpadĤ, dále zaĜízení na energetické využití pĜedevším smČsných komunálních odpadĤ, zaĜízení na zpracování biologicky rozložitelných odpadĤ a skládky. ϲ͘ϵ͘ K^ddE1E^dZK:KWd\E1 V Návrhové þásti Strategie je popsán souhrn nástrojĤ a opatĜení, která podporují þinnost regionálních ISNO. VČtšina navrhovaných opatĜení by se mČla stát souþástí nového zákona o odpadech a dalších souvisejících právních norem. V této souvislosti bude tĜeba upravit zejména pravomoci obcí, mČst, krajĤ a použití ekonomických nástrojĤ. ϭϭϵ Spoleþné Ĝešení odpadového hospodáĜství Nástroje a opatĜení byly popsány již v þásti 6.1. Evidence odpadĤ ZmČna stávajícího zpĤsobu evidence odpadĤ a rozsahu ohlašovací povinnosti - Ohlašovací povinnost v rozsahu stanoveném zákonem mají primární pĤvodci odpadĤ - Ohlašovací povinnost mají rovnČž provozovatelé zaĜízení na odstraĖování odpadĤ (napĜ. skládky, spalovny apod.), úpravu a pĜepracování odpadĤ (pĜechod odpadĤ na druhotné suroviny , výstupní produkty napĜ. kompost, digestát, MBÚ apod.) a koneþné využití odpadĤ (zaĜízení na energetické využití odpadĤ apod.) - RozšíĜení zodpovČdnosti pĤvodcĤ za nakládání s odpady - Obce jako pĤvodci odpadĤ jsou povinny uvádČt oprávnČné osoby, kterým svĤj odpad pĜedaly, a rovnČž zaĜízení (resp. konkrétní provozovnu), kde došlo k úpravČ a pĜepracování odpadĤ na obchodovatelný nebo využitelný produkt nebo využití odpadĤ nebo koneþnému odstranČní. - Tato povinnost bude v modifikované formČ stanovena i pro pĤvodce vyjma obcí (uvedení zpĤsobu dalšího nakládání s odpady). Statistika v odpadovém hospodáĜství - Používání jediného datového zdroje pro základní údaje o vývoji odpadového hospodáĜství. - Navrhuje se zrušení duplicitního sbČru dat z oblasti hospodaĜení s odpady ýeským statistickým úĜadem. - Stanovení metodiky pro vyhodnocení produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady v ýR. - Stanovení indikátorĤ a metodiky jejich výpoþtu pro komplexní hodnocení POH ýR a krajĤ. - Stanovení metodiky pro sledování zaĜízení pro nakládání s odpady pĜíp. vybranými výrobky zpČtného odbČru v ýR. Plánování v odpadovém hospodáĜství - POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci komunálních odpadĤ, resp. vybraných druhĤ komunálních odpadĤ. ϭϮϬ - POH ýR bude rovnČž obsahovat cíl pro zavedení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, sklo, kovĤ do roku 2015. - POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci stavebních odpadĤ podle evropské smČrnice. - Cíl pro odklon biologicky rozložitelných odpadĤ od skládkování bude i nadále souþástí POH. - Na POH ýR budou navazovat POH všech krajĤ. - POH pĤvodcĤ jsou zrušeny. POH obcí doporuþujeme zpracovávat u sídel s více než 50 tis. obyvateli nebo jako spoleþné POH svazkĤ obcí (vþetnČ sdružení obcí v regionálním ISNO). Dalšími nástroji jsou nástroje v oblasti prevence odpadĤ, kontroly, výkonu veĜejné správy, informování obþanĤ apod. ϲ͘ϭϬ͘ <KEKD/<E^dZK: Za rozhodující ekonomické nástroje uplatĖované v podmínkách ýR stimulující využívání komunálních odpadĤ lze považovat: - Poplatek za ukládání odpadĤ na skládky - Povinnou finanþní rezervu pro rekultivace a sanace skládek - RozšíĜenou (ekonomickou) odpovČdnost výrobce - Úhradu nákladĤ shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ obþany - Finanþní podporu z