č. 16 - Oblastní charita Horažďovice

Farní zpravodaj
Farnosti Horažďovice
Říjen 2012 (16)
Na podzim.
Milosrdný a dobrý Bože, podzim se hlásí o slovo. Listí hraje všemi barvami a
začíná opadávat. Když slunce zasvítí do korun stromů,
zlatě se rozzáří.
Vnímám tě můj Bože, jako
mimořádného umělce, jenž divukrásným způsobem míchá
jemné odstíny barev podzimu. Je to skvostný obraz, který
se přede mnou prostírá, když pozoruji sluncem zalitý
podzimní les nebo když se jím mohu procházet. Ale přes
všechnu tu nádheru pozoruji, jak se jeden list za druhým
snáší k zemi. Tato krása nebude mít dlouhého trvání.
Podzim mi zároveň připomíná sklonek mého života,
ve které budu nucen mnohé opustit. Mnohé listy ze
stromu mého života opadají. Stane se z nich živná půda
pro rostliny příštího roku. A tak mnohé z toho, co ze
mě opadá, nestačí přinést plody za času mého
života. Stane se z toho humus pro příští generace.
Bože, prosím tě o mírnost podzimu, když se
dívám na lidi kolem sebe. Prosím o pokoj ducha,
abych byl ochoten opustit mnohé, co už nedokáže
růst. Chci padnout do půdy tvé lásky tak, aby se z ní
mohlo narodit pro lidi něco nového.

(Anselm Grün – Moje modlitební kniha)

PANNY MARIE RŮŽENCOVÉ - (7. ŘÍJNA)
Tento svátek úzce souvisí s modlitbou růžence. Od konce 11. století se začal hojněji užívat
předchůdce modlitby Zdrávas Maria a sice spojením Pozdravení andělského (Lk 1,28) a slov
Alžběty (Lk 1,41). (Nejstarší doklady této modlitby na Západě jsou už z přelomu 7. a 8.
století, na Východě dokonce o sto let dříve)
Růžencový měsíc říjen stanovil teprve papež Lev XIII. S tím, aby se v tomto měsíci denně
modlil růženec ve všech farních kostelech.
Z historie horažďovické farnosti.
Statue – morové sloupy v Horažďovicích
V Horažďovicích máme 2 morové sloupy, na náměstí sloup
Neposkvrněného početí Panny Marie a před vchodem na hřbitov
a kostela sv. Jana Křtitele sloup svatého Josefa.
Nyní trochu podrobněji z historie, kterou nám poskytl Mgr Roman Vaněk.
Mariánský sloup lze označit jako ukázku manifestace katolické
víry a zároveň jako díkůvzdání příslušné obce za šťastné přežití
válečné události či epidemií (cholera, mor).
Patrně na místě,
kde se v případě nebezpečí scházeli obyvatelé Horažďovic
ke společné modlitbě, obec nechala roku 1725, postavit sloup
Neposkvrněného početí Panny Marie. Smlouvu o dílo podepsal
s obcí horažďovickou významný barokní malíř, sochař, Johann
Franz Hoffmann za cenu 90ti zlatých Dochované účty prozrazují, že
celková suma stála obecní pokladnu na 446 zlatých. (to je podstavec,
sloup, doprava atd.). Za účasti purkmistra Martina Gregora roku 1725
sloup vysvětil známý děkan Jan Matzner. Na válcovém soklu s volutami
vztyčen sloup na němž na zeměkouli stojí Panna Maria
Immaculata.
První statue na území našeho města se dle nápisu na soklu objevila
již roku 1708. Na nepříliš masivním hranolovém soklu stojí
toskánský sloupek, na jehož vrcholu se vypíná drobná
poddimenzovaná plastika svatého Josefa, jež na ruce drží Ježíška.
Doklady zmiňují, že plastiku vysvětil tehdejší horažďovický děkan
Václav Nigrýn. Svatý Josef se často vzývá nejen jako patron
různých řemesel, ale též jako pomocník v hodině smrti a zoufalých situacích.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------V minulém čísle FZ jsme se zmínili o vysvěcení kapliček na Prostředních i Předních Paštích
na Šumavě. Obě tyto obnovené kapličky vysvětil P. Tomas van Zavrel. Možná jste se s tímto
jménem setkali poprvé . Kdo to je ? Přiblížíme vám stručně tuto kněžskou osobnost
z našeho vikariátu.
Tomáš Zavřel emigroval se svými rodiči v roce 1968 do Holandska. Studoval tam jazyky,
hrál tenis, jezdil na koni. Vystudoval i práva a pracoval ve významné firmě, se kterou
později v Čechách, stal se podnikatelem. Přes tyto životní úspěchy cítil určitou prázdnost.
Našel k cestu k Bohu, ale ani to nebylo dál jednoduché. V poutním místě Lomec u Vodňan
se chtěl stát „poustevníkem“. Dlouho u tohoto rozhodnutí nezůstal. Jedna řádová sestra mu
tehdy doslova řekla:“Jste ztracený případ“. To se dotklo jeho mužské ješitnosti a tak se
nakonec s místním knězem vydal k otci biskupovi Jiřímu Paďourovi do Českých Budějovic a
požádal ho zda by mohl vstoupit do semináře. A začal studovat v Praze. Teprve tam se naučil
skutečně rozmlouvat s Bohem. Ale nakonec vnitřní nabitá síla mu pomohla úspěšně dokončit
studium a to dokonce o rok dříve. Po vysvěcení na jahna působil krátce v Táboře a poté již
jako kněz je v Kašperských Horách. Odtud má své působiště na Šumavě. A přestál ještě
jednu zkoušku, když při přípravě snídaně mu vybuchla propanbutanová bomba,
která mu způsobila mnohočetné popáleniny a nakonec skokem z okna si velice vážně
poranil nohu. Sám o sobě říká: „ pociťuji velkou vděčnost, že mně Bůh neopustil ale chránil
a vedl“. Lze se právem domnívat, že se s tímto velmi sympatickým P. Tomasem van
Zavrelem také setkáme .
Z různých pramenů i osobního kontaktu- f.moser
ABYCHOM LÉPE ROZUMĚLI LITURGII

