architektura urbanismus
Transkript
ARCHITEKTURA URBANISMUS Obsah Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda: A. Textová část B. Grafická část B.1 Výkres základního členění B.2 Hlavní výkres Obsah odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda: C. Textová část D. Grafická část D.1 Koordinační výkres D.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu Přílohy - Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí (SEA) a zadáním požadovaná posouzení - samostatné přílohy zpracované jiným zhotovitelem - Podklady: - Červená Voda - Buková hora - rozšíření areálu - oznámení záměru (zpracoval AMEC s.r.o., únor 2011) - příloha je součástí svazku textových částí Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda Zpracoval: ateliér Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice ARCHITEKTURA URBANISMUS Zodpovědný projektant : Ing. arch. Ivana Petrů, A 00966 Autorský kolektiv: Ing. arch. Ivana Petrů Ing. Pavel Petrů Michal Izák Olga Lukášová Odborná spolupráce: Ing. Vendulka Růžičková Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda Zastupitelstvo obce Červená Voda, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití § 43 odst. 4 a § 55 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s ustanovením § 188 odst. 3 a 4 stavebního zákona vydává Změnu č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda, schváleného usnesením Zastupitelstva obce č. 199 dne 29.09.1997, jehož závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou Obce Červená Voda č. 1/1997 a změněného dvěma změnami. První změna tj. Změny I. tohoto územního plánu byla schválena usnesením zastupitelstva obce č. 464 dne 27.6.2005 a její závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou Obce Červená Voda č. 1/2005. Druhá změna tj. Změny č.2 ÚPSÚ byla schválena usnesením zastupitelstva obce č. 29 dne 28.2.2011 a byla vydána formou opatření obecné povahy. 1) v Části druhé článek 3 – „Urbanistická koncepce“ mění odstavec (8) na toto znění: (8) Rekreace a sport budou rozvíjeny v celém území obce. Půjde především o využívání přírodních terénních podmínek okolní krajiny. Do řešeného území jsou v rámci lyžařského areálu na Bukové hoře umisťovány dvě sjezdovky (stávající sjezdovka a sjezdovka navržená ve Změně č. 3 rozšiřující stávající areál) s nezbytným technickým a provozním zázemím. Pod Bukovou horou v lokalitě Mlýnického dvora je plocha pro navazující občanskou vybavenost - bydlení, stravování, doplňkové sportovní a společenské aktivity. Stávající sportoviště, vymezená platným územním plánem, zůstávají zachována. 2) v Části druhé článek 5 „Plochy urbanizované“ se v bodě 5a doplňuje funkční regulativ zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně Vhodné využití: • veřejné i vyhrazené sportovní plochy a zařízení • vodní plochy a pobytové louky • herní a odpočinkové prvky a zařízení • přírodní i uměle založené plochy zeleně, sloužící rekreačnímu pobytu • stavby a zařízení sociálního a technického vybavení sportovišť • obslužné a účelové komunikace • pro zastavitelná území navazující na vymezené lokality lyžařských areálů dle Změn I., Změny č. 2 a Změny č. 3: • stavby pro maloobchod, veřejné stravování a rychlé občerstvení • plochy parkovišť • systém zasněžování 1 3) v Části druhé článek 5 – „Plochy urbanizované“ se v bodě 5b doplňuje funkční regulativ pro zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně – sjezdovky: Vhodné využití: • stabilizované travnaté plochy, louky • solitérní a skupinová a keřová zeleň • prvky územních systémů ekologické stability • technická infrastruktura pro obsluhu sportovního areálu • trasy lanových drah a lyžařských vleků • systémy a prvky zasněžování • v zimním období aktivní sport a rekreace na plochách sjezdovek 2) v Části druhé článek 7 – „Rozvoj funkčních složek“ se v odst. (4) Sport a rekreace se upravuje písm. g) na znění: (g) V rámci Změn I. a Změny č. 3 jsou vymezeny rozsáhlé plochy pro dvě lyžařské sjezdové tratě na svazích Bukové hory (k.ú. Mlýnický Dvůr). Areál sjezdovek doplňují 2 lanovky a nezbytné provozní zázemí při jejich stanicích. 3) v Části druhé článek 7 – „Rozvoj funkčních složek“ se v odst. (6) Zeleň v krajině se upravuje písm. a) na znění: (a) Rozvoj a údržba zeleně v krajině bude v souladu s návrhem územního plánu ve znění Změn I. a Změny č.3 respektovat systém ekologické stability. Součástí Změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda jsou kromě textové části (dvě strany) tyto výkresy grafické části: B.1 Výkres základního členění, 1 : 5000 B.2 Hlavní výkres, 1 : 5000 2 III/1 ARCHITEKTURA URBANISMUS III/2 III/3 III/2 III/1 III/4 III/5 III/3 ARCHITEKTURA URBANISMUS III/1 III/2 NRBK RBC LBC ARCHITEKTURA URBANISMUS III/2 III/3 III/2 III/1 III/4 III/5 III/3 NRBK - K 80 NRBK - K 80 LBC ARCHITEKTURA URBANISMUS ODŮVODNĚNÍ Změny č. 3 Územního plánu sídelního útvaru Červená Voda A) TEXTOVÁ ČÁST a) Postup při pořízení změny územního plánu (kapitolu zpracuje pořizovatel po projednání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda) b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Územím, které řeší Územní plán sídelního útvaru Červená Voda, je správní území obce Červená Voda (dále řešené území), které je vymezeno osmi katastrálními územími Bílá Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Horní Orlice, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Moravský Karlov a Šanov. Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda (dále Změny č. 3) řeší jako předmětný záměr rozšíření stávajícího lyžařského areálu v k.ú. Mlýnický Dvůr o jednu sjezdovou trať s lanovou dráhou. Protože souběžně s touto změnou ÚPD je zpracováván nový územní plán Červené Vody, tak Změny č. 3 řeší pouze jevy, které jsou v přímé územní vazbě na předmětný záměr resp. na lokalitu jeho umístění (v grafické části je řešen pouze výřez zobrazující území dotčené předmětným záměrem). Komplexní řešení správního území obce ve všech souvislostech bude navrženo novým územním plánem, který bude zpracován v souladu s platnou legislativou. Řešené území náleží do Pardubického kraje, pro který byly zastupitelstvem Pardubického kraje vydány Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (dále ZÚR Pk). b.1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje b.1.1. Posouzení souladu Změny č. 3 s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (Politika územního rozvoje České republiky 2008 - dále „PÚR ČR“, schválené vládou ČR 20.7.2009): PÚR ČR Změna č. 3 odst. 14 - ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a Změna č. 3 stanovuje podmínky, které chrání kulturních hodnot území ve veř. zájmu přírodní hodnoty území a současně vytváří podmínky pro rozvoj civilizačních hodnot. Zachování rázu krajiny, resp. jeho ochrana je provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Právě z tohoto provázání vyplývá záměr, pro který Změna č. 3 vytváří podmínky. Krajina je Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 1 živým v čase proměnným celkem a ve Změně č. 3 je aplikován citlivý přístup k rozvoji tak, aby v co největší míře byly zachovány stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty a současně byl umožněn rozvoj v konkrétní lokalitě, který má pozitivní význam z pohledu zajištění udržitelného rozvoje území. odst. 16 - stanovování způsobu využití území - dávat Změna č. 3 hledá komplexní a kompromisní přednost komplexním řešením před řešení střetu ochrany zejm. přírodních hodnot uplatňováním jednostranných hledisek území a předmětného záměru, jehož realizace sice znamená zásah do těchto hodnot, ale současně má tento záměr potenciál pozitivního vlivu na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Navržené řešení stanovuje podmínky, které realizaci záměru na jedné straně umožní a současně na straně druhé v maximální možné míře zajišťují ochranu hodnot území a jejich prostřednictvím je negativní zásah minimalizován. odst. 17 - vytváření podmínek k odstraňování důsledků Záměr má potenciál vzniku nových pracovních hospodářských změn v území - lokalizací míst pro místní obyvatele. zastavitelných ploch pro vytváření prac. příležitostí odst. 20 - umísťování rozvojových záměrů, které mohou Vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření významně ovlivnit charakter krajiny, do co stávajícího lyžařského areálu a tedy charakter nejméně konfliktních lokalit. krajiny je v dané lokalitě již tímto způsobem využití dotčen a ovlivněn, je umístění záměru do dané lokality považováno v širším území jako nejméně konfliktní. odst. 22 - vytváření podmínek pro rozvoj a využití Změna č. 3 vytváří podmínky pro rozvoj předpokladů území pro různé formy cestovního cestovního ruchu a současně je kladen důraz ruchu, při zachování a rozvoji hodnot území na ochranu hodnot území. Pozn.: Vzhledem k tomu, že se jedná o Změnu ÚPD řešící jeden konkrétní záměr, jsou posouzeny pouze priority, které jsou předmětným záměrem dotčeny. b.1.2. Posouzení Změny č. 3 z pohledu zařazení řešeného území do specifické oblasti Z úkolů pro územní plánování stanovených v PÚR ČR vyplývajících z polohy řešeného území ve specifické oblasti SOB3 lze citovat úkol: "vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity. Změna č. 3 vytváří podmínky pro rozvoj sezónní rekreace a cestovního ruchu. b.1.3. Posouzení Změny č. 3 z pohledu dalších kapitol PÚR Změna č. 3 se nedotýká ploch a koridorů vymezených PÚR, ani dalších úkolů pro územní plánování zadaných v této dokumentaci. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 2 b.2. Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje Řešené území náleží do Pardubického kraje, pro který byly zastupitelstvem Pardubického kraje vydány Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (dále ZÚR Pk) dne 29.4.201 pod č. usnesení Z/170/10 s účinností od 15.06.2010. b.2.1. Posouzení souladu Změny č.3 s prioritami územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: ZÚR Pk odst. 01 Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Pardubického kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. Změna č. 3 Vyváženost a udržitelnost rozvoje území jsou sledovány jako základní cíl. Záměr řešený Změnou č. 3 má potenciál podpory ekonomického a do jisté míry i sociálního pilíře udržitelného rozvoje, vliv na ekologický pilíř lze předpokládat negativní, nicméně stanovené podmínky jeho vliv minimalizují. Změna č. 3 vytváří podmínky pro podporu pozitivních vlivů a současně pro co nejmenší dopady vlivu negativního. odst. 02 Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a Změna č. 3 nevytváří podmínky pro realizaci republikově významných záměrů stanovených v záměrů definovaných v odst. 02 ZÚR Pk. Politice územního rozvoje z roku 2008 (PÚR ČR 2008) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Pardubického kraje (aktualizace 2005/2006). odst. 03 Řešené území leží v ORP Králíky. Změna č. 3 nevytváří podmínky pro přeměnu a rozvoj hosp. základny a neprověřuje a nestanovuje možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. Změna č. 3 řeší jeden konkrétní záměr v území, tuto problematiku bude řešit III. regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností: nový územní plán. území obce s rozšířenou působností Králíky. Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Pardubického kraje: Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. odst. 04 Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Pardubice, Chrudim, Svitavy a dvojměstích Česká Třebová-Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto-Choceň. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Moravská Třebová, Hlinsko, Litomyšl, Lanškroun, Přelouč, Holice, Žamberk a Králíky. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění Realizací záměru dojde k rozšíření stávajícího stabilizovaného lyžařského areálu resp. k rozšíření nabídky a zkvalitnění služeb pro rekreační využití. Tímto se zvýší význam tohoto areálu, což může mít podíl na zvýšení významu ORP Králíky v širším okolí, 3 odst. 05 Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci Změna č. 3 nevytváří podmínky pro umístění a potřebných staveb a opatření pro zlepšení realizaci potřebných staveb a opatření dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti definovaných v odst. 05 ZÚR Pk. kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: ... odst. 06 Změna č. 3 stanovuje podmínky, které chrání Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní přírodní hodnoty území a současně vytváří a civilizační hodnoty na území kraje. Přitom se podmínky pro rozvoj civilizačních hodnot. soustředit zejména na: Změna č. 3 stanovuje podmínky, které zajistí v a) zachování přírodních hodnot, biologické co nejvyšší možné míře zachování přírodních rozmanitosti a ekologicko-stabilizační funkce hodnot , biologické rozmanitosti a zajistí co krajiny; nejmenší zásah do ekologicko stabilizační funkce krajiny. b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; Realizací záměru bude proveden zásah do krajinného rázu, nicméně se jedná o horské prostředí, jehož součástí jsou v dnešní době i lyžařské areály. Záměr přispěje k hospodářskému růstu v širším okolí, proto je tento zásah odůvodnitelný. c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny; Záměr zasahuje do přírodní dominanty v podobě zalesněného terénu. Jedná se o rozšíření stávajícího areálu, tedy prvotní zásah do zalesněného terénu byl proveden již dříve, Změna č. 3 stanovuje podmínky tak, aby tento další zásah měl co nejmenší negativní důsledky. d) ochranu obyvatel před zdravotními riziky z Rozšíření stávajícího lyžařského areálu nezvýší narušené kvality prostředí, zejména ve vztahu k zdravotní rizika obyvatel z narušené kvality vysoké zátěži hlukem, škodlivými látkami v prostředí. ovzduší a znečišťování povrchových vod využívaných ke koupání. odst. 07 Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený Řešené území se nenachází v rozvojové oblasti rozvoj hospodářských činností na území kraje ani ose vymezené ZÚR Pk. zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného Navržené řešení Změny č. 3 nemá negativní vliv na prostupnost krajiny, nenavrhuje změny prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné urbanizovaných částí žádných sídel. zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění Vzhledem k podstatě záměru jej nelze realizovat v zastavěném území. Rozšíření areálu bude využívat stávajícího provozního zázemí v zastavěných územích. 4 preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, Změna č. 3 přímo přispívá k intenzivnímu rozvoji aktivit cestovního ruchu, turistiky a turistiky a rekreace; rekreace a naplnění této priority je hlavním cílem předmětného záměru. f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; Rozšířením nabídky rekreačních a turistických aktivit získává řešené území potenciál stát se v budoucnosti rekreačně aktivní oblastí, kde tato priorita může být významněji uplatňována. odst. 08 Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifické oblasti kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v zemí specifické oblasti takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Změna č. 3 vytváří podmínky záměr s potenciálem pro zlepšení hospodářských podmínek v území a klade důraz na podmínky, které zajistí ochranu hodnot území. b.2.2. Posouzení Změny č. 3 z pohledu zařazení řešeného území do specifické oblasti ZÚR Pk nezařazují řešené území do žádné z rozvojových oblastí ani os republikové ani krajské úrovně, ale zařazují jej do zpřesněné specifické oblasti republikového významu SOB 3 Jeseníky - Kralický Sněžník (viz odst. 67 ZÚR Pk). Pro tuto specifickou oblast ZÚR Pk stanovují v odst. 68 zásady pro usměrňování územního rozvoje. Jednou ze zásad je vytvářet podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. V odst. 69 jsou stanoveny úkoly pro územní plánování. Mezi úkoly dotýkající se řešeného území patří mj. úkoly prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci a respektovat požadavky na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněžník. Změna č. 3 je s touto zásadou a úkoly v souladu: Změna č. 3 vymezením rozvojových ploch za účelem rozšíření stávajícího lyžařského areálu vytváří podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. V návaznosti na rozvíjené aktivity roste potenciál pro hospodářský růst v širším území. Prostřednictvím tohoto rozvoje budou podporovány také navazující aktivity, zejména služby, nabídky občanského vybavení - vznik poptávky po ubytování, veřejném stravování, dalších rekreačních příležitostech a apod. Změna č. 3 respektuje požadavky na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněžník. Dalším úkolem pro tuto specifickou oblast stanoveným v ZÚR Pk je upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda neřeší vymezení skladebných částí ÚSES v celém řešeném území, což je úkol koncepční, kterým se v širších souvislostech zabývá nový územní plán. Změna č. 3 dílčím způsobem zpřesňuje dle podkladů (ÚAP, ZÚR Pk) vymezení pouze těch prvků ÚSES, které se bezprostředně týkají ploch řešených Změnou č. 3 a jejich blízkého okolí (v souladu se ZÚR Pk). Ve Změně č.3 nejsou navrženy žádné lokality změn v souvislosti s prvky ÚSES. b.2.2. Posouzení Změny č. 3 z pohledu dalších kapitol ZÚR Pk Změna č. 3 se nedotýká zpřesněných ploch a koridorů dopravy a technické infrastruktury vymezených v PÚR ani vymezených ploch a koridorů krajského významu pro tyto dvě složky. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 5 Plochy řešené Změnou č. 3 nejsou dotčeny plochami pro protipovodňová opatření vymezenými v ZÚR Pk. Lokalita, která je Změnou č. 3 řešena, je v těsném kontaktu s plochami a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability. Jedná se o úseky na třech větvích nadregionálního biokoridoru K80 a o jižní část regionálního biocentra 442 Buková hora (podklad pro vymezení - Územně analytické podklady ORP Králíky - Aktualizace 2010). Pro NRBK K80 je vymezena osa v šířce minimálně 40m. Změna č. 3 není v rozporu se stanovenými zásadami pro usměrňování územního rozvoje popsanými v odst. 112 ZÚR Pk - do skladebných částí ÚSES nejsou navrhovány aktivity, které by znemožnily nebo významně omezily budoucí realizaci cílového funkčního stavu. Změna č. 3 nenavrhuje žádné plochy změn v souvislosti se zpřesněním prvků ÚSES, nevymezuje dotčené plochy jako veřejně prospěšné, a nenavrhuje žádné plochy změn, které by byly vyvolány předmětným záměrem a zasahovaly by do prvků ÚSES. Změna č. 3 respektuje přírodní hodnoty území kraje zmíněné v odst. 115 (skladebné prvky ÚSES, přírodní park Suchý Vrch - Buková Hora) jako limity rozvoje území s přírodními a krajinnými hodnotami. Jsou stanoveny podmínky, které dovolí využíváni krajiny při respektování jejích hodnot a ekologických, estetických, rekreačních a hospodářských funkcí. Vliv záměru na krajinný ráz byl hodnocen a závěry tohoto hodnocení přejal dokument SEA. Problematiku vlivu Změny č.3 na přírodní hodnoty komplexně a podrobně řeší dokument SEA, který je nedílnou přílohou tohoto odůvodnění. Změna č. 3 vytváří podmínky pro využívání krajiny pro rekreační funkce při respektování jejích hodnot. Změna č. 3 nemá vliv na kulturní a civilizační hodnoty území Pardubického kraje vyjmenované ZÚR Pk. Z hlediska vymezení cílových charakteristik krajiny se řešená lokalita nachází v krajině lesní. Pro tento typ ZÚR Pk stanovují v ods. 127 zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich. S těmito zásadami je předmětný záměr v rozporu a nedodržení těchto zásad je kompenzováno přínosem záměru v jiných oblastech jeho hodnocení. Zásah do lesních struktur byl vyhodnocen samostatným hodnocením, jehož závěr je obsažen v dokumentu SEA, který předmětný záměr doporučil k realizaci, přestože: - všechny plochy změn včetně zastavitelných ploch jsou ve Změnách č. 3 vymezeny na úkor ploch lesa - jedná se o zábor PUPFL, přičemž tento zábor není vymezen pro výstavbu technické a dopravní infrastruktury - je rozšířeno narušení kompaktního lesního horizontu, který je narušen již na základě existence stávajícího areálu Vyhodnocení respektování dalších zásad: - v co nejvyšší možné míře jsou chráněny základní atributy, funkčnosti a vzhledu krajiny. Jistý zásah do těchto atributů je navržen a současně jsou stanoveny podmínky, aby tento zásah byl co nejmenší. Současně je kompenzován v oblasti podpory ekonomického růstu v oblasti, který je veřejným zájmem - cestovní ruch je rozvíjen v příznivé formě pro udržitelný rozvoj, jelikož je rozvíjen jako rozšíření stávajícího areálu a pro záměr bude využito stávající provozní zázemí, příjezd apod. a záměr nevyvolává přímou potřebu dalšího zatížení území, záměr má potenciál pozitivně přispět k hospodářskému rozvoji v širším okolí Změna č. 3 neřeší vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asanačních území nadmístního významu. Předmětný záměr není veřejně prospěšnou stavbou ani veřejně prospěšným opatřením, ke kterému by bylo možné uplatnit vyvlastnění ani předkupní právo. Vymezení VPO v souvislosti s prvky ÚSES bude provedeno v novém územním plánu, který bude tento systém řešit jako celek v celém řešeném území. Změna č. 3 není dotčena vymezením ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití uzemní studií podmínkou pro rozhodování. Žádný regulační plán, do kterého by byly zahrnuty pozemky dotčené Změnou č. 3, nebyl Pardubickým krajem ani obcí Červená Voda vydán ani jeho zpracování jako podmínka nebylo požadováno.. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 6 Část území, která je řešena Změnou č. 3 ÚPSÚ Červená Voda, je v celkovém vyhodnocení v souladu s ÚPD vydanou krajem. Není sice v souladu se všemi prioritami a zásadami, jelikož některé z priorit a ze zásad jsou mezi sebou v přímém konfliktu. Vzhledem k poloze řešeného území ve specifické oblasti je tento konflikt očekávaný a je tedy nutné některé priority a jejich veřejný zájem vyhodnotit a upřednostnit. Upřednostnění řešení, které má potenciál pozitivního vlivu na přínos ve sféře hospodářského rozvoje v širším území je odůvodněno veřejným zájmem na podpoře tohoto pilíře udržitelného rozvoje území. Nedílnou podmínkou, kterou Změny č. 3 respektují je snaha o maximální podporu ochrany přírody a krajiny, což je v komplexním řešení problematiky popisováno. Byly stanoveny podmínky pro to, aby byl zásah do přírodních hodnot minimalizován a aby bylo minimalizováno jejich ohrožení i v dlouhodobém časovém horizontu. Odůvodnění záměru vychází z doporučení SEA tento záměr realizovat. b.2. Popis záměru a jeho vyhodnocení hlediska širších vztahů Změna č. 3 nemá na vztahy v širším území významný vliv. Jedná se o rozšíření stávajícího lyžařského areálu SKI PARK Červená Voda, který je součástí Skiregionu Buková Hora. Tento skiregion se rozkládá na západní a východní straně Bukové hory - Skiareál Čenkovice na straně západní a novější lyžařské středisko SKI PARK Červená Voda na východní straně. Změna č. 3 vytváří podmínky pro rozšíření areálu SKI PARK Červená Voda o jednu sjezdovou trať s lanovou dráhou, které přinese zvýšení bezpečnosti návštěvníků (možnost většího rozptylu lyžařů a nabídku druhé, méně náročné sjezdovky) a zvýšení přepravní kapacity resp. obslužnosti (při zachování předpokládaného počtu návštěvníků). Areál tímto rozšířením získá na své atraktivitě, čehož důsledkem bude rozšíření spektra klientely, která vyhledává možnosti lyžařského vyžití. V případě, že areál nabídne širší možnosti a bezpečnost sjezdového lyžování, které doplňuje možnosti běžeckého lyžování v oblasti, lze předpokládat, že vznikne větší poptávka po pobytové rekreaci v území i poptávka po dalších službách. V této podobě znamená rozšíření areálu naplnění podpory cestovního ruchu a rekreace. Vzhledem k tomu, že se jedná o dílčí rozšíření, které zvyšuje celkovou kvalitu areálu, resp. celého skiregionu, tak ale není důvodem pro koncepční změny v organizaci širšího území. Náplň záměru je definována v dokumentu Červená Voda - Buková hora - Rozšíření areálu Oznámení areálu (zpracoval AMEC s.r.o. v únoru 2011), který je jedním z podkladů pro zpracování Změny č. 3. Původně definované rozšíření areálu bylo redukováno na vznik pouze jedné sjezdovky s lanovou dráhou lokalizované jižně od stávající sjezdové tratě. Záměr byl prověřen z hledisek možných dopadů a byla vypracována hodnocení ve všech dotčených problematikách (krajinný ráz, přírodní hodnoty území, prvky ÚSES, lesní porosty, hydrologické posouzení apod. - viz. Zadání Změny č.3). Změna č. 3 závěry těchto hodnocení respektuje. Žadatel o změnu předal zpracovateli Změny č. 3 dokument Červená Voda - Buková hora Rozšíření areálu - oznámení záměru, kde popisuje původní záměr rozšíření areálu o dvě nové sjezdové tratě a jednu lanovou dráhu. Součástí původního záměru byla nová sjezdová trať severně od stávající - "sjezdová trať Suchý vrch" a jižně od stávající sjezdovky - "sjezdová trať Heroltice" s novou lanovou dráhou. V průběhu zpracování Změny č. 3 žadatel požadavek redukoval. Z řešení byl vypuštěn záměr sjezdové tratě Suchý vrch. Záměr nové sjezdové tratě Heroltice a na ní umístěné nové lanové dráhy včetně spojky se stávající sjezdovkou navazuje na stávající lanovou dráhu a sjezdovou trať. Východní část lyžařského areálu Buková hora bude nadále využívat stávajícího zázemí včetně parkoviště a nevyžaduje vymezení žádných dalších navazujících rozvojových ploch nad rámec ploch vymezených přímo pro tento záměr. Jedná se o rozšíření stávajících kapacit o cca 1150m sjezdové tratě o šířce cca 55m a o spojku se stávající sjezdovou tratí o délce cca 340m o šíři cca 30m. Záměr nové lanové dráhy na sjezdovce Heroltice předpokládá čtyřsedačkovou lanovou dráhu o vodorovné délce cca 1150m s přepravní kapacitou 2000 lyžařů/hodinu. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 7 Záměr je definován jako rozšíření možností užívání areálu pro širší uspokojení návštěvníků stávajícího areálu. Toto rozšíření má za cíl přinést větší pohodu klientům, rozptýlení klientů v prostoru, se kterým je spojena nabídka méně náročné lyžařské tratě i větší bezpečnost. Jedná se tedy především o uspokojení požadavků stávající klientely, využíváno bude stávající zázemí (např. shodný přívod vody pro zasněžování - bez navýšení kapacit odběru). Nová lanová dráha má zvýšit obslužnost klientů - tedy se nepředpokládá významné navýšení počtu návštěvníků. Také kapacita zázemí pro klienty (stávající hotel, komunikace, parkoviště) se nebude zvyšovat. Na základě výše uvedených důvodů vliv na širší území, který by vyžadoval koncepční změny, není předpokládán. Předkladatel záměru považuje jeho vlivy za kumulativní se stávajícími - stávající areál, Čenkovický areál, naopak kumulaci vlivů s plánovaným areálem na Suchém vrchu, který je vzdálen cca 5 km, předkladatel záměru vylučuje. Stávající areál v Čenkovicích nabízí tratě lehké a střední náročnosti v celkové délce 4450m. Celková přepravní kapacita tohoto střediska je přes 5000 osob za hodinu. Stávající lanová dráha ve SKI PARKU Červená Voda má přepravní kapacitu 2400 os./hod., stávající sjezdová trať má 2150 metrů a převýšením 400 m, obtížnost červená. V současné době obě tato střediska nenabízejí společné skipasy a jsou provozovány odděleně. Z tohoto konkurenčního provozu vyplývá tlak na kvalitu služeb. V budoucnosti nelze vzájemnou spolupráci vyloučit. Rozšířením stávající areálu na východní straně Bukové hory roste atraktivita celého skiregionu, který se tak stává cílem návštěvníků ze široké oblasti. Předmětným záměrem Změny č. 3 je rozšíření stávající areálu, jehož iniciátorem je jeho provozovatel. Záměr je podporován zastupitelstvem obce, čehož důkazem je schválení Zadání Změny č. 3. V platné územně plánovací dokumentaci řešeného území byly vytvořeny podmínky pro vznik dvou lyžařských areálů. Realizace areálu na Suchém Vrchu, který byl řešen ve Změně č. 2, nebyla dosud započata. Areál na Bukové hoře již využil všechny možnosti rozvoje, který mu platná územně plánovací dokumentace umožňuje a všechny plochy vymezené pro tento záměr jsou již pro navržené funkce využity. Z tohoto důvodu jsou ve Změně č. 3 tyto vymezeny jako plochy stabilizované a dále Změna č. 3 vytváří podmínky pro další rozvoj areálu. obr.: významné lyžařské areály v širším území Záměr, který byl pro zpracování této změny předložen, lze považovat za účelný, jak z hlediska vytváření podmínek pro rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace při zachování Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 8 požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území, tak i z hlediska možného zkvalitnění služeb a bezpečnosti v rámci stabilizovaného lyžařského areálu. (zpracoval Atelier "AURUM" s.r.o.) c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování (kapitolu zpracuje pořizovatel Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda) d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů (kapitolu zpracuje pořizovatel Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda) e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů (kapitolu zpracuje pořizovatel Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda) f) Vyhodnocení splnění zadání, pokyn Zadání Změny č. 3 bylo zastupitelstvem obce schváleno dne ……......... Dne 28.7.2011 Městský úřad Králíky - Odbor územního plánování a stavební úřad vydal pod č.j. 1893/2011/UPaSU/HS Pokyny pro zpracování návrhu Změny č.3 územního plánu sídelního útvaru obce Červená Voda, kde je uveden požadavek nezakreslit (nezapracovat) severní sjezdovou trať Suchý vrch a zapracovat jižní sjezdovou trať Heroltice. Vzhledem k tomu, že souběžně se Změnou č. 3 je zpracováván i nový územní plán Červené Vody, nezabývá se Změna č. 3 prověřením koncepce uspořádání území celé obce, která bude ve všech souvislostech prověřena a navržena novým územním plánem. Formálně je Změna č. 3 zpracována ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Zadání Změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda je plněno. Zpracovatel vyhodnotil v kapitole b) tohoto odůvodnění soulad návrhu změny se PÚR ČR a ZÚR Pk z hlediska respektování priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, respektování zásad pro usměrňování územního rozvoje s vazbou na specifickou oblast, respektování požadavků na ochranu skladebných částí ÚSES. Širší územní vztahy se zaměřením na účelnost záměrů byly také prověřeny a záměr byl shledán jako účelný. Požadavkem na řešení změny vyplývajícího z územně analytických podkladů je respektování limitů využití území. Jedná se o limity: - přírodní park Buková hora - Suchý vrch (Suchý vrch - Buková Hora, v dostupných podkladech se objevují oba názvy) - všechny záměry v dotčených lokalitách jsou podmíněně přípustné za podmínky odsouhlasení záměru správou tohoto přírodního parku - plocha lesa a jeho ochranné pásmo - vzhledem k prostředí a poloze záměru v lesním masivu není dodržení pásma 50m od hranice PUPFL zcela realizovatelné a ve svém Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 9 - - - důsledku zcela žádoucí - realizace všech staveb je podmíněna souhlasem orgánu ochrany PUPFL a vyjednání výjimky o jejich umístění s ohledem na PUPFL územní systém ekologické stability - osa nadregionálního biokoridoru - trasa osy nadregionálního biokorodoru K80 byla v části řešeného území, která je v kontaktu s plochami, dotčenými Změnou č.3, zpřesněna tak, aby se záměry definované Změnou č.3 této osy nedotýkaly. územní systém ekologické stability - regionální biocentrum - Změna č. 3 nově vymezila jižní část regionálního biocentra 442 Buková hora tak, že záměry definované Změnou č.3 se ho nedotýkají. území Natura 2000 - ptačí oblast - ptačí oblast Kralický Sněžník - všechny záměry v plochách definovaných ve Změně č. 3 podléhají schválení orgánu ochrany přírody a krajiny V kapitole 3 Zadání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená voda jsou vyjmenovány požadavky na rozvoj území obce. Jedná se o prověření vymezení 4 ploch pro dvě sjezdové tratě "Suchý vrch" a "Heroltice", lanovou dráhu na sjezdové trati Heroltice a spojku navrhované trati "Heroltice" a stávající sjezdovky "Mlýnice". Po prověření těchto ploch byl požadavek na změnu územního plánu vymezením sjezdové tratě "Suchý vrch" z důvodu zásahu do regionálního biocentra z řešení vypuštěn. Urbanistická koncepce stanovená v dosud platné ÚPD zůstává zachována. Prověření koncepce uspořádání krajiny z hlediska vlivů na krajinný ráz a přírodní hodnoty v území, prvky ÚSES, pozemky lesa ve vztahu k navrhovaným změnám území je provedeno v hodnocení SEA, které je nedílnou součástí tohoto odůvodnění. Požadavky na řešení technické infrastruktury byly prověřeny. Koncepce stanovená v platné ÚPD zůstává beze změn. Dle oznámení záměru se uvažuje o využití zařízení technické infrastruktury stávajícího lyžařského areálu. Předpokládá se rozšíření technologie pro zasněžování na novou sjezdovou trať. Napojení nové lanové dráhy a technologie čerpání a postřiku pro zasněžování na rozvod elektrické energie bude řešen v podrobnější dokumentaci - jejich umístění je z pohledu regulativů v zóně sportu, rekreace a rekreační zeleně a zóně sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovky přípustné - předpokládá se podzemní vedení elektro. Všechny sítě technické infastruktury budou vedeny ve společném výkopu podél sjezdové trati, spolu s potrubím pro zasněžování. Oznamovaný záměr nepředpokládá osvětlení lyžařského svahu pro noční lyžování. Pro zasněžování nových sjezdových tratí bude využíváno stávajícího odběrného místa včetně způsobu odběru. Požadovaný objem spotřebované vody na zasněžování obou sjezdových tratí je pokryt stávajícím povolením pro odběr povrchových vod. Nově budou vybudovány rozvodní potrubní systémy podél nové sjezdové tratě. Sněžná děla budou v rámci sjezdových tratí postupně převážena a využívána v místech, kde budou potřebná – tj. kapacita odběrů zůstane v současných hodnotách. Na základě výše uvedeného Změna č. 3 žádné změny v koncepci řešení technické infrastruktury nenavrhuje , veškerá zařízení technické infrastruktury vybudovaná pro stávající areál, která budou využívaná i pro jeho rozšíření v rámci Změny č. 3, jsou uváděna jako zařízení stávající. Z toho důvodu není součástí grafických příloh Změny č. 3 výkres technické infrastruktury. Koncepce veřejných prostranství nebyla prověřována, protože nové zastavitelné plochy jejich vymezení nevyžadují. Změnou č. 3 nejsou dotčeny kulturní hodnoty, nedochází ke střetu s podmínkami využití území. Doporučení a opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 10 negativních vlivů navrhované změny na prvky ÚSES, přírodní park, lesní porosty, krajinný ráz a ostatní významné hodnoty řešeného území jsou popsány v dokumentu SEA, který je nedílnou součástí tohoto odůvodnění. V rámci řešení Změny č. 3 nejsou navrhovány veřejně prospěšné stavby, opatření ani asanace. Nároky na vznik VPO v souvislosti s ÚSES budou řešeny v souběžně zpracovávaném novém územním plánu. Ve Změně č. 3 jsou změny ÚSES zapracovány do ÚPD změnou kategorizace prvků, jejich trasování, vymezení a jejich označení, a to v nejbližším okolí předmětu Změny č. 3, které je zobrazeno ve výřezu v grafické části této změny. Plochy řešené ve Změně č. 3 jsou navrhovány na stabilizovaných plochách PUPFL. Součástí odůvodnění je výpočet záborů PUPFL. Pozemky ZPF nejsou změnou dotčeny. Řešení dopadu na PUPFL bylo řešeno v dokumentaci Vyhodnoceni vlivu na lesní porosty, které bylo zpracováno jako podklad pro dokument „Červená Voda - Buková hora - rozšíření areálu Oznámění záměru - zpracoval AMEC s.r.o.", který je přílohou tohoto odůvodnění a současně se této problematiky dotýká řešení SEA. Hydrologické posouzení ovlivnění odtokových poměrů v povodí dotčených toků bylo také podkladem pro oznámení záměru. Střety ploch vymezených v rámci Změny č. 3 s následujícími jevy definovanými v zadání změny jsou řešeny: - zásahy do PUPFL - jsou vyhodnoceny v kapitole i) tohoto odůvodnění - zásah do přírodního parku Suchý Vrch - Buková Hora, lokalita s výskytem chráněné rostliny není dotčena, protože část původního záměru do této lokality zasahující byla z řešení vypuštěna - zásah do RBK 442 - k zásahu nedochází, protože část původního záměru do této lokality zasahující byla z řešení vypuštěna - zásah do osy NRBK K80 - zpřesněním vymezení osy o minimální šíři 40m nedochází k tomuto střetu - zásahy do přírodních hodnot jsou nepopiratelné, opatření a doporučení k jejich eliminaci jsou popsány v hodnocení SEA (zejm. kapitola 7), které je nedílnou součástí tohoto odůvodnění. Zadání změny stanovuje, že budou vymezeny plochy pro sjezdové lyžování - jsou vymezeny jako plochy zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka. Na základě prověření umístění horní a dolní stanice lanové dráhy a její příslušenství jsou vymezeny dvě zastavitelné plochy zařazené do ploch zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně. Nepředpokládá se v nich vznik rekreačních objektů, budou v nich umístěny výhradně stanice lanové dráhy. Vyhodnocení vlivu koncepce na ŽP (SEA) je nedílnou součástí tohoto odůvodnění. Rozbor a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je samostatnou kapitolou tohoto odůvodnění. Požadavky na obsahové náležitosti změny jsou splněny mimo požadavku na vyhotovení Výkresu širších vztahů a výkresu Technická infrastruktura. Při zpracování Změny č. 3 nevyplynula potřeba jejich zpracování - bez vlivu na širší území, nejsou navrhovány změny v koncepci technické infrastruktury. (zpracoval Atelier "AURUM" s.r.o.) Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 11 g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda řeší lokalitu v jihozápadní části řešeného území v návaznosti na stávající lyžařský areál. Změna je zpracována v souladu s potřebami obce definovanými v Zadání Změny č. 3 a zároveň tak, aby nástroji územního plánování byly co nejvíce chráněny hlavní složky životního prostředí a bylo minimalizováno narušení všech hodnot v území. g.1. Předpoklady a podmínky rozvoje území Platný územní plán včetně Změn I. a Změny č. 2 vymezil hlavní směry rozvoje celého řešeného území, prověřil a navrhl koncepci rozvoje jednotlivých funkčních složek a zásady ochrany hodnot a specifik, které do řešeného území zasahují. Změna I. a Změna č. 2 vymezily plochy sjezdovek a navazujících staveb a zařízení na Bukové hoře a Suchém vrchu. Změna č. 3, která rozšiřuje lyžařský areál Červená Voda - Buková hora vytváří, resp. rozšiřuje podmínky pro rozvoj aktivit podporujících cestovní ruch a zvyšujících rekreační atraktivitu širšího území. Vymezuje plochy pro rozšíření lyžařského areálu jižním směrem od stávajícího lyžařského areálu – sjezdovka s lanovou dráhou. Lokalita vymezená Změnou č. 3 leží v přírodně a krajinářsky významném území. V kontaktním území procházejí prvky územních systémů ekologické stability. Do lokality zasahují ochranná pásma vodních zdrojů, do lokality zasahují přírodní park Suchý vrch – Buková hora a Ptačí oblast Králický Sněžník. Řešení Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda respektuje, případně navrhuje řešení, které upraví či zabezpečí ochranu současně stanovených limitů využití území např.: - oblast Natura 2000, ptačí oblasti Králický Sněžník - přírodní park Suchý vrch – Buková hora - nadregionální biokoridor K 81 a K80 - regionální biocentrum Buková hora - pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) - ochranné pásmo PUPFL (vzdálenost 50 m od hranice PUPFL) - ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně Ke změně funkčního využití dochází v plochách, které jsou platným územním plánem zařazeny do zóny krajinné zeleně. Rozvojové plochy vymezené pro lyžařský areál jsou zařazeny do zón: - zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně – pro zastavitelná území (stanice lanové dráhy III/4 a III/5) - zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně – sjezdovky – pro nezastavitelná, sezónně využívaná území (III/3) g.2. Koncepce - popis řešení V rámci změn nedochází ke změně koncepčních zásad stanovených v platné ÚPD (urbanistická koncepce apod.). Změna č. 3 řeší plochy změn ve dvou rovinách. Jedná se o převedení ploch vymezených v platné územně plánovací dokumentaci jako rozvojové (návrhové), v kterých byly záměry již realizovány, do ploch stabilizovaných (stav) a zpřesňuje jejich vymezení dle skutečného stavu. Dále pak navrhuje nové rozvojové (návrhové) plochy. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 12 Mezi hlavní zásady urbanistické koncepce patří: o Vzhledem k charakteru, přírodním a krajinářským hodnotám celého území obce Červená Voda bude vždy respektován krajinný ráz a přírodní hodnoty území včetně lokálních hodnot. o Dopravní připojení areálu bude respektovat stávající stav. o Zeleň v území lyžařského areálu bude v max. míře respektována, případně ve vhodných lokalitách doplněna (nahrazena) zelení izolující jednotlivé aktivity. o Systémy ekologické stability, procházející řešeným územím byly prověřeny respektovány. a jsou Urbanistická struktura Změna č. 3 územního plánu přebírá řešení areálu ze zpracovaných podkladů. Z hlediska struktury je zásadní takové rozmístění staveb a aktivit, aby nedošlo k narušení a ztrátě přírodního charakteru lokality. Zastavitelná území jsou lokalizována k dolní a horní stanici lanovky. Sezónně využívané plochy, vesměs plochy sjezdovek, jsou vymezeny jako plochy nezastavitelné. Změnou č. 3 je stanoveno jedno nové zastavěné území. Jedná se o lokalitu dolní stanice stávající lanové dráhy, která je v dosud platné ÚPD vyznačena jako plocha zastavitelná. Na základě údajů v katastru nemovitostí a stávajícímu stavu v lokalitě je zde vymezeno zastavěné území. Změna č. 3 nemění funkční vymezení území stávající sjezdové tratě a lanové dráhy z hlediska zón, ale plochy v dosud platné ÚPD vymezené jako návrhové jsou Změnou č. 3 přeřazeny do ploch stávajících (stabilizovaných). Jedná se o plochy patřící do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně (ozn. III/1) a do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka (III/2). Dále jsou vymezeny nové plochy návrhové - plocha III/3 zařazena do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka a dvě zastavitelné plochy označené III/4 a III/5 zařazené do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně, v kterých budou umístěny stanice nové lanové dráhy. Změna č. 3 aktualizuje regulativy (podmínky využití území) zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně a zóny sportu rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka. Z hlediska funkčních složek je rozvíjena složka sportu a rekreace, kdy jsou Změnou č. 3 vytvářeny podmínky pro její rozvoj. Z hlediska zeleně v krajině jsou do souladu s nadřazenou ÚPD vymezeny resp. upřesněny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES (NRBK K80 a RBC 442). Dle Zadání Změny č. 3 ÚPSÚ má tato změna prověřit koncepci uspořádání krajiny z hlediska vlivů na krajinný ráz a přírodní hodnoty v území, prvky ÚSES, pozemky lesa ve vztahu k navrhovaným změnám území. Toto prověření bylo provedeno v dokumentu SEA a v příloze odůvodnění Červená Voda - Buková hora - Rozšíření areálu - Oznámení záměru. Dokument SEA je samostatnou nedílnou přílohou tohoto odůvodnění, dokument o oznámení záměru je k odůvodnění přiložen jako podklad. Zpracovateli byli žadatelem o změnu ÚPSÚ předloženy tyto dokumenty: Červená Voda Buková hora - Rozšíření areálu - Biologické hodnocení ve smyslu §67 zákona č. 114/1992 Sb. (zpracoval AMEC s.r.o. v únoru 2011); Entomologické posouzení lokality navržené výstavby lyžařských sjezdových tratí na úbočích Bukové hory západně od obce Červená Voda (zpracoval Ekogroup Czech s.r.o. v lednu 2011); Lyžařský areál Červená Voda - Buková hora rozšíření areálu - Posouzení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití území (zpracovatel neuveden, leden 2011), Červená Voda - Buková hora - Rozšíření areálu - Hodnocení vlivu na krajinný ráz dle §12 Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 13 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zpracoval AMEC s.r.o. v lednu 2011); Červená Voda – Buková hora – Rozšíření areálu - Hluková studie - Zpracováno podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (zpracoval AMEC s.r.o. v prosinci 2010). Závěry z těchto dokumentů jsou shrnuty v dokumentu Červená Voda - Buková hora Rozšíření areálu - Oznámení záměru (zpracoval AMEC s.r.o. v únoru 2011). Všechny tyto dokumenty hodnotí záměr v původním rozsahu dvou nových sjezdovek a jedné nové lanové dráhy. Tyto dokumenty byly podkladem pro zpracování změny ÚPD a SEA. Pro přehlednost je tento dokument uveden jako příloha odůvodnění Změny č. 3. Změnou č. 3 nejsou dotčeny zvláštní požadavky ani veřejně prospěšné stavby. Změna č. 3 je zpracovávána v souladu s potřebami a požadavky obce a s požadavky nadřazených územně plánovacích dokumentací. Změna č. 3 respektuje přírodní, krajinářské a rekreační hodnoty území a chrání hlavní složky životního prostředí, v souladu se závěry SEA. Pro rozvojové plochy byly stanoveny podmínky využití a zásady prostorového řešení, zásady rozvoje jednotlivých vymezovaných funkčních složek, dopravy a inženýrských sítí. Zdůvodnění řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Toto zdůvodnění je obsaženo v samostatné kapitole tohoto odůvodnění. Koncepce jednotlivých urbanistických funkcí Změna č. 3 se zabývá plochami s navrženými funkcemi pro sport, rekreaci a rekreační zeleň, které vymezuje na úkor krajinné zeleně. Ostatní funkční plochy v urbanizovaném i neurbanizovaném území zůstávají zachovány. Plochy, zařazené do zóny sport, rekreace a rekreační zeleň jsou plochy zastavitelné a umístěno do nich bude provozní, technické zázemí areálu, resp. stanice lanové dráhy Plochy zařazené do zóny sport, rekreace a rekreační zeleň – sjezdovky – jsou plochy nezastavitelné, které budou sezónně využity pro sjezdové lyžování. Jen částečně bude území této zóny dotčeno stavbami – stavbami souvisejícími s lanovou dráhou (sloupy) a systémem zasněžování. Zeleň Veškeré plochy, které řeší Změna č.3, jsou dle platného územního plánu zařazeny do zóny krajinné zeleně. Z hlediska využívání území se jedná o plochy lesa (PUPFL). V rámci rozšíření stávajícího areálu, dojde k záborům lesní půdy a likvidaci vzrostlé zeleně. V dalších fázích projektové přípravy bude rozhodnuto, zda se jedná o dočasné nebo trvalé odnětí (investor záměru dočasné odnětí odůvodňuje omezenou dobou životnosti lanové dráhy). Dopravní infrastruktura Silniční doprava Dopravní připojení areálu není Změnou č. 3 měněno (bude využíváno stávající zázemí). Dopravní přístup stanic lanovky bude zajištěn (cestami) v rozvojových plochách určených pro vznik sjezdové tratě. Technická infrastruktura Řešení technické infrastruktury z platné ÚPD není Změnou č. 3 měněno. Specifickým zařízením, sloužícím potřebám vlastních sjezdovek, je umělé zasněžování. Jeho rozšíření na novou sjezdovou trať bude využíváno za podmínek platných pro stávající zařízení. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 14 Nakládání s odpady Odpady vzniklé při mýcení budou spáleny, pařezy ponechány a zfrézovány. Odpady vzniklé stavební činností budou odstraňovány v souladu se zákonem 185/2001 Sb. S odpady vznikajícími při provozu bude nakládáno v souladu s platnými předpisy. Komunální odpad bude ukládán do sběrných nádob a odstraňován v rámci centrálního svozu komunálního odpadu v obci, rovněž recyklovatelný odpad bude shromažďován a k recyklaci odvážen v souladu s režimem nakládání s odpady v obci Červená Voda. Územní systém ekologické stability Změna č. 3 upřesnila vedení osy NRBK K80, která byla vymezena minimálně v šíři 40m. K žádným střetů záměrů a prvků ÚSES nedochází. Severně od stávajícího areálu byla nově vymezena jižní hranice RBK 442. Jiné prvky ÚSES nejsou změnou řešeny. Jejich vymezení, resp. zpřesnění bude provedeno v souběžně zpracovávaném novém územním plánu. (zpracoval Atelier "AURUM" s.r.o.) h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ČERVENÁ VODA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Toto vyhodnocení je zpracováno na základě požadavku vzneseného v zadání Změny č. 3. Předmětem Změny č. 3 je rozšíření stávajícího stabilizovaného lyžařského areálu o jednu sjezdovou trať s lanovou dráhou v lokalitě Buková hora, která byla v koncepci předchozí ÚPD určena pro vznik lyžařského areálu. Změnou č. 3 není měněna žádná z koncepčních složek, dokumentace vytváří zákonné podmínky pro vznik tohoto záměru. A. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí V rámci projednání návrhu zadání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda stanovil Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství svým stanoviskem – č.j. 26844/2011/OŽPZ/PI ze dne 19.5.2011 požadavek, aby bylo pro tuto změnu územně plánovací dokumentace zpracováno vyhodnocení vlivu na životní prostředí (SEA). Toto vyhodnocení bylo zpracováno v říjnu 2011 řešitelským týmem společnosti AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno pod vedením Ing. Stanislava Postbiegla, který je držitelem autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí, a je samostatnou přílohou odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda. Z výše uvedených důvodů lze vyhodnocení vlivu Změny č. 3 na životní prostředí, které je součástí hodnocení vlivu na udržitelný rozvoj spíše chápat jako hodnocení vlivu stavby na životní prostředí. Konkrétní podmínky provozu areálu jsou posuzovány v rámci samostatného procesu EIA (probíhá). Dokumentace Červená Voda - Buková hora, rozšíření areálu, dokumentace vlivu záměru na životní prostředí (Amec, červenec 2011) je základem popisu navrhovaných opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci negativních vlivů záměru na životní prostředí. Koncepce záměru (rozvoj stávajícího areálu) předložená Změnou č. 3 je zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí doporučena k realizaci. Není vyloučen vliv na krajinný ráz, realizací záměru bude výrazněji vnímána liniová struktura průseků v kompaktně zalesněné hmotě Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 15 Bukové hory, nicméně negativní dopad bude snížen zvýšením atraktivity a rekreačního využití území, zpracovatel SEA konstatuje, že "lyžařské areály již patří do horského prostředí". Navržená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí jsou většinou takové povahy, že je nelze nástroji územního plánování vyžadovat a budou uplatněna v dalších fázích přípravy záměru např. v územním a stavebním řízení (jsou uvedena v kapitolách 7 a 10 dokumentace SEA, které je nedílnou přílohou tohoto odůvodnění). Z tohoto důvodu není provedeno hodnocení závěrů SEA, které svou podrobností a konkrétností přesahují rámec územně plánovací dokumentace. B. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na území Natura 2000 Významný vliv koncepce Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda na ptačí oblasti (PO Kralický Sněžník) a evropsky významné lokality (na území Natura 2000) byl vyloučen vyjádřením Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství pod č.j. 26847/2011/OŽPZ/Le ze dne 20.4.2011. Z tohoto důvodu nebylo posouzení vlivů koncepce na plochy Natura 2000 zpracováno. C. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Charakteristika širšího území Řešené územní (ÚPSÚ Červená Voda) tj. správní území obce Červená Voda, leží v severovýchodním okraji Pardubického kraje. Řešené území leží v jižní části ORP Králíky, část území dotčená Změnou č. 3 ÚPSÚ Červená Voda přímo sousedí s ORP Lanškroun (západním směrem), resp. se správními obvody obcí Čenkovice a Výprachtice. Jižně od dotčené lokality se nachází hranice mezi Pardubickým krajem a Olomouckým krajem, resp. hranice mezi ORP Králíky a ORP Zábřeh, resp. hranice mezi k.ú. Mlýnický Dvůr a k.ú. Heroltice. Obrázek použit z internetové prezentace GIS Krajského úřadu Pardubického kraje. Záměr navazuje (z jižního směru) na stávající lanovou dráhu a sjezdovou trať, která je v provozu od roku 2010. Záměr využívá technické a provozní zázemí stávajícího areálu, který je Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 16 rozšiřován jižním směrem. Lokalizován je na svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu Bukové hory. Nová sjezdová trať vč. lanové dráhy je situována do stávajících lesních porostů jižně od stávající sjezdovky, na kterou je napojena v horní části traverzovitou spojkou a v dolní části (východní) se do její trasy napojuje. Pro možnost vyhodnocení vlivů Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda na stav a vývoj území byly z přehledu sledovaných jevů (v ÚAP) vybrány ty, které mají přímý vliv nebo jsou součástí řešené problematiky. Definování vlivu řešení ÚP na sledovaný jev: Sledovaný jev Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda Zastavěné území Územní systém ekologické stability Přírodní park NATURA 2000 – ptačí oblast Lesy hospodářské Vzdálenost 50m od okraje lesa Zastavitelná plocha • Změnou se vymezuje nové zastavěné území - plocha vymezená v platné ÚPD jako zastavitelná je na základě realizace původního záměru vymezena jako zastavěné území - stabilizovaná plocha - zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně • Změna v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezuje skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního (vložená biocentra do NRBK) SES, které jsou v blízkosti sledovaného záměru • Záměr zasahuje do přírodního parku, který je pro rekreaci značně využíván • Záměr okrajově zasahuje do Ptačí Oblasti - negativní vliv byl v rámci projednání zadání Změny č. 3 vyloučen • Záměr vymezený změnou č. 3 zasahuje do PUPFL • Změna vymezuje zastavitelné plochy ležící v tomto pásmu • Vymezeny jsou nové zastavitelné plochy - horní a dolní stanice nové lanové dráhy (III/4 a III/5) D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Vliv na využití silných stránek řešeného území Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Vliv na využití příležitostí řešeného území Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Uvedené kapitoly jsou zpracovány formou tabulek vycházejících ze zpracovaného RURÚ ORP Králíky. Míra vlivu řešení Změny č.3 ÚPSÚ Červená Voda na výsledky SWOT analýzy: X - řešení nemá souvislost s tvrzením SWOT analýzy 0 – vliv řešení není prokazatelný 1 - vliv řešení je prokazatelný 2 – vliv řešení je významný Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 17 SILNÉ STRÁNKY Horninové prostředí a geologie SWOT analýza Míra vlivu významná ložiska krystalického vápence – X Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda mimo řešenou lokalitu mramoru v k.ú. Velká Morava Vodní režim SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X mimo řešenou lokalitu množství zalesněných a zatravněných ploch zadržuje vodu v území 1 dochází k záborům PUPFL - snaha o definování těchto záborů jako záborů dočasných - v souvislosti s předpokládanou životností zařízení vodní plochy zadržující vodu v území (Králický rybník, rybníky v Červené Vodě a v Červeném Potoku) X mimo řešenou lokalitu téměř celé území zasahuje do CHOPAV Žamberk-Králíky – velké zásoby podzemních vod 0 řešení nemá na danou problematiku vliv soběstačnost v zásobování pitnou vodou 0 řešení nemá na danou problematiku vliv existující velké suché nádrže-poldry na Tiché Orlici (u Králík, nad Lichkovem) a na Lipkovském potoce (pod Dolní Lipkou) chrání území před povodněmi Hygiena životního prostředí SWOT analýza Míra vlivu území není znečišťováno významnými zdroji 0 Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda řešení nenavrhuje významný zdroj znečišťování ani se žádného nedotýká území není zatíženo intenzivní zemědělskou výrobou (větrná a vodní eroze, hnojení,..) X řešení se netýká zemědělské výroby kvalitní přírodní prostředí 1 posouzení vlivu na životní prostředí navrhuje opatření vedoucí k minimálním negativním dopadům na životní prostředí Ochrana přírody a krajiny SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X mimo řešenou lokalitu přírodní parky Buková hora–Suchý vrch, Jeřáb, Králický Sněžník, Orlice (zasahuje částečně ze západní strany) 1 záměr zasahuje do přírodního parku Buková hora - Suchý vrch ptačí oblast NATURA 2000 – Králický 1 záměr okrajově zasahuje PO Králický Sněžník - maloplošné chráněné území – Národní přírodní rezervace Králický Sněžník (zároveň evropsky významná lokalita NATURA 2000) Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 18 Sněžník negativní vliv byl v rámci projednání zadání změny vyloučen nadregionální biokoridory procházejí po okrajích území v trasách Buková hora – Suchý vrch – Adam a Buková hora – Jeřáb – Podbělka – Králický Sněžník 0 záměr nezasahuje do os nadregionálních biokoridorů, je v jejich blízkosti regionální biokoridor prochází po celé délce státní hranice s Polskem, další propojuje Suchý vrch a Jeřáb přes údolí Dolní Orlice, regionální biocentra jsou zde tyto: Králický Sněžník, Výčnělek (u Heřmanic), Hraniční vrch (Mladkov / Lichkov), U Vysokého kamene (Mladkov / Lichkov), Lískovec (Dolní Orlice), Buková hora 0 záměr leží jižně od RBC Buková hora, RBC není záměrem přímo dotčeno množství památných stromů X mimo řešenou lokalitu lesní plochy zabírají 43,6% rozlohy území, zemědělské půdy jen 49%. Z ploch zemědělské půdy tvoří 53,7% trvale zatravněné plochy 1 dojde k lokálnímu odlesnění, SEA navrhuje opatření k minimalizaci hrozby vlivů na PUPFL v nejbližším okolí odlesňovaných ploch území má vysoký koeficient ekologické stability (KES) – celé ORP (KES = 2,49), nejvyšší má Dolní Morava (KES = 12,70), nejnižší mají Králíky (KES = 1,14) 1 realizace záměru může mít lokálně na KES vliv Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda zemědělská půda tvoří 49% rozlohy ORP, v jednotlivých obcích je poměr zemědělské půdy ku celkové rozloze tento: Červená Voda (39,2%), Dolní Morava (21,6%), Králíky (74,7%), Lichkov (53,9%), Mladkov (54,3%) X ZPF není změnou dotčen velkou část zemědělských ploch tvoří trvale zatravněné pozemky (53,7% zemědělských půd), nejvíce je to v Dolní Moravě (85,7%), nejméně v Králíkách a Lichkově (46,6% a 46,7%) X ZPF není změnou dotčen na velké části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány odvodňovací systémy X odvodňovací systémy nejsou záměrem dotčeny lesní pozemky tvoří 43,6% rozlohy ORP, v jednotlivých obcích je poměr lesní půdy ku celkové rozloze tento: Červená Voda (53,2%), Dolní Morava (73,7%), Králíky (16,5%), Lichkov (37,7%), Mladkov (37,9%) 1 nedílnou součástí záměru je částečné odlesnění svahu Bukové hory na části území byly zpracován komplexní pozemkové úpravy (k.ú. Velká Morava, na jižní části k.ú. Králíky (350 ha) a jižní část Lichkova). V současnosti se dokončuje zbývající část k.ú. Lichkov (cca do konce roku 2008). Dále probíhá pozemková úpravana zbývající části k.ú. Králíky (cca 550 ha) – dokončení v roce 2009. V X mimo území řešené územním plánem Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 19 loňském roce byly zahájeny pozemkové úpravy v k.ú. Horní Lipka, k.ú. Dolní Morava a k.ú. Červený Potok. Veřejná dopravní a technická infrastruktura SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda území obsluhují dvě silnice I. třídy I/11 a I/43 0 záměr je dopravně vázán na silnici I. třídy na území se nachází jediný silniční a také jediný železniční hraniční přechod Pardubického kraje s Polskem X mimo území řešené územním plánem územím prochází železniční trať č. 021 (Týniště nad Orlicí – Letohrad – Štíty), č. 025 (Dolní Lipka – Hanušovice) a mezinárodní trať č. 831 (Lichkov – Miedzylesie), trať z Letohradu do Polska je nově elektrifikovaná; v řešeném území se nachází 12 nádraží a železničních zastávek 1 mimo řešenou lokalitu - návštěvníci mohou pro příjezd do lokality využít železniční dopravu nutná je kombinace se skibusem v území se nachází heliport záchranné letecké služby (u polikliniky v Červené Vodě) a jedno travnaté letiště (Červený potok) X mimo rámec řešení změny územního plánu velká část obcí je zásobována vodou z veřejných vodovodů X zásobování areálu pitnou vodou je zajištěno velká část obydleného území je uspokojivě obsloužena hromadnou dopravou (železnice, autobusy), v průběhu turistické sezóny je území Orlicka obslouženo také cyklobusy a skibusy X záměr je rozšířením cílové aktivity - zvyšuje se její využitelnost Sociodemografické podmínky SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda v území funguje dostatečná síť mateřských a základních škol, v Králíkách se nachází speciální škola, základní umělecká škola, gymnázium, střední odborné učiliště opravárenské a výchovný ústav pro děti a mládež X mimo rámec řešení změny územního plánu v Červené Vodě se nachází léčebný ústav, který poskytuje zdravotnické služby v oblasti následné péče a také rychlou záchrannou pomoc (včetně možnosti přistání vrtulníku) X mimo rámec řešení změny územního plánu v Červené Vodě se nachází domov důchodců sv. Zdislavy, v Králíkách a v Červené Vodě fungují domy s pečovatelskou službou X mimo rámec řešení změny územního plánu podíl dětské složky (věk 0 – 14 let) v celkovém počtu obyvatel je v řešeném území mírně nadprůměrný (16,2%) oproti hodnotě za celý Pardubický kraj (15,0%), mírně podprůměrný je podíl občanů starších 65 let (13,0% oproti 14,7% v PK) X mimo rámec řešení změny územního plánu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 20 průměrný věk obyvatel ORP v roce 2006 činil 38,6 let, což je výrazně nižší hodnota ve srovnání s průměrnou hodnotou kraje ve stejném období je (40 let), průměrný věkobyvatel ORP nicméně roste (o cca 0,3 léta/rok) X mimo rámec řešení změny územního plánu Bydlení SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda na území ORP bylo v roce 2007 dokončeno 23 bytů, nejvíce jich bylo vybudováno v Králíkách (11) a Dolní Moravě (5), v roce 2006 bylo v ORP dokončeno jen 7 bytů, v roce 2005 9 bytů, v roce 2004 18 bytů a v roce 2003 20 bytů X mimo rámec řešení změny územního plánu zájem o bydlení je především v Králíkách, Červené Vodě a Dolní Moravě, výhodou je zde především dobrá dostupnost, infrastruktura a pracovní příležitosti ve dvou největších obcích a kvalitní přírodní prostředí v rekreační lokalitě Dolní Moravy X mimo rámec řešení změny územního plánu Rekreace SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda území ORP má díky svému kvalitnímu přírodnímu prostředí vysoký turistický potenciál pro letní i zimní rekreaci, těžištěm těchto aktivit jsou hlavně všechny tři přírodní parky (Králický Sněžník, Jeřáb a Buková hora – Suchý vrch); území se využívá jak pro individuální tak pro hromadnou rekreaci, jádrem nabídky je pěší a cyklistická turistika v létě a sjezdové a běžecké lyžování v zimě 2 v létě a v zimě zde fungují zvláštní turistické autobusové spoje – cyklobusy a skibusy 1 záměr podporuje využívání služeb zvláštních turistických autobusových spojů pro sjezdové lyžování je vyhledávanou lokalitou především Dolní Morava, další sjezdovky jsou v Červené Vodě a Mladkově, v létě jsou některé lokality využívány pro padákové létání 1 záměrem je rozšíření areálu na Bukové hoře (Červená Voda) dalším významným turistickým lákadlem území je systém předválečného opevněníz let 1936-1938; linie těžkých betonových bunkrů probíhá od vrcholu Maliníku na východě území, přes Červený potok, dále severně od Králík (tvrz Hůrka), po hřebeniod Boudy (tvrz Bouda) k Mladkovu a přes něj dále k severozápadu k vrcholu Adama(tvrz Adam); mnoho objektů je zpřístupněno veřejnosti (nově především tvrz Hůrka u Králík), součástí nabídky je i Vojenské muzeum Králíky a Vojenské Muzeum Lichkov 1 mimo rámec řešení změny územního plánu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění změna ÚP vytváří podmínky pro rozšíření nabídky rekreace - sjezdové lyžování v zimním období 21 na území se nacházejí dvě rozhledny (Val u Králík, Křížový vrch u Červené Vody) X mimo řešenou lokalitu dalšími turistickými cíly jsou klášter Hora matky Boží s poutním kostelem, Městskémuzeum Králíky a také centrum Králík, které je včetně aleje a chrámu na Hoře matky Boží vyhlášeno městskou památkovou zónou X mimo řešenou lokalitu v řešeném území jsou dobré možností ubytování různých typů, nabídka ubytování bývá doplněna dalšími aktivitami a službami pro rekreanty a návštěvníky 1 změna vytváří podmínky pro aktivity rekreantů a návštěvníků v Králíkách se nachází koupaliště, tělocvičny jsou v Králíkách, Červené Vodě a v Mladkově, areály škol jsou otevřeny i pro denní rekreaci a sport mládeže X mimo rámec řešení změny územního plánu Hospodářské podmínky SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví byl v roce 2007 tento: lesnictví, zemědělství, rybolov (15%), průmysl (10,7%), stavebnictví (14,6%), obchod, opravy (25,9%) 1 významnými obory podnikání v řešeném území jsou převážně těžba a zpracování dřeva, průmyslová výroba a v menší míře zemědělská výroba (hlavně chov dobytka a péče o zatravněné plochy); důležité je také podnikání v cestovním ruchu (ubytování a služby pro turistiku a rekreaci), území je vhodné pro celoroční rekreační využití 1 záměr rozšiřuje aktivity subjektu podnikajícího v cestovním ruchu a může mít vliv na vznik návazných aktivit hlavní zaměstnavatelé pracují v oborech lesnictví, výroba světelných zdrojů, textilní výroba a barvení tkanin, výroba kartáčnického zboží X mimo rámec řešení změny územního plánu míra nezaměstnanosti v území stále klesá (2005 – 13%, 2006 – 11%, 2007 – 7,6%) stejně jako v celé ČR, průměrná míra nezaměstnanosti PK byla ve stejném období 5,4% 1 na záměr je vázán vznik několika pracovních míst (spíše sezónního charakteru) podle registru ekonomických subjektů bylo v roce 2007 v ORP 1884 subjektů, z toho 1612 byly fyzické osoby; jeden subjekt tak připadá na 4,9 obyvatele, což je hodnota blízká průměru celého kraje (1 subjekt/4,8 obyvatel) X mimo rámec řešení změny územního plánu záměr rozšiřuje aktivity subjektu podnikajícího v oboru služeb SLABÉ STRÁNKY Horninové prostředí a geologie Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 22 SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X mimo rámec řešení změny územního plánu poddolovaná území: Mladkov (bodové, radioaktivní suroviny), Prostřední Lipka (bodové, vápenec), Velká Morava 2 – Králický Sněžník (bodové, surovina neznámá), Velká Morava 1 – Mlýnský potok (plošné radioaktivní suroviny), Velká Morava 3 (plošné, kámen) X mimo rámec řešení změny územního plánu sesuvná území (Bílá Voda – aktivní bodové, Červená Voda – aktivní plošné, Červená Voda – potenciální, Heřmanice – potenciální) X mimo rámec řešení změny územního plánu na velké části území je střední radonový index, v okolí Mladkova jsou území z vysokým radonovým indexem (vyvěrá zde také radioaktivní pramen knížete Rostislava) X mimo rámec řešení změny územního plánu v současné době se mramor ve Velké Moravě netěží Vodní režim SWOT analýza Míra vlivu pitná voda z místních zdrojů často obsahuje Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X mimo rámec řešení změny územního plánu problematické vymezení záplavových území včetně aktivních zón v obydlených nivách toků (Dolní Morava, Lichkov, Mladkov) 1 mimo rámec řešení územního plánu místní záplavy při velkých deštích, problematická údržba mnoha vodních toků X mimo rámec řešení změny územního plánu mnoho vodních toků je regulováno, na zemědělských plochách je vybudováno množství meliorací, které rychle odvádějí vodu z krajiny X mimo rámec řešení změny územního plánu radon, je nutná její úprava Hygiena životního prostředí SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda znečištění ovzduší kvůli využívání tuhých paliv pro vytápění, velká část území není plynofikována X mimo rámec řešení změny územního plánu na ČOV jsou napojeny pouze Králíky a Červená Voda, malé obce a místní části zatím nemají uspokojivě vyřešenou likvidaci odpadních vod X mimo rámec řešení změny územního plánu změna koncepce není navrhována zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél významných komunikací – průtahy obcemi: I/11 (Červená Voda, Bílá Voda), a I/43 (Králíky, Červená Voda, Bílá Voda), II/311(Mladkov, Petrovičky), II/312 (Mladkov, Lichkov, Červený Potok) 0 • nepředpokládá se se zvýšením dopravy v souvislosti se zpracovávaným záměrem Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 23 v území se nachází několik registrovaných ekologických zátěží – bývalé skládky v Dolních Boříkovicích, Petrovičkách a v Králíkách (odpad z někdejšího podniku Tesla), areál benzinové stanice Králíky, areál dopravní společnosti VYDRUS Králíky X mimo rámec řešení změny územního plánu Ochrana přírody a krajiny SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X mimo rámec řešení změny územního plánu nefunkčnost části územního systému ekologické stability (ÚSES) 0 prvky ÚSES v blízkosti lokality řešené změnou ÚPD jsou vázané na stabilizované lesní porosty a nejsou změnami v území dotčeny ochrana přírody je ohrožena znečištěním odpadními vodami z obcí a rekreačních objektů bez napojení na ČOV 1 stávající areál má vyřešené čištění odpadních vod, rozšíření areálu na tento způsob naváže na území ORP se nachází pouze jeden registrovaný VKP (Rosnatka v Dolní Hedči) Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Míra vlivu rozvojové plochy leží často na 0 zainvestovaných (odvodněných) půdách Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda rozvojové plochy neleží na zainvestovaných (odvodněných) půdách kvalita zemědělských půd odpovídá podhorskému charakteru území X plochy změn se nedotýkají ZPF rozsáhlé meliorace a regulované toky způsobují rychlé odtékání vody z území X mimo rámec řešení změny územního plánu Veřejná dopravní a technická infrastruktura SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda území není příliš kvalitně napojeno na hlavní celorepublikový dopravní systém dálnic a rychlostních komunikací; k plánované trase R/35 Hradec Králové – Olomouc je do Svitav vzdálenost cca 60 km a doba jízdy 60 minut, dnes je nejbližší rychlostní komunikace v Mohelnici (50 km, 50 minut), do Hradce Králové je to z Králík 80 km a 85 minut X mimo rámec řešení změny územního plánu problematická trasa I/11 přes Červenovodské sedlo, zvláště v zimním provozu X mimo rámec řešení změny územního plánu rozvolněná zástavba typická pro tuto oblast je problematická z hlediska výstavby a údržby technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plynovod, elektřina) a také z hlediska obsluhy území hromadnou dopravou; nevyhovující stav autobusového nádraží v Králíkách 0 záměr bude využívat stávající technickou infrastrukturu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 24 část území není plynofikována, se stoupající cenou zemního plynu to může být problematické X mimo rámec řešení změny územního plánu nedostatečné napojení území na elektrickou síť vyšší kapacity X mimo rámec řešení změny územního plánu část obcí dosud nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci ukončenou na ČOV (Mladkov, Lichkov, Dolní Morava včetně jejich částí), ČOV v Králíkách vyžaduje rekonstrukci X mimo rámec řešení změny územního plánu Sociodemografické podmínky SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda obyvatel v území stále ubývá, tato tendence započala už v 80. letech 20. století: 1970 (9 731 ob.), 1980 (9 714 ob.), 1991 (9 420 ob.), 2001 (9 500 ob.), 2007 (9192 ob.). Obyvatel mírně přibývá pouze v Dolní Moravě: 1991 (283 ob.), 2001 (300 ob.), 2007 (307 ob.). Největší pokles počtu obyvatel má Mladkov: 1991 (601 ob.), 2001 (585 ob.), 2007 (537 ob.) 0 statistiky neobsahují informace o počtu obyvatel v jednotlivých částech obcí, dá se předpokládat, že okrajové oblasti území se vylidňují ještě výrazněji i když se to ve statistikách nemusí zobrazit (obyvatelé se mohou stěhovat v rámci jednotlivých obcí) X mimo rámec řešení změny územního plánu v území je velmi nízká hustota osídlení – pro celé ORP je to 57,9 ob./km2, nejvíce je v Králíkách (87,6 ob/km2), nejméně v Dolní Moravě (8,4 ob/km2), celorepublikový průměr je cca 130 ob/km2. 0 předmět změny nebude mít vliv na hustotu osídlení na 47 sňatků připadalo v roce 2006 v ORP 33 rozvodů (1,42:1), což je mnohem více než průměr PK ve stejné období (1,96:1), v roce 2007 se ale poměr sňatky/rozvody zlepšil na 2,08:1 X mimo rámec řešení změny územního plánu území patří do bývalých Sudet, většina původního německého obyvatelstva byla po válce odsunuta a území bylo nově dosídleno lidmi z jiných částí republiky nebo ze zahraničí, byla zde přerušena historická i sociální kontinuita X mimo rámec řešení změny územního plánu nárůst počtu obyvatel v souvislosti s předmětem změny není očekáván, v souvislosti se vznikem pracovních míst se teoreticky může počet obyvatel zvýšit, přímý vliv se neočekává Bydlení SWOT analýza zájem o bydlení v menších obcích není příliš velký, což je způsobeno hlavně nedostatkem pracovních míst, výstavba je často omezena chybějící technickou vybaveností (kanalizace, ČOV) Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění Míra vlivu X Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda mimo rámec řešení změny územního plánu 25 stávající i nový bytový fond je často využíván jen pro rekreaci, zvyšuje se počet trvale neobydlených bytů X mimo rámec řešení změny územního plánu nekvalitní a do prostředí zcela nevhodné umístění a řešení bytového domu na ulici Leoše Janáčka v Králíkách v blízkosti významné památky a pohledové dominanty území – Hory Matky Boží X mimo území řešené územním plánem Rekreace SWOT analýza nedostatečné další služby a aktivity jako Míra vlivu 1 doplněk k ubytování Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda záměr je rozvojem služeb a rekreačních aktivit v zimním období dlouhé jarní a podzimní období mimo hlavní sezóny s malou návštěvností 0 provoz v těchto obdobích se nepředpokládá objekty individuální rekreace jsou často umístěny ve volné krajině, jejich kumulace a sezónní obývání s sebou přináší problémy s ochranou majetku, likvidací odpadních vod, atd. X předkládaný záměr není aktivitou individuální rekreace rozvoj rekreace se střetává se zájmy ochrany přírody 2 záměr je v přímém středu s ochranou přírody a krajiny na území se nacházejí dvě rozhledny (Val u Králík, Křížový vrch u Červené Vody) X mimo řešené území vylidňování okrajových oblastí území, byty mimo rámec řešení změny územního plánu X využívány pouze pro sezónní pobyt chalupářů Hospodářské podmínky SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda nejvyšší míru nezaměstnanosti v řešeném území vykazuje obec Dolní Morava (16,3% k 31.12.2007) – více než dvojnásobek průměru celého ORP (7,6%) X mimo řešené území obyvatelé často dojíždí za prací mimo svou obec – v roce 2001 to bylo 1093 osob, což (cca 17% ekonomicky aktivních osob); v malých obcích nebo okrajových částech je minimum pracovních příležitostí 1 lze předpokládat vznik několika pracovních míst, ovšem spíše sezónního charakteru největší podíl v území mají ekonomické subjekty bez zaměstnanců (cca 87%) X mimo rámec řešení změny územního plánu pracovní síla v území není příliš kvalifikovaná X mimo rámec řešení změny územního plánu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 26 PŘÍLEŽITOSTI Horninové prostředí a geologie SWOT analýza Míra vlivu nový rozvoj těžby mramoru v Dolní Moravě Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X mimo řešené území X mimo řešené území by mohl mít hospodářský přínos (pracovní místa, atd.) využití bývalého lomu v Dolní Moravě pro rekreaci (zájem obce) Vodní režim SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda dobudování protipovodňových opatření (poldry v Červeném Potoku, ve Velké Moravě a v Dolní Moravě, zpevnění břehů,…) X mimo rámec řešení změny územního plánu podpora projektů pro zpomalení odtoku vody z území – vhodné hospodaření na zemědělských plochách, zatravňování sklonitých ploch, zalesňování, revitalizace vodních toků, realizace rybníků,… 1 záměr počítá s odlesněním možnost nalezení dalších zdrojů pitné vody v rámci CHOPAV X mimo rámec řešení změny územního plánu Hygiena životního prostředí SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda snížení dopravního zatížení zastavěného území obcí realizací obchvatů Králík, Lichkova a Mladkova (silnice I/35 a nová trasa I/11), případně uvažované nové kapacitní komunikace Moravská Třebová – Lanškroun – hraniční přechod Dolní Lipka – Boboszów X mimo rámec řešení změny územního plánu plynofikace obcí, které dosud nejsou napojené na plyn, případně realizace jiných k přírodě šetrných zdrojů energie a tepla X mimo rámec řešení změny územního plánu dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích a jejich částech X mimo rámec řešení změny územního plánu likvidace ekologických zátěží X mimo rámec řešení změny územního plánu Ochrana přírody a krajiny SWOT analýza realizace nefunkční části ÚSES Míra vlivu X Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda změna nevytváří podmínky pro založení prvků SES péče o krajinu jako součást Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění X mimo rámec řešení změny územního plánu 27 mimoprodukčních funkcí zemědělství nalezení kompromisu mezi zájmy ochrany přírody a krajinného rázu a využitím území pro rekreaci či jiné účely (např. vodní a větrné elektrárny) 2 v rámci realizace záměru budou provedena maximální opatření k dosažení tohoto kompromisu Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda dokončit komplexní pozemkové úpravy, jejichž zpracování je v plánu – na k.ú. Dolní a Prostřední Lipka, Dolních Boříkovice a Dolní Hedeč X mimo rámec řešení změny územního plánu udržitelné hospodaření na polích i v lesích – zvyšování přirozené ekologické stability území (zatravňování sklonitých ploch postižených nejvíce erozí, pěstování vhodných plodin a vysazování vhodných druhů dřevin, péče o krajinu jako součást hospodaření, dodržovat pravidla hospodaření proti nadměrné vodní erozi, atd.) 1 v rámci realkizace záměru provedena opatření, která minimalizují ohrožení eroze Veřejná dopravní a technická infrastruktura SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda realizace obchvatů Králík, Lichkova a Mladkova (silnice I/35 a nová trasa I/11) a výstavba uvažované nové kapacitní komunikace od budoucí křižovatky R/43 a R/35 u Moravské Třebové do Polska X mimo rámec řešení změny územního plánu realizace železniční spojky od Dolní Lipky k hraničnímu přechodu do Polska X mimo rámec řešení změny územního plánu dokončit systémy veřejných vodovodů; dobudovat systémy odvádění a čištění odpadních vod v obcích X mimo rámec řešení změny územního plánu dokončit plynofikaci území, případně podporovat jiné šetrné zdroje energie (kvalitní spalování dřeva, dřevoštěpek, atd. – využití místních zdrojů dřeva) X mimo rámec řešení změny územního plánu realizovat připojení území na elektrické vedení VVN a výstavbu dvou plánovaných rozvoden VVN/VN (Králíky, Dolní Lipka) X mimo rámec řešení změny územního plánu budování systému cyklistických stezek (v rámci sdružení obcí Orlicko) X mimo rámec řešení změny územního plánu Sociodemografické podmínky SWOT analýza pokud v obcích vzniknou nové pracovní příležitosti, může to přinést zvýšení počtu obyvatel Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění Míra vlivu 1 Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda na záměr je vázán potenciál vzniku nových pracivních míst 28 podporovat místní kulturní akce a další aktivity, které posílí identitu obcí a lokální patriotismus místních obyvatel 0 mimo rámec řešení změny územního plánu Bydlení Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X změna nevymezuje plochy pro bydlení zlepšovat technickou i veřejnou infrastrukturu jednotlivých obcí pro zvýšení jejich atraktivity pro bydlení X mimo rámec řešení změny územního plánu vytvořit možnosti pro bydlení mladých lidí ve startovních bytech X mimo rámec řešení změny územního plánu SWOT analýza vytvořit dostatek vhodných ploch pro bydlení tam, kde je o něj zájem Rekreace SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda doplňovat zázemí a další aktivity pro rekreaci a turistiku pro zvýšení atraktivity území i mimo hlavní sezóny a pro případ nepříznivého počasí (kulturní zařízení, aktivity v interiéru – krytý bazén, wellness, squash, bowling, atd.); tyto funkce budou sloužit také místním obyvatelům 0 rozšiřovat systémy cyklostezek a cyklotras, rozšiřovat délky upravených lyžařských běžeckých tras, budovat nové sjezdovky tam, kde to má smysl X mimo rámec řešení změny územního plánu rozšiřovat možnosti rekreace a trávení volného času místních obyvatel 1 areál slouží s místním obyvatelům regulace výstavby objektů individuální rekreace ve volné krajině X mimo rámec řešení změny územního plánu cyklostezkami propojit významné objekty předválečného opevnění X mimo rámec řešení změny územního plánu možné uvážlivé využití lomu v k.ú. Velká Morava pro rozvoj rekreace X mimo řešené území záměr bude v provozu během hlavní zimní sezóny Hospodářské podmínky SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda připravit nové rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu a přilákat investory, podpořit podnikatele působící v regionu; nové výrobní objekty však nesmí svým měřítkem a výškou narušit ráz krajiny, který je hlavní hodnotou území X mimo rámec řešení změny územního plánu obnovit těžbu mramoru v Dolní Moravě X mimo rámec řešení změny územního plánu pokračovat v profilaci území na především rekreační funkci, doplnit ji však také silnou 1 záměr mí rekreační charakter, doplnění zakladny výroby není řešeno - jedná se o konkrétní lokální Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 29 základnou průmyslové a lesnické výroby záměr pro rekreaci a sport při zlepšení dopravního napojení (nová trasa I/11 a hlavně výhledová kapacitní komunikace do Polska) lze očekávat ekonomický růst oblasti X mimo rámec řešení změny územního plánu navazovat hospodářské kontakty v sousedním Polsku (pracovní síla, pracovní příležitosti,…) X mimo rámec řešení změny územního plánu HROZBY Horninové prostředí a geologie SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda CHLÚ Bílá Voda – podzemní úložiště X mimo řešené území dopravní zátěž spojená s obnovením těžby mramoru v dolní Moravě, zvýšená prašnost, hluk X mimo řešené území Vodní režim SWOT analýza Míra vlivu nedokončení systému protipovodňových X opatření (problémy s vlastníky pozemků, atd.) Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda protipovodňová opatření nejsou součástí tohoto záměru realizace poldrů navržených v Červeném Potoku může na sousedním území (ORP Šumperk) vyžadovat přeložku železniční trati – finanční náročnost X mimo rámec řešení změny územního plánu realizace uvažované vodní nádrže v horní části Dolní Moravy (u mramorového lomu) – narušení krajiny X mimo řešené území Hygiena životního prostředí SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda další zdražování plynu a elektřiny – vytápění nekvalitními tuhými palivy – místní znečištění ovzduší X mimo rámec řešení změny územního plánu problém s další plynofikací, která je nákladná a při zdražování plynu o ni zřejmě mezi občany nebude velký zájem X mimo rámec řešení změny územního plánu Ochrana přírody a krajiny SWOT analýza omezení rozvoje sídel, která leží v chráněných přírodních územích (především Dolní Morava) Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění Míra vlivu X Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda mimo řešené území 30 střet zájmů rozvoje rekreace (sjezdovky, atd.) a ochrany přírody 2 přímý střet těchto zájmů - v rámci vlastní realizace záměru je nezbytné učinit opatření proti negativním vlivům na přírodní hodnoty v kontaktním územím ovlivnění krajinného rázu v územích s jeho zvýšenou ochranou (přírodní rezervace, přírodní park) výstavbou objektů s neúměrným měřítkem ve vztahu k okolní krajině (např. průmyslových a skladovacích budov, hotelů, větrných elektráren atd.) 0 mimo rámec řešení změny územního plánu Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Míra vlivu rozvojové plochy často leží na půdách Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda 0 ZPF není změnou dotčen X mimo rámec řešení změny územního plánu nejvyšší kvality – střet s ochranou ZPF rychlost zpracování komplexních pozemkových úprav je limitována kapacitoupozemkových úřadů a dostatkem financí Veřejná dopravní a technická infrastruktura SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda zpožďování výstavby R/35 a R/43 a případné navazující trasy kapacitní komunikace k polským hranicím X mimo rámec řešení změny územního plánu hrozící sankce obcím od státu při nedokončení systémů kanalizace a ČOV X mimo rámec řešení změny územního plánu nerealizace plynofikace z důvodů nezájmu občanů (zdražování zemního plynu), topení nekvalitními tuhými palivy X mimo rámec řešení změny územního plánu při malém využití autobusových spojů hrozí jejich zrušení, problémy s financováním spojů hromadné dopravy X mimo rámec řešení změny územního plánu Sociodemografické podmínky SWOT analýza odcházení mladších vzdělaných lidí mimo Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda X mimo rámec řešení změny územního plánu X mimo rámec řešení změny územního plánu region, další ubývání obyvatel klesající naplněnost školských zařízení, především středního školství Bydlení SWOT analýza výstavba v některých místech je omezena limity využití území (ochrana přírody, záplavové území,…) Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění Míra vlivu 0 Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda v rámci změny jsou střety s limity vyřešeny 31 výstavba v malých obcích je omezena nedostatkem pracovních příležitostí pro případné nové obyvatele X mimo rámec řešení změny územního plánu stálé snižování počtu lidí v okrajových sídlech X mimo rámec řešení změny územního plánu Rekreace SWOT analýza Míra vlivu možný střet s ochranou přírody u nových Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda 2 přímý střet X mimo rámec řešení změny územního plánu rekreačních areálů – převážně sjezdovek zvyšování počtu bytů určených pro rekreaci na úkor trvale obydlených bytů Hospodářské podmínky SWOT analýza Míra vlivu Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda mimo rámec řešení změny územního plánu nové větší rozvojové plochy pro výrobu je možné nalézt téměř pouze na půdách nejvyšší kvality – střet se zájmy ochrany ZPF X odcházení mladých vzdělaných lidí mimo region X mimo rámec řešení změny územního plánu při velké orientaci na cestovní ruch jsou výdělky závislé na přízni počasí 1 úspěšnost záměru je závislá na klimatických podmínkách posílení ekologické stability území E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Pro potřeby tohoto vyhodnocení je využito priorit stanovených v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje. Záměr zpracovaný ve Změně č. 3 není v rozporu se stanovenými prioritami. Dokument vytváří podmínky pro rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace, což je jedna z priorit krajského dokumentu. Z polohy řešeného území ve specifické oblasti republikového významu (SOB 3) vyplývá úkol pro územní plánování - prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci - což Změna č. 3 a posouzení jejího vlivu na životní prostředí naplňuje. Současně je plněn úkol zpřesnění vymezení regionálních i nadregionálních prvků ÚSES. Vzhledem k charakteru změny nemá změna z hlediska naplňování celorepublikových priorit zásadnější význam. Lze konstatovat, že podpora sportovního a rekreačního využití svahů Bukové hory je v souladu s naplňováním využití území pro rekreaci Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 32 F. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - shrnutí F.1. Vyhodnocení vlivů Změny č. 3 na vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území obce (z aktualizace ÚAP ORP Králíky) obce Červená Voda: - ve Změně č. 3 nedochází k porušování stability prostředí, je ovšem naplněna hrozba rozvoje rekreačních aktivit na plochách chráněných - je nutné v průběhu výstavby a provozu dodržení zejména veškerých navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 33 - Nenavrhují se nové plochy pro průmysl, skladování, využívaní nerostného bohatství, využíván je sportovně rekreační potenciál s potenciálně pozitivním dopadem na hospodářský rozvoj oblasti - Rozvíjena je silná stránka - nové sjezdovky v Červené Vodě Navrhovaná změna ÚPD nemá vliv na hrozby uvedené v ÚAP ORP Králíky pro obec Červená Voda. Mimo hrozby vyplývající z odlesňování svahů další významné hrozby nevytváří. Řešené území leží ve specifické oblasti, kde je potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR, a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Je zde potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenného území pro rekreaci. Vzhledem k tomu, že mezi kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území stanovených PÚR ČR je při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území patří přednostní sledování rozvoje rekreace a lázeňství, naplňuje předmětný záměr toto kritérium. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření stávajícho areálu, jehož vznikem k jistému narušení došlo, je rozvoj navázaný na tento areál nejmenším zásahem do přírodních hodnot. Rozšířením areálu získá areál větší atraktivitu. Lyžařům bude nabídnuta méně obtížná sjezdová trať a areál se tím pádem stane atraktivním pro větší spektrum lyžařů, kteří budou v okolí poptávat další služby, jejichž nabídnutí přinese nová pracovní místa, což je právě jeden z Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 34 prostředků k posílení ekonomického rozvoje. Samotné rozšíření areálu, je jen dílčím prvkem koncepce rozvoje, která by měla být stanovena územně plánovací dokumentací obce. Vzhledem k podpoře projektu ze strany obce, vzhledem k tomu, že dotčené orgány nevydaly záporné stanovisko k zadání této změny ÚPD (kde byl záměr definován), ani k návrhu této změny, ale stanovily podmínky, které Změna č. 3 respektuje, byla provedena různá hodnocení a záměr byl doporučen k realizaci v rámci dokumentace SEA, je možné konstatovat, že navržená změna je pro řešené území přínosem, který převažuje nad stávajícím stavem. F.2. Shrnutí přínosu Změny č. 3 k vytváření podmínek pro předcházení: - zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území: - Změna č. 3 je přínosem pro cestovní ruch, rekreaci a zaměstnanost v obci - ohrožení podmínek života generací budoucích: - Změna č. 3 sama o sobě nepřináší ohrožení podmínek života generací budoucích (zpracoval Atelier "AURUM" s.r.o.) i) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa Předmětem Změny č. 3 je vymezení nových ploch (území) pro rozšíření lyžařského areálu pro funkce rekreační a sportovní (provozní a technické zázemí areálu) a území pro především sezónní využití – lyžařskou sjezdovou trať s lanovkou. Předmět záměru Změny č. 3 byl podroben procesu posouzení dle zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na ŽP. Zemědělský půdní fond Není Změnou č. 3 dotčen. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Tab. č.1: Dotčené pozemky a zábory PUPFL (k.ú. Mlýnický dvůr - 620815): ozn.záboru p.č. dle KN III/3 III/4 III/5 539/8 539/8 539/8 druh pozemku výměra (ha) Plocha (ha) lesní poz. 345,6454 6,50 lesní poz. 345,6454 0,15 lesní poz. 345,6454 0,10 záboru LV 1135 1135 1135 vlastník Česká republika Česká republika Česká republika Celkový zábor PUPFL: - pro zastavitelné plochy - 0,25 ha - pro nezastavitelné plochy sjezdovek - 6,50 (ha) V textu odůvodnění Změny č.3 předkládaném ke společnému jednání zmíněna vhodnost realizace opatření ke zmírnění vlivu odlesnění na ploše nové sjezdovky, které by zvýšilo stabilitu okolních lesních porostů .“Budou navržena opatření ke zmírnění vlivu odlesnění na ploše sjezdovky, která zvýší stabilitu okolních lesních porostů (např. zvýšení podílu listnatých dřevin Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 35 v okrajích porostů sousedících s navrženými sjezdovkami) s tím, že dojde k jejich realizaci v náležitém předstihu před vlastní realizací záměru“. Po společném jednání byl vznesen požadavek podrobněji časově specifikovat pojem "náležitý předstih před vlastní realizací záměru". Zpracovatel se snažil touto obecně specifikovanou definicí podpořit ochranu přírodních hodnot. Podrobnější časová specifikace není nástroji územního plánovaní možná, měla by být zapracována a vyžadována v dalších navazujících krocích realizace záměru (územní, stavební řízení apod.) Proto ji zpracovatel z odůvodnění Změny č.3 vypouští. j) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění (kapitolu zpracuje pořizovatel po projednání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda) k) Vyhodnocení připomínek (kapitolu zpracuje pořizovatel po projednání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda) l) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Členění odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda: C – textová část odůvodnění Změny č.3 ÚPSÚ Červená Voda (počet stran: 36) D – grafická část odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda: D.1 D.2 Koordinační výkres Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5000 1:5000 Přílohy: Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí (SEA) a zadáním požadovaná posouzení - samostatné přílohy zpracované jiným zhotovitelem Podklady: Červená Voda - Buková hora - rozšíření areálu - oznámení záměru (zpracoval AMEC s.r.o., únor 2011) - příloha je součástí svazku textových částí Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění 36 P O U Č E N Í: Proti Změně č.3 ÚPSÚ Červená Voda vydané formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). …………………………………… místostarosta obce Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění …………………………………… starosta obce 37 III/1 III/2 NRBK RBC LBC vodovod skitrasa cyklotrasa ARCHITEKTURA URBANISMUS III/2 III/3 III/2 III/1 III/4 III/5 III/3 NRBK - K 80 NRBK - K 80 LBC ARCHITEKTURA URBANISMUS III/1 III/2 NRBK RBC LBC ARCHITEKTURA URBANISMUS III/2 III/3 III/2 III/1 III/4 III/5 III/3 NRBK - K 80 NRBK - K 80 LBC ARCHITEKTURA URBANISMUS ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Zpracováno ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí únor 2011 AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564 ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU Název dokumentu: ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Zakázka: C905-10-0 Objednatel: SKIPARK Červená Voda s.r.o. Účel vydání: Finální dokument Stupeň utajení: Bez omezení Vydání 01 Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum Finální dokument J. Kurajdová L. Peková S. Postbiegl P. Vymazal 24. 2. 2011 Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo výrazně označena NAHRAZENO. Rozdělovník: 10 výtisků SKI Park Červená Voda . s r.o. 1 výtisků archiv AMEC s.r.o. © AMEC s.r.o, 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 1 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Zpracovatelé oznámení Vedoucí projektu, koordinace, syntéza: Ing. Lucie Peková Tel.: 543 428 321, 725 607 971 E-mail: [email protected] Ing. Jana Kurajdová, Ph.D. Tel.: 725 607 973 E-mail: [email protected] Oprávněná osoba: Ing. Stanislav Postbiegl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 1178/159/OPVŽP/97 ze dne 22. 4. 1997 Datum zpracování oznámení: 24. 2. 2011 Na zpracování oznámení se podíleli: Pracovní tým AMEC, s.r.o. Fauna Mgr. Markéta Klusková Flóra a ekosystémy: Ing. Pavel Koláček, Ph. D Doprava, hluk, fyzikální vlivy: RNDr. Zuzana Flegrová, Ph.D Ovzduší: RNDr. Tomáš Bartoš Geofaktory: Ing. Lucie Peková Odpady, povrchová voda: Ing. Stanislav Postbiegl Krajinný ráz Ing. Jana Kurajdová, Ph.D Externí spolupráce: Vlivy na lesní porosty a myslivost: Ing. Boleslav Jelínek, tel.: 511 119 594 Držitel autorizace k provádění biologického hodnocení ve smyslu § 67 podle písm. 45i zákona č. 114/1992 Sb MŽP č.j. 6370/610/09 ze dne 23.4.2010 Entomologické posouzení lokality EKOGROUP CZECH s.r.o. RNDr. Marek Banaš, Držitel autorizace k provádění biologického hodnocení ve smyslu § 67 podle písm. 45i zákona č. 114/1992 Sb MŽP č.j. 871/640/06 ze dne 11.4.2006 Ph.D., Mgr. Josef Kašák, Projektové řešení: FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Ing. arch. Jaromír Syrovátko, Liberec, tel.: 485 104 880 SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 2 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obsah Titulní list Záznam o vydání dokumentu Zpracovatelé oznámení ............................................................................................................................. 2 Obsah......................................................................................................................................................... 3 Úvod ........................................................................................................................................................... 5 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI............................................................................................................ 7 A.1. Obchodní firma ............................................................................................................................... 7 A.2. IČ .................................................................................................................................................... 7 A.3. Sídlo ................................................................................................................................................ 7 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele ............................................................................................... 7 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU ......................................................................................................................... 8 B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................. 8 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ........................................................................ 8 Zařazení záměru .................................................................................................................................... 8 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru............................................................................................................. 8 B.I.3. Umístění záměru .......................................................................................................................... 9 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ........................................................... 10 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant ............................. 11 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ................................................................ 12 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ......................................... 16 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ........................................................................ 16 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. ................................................................................................................... 16 B. II. ÚDAJE O VSTUPECH .................................................................................................................... 18 B.II.1. Půda........................................................................................................................................... 18 B.II.2. Voda........................................................................................................................................... 18 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................................... 19 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.................................................................................. 20 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .................................................................................................................. 20 B.III.1. Ovzduší ..................................................................................................................................... 20 B.III.2. Odpadní voda ........................................................................................................................... 20 B.III.3. Odpady ..................................................................................................................................... 20 B.III.4. Ostatní ...................................................................................................................................... 22 B.III.5. Doplňující údaje ........................................................................................................................ 22 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ......................................... 23 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................................................... 23 C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................................................... 24 C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví ................................................................................................... 24 C.II.2. Ovzduší a klima ......................................................................................................................... 24 C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky...................................................................... 25 C.II.4. Povrchová a podzemní voda ..................................................................................................... 26 C.II.5. Půda .......................................................................................................................................... 29 C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................................ 30 C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy ........................................................................................................ 31 C.II.8. Krajina........................................................................................................................................ 46 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky .......................................................................................... 47 C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura .................................................................................................. 47 C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ................................................................................... 48 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU I NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................ 49 FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 3 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ............................ 49 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ....................................................... 49 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ............................................................................................................. 50 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ................................... 50 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ......................................................................................... 52 D.I.5. Vlivy na půdu .............................................................................................................................. 54 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje............................................................................ 54 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ............................................................................................. 55 D.I.8. Vlivy na krajinu ........................................................................................................................... 60 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky .............................................................................. 61 D.I.10. Vilvy na dopravní a jinou infrastrukturu .................................................................................... 61 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ................................................................................................................................................ 62 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH....................................................................................................... 62 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................ 65 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ..................................................................................... 69 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ .................................................................................... 69 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ................................................................................. 70 ČÁST F ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 71 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ....................... 72 Shrnutí vlivů záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí: ......................................................... 74 ČÁST H PŘÍLOHY....................................................................................................................................... 76 FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 4 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Úvod Všeobecné údaje Oznámení záměru „ČERVENÁ VODA - BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU“ je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v pozdějším znění (dále jen zákon). Činnosti na zpracování oznámení probíhaly v období březen 2010 až leden 2011. V tomto období byl zpracováván podrobný screening lokality skupinou odborníků, specializovaných na jednotlivé oblasti životního prostředí. Výsledkem téměř roční činnost je detailní návrh trasování dvou nových sjezdových tras, který se snaží spojit požadavky investora na využití dané lokality a snahu o co nejšetrnější zásah záměru do životního prostředí. Obsah a rozsah oznámení Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona. Cílem oznámení je poskytnout údaje o záměru v takové míře a podrobnosti, aby bylo možné vyhodnotit vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí. Byly sledovány, zjišťovány, popisovány, posouzeny a vyhodnoceny předpokládané přímé a nepřímé vlivy záměru na životní prostředí tak, jak je požadováno zákonem. Obsah a rozsah oznámení vychází z charakteru záměru. Zvýšená pozornost byla věnována zejméně těm okruhům životního prostředí, u kterých byla očekávána největší míra zasažení či ovlivnění (tj. ochrana přírody a krajiny, ochrana lesa a lesních pozemků). Ostatní okruhy jsou potom řešeny s větší mírou obecnosti. Osnova dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění , je však dodržena v úplném rozsahu. Členění oznámení Členění oznámení odpovídá příloze č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že osnova dle uvedené přílohy je poměrně rozsáhlá, uvádíme stručný přehled její náplně: Část A oznámení obsahuje údaje o oznamovateli (investorovi) záměru. Část B oznámení je rozdělena na více podkapitol: Nevkládat A.,B.,C., atd., ale jen tečky či pomlčky, takto to dělá zmatek – část B.I. obsahuje základní údaje o záměru, tj. zejména základní projektové údaje záměru, – část B.II. obsahuje údaje o vstupech, tj. nároky na zábor ploch, na odběr médií (voda a další vstupy) a na dopravu – část B.III. obsahuje údaje o výstupech, tj. emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod a produkce odpadů, produkce hluku, emise záření případně jiné výstupy do životního prostředí. Část C oznámení obsahuje údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území případně vývojových trendech. Část D oznámení obsahuje výslednou charakteristiku a výsledky hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí. Je rozdělena na více podkapitol: – část D.I. obsahuje charakteristiku předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti – část D.II. obsahuje komplexní charakteristiku vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů – část D.III. obsahuje charakteristiku environmentálních rizik při možných haváriích a FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 5 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU – – – nestandardních stavech část D.IV. obsahuje charakteristiku opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, část D.V. obsahuje charakteristiku použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů část D.VI. obsahuje charakteristiku nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování oznámení. Část E oznámení obsahuje údaje o variantním řešení záměru. Část F oznámení obsahuje shrnující závěr. Část G oznámení obsahuje všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru. Část H oznámení obsahuje přílohy, tj. mapy, situace případně další materiály doplňující a podrobněji se zabývající jednotlivými okruhy životního prostředí. Zde jsou též přiloženy veškeré další náležitosti oznámení. Z uvedené struktury vyplývá doporučení pro čtenáře oznámení. Zájemcům pouze o všeobecné informace je určena část G Shrnutí netechnického charakteru, kde jsou shrnuty závěry stručnou a přístupnou formou, avšak bez důkazů tam uváděných skutečností. Podrobnější informace lze nalézt v příslušných kapitolách textu oznámení. Ještě podrobnější informace jsou potom uvedeny v přílohách oznámení, které jsou však vypracovány pouze pro takové hodnocené okruhy, u kterých se očekávalo významné zasažení. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 6 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma SKIPARK Červená Voda s.r.o. A.2. IČ 62062026 A.3. Sídlo Šedivská 844 561 51 Letohrad A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Mgr. Radek Procházka ředitel společnosti Šedivská 844 561 51 Letohrad tel.: 461 535 407 fax.: 461 535 559 e-mail: [email protected] FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 7 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 „Červená Voda – Buková Hora – Rozšíření areálu“ Zařazení záměru Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, je následující: kategorie: bod: název: sloupec: II 10.7 Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení B Dle § 4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle §7. Příslušným úřadem je Krajský úřad Pardubického kraje. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr velmi úzce navazuje na stávající lanovou dráhu a sjezdovou trať, která je na lokalitě v provozu od podzimu roku 2010. Záměr využívá stávajícího zázemí, které bylo vybudováno v roce 2010/2011, včetně parkoviště. Pro účely rozšíření lyžařského areálu se neuvažuje s rozšířením kapacity parkovacích stání. Stávající parkoviště pokryje kapacitní potřeby všech tří sjezdových tratí. Předmětem projektu jsou dvě modré sjezdové tratě a lanová dráha umístěná na jedné z nich. Základní technické parametry: Sjezdové tratě: Sjezdová trať Suchý vrch celková délka šířka prům. sklon hlavního úseku plocha odlesnění cca 1950 m cca 55 m 23 % 8,36 ha Sjezdová trať Heroltice délka svahu šířka délka spojky šířka spojky délka s využitím stávající sjezdovky průměrný sklon plocha odlesnění cca 1150 m cca 55 m cca 340 m cca 30 m cca 2170 m 18 % 6,58 ha FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 8 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Lanová dráha na sjezdové trati Heroltice: Druh a typ lanové dráhy: přepravní kapacita: vodorovná délka: celkové převýšení: předpokládaný počet podpěr: čtyřsedačková pevné uchycení 2000 lyž. /hod cca 1150 m 200 m 8 až 10 ks B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn následovně: kraj: okres: obec: katastrální území: Pardubický Ústí nad Orlicí Červená Voda Mlýnický Dvůr Z hlediska územně-plánovací dokumentace je v době zpracování Oznámení v platnosti ÚPSÚ Červená voda (Atelier AURUM, říjen 1996) a Změna č. 1 (Atelier AURUM, únor 2005), se kterými záměr není v souladu. V současné době však probíhají jednání ohledně změny územního plánu obce (Změna č. 2 ÚPSÚ Červená Voda), jehož předmětem je vedle jiných plánovaných aktivit i představovaný záměr. Prostor a okolí záměru v dotčeném katastrálnním území jsou pro účely zpracování tohoto oznámení nazývány tzv. dotčeným územím. Poloha záměru je zřejmá z následujícího schématu. Obr.: Poloha záměru (bez měřítka) FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 9 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Charakter záměru je novostavba dvou modrých sjezdových tratí s potřebným vybavením a jedna lanová dráha. Sjezdové tratě jsou plánovány pro širší uspokojení zákazníků, kteří navštíví stávající areál s lanovou dráhou a sjezdovou tratí. Rozšíření areálu má přivést větší pohodu klientům, rozptýlení klientů v prostoru, se kterým je spojena větší bezpečnost lyžařů. Na lokalitě je již od podzimu roku 2010 v provozu lanová dráha s červenou sjezdovou tratí. Plánované modré sjezdové tratě slouží pro uspokojení požadavků stávající klientely. Sjezdové tratě budou využívat stávajícího zázemí např.: • Zasněžování: přívod vody bude shodný se stávající sjezdovou tratí, pouze bude docházet k přepojování mezi jednotlivými sjezdovkami. • Lanová dráha: lyžaři budou využívat stávající a funkční lanovou dráhu, nová lanová dráha na modré sjezdové trati je zvýšení obslužnosti klientů • Parkoviště a zázemí pro klienty: ve spodní části stávající lanové dráhy je již vybudován hotel, jsou stavěny příjezdové komunikace a parkoviště. Pro účely nových sjezdových tratí nebude kapacita těchto zařízení navyšována. Možnost kumulace s jinými záměry Oblast záměru má vysoký rekreační potenciál, o jehož využití je zájem. Plánovaná změna územního plánu Červená Voda zahrnuje i další záměry v širším okolí. Na lesních pozemcích, tj. v místech, kde by mohla být přímá kumulace vlivů na jeden typ ekosystému, se však již žádné další záměry mimo dvě nové sjezdové tratě neuvažují. Pokud by byla uvažována kumulace se stávajícími či plánovanými stavbami, daly by uvažovat následující areály: 1. plánovaný areál na Suchém Vrchu (ve fázi povolování) 2. Čenkovický areál 3. stávající sjezdová trať a lanová dráha. Obr.: Lyžařské areály v oblasti Legenda: Velice přibližná poloha záměru Ad 1) Plánovaný areál na Suchém Vrchu (v procesu EIA) Areál na Suchém vrchu je ve značné vzdálenosti, a to 5 km vzdušnou čarou. Mezi Bukovou horou a Suchým vrchem je navíc komunikace I/11. Možnou kumulaci jakýchkoliv vlivů u těchto dvou záměrů lze vyloučit. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 10 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Ad 2) Čenkovický areál Čenkovický areál má značnou historii v oblasti. Při provádění biologických průzkumů v roce 2006 a v roce 2010 byl tento areál již v provozu, a proto veškeré průzkumy, vlivy a návrhy opatření lze uvažovat jako kumulace se stávajícím stavem. Ad3) Stávající sjezdová trať a lanová dráha Předkládané oznámení je koncipováno tak, že uvažuje se stávajícím areálem. Veškeré vlivy, které jsou zde popsány, lze uvažovat za kumulativní ke stávajícímu stavu – tj. ke stávající sjezdové trati a lanové dráze. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant Zdůvodnění potřeby záměru Předložený investiční záměr vyplývá z potřeby rozvoje a rozšíření sportovně rekreačních aktivit v širším okolí střediskové obce Červená Voda. Záměr je realizován pro zajištění větší pohody lyžařů, rozptýlení stávajících lyžařů do více tras, uspokojení zákazníků s menšími zkušenostmi – tj. zajištění sjezdových tratí pro méně zkušené lyžaře. Umístění záměru, varianty trasování Zájmové území se nachází v severovýchodní části okresu Ústí nad Orlicí. Výstavba je navržena na svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu Bukové hory. Všechny zájmové parcely pro výstavbu se nachází v katastrálním území Mlýnický Dvůr. Záměr je dopravně obsloužen účelovou komunikací, navazující na místní komunikace místní části obce Mlýnický Dvůr a dále na silnici I/11. Záměr není představován ve variantách. V počátečním stádiu (tj. na začátku roku 2010) bylo uvažováno se širokým pruhem pro možné umístění sjezdových tratí, kde na základě ročního průzkumu a jednání s projektantem došlo k postupnému zpřesňování tras. V tomto oznámení je představena finální varianta sjezdových tratí, která je vytipována na základě: • lokalizace biologicky cenných území (situace v Příloze č. 1); • výběr oblastí s již stávajícím lesním průsekem; • odklon trasy od chatové oblasti; • geomorfologické podmínky. Z důvodů ročního screeningu lokality a snahy o vytipování tras s co nejmenším možným dopadem na životní prostředí není tento záměr uvažován při jiných variantách trasování. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 11 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Komplex staveb Umístění oznamovaného záměru je zřejmé z Přílohy č.1 . Komplex staveb je rozdělen a řešen ve čtyřech hlavních částech, a to: A. sjezdová trať – Suchý vrch B. sjezdová trať – Heroltice C. lanová dráha na sjezdové trati Heroltice D. spojka navrhované modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice) Obr.: Situace komplexu staveb A. Sjezdová trať modrá - Suchý vrch U sjezdové trati se předpokládají následující technické parametry: celková délka šířka prům. sklon hlavního úseku plocha odlesnění cca 1950 m cca 55 m 23 % 8,36 ha Začátek sjezdové trati je situován severně od lanové dráhy a veden po stávající lesní cestě a v její těsné blízkosti. Zhruba po 200 m začíná vlastní sjezdová trať o šířce 55 m. Trať prochází porosty a na okraji lesního komplexu u dolního konce svahu se napojuje na stávající sjezdovku. Vedení tratě je měkké, oblé. Hlavní část sjezdovky je vedena po spádnici tak, aby zemní práce na úpravu příčného profilu byly minimální. V dolní části navazuje sjezdová trať na již stávající červenou sjezdovku, která je rozdělena na dva "rukávy". Jedním je možné sjet k nástupu na lanovou dráhu a objektům občanského a technického zázemí, druhý vede k parkovišti. Vedení trasy je voleno s ohledem na již stávající průseky v lesním porostu. V dolní části byla trasa volena s ohledem na odklon od chatové oblasti. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 12 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Výstavbu a provoz sjezdové trati lze rozdělit do několika etap : 1. etapa - přípravné práce před zahájením stavby 2. etapa - vykácení průseku sjezdovky 3. etapa - zemní práce a protierozní opatření 4. etapa - údržba, opravy První etapa bude zahájena podrobným vytyčením trati v terénu a vytyčením inženýrských sítí nacházejících se v prostoru sjezdovky. Bude proveden podrobný inženýrsko-geologický průzkum se zaměřením na posouzení stability svahů a řešení protierozních opatření. Druhá etapa řeší prokácení průseku sjezdové trati správci lesních pozemků (Lesy ČR, Hradec Králové). Dřevo bude odvezeno běžnou technikou po místních svážnicích. Ve třetí etapě budou provedeny nutné terénní úpravy sjezdovky. Po trase se bude jednat především o srovnání místních terénních nerovností a nerovností po vývratech. Sejme se vrchní vrstva zeminy. Provede se místní terénní úprava –zahrnutí kořenů do podloží a - a na povrch se rozprostře sejmutá vrchní vrstva zeminy. Současně s terénními úpravami je nutné provést na ploše sjezdovky protierozní opatření. Rozsah případných speciálních úprav zajišťujících stabilitu svahů a speciální protierozní opatření budou řešen v další fázi přípravy projektu, na základě doporučení inženýrsko-geologického průzkumu. Návrh protierozních opatření vychází mj. z maximálního odtoku vody z tajícího sněhu a intenzity letních přívalových srážek. Technická opatření budou doplněna opatřeními biologickými. Čtvrtou etapou je pravidelná údržba a opravy případných poruch. Po zimní sezóně bude nutné provést kontrolu plochy sjezdové tratě. Provede se běžná údržba, případně oprava technických i biologických protierozních opatření. Travnatý povrch sjezdovky lze po osevu zavlažovat z rozvodů technického zasněžení. Plochy pravidelně ošetřovat sečením, minimálně dvakrát ročně. B. Sjezdová trať modrá - Heroltice U sjezdové trati se předpokládají následující technické parametry: délka svahu šířka délka spojky šířka spojky délka s využitím stávající sjezdovky průměrný sklon plocha odlesnění cca 1150 m cca 55 m cca 340 m cca 30 m cca 2170 m 18 % 6,58 ha Sjezdová trať je situována do porostů jižně od stávající červené sjezdovky, na jejíž horní konec se napojuje traverzovitou spojkou o šířce cca 30 m a délce 320 m. Vedení tratě je měkké a přímé. Hlavní část sjezdovky je vedena po spádnici tak, aby zemní práce na úpravu příčného profilu byly minimální V dolní části navazuje sjezdová trať opět na stávající červenou sjezdovku. Výstavbu sjezdové trati lze rozdělit do několika etap: 1. etapa - přípravné práce před zahájením stavby 2. etapa - vykácení průseku sjezdovky 3. etapa - zemní práce a protierozní opatření 4. etapa - údržba, opravy První etapa bude zahájena podrobným vytyčením trati v terénu a vytyčením inženýrských sítí nacházejících se v prostoru sjezdovky. Bude proveden podrobný inženýrsko-geologický průzkum se zaměřením na posouzení stability svahů a řešení protierozních opatření. Druhá etapa řeší prokácení průseku sjezdové trati správci lesních pozemků (Lesy ČR, Hradec Králové). Dřevo bude odvezeno běžnou technikou po místních svážnicích. Ve třetí etapě budou provedeny nutné terénní úpravy sjezdovky. Po trase se bude jednat především o srovnání místních terénních nerovností a nerovností po vývratech. Sejme se vrchní vrstva zeminy. Provede se místní terénní úprava – zapuštění kořenů do hlubšího horninového podloží - a na povrch se FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 13 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU rozprostře sejmutá vrchní vrstva zeminy. Současně s terénními úpravami je nutné provést na ploše sjezdovky protierozní opatření. Rozsah případných speciálních úprav zajišťujících stabilitu svahů a speciální protierozní opatření budou řešeny v další fázi přípravy projektu, na základě doporučení inženýrsko-geologického průzkumu. Pro návrh protierozních opatření je nutno rovněž posoudit maximální odtok vody z tajícího sněhu a intenzitu letních přívalových srážek. Technická opatření budou doplněna opatřeními biologickými. Čtvrtou etapou je pravidelná údržba a opravy případných poruch. Po zimní sezóně bude nutné provést kontrolu plochy sjezdové tratě. Provede se běžná údržba, případně oprava technických i biologických protierozních opatření. Travnatý povrch sjezdovky lze po osevu zavlažovat z rozvodů technického zasněžení. Plochy pravidelně ošetřovat sečením, minimálně dvakrát ročně. C. Lanová dráha na sjezdové trati Heroltice Lanová dráha bude součástí modré sjezdové trati Heroltice. U lanové dráhy se předpokládají následující technické parametry: Druh: Typ (referenční): vzestupná větev: poháněcí stanice: napínací stanice: vratné stanice: Vodorovná délka: Převýšení: Přepravní kapacita Předpokládaný počet podpěr: Optimální vzdálenost mezi podpěrami: čtyřsedačková lanová dráha, pevné uchycení Doppelmayr 4-LCD, alter, Leitner pravá dolní horní horní cca 1150 m cca 200 m cca 2000 os./hod. 8 až 10 ks cca 120 m Nástupní a výstupní stanice bude zajištěna pouze odjezdovou rampou. Lanová dráha vede přímo ve sjezdové trati, aby bylo minimalizováno kácení porostu. Postup prací při výstavbě Stavba bude zahájena přesným polohovým vytyčením trati lanové dráhy v terénu. Průsek pro lanovou dráhu je součástí průseku modré sjezdovky. Postupně budou provedeny výkopy pro jednotlivé základové patky. Sejme se vrchní vrstva zeminy a provede se výkop. Výkopy lze předpokládat v rozsahu cca 20 až 40 m3 na 1 podpěru. Vybetonují se železobetonové základové patky pro podpěry (cca 15 až 30 m3 na 1 podpěru). Dokončí se zemní práce hutněným zásypem a na povrch se rozprostře sejmutá vrchní vrstva zeminy. Zásypy okolo základových patek na 1 podpěru lze předpokládat v rozsahu cca 20 až 40 m3. Podle doporučení inženýrskogeologického průzkumu budou provedeny speciální úpravy zajišťující stabilitu svahů a speciální protierozní opatření. Při zemních pracích se nepředpokládá použití trhavin. Po vybetonování základových konstrukcí bude v trati lanové dráhy vedeno podzemní kabelové vedení, včetně zemnící soustavy. Kabely budou po trase kotveny do betonových patek a zářez odvodněn příčnou drenáží. Následně bude provedena montáž technologie lanové dráhy na připravené patky pomocí zvláštní mechanizace, vhodné pro práci v environmnetálně citlivém prostředí – kráčející bagr, gumová pásová technika. Lze očekávat přebytečnou bilanci zemin ze zemních prací. Část zeminy bude použito pro úpravu sjezdové trati. Doprava přebytečné zeminy a materiálu na patky bude v nepřístupných místech provedena pomocí gumové pásové techniky, v místech dostupných po lesních trasách pomocí terénních nákladních automobilů. D. spojka modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice) Tato etapa uvažuje vybudování spojky mezi stávající červenou sjezdovou tratí a navrhovanou modrou sjezdovou tratí v délce 340 m FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 14 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Technologie realizace spojky je stejného charakteru, který je uvedený pro výstavbu jednotlivých sjezdových tratí. Zařízení pro umělé zasněžování Zasněžovací systém nových sjezdových tratí bude napojen na stávající zasněžovací systém stávající sjezdové tratě. Technologie zasněžování Zasněžovací systém je soubor technických zařízení, které za příznivých klimatických podmínek umožňuje řízenou výrobu technického sněhu. Systém zasněžování je mobilní systém, který vyžaduje pro provoz přívod tlakové vody a el.energie. Hlavním médiem pro výrobu technického sněhu je voda. Druhým médiem je elektrická energie. Pomocným médiem lze nazvat vzduch, který je získáván z okolního prostředí sněžného kanonu. Pomocí kompresoru je stlačen a dodán do nukleátoru. Sníh lze vyrábět již od teploty -2ºC v závislosti na vlhkosti vzduchu a teplotě vstupní vody. Vyráběný sníh má jinou strukturu než sníh přírodní, je trvanlivější a lépe odolává výkyvům teplot. K provozu sjezdové tratě a zajištění kvalitního lyžování postačí menší vrstva než u sněhu přírodního. Vrstva vyrobeného sněhu 250 - 300 mm odpovídá přibližně vrstvě 600 - 750 mm přírodního sněhu. Zdroj vody pro zasněžování Jako zdroj vody pro zasněžování je využíván vodní tok Březná. Odběr povrchových vod je uskutečňován pomocí objektu s betonovým skluzem na pozemích parc. Č. 3/1, 569/1, kat. území Mlýnický dvůr a parc. Č. 800, 936/2, kat. území Bílá Voda, v korytě toku. Pro odběr vody bylo vydáno vodohospodářské povolení k nakládaní s povrchovými vodami (č.j. 5853/2009/ŽP/DP/231 2 /1/4) Městkým úřadem Králíky, odbor životního prostředí. Povolení s platností do 31.12.2029 platí pro odběr povrchových vod z vodního toku Březná pro výrobu sněhu vodními děly. V povolení je stanoveno následující: • Průměrný povolený odběr: 50 l/s • Maximální povolený odběr: 60 l/s • Roční povolený odběr: 100 tis.m3/rok • Počet měsíců, kdy se odebírá: 4 • Počet dnů v roce, kdy je realizován odběr: 122 Dle vodoprávního povolení je množství odebírané povrchové vody průběžně měřeno a zaznamenáváno do deníku. Záznamy jsou k dispozici k případné potřebě kontrolním orgánům. Minimální zůstatkový průtok byl v toku Březná stanoven na 0,112 m3/s pod odběřným bodem, kterým je odběrný objekt s betonovým skluzem. Uvedené kapacitní limity odběru z vodního toku zůstanou shodné i při realizaci nových sjezdových tratí. Pro tento záměr nebude žádáno o vydání nového vodoprávního povolení, či navýšení již povolených kapacit. Voda je z vodního toku vedena do objektu v dolní stanici stávající lanové dráhy, odkud je pomocí přečerpávací stanice rozváděna potrubním systémem podél sjezdové trati k technologickým zařízením pro výrobu technického sněhu (mobilní sněžná děla). Shrnutím uvedených skutečností - pro zasněžování nových sjezdových tratí bude využíváno stávajícího odběrného místa včetně způsobu odběru. Požadovaný objem spotřebované vody na zasněžování všech tří sjezdových tratí je pokryt stávajícím povolením pro odběr povrchových vod. Nově budou vybudovány rozvodní potrubní systémy podél sjezdových tratí. Sněžná děla budou v rámci sjezdových tratí postupně převážena a využívána v místech, kde budou potřebná. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 15 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Dopravní napojení Záměr využívá stávajícího parkoviště a zkapacitněných příjezdných komunikací (rozšíření, úprava) umožňujících obousměrný provoz, budovaných v rámci záměru červené sjezdové tratě. Realizací nových sjezdových tratí nevznikne potřeba nového dopravního napojení. Technická infrastruktura Záměr dvou sjezdových tratí využívá kompletně technickou infrastrukturu stávajícího lyžařského areálu. Nově se uvažuje pouze s potrubím pro zasněžování a napojením objektu lanové dráhy a technologie čerpání a postřiku pro zasněžování na rozvod elektrické energie – z trafostanice umístěné v areálu. Všechny sítě budou vedeny ve společném výkopu podél sjezdových trati, spolu s potrubím pro zasněžování. Oznamovaný záměr nepředpokládá osvětlení lyžařského svahu pro noční lyžování.. Ozelenění Ozeleněním se u tohoto záměru myslí úpravy zatravnění ploch sjezdových tratí v místech, kde dojde k terénním úpravám (zejména u křížení tratě s celoročně využívanými lesními cestami) a dosadby dřevin na kontaktu tratí a stávajících lesních porostů. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby: 2011 Předpokládaný termín ukončení výstavby, uvedení do provozu: 2011 - 2012 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraje: Pardubický kraj Komenského náměstí 125 532 11 Pardubice Obce s rozšířenou působností: Město Králíky Velké náměstí 5 561 69 Králíky Obce: Obec Červená Voda Červená Voda 268 561 61 Červená Voda B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. Územní rozhodnutí a Stavební povolení Obecní úřad Červená Voda Stavební úřad Červená Voda 268 561 61 Žádost o dočasné vynětí PUPFL: Realizace záměru na pozemcích lesního půdního fondu nebo nacházejících se v ochranném pásmu lesa bude podmíněna souhlasem dle §14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů. Příslušným orgánem k udělení souhlasu je Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životní prostředí. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 16 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Zásah do VKP – lesních pozemků, interační prvek: K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologickostabilizační funkce, musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). Příslušným orgánem ochrany přírody je Správa CHKO Jeseníky. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 17 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B. II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda Dočasné odnětí PUPFL (lesní půda) Sjezdová trať Suchý vrch: Sjezdová trať Heroltice s lanovkou: cca 14,9 ha, z toho: cca 8,36 ha cca 6,58 ha Trvalé odnětí PUPFL1 zde nebude realizováno. Podpěry lanové dráhy a nástupní a výstupní stanice nepřesáhnou 30 m2 (určených pro zastavěné plochy nadzemních částí betonových základů). Nelze tedy zábor klasifikovat jako trvalý. Omezení PUPFL se předpokládá pouze na ploše sjezdovek2. Dotčené parcely: Lanová dráha a sjezdovka – Heroltice, spojka stávající tratě a sjezdové tratě Heroltice pozemky: katastrální území: 539/8, 199, 201, 206 Mlýnický Dvůr Sjezdovka – Suchý vrch pozemky: katastrální území: 539/8, 199, 201, 206, 517, 519 (519/4 dle nového dělení), 525/1, 526, 527, 528 Mlýnický Dvůr B.II.2. Voda Pitná voda: Technologická voda: Záměrem je realizace dvou sjezdových tratí při využití stávajícího zázemí. Záměr nevyvolá zvýšenou spotřebu pitné vody. V rámci výstavby a provozu záměru nebudou budovány nové rozvody pitné vody. Stávající sjezdová trať Mlýnice je uměle zasněžována za využití vody čerpané z vodního toku Březná s pomocí objektu s betónovým skluzem v korytě toku. Zasněžování nových sjezdových tratí bude probíhat sněžnými děly, která jsou v provozu na sjezdové trati Mlýnice. Sněžná děla budou pouze přemísťována mezi jednotlivými sjezdovými tratěmi, dle aktuálních potřeb Nově budou realizovány rozvody technologické vody podél sjezdových tratí, pro možnost připojení sněžných děl. 1 Odnětí z PUPFL dle zákona č. 289/95 Sb.: "Odnětí pozemků k plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Odnětí pozemků PUPFL je možné jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů.". Stavba lanové dráhy a sjezdové trati je stavbou s omezenou dobou životnosti. 2 Dle názoru zpracovatele oznámení EIA lze zábor lesní půdy takto klasifikovat. Konečné rozhodnutí však náleží příslušnému orgánu a konečné rozhodnutí bude uvedeno v rozhodnutí v dalších fázích projektové přípravy. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 18 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Realizací záměru dojde ke cca 2 násobnému zvýšení požadavku na roční objem technologické vody na zasněžování. Tento požadovaný objem spotřebované je pokryt stávajícím povolením pro odběr povrchových vod. Jako zdroj vody pro zasněžování je využíván vodní tok Březná. Odběr povrchových vod je uskutečňován pomocí objektu s betonovým skluzem na pozemích parc. Č. 3/1, 569/1, kat. území Mlýnický dvůr a parc. Č. 800, 936/2, kat. území Bílá Voda, v korytě toku. Pro odběr vody bylo vydáno vodohospodářské povolení k nakládaní s povrchovými vodami (č.j. 5853/2009/ŽP/DP/231 2 /1/4) Městkým úřadem Králíky, odbor životního prostředí. Povolení s platností do 31.12.2029 platí pro odběr povrchových vod z vodního toku Březná pro výrobu sněhu vodními děly. Klient neuvažuje s překročením maximálního rozsahu povoleného nakládání s vodami, které je: • Průměrný povolený odběr: 50 l/s • Maximální povolený odběr: 60 l/s • Roční povolený odběr: 100 tis.m3/rok • Počet měsíců, kdy se odebírá: 4 • Počet dnů v roce, kdy je realizován odběr: 122 Výstavba: spotřeba vody: zdroj (prostor výstavby): zdroj (výrobna betonových směsí): spotřeba nespecifikována (běžná) dovoz - cisterny, balená pitná voda vlastní zdroj B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Provoz Elektrická energie: Nově zbudovaná lanová dráha vyvola zvýšený požadavek na zdroje elektrické energie. Objekt lanové dráhy bude napájen ze stávající transformační stanice. Údaje o spotřebě jsou následující: soudobý příkon: zdroj: Pohonné hmoty: v rámci nových sjezdových tratí budou využívány stávající zdroje, povolení v rámci sjezdové tratě a lanové dráhy v roce 2007. Zde je jejich přehled. Pro potřeby nových sjezdových tratí se neuvažuje s dalším nákupem strojů, vozový park je považován za dostačující. motorová nafta o o o o o o cca 6 m3/rok sněhové skůtry (2 ks) - spotřeba cca 20 l/hod, provoz cca 2 000 km/rok sekačky na trávu, křovinořezy motorový olej o cca 30 m3/rok rolby (2 ks) s průměrným denním provozem cca 4 hodiny, spotřeba cca 25 l/hod po dobu zimní lyžařské sezóny, tj. cca 120 dní. terénní vozidla (2 až 3 ks) pro zásobování a údržbu nouzový pohon lanové dráhy - nárazově benzín (Natural 95) Ostatní: cca 1,3 MW rozvodná síť cca 6 l/rok spotřeba 1l oleje na 1 000 najetých km maziva, převodový olej spotřeba nespecifikována Výstavba spotřeba nespecifikována (běžná) pohonné hmoty beton, ocelové konstrukce podpěr konstrukční prvky lanovky FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 19 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU kabelové rozvody, lomový kámen, dřevo poznámka: vše jednorázově, bez nároků na pravidelný odběr B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Lanovka: přepravní kapacita: druh: cca 2000 osob/h 4-sedačková Parkoviště: Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající. Počet parkovacích stání se v souvislosti s výstavbou nových sjezdovek nebude navyšovat. Doba provozu: dny: v zimní sezoně provoz 7 dní v týdnu hodiny: pouze denní doba (7 – 20 hodin) Dopravní trasy: Realizace sjedzových tratí je uvažována pro zajištění vyššího komfortu návštěvníků stávajícího střediska. Nepředpokládá se, že by realizace záměru kladla vyšší nároky na dopravní trasy. Budou využívány stávající dopravní trasy. Výstavba: intenzita dopravy: variabilní (jednotky, max.desítky vozidel za den) druh vozidel: převážně nákladní B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší Doba provozu: Vzhledem k charakteru záměru lze očekávat pouze mírné zvýšení emisních škodlivin, z provozu sněžných roleb, které budou využívány na všechny tři sjezdové tratě. Výstavba: Zdrojem emisí (plošný zdroj znečišťování ovzduší) budou vlastní terénní úpravy a stavební práce. Hlavní emitovanou škodlivinou bude prach. Dalším zdrojem emisí budou zplodiny z motorů stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. S ohledem na relativně krátké období výstavby bude i působení popsaných zdrojů krátké, omezené pouze na úvodní etapy stavby. B.III.2. Odpadní voda Doba provozu: Vzhledem k charakteru záměru se během provozu nepředpokládá zvýšení množství splaškových a srážkových vod. Budou využívány stávající zařízení v dolní části lanové dráhy. Výstavba: nespecifikováno (množství běžné). Voda spotřebovaná v období výstavby se stane součástí stavebních materiálů (např. beton), či se přirozeně odpaří. Budou vznikat pouze minimální množství vod splaškových v mobilních chemických WC. B.III.3. Odpady S veškerým vznikajícím odpadem, jak při budování tak při provozu záměru, bude nakládáno ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 20 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Odpady vznikající během výstavby Dodavatel stavebních prací je ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., původcem odpadů. Ten je povinnen plnit povinnosti původce odpadu dle tohoto zákona v platném znění a dalších platných předpisů. Za odpady vznikající při výstavbě budou tedy odpovídat stavební firmy dle vlastního systému nakládání s odpady. Během výstavby budou vznikat především odpady typické pro terénní úpravy a stavebí a montážní činnosti. Během přípravy území dojde k zásahu do zeleně – odstranění lesní, bylinné a dřevinné vegetace. Při této činnosti vznikne odpovídající množství biologicky rozložitelného odpadu, který bude nabídnut k dalšímu využití, případně bude ponechán v lese k přirozenému rozpadu. Sejmutá svrchní vrstva bude opět použita na povrch terénu po terénních úpravách. Při budování areálu může také vznikat přebytečný výkopový materiál, Bude se jednat o přebytečnou zeminu či štěrk a kamenivo. Tyto materiály mohou být opět použity v rámci terénních úprav areálu, pokud budou neznečištěné a budou splňovat vhodné parametry pro zemní práce a terénní úpravy. Vzniklé odpady budou předány oprávněným osobám k využití nebo odstranění v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech. Všechny odpady budou tedy v náležité míře recyklovány. Odpady vznikající při výstavbě budou zařazovány dle vyhlášky č.381/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadů. U odpadu, kde nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, musí být provedeno hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. U odpadů, kde se předpokládají kontaminující složky, se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností odpadů, kterou provede akreditovaná laboratoř. Za odběr odpadu zodpovídá pověřená osoba (dle platných právních předpisů). Dle výsedků tohoto hodnocení bude dále navržen způsob nakládání s těmito odpady., Doklady o nakládání s odpady předloži dodavatel stavby při její kolaudaci. Tab: Předpokládaný výskyt odpadů v období výstavby Kód odpadu 02 01 03 Druh odpadu 15 01 02 Odpad z rostlinných pletiv Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpečné látky Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Plastové obaly 15 01 04 Kovové obaly 08 01 11 08 01 12 08 01 17 12 01 20 12 01 21 Kategorie odpadu O N O N N O O/N O/N 17 01 01 Beton O 17 02 01 Dřevo O 17 02 03 Plasty O 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 07 Směsné kovy O 17 04 09 Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami N 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 O 20 03 01 Směsný komunální odpad O Odpady z výstavby budou odstraňovány v rámci kontraktu s prováděcími firmami, předpokládá se předávání oprávněným firmám. Ke kolaudaci bude předložen doklad o ekologickém zneškodnění odpadů. Celkové množství odpadu vyprodukovaného v rámci výstavby nelze v této fázi přípravy projektu přesně určit. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 21 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Veškerý odpad z provozu záměru bude odvážen k odstranění či recyklaci smluvními oprávněnými firmami v intervalech dle potřeby. Odpady vznikající provozem záměru Vzhledem k tomu, že se neuvažuje zvýšení počtu návštěvníků v areálu, pouze dojde k jejich rozptýlení na více sjezdových tratí, lze předpokládat obdobný výskyt odpadů v období provozu jako dosud (druh i množství). Celý areál je vybaven nádobami na drobný směsný komunální odpad. Směsný komunální odpad a tříděné složky komunálního odpadu jsou a nadále i budou předávány oprávněné osobě k využití nebo odstranění. Při údržbě mechanických části lanovky a jejich součástí, se předpokládá vznik nebezpečných odpadů s obsahem ropných látek. Za jejich výměnu a odběr zodpovídá specializovaná oprávněná osoba. Tak tomu bude i po rozšíření areálu. V malé míře bude také vznikat biologicky rozložitelný odpad z údržby zeleně. Tento biologicky rozložitelný odpad bude ponechán v místě k samovolnému rozpadu. B.III.4. Ostatní Hluk: lanovka: do LA = 50 dB/15 m sněhová děla: do LAw = 75 dB rolba: do LA = 60 dB/15 m Pozn.: ostatní zdroje technologického hluku (sekačka na trávu, sněžný skůtr…. jsou z hlediska posuzování akusticky nevýznamné) návštěvnická a obslužná doprava: nespecifikováno (parametrem je intenzita dopravy, nikoliv hlukové emise) výstavba: do LA = 80 dB/5 m (jednotlivé zdroje) Vibrace: Záření: nejsou produkovány ionizující záření: elektromagnetické záření: Další fyzikální nebo biologické faktory: zdroje nejsou používány pouze běžná komunikační zařízení (mobilní telefony, vysílačky), splňující požadavky nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením nejsou používány B.III.5. Doplňující údaje Záměr respektuje terénní reliéf území, nebudou vytvářeny nové antropogenní tvary v krajině (např. zářezy nebo násypy). Terénní úpravy budou minimální. Navrhované rozšíření lyžařského areálu se významnou mírou podílí na ovlivnění krajinného rázu a představuje rušivý zásah do krajinného scenérie. Tyto vlivy jsou blíže popsány v kapitole D.I.8 Záměr neprodukuje ani žádné další výstupy do životního prostředí, výše nepopsané. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 22 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Dotčené území se nachází v Pardubickém kraji. Záměr je projektován do extravilánu obce Červená Voda, místní části Mlýnický Dvůr. Záměr je umístěn mimo maloplošná chráněná území ani oblast není součástí žádného zvláště chráněného území. V dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Záměr zasahuje svou částí do přírodního parku a soustavy Natura 2000. Lze konstatovat, že: – Dotčené území je součástí přírodního parku Suchý vrch - Buková hora. – V dotčeném území (na ploše zamýšlené výstavby a jejím bezprostředním okolí) se nacházejí prvky územního systému ekologické stability, a to na všech hierarchických úrovních (nadregionální, regionální, lokální) – Dotčené území zasahuje do lokality soustavy Natura 2000 - ptačí oblasti Kralický Sněžník. – Záměr se dotýká významných krajinných prvků vymezených zákonem. – V posuzovaném území bylo zjištěno několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Navrhovaná výstavba nezasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ani neleží v ochranném pásmu vodního zdroje. V dotčeném území nejsou registrovány žádné dobývací prostory ani území s předpokládanými výskyty ložisek, včetně vlivů důlní činnosti (poddolovaná území, haldy). V území se nevyskytuje nebezpečí narušení stability půd v důsledku sesuvů. V území se nevyskytují staré ekologické zátěže. V dotčeném území se nenacházejí kulturní ani historické památky, patří však k územím archeologického zájmu. Území v působnosti stavebního úřadu obce Červená Voda nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 23 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví V obci Červená Voda žije 3 107 obyvatel (ČSÚ, 2009). Záměr se dotýká části Mlýnický Dvůr, ve které žije několik stovek obyvatel. Zástavba obce je převážně rozvolněná, tvořená domy na vlastním pozemku. Míra registrované nezaměstnanosti v obci Červená Voda je cca 13% (ČSÚ, 2009). Záměr se bezprostředně nedotýká místních obyvatel a jejich majetku. Zdravotní stav obyvatel v dotčeném území nebyl pro účely zpracování oznámení zjišťován. C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Území v působnosti stavebního úřadu obce Červená Voda nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V okolí hodnoceného záměru se neprovádí pravidelné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající imisní situace využíváme údaje ze vzdálenějších imisně monitorovacích stanic. Nejbližšími stanicemi jsou stanice č. 1358 Šumperk-Dolní Studénky (ČHMÚ) a stanice č. 1338 Ústí nad Orlicí (ČHMÚ). Naměřené hodnoty uvažovaných škodlivin za rok 2009 jsou uvedeny v následující tabulce: tab.: Imisní zátěž v roce 2009 - nejbližší stanice imisního monitoringu Šumperk-Dolní Studénky -3 průměrná roční koncentrace (µg.m ) -3 Ústí nad Orlicí NO2 SO2 PM10 NO2 SO2 PM10 13,5 2,2 27,5 10,6 2,0 21,7 40 - 40 40 - 40 maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m ) 46,4 19,2 149,0 40,7 16,8 172,0 datum naměření maxima v daném roce hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m ) -3 10.1. 14.1. 10.1. 16.1. 14.1. 15.1. hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m ) - 125 50 - 125 50 počet překročení limitní hodnoty (případů za rok) - - 46 - - 19 -3 - 3 35 - 3 35 maximální naměřená hodinová koncentrace (µg.m ) - - - - - - datum naměření maxima v daném roce - - - - - - 200 350 - 200 350 - povolený počet překročení limitní hodnoty -3 -3 hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m ) počet překročení limitní hodnoty (případů za rok) povolený počet překročení limitní hodnoty - - - - - - 18 24 - 18 24 - Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci maximálně na úrovni 34% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená 24 hodinová maxima dosahovala hodnoty max. 46,4 µg.m-3. Maximální hodinové koncentrace nejsou na těchto stanicích vyhodnocovány. Ve sledovaném území lze tedy předpokládat spolehlivé plnění imisních limitů s dostatečnou rezervou. U oxidu siřičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého maximální denní koncentraci přibližně na úrovni maximálně 15% imisního limitu (LV=125 µg.m-3). Maximální hodinové koncentrace na těchto stanicích FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 24 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU nebyly naměřeny, avšak předpokládáme spolehlivě podlimitní úroveň. Ve sledovaném území lze tedy předpokládat spolehlivé plnění imisních limitů s dostatečnou rezervou. Citované stanice naměřily v roce 2009 u PM10 roční průměrnou koncentraci na úrovni maximálně 69% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot pouze na stanici Dolní Studénky, nicméně ve sledovaném území předpokládáme spolehlivě podlimitní úroveň. Klimatické faktory Z klimatického hlediska leží lokalita v chladné oblasti CH7, vyšší partie ve východní a západní části území přecházejí do chladné oblasti CH6. Oblasti jsou charakterizovány následovně: CH6 - léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Tab.: Charakteristika klimatických oblastí CH6 a CH7 Údaj Počet letních dnů Počet dnů s teplotou nad 10 °C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných CH 6 10 až 30 120 až 140 140 až 160 60 až 70 -4 až -5 14 až 15 2 až 4 5 až 6 140 až 160 600 až 700 400 až 500 120 až 140 150 až 160 40 až 50 CH 7 10 až 30 120 až 140 140 až 160 50 až 60 -3 až -4 15 až 16 4 až 6 6 až 7 120 až 130 500 až 600 350 až 400 100 až 120 150 až 160 40 až 50 C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Zájmové území se nachází v severovýchodní části okresu Ústí nad Orlicí. Výstavba je navržena na svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu Bukové hory. Zájmové parcely pro výstavbu se nachází v katastrálním území Mlýnický Dvůr. Hluk V prostoru záměru se nevyskytují žádné akusticky významné trvalé zdroje hluku. Jediným zdrojem hluku v posuzované oblasti je sezónní provoz stávající lanovky a sněžných děl a rolby obsluhujících sjezdovku Červená Voda-Buková Hora a doprava uživatelů a obsluhy areálu. Doprava na příjezdové obslužné komunikaci na parkoviště (k zázemí sjezdových tratí) byla předmětem posuzování v roce 2006. V rámci této studie byla navržena určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou již předmětem dalších fází projektové dokumentace (stavební povolení). V rámci plánovaného záměru – tj. realizace dvou sjezdových tratí - se neuvažuje s navýšením kapacit parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální varianu dopravního zažízení areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální. Dominantním zdrojem hluku v území (avšak mimo prostor záměru) je dopravní hluk, šířený ze silnice I/11 resp. ze železniční trati. Další závažné (negativní či pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 25 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Vibrace V území se nenachází žádné zdroje významných vibrací. Ionizující záření V dotčeném území nejsou provozovány žádné významné zdroje ionizujícího záření ani žádné výpusti radionuklidů do životního prostředí. Neionizující záření V dotčeném území jsou provozovány pouze běžné zdroje elektromagnetického záření telekomunikačního charakteru a dále elektrorozvodná síť. Ostatní Další závažné (negativní či pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny. C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Území leží v povodí Březné od Bílé Vody po Čistou, číslo hydrologického pořadí 4-10-02-037. Dotčené území, ve kterém se nachází řada mokřin, je odvodňováno dvěma bezejmennými toky, které se stékají jihovýchodně od areálu a dále pokračuje jako bezejmenný pravostranný přítok Březné. Hydrologické parametry toku Březná jsou uvedeny v následujících tabulkách. 3 -1 Tab.: M-denní průtoky toku Březná Qmd [m .s ] 30 1,35 60 0,954 90 0,747 120 0,609 150 0,507 3 180 0,425 210 0,356 240 0,297 270 0,243 300 0,191 330 0,137 355 0,080 364 0,039 -1 Tab.: N-leté průtoky toku Březná Qmd [m .s ] 1 9,97 2 13,4 5 19,0 10 24,0 20 29,8 50 38,4 100 45,8 Dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí Pa = 829 mm Dlouhodobý průměrný průtok Qa = 0,596 m3.s-1 V rámci hydrogeologického posouzení k předchozí etapě výstavby lyžařského areálu (P. Ondráček, Červená Voda - Buková Hora, sjezdová trať, Závěrečná zpráva hydrogeologického posouzení, Envi-aqua, s.r.o. Brno, 2006) byly provedeny odběry a analýzy vzorků vodních toků. Výsledky analýz a jejich porovnání s imisními standardy přípustného znečištění povrchových vod dle NV 61/2003 Sb. v platném znění jsou uvedeny v následující tabulce. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 26 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Tab.: Výsledky laboratorních analýz vzorků povrchové vody Ukazatel Jednotka pH Eh vodivost CHSKMn Ca + Mg draslík vápník hořčík mangan železo amonné ionty hydrogenuhličitany chloridy sírany dusičnany dusitany fosforečnany NEL mV mS/m mg/l mmol/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l Potok P-2 Potok P-3 Březná 6,81 337 9,0 3,3 0,3 0,8 10 1,4 < 0,03 < 0,02 < 0,05 0,30 <5 27 63 < 0,02 < 0,05 < 0,02 6,93 335 9,6 3,7 0,3 0,8 11 1,4 < 0,03 < 0,02 < 0,05 0,30 <5 28 54 < 0,02 < 0,05 < 0,02 7,47 324 10,9 7,2 0,7 3,7 23 2,0 < 0,03 0,39 0,42 1,10 21 35 72 0,16 0,09 0,03 Obecné požadavky (C90) 6,0-8,0 35 250 150 0,5 2,0 0,5* 250 300 7* 0,20* 0,1** * Pozn. ukazatel definován pro amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor ** limit z roku 2006, nyní je v NV61/2003 tento limit pro C10 – C40 Obr.: Situace odběrných míst Z rozborů vyplývají zvýšené obsahy dusičnanů nad parametr uvedený v Nařízení vlády č. 61/03 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve všech povrchových tocích, u toku Březná se jedná zřejmě o antropogenní znečištění (znečištění splaškových vod, zemědělství), u bezejmenných toků nelze původ tohoto znečištění spolehlivě určit. Chemismus povrchových vod v prostoru jímacího území zjištěný v bezejmenných tocích P-2 a P-3 odpovídá chemismu podzemní vody z prostoru prameniště. Také ve vzorcích povrchové vody P-2 a P-3 byly zjištěny koncentrace dusičnanů překračující hodnotu 50 mg/l. V povrchové vodě bezejmenných toků lze sledovat nárůst CHSKMn, způsobený organickým oživením. V odebraných vzorcích podzemní a povrchové vody z prostoru vodního zdroje nebyly zjištěny obsahy nepolárních extrahovatelných látek, které by překročily mez citlivosti použité analytické metody. Ve vzorku povrchové vody z toku Březná byly zjištěny obsahy dusičnanů a dusitanů nad ukazatele dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Je zřejmé, že tok Březné je ovlivněn antropogenní zemědělskou činností v povodí, která se projevuje zvýšenými koncentracemi sloučenin dusíku v povrchové vodě. Ve srovnáním se vzorky podzemní a povrchové vody z prostoru vodního zdroje jsou v toku Březné zvýšené obsahy vápníku, chloridů, draslíku, fosforečnanů, železa a CHSKMn. V povrchové vodě toku Březné byly dále zjištěny obsahy NEL v úrovni 0,03 mg/l. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 27 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Vodní tok Březná je významným vodním tokem1. Posuzované území se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) ani v manipulačním prostoru vodního toku a neleží také ve vyhlášeném záplavovém území nebo v území určeném k rozlivu povodí. Podle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. neleží ve zranitelné oblasti2. Podzemní voda V roce 2006 zde byl proveden hydrogeologický průzkum (Závěrečná zpráva hydrogeologického posouzení, Červená Voda – Buková Hora, sjezdová trať, ENVI-AQUA, s r. o. 2006). Hydrogeologický posudek byl vypracován za účelem vyhodnocení ovlivnění kvality vodního zdroje Mlýnický Dvůr provozem sjezdové trati při letní a zimní údržbě. Závěry z tohoto posouzení jsou zde využity. Využití vodního zdroje Mlýnický Dvůr stejně jako jeho ochranná pásma byla po roce 2006 zrušena a celá obec je napojena na veřejný vodovod. V této kapitole se zmiňujeme o chemismu podzemních vod, který byl zjišťován v roce 2006 a případným ovlivněním tohoto chemismu vlivem zasněžování sjezdových tratí. Vodní zdroj Mlýnický dvůr Vodní zdroj leží cca 1200 m západně od železniční stanice Mlýnický Dvůr na parcele č. 203/2 v k.ú. Mlýnický Dvůr. Vodní zdroj Mlýnický Dvůr leží na tektonické linii styku krystalinika a křídy králického příkopu dochází k změlčení horského reliéfu a k vyznívání výše popisovaného hřbetu, a to zhruba v prostoru lesní cesty směru S-J. Na tektonické hranici mezi krystalinikem a svrchnokřídovou výplní králického příkopu dochází ke vzdouvání podzemních vod a odvodnění kolektoru formou pramenů. V rámci terénních prací byly odebrány 2 vzorky podzemní vody. Byl zjištěn následující chemismus: Tab.: Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemní vody Ukazatel pH Eh vodivost CHSKMn Ca + Mg draslík vápník hořčík mangan železo amonné ionty hydrogenuhličitany chloridy sírany dusičnany dusitany fosforečnany NEL Jednotka Prameniště mV mS/m mg/l mmol/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l 6,31 393 11,0 2,0 0,3 1,0 11 1,5 < 0,03 < 0,02 < 0,05 0,31 <5 < 25 69 < 0,02 0,05 < 0,02 Pramen P-1 6,53 368 10,8 1,5 0,5 1,1 12 1,6 < 0,03 < 0,02 < 0,05 0,30 <5 28 55 < 0,02 < 0,05 < 0,02 Vyhl. 252/04 6,5-9,5 125 3,0 2,0-3,5 30 10 0,05 0,20 0,50 100 250 50 0,50 Podzemní voda je slabě kyselá, velmi měkká s celkovou mineralizací okolo 100 mg/l. Dokumentováno je občasné mikrobiologické oživení. Žádný z toxikologických a smyslově postižitelných ukazatelů nedosahuje mezných hodnot. Překračována je mezná hodnota objemové aktivity 222 Rn Území tvorby podzemních vod zahrnuje východní svah Bukové hory, k dotaci kolektoru dochází přímým vsakováním srážkových vod. Z uvedené geneze vody vyplývá úzká závislost na aktuálních klimatických podmínkách a silná zranitelnost vnějšími vlivy. 1 Viz tok číslo 661, v příloze č.1 vyhlášky ministerstva zemědělství č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb. Dle NV č. 71/2003 Sb. se jedná o lososové vody, které dle HEIS VÚV splňují přípustné hodnoty. 2 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 28 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU C.II.5. Půda Popis půdních typů V bioregionu, ve kterém se nachází zájmová lokalita, plošně převažují typické kambizemě, které se vyskytují převážně v nižších polohách a častěji na strmějších svazích. Na zarovnaných površích a hřbetech zaujímají velké plochy kyselé typické kambizemě. Na vyšších hřbetech jsou zastoupeny i dystrické kambizemě a ostrůvkovitě kambizemní podzoly. Na úpatích svahů směrem k nížinám se vyskytují na sprašových hlínách luvizemě, často pseudoglejové a typické hnědozemě. Nivy vodních toků tvoří glejové fluvizemě s velkým obsahem velkých valounů a stěrku. Kambizem: Hnědá půda nižších poloh. Vyskytuje se nejčastěji v mírně teplé, mírně vlhké oblasti, v pahorkatinách a vrchovinách, zhruba do nadmořské výšky 750-800 m, s průměrnou roční teplotou 6-9°C a s průměrným úhrnem srážek 500-800 mm. Na bazických půdotvorných substrátech se kambizemě vyskytují i ve vyšších, chladnějších a vlhčích polohách. Původním společenstvem jsou listnaté a smíšené lesy (s převahou dubu, buku a jedle). Vznikly na velmi rozdílných horninách, převážně nekarbonátových. Nejčastěji jsou to zvětraliny pevných silikátových hornin. Půdotvorné substráty jsou zpravidla skeletnaté. Značně rozdílnou minerální bohatostí substrátu je podmíněn stupeň nasycenosti půd, a tím i jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci. V chladnějších polohách vrchovin s vyššími srážkami se zvyšuje obsah humusu a hloubka prohumóznění. Humus je však kyselejší. V sušších a teplejších polohách pahorkatin je akumulace humusu slabší v důsledku vyšší biologické činnosti a výraznější mineralizace humusu. Hnědozem: Hnědozemě jsou půdy s vyvinutým illimerizačním dílčím půdotvorným pochodem. Vyskytují se zejména na spraších a sprašových hlínách, částečně na svahovinách. Intenzita illimerizace je nižší než u luvizemí, takže z pravidla vzniká mělký eluviální horizont bez jazykovitých zátoků do luvického horizontu. Prooráváním je obyčejně eluviální horizont zcela nebo z části přiorán do ornic. U některých hnědozemí probíhá illimerizace ve specifické formě s výraznějším uplatněním humusových látek při translokaci koloidů. Podmiňují zvýšení lyofilnosti koloidů a práhu koagulace a koloidy migrují za téměř neutrální reakce. Vytváří se tmavé koloidní povlaky na povrchu agregátů v luvickém horizontu. Vodní režim je na hranici mezi periodicky promýváním a promýváním a vede při nevýrazné texturní diferenciaci k oglejení. Výrazná kultivace může zvyšovat stupeň nasycení sorpčního komplexu bazickými kationty, neutralizovat půdní kyselost a zlepšovat kvalitu humusu. Luvické horizonty vykazují zvýšenou retenční vodní kapacitu a v suchých letech je na hnědozemích často dosahováno vyšších výnosů než na černozemích. Glej: Půdy s (hydrogenním) ochrickým Ao-horizontem až umbrickým Au-horizontem ležícím na glejovém diagnostickém Gr- horizontu, a to buď přímo, nebo na jeho redukčně oxidační zóně, Gro-horizontu, který pak přechozí do Gr- horizontu. Vzniká glejovým půdotvorným procesem, pro který je charakteristické stálé zamokření celého půdního profilu, nebo alespoň jeho spodní části (minimálně výše než 80 cm pod povrchem) podzemní vodou. Vlivem nadbytku vody v půdě se zpomalují oxidační procesy, což může vyvolat hromadění organických látek v půdě a hromadění nadložního humusu, příp. jeho rašelinění. Redukční procesy jsou rozvíjeny mikroorganismy, které při dýchání odebírají kyslík z minerálních látek schopných redukce (sloučeniny Fe, Mn, S). Ionty dvoumocného železa mohou vytvářet s hliníkem a kyselinou křemičitou druhotné alumosilikáty zelené barvy. S fosforem vytváří modře zbarvený fosfát a se sírou šedočerný sirník. Tyto sloučeniny pak propůjčují glejům šedomodré nebo šedozelené zbarvení. Šedé zbarvení způsobuje i splavený humus. V subhorizontu Gr převládá zelenavé a modravé zbarvení. Je tu velmi málo rezivých skvrn. V subhorizontu Go (případně Gro) dochází v sušším období k vyloučení reoxidokovaného železa a manganu ve formě rezivých novotvarů. Půdní profily glejů jsou zrnitostně značně heterogenní, jsou často vrstevnaté. Vyskytují se na půdách písčitých, hlinitých i jílovitých, a to nejčastěji v mělkých terénních depresích, nebo na rovinách v blízkosti rybníků a vodních toků, v plochých úžlabinách, v blízkosti rašelin. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 29 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Kvalita půdy Realizací záměru budou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). PUPFL Většina pozemků v předmětném území patřící pod PUPFL jsou podle zákona č. 289/1995 o lesích je zařazena dle § 9 do kategorie lesů hospodářských, porost v okolí horní části sjezdovky Suchý vrch je dle § 8 odst.2 písm.e) zařazen do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou. Nejčastějšími půdními typy na těchto pozemcích: – oligotrofní kambizem, – kamenitá nevyvinutá kambiem, – oglejená kambizem okolo pramenišť. Nejčastějším půdním druhem je písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda. Nejčastější formou humusu je surový moder, v horní části surový humus, ve spodní části svahu na živnějších stanovištích moder. Znečištění půd V dotčeném území nejsou známy výsledky průzkumu znečištění půd. U lesních půd je známa schopnost akumulace toxických látek (v horských oblastech především z dálkového transportu). Proto je nutné brát v potaz možnost vyšších hladin některých toxických látek u lesních půd, které by však neměly překročit limitní hodnoty. C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologická charakteristika území Podle geomorfologického členění (Demek J. a kol., 1987) náleží zájmové území Krkonošsko-jesenické soustavě, celku Orlické hory, podcelku Bukovohorská hornatina. Bukovohorská hornatina se střední výškou 669,4 m n.m. tvoří jihovýchodní část Orlických hor. Základ silně rozčleněného erozně denudačního reliéfu asymetrické kerné stavby byl vytvořen vyzdvižením v průběhu saxonského vrásnění na horninách jádra orlicko-kladské klenby. Zájmové území projektovaných sjezdových tratí a vodního zdroje Mlýnický Dvůr zahrnuje strmější východní a jihovýchodní svahy asymetrického hřbetu Bukové hory (958 m n.m.). Prameniště Mlýnický Dvůr leží v nadmořské výšce cca 560 m n.m. Geologické poměry Zájmové území se nachází na tektonické hranici mezi králickým příkopem na východě (vyplněným svrchnokřídovými sedimenty) a proterozoickými horninami orlicko kladského krystalinika, které se podílejí na stavbě Orlických hor západně od záměru. Široký strukturní hřbet Bukové hory je budován migmatity a ortorulami jádra orlicko kladské klenby. Ve vrcholové části Bukové hory se vyskytují středně až hrubě zrnité plástevnaté dvojslídné ruly s místními polohami svorů, v nižší části svahů drobnozrnné dvojslídné ruly. Horniny jádra orlicko kladské klenby jsou mimořádně pevné, vyskytují se často skalní tvary zvětrávání a odnosu, mrazovými sruby a balvanovými proudy. Krystalinické horniny vlivem vnějších geologických činitelů písčitě zvětrávají a tvoří dobře propustný kvartérní pokryv kamenitých sutí s výplní písčitých hlín o mocnosti závislé na detailním reliéfu (sklonu svahu, depresích). V dotčeném území lze předpokládat výskyt balvanitých nebo hlinitokamenitých sutí s úlomky hornin do 50 cm o mocnosti vrstvy až 4,0 m. Králický příkop, který se nachází východně od území dotčeného záměrem, je vyplněn uloženinami svrchní křídy, stratigraficky řazené k sérii sedimentů svrchnoturonsko-coniacké. Tato mocná vrstevní série je vyvinuta převážně ve facii měkkých písčitých slídnatých jílovců s vložkami tvrdých jemnozrnných pískovců. Křídové uloženiny jsou při svazích Orlických hor překryty mocnými svahovinami. V údolí vodotečí jsou křídové sedimenty překryty kvartérními hlinito-písčito-štěrkovitými sedimenty o mocnosti překračující 5,0 m. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 30 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Hydrogeologické poměry Z hlediska hydrogeologického rajónování je širší území součástí hydrogeologického rajónu 642 Krystalinikum Orlických hor. Oběh podzemní vody je vázán na trhliny, které jsou velmi hojné, ale často bývají sepnuté nebo zatěsněné produkty větrání. K nejživějšímu oběhu podzemní vody dochází zejména v poruchových pásmech delšího a hlubšího dosahu a na jejich křížení. V místech kde zvodněná poruchová zóna dosahuje k povrchu terénu může docházet k přirozenému přetoku formou skrytých nebo rozptýlených pramenních vývěrů. K odvodnění může docházet přímo do povrchových toků, případně do kvartérních sedimentů (svahových nebo fluviálních), které jsou v místech rozsáhlejšího výskytu rovněž příznivé pro vznik lokálních zvodní. Na základě chemismu vody jímané v prameništi Mlýnický Dvůr lze usuzovat, že se jedná o podzemní vodu s krátkým oběhem v horninovém prostředí, vázanou na průlinový kolektor kvartérních suťových sedimentů, pravděpodobně částečně dotovaný podzemními vodami puklinového kolektoru přípovrchového rozvolnění krystalických hornin (vyšší objemová aktivita Rn). Na tektonické hranici mezi krystalinikem a svrchnokřídovou výplní králického příkopu dochází ke vzdouvání podzemních vod a odvodnění kolektoru formou pramenů. Jeden z takových pramenů je podchycen a jímán k zásobování obce Mlýnický Dvůr. Území tvorby podzemních vod zahrnuje východní svah Bukové hory, k dotaci kolektoru dochází přímým vsakováním srážkových vod. Z uvedené geneze vody vyplývá úzká závislost na aktuálních klimatických podmínkách a silná zranitelnost vnějšími vlivy. Tektonické poměry a přirozená seismicita oblasti Z hlediska seismicity náleží zájmová oblast, ležící na pomezí kralického příkopu a orlicko-kladského krystalinika, podle ČSN 730036/Z2 "Seismická zatížení staveb" a její přílohy č. 1 (Mapa seismických oblastí České republiky - Schenk, Schenková 1997) k oblastem s očekávanou hodnotou makroseismické intenzity do 6º MSK-64, v nichž není nutné při návrhu stavebních konstrukcí uvažovat účinek zemětřesení. Stavby v popisovaném území si tedy z hlediska přirozené seismicity horninového prostředí nevyžadují žádná zvláštní opatření. Surovinové a jiné přírodní zdroje V zájmovém území nebyla dle informací ČGS - Geofond registrovány žádné dobývací prostory ani území s předpokládanými výskyty ložisek (tj. schválené prognózy), sesuvů, včetně vlivů důlní činnosti (poddolovaná území, haldy). C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy C.II.7.1 Biogeografická charakteristika území Podle biogeografického členění ČR (Culek 1996) se vymezené území nachází v jihovýchodní části Orlickohorského bioregionu. Pro tento bioregion je charakteristická horská hercynská květena fytogeografického okresu 95 Orlické hory a hercynská fauna podhorského a montánního stupně. Druhové spektrum fauny je však částečně ochuzené. Ve srovnání s příbuznými východosudetskými regiony bioregionem 1.68 Krkonošským a 1.70 Jesenickým, postrádá Orlickohorský bioregion subalpínský stupeň a fenomén gradientu alpínské hranice lesa. Proto zde chybí i celá řada druhů charakteristických pro tyto regiony a biotopy, např. havez česnáčkovitá (Adenostyles alliariae), škarda hnidákolistá (Crepis conyzifolia), kostřava nízká (Festuca supina), bika lesní (Luzula sylvatica), mochna zlatá (Potentilla aurea), violka sudetská (Luzula sudetica) aj. Podle rekonstrukce potenciálních přírodních ekosystémů (Neuhäuslová et Moravec 1997) převládají v celém komplexu Bukové hory a Suchého vrchu acidofilní smrkové bučiny as. Cala-magrostio villosaeFagetum. Při podrobnější rekonstrukci je možné v nejvyšších polohách tohoto území rekonstruovat na podzolech i přechody ke klimaxovým smrčinám as. Calamagrostio villosae-Piceetum, na balvanitých substrátech přechody k horským suťovým lesům as. Aceri-Fagetum. Na úpatích svahů kolem potoků a v potočních nivách pak i potoční olšiny as. Piceo-Alnetum a potoční jaseniny as. Pruno-Fraxinetum. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 31 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU C.II.7.2 Fauna a flora Pro vyhodnocení dopadu záměru na biotickou složku životního prostředí bylo, pro potřeby zpracování tohoto Oznámení zadáno a zpracováno biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. Biologické hodnocení "Červená Voda – Buková Hora – Rozšíření areálu" zpracoval Ing. Boleslav Jelínek. Hodnocení zahrnuje výsledky botanického a zoologického průzkumu, hodnocení biotopů, vyhodnocení vlivu realizace záměru a stanovuje opatření ke zmírnění negativních vlivů. Kompletní text biologického hodnocení je předmětem Přílohy 2 tohoto Oznámení. Flóra Botanický průzkum byl zaměřen především na kvalitativní vyhodnocení druhové struktury lesních porostů, charakteru bylinného podrostu (synuzie) a v neposlední řadě i na možný výskyt zvláště chráněných druhů rostlin. Rovněž bylo snahou vylišit v hodnoceném území relativně kvalitnější přírodně blízké segmenty vegetačních formací a celkově charakterizovat současný stav lesních společenstev v řešeném území. Vzhledem k obtížné orientaci v lesním terénu byly k identifikaci použity body vytvořené pomocí GPS zařízení. Popis k jednotlivým bodům je vztažen na bezprostřední a blízké okolí s rozptylem cca max. 50m. Jednotlivé lokality jsou označeny čísly (B1 - B31) a představují průřez územím východního svahu Bukové hory dotčené návrhem tras sjezdovek. Zásadním informačním podkladem bylo již v minulosti zpracované biologické hodnocení (BUREŠ a kol., 2006) k záměru „Sjezdová trať, lanovka a související zařízení v lokalitě Červená Voda“ na který investiční akce „Červená voda – Buková Hora – rozšíření areálu“ navazuje. V tomto smyslu botanický průzkum nebyl zpracován jako inventarizace zde rostoucích taxonů. Dotčené území se koncentruje pouze na lesní komplexy východního svahu Bukové hory. Zde je uveden přehled a stručná charakteristiku lokalit botanického průzkumu. Poloha jednotlivých lokalit je zřejmá z přílohy biologického hodnocení (Příloha 2). Zvláště chráněné druhy uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., které zde byly zjištěny jsou ve floristickém seznamu zvýrazněny tučně a je uveden jejich stupeň ohrožení (§3 - ohrožený, §2 - silně ohrožený, §1 - kriticky ohrožený). Tučně jsou rovněž uvedeny druhy z červeného seznamu cévnatých rostlin (C4 – druhy vyžadující pozornost). BK01, BK02 (mapování biotopů: jednotka nemapována) Od BK01 po BK3 v délce cca 300 m málo zapojené porosty - paseky. V E2 dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) s E3 výstavky smrku ztepilého (Picea abies). V E1 druhově chudá acidofilní vegetace na sušších a otevřenějších místech - bika bělavá (Luzula luzuloides), bika ladní (Luzula campestris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). BK03 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Lesní porosty tvoří mozaikovitou paseku s výstavky - v blízkosti potoka v E3 několik desítek vzrostlých stromů buku a smrku ve zbytkové kmenovině, s mírnou převahou buku, dále je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). V E1 druhově chudá acidofilní vegetace na sušších a otevřenějších místech - porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), dále bika bělavá (Luzula luzuloides), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), na vlhčích místech šťavel kyselý (Oxalis acetosella), dále metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava lesní (Festuca altissima). V E2 souvislé dobře, zapojené porosty spontánně zmlazujícího buku. Nad BK03 v E3 rozsáhlejší výstavky vzrostlých buků, v E2 i zmlazování buku a smrku. E1 je velmi chudé a omezuje se na kapradiny. Na zamokřených až zvodnělých místech vrba šedá (Salix eleagnos). BK04 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Mezi BK03 a BK04 v E2 a E3 střídající se mozaika hustých smrkových porostlin s faciemi vzrostlejších výstavků buku i v E3 souvislejších porostů buku. V E3 poměr buku a smrku 40:60. Na světlinách v E2 spontánní zmlazování buku a hojně smrku, dále vzácně v E2 i bříza bělokorá (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), zvláště při okrajích porostů podél cest. V E1 na prosvětlených místech dominuje pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), úzkolisté kostřavy (Festuca spp.) a třtiny (Calamagrostis epigeios) a především t. chloupkatá (C. villosa) vytvářejícící rozsáhlé monotónní porosty na světlinách mezi převážně smrkovými mlazinami. V okolí vodní rony či prameniště, cca v polovině jižní trasy sjezdovky (viz segment č.7). Na prosvětlených okrajích ronu v E1 mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), sítina rozkladitá (Juncus efussus), z ostřic ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), o. ježatá (Carex echinata), o. obecná (C. nigra). Na přeplavených cestách rozsáhlé porosty rašeliníků (Sphagnum girgensohnii, S. squarossum), dále violka bahenní (Viola palustris), mochna nátržník (Potentilla erecta). Hojné jsou i malé vodní tůňky. Na průměrných prosvětlených sušších místech pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), z travin bika bělavá (Luzula luzuloides) a b. ladní (L. campestris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). BK05 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Lesní porosty pod cestou tvoří rozsáhlé mlaziny smrku ztepilého, při okraji se zmlazujícím bukem, nad cestou ve svahu v E3 vzrůstné porosty buku v mezerách doplněné výstavky smrku, V E2 smrk a buk, v E1 nálety jeřábu na prosvětlených místech. Potůček FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 32 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU protínající lesní přibližovací stezku. Na levém břehu (viz. segment č.5) v E1 porosty bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, papratka samičí (Athyrium filix-femina), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), orsej jarní (Ficaria verna), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), sítina rozkladitá (Juncus effusus). BK06 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Drobná vodoteč kříží lesní přibližovací cestu. V okolí mokřiny (viz segment č. 6). V E1 dominantní kapradiny - papratka samičí (Athyrium filix-femina), dále rozptýlený výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) - §3. Z dalších druhů v E1 krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), orsej jarní (Ficaria verna), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), sítina rozkladitá (Juncus effusus). BK07 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Převážně v E3 smrkové porosty s příměsí buku do 30%, u potoka je pak vtroušen javor klen (Acer pseudoplatanus), pod cestou i jedle bělokorá (Abies alba). V E1/E2 spontánní zmlazování buku, i smrku, místy i jedle. Drobný potůček kříží lesní přibližovací cestu. V jeho bezprostředním okolí v E1 bohaté porosty bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, jak nad, tak i pod lesní cestou, dále devětsil bílý (Petasites albus), papratka samičí (Athyrium filix-femina). Na vlhčích místech mimo břehy mařinka vonná (Asperula odorata), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), z travin metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), dále netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere). V okolí BK07 mezi lesními cestami četná svahová prameniště či zamokřené plochy s tůňkami s bohatými populacemi bledule jarní (Leucojum vernum) - §3. V E0 dominují rašeliníky (Sphagnum spp.), v E1 pomněnka bahenní (Myosotis palustris), violka bahenní (Viola palustris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), ostřice šedavá (Carex canescens), čarovník alpský (Circaea alpina) - C4, č. prostřední (C. intermedia), z kapradin pak papratka samičí (Athyrium filix-femin), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), dále přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium). Podél lesní cesty, přilehlý svah a lesní okraj - v E2 smrk ztepilý (Picea abies), v E1/E2 ostružiník maliník (Rubus idaeus), bez hroznatý (Sambucus racemosa), v E1 nálety javoru klenu (Acer pseudoplatanus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), z travin bika mnohokvětá (Luzula multiflora), bika bělavá (Luzula luzuloides), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), sítina rozkladitá (Juncus effusus), medyněk měkký (Holcus mollis), na sešlapávaných místech lipnice roční (Poa annua), dále podběl obecný (Tussilago farfara), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), čistec lesní (Stachys sylvatica), vrbovka horská (Epilobium montanum), mochna nátržník (Potentilla erecta), kakost smrdutý (Geranium robertianum), protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), mařinka voná (Asperula odorata), pcháč oset (Cirsium arvense), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), rozrazil lékařský (Veronica chamaedrys), zběhovec plazivý (Ajuga reptans). BK08 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Výrazný ron a mokřina nad i pod cestou. V E1 dominantní netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), krabilice mámivá (Chaerophyllum aromaticum), rozsáhlá populace bledule jarní Leucojum vernum) - §C3, z dalších druhů: mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), orsej jarní (Ficaria verna), poměnka bahenní (Myosotis palustris), z kapradin papratka samičí (Athyrium filix-femina), při okrajích mokřiny mařinka vonná (Asperula odorata), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vrbovka horská (Epilobium montanum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), popenec obecný (Glechoma hederacea), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), čistec lesní (Stachys sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). V E1/E2 ostružiník maliník (Rubus idaeus), zajímavé je zde zmlazování jasanu ztepilého (Fraxinus ecelsior) a juvenilní nálety javoru klenu (Acer pseudoplatanus). BK09 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Cca 50 m severně od BK09 rozsáhlé prameniště v E1 s mimořádně rozsáhlou populací bledule jarní (Leucojum vernum) - §3 čítající stovky jedinců (viz segment č. 4), dále mařinka vonná (Asperula odorata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), orsej jarní (Ficaria verna), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), violka bahenní (Viola palustris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a nálety javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V E3 převažují mezerovitě věkově starší buky, příměs smrk, ojediněle i javor klen. V E2 po obvodu mokřiny buk i smrk, na vyvýšených místech v mokřině BK10 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Drobné vodotoče na březích v E1 roztroušeně bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, dále šťavel kyselý (Oxalis acetosella), dále mařinka vonná (Asperula odorata), vrbovka ojediněle i skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), z kapradin papratka samičí (Athyrium filixfemina), vrbovka horská (Epilobium montanum). Zapojené porosty buku a smrku v E3, v poměru 40:60. V E1 spontánní obnova buku a ostružiník maliník (Rubus idaeus). V lesních porostech nad cestou převažuje smrk cca 80% podíl. E1 druhově chudé - šťavel kyselý (Oxalis acetosella), bika bělavá (Luzula luzuloides), v E1/E2 spontánní zmlazování buku, kobercově brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Nad cestou prameništní ron, drobná vodoteč pak kříží cestu. Ve zhlaví prameniště v E1 relativně bohaté porosty bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, v okolí prameniště spontánní obnova buku, ojediněle i javoru klenu. E3 je těžbou proředěné, ojediněle s bukem, převažuje smrk. V E1 papratka samičí (Athyrium filixfemina), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladičový (Phegopteris polypodioides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mařinka vonná (Asperula odorata), na vlhkých až zvodnělých místech skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), čarovník alpský (Circaea alpina) - C4, č. prostřední (C. intermedia), čistec lesní (Stachys sylvatica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), při okraji mokřiny brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a ostružiník maliník (Rubus idaeus). FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 33 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU BK11 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Lesní porosty v E3 s převahou smrku, buk je zastoupen pouze jako příměs. E1 je velmi chudé s nízkou pokryvností, pomístně zcela chybí - pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), na vlhčích místech netýkavka nedůtklivá (Imaptiens noli-tangere), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a pomístně i zmlazování buku, vzácně i jeřábu. U cesty čistec lesní (Stachys sylvatica), ostřice lesní (Carex sylvatica), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), mléčka zední (Mycelis muralis) a krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa). Jednoetážový vysoký les. V Lesních porostech nad cestou v E3 dominuje smrk, vzácně je vtroušena i jedle. Buk zde tvoří přechod mezi E2 a E3 - nízkoetážové porosty cca do 10-15%. BK12 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Pod cestou v E3 smrkové porosty s vtroušeným bukem a vzácně i jedlí. V E1 obnova buku i smrku, vzácně i jedle a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Převažují porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). E0 tvořeno mechorosty. E1 prakticky chybí - šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), i kostřava lesní (Festuca altissima). BK13 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Jak nad cestou, tak i pod cestou v E3 převažují smrky s vtroušeným bukem a vzácně i jedlí. Typické E2 povětšnou chybí. V E0 pouze mechorosty. E1 je druhově velmi chudé s velmi nízkou pokryvností a omezuje se jen na porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), pomístně spontánní obnova buku a smrku, vzácně i jedle, semenáčky jeřábu, dále šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), z kapradin kapraď samec (Dryopteris filix-mas). BK14 (mapování biotopů: L5.4) Porosty nad cestou nad BK12 v E3 tvoří enkláva pařeziny tvořená pokroucennými buky, často vícekmenné habituální formy, vzácně i zbytky jedlí. Po obvodu i semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V E1 brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), na vlhčích místech ostřice šedavá (Carex canescens). BK15 - BK17 (mapování biotopů: jednotka nemapována) Přehuštěné, degradující, silně prosychající smrkové mlaziny s polomy, při okraji s ojedinělými výstavky buku s absencí E1 - ojediněle kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pomístně na světlinkách plošně třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), vzácně i kostřava lesní (Festuca altissima). Kamenitá pole občas pokrytá mechorosty. BK18, BK 19 (mapování biotopů: L5.4) Jižní svah těsně pod vrcholem Bukové hory pokrytý smrkovou mlazinou, kterou při linii hřbetu ostře střídají rozvolněné bukové, spíše nízkoetážové porosty. Dál na jihozápad, mimo dotčené území nastupují porosty kvalitních, starých vysokokmenných klenových bučin s příměsí smrku a jedle (viz segment č. 3). Porosty buku často ve formě nižší, vícekmenné pokroucené vrcholové habituální formy. V E1 spontánně zmlazuje buk, dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), vtroušen je i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V E1 dominují traviny - třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), souvislejší porosty metličky křivolaké (Deschampsia flexuosa), kostřava lesní (Festuca altissima), ostřice zaječí (Carex ovalis), dále pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Povrch tvoří kamenná pole a balvanité výchozy. Podél pěšiny k vrcholu i druhy jako lipnice roční (Poa annua), rozrazil lékařský (Veronica officinalis). BK20 (mapování biotopů: L5.4) Lesní porosty nad stanicí lanovky a cestou tvoří rozsáhlý segment kvalitních vrcholových klenových bučin (viz segment č. 2). Porosty buku často ve vrcholové pokroucené habituální formě. V E3 zcela převažuje buk, vzácně javor klen (Acer platanoides), smrk pouze jako příměs. V E1/E2 zcela dominuje spontánní zmlazování buku, juvenilně i javoru klenu (Acer platanoides), jen pomístně i příměs jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus). V E1 se střídají různé synuzie porostů od vysloveně holých až po souvisle zapojené, tvořené třtinou chloupkatou. Na málo pokryvných místech kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), z dalších se vyskytují papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), jestřábník zední (Hieracium murorum), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) a vrbovka horská (Epilobium montanum). Z travin se vyskytují metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava lesní (Festuca altissima) a metlice trsnatá (Deschamspisa caespitosa). V E0 výskyt i zranitelnějších zástupců mechorostů - Callicladium haldanianum a Campylophyllum sommerfeltii, z ostatních Brachythecium oedipodium, Brachythecium reflexum, Brachythecium salebrosum, Brachythecium starkei, Brachythecium velutinum, Calypogeia muelleriana, Chiloscyphus profundus, Dicranella heteromalla, Dicranum montanum, Dicranum scoparium, Dicranum tauricum, Eurhynchium angustirete, Herozogiella seligeri, Lophozia hatcheri, Mnium spinosum, Paraleucobryum longifolium, Plagiothecium curvifolium, Plagiothecium denticulatum, Pohlia nutans, Polytrichum pallidisetum, Polytrichum formosum, Ptilidium pulcherrimum, Sanionia uncinata a Tetraphis pellucida. Dál po svahu dolů směrem na severovýchod a níže navazují světliny se zbytkovými porosty buku v E3. V E1 prakticky zcela dominují porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), v méně zapojených partiích kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Jinde, kde jsou i kamenité výchozy, v E1 dominují rozsáhlé koberce brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Podél lesní cesty k vrcholu mezi jinými i výskyt ruderálů a nelesních zástupců - lipnice roční (Poa annua), sítina rozkladitá (Juncus effusus), ostřice šedavá (Carex canescens), o. zaječí (C. ovalis), o. třeslicovitá (C. brizoides), o. kulkonosná (C. pilulifera), rozrazil FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 34 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU lékařský (Veronica officinalis), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), ptačinec prostřední (Stellaria media), rožec obecný luční (Cerastium holosteoides subsp. triviale), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), smetánka (Taraxacum sect. ruderalia), starček obecný (Senecio vulgaris). BK21 (mapování biotopů: L5.4) Strmý balvanitý svah navazuje na porosty pod cestou (BK20). E3 je tvořeno kvalitními porosty buku s příměsí smrku, které od světliny nad cestou dále pokračují po svahu níže (viz segment č. 1). V E1 převažují souvislé porosty spontánně se zmlazujícího buku, pomístně i smrku, vzácně juvenilní semenáčky javoru klenu (Acer platanoides), dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Z bylin v E1 v méně zapojených místech zcela dominují porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), dále šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), z kapradin papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), roztroušeně i kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). V E0 výskyt mechorostů vázaných na periglaciální sutě a balvany Paraleucobryum longifolium a Racomitrium sudeticum. BK22, BK23 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Porosty na balvanitém svahu. Směrem po svahu dolů v E3 mezi porosty buku narůstá podíl smrku. Při hraně cesty nad BK 24 v E3 několik zbytkových jedinců buku. V E1 zmlazuje buk a smrk, vzácně i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), zastupeny jsou semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus), dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). V E1 je zastoupena bika bělavá (Luzula luzuloides), dále pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), na vlhčích místech ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mléčka zední (Mycelis muralis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), roztroušeně kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa). V prosýchavých partiích E1 prakticky chybí, zastoupeny jsou pouze mechorosty v E0 s Dicranum scoparium. Lesní porosty dále po svahu dolů pokračují až po cestu, kde na ni navazuje rozsáhlá světlina (viz BK24). Svah je balvanitý, v E1 spontánně zmlazuje buk, dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), vzácněji i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Prosychavé partie jsou prakticky bez E1, max. mechorosty, roztorušeně pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). BK24 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Lesní holina pod cestou s mokřadním prameništěm (viz segment č. 8). Lemována je v E3 porosty smrku, směrem na jih i porosty buku. Na holinu navazují po svahu dolů smrkové porosty. V E1 silná spontánní obnova buku, dále je bohatě zastoupen ostružiník maliník (Rubus idaeus) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). V E1 na světlých prosýchavých místech podél cest rozrazil lesní (Veronica officinalis), z travin porosty metličky křivolaké (Deschampsia flexuosa) a biky bělavá (Luzula luzuloides), dále kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), šťovík (Rumex spp.), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Při okrajích podél cesty i výskyt ostřic - ostřice šedavé (Carex canescens), ostřice řídkoklasé (Carex remota) a ostřice kulkonosné (Carex pilulifera). V prostoru holiny se vyskytuje rozsáhlé prameniště s rašeliníkem (Sphagnum girgensohnii) v E0. V E1 bohaté porosty bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, z ostřic ostřice šedavá (Carex canescens) a o. třeslicovitá (C. brizoides), ze sítin sítina rozkladitá (Juncus effusus), dále violka bahenní (Viola palustris), z kapradin papratka samičí (Athyrium filix-femina). Při okraji prameniště také zběhovec plazivý (Ajuga reptans) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum), dále krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Prameniště je zcela prosvětlené, a dochází zde ke spontánnímu zmlazování buku a zarůstání ostružiníkem (Rubus fruticosus). Prameniště, resp. ron pokračuje dolů na JV. BK25 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Jižní okraj holiny, v E2 tvořený buky a jeřábem. V lesním porostu dále po svahu dolů k BK26 v E3 převažují smrky s příměsí buku, vzácně i jedle. V E1 dominantní zmlazování buku, vzácně i jedle, dále jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), z travin bika bělavá (Luzula luzuloides) a porosty metličky křivolaké (Deschampsia flexuosa). BK26 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10) Lesní porosty a prameniště nad cestou (viz segment č. 9). V E3 smíšené porosty buku a smrku s převahou smrku, ojediněle semenné stromy javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V E1 zmlazuje buk i smrk, dále bulty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). V prameništi s rašeliníky (Sphagnum girgensohnii, S. squarrosum) populace bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, ze sítin sítina rozkladitá (Juncus effusus), z ostřic ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice řídkoklasá (Carex remota) a ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), z kapradin - papratka samičí (Athyrium filix-femina), dále přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), violka bahenní (Viola palustris), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), poměnka bahenní (Myosotis palustris). V okolí prameniště a při jeho okraji šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), z travin v okolí metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Při obvodu prameniště v E1 vedle brusnice borůvky i juvenilní semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Lesní porosty dál pod BK26 mají v E3 vyšší zastoupení buku, cca 40%. V E1 zmlazování smrku i buku, dále juvenilní semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), papratka samičí (Athyrium filix-femina). BK27 (mapování biotopů: L5.4, L4.A) Úsek od cesty nahoru k BK26 tvoří rozsáhlá podélná holina. V horní části světliny v E3 výstavky buku, v E1 spontánní obnova buku, z keřů dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), ale i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), na FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 35 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU vlhkých místech jsou hojně zastoupeny porosty sítin (Juncus effusus), dále třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), z ostřic pak ostřice kulkonosná (Carex pilulifera). Porosty od severu vymezující holinu pokrývají balvanitý svah (periglaciální sutě), kterým protéká menší zdrojnice - severní větev potoka. Porosty tvoří smrčiny resp. smrkobučiny, v E3 výraznější zastoupení buku, cca 30 - 40%. Výskyt menších pramenišť s bledulí jarní (Leucojum vernum) - §3. V E1 na zvodnělých a velmi vlhkých místech poměnka bahenní (Myosotis palustris), violka bahenní (Viola palustris), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), z kapradin papratka samičí (Athyrium filix-femina), z ostřic ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. šedavá (C. canescens). V E0 rašeliníky (Sphagnum spp.), v okolí v E1 vrbina hajní (Lysimachia nemorum), z kapradin bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), čarovník alpský (Circaea alpina) - C4, z ostřic ostřice lesní (Carex sylvatica). BK28 (mapování biotopů: L5.4) Lesní porosty pod cestou dál na JV jsou více vertikálně členité. V E3 jsou tvořeny směsí smrku a buku v relativně vyrovnaném poměru. Vzácně je vtroušena i jedle bělokorá (Abies alba). V E1 převažuje podrost buku s vyššími nálety smrku, vzácněji i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), juvenilní semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus), řídce i brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Zastoupen je i šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), z travin bika bělavá (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), kapraď samec (Dryopteris filix-mas). V E1 podél nevyužívané lesní cesty cca 50 m pod hlavní přibližovací cestou převažují v E1 porosty travin - metlička křívolaká (Deschampsia flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), dále sítina klubkatá (Juncus glomeratus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), zmlazování buku, dále jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Lesní porosty v E3 více rozvolněné s dominancí smrku, vtroušen je buk, v nižší etáži lesa výstavky smrku. Lesní porosty cca 100 m JV od BK28 v blízkosti budované lanovky tvoří okraj zbytku smrkobučin přecházející v kvalitní porosty klenové bučiny na balvanitých svazích (periglaciální sutě), kudy protéká od SZ drobná stružka (viz BK27). Výskyt menších pamenišť (viz segment č. 10). V E3 výraznější zastoupení buku, cca 30 - 40%. Výskyt menších pramenišť s bledulí jarní (Leucojum vernum) - §3. Na zvodnělých a velmi vlhkých místech u potoka v E0 rašeliníky (Sphagnum girgensohnii, S. squarrosum, S. palustre), v E1 poměnka bahenní (Myosotis palustris), violka bahenní (Viola palustris), svízel bahenní (Galium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), z kapradin papratka samičí (Athyrium filix-femina), z ostřic ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. šedavá (C. canescens), dále ptačinec hajní (Stellaria nemorum). Dále v okolí v E1 krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), pitulník horský (Galeobdoon montanum), mařinka vonná (Asperula odorata), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), čarovník alpský (Circaea alpina) - C4, vrbina hajní (Lysimachia nemorum), z kapradin bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), z ostřic ostřice lesní (Carex sylvatica). Na balvanitých svazích v E0 hojný výskyt mechorostů - Dicranella heteromalla, Dicranodontium denudatum, Dicranum montanum, Dicranum scoparium, Herzogiella seligeri, Hypnum cupressiforme var. cupressiforme, Hypnum cupressiforme var. lacunosum, Isothecium alopecuroides, Pellia epiphylla, Plagiomnium elatum, Plagiothecium curvifolium, Plagiothecium denticulatum, Plagiothecium laetum, Plagiothecium platyphyllum, Pohlia nutans, Polytrichum formosum, Ptilidium pulcherrimum, Rhizomnium punctatum, Scapania undulata, Tetraphis pellucida. Na balvanité sutě a balvany jsou přímo vázány Paraleucobryum longifolium a Racomitrium sudeticum. BK29 (mapování biotopů: L5.4) Částečně rozvolněné porosty v E3. Světlina při cestě s porosty ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) a nálety buku v E1/E2, v přilehlých lesních porostech pak brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Nad cestou v E3 výstavky jedlí, lesní porosty dále nad cestou s podílem buku okolo cca 40 - 50%, jinak v okolí převažují smrkové porosty. Směrem k průseku budované trasy lanovky ve svahu nad cestou kopce v E3 převažují porosty s dominantním podílem buku. V okolí cesty a podél ní v E1 šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), čistec lesní (Stachys sylvatica), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), vrbovka horská (Epilobium montanum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), rozrazil lesní (Veronica officinalis), popenec obecný (Glechoma hederacea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mléčka zední (Mycelis muralis), porosty sítin (Juncus effusus), dále i třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika bělavá (Luzula albida), kostřava lesní (Festuca sylvatica), na sešlapávaných místech lipnice roční (Poa annua), z ostřic ostřice lesní (Carex sylvatica). Dál na jihovýchod se přibližuje trasa k lanovce, kde bohatě v E1 zmlazují buky, jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), chráněny síťkami i semenáčky jedlí, ojediněle i modřín opadavý (Larix decidua), vzácně i bříza bělokorá (Betula pendula), dále ostružiník maliník (Rubus idaeus), v E3 výstavky buku, jedle, a smrku. BK30 - BK31 (mapování biotopů: L5.4, mozaika) Rozsáhlý segment smrkových silně prosychajících degradovaných porostů, prakticky s absencí E1 i E0 jen ojediněle mechorosty. V E1 ostružiník maliník (Rubus idaeus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Pod bodem BK31 pod cestou v lesních porostech v E3 převažuje smrk s výraznější příměsí buku. V E1 silně zmlazuje buk, ale i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), dále ostružiník maliník (Rubus idaeus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vzácně i nálety jedle a javoru klenu. V E1 starček Fuchsův (Senecio ovatus), bika bělavá (Luzula albida), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), roztroušeně i kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana). FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 36 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Zjištěné zvláště chráněné a významné druhy Cévnaté rostliny bledule jarní (Leucojum vernum) Jde o zákonem chráněný druh zařazený ve vyhlášce 395/1992 Sb. do kategorie ohrožených. V podhůří Orlických hor (na Orlickoústecku, Českotřebovsku a Lanškrounsku) místy velmi hojně a v početných populacích, většinou v potočních nivách, v olšinách a na nivních loukách, často na lesních loukách a na podmáčených až zrašelinělých biotopech, většinou jen v nižších polohách (do 500 m). Početné populace se vyskytují na více místech na prameništích a v blizkosti drobných stružek. Nejpočetnější populace byly pozorovány v blízkosti budů BK05 - BK10, BK24, BK27. Z toho největší populace byla zaznamenána v segmentu č. 4. čarovník alpský (Circaea alpina) V celostátním Červeném seznamu zařazen do kategorie C4 - zasluhující pozornost. Výskyt na lokalitě je velmi omezený. Tento druh byl nalezen v omezených populacích na prameništích na lokalitách v blízkosti bodů BK07, BK27 a BK28. violka bahenní (Viola palustris) Druh není zákonem chráněný a není zatím zařazen do celostátního Červeného seznamu. Jedná se však o taxon fytogeograficky významný, regionálně vzácný a rychle mizející, vázaný především na dystrofní mokřady a rašeliniště. V hodnoceném území je druh hojně zastoupen na svahových prameništích, mokřinách na lokalitcáh v blízkosti BK04, BK07, BK09, BK24, BK26 a BK28. Mechorosty V hodnoceném území se vyskytují následující významné druhy vázané na vrcholové polohy Bukové hory a skalní sruby (okolí BK20 a BK21) - Callicladium haldanianum, Campylophyllum sommerfeltii a Serpoleskea subtilis. Potenciální vegetace Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová, Moravec a kol. 1997) jsou v hodnoceném území zastoupeny následující vegetační jednotky, jež jsou určující: Smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) úzký pás podél vrcholové části hřbetu Bukové hory. V těchto nejvyšších polohách na podzolech lze rekonstrukčně vylišit přechody ke klimaxovým smrčinám as. Calamagrostio villosae-Piceetum. Potoční olšiny (Piceo-Alnetum) - v menších segmentech v potočních nivách a kolem potoků na úpatích svahů Bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) - východní svah Bukové hory. Vegetační jednotka zcela v dané oblasti dominuje a zasahuje až do údolí toku Březnice. Maloplošně se vyskytují následující jednotky potenciální přirozené vegetace: Suťové lesy a roklinové lesy (Aceri-Fagetum) - jen drobné ostrůvky v rámci skalnatých partiích svahů Bukové hory, a v dolní části svahů při přechodech do odlesněné části území, vázané do zaříznutých partií drobných údolíček lokálních vodotečí. Bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) - vzácný, ostrůvkovitý výskyt na kyselých substrátech na svahu Bukové hory. Střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum) - podél vodotečí v údolí toku Březnice a podél toku samotné Březnice. Aktuální biotopy Dle kategorizace biotopů zpracované pro účely mapování území soustavy NATURA 2000 (Chytrý et al. 2001), se v současnosti v oblasti masivu Bukové hory v posuzovaném území v lesní části a v jeho bezprostředním okolí) nacházejí následující přírodní biotopy: FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 37 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU kód biotop R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy L4 Suťové lesy L5.2 Horské klenové bučiny L5.4 Acidofilní bučiny L9.1 Horské třtinové smrčiny Lesní ekosystémy Zhodnocení aktuálního stavu lesních ekosystémov je zahrnuté v samostatné studii „Posouzení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití“ (Ing. Jelínek, leden 2011), která je přílohou tohoto oznámení (Příloha 4). Na tomto místě je uveden krátky popis dotčených lesních pozemků: Lesní porosty v dotčeném území patří do přírodní lesní oblasti č. 25 - Orlické hory. Tab.: Zastoupení lesních vegetačních stupňů na ploše záboru lesních pozemků lesní vegetační stupeň 5. jedlobukový 6. smrkobukový porostní plocha 9,90 ha 6,14 ha % zastoupení 61,7% 38,3% Tab.: Přehled kategorií lesa Kategorie lesa: Lesy hospodářské Lesy zvláštního určení Celkem Plocha záboru v ha: 13,87 1,69 15,56 Nejvíce zastoupenou dřevinou je smrk ztepilý (SM) s cca 77 %, na druhém místě buk lesní (BK) s 20 %. Na dalších místech s celkovými 3 % jsou zastoupeny dřeviny – douglaska tisolistá (DG), jedle bělokorá (JD), javor klen (KL), jeřáb ptačí (JR) a modřín evropský (MD). Tab.: Aktuální stav porostů v zasaženém území, ohrožení a možnosti jeho eliminace Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108 A 12 les zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou sjezdová trať č. 2 - 1,08 ha Mýtná kmenovina buku, smrku a javoru klenu s ještě staršími vtroušenými výstavky smrku a buku pod vrcholem Bukové hory. Skupina není plně zakmeněna, zmlazení se příliš neobjevuje, v bylinném patru převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis vilosa). Mýtná kmenovina buku, smrku a javoru klenu s ještě staršími vtroušenými výstavky smrku a buku pod vrcholem Bukové hory. Porostní skupinu není plně zakmeněna, zmlazení jesporadické a v podrostu převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Porostní skupina nebude odtěžením příliš narušena. Velké zastoupení buku a klenu, jako hluboko kořenících dřevin a příznivé stanoviště (LT 6N3, kamenitý až balvanitý terén) dává naději na dobro statickou stabilitu porostu. Pozornost je potřeba věnovatpůdnímu povrchu, který je ohrožen erozí. Po odtěžení porostu a potřebných terénních úpravách je potřeba co nejdříve založit travinný porost, který stabilizuje půdní povrch. Do té doby je možné použít vhodných technickýchopatření (např. kokosových sítí). Souvislý, plně zapojený drn je nutné udržovat po celou dobu existence sjezdovky. V případě jeho poškození musí být podniknuta okamžitá opatření, aby nedošlo k rozvoji eroze. Na porostním okraji vystaveném západnímu větru je vhodné vysaditrychleji rostoucí dřeviny (např.javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou nebo lepkavou), které by ho zpevnily. Porostní plášť bude v budoucnu rovněž bránit vjíždění lyžařů do porostu. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108 A 17 les zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou sjezdová trať č. 2 - 0,67 ha Přestárlý porost buku a smrku s příměsí javoru klenu okolo skal a sutí těsně pod vrcholem Bukové hory. Převážná část porostu byla odtěžena a na ploše jsou menší skupiny stromů a výstavky. Dotčení vlastního porostu bude minimální, neboť většina stromů v dotčeném prostoru již byla odtěžena. Zasažen bude především nárost smrku a buku. Vhodnými pěstebními opatřeními je možné založit potřebný porostní lem, který bude v budoucnu chránit níže položené porosty proti poškození větrem. Nárosty je vhodné doplnit výsadbami vhodných dřevin, aby se vytvoření potřebného lemu urychlilo. Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat půdnímu povrchu, který je ohrožen erozí. Po dotěžení porostu a potřebných terénních úpravách je potřeba co nejdříve založit travinný porost, který stabilizuje půdní povrch. Do té doby je možné použít vhodných technických opatření (např. kokosových sítí). Souvislý, plně zapojený drn je nutné udržovat po celou dobu existence sjezdovky. V případě jeho poškození musí být podniknuta okamžitá opatření, aby nedošlo k rozvoji eroze. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 38 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Popis porostu Ohrožení Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108B10/1 sjezdová trať č. 2 - 2,60 ha Rozsáhlá smíšená mýtná kmenovina s převahou smrku a významným zastoupením buku v počáteční fázi obnovy. V porostní skupině je několik obnovních prvků – maloplošných holých sečí a clonná seč, s přirozeným zmlazením smrku a buku. V etáži 1. věkového stupně dominuje smrk, zastoupení buku je 25 %. Bylinné patro je řídké. Sjezdovka je navržena tak, aby procházela přes holinu a zmenšil se tak zásah do porostu a tím i možnost snížení jeho stability. Zábor plochy pro sjezdovku nebude mít na porostní skupinu zásadní negativní vliv. Stabilitu llze zvýšit jednotlivým zdravotním výběrem s podporou buku, jedle a klenu. Na okrajích porostu lze očekávat, díky bočnímu světlu, přirozenou obnovou. V nárostech je potřeba podporovat buk, klen, případně další zpevňující dřeviny a pěstovat stabilní porostní okraje dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108 D 9 sjezdová trať č. 3 - 2,12 ha Rozsáhlá, místy mírně proředěná smíšená mýtná kmenovina s převahou smrku a významným zastoupením buku (37 %). Smrk mírně napaden hnilobou v bazální části (10%). V porostu byly v minulosti jednotlivé vývraty. V navrhované trase sjezdovky č. 3 jsou místy balvany, sutě a ve spodní části prameniště s papratkou samičí (Athyrium filix-femina) a přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum). Bylinné patro nepravidelné. Ojediněle přirozené zmlazení smrku a buku. Přirozená obnova potencionálně možná po prosvětlení porostu. Příkladem bohatého zmlazení i v této skupině jsou okraje lesních cest, kde vniká do porostu více světla. Zvýšené riziko ohrožení větrem je ve spodní podmáčené části porostu. Jinde je porost relativně stabilní. Přispívá k tomu velké zastoupení zpevňujících dřevin (41 % buku, klenu a jedle), suchá kamenitá stanoviště (LT 6K4 a 6K1). Jednotlivým zdravotním výběrem s podporou buku, jedle a klenu zlepšit stabilitu porostu. Vzhledem k velkému sklonu svahu (31 %) je zde nebezpečí vodní eroze. Jednotlivý zdravotní výběr s podporou buku, jedle a klenu. Nutná jsou důsledná protierozní opatření a založení a udržování zapojeného travního drnu. Využít přirozené obnovy a vypěstovat vhodný porostní plášť a v něm podporovat meliorační a zpevňující dřeviny. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108 F 1a sjezdová trať č. 3 – 0.09 ha Věkově a výškově diferencovaná smíšená zajištěná kultura buku, smrku a jeřábu ptačího. Ojediněle vtroušená jedle. Bukem a smrkem bylo později vylepšováno. V bylinném patru převládá třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Sjezdovka prochází východním okrajem porostní skupiny, tedy na její závětrné straně. Zbylá část porostní skupiny bude stabilní díky vyššímu zastoupení buku (50%) a nízkému věku, který dává předpoklad k vzniku okraje s hluboko nasazenými korunami. Skupina může být z počátku ohrožena vyjížděním lyžařů mimo trať. Nutná je tedy ochrana porostu před vjížděním lyžařů, a pěstování hluboko nasazených korun. I zde je nutné zabránit rozvoji eroze. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108 F 3 sjezdová trať č. 3 – 0.37 ha Smíšená tyčkovina až tyčovina s převahou smrku a příměsí buku a jeřábu, diferencovaná, značně poškozená sněhem. Vrškové zlomy se vyskytují asi u 30 % smrků. 20 % smrků je poškozeno starším loupáním a ohryzem zvěří Na porostních stěnách bude ještě možný, vzhledem k věku a zastoupení buku (10 %), vznik stabilního okraje. Nebezpečí vodní eroze. Stabilitu porostu zvýšit výchovným zásahem. Podpořit buk a jeřáb na úkor poškozených smrků. Jeho včasným provedením udržet u smrku nízko nasazené koruny. Nutná protierozní opatření. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108 F 5 sjezdová trať č. 3 – 0.01 ha Nastávající kmenovina s převahou smrku (90 %) a přimíšeným bukem, ojediněle vtroušeným jeřábem. Smrk mírně poškozen loupáním zvěří (10 %) a značně vrškovými zlomy (40 %). Většina porostní skupiny byla smýcena pro již realizovanou sjezdovku. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 108 F 8 sjezdová trať č. 3 – 0.81 ha Místy prořídlá kmenovina středního věku s převahou smrku (85 %) a příměsí buku, vtroušeným klenem, jeřábem a jedlí. Tato porostní skupina se nachází na hřebeni v blízkosti závěru údolí Moravské Sázavy, které usměrňuje proudění větru (anemoorografický systém). Na hřebenu Bukové hory na tuto porostní skupiny navazuje holá seč. Díky vniku nové porostní stěny na okraji holiny se snížila stabilita porostu. Smrk značně poškozen vrškovými zlomy (60 %), častý bajonetový růst korun. Smrk pravděpodobně nevhodné provenience. Na smrku a jeřábu se vyskytuje do 10 % staré poškození loupáním zvěří. Západní stěna porostu je již vystavena západnímu a severozápadnímu větru. Po odkácení plochy pro sjezdovku bude porost více ohrožen severním a severozápadním větrem. Je potřeba co nejdříve vypěstovat funkční porostní plášť. Na novém porostním okraji podporovat přirozené zmlazení a vysadit vhodné rychleji rostoucí dřeviny (např. javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou nebo lepkavou), které by ho zpevnily. Při výchově porostu maximálně podpořit buk a další vtroušené dřeviny. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 39 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Nebezpečí vodní eroze. Nutná protierozní opatření. Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 110A1b/0 sjezdová trať č. 2 – 0.16 ha Řídká smrková mlazina až nastávající tyčkovina s příměsí douglasky na svahu JV expozice. Někteří jedinci mírně poškozeni okusem. Porostní skupina nebude odtěžením ohrožena.. Porostní stěna je navíc na závětrné straně porostu. Stromy jsou stále hluboko zavětveny a tento stav je potřeba udržet i do budoucna dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 110 A 6 sjezdová trať č. 2 – 1.37 ha Nastávající smrková kmenovina vzniklá zalesněním bývalého zemědělského pozemku. Smrk poškozen v minulosti zvěří (20 %), vrškovými zlomy (10 %). Lze předpokládat poškození smrku kořenovníkem vrstevnatým. Porostní skupina nebude odtěžením ohrožena. - Návrh opatření dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 110 A 9/1a sjezdová trať č. 2 – 1.33 ha Smrková kmenovina s příměsí buku a jedle lesní cestou rozdělená na dvě části. Výše ve svahu část porostní skupiny se započatou obnovou clonou sečí. Pod clonou porostu smrková mlazina z přirozeného zmlazení. Někteří jedinci mírně poškozeni okusem. Níže ve svahu úzký pás porostní skupiny se sporadickým přirozeným zmlazením smrku.. Vzhledem k započaté obnově, respektive smrkové mlazině pod clonou porostu bude možné na nových okrajích porostu výchovnými zásahy vypěstovat hluboko zavětvený porostní plášť stabilizující okolní porosty. viz vlivy Popis porostu Vliv Návrh opatření dotčené porosty kategorie lesa 110 A9a Kmenovina s převahou smrku (85 %) a příměsí buku Odtěžená malá část porostní skupiny - Popis porostu Vliv Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření Popis porostu Vliv Návrh opatření plocha dotřená záměrem sjezdová trať č. 2 – 0.10 ha dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 110 A11 sjezdová trať č. 2 – 0.44 ha Smíšená mýtná kmenovina s převahou smrku (85 %), přimíšeným bukem, modřínem, jedlí a douglaskou. Celá skupina je v desetiletém lesním hospodářském plánu naplánována k obnově holou sečí. V případě jednotného časového postupu nedojde k žádnému ohrožení skupiny. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 110 C 1b sjezdová trať č. 3 – 1.82 ha Smrková mlazina s vtroušeným bukem, jedlí a modřínem. Diferencovaná nestejnověká, místy řediny prameniště, vodoteče a bohatý bylinný porost. Ohrožení skupiny prozatím minimální. Vzhledem k podmáčenému terénu a vysokému zastoupení mělce kořenícího smrku do budoucna ohroženo větrem.. Z počátku ohrožena vyjížděním lyžařů mimo trať. Ve skupině lze pro její nízký věk vybudovat stabilní porostní okraj. Ochrana porostu před vjížděním lyžařů, pěstovat hluboko zavětvené stromy v porostním plášti, ve výchově podpora buku, jedle a modřínu. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 110 C 1a sjezdová trať č. 2 – 1.35 ha Těžebně značně rozpracovaná mýtná kmenovina se spodní etáží vzniklou z přirozeného zmlazení smrku, buku, jeřábu a jedle. Většinou bohaté bylinné patro. Proředěný (zakmenění 7) a členitý porostní okraj, který umožňuje vnikání bočního světla do porostu, spolu s vhodným stanovištěm (LT 5V9, 5S1, 5K1, 5U1) přispívají k rozvoji přirozené obnovy. Vzhledem k vysokému zastoupení smrku (85 %), délce porostních stěn a částečně podmáčenému stanovišti je porost již dnes značně ohrožen větrem a také kůrovci. Jednotlivé starší i nové vývraty ukazují na směr bořivých větrů od severozápadu, západu a jihozápadu. Odtěžením pro sjezdovou trať může dojít k rozpadu horní etáže v některých částech mezi jednotlivými částmi porostní skupiny 1b, případně i k ohrožení okolních mýtních porostů. Díky četnému přirozenému zmlazení smrku a buku na této ploše je naděje na její snadnou obnovu. Spodní etáž může být z počátku ohrožena vyjížděním lyžařů mimo trať. Mírné ohrožení vodní erozí. Ochrana porostu před vjížděním lyžařů, nutná protierozní opatření.. dotčené porosty kategorie lesa plocha dotřená záměrem 110 E11/1b sjezdová trať č. 2 – 0.83 ha Mýtná kmenovina s převahou smrku (65 %) s příměsí buku, modřínu a jedle. Jedle je uznaným zdrojem selektovaného reprodukčního materiálu fenotypové třídy B. Mírně proředěno (zakmenění 8). Ve spodní etáži nesouvislé zmlazení smrku, buku, jedle a jeřábu Po odtěžení může být porostní stěny mýtní etáže ohroženy větrem a kůrovcem. Spodní část záboru zasahuje do PHO 2. stupně vodního zdroje Mlýnický Dvůr. Za využití přirozeného zmlazení je potřeba co nejdříve vypěstovat porostní okraj. Plocha je ohrožena erozí a vyžaduje realizaci potřebných protierozní opatření FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 40 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Poškození porostů větrem V řešeném území nebylo poškození větrem do r. 2005 příliš znatelné. Jedná se totiž o polohy na východních svazích relativně chráněné před převládajícími větry od západu. Pozitivní roli sehrála rovněž příměs zpevňujících dřevin (buku, javoru klenu, jedle a modřínu) a kompaktnost lesních porostů. Porostní stěny okolo obnovních prvků nejsou příliš dlouhé, často jsou členité a orientované ve směru bořivých větrů. Vývraty se ojediněle vyskytly v porostních okrajích i uvnitř porostů. Většinou se jednalo o podmáčená stanoviště v porostních skupinách 110B10/1 a 110D11/1a. Většina těchto vývratů spadla následkem západního větru, menší část větru jihozápadního. V zimě 2004-2005 a především v poslední velmi tuhé zimě 2005-2006 došlo ve spojení se značnou zátěží sněhu a námrazy na stromech i k větrným polomům. Bylo to na Vánoce 2005 při krátké oblevě, kdy sníh ještě ztěžkl a proudil silný nárazovitý severozápadní vítr. I v okolí stávající sjezdové tratě došlo k jednotlivým a skupinovým vývratům, především na vlhkých lokalitách. Směr převládajících větrů je odlišný na dně Kralické brázdy v Červené Vodě, kde jej ovlivňuje hluboké údolí ve směru sever -jih, a na hřebenu i svazích Orlických hor. Pro škody větrem však jsou nejdůležitější nebezpečné bořivé větry. Jednotlivé a skupinové polomy Množství jednotlivých vývratů v území je proměnlivé, ale vyskytují se v celém pásmu Suchého vrchu a Bukové hory. Na lokalitě Buková hora byl zjišťován směr převládajících větrů podle četnosti vývratů. Jednoznačně převládá směr severozápadní - 67,2 %. Na rozdíl od plošných polomů s bořivým větrem, kde hraje větší úlohu vítr západní, je výrazně zastoupen vítr severní - 33,6 %. Severní studený vítr zvaný „Polák“ vane Kralickou brázdou v zimním období a vyvrací stromy obtěžkané před tím sněhem a námrazou. Nejvíce trpí na vývrat smrk ztepilý (71%) a buk lesní (25%). Poměrně značné zastoupení buku je dáno jeho vyšším zastoupením v dřevinné skladbě porostů. Plošné polomy Podle dostupných podkladů se v pásmu Suchého vrchu a Bukové hory, na hřebenu a svazích do Kralické brázdy, za posledních 80 let žádné větrné kalamity s katastrofickými následky nevyskytly. Až v posledních 20 letech se začínají soustředěné větrné polomy objevovat na několika místech. Podle šetření se škody bořivým větrem vyskytly jen ze západního a potom severozápadního směru. Korespondují se směry údolí na návětrné straně a fungováním anemoorografického systému. Přepadavý vítr se vyskytnul v blízkém okolí ve dvou lokalitách. A to na sever od Suchého vrchu v Dolních Boříkovících v červenci 1996. Jihozápadní vítr přeskočil hřeben v sedle mezi Suchým vrchem a Boudou a vyvrátil i zpřerážel stromy na souvislé ploše až ve spodní části svahu. Škodil i na stromech a stavbách v obci a pravděpodobně na vrchu Spálenisko východně od Bukové hory a Bílé Vody západním větrem, přibližně ve stejnou dobu. U obou mohla hrát roli větší dočasně odlesněná plocha na protějším hřebenu ve směru, odkud přepadavý vítr přišel. Tento jev je poněkud vzácný. Fauna Zoologický průzkum byl rozdělen na dvě části, v rámci samostatné studie byl v lokalitě proveden entomologický průzkum a v rámci biologického hodnocení byl průzkum zaměren na sledování obratlovců. Entomologický průzkum V období červenec až září 2010 proběhl entomologický průzkum, který zpracovali RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a Mgr. Josef Kašák (Příloha 3). Entomologický průzkum byl zacílen na tradičně užívané bioindikační skupiny entomofauny, jakými jsou denní motýli (Lepidoptera – Rhopalocera) a brouci (Coleoptera). Terénní v rámci dvou exkurzí (31.7. a 10.9.2010), jež zachycují především vrcholně letní aspekt výskytu bezobratlých. Uvedené návštěvy území lze považovat za dostačující pro aktuální zjištění stavu lokalit. V zájmovém území bylo zjištěno celkem 54 druhů brouků a 13 druhů denních motýlů. Další dvě desítky druhů studovaných skupin jsou udávány z okolí literárními prameny (Beneš et al. 2002, Skoupý 2004), a lze tudíž jejich výskyt přímo v území navržených sjezdových tratí považovat za pravděpodobný. Z FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 41 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU legislativně chráněných druhů bezobratlých byl prokázán výskyt ohrožených mravenů rodu Formica a čmeláků rodu Bombus. Bližší popis jednotlivých druhů je uveden v samostatné studii „Entomologické posouzení lokality navržené výstavby lyžařských sjezdových tratí na úbočích Bukové hory západně od obce Červená Voda“, která je součastí překládaného záměru (Příloha č. 3) Obratlovci Extenzívní terénní průzkum probíhal během roku 2010 (tj. od jarního až podzimního aspektu). Celoroční výzkum umožnil pečlivé prozkoumání dotčené oblasti, což umožnilo zhodnocení významu území jako takového, a to především s ohledem na přítomné biotopy a celkový charakter území z hlediska širších vztahů. Obratlovci byli sledováni jak vizuálně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován z kvalitativního, v případě vzácných druhů i kvantitativního hlediska. U ptačích druhů bylo v rámci možností zjišťováno, zdali na lokalitě hnízdí či nikoli, a na které biotopy a části území jsou nebo mohou být vázány. Přehled všech druhů zjištených obratlovců je uveden v samostatné studii Biologické hodnocení (Příloha 2). Na tomto místě je uveden pouze přehled zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Tabulka zjištěných zvláště chráněných druhů v zájmové lokalitě a blízkém okolí Kriticky ohrožené druhy netopýr černý Barbastella barbastellus * zmije obecná Vipera berus Silně ohrožené druhy čolek horský Triturus alpestris * čolek obecný Triturus vulgaris holub doupňák Columba oenas ještěrka obecná Lacerta agilis ještěrka živorodá Zootoca vivipara kos horský Turdus torquatus krutihlav obecný Jynx torquilla * rejsek horský Sorex alpinus netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus netopýr ušatý Plecotus auritus skokan zelený Pelophylax esculentus slepýš křehký Anguis fragilis Ohrožené druhy bramborníček hnědý Saxicola rubetra jestřáb lesní Accipiter gentilis krkavec velký Corvus corax lejsek šedý Muscicapa striata ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 42 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ropucha obecná Bufo bufo ťuhýk obecný Lanius collurio veverka obecná Sciurus vulgaris Pozn.: V tabulce zvláště chráněných druhů jsou uvedeny i druhy, jejichž výskyt byl v minulosti prokázán v širším okolí hodnoceného záměru, nebo byly uváděny v odborné literatuře (Mikátová et al. 2001, Moravec 1994, Anděra & Hanzal 1995, 1996, Anděra 2000, Anděra & Beneš 2001, 2002, Šťastný et al. 1996, Bejček, Šťastný & Hudec 1995), dále druhy prokázané terénním průzkumem v sezónách 2006 a 2010 jsou v přehledu uvedeny tučně *Netopýr černý je navíc uveden v příloze II, všechny tři druhy netopýrů pak v příloze IV Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Myslivecké využití území Sjezdové trati a související zařízení zasahují do dvou honiteb a do těsné blízkosti jedné. Honitba Lesů České republiky Buková Hora (kód honitby 5305210001) – jedná se o převážnou část sjezdových tratí. Zaujímá převážně lesní porosty na svazích východní expozice mezi Bukovou horou a Suchým vrchem. Její rozloha je 860 ha na katastrálních územích Červená Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr a Heroltice. – honitbu má pronajatou Myslivecké sdružení Buková hora. – normované stavy zvěře: srnec obecný - 20 ks a zajíc polní 17. Vyskytuje se tu také prase divoké, muflon a jelen evropský, převážně jako přebíhavá zvěř. V lesním komplexu mimo navrhovanou trasu se vyskytuje liška obecná, jezevec. Z dravců káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná, krahujec obecný. Jarní kmenový stav podle sčítání je u srnčí zvěře 20 ks, zajíc polní 0 ks, prase divoké 5 ks, muflon 10 ks, jelen evropský 3 ks. Honební společenstvo Červená Voda ( kód honitby 5305210006) – zasahuje jen nejspodnější části sjezdových tratí. Zaujímá rozlohu 1838 ha na katastrálních územích Červená Voda, Šanov, Moravský Karlov, Mlýnice, Mlýnický Dvůr a Heroltice. Uživatelem je Myslivecké sdružení Malý les. – normované stavy zvěře: srnec obecný - 57 ks a zajíc polní - 60 ks. Vyskytuje se také prase divoké, muflon, jelen evropský, také převážně jako přebíhavá zvěř. A na vodních plochách, nepříliš hojně, kachna divoká. Vzácně se vyskytne jeřábek lesní. V lesních komplexech mimo navrhovanou trasu se vyskytuje liška obecná, jezevec. Z dravců káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná, krahujec obecný. V obci Červená voda pravidelně hnízdí čáp bílý. Vyskytuje se i čáp černý. Jarní kmenový stav podle sčítání je u srnčí zvěře 58 ks, zajíc polní 26 ks, prase divoké 6 ks, muflon 8 ks, kachna divoká 13 ks Honitba společenstevní Orličky – Čenkovice (kód honitby 5306110005) – – – horní konce sjezdovek se na vrcholu Bukové hory nacházejí u těsné hranice. Honidba zaujímá rozlohu 1346 ha na katastrálních územích Orličky, Čenkovice a Valteřice. uživatelem je Myslivecké sdružení Orličky - Čenkovice. normované stavy zvěře: srnec obecný - 45 ks, zajíc polní 32 ks. Vyskytuje migrující prase divoké, muflon, jelen evropský. V lesních komplexech mimo navrhovanou trasu se vyskytuje liška obecná, jezevec. Z dravců káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná, krahujec obecný. Jarní kmenový stav podle sčítání je u srnčí zvěře 36 ks, zajíc polní 26 ks, prase divoké 5 ks. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 43 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU C.II.7.3 Zvláště chráněná území V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Přírodní park Suchý vrch - Buková hora – zájmové území je součástí přírodního parku, vyhlášeného v roce 1987 bývalým okresním národním výborem v Ústí nad Orlicí, vyhláškou platnou od 1.9.1987 jako oblast klidu – celý přírodní park, na jehož jižním okraji vymezené území Bukové hory leží, má rozlohu 6 247 ha – je charakteristický vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a antropických prvků, zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. C.II.7.4 Významné krajinné prvky V zákoně (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k jejich ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou v zájmovém území všechny lesní porosty a vodní toky. Registrované VKP, nebyly v zájmovém území ani jeho blízkosti vyhlášeny. C.II.7.5 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) v posuzovaném území je součastí několika dokumentací. Generel územního systému ekologické stability v k.ú. Červená voda (2000). Systém byl s určitými úpravami zapracován a schválen v územním plánu obce. Územní plán sídelního útvaru Červená voda, včetně změny č. 1 (1997,2005). Ve Změne bylo schváleno přetrasovaní a nové umístění prvků ÚSES. Nově bylo v území vymezeno regionální biocentrum RBC 442 Buková hora tak, že navrhovaná lanovka i sjezdovky se v současné době nacházejí v tomto biocentru. Nově byl vymezen také nadregionální biokoridor NRBK 80, do kterého zasahuje modrá sjezdovka. V současné době probíhají jednání o úpravách současného územního plánu (Změna č.2 v projednávaní). Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (2010). Upraveno vymezení skladebných částí ÚSES vyšších hierarchických úrovní. Přehled ÚSES v zájmovém území: Nadregionální ÚSES NRBK 80 (Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov) - nadregionální biokoridor se nachází v katastrálním území Mlýnice Regionální ÚSES RBC 442 Buková hora - regionální biocentrum je umístěno v katastrálním území Mlýnický Dvůr a Čenkovice - biocentrum je vložené do osové části NRBK 80 a NRBK 82 zahrnuje vrcholové partie a východní svah Bukové hory. Vyskytují se zde lesní porosty se zachovalou původní dřevinnou skladbou, skalní výchozy, kamenné sutě. Z dřevin zde nalezneme smrk, buk, jedle, javor klen, jeřáb, modřín. V podrostu zmlazení buku a smrku, v podúrovni místy FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 44 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU jeřáb a bez hroznatý. Jedná se o zónu nadprůměrné péče o krajinu a vyhlášenou oblast klidu. Součástí jsou značené lyžařské a běžecké tratě a turistické stezky Lokální ÚSES LBC - lokální biocentrum vložené do osy nadregionálního biokoridoru NRBK 80 na svahu k Mlýnickému Dvoru. Obrázek: Zákres nejbližších prvků ÚSES a stávajícího areálu dle změny I. ÚPSÚ Červená Voda Obrázek: Zákres prvku ÚSES nadregionální a regionální úrovně dle ZÚR Pardubického kraje FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 45 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU C.II.7.6 Lokality soustavy Natura 2000 Z hlediska soustavy chráněných území evropského významu do jihovýchodní části zájmového území zasahuje Ptačí oblast Králický Sněžník. PO Kralický Snežník (kód CZ0711016) – hlavním předmětem ochrany je chřástal polní (Crex crex). – ptačí oblast byla vyhlášena nařízením vlády ČR č. 685/2004 Sb. na celkové rozloze 30.225,33 ha. – do okolí Bukové hory zasahuje svým jihozápadním výběžkem, přičemž širší okolí Čenkovic do této ptačí oblasti nespadá. Ve vymezeném území spadá do ptačí oblasti celá niva Březné, prostory navazujících lučních komplexů na východním úpatí Bukové hory a nejspodnější okraje lesního komplexu východních svahů Bukové hory. – stěžejními biotopy jsou podhorské louky, do větších lesních komplexů zasahuje pouze okrajově. Tab.: Chřástal polní (Crex crex) - popis předmětu ochrany Do poloviny 20. století byl na našem území běžným druhem. Později došlo k silné redukci, a to především v nížinách.Tento trend se zastavil na počátku 90. letech a od té doby došlo k nárůstu početnosti i k návratu do mnohých, dříve opuštěných lokalit. V současné době žije na území České republiky cca 1500 až 1700 párů. Do České republiky přilétá z afrických zimovišť v dubnu až květnu a zůstává zde do října až října (maximum výskytu květen až srpen). Centrem rozšíření jsou podhorské lokality v nadmořské výšce mezi 400-800 metrů. Chřástal se vyskytuje především v různých typech luk, řidčeji polních kulturách. V době hnízdění je důležitým faktorem výška vegetace (minimálně 20 cm) a významnou roli hraje i hustota a druhové složení porostu - husté a špatně průchodné porosty jsou ideální. Důležitá je přítomnost mokřin a pramenišť s rozptýlenými porosty křovitých vrb. Chřástal je sukcesivně polygamní druh, samice hnízdí běžně 2x ročně. Největší ohrožení vyplývá ze současných způsobů zemědělského hospodaření, zejména z rychlého mechanizovaného kosení, doba senoseče a intenzivní pastva. Významná je i doba seče, protože chřástalové hnízdí poměrně pozdě a nejsou schopni vyvést mláďata před běžným termínem senoseče. Vyhláškou 395/1992 Sb. je zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů, v kategorii silně ohrožené. Odhadovaná velikost populace chřástala polního na území oblasti je 150 až 170 párů. Během terénního šetření byl výskyt chřástala v dotčeném území potvrzen. Byli zaznamenáni tři volající samci v loukách severně od plánované stavby. V tomto území se v souvislosti s realizací záměru nepředpokládají žádné trvalé nebo plošné změny. Další lokality výskytu jsou předpokládány podle typu biotopu, která svým charakterem vyhovuje jeho stanovištním nárokům. Pozemky dotčené záměrem mají z větší části lesní charakter a nacházejí se v těsné blízkosti území ptačí oblasti Kralický Sněžník. Charakter záměru je však takový, že nemůže negativně ovlivnit biotop a nároky chřástala polního. C.II.8. Krajina Krajinným rázem se rozumí přírodní, historické a kulturní charakteristiky konkrétního území. Krajinný ráz mohou určovat skutečnosti, jež vyplývají z podstaty území - z jeho geologické stavby, morfologie, charakteru půd, klimatu. Vnějškovým odrazem je pak způsob využívání území (tzv. landuse), osídlení, typ architektury apod. Podstatný je ovšem ten fakt, že se v rámci typologické jednotky území opakují - krajinné prostory s obdobnými vlastnostmi. Tuto podobnost krajinných prostorů lze jinak považovat za jeden z projevů specifického krajinného rázu toho kterého území. Dalším neméně důležitým je převažující typ funkčně prostorového uspořádání vycházející z daností území (např. typ sídel, traťové plužiny atd.). Zásahy do krajinného rázu musí být koncipovány tak, aby nebyla snížena estetická a přírodní hodnota území. Krajinná mozaika je poměrně hrubá. V základu ji tvoří rozsáhlé lesní komplexy vázané na nápadné hřbety a kontrastní jsou pak odlesněná protáhlá údolí a výrazná kotlina výběžku Kladské brázdy. Drobné plošky lesíků se vyskytují i v těchto částech. Zde již ale dominuje mozaika polních kultur a trvalých travních porostů na svazích. Zastoupení lesů v celém širším území výrazně převyšuje 30 %. Místo krajinného rázu v bezprostřední blízkosti posuzovaného záměru lze hodnotit jako krajinářský typ C – krajina s nevýraznými civilizačními zásahy. Jedná se o rozsáhlé lesní porosty na hřbetech masivu Bukové Hory a Suchého vrchu. Většina lesních komplexů spadá do kategorie lesů hospodářských, porost ve FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 46 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU vrcholových svazích Bukové Hory do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochranou. I v tomto prostoru je však možno rozlišit prostory se sníženou ekologickou a krajinářskou hodnotou (C-) – přítomnost lanové dráhy, horní stanice lanové dráhy a sjezdové trati. Mimo zalesněných svahů horských masivů s jedná o pozvolný přechod do krajinářského typu B - krajinu intermediární (s relativně vyrovnaným podílem přírodní a antropogenní složky). Typické je střídání odlesněných údolí s nápadnými dlouhými zalesněnými hřbety, jež vytvářejí výrazné krajinné dominanty. Sídla jsou protáhlá ve směru lokálních vodotečí, výhradně vázaná do prostoru mělkých údolí. Boční údolí jsou mělčí, se zachovanou záhumenicovou traťovou plužinou, hojně dělenou zarůstajícími mezemi. Venkovská sídla i městečka jsou malá, zásadně převažuje zemědělská výroba, doplněná drobnou průmyslovou výrobou a řemesly. Sníženou ekologickou a krajinářskou hodnotou (B-) – v blízkosti posuzovaného záměru představují technické prvky stávajícího lyžařského areálu, dolní stanice lanové dráhy, ubytovací a technické zařízení, prostor parkoviště, silniční komunikace. Celkový krajinný ráz však lze hodnotit, přes přítomnost a pohledovou kontaminaci některými technicistními stavbami, jako dobře dochovaný. C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek V prostoru výstavby se nenachází žádné trvalé či dočasné stavby, které by bylo nutno v souvislosti se záměrem zlikvidovat. Architektonické a historické památky První zmínka o obci pochází z roku 1481, kdy se zde nacházela sklářská huť (záznam v zemských deskách v Olomouci). Na území obce Mlýnický Dvůr se nacházejí 2 nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Je to zámek s čp. 9., pocházející ze 17.stol., kdy byl majitelm sklářské huti a statku rod Schurerů (číslo rejstříku 30109/6-3824) a kostel Nanebevzetí P. Marie z roku 1598 (číslo rejstříku 37060/6-3825). Zájmové území neleží v památkově chráněném území. Archeologická naleziště Osídlení dnešní obce Mlýnický Dvůr je doloženo minimálně od 2. poloviny 15.století. Intravilán obce patří k území, kde můžeme předpokládat výskyt archeologických nálezů ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu tak nelze (vzhledem k jejich latenci) předem vyloučit narušení nebo odkrytí archeologických nálezů. C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Záměr je dopravně obsloužen účelovou komunikací, navazující na místní komunikace místní části obce Mlýnický Dvůr a dále na silnici I/11. Kapacita komunikací je dostačující a není nutno ji v souvislosti s realizací záměru zvyšovat. V době zpracování oznámení probíhala úprava stávající místní komunikace mezi silnicí I/11 a Ski areálem. Další nadřazená komunikační síť (silnice I/11 a další) potom pro provoz záměru bezproblémově vyhovují. Geometrie dopravní infrastruktury dotčeného území a příjezdových tras je zřejmá z následujícího schématu: FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 47 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obr.: Schéma dopravní infrastruktury širšího území, umístění parkoviště záměru a příjezdových komunikací Sčítání intenzit dopravy je k dispozici pouze u silnice I/11, výsledky jsou uvedeny v následující tabulce: Tab.: Roční průměr denních intenzit dopravy (ŘSD ČR, 2005) Silnice I/11 Profil 5-0730 Těžká 814 Osobní 2212 Motocykly 10 Suma 3036 V území jsou dostupné veškeré nezbytné inženýrské sítě, na které bude možno oznamovaný záměr napojit. C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro dotčené území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 48 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU I NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Vzhledem k povaze záměru nepřicházejí z hlediska ochrany obyvatelstva v úvahu nepříznivé faktory často sledované v případech jiných záměrů (tj. znečišťování vody a půdy, odpady, hluk, vibrace, ionizující záření a jiné). Nejbližší obytný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor se nachází v blízkosti sjezdové tratě Suchý vrch, v oblasti Na Vyhlídce a jedná se o zástavbu rekreačních objektů. Pro navrhovaný záměr byla zpracována hluková studie, která dokladuje plnění hygienických limitů. Výpočet byl navíc proveden pro nejhorší možný scénář, kdy byl brán v úvahu souběžný provoz lanovek i využívání rolby a zasněžovacích systémů. Provoz sjezdové trati a lanové dráhy nebude generovat nepříznivý vliv na obyvatelstvo. Další nepříznivé dopady na obyvatelstvo bydlící při příjezdové komunikaci by mohla mít automobilová doprava, související s příjezdy a odjezdy návštěvníků areálu. Kromě znečišťování ovzduší zde připadá v úvahu i hluk a případně i další vlivy automobilové dopravy. Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající, proto nepředpokládáme nárůst dopravy a s ním tedy ani spojené negativní vlivy na veřejné zdraví. V rámci plánovaného záměru – tj. realizace dvou sjezdových tratí - se neuvažuje s navýšením kapacit parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální varianu dopravního zažízení areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální. V rámci této studie byla navržena určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou již předmětem dalších fází projektové dokumentace (stavební povolení). Psychosociální vlivy Stavba nebude mít výrazné nepříznivé sociální dopady. Přínosem budou nové pracovní příležitosti po dobu její výstavby a později případný prospěch ze zvýšeného turistického ruchu. Po stránce psychické může záměr narušovat pohodu obyvatel zejména v období výstavby a pak v období provozu při přejezdech návštevníků lyžařského areálu obcí. Negatívní vliv může mít záměr na estetické a ochranářské vnímaní cenných částí přírodní krajiny při odlesnění lesních porostů pro výstavbu sjezdových tratí. Ostatní vlivy Žádné jiné vlivy na obyvatelstvo kromě výše zmíněného se nepředpokládají. Vlivy v průběhu výstavby Období výstavby má trvat zhruba 9 měsíců. Vlastní zemní a stavební práce budou probíhat ve značné vzdálenosti od obytného území a nemohou na obyvatele rušivě působit. Zvýšené zátěže znečišťováním ovzduší a hlukem je možno očekávat zejména v důsledku nákladní automobilové dopravy stavebního materiálu do Skiparku. Intenzita této dopravy není zatím kvantifikována, vzhledem k rozsahu prací a jejich omezené době je možno předpokládat jejich zdravotní únosnost. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 49 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU V jednotlivých fázích přípravy stavby bude zajištěno, aby plány a režim prací byl připravován nejen s ohledem na organizační potřeby stavby samé, ale i s vysokou pozorností pro dosažitelnou minimalizaci nepříznivých vlivů na obyvatelstvo. Záměr nevyvolá nepříznivé vlivy z hlediska ochrany obyvatelstva. D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na kvalitu ovzduší Během výstavby budou, především v počáteční fázi, prováděny terénní práce spojené s přesuny zeminy a narušením přirozeného pokryvu terénu. Lze předpokládat, že výstavba záměru vyvolá mírný imisní příspěvek ke stávajícímu pozadí. Jedná se o vliv krátkodobý, dočasný – po dobu výstavby. Provoz záměru bude s ohledem na možné negativní ovlivnění kvality ovzduší významný především automobilovou dopravou návštěvníků, u které se ale nepředpokládá navýšení oproti stávajícímu stavu. Příspěvek hodnoceného záměru tento stav neovlivní, tudíž nepředpokládáme, že bude docházet k překročení imisního limitu plynných škodlivin, a to ani v součtu se stávající imisní zátěží území. Pro záměry nových sjezdových tratí není uvažováno s nákupem nových rolb. Stávající rolby budou využívány ve větším rozsahu, než dosud (pojezdy po nových sjezdových tratích). Realizace záměru vyvolá mírný imistní příspěvek k průměrným ročním koncentracím. Vzhledem k nasazení stejného počtu strojů budou hodnoty denních maxim dosahovánay na stejné úrovni, jako při posuzování původního záměru – tj. pouze lanové dráhy a červené sjezdové tratě. Vlivy na klima Vybudováním sjezdových tratí pravděpodobně dojde k mírnému ovlivnění místních mikroklimatických charakteristik relativně malého rozsahu (řádově desítky metrů), z hlediska mezoklimatických charakteristik však neočekáváme podstatnější vliv. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Hluková situace je hodnocena v rámci hlukové studie, která je součástí oznámení záměru (Příloha 6). Přímo v areálu Skiareálu nejsou plánovány žádné stavby, které mají charakter chráněného venkovního prostoru. Nejbližší hlukově chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor se nachází v oblasti Na Vyhlídce a jedná se o zástavbu rekreačních objektů. Pro hlukovou studii byla zvolena maximální možná varianta – přiklonění sjezdové tratě k chatové oblasti. Ačkoliv se při finálním rozhodnutí o situování trasy klient rozhodl o odklonění sjezdové tratě o cca 25 m od chatové oblasti (tj. mezi chatovou oblastí a sjezdovou tratí Suchý vrch bude cca 25 m), je hluková studie ponechána v původním stavu. Je zřejmé, že veškeré jiné varianty sjezdové tratě budou mít příznivější vliv na obyvatele v chatové oblasti. Nejbližší hlukově chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor je pak charakterizován následujícími referenčními body: 1 ... chráněný venkovní prostor – objekt pro rekreaci Mlýnický Dvůr 2 ... chráněný venkovní prostor – objekt pro rekreaci Mlýnický Dvůr 3 ... chráněný venkovní prostor – objekt pro rekreaci Mlýnický Dvůr 4.... chráněný venkovní prostor – objekt pro rekreaci Mlýnický Dvůr Uvažovaným zdrojem hluku je jednak provoz lanovek, dále pak provoz zasněžovacích zařízení a provoz rolb upravujících sjezdovky. Ostatní zdroje technologického hluku (sekačka na trávu, sněžný skůtr…. ) jsou z hlediska posuzování akusticky nevýznamné) Stávající a očekávané hladiny hluku v území jsou shrnuty v následujících tabulkách: FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 50 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Tab.: Hladiny hluku den (LAeq,8h [dB]) Bod Výška [m] 1 1 2 2 3 3 4 4 3.0 5.0 3.0 5.0 3.0 5.0 3.0 5.0 Budoucí stav LAeq [dB] Budoucí stav LAeq [dB] rolby lanovky 36.7 37.7 33.4 34.5 32.2 33.2 33.8 34.9 30.8 31.9 28.8 30.0 26.6 27.8 28.2 29.4 Budoucí stav LAeq [dB] Zasněžovací děla 27.5 27.6 26.6 26.7 20.5 20.8 25.6 25.7 Budoucí stav LAeq [dB] celkem 38.1 39.0 35.3 36.3 33.5 34.5 35.3 36.3 Tab.: Hladiny hluku noc (LAeq,8h [dB]) Bod Výška [m] 1 1 2 2 3 3 4 4 3.0 5.0 3.0 5.0 3.0 5.0 3.0 5.0 Budoucí stav LAeq [dB] rolby 36.7 37.7 33.4 34.5 32.2 33.2 33.8 34.9 Budoucí stav LAeq [dB] Zasněžovací děla 27.5 27.6 26.6 26.7 20.5 20.8 25.6 25.7 Budoucí stav LAeq [dB] celkem 37.2 38.0 34.2 35.2 32.5 33.5 34.4 35.4 Limitní hladiny hluku jsou dány nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací1, následovně: Pro hluk z technologie je hygienický limit uvažován hodnotami: LAeq,T = 50 dB/40 dB (den/noc) pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor. Platí pro všechny výpočtové body. Z předložených výsledků je patrné, že za stávajícího stavu jsou plněny stanovené hygienické limity pro dobu denní i noční. Po zprovoznění rozšíření areálu nedojde k významné změně ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Hladiny akustického tlaku provozovaných lanovek budou nebudou překračovat stanovený hygienický limit pro dobu denní. Stejně tak využívání rolby a zasněžovacích systémů nebude způsobovat překračování stanovených hygienických limitů pro dobu denní ani noční. Pohyb rolby je uvažován současně s provozem zasněžovacích děl. Doporučujeme omezit pohyb rolby v nočních hodinách v blízkosti obytné zástavby, aby nedocházelo k negativním vlivům na zdraví obyvatelstva v obytných oblastech posuzovaného území – a to při jakékoliv variantě výběru trasování sjezdových tratí. Hladiny akustického tlaku souběhu jednotlivých zařízení nepřekračují stanovené hygienické limity v době denní ani v době noční. Použití zdrojů hluku je omezené pouze na zimní obdob. Co se týká zasněžovacích zařízení, tak jejich použití je omezeno pouze n období slabých sněhových srážek. Závěrem lze konstatovat, že zprovoznění rozšíření areálu Červená Voda – Buková Hora nebude mít významný negativní vliv vznik nových nadlimitních stavů v posuzovaném území. Hluk v průběhu výstavby je spolehlivě řešitelný. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny. 1 V době zpracování oznámení záměru resp. hlukové studie bylo v platnosti nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. Tato skutečnost nemění věcné závěry hlukové studie ani interpretaci jejích výsledků (porovnání s limity). FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 51 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na povrchové vody V prostoru sjezdových tratí dle mapových podkladů zasahují dva prameny. V těchto místech se jedná spíše o prameniště, než o soustředěné toky. Jejich vodnost bude vzrůsat především v jarních měsících. Vzhledem k malému množství vody u pramenišť není uvažováno s žádným zatrubněním. Zájmové území je v současnosti kryto zelení, dochází zde k přirozenému vsakování a odparu srážkových vod. Z důvodu zabránění zrychleného odtoku povrchových vod a zlepšení zasakovacích podmínek na sjezdových tratích je navržen dvojí systém protierozních opatření. • Při výstavbě sjezdových tratí budou v půdním krytu ponechány kořeny stromů – tj. odstranění svrchní vrstvy, zapracování kořenu do hlubšího půdního krytu, přehrnutí zeminové vrstvy. Tento způsob taktéž pomůže zasakování povrchových srážek do půdního krytu. • Na sjezdové tratí bude provedeno protierozní opatření, které částečně zabrání zrychlenému povrchovému odtoku, dojde k rozptýlení povrchového odtoku do stran do okolních porostů a opevněním výtoků kamennou rovnaninou ke zpomalení proudu vody. Ze studie „Vyhodnocení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití území“ (Příloha 4) jsou dále navržena následující protierozní opatření: Obr.: Navržená protierozní opatření Protierozní opatření část vodních srážek i nově zvýšeného množství vody vlivem zasněžování převede do hlubšího horizontu a do lesního porostu, kde dojde k přirozenému vsaku. Nicméně lze očekávat, že na části ploch sjezdových tratí bude docházet ke zrychlenému odtoku srážkových vod do vodotečí a dojde tak k omezení vsaku do kolektoru svahových sedimentů. Při realizaci obou návrhů protierozních opatření lze hodnotit vliv na zrychlený odtok srážek z území za akceptovatelný. V průběhu roku lze očekávat výkyvy oproti stávajícímu stavu, především v jarních měsících, při odtoku vody. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 52 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Vlivy na kvalitu povrchové vody Potenciální ovlivnění kvality povrchových vod v období výstavby je spojeno s havarijními stavy při pohybu stavebních mechanismů (únik provozních kapalin) a při úniku materiálů, které by mohly být škodlivé vodám. Při dobrém technickém stavu stavebních zařízení a dodržování podmínek nakládání s látkami nebezpečnými vodám jsou negativní vlivy na povrchové vody z výstavby minimální. Pro zasněžování bude využito vody z vodního toku Březná. Tok má obdobné složení vod jako vody v bezejmenných potocích. Vnos znečištění do území zasněžováním vodou z Březné bude nevýznamný a na kvalitě povrchových vod v dotčeném povodí se neprojeví. Vodoprávní povolení umožňuje odběr povrchové vody bez ohledu na jakost povrchové vody v místě tohoto povoleného nakládání. Vlivy na podzemní vodu Stavební aktivity budou (dle předběžných odhadů) prováděny v profilu horní vrstvy zeminy (sjezdovky). Předběžný inženýrsko-geologický průzkum předpokládá úroveň hladiny podzemní vody v hloubce okolo 1 až 2 m (Krausová 2004). Z důvodu umístění základů podpěr do svahu lze předpokládat, že výkopové práce nebudou při výstavbě lanovky prováděny v dosahu možné amplitudy kolísání podzemní vody. S ohledem na skutečnost, že ani v případě zasažení hladiny podzemní vody nebudou základy vytvářet liniovou překážku proudění podzemní vody, nelze očekávat významné změny v kótě hladiny podzemní vody a tím ani významné ovlivnění okolních hydrogeologických chrakteistik. Místní ovlivnění jakosti odváděných vod z území výstavby je možné teoreticky pouze v omezeném časovém období výstavby, např. působením úkapů z provozovaných mechanismů nebo smytím zemin při silnějších deštích. Vzhledem k vysoké zranitelnosti kolektoru mělkých svahových sedimentů se jedná o relativně významné riziko, které musí být minimalizováno požadovaným dodržováním pracovních postupů a použitím techniky v odpovídajícím technickém stavu. Vlivy výstavby a provozu záměru na množství podzemních vod budou limitovány odlesněním prostoru sjezdových tratí a vnesením vyššího objemu vody do povodí vodního zdroje zasněžíváním. Podzemní vody jsou vázány na kamenité a hlinité sutě a svahové sedimenty. Podzemní vody jsou vody mělkého oběhu dotované především srážkovými vodami spadlými v povodí prameniště, tzn. na svazích Bukové hory. Na odlesněných plochách bude docházet k zrychlenému odtoku srážkových vod do vodotečí a dojde tak k omezení vsaku do kolektoru svahových sedimentů. Po ukončení zimní sezóny voda tající na svahu bude odtávat pomaleji a odtékat do recipientů v jiné měsíce roku. Vlivem možného omezení vsaku srážkových vod v povodí vodního zdroje může dojít ke snížení množství podzemních vod v dolních partiích sjezdových tratí. Zmenšení tohoto negativního vlivu bude pomocí protierozních opatření – zapracování kořenového systému do hlubšího horninového pokryvu a svodnice, které budou vyvedeny do lesního pokryvu, kde dojde ke spomalení odtoku a zvýšení infiltrace. Ovlivnění dotace podzemního kolektoru lze hodnotit jako nulový či minimální. Vliv na jakost podzemní vody Vlivem výstavby a provozu lze předpokládat změny v kvalitě podzemní vody pod sjezdovými tratěmi. Jde o ovlivnění kvality z následujících důvodů: – – přínos nepůvodních chemických látek při umělém zasněžování, možnost průsaku nežádoucích látek do horninového prostředí. Při umělém zasněžování sjezdové trati dochází k vnosu látek z povrchové vody do prostředí sjezdové trati a tak dochází i k ovlivnění chemismu podzemní vody v území. Při použití vody z toku Březné dojde k zanesení zvýšených koncentrací sloučenin dusíku, fosforu, chloridů, draslíku a vápníku. Plocha dotčená umělým zasněžováním sjezdových tratí je pouze část z celkového povodí, lze tedy předpokládat, že vliv na kvalitu podzemní vody z důvodu vnosu cizorodých látek bude méně významný. Vodoprávní povolení umožňuje odběr povrchové vody bez ohledu na jakost povrchové vody v místě tohoto povoleného nakládání. Prostředí svahových sedimentů s mělkým oběhem podzemní vody v zájmovém území je nutno označit jako prostředí vysoce zranitelné. Jakýkoliv únik nebezpečných látek se může projevit v kvalitě podzemní FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 53 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU vody. Tato situace může nastat při úkapech a únicích provozních kapalin ze stavebních mechanismů v průběhu výstavby sjezdových tratí a během jejich údržby. Tento potenciální vliv na kvalitu podzemní je nutné hodnotit jako významný. Tento vliv bude zmírněn navržením souboru technických opatření, která jsou uvedena v kapitole D.IV. D.I.5. Vlivy na půdu Zábor půdy PUPFL V rámci záměru dojde k zásahu do PUPFL v rozsahu cca 16,1 ha. Dočasné odnětí (dlouhodobé) není dle názoru zpracovatele Oznámení EIA vyžadováno1. Požadavek na vypracování plánu rekultivací je součástí návrhu opatření, jeho projekční příprava bude řešena spolu s návrhem výsadeb. Předpokládá se navrácení pozemků k původnímu určení - zalesnění. Část trasy sjezdové tratě Suchý vrch (ve vrcholové partii) spadá dle paragrafu 8 zákona č. 289/95 Sb. O lesích do kategorie lesů se zvláštním určením se zvýšenou funkcí půdoochrannou (cca 0,85 ha). V případě zachování zbylé části lesního porostu by půdoochranná funkce porostu neměla být narušena. V ostatních porostech může dojít k erozivním účinkům na povrchu půdy soustředěným odtokem přívalových vod odvedených odvodňovacím systémem sjezdové trati. Tento problém je nutné řešit patřičnými protierozními opatřeními. Znečištění půdy Problematika možného znečištění půdy během realizace záměru souvisí především s vlastní výstavbou, při používání potřebné stavební techniky a v procesu nakládání a likvidace nevyužitých stavebních materiálů a odpadů z procesu výstavby. Při dodržování standardních stavebních postupů se při výstavbě objektu nepředpokládá významné znečištění půd. Stabilita a eroze půdy Po odlesnění vybraných úseků a než dojde k celoplošnému zatravnění bude po celé délce zvýšené nebezpečí vyplavování půdy při přívalových deštích a při tání sněhu a vzniku erozních rýh. I po zatravnění bude třeba trvale bránit soustředěnému odtoku vody, při kterém se zvyšuje unášecí síla vody. Po celé délce sjezdové trati se navrhuje, v co nejkratší době po vysvahování, provést příčné odvodnění svodnicemi. Svodnice bude nutné pravidelně udržovat čistěním a zatravněnou plochu sekáním. Návrh dostatečně dimenzovaných protierozních opatření je součástí návrhu opatření. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Zakládáním budou zastiženy převážně hlinitokamenité nebo hlinité sutě. Základy podpěr budou blokové, případně stěnové, s předpokládanou hloubkou založení do 3 až 4 m. Projektované objekty neprodukují teplo, které by se šířilo pod základy a mohlo by ovlivnit kvalitu horninového prostředí. Zároveň nejsou zdrojem vibrací, které mohou přecházet do podloží a narušit geologickou stavbu území. Základové patky stožárů tvoří z geologického hlediska cizorodé prvky v geologické stavbě území, bez dalších vlivů na její kvalitu. Poškození nebo ztrátu geologických či paleontologických památek nepředpokládáme. 1 Tento předpoklad může být v dalším stupni projektové přípravy přehodnocen. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 54 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na faunu a flóru Ovlivnění biotické složky životního prostředí je vyhodnoceno na základě výsledků biologických průzkumů, biologického hodnocení dle § 67 zákona č.114/1992 Sb. a posouzení dle § 45i zákona č.114/1992 Sb. V rámci zpracování tohoto oznámení byly dále na základě skutečností zjišťěných v průběhu zpracování a na základě terénních průzkumů navrženy dílčí změny projektu. Vlivy na flóru Eroze, vodní režim V souvislosti s realizací záměru dojde k ostranění vegetačního krytu na svazích a narušení půdního povrchu, což může vést ke vzniku eroze a snížení kvality vody ve vodních tocích. Kromě plošné eroze je v řešeném území riziko vzniku intraskeletové eroze v balvanitých svazích a v sutích. V souvislosti se změnou vegetačního krytu se změní i retenční schopnost v řešeném území, neboť odtok vody z travinných porostů bude rychlejší než z lesních porostů. Při prudších srážkách tak může dojít ke tvorbě kulminačních průtoků a následnému poškození koryt drobných vodních toků. Oproti stávajícímu stavu bude na sjezdovkách rychleji odtávat sníh a v případě, že dojde k soustředěnému odtoku, mohou vznikat erozní rýhy. Zvýšené riziko eroze bude i v místech, kde bude vyústěno odvodnění sjezdovky. Změna retenčních poměrů území není nijak zásadní, pozornost je potřeba věnovat erozi a je nutné učinit potřebná opatření k její minimalizaci (viz níže). Při pojíždění mechanizace (kácení stromů, instalace technických prvků sjezdovek) bude pravděpodobně docházet ke kontaktu s prameny. Při terénních pracích je proto nutné dodržet některé zásady opatření minimalizující negativní ovlivnění těchto pramenů. A to nevjíždět lesní mechanizací do porostů mimo vymezenou trasu sjezdovek a lanovky, zabránit úniku ropných látek a dalších polutantů. Sjezdovka bude po vybudování zatravněna. Kompaktní travinný porost chrání půdu před erozí a je proto potřeba udržovat zapojený drn a co nejdříve sanovat jeho poškození. V řešeném území, zejména v místech, kde bude realizována sjezdová trať Heroltice, jsou podmáčené plochy a prameniště. Trasy sjezdovek jsou voleny tak, aby dotčení těchto ploch bylo co nejmenší. I přesto k němu dojde. Zásahy do těchto ploch je potřeba omezit na nezbytně nutnou míru a postupovat při tom velmi citlivě. V důsledku odstranění vegetačního krytu (snížení transpirace) se rozsah podmáčených ploch může zvětšit a mohou se objevit i nové prameny. Vznik těchto biotopů lze považovat za kladný vliv, neboť budou nahrazeny obdobné dotčené plochy a zvýší se pestrost biotopů. Vliv na cévnaté rostliny Cévnaté rostliny budou nejvíce dotčeny přímou likvidací, ke které dojde v souvislostí s úpravou plochy po sjezdovky - vykácení průseků, odstranění bylinné vegetace a náletů. Stávající vegetace bude nahrazena travinými porosty. Trasy sjezdovek jsou voleny tak, aby se vyhnuly nejcennějším biotopům, bučinám, balvanitým proudům a skalám, prameništím a lokalitám s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). I přes tyto úpravy tratí bude tento zvláště chráněný druh dotčen. Zasaženy budou plochy, na kterých se bledule nevyskytuje masově a negativní dotčení populace tohoto zvláště chráněného druhu je akceptovatelné. Vegetace v okolí sjezdovek může být ovlivněna změnou hydrického režimu půd – odvodněním nebo zamokřením, proto je tyto zásahy potřeba minimalizovat. Ke změnám vegetace může dojít v okrajových částech porostů v sousedství nových sjezdovek. V důsledku zrychlené mineralizace opadu bude v půdě více dostupného dusíku a to může vést k mírné eutrofizaci stanviště. Bude se jednat o dočasnou situaci, která bude ukončena spotřebováním volného dusíku, nebo zastíněním v důsledku vytváření porostního pláště. Stávající vegetace může být negativně ovlivněna ruderálními druhy, které se uchycují na plochách s obnaženým půdním povrchem (po terénních pracích) a šíří se odtud dále. Plochy je nutné co nejdříve zatravnit a zavlečené druhy okamžitě tlumit FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 55 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Vliv na mechorosty Zjištění zástupci mechorostů patří převážně k běžným lesním druhům vázaných na typické acidofilní polohy. Významnější zástupci (např. Callicladium haldanianum, Campylophyllum sommerfeltii, Serpoleskea subtilis, Paraleucobryum longifolium či Racomitrium sudeticum) jsou v oblasti Bukové hory svým výskytem vázány na vrcholové bučiny, také na klenové bučiny na balvanitých svazích a zvláště na rulové skály skalních srubů na východním okraji vrcholu Bukové hory. Tyto partie však nebudou vzhledem k trasování sjezdovek zasaženy. Vlivy tak lze hodnotit jako akceptovatelné. Vlivy na lesní ekosystémy Pro hodnocení vlivů stavby na lesní ekosystémy byla vypracována samostatná studie „Posouzení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití“ (Ing. Jelínek, leden 2011), která je přílohou tohoto oznámení (Příloha č. 4). Na tomto místě je uveden stručný přehled jednotlivých vlivů. Vliv na produkční funkci lesa Po dobu odnětí pozemků nebo po dobu případného omezení využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa bude plocha vyřazena z plnění produkční funkce. Předčasně dojde ke smýcení lesních porostů. V okolních lesních porostech by nemusela být produkční funkce narušena, jen v těsném sousedství sjezdové tratě v případě vzniku škod způsobených po jejím odlesnění (vítr, kůrovci) a nutnou předčasnou obnovou porostů, nebo vjížděním lyžařů do lesních porostů a ničením mladých stadií lesa. Vliv na půdoochrannou funkci lesa Porostem 108A, který je zařazen do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou, prochází horní konec sjezdové trati č. 2. Tomuto úseku sjezdovky je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. (viz navržená opatření, kapitola IV.) V ostatních porostech může dojít k erozivním účinkům na povrchu půdy soustředěným odtokem přívalových vod odvedených odvodňovacím systémem sjezdové trati. To lze eliminovat dostatečnou sítí odvodňovacích příkopů a rozptýlením povrchového odtoku do stran do okolních porostů a opevněním výtoků kamennou rovnaninou ke zpomalení proudu vody. Vliv na vodohospodářskou funkci lesa Oznamovaný záměr zasahuje prameniště pravostranného přítoku říčky Březné. Přirozená retenční a akumulační funkce lesa bude v tomto prostoru mírně narušena z důvodu nutného odvodnění. Vliv na klimatickou funkci lesa Nepatrný vliv má odtěžení lesa i na jeho klimatickou funkci. Mikroklima komplexů lesa je charakterizováno vyšší vlhkostí, pomalejším prouděním vzduchu a díky předchozím dvěma faktorům menším rozpětím extrémních teplot než volná plocha v otevřené krajině. Vliv na zdroje reprodukčního materiálu V zájmovém území jsou uznány zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin pro sběr osiva. Trasa je vedena relativně šetrně k uznaným porostům v oblasti. Vliv na stabilitu okolních porostů Vliv poškození lesních porostů imisemi, zvěří a sněhem a námrazou v souvislosti s odlesněním nebude mít na stabilitu okolních lesních porostů výrazný negativní vliv. Působení hniloby bude mít po vzniku nových porostních stěn zvýšený negativní vliv. Oproti jiným lokalitám v okolí, kde vznikly v posledních letech větší větrné polomy a které jsou otevřeny západním, eventuálně severozápadním a jihozápadním větrům, je východní expozice Bukové hory výhodná. Lesní porosty na Bukové hoře a jejím východním svahu se jeví jako relativně stabilní. Jedná se o závětrný svah chráněný před převládajícím i bořivým větrem. Vrchol Bukové hory proti západu výrazně vyčnívá nad okolní krajinu a chrání tak polohy těsně pod ním. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 56 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Vliv odlesnění pro sjezdovou trať na četnost jednotlivých a skupinových vývratů mírně stoupne, ale stejně, jako při realizaci úmyslných mýtních těžeb při běžném lesnickém hospodaření. Vliv odlesnění pro sjezdovou trať na zvýšeném ohrožení plošným větrným polomem je relativně malý. Kůrovci hrozí potencionálně napadením stromů v okrajích sjezdovek. Vliv na ekologickou stabilitu Ekologická stabilita v okolních porostech v případě odlesnění sjezdové trati nebude narušena. Obnova se zde předpokládá téměř výhradně podrostním způsobem (viz těžební mapa LHP). Tím se pomáhá i k zachování genetické hodnoty současných porostů. Ekologická stabilita na odlesněné ploše sjezdovek bude snížena ze stupně 4 a 5. Jde o plochu přibližně 16 ha. Lesní porost bude nahrazen travním porostem, který bude udržován sečením. Společenstvo odpovídá stupni ekologické stability 2. Vliv na myslivecké hospodaření Případná výstavba a provoz sjezdových tratí nebude mít přílišný negativní vliv na myslivecké hospodaření. V zimním období se zde zvěř vyskytuje jen minimálně. Příznivý dopad bude mít vznik travnatých enkláv do lesního komplexu. Pro zvýšení úživnosti bude vhodné využít plochu ke zřízení zvěřních políček. Vlivy na faunu V malé míře budou dotčeny pouze druhy obratlovců vyskytující se přímo na dané lokalitě. U ostatních druhů, které se nachází v zájmovém území lze předpokládat jejich přesun do blízkého okolí a z hlediska jejich početnosti na základě metodického přístupu lze opět hovořit o minimálním dotčení (Kočvara & Polášek in litt.). Popisované činnosti však nebudou mít charakter absolutního zničení biotopů - celé území záměru je obklopeno kvalitními biotopy, které umožní migraci fauny z rušeného a ohroženého prostoru. Část populací živočichů bude pravděpodobně při realizaci záměru neúmyslně usmrcena, týká se to zejména bezobratlých, tento zásah však neohrozí populace na bytí a nepovede k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populací druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Trasy sjezdovek byly vytyčeny tak, aby se vyhnuly nejcennějším lokalitám, jak z botanického, tak i ze zoologického hlediska. Trasy sjezdovek se vyhýbají místům, kde bylo pozorováno rozmnožování obojživelníků, či kde byl pozorován větší výskyt ostatních druhů obratlovců jako jsou například tůně, které slouží ne jen pro reprodukci obojživelníků, ale zároveň i jako napajedla. Obojživelníci (Amphibia) Výrazný negativní vliv na všechny tyto druhy je možno vyloučit, protože trasy sjezdovek vedou mimo lokality, kde se tyto druhy rozmnožují. Vliv bude jen částečně negativní, protože nedojde k zničení reprodukčních míst, dojde jen k migraci určitého počtu jedinců na okolní blízké lokality. Bude třeba před započetím prací provést odbornou osobou transfer nalezených obojživelníků na jiné vhodné lokality. Tento transfer je potřeba přizpůsobit nejen ročnímu období, ale rozsahu a druhu prováděných stavebních prací jak při jejich započetí, tak i během celého období výstavby. Plazi (Reptilia) V případě všech čtyř druhů je možné považovat negativní vliv záměru za zanedbatelný. Tak jako u obojživelníků dojde k migraci určitého počtu jedinců na okolní lokality. Také i v tomto případě je důležité provést transfer druhů odbornou osobou v závysloti na ročním odbobí a druhu stavební práce v dotčeném území. Ptáci (Aves) Jde o druhy s velmi širokou ekologickou valencí, řada druhů je vázána na prostředí náletových dřevin a keřových porostů. V případě realizace záměru dojde k ovlivnění některých z těchto druhů a zániku i vzniku jejich hnízdních biotopů. Lze však konstatovat, že záměr nebude mít významný negativní vliv na některou z populací těchto druhů v dané oblasti. Dojde ke krátkodobému negativnímu ovlivnění těchto druhů při započetí stavby záměru s tím, že někteří jedinci budou muset migrovat na okolní blízké lokality. Avšak pro hodně druhů to bude mít i pozitivní vliv, protože během několika let dojde k nárůstu okrajových lesních FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 57 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU lemů, které jsou těmito druhy značně využívány. Vzhledem k tomu, že trasy sjezdovek jsou navrženy tak, aby se co nejvíce vyhýbaly nejcenějším biotopům s převahou vzrostlých buků a v okolí záměru se nachází dostatek vhodných biotopů pro dané druhy, je možné říci, že záměr nebude mít významný negativní vliv na některou z populací těchto druhů v dané oblasti. Kácení porostů a zásahy do vegetace musí probíhat mimo období hnízdění, tj. mimo 1. 4. až 31. 7. Savci (Mammalia) Netopýři (Microchiroptera) Negativní vlivy je možno vyloučit z důvodů jejich pouhých přeletů nad zalesněným územím. V zájmovém území se dlouhodobě nezdržují, ani nerozmnožují. Hmyzožravci (Insectivora) Vzhledem k mobilitě druhu a charakteru lokality je možné negativní vlivy uvažovaného záměru na populaci druhu vyloučit. Hlodavci (Rodentia) Protože jde pravděpodobně u těchto druhů o plošný výskyt a mimo trasy sjezdovek se nachází dostatečné množství vhodných biotopů, nebude mít záměr na sledovaný druh významný vliv. Ostatní druhy savců, kteří byli pozorovaní v zájmové lokalitě, patří k druhům běžně se vyskytujícím. Trasy sjezdovek mohou vytvořit optickou migrační bariéru pro některé terestrické druhy. V letním období budou sjezdovky porostlé bylinou vegetací, která umožní migrování malých i velkých savců. Naopak velké množství druhů savců taková území vyhledávají, protože jim nabízí velké potravní možnosti s tím, že v těsné blízkosti se nachází lesní porost, kde mohou během krátké chvíle nalézt úkryt. V letním období se nepředpokládá nárůst turistů oproti současnému stavu, protože jde o zimní lyžařské středisko. Také turistické či cyklistické trasy vedou z velké části mimo trasy sjezdovek, tak nebude docházet k významnému rušení savců na většině zájmového území. Nedojde ani k většímu rušení savců během jejich reprodukčního období. V zimních obdobích, nebudou sjezdovky v provozu nepřetržitě, proto bude mít zvěř možnost v určitých časových intervalech migrovat po jejich trasách. Z hlediska migračních tahů je nutné ještě zmínit jarní migrace obojživelníků na místa jejich reprodukce a pozdější tahy adultních jedinců z míst reprodukce na jejich terestrická stanoviště a následný tah juvenilních jedinců po jejich metamorfóze mimo vodní prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že trasy sjezdovek nebudou v období reprodukce obojživelníků využívány a budou porostlé bylinou vegetací, nepředpokládá se žádný negativní vliv. Při zahájení stavebních prací by měla být věnována problému migrace obojživelníků patřičná pozornost. Před zahájením prací by měl být proveden odborný transfer obojživelníků (zároveň i plazů) na sousední vhodné lokality. Přímo dotčené populace a biotopy zvláště chráněných druhů živočichů Pro posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody je podstatné, které populace a biotopy zvláště chráněných živočichů budou záměrem přímo dotčeny. Za přímo dotčené druhy považujeme ty druhy, do jejichž biotopu bude přímo zasaženo a s ohledem na jejich bionomii a biotické a abiotické vlastnosti dotčeného území Na základě principu předběžné opatrnosti je přímý zásah do biotopů a populací zvláště chráněných druhů hodnocen i pro některé druhy, do jejichž biotopu bude zasaženo, ale dotčené území v blízkém okolí zásahu nabízí dostatek snadno dosažitelných biotopových příležitostí a populace těchto druhů jsou schopny vliv zásahu kompenzovat bez lidského přispění. Zásah do jejich biotopu sice nevyvolá změnu početnosti, stability a prosperity populaci, ale ovlivní jejich prostorovou distribuci, změnu míst s potravní nabídkou apod., přičemž populace těchto druhů budou schopny se samy na vliv zásahu postupem času adaptovat. Za škodlivý zásah do populací a biotopu těchto druhů by bylo možno považovat zejména situace, kdy by k zásahu došlo v nevhodnou dobu nebo nevhodným způsobem (např. kácení dřevin v době hnízdění ptáků). FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 58 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Předpokládané nepřímé vlivy na živočichy, biotopy a populace živočichů Nejvýznamnějším nepřímým vlivem na biocenózy bude změna struktury společenstva. K dalším významným nepřímým vlivům budou patřit sukcesní změny vyvolané stavebními zásahy a terénními úpravami. Mimořádné riziko představuje šíření invazních druhů rostlin na „zraněný“ povrch po ukončení stavebních prací. Je třeba si uvědomit, že vegetace významným způsobem spolu vytváří biotopovou nabídku pro živočichy, a proto je potřeba věnovat náležitou pozornost dokončovacím pracím, jako je výsadba travního porostu, který odpovídá druhům vyskytujícím se v zájmovém území. Nepoužívat na tuto výsadbu nepůvodní travní směsi. Vlivy na bezobratlé živočichy Pro účely posouzení vlivu navrhovaného záměru na bezobratlé živočíchy byla vpracovaná samostatná studie „Entomologické posouzení lokality navržené výstavby lyžařských sjezdových tratí na úbočích Bukové hory západně od obce Červená Voda“, která je součastí překládaného záměru (Příloha 3). Většina zjištěných sylvikolních druhů entomofauny bude nadále prosperovat i v navazujících lesích a lokální populace entomofauny výstavbou sjezdových tratí nebudou významně dotčeny, i když je očekávatelné, že pro specializovanější nelétavé druhy, jakým je např. Cychrus attenutus, může vzniklé bezlesí představovat dílčí migrační bariéru. Pro většinu saproxylických druhů entomofauny bude výstavba tratí znamenat paradoxně navýšení podmínek pro jejich vývoj díky zvětšení plochy lesních lemů, v nichž se nachází osluněné stromy, a tak i navýšení možnosti pro jejich vývoj (Aegomorphus clavipes a Buprestis rustica). Obdobně pak lze hodnotit vliv záměru na gildu druhů vázaných na prosluněná lesní stanoviště, tzn. legislativně chráněné mravence rodu Formica a čmeláky rodu Bombus. Samotná výstavba tratí, se kterou bude spojeno kácení stromů, a terénní úpravy jistě způsobí zánik většiny hnízd ve studovaných plochách. Lze však očekávat, že následně vzniknou trvalá ekotonální stanoviště, která stávající nabídku těchto biotopů dále navýší. Vzhledem k dobré disperzi obou jmenovaných taxonů a jejich poměrně plošnému rozšíření v krajině je pravděpodobné, že kraje lesních porostů jakož i samotná luční stanoviště sjezdových tratí budou rychle kolonizovány v nejbližších letech po případném zahájení provozu lyžařských aktivit, zejména pokud budou respektována níže uvedená doporučení. Většina denních motýlů vyskytujících se v zájmové lokalitě má poměrně malé nároky na biotopy. Lze očekávat, že plánovaný zásah druhům lepidopterofauny prospěje.Ostatně lze očekávat, že druhová diverzita motýlů bude následně navýšena o některé luční zástupce, což je v širším kontextu problematiky ochrany lučních bezobratlých žádoucí jev (Konvička et al. 2005). Poněkud koliznější je navržený zásah pro druhy vázané na prameniště. Je pravděpodobné, že charakter dotčených podmáčených ploch bude změněn do té míry, že pro některé stenoekní bezobratlé již nebudou tyto plochy v budoucnu příhodné. Respektive lze očekávat, že po provedených terénních úpravách některé tyto plochy zřejmě zcela zaniknou. Celkově lze shrnout, že případná realizace navrženého záměru nezpůsobí významnou újmu z hlediska bezobratlých, nicméně by bylo do budoucna vhodné část ploch ponechat šetrnějšímu hospodaření. Vlivy na územní systém ekologické stability RBC 442 Buková hora – Výměra regionálního biocentra (76,8 ha) několikanásobně překračuje minimální výměru požadovanou metodickým pokynem pro vymezování ÚSES. – Plánovaná sjezdová trať Suchý vrch prochází jižní částí regionálního biocentra. Vzhledem k tomu by bylo vhodné jeho vymezení upravit. V lokalitě se nachází dostatek porostů s vysokou ekologickou stabilitou - stupeň 4 a 5, takže úprava vymezení je možná. Ani v případě, že ke změně vymezení nedojde, nebude realizací sjezdovky ohrožena ekologickostabilizační funkce této skladebné části. Zatravněná sjezdovka nevytvoří nepropustnou bariérou pro šíření druhů. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 59 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU NRBK 80 – Osová část nadregionálního biokoridoru prochází jednak ve svahu severojižním směrem a dále v údolíčku jižně od sjezdové trati Heroltice po svahu směrem do údolí. Od jihu se v těchto místech do osové části biokoridoru NRBK 80 napojuje osová část nadregionálního biokoridoru NRBK 82. – Průseky pro plánované sjezdovky nevytvoří nepropustnou bariéru, takže nedojde k narušení nebo zhoršení funkce biokoridoru. V okolních lesních porostech převládá vysoká ekologická stabilita hodnocená stupněm 4 a 5 v pětistupňové stupnici, používané při projektování ÚSES. Středním, 3. stupněm, je možné hodnotit lesní porosty s nepůvodní dřevinou skladbou nebo porosty založené na bývalých zemědělských půdách (1. generace lesa) monokulturami stanovištně nevhodných dřevin (např. porost 110A6). Ale také bezlesé plochy s přirozeným vegetačním krytem geograficky původních druhů bylin a dřevin. Ekologická stabilita v okolních porostech v případě odlesnění sjezdové trati nebude narušena. Obnova se zde předpokládá téměř výhradně podrostním způsobem (viz těžební mapa LHP). Tím se pomáhá i k zachování genetické hodnoty současných porostů. Ekologická stabilita na odlesněné ploše sjezdovek bude snížena ze stupně 4 a 5. Jde o plochu přibližně 16 ha. Lesní porost bude nahrazen travním porostem, který bude udržován sečením. Společenstvo odpovídá stupni ekologické stability 2. Vlivy na lokality Natura 2000 Pozemky dotčené záměrem mají z větší části lesní charakter a nacházejí se v těsné blízkosti území ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je předmětem ochrany chřástal polní (Crex crex). Charakter záměru je však takový, že nemůže negativně ovlivnit biotop a nároky chřástala polního. Krajský úřad Pardubického kraje posoudil záměr, jeho rozsah a umístění a dospěl k závěru, že výše uvedený záměr nemůže mít významný vliv na vymezenou ptačí oblast Kralický Sněžník ani na evropsky významné lokality, jak ve svém stanovisku uvádí. (Příloha 7) D.I.8. Vlivy na krajinu Z hlediska vlivů na krajinu byla spracována samostatná studie „Posouzení vlivu na krajinný ráz“, která je přílohou tohoto oznámení. (Příloha 5) Zájmové území patří k oblastem minimálně negativně ovlivněných lidskou činností. Vizuální kvalita vlastního prostoru navrhovaného záměru je daná strukturou krajiny s převahou lesa. V krajinné struktuře dotčeného území výstavbou přibude nový technický prvek. Na lokalitě výstavby nastane částečná změna ve využití krajinného prostoru v důsledku odlesnění části porostu a vytvoření úzkého pásu bezlesí. Stavba vzhledem na souběh s již existujícími sjezdovkami a lanovkou drahou opticky splyne v jeden technický prvek. Z krajinářského hlediska dojde k zahuštění technických prvků v území a změně estetiky krajinného prostředí. Vizuálně krajinu také ovlivňuje přítomnost konstrukce lyžařského vleku, která však při daném typu osobního horského dopravního zařízení nevytváří dominantu v krajině. Ke zvýšení optického znečistění krajiny dochází v minimální míře. Vzhledem k charakteru stavby a okolnímu prostředí se bude navrhovaný záměr negativně projevovat v blízkém okolí narušením hodnotního lesního prostředí, znásobováním nežádoucího vlivu již stávající sjezdové tratě a lanové dráhy. Také v dálkových polohách vzhledem k rozsáhlé ploše výstavbou navrhovaného záměru bude jeho vliv výrazný v okruhu několika desítek kilometrů. Tento jev se projeví zejména v zimním období, kdy budou bíle zářit vysněžené sjezdovky v kontrastu tmavého odlistněného lesa. V vegetační době nebude tento vliv tak patrný. Navrhované rozšíření lyžařského areálu představuje rušivý zásah do znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu, přičemž tento zásah je v převážné míře hodnocen jako slabý až středně silný. Stavby posuzovaného charakteru se vždy významnou mírou podílejí na ovlivnění krajinného rázu a nelze při nich vyloučit zásahy do krajinné scenérie. Negativní míra těchto zásahu však býva snížená faktem, že lyžařské areály již patří do horského prostředí a jejich výstavba zvyšuje atraktivitu a rekreační využití území. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 60 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V průběhu výstavby a provozu navrhovaného záměru se nepředpokládají žádné demolice ani jiný zásah do hmotného majetku. Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prací při výstavbě záměru není jednoznačně vyloučen, neboť zájmové území je územím s archeologickými nálezy II. kategorie. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum. D.I.10. Vilvy na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr bude využívat existující dopravní infrastrukturu území. Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající. Počet parkovacích stání se v souvislosti s výstavbou nových sjezdovek nebude navyšovat. Po zprovoznění se nepředpokládá významný vliv na dopravní infrastrukturu. Doprava na příjezdové obslužné komunikaci na parkoviště (k zázemí sjezdových tratí) byla předmětem posuzování v roce 2006. V rámci této studie byla navržena určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou již předmětem dalších fází projektové dokumentace (stavební povolení). V rámci plánovaného záměru – tj. realizace dvou sjezdových tratí - se neuvažuje s navýšením kapacit parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální varianu dopravního zažízení areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální. Negativní vlivy na jinou infrastrukturu nejsou očekávány. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 61 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Rozsah vlivů záměru je převážně lokální. Ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo a sociálně ekonomické vlivy, ovzduší a klima, hluk a další fyzikální nebo biologické charakteristiky, podzemní a povrchová voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky resp. jiné) jsou vlivy přijatelné a řešitelné za použití příslušných ochranných případně kompenzačních opatření. Širší rozsah vlivů se může projevit pouze v oblasti vlivů na ekosystémy - vlivy na ekosystémy, byly postupnými úpravami úpravami projektu v nejvyšší možné míře sníženy (postupným zpřesňováním trasy sjezdovek a snaze vyhnout se významným ekotypům) a vlivů vizuálních, tj. vlivů na krajinu (stavby posuzovaného charakteru se vždy významnou mírou podílejí na ovlivnění krajinného rázu a nelze při nich vyloučit zásahy do krajinné scenérie). Nepříznivé vlivy záměru, přesahující státní hranice, jsou vyloučeny. D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Z rozšíření stávajícího areálu o nové sjezdové tratě a lanovou dráhou při dodržování legislativních předpisů a dále uvedených opatření nevyplývají pro pracovníky, obyvatele a životní prostředí v okolí areálu žádná významná rizika. (pozn: my nemůžeme navrhovat opatření, popisujeme projekt. Pokud navrhujeme opatření, pak to musí být v souladu s investorem a ten návrh by měl být i součástí projektu) Riziko bezpečnosti provozu a lokálního znečištění životního prostředí by tedy představoval pouze případ mimořádné události (v důsledku technické závady či selhání lidského faktoru, při nevhodné organizaci, nekázni apod.). Během provozu lanovky by mohl nastat provozní poruchy (výpadek elektrického proudu, poškození technického zařízení lanovky, stanic apod.). Tyto poruchy by mohly mít za následek krátkodobé odstavení lanovky mimo provoz. Lanová dráha bude vybavena prostředky pro evakuaci cestujících. Riziko poruch je minimalizováno pravidelnými kontrolami a servisem zařízení. Za nejzávažnější mimořádné události z hlediska negativního vlivu na životní prostředí a zdraví osob lze považovat únik závadných látek a požár. Potenciální zdroje a náhodný únik závadných látek Potenciálním zdrojem ohrožení a kontaminace povrchových a podzemních vod a půdy (popř. geologického podloží) by se mohly stát nebezpečné látky používané k provozu či pohonu strojů (motorová nafta, oleje atd.), některé z produkovaných odpadu (zejména při výstavbě - např. stavební a demoliční odpady kategorie N, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné…). Mohlo by dojít k náhodnému úniku z neuzavřených nebo nesprávně uzavřených a shromaždovaných obalů, kontejnerů, nádob se závadnými látkami či odpady, dále k únikům nafty z nádrže z automobilů a strojů na nezpevněné plochy (zejména při výstavbě - např. v místě výkopu a stavby i na zpevněné plochy používaných přepravních tras) apod. V době provozu záměru by mohly závadné látky potenciálně unikat při porušení celistvosti nádrže na skladování motorové nafty a převodových skříní, při manipulaci s pohonnými hmotami (plnění zásobníku, stáčení pohonných hmot), při výměně převodových olejů v převodových skříních. Přípravné i stavební práce budou zabezpečeny tak, aby se riziko nestandardního stavu a havárií minimalizovalo. Během výstavby a provozu záměru se na ploše záměru nebudou realizovat výměny olejů, opravy strojů, mytí nákladních