veĜejných zdrojĤ Poplatek za odstraĖování odpadĤ Poplatek za odstraĖování odpadĤ, þi lépe do budoucna poplatek za skládkování, je navržen jako dvousložkový. Skládá se z tzv. kompenzaþního poplatku a poplatku za skládkování. Základní principy jsou následující: - Poplatkem za odstraĖování odpadĤ (kompenzaþní poplatek + poplatek za skládkování) jsou zatíženy veškeré odpady kategorie Ostatní a Nebezpeþné a materiály vstupující do tČlesa skládky pĜi jejím provozu. ZpoplatnČní se tedy týká i jakkoliv upravených materiálĤ nebo výstupních produktĤ z úpravy nebo jiného zpracování odpadĤ. ϭϮϭ - Odpady a materiály používané k technologickému zabezpeþení skládek (dále TZS) nebudou zpoplatnČny do limitu 35 % hmotnostních z celkové hmotnosti všech odpadĤ a materiálĤ uložených na skládky. - Na poplatky nebude uplatĖována DPH. Kompenzaþní poplatek - Je zaveden s cílem kompenzovat negativní dopady a vlivy vyplývající z existence skládky a jejího provozu na okolní prostĜedí a obyvatele. - Výnos z kompenzaþního poplatku je urþen pro obce, na jejichž území je provozována skládka odpadĤ. - Kompenzaþní poplatek se vztahuje pouze na stávající zaĜízení, která vznikla a byla provozována pĜed úþinností nového zákona o odpadech. U novČ budovaných skládek se pĜedpokládá náhrada kompenzaþního poplatku povinnou dohodou investora skládky s obcí (bez dosažení dohody nelze skládku provozovat). - Do budoucna (do úþinnosti nového zákona o odpadech) se pĜedpokládá postupné snižování kompenzaþního poplatku a po pĜechodném období jeho úplná náhrada formou dohody majitele skládky s obcí. Poplatek za skládkování odpadĤ kategorie Ostatní - Výše poplatku by mČla narovnat náklady mezi skládkováním a vhodnČjšími zpĤsoby nakládání s odpady, zejména rĤznými formami využití odpadĤ (energetické využití, recyklace odpadĤ). - NárĤst sazby poplatku bude postupný a to od r. 2013 (s pĜedpokládanou úþinností nového zákona o odpadech) do roku 2015, kdy budou zprovoznČny další kapacity pro energetické využití odpadĤ. - Následný vývoj sazeb skládkovacího poplatku by mČl být pravidelnČ revidován a to na základČ ekonomických analýz, které vyhodnotí nákladové i pĜíjmové (napĜ. prodej energie a tepla, emisní povolenky apod.) položky procesu jednotlivých zpĤsobĤ nakládání s odpady. Sazby poplatku by pak mČly odrážet reálný vývoj odpadového hospodáĜství ýR. - PĜíjemcem výnosu ze skládkovacího poplatku budou kraje a SFŽP. Pro poþáteþní období od roku 2013 do roku 2020 se navrhuje dČlení výnosu 80 % : 20 % ve prospČch krajĤ. ϭϮϮ Použití výnosu z poplatku za skládkování odpadĤ ve vazbČ na rozvoj regionálních ISNO - Výnos poplatkĤ do jednotlivých krajĤ závisí na množství skládkovaných odpadĤ v daném kraji. - PĜíjmy krajĤ z poplatku za skládkování budou zákonem úþelovČ vázány a to na rozvoj regionálního ISNO a na podporu využití odpadĤ v kraji a v jednotlivých obcích, které jsou souþástí regionálního ISNO. ýást prostĜedkĤ bude urþena na investice v odpadovém hospodáĜství zamČĜené na využití odpadĤ. ýást prostĜedkĤ mĤže být použita na provoz ISNO pĜi využívání odpadĤ. Obce, þi svazky obcí v rámci ISNO se budou moci v rámci dotaþních titulĤ kraje pĜihlásit o podporu materiálového nebo energetického využití odpadĤ. PĜíjmy krajĤ z poplatku za skládkování nebudou urþeny do investic þi provozu