Růženec
Růženec (latinsky rosarium, „Zahrada růží“) je meditativní
opakovací modlitba. Je považována za tradiční symbol římskokatolické církve a významný prvek mariánské úcty. Ačkoli bývá
tradičně původ růžence spojován se sv. Dominikem, o autorství
této modlitby se vedou diskuze již od 19. století a historické
bádání ukázalo, že původ růžence je starší. Původním záměrem
bylo vytvořit pro laiky přístupnou modlitbu napodobující žaltář,
který byl velmi rozšířenou pobožností v klášterech. Opakovaná
mariánská modlitba je tedy náhradou žalmů, které si lidé nemohli
zapamatovat, proto nahradili jejich počet (150) vhodným jednoduchým vzýváním Panny
Marie. Nejstarší formy růžence se ale ještě lišily od to-ho, co známe dnes. Proměňovalo se
nejen pořadí modliteb a jejich obsah, ale i modlitby samotné. Základní modlitba růžence Zdrávas Maria - získala svoji dnešní podobu v 16. stol.
Po úvodu složeném z Apoštolského vyznání víry, otčenáše a tří modliteb Zdrávas Maria, do
kterých se přidávají za jméno Ježíš postupně tři vedlejší věty (1.„...v kterého věříme“ 2.„...v
kterého doufáme“ 3.„...kterého nade všechno milujeme“), které ukazují na tři božské ctnosti,
zakončeném krátkou modlitbou Sláva Otci, následuje pět desátků a celý růženec je pak
zakončen modlitbou Zdrávas Královno Desátek růžence se skládá z Otčenáše, pak následuje
desetkrát Zdrávas Maria, do které se za jméno Ježíš obvykle vkládá jedno „tajemství“, čili
některý důležitý moment z Ježíšova života (pozemského i nebeského). Toto tajemství může
být zmíněno i jen v prvním Zdrávasu, popřípadě před vlastním desátkem. Celý desátek je
zakončen oslavnou modlitbou Nejsvětější Trojice (Sláva Otci …), po kterém následuje tzv.
fatimský dodatek: „Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a
přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“.
"Miluj Marii a růženec. Modli se růženec, protože to je zbraň proti zlu v dnešním světě."
Když se modlíš růženec, andělé se radují, Nejsvětější Trojice v něm má potěšení, můj Syn v
něm nachází radost, a já sama jsem šťastnější, než si vůbec dovedeš představit. Po svaté
mešní oběti, není nic v církvi, co bych milovala jako růženec."
Abychom se lépe poznali – aneb malá zpověď
Jana Lišková – architektka květinové výzdoby v našem kostele
Narodila jsem se 2. 3. 1970. Vyučila jsem se švadlenou a 10
let jsem šila v dnes již zaniklém podniku Jitex. Po deseti
letech práce dělnice ve fabrice jsem šla studovat na
zdravotní školu nástavbový obor zubní technik. V této
profesi pracuji dodnes.
1) Poznali jsme Vás jako iniciátorku setkání
s misionářem P. Antonym v našem kostele. Jak
jste se k tomu dostala ?
Možná to začalo už tehdy, kdy mě hned po revoluci
oslovila Mařenka Kubíčků, abych s ní šla dělat vedoucí
do skautu a vést světlušky. Mě se vůbec nechtělo,
protože jsem si nedovedla představit, jak mám s těmi dětmi pracovat. Ale Mařenka byla
takový skvělý pedagog, že stačilo ji jenom pozorovat a tím se dalo hodně od ní naučit.
Pak mi jednoho dne Mařenka řekla, jestli bych s ní nejela do Medžugorje. Později jsem se
zase přes Mařenku Kubíčků a pani Hrdličkovou dostala na exercicie otce Billa, který byl
předchůdce otce Anthonyho. Minulý rok jsem byla na exerciciích otce Anthonyho a vše
už se rozjelo tak nějak samo. Kdybych se s Mařenkou Kubíčků nespřátelila přes skauta,
možná bych s ní nejela ani do Medžugorje a následně nepoznala otce Billa ani otce
Anthonyho.
2) Květinová výzdoba našeho kostela je Vaše práce, troufám si říci, že to jsou
doslova umělecká díla, kde berete inspiraci?
Občas mi někteří lidé poradili, něco člověk odkouká jinde, hodně jsou i léta praxe. Také
se od mala u mě projevilo výtvarné nadání a které mi rovněž velmi pomáhá. Nyní mám
možnost výtvarné nadání pozorovat i u své sedmileté neteře Johanky, což mi dělá radost.
Mimo jiné, to že jsem se dostala k výzdobě kostela je také zásluha Mařenky Kubíčků,
která se léta se svoji maminkou pani Kahounovou o tento kostel starala. A když už pani
Kahounová na to nestačila, tak jsem se Mařence nabídla, že bych jí s tím pomáhala. Já to
považuji spíše za výsadu, že tuto službu můžu dělat a že se můžu tak bezprostředně
pohybovat v blízkosti Svatostánku.
3) Myslíte si, že květiny mohou prohloubit vztah lidí k Bohu ?
Nevím, snad mohou trochu dopomoci. Ale jestli chcete více prohloubit vztah k Bohu je
lepší zvolit různé formy duchovní obnovy. Například návštěva poutních míst, obzvláště
Mariánských, různé konference, exercicie a podobně. Naše církev je v tomto směru velmi
bohatá. Já osobně můžu doporučit návštěvu Medžugorje, to je velmi požehnané,
promodlené místo, kde se nebe dotýká země. A také bych chtěla všechny povzbudit,
pokud jen trochu můžete, jděte na exercicie otce Anthonyho. Týden, který prožijete na
těchto exerciciích vám přinese mnohé požehnání pro vás a vaše rodiny, aby vaše děti měli
šťastnou budoucnost. Když otec Anthony odjížděl z Horažďovic, tak mi řekl, abych mu
přivedla na exercicie tolik lidí jako bylo na mši svaté v kostele. Dodnes nevím, jak to
myslel, protože mě to přišlo dosti nereálné. Já nikoho na exercicie přivést nemůžu, jen
vás k tomu mohou vybídnout. Tak jen doufám, až pojedu na exercicie, že na ně nepojedu
sama….

