Výživa osiřelého hříběte
Transkript
Výživa osiřelého hříběte Iveta Bečvářová Virginia-Maryland Regional College of Veterinary Medicine, Blacksburg, Virginia, USA E-mail: [email protected] Nutriční požadavky hříbat ve věku 1-3 měsíců nejsou oficiálně publikovány. Z tohoto důvodu se doporučení pro výživu hříbat, která vyrůstají bez laktující klisny, odvozují za použití analýzy mléka a na základě odpozorovaní normální fyziologie laktace a sání hříběte. Zdravá hříbata, která vyrůstají s klisnou, sají až 7x za hodinu první týden po narození a doba každého sání trvá 1 – 2 minuty. Frekvence a trvání sání se snižují se zvyšujícím se věkem hříběte na sání 3x za hodinu ve věku 4 týdnů. Během prvních 24 hodin života hříbě vypije množství mléka, které je přibližně ekvivalentem 15 % váhy hříběte, což se zvýší na 22 - 23 % druhý den po narození a na 25 % sedm dní po narození (t.j. 12,5 litrů mléka na 50 kg tělesné hmotnosti). Stravitelnost mléka je velmi vysoká (98 %) a zajistí kompletní výživu hříběte až do věku 6-8 týdnů. Hříbata začínají přirozeně ochutnávat koncentrát a seno klisny již během 1. -2. týdne po narození a příjem těchto krmiv se s věkem přirozeně zvyšuje. Hříbata by se měla začít přikrmovat v 8 týdnech věku vhodným koncentrátem formulovaným pro hříbata před odstavem, který se hříběti nabízí ad libitum odděleně od klisny. Příjem koncentrátu sajících hříbat je průměrně 0,4 kg/100 kg tělesné hmotnosti. Chovné klisny lehkých plemen produkuji množství mléka, které je ekvivalentem 3 % jejich tělesné hmotnosti denně během prvních 3 měsíců laktace (t.j. 13,5 litru na 450 kg tělesné hmotnosti klisny). Kalorická hodnota mléka se pohybuje v rozmezí 480 – 600 kcal/l. Mléko klisny má v porovnání s mlékem kravským či kozím nižší obsah energie, méně tuku a sušiny, vyšší množství vody a mléčného cukru (laktózy). Výživa osiřelého hříbete se odvíjí od toho, kdy došlo ke ztrátě klisny či laktace. Dalším důvodem pro krmení hříběte jako sirotka je nutnost časného odstavu. Hříbě osiřelé během prvního dne po narození vyžaduje příjem kvalitního kolostra. Absorpce imunoglobulinů (Ig) je maximální během prvních 12 hodin po porodu. Permeabilita tenkého střeva se poté rapidně snižuje tak, že za 24 hodin po narození tenké střevo již nemá schopnost absorpce imunoglobulinů. Koncentrace Ig v kolostru klisny se po prvním sání taktéž rapidně snižuje z důvodu naředění tvořícím se mlékem. Vzorky mléka odebrané 4 – 8 hodin po porodu mohou obsahovat již pouze 15 % imunoglobulinů ve srovnání s kolostrem odebraným během prvních 3 hodin po porodu. Kvalitní kolostrum by mělo obsahovat minimálně 3000 mg IgG/dl, což je ekvivalentní hustotě 1,060 změřené kolostrometrem. Pokud je kolostrum dostupné, je ideální ho zamrazit a uchovat pro případ potřeby. Vhodným zdrojem kolostra je klisna, která ztratila hříbě při porodu. Kolostrum by se od této klisny mělo odebírat každé dvě hodiny po porodu, dokud hustota neklesne pod 1,060. Dalším zdrojem jsou klisny po normálním porodu, od kterých lze odebrat maximálně 250 ml kolostra poté, co se hříbě poprvé napije. Kolostrum se uchovává v plastové lahvi zamrazené na -20˚C a před použitím je nutné ho rozmrazit v teplé vodní lázni, jelikož vyšší teploty ohřevem mohou zdenaturovat obsažené protilátky. Hříbě by mělo po narození dostat enterálně minimálně 1 – 1,25 g IgG/kg tělesné hmotnosti. Pokud je kolostrum vysoce kvalitní (>7000 mg IgG/dl nebo hustota >1,090), tato dávka odpovídá 700 ml pro zajištění dostatečné imunity. Kolostrum lze podat buď z napájecí lahve, pokud hříbě má normální sací reflex anebo nejlépe žaludeční sondou. Maximální objem na jedno podání je 0,5 l mleziva na 50 kg tělesné hmotnosti a poté je třeba počkat alespoň hodinu před podáním zbývajícího objemu. Tuto doporučenou enterální dávku je třeba podat co nejdříve a během prvních 16 hodin po porodu pro zajištění dostatečné absorpce imunoglobulinů z tenkého střeva. Pokud není dostupné kolostrum od klisny, lze alternativě podat kolostrum kravské, což je však méně ideální z důvodu rychlého poločasu rozpadu bovinního IgG (9 dnů) v porovnání s poločasem rozpadu Ig G kolostra klisny (26 dnů). Imunita získaná z kravského kolostra taktéž není pro hříbě kompletní. Plazmatická koncentrace IgG >800 mg/dl je adekvátní a existuje řada komerčních testů, které lze použít v terénu pro změření pasivní imunity. V naší praxi na VA-MD Regional College of Veterinary Medicine rutinně používáme semikvantitativní test: IDEXX SNAP® Foal IgG. Tabulka 1: Množství mléčné náhražky Věk hříběte (týdny) Množství mléka v % tělesné hmotnosti hříběte (l) 1-5 *20 – 25% (začít krmit 10% první den a postupně zvyšovat na 25% během prvních 3 dnů po narození) >5 *17-20% * Pokud hříbě nevypije podané množství, lze ho v kbelíku ponechat bez rizika překrmení. V teplém prostředí se mléčná náhražka může zkazit a dávku je tak třeba vyměnit ve vhodných intervalech. Tabulka 2: Frekvence krmení v závislosti na věku Věk hříběte (týdny) 1-2 2-4 >4 Frekvence krmení Každé 2 – 4 hodiny Každých 6 hodin (nebo ráno, poledne, večer, pozdní večerní hodiny) Každých 8 hodin Většina komerčně dostupných mléčných náhražek se připravuje jako čerstvý nápoj při každém krmení. Na trhu však existují i acidifikované mléčné náhražky, které stačí připravit a vyměnit dvakrát denně. Čistota a sanitace kbelíku a láhví je důležitá pro udržení hygieny. PŘIKRMOVANÍ V DOBĚ KRMENÍ MLÉČNOU NÁHRAŽKOU Přikrmovat by se mělo buď mléčnými peletami nebo koncentrátem určeným pro hříbata před odstavem. Hříbata, která vyrůstají s laktující klisnou, začínají přijímat koncentrát okolo 4 týdnů věku, osiřelá hříbata by však měla začít přijímat pevné krmivo již během prvního týdne po narození. Ideálním prvním pevným krmivem jsou mléčné pelety, které lze nabídnout hříbatům již ve 2-3 dnech věku. Mléčné pelety se vloží hříběti do ústní dutiny několikrát denně, dají se přimíchávat do mléčné náhražky a měly by být dostupné hříběti v suché formě během dne ad libitum. Jakmile si na ně hříbě zvykne a konzumuje zhruba 1 kg denně, lze začít přecházet na vhodný koncentrát pro hříbata před odstavem. Tento koncentrát by měl mít následující nutriční složení: 16-20 % hrubá bílkovina, 0,7 % lysin, 0,8 – 1 % vápník, 0,6 - 0,8 % fosfor, 60 mg/kg (ppm) zinek, 50 mg/kg (ppm) měď, 3000 IU/kg vitamin A a 100 IU/kg vitamin E. Pokud hříbě již konzumuje mléčné pelety, koncentrát se do nich postupně přimíchává a hříbě se tak převádí během 4 – 6 týdnů na konzumaci koncentrátu. Pokud mléčné pelety nejsou dostupné, lze začít s přikrmováním koncentrátů již první týden po narození. Vysoce kvalitní travní seno nebo zelena píce a voda by měly být dostupné ad libitum. Krmení vojtěškového nebo jetelového sena jako jediného zdroje sena, může způsobovat průjmy a navíc obsahuje nadbytek bílkoviny a vápníku, což může přispívat k vývojovým poruchám růstu. Ideální je tedy kvalitní travní seno nebo mix travního sena se senem vojtěškovým/jetelovým. Jakmile osiřelé hříbě konzumuje zhruba 1,8 – 2,7 kg koncentrátu denně, což je okolo věku 8 týdnů, lze ho odstavit od mléčné náhražky. Parametry, které je třeba denně monitorovat, zahrnují: Aktivitu, chuť ke krmení, hydrataci, frekvenci defekace a kvalitu trusu (tj. průjem či zácpa). Růst hříběte se monitoruje jednou za dva týdny za použití váhy nebo kalibrovaného metru, měřením obvodu hrudi za kohoutkem a loktem. Pokud ani jedna z metod není dostupná, lze hmotnost hříběte spočítat následovně: Tělesná hmotnost (kg) = (Obvod hrudníku měřený za kohoutkem a loktem v cm – 63,7) / 0,38 Tato kalkulace je nejpřesnější mezi 1. - 6. týdnem věku. Pro hříbata ihned po narození a po 12 týdnech věku je třeba přičíst 17 % k finální vypočítané hodnotě. Publikované přírůstky pro hříbata, která při narození vážila 60 kg jsou 0,18 kg/den během prvních 2 týdnů po narození a 1,43 kg/den během 16 – 24 týdnů věku. V další studii hříbata, která vážila 140 kg v osmi týdnech věku, vážila 200 kg v 16 týdnech věku, což odpovídá průměrnému přírůstku 1,07 kg/den. Publikované přírůstky pro hříbata plnokrevníků ve věku 2 – 30 dnů jsou 1,5 kg/den. Tělesnou kondici je taktéž třeba monitorovat jednou za dva týdny spolu s tělesnou hmotností za použití Body Condition Score (BCS) systému. Ve věku 4 měsíců se hříbě převede na krmnou dávku vhodnou pro ostatní odstavená hříbata. Osiřelé hříbě by mělo mít přístup k jiným koním či hospodářským zvířatům. Častou chybou je, že mezi hříbětem a člověkem vznikne silná vazba a člověk selže v disciplíně. Hříbata se učí být koněm pozorováním matky a ostatních koní ve stádě. Proto je ideálním společníkem pro osiřelé hříbě poník nebo valach, který není vůči hříběti agresivní. DOPORUČENÁ LITERATURA: Lewis LD. Growing horse feeding and care. Equine Clinical Nutrition: Feeding and Care, Williams & Wilkins, Topeka, KS; 1995; Chapter 15: 334 - 349
Podobné dokumenty
Baby-led weaning - INFO O KOJENÍ.net
Implementace přístupu k zavadění pevné stravy vedené dítětem vyžaduje pochopení, proč se dá tento přístup považovat za logický a bezpečný. První část níže
vysvětluje logický základ a základní princ...
zde - AUC
jako kontrola bez přikrmování, jenţ bude pouze na přirozené potravě.
Dále budou sledovány následující fyzikálně-chemické parametry: 2x - 3x v týdnu
v ranních hodinách (8.00 – 11.00 h.) bude sledová...
Ontogeneze_socialniho_chovani_hribete_web_komp
vzdálenosti. Nezanedbatelnou roli asi hraje i vztah koně k místu, kde žije, tj. zda je tam
natolik spokojený, aby toužil se vrátit.
3.4. Fáze ontogeneze hříběte z hlediska etologie koní
3.4.1. Klis...
Interní telefonní seznam
Interní telefonní seznam
Děkujeme, že seznam používáte jen pro pracovní účely a nepředáváte osobní kontakty nikomu mimo firmu.
Centrála Centra Tance
DUBEN 2011 Ivančick˘ zpravodaj ROČN…K XL Obr. č. 1 Děvčata
příjmy se proti roku 2009 pomalu zlepšují, do 10/2010 o 5,13 mil. Kč. Provádějí se kroky nezbytně nutné k tomu, aby město bylo schopno splácet část
úvěru na rekonstrukci kanalizace v Ivančicích ve ...
XXIX. Chovatelská abeceda – hříbě - registrace - HYJÉ
a) slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem (mikročipem)
nebo
b) slovním a grafickým popisem, elektronickým identifikátorem (mikročipem) a
výžehem, a to v případě, kdy tento výže...