skládek odpadĤ. Poplatek za skládkování za odpad kategorie Nebezpeþný - Výnos z poplatku za skládkování nebezpeþných odpadĤ, který nahrazuje stávající rizikovou složku poplatku za ukládání odpadĤ, bude pĜíjmem SFŽP v celém rozsahu. VýbČr poplatku - Souþasný zpĤsob výbČru poplatkĤ je osvČdþený a funkþní. Navrhujeme jej ve stávající formČ zachovat minimálnČ do roku 2015. - Poplatníkem je pĤvodce odpadĤ. Plátcem bude i nadále provozovatel zaĜízení (skládky), který pĜenese poplatek (resp. oba poplatky) spoleþnČ s cenou na pĤvodce odpadu. Na poplatky se nevztahuje DPH. Dle zákona odvede provozovatel skládky poplatek jedenkrát za þtvrt roku pĜíjemcĤm poplatkĤ dle nového zákona o odpadech. Poplatek se odvádí ve výši podle množství odpadĤ nebo materiálĤ uloženého na skládku v daném zúþtovacím období, bez ohledu na to, zda jej plátce od poplatníka obdržel. - Do budoucna (nejdĜíve však od roku 2016) lze tento systém výbČru poplatkĤ pĜehodnotit. Místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem Na základČ dosavadních zkušeností se navrhuje zavedení jednoho zpĤsobu zpoplatnČní obþanĤ a to formou místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem. - Poplatek bude stanoven podle zákona o místních poplatcích. - K vymČĜování a vymáhání poplatkĤ bude zmocnČna obec, jinak bude poplatek v procesním režimu daĖového Ĝádu (doplnit metodickým pokynem MF). ϭϮϯ - Poplatek se stanoví podílem skuteþných netto nákladĤ obce na provoz systému nakládání s komunálními odpady za pĜedcházející kalendáĜní rok a poþtem obyvatel, v nemovitostech na území obce, nahlášených pro pĜíslušný rok jejich majiteli, a to bez ohledu na trvalé bydlištČ obyvatel nebo typ nemovitosti (napĜ. rekreaþní objekty s celoroþním pobytem jejich uživatelĤ v obci). - Horní hranice poplatku je dána skuteþnými náklady obce na provoz systému nakládání s KO za pĜedcházející kalendáĜní rok, pĜiþemž zákon stanoví zapoþitatelné nákladové položky a zpĤsob výpoþtu poplatku. - Tím, že základem pro výpoþet poplatku budou þisté náklady obce na OH, snížené o pĜíspČvky a pĜíjmy za vytĜídČný komunální odpad, by obþané a živnostníci mČli být motivováni k tĜídČní odpadĤ. Poplatky pro další subjekty užívající systém nakládání s odpady v obci - Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí na základČ vyhlášky obce povinnČ zapojit do systému obce. - Poplatek se odvíjí od místního poplatku pro obyvatele a to vzhledem k pĜedpokládané produkci typu živností, které se budou zapojovat do systému obce. Od r. 2013 mĤže být stanoven až na 10-ti násobek místního poplatku. - Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní uživatelĤ rekreaþních objektĤ, který se odvíjí od místního poplatku pro obyvatele. - Obec mĤže stanovit poplatek ve výši trojnásobku místního poplatku za jednu nemovitost urþenou k rekreaþním úþelĤm, resp. pro majitele nemovitosti, kde není hlášena k trvalému pobytu žádná osoba. PĜedpokladem pro funkþní odpadové hospodáĜství na území obcí a mČst v rámci jednotlivých krajĤ a celé ýR je prosazení základních principĤ, opatĜení a nástrojĤ, uvedených ve Strategii, do právních norem upravující nakládání s odpady a do souvisejících právních pĜedpisĤ, které upravují pravomoci jednotlivých samospráv i veĜejné správy. Legislativní podmínky tak stanoví rámec pro realizaci regionálních ISNO smČĜujících k udržitelnému odpadovému hospodáĜství. ϭϮϰ Seznam tabulek Tabulka þ.1: Prognóza produkce jednotlivých skupin komunálních odpadĤ z obcí (t/rok) ................... 15 Tabulka þ.2: Prognóza produkce skupiny 20 podle Katalogu odpadĤ (t/rok) ........................................ 16 Tabulka þ.3: Míra recyklace komunálních odpadĤ ................................................................................ 46 Tabulka þ.4: Produkce BRKO z obcí (2009) ......................................................................................... 49 Tabulka þ.5: Produkce odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku ....................................... 54 Tabulka þ.6: Produkce BRKO v r. 2009 ................................................................................................ 55 Tabulka þ.7: Skládkování jednotlivých druhĤ BRKO v r.2009 ............................................................... 56 Tabulka þ.8: Bilance odklonu BRKO od skládkování ............................................................................ 56 Tabulka þ.9: Teoretická potĜeba zaĜízení pro zpracování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ ................. 61 Tabulka þ.10: Odhad investic potĜebných k rozvoji regionálních ISNO .............................................. 105 Tabulka þ.11:Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí .......................................................... 111 Seznam grafĤ Graf þ.1: Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí (v tis.t) ....................................................... 16 Graf þ.2: Produkce hlavních skupin komunálních odpadĤ v kg/obyvatel/rok (rok 2009) ...................... 29 Seznam obrázkĤ Obrázek þ.1: Schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady ............................... 19 Obrázek þ.2: Schéma materiálového toku v odpadovém hospodáĜství v obcích ýR (rok 2009) .......... 26 ϭϮϱ
Podobné dokumenty
Sborník 2004 - Eko-kom
Technickou vybavenost území Jihoþeského kraje pro nakládání s odpady pĜedstavují pĜedevším
skládky odpadĤ, dále kapacitnČ malá zaĜízení spaloven nebezpeþných odpadĤ vþetnČ nemocniþních,
kompostárny...
wkwh
^ƚĂŶĚĂƌĚŶşǀĞƌnjĞhW^ŵƵƐşďljƚƉƎŝƉŽũĞŶĂŶĂϯͲĨĄnjŽǀĠŶĂƉĄũĞŶşнƐƚƎĞĚŶşǀŽĚŝēнW;ŽĐŚƌĂŶŶĄnjĞŵͿƚLJƉdd͕dEŶĞďŽ/d
;ĚůĞŶŽƌŵLJ/ϲϬϯϲϰͲϯͿ͖ƉƎŝƐƉƌĄǀŶĠŵĚŽĚƌǎĞŶşƐůĞĚƵĨĄnjş͘
<ĞnjŵĢŶĢƉƎŝƉŽũĞŶş...
Sborník 2010 - Eko-kom
V rámci Stabilizačního programu bylo především podpořeno nakládání s odpady na třídících linkách,
protože jedině odpad upravený do podoby kvalitních druhotných surovin bylo možné na trhu i v době
k...
cernivet lbc me10
Skeptické názory vĤþi probiotikĤm se vyskytují vČtšinou v dĤsledku existence
velkého množství podobných výrobkĤ na trhu, avšak s nízkou standardní kvalitou.
Abychom v praxi získali pĜesvČdþivé a re...
2/2009
nátok splaškĤ daný napojením druhé poloviny vesnice jí jen pomĤže pĜekonat chladné zimní období, kdy je efektivita þištČní
bakteriemi obecnČ nižší. Po kolaudaci pak bude testován i návoz fekálu do ...
Odpady.ihned.cz Téma - Mechanizace zemědělství
měst severní Moravy
Do roku 2015 by měl být v Moravskoslezském kraji
vybudován integrovaný systém nakládání s odpady, který
zahrnuje pět největších měst: Ostravu, Opavu, Karvinou,
Havířov a Frýdek-...