13. září 2012 jsme oslavili výročí 15ti let od založení oblastní charity
v Horažďovicích v domě s pečovatelskou
službou.
Oslavu zahájil světící biskup českobudějovický
Mons. Pavel Posád mší svatou.
Následovalo vystoupení chrámového sboru
Velkobor.
Ředitelka charity Mgr. Kordová poděkovala
všem a zejména zakladatelům a vzácným
hostům a radnici města Horažďovic.
Rozpis pravidelných mší svatých
Co čeká farnost v říjnu
12. října se sejde farní rada
v 19:30 hod. na faře
13. října horažďovická farnost
uskuteční poutní zájezd na
Svatou Horu u Příbrami
a po stopách Karla Čapka.
14. října – VOLENICE
Koncert Pellant collegium
(18:00 hodin)
27. října – host z litoměřické diecéze
Páter Patrik Maturkanič
Bude mít přednášku v kostele
sv. Petra a Pavla v Horažďovicích
v 17:30 hodin.
28. října – v 09:30 mše svatá,
celebruje P. Patrik Maturkanič.
Blíží se svátky „Dušiček“
2. listopadu - 17:30 sv. Jana Křtitele
Horažďovice
3. listopadu - 14:00 Hejná
- 15:00 Prácheň


Informační list farnosti Horažďovice.
Vydává farní rada - kontakt: Jiří Vašků mobil: 728 300 488 E-mail: [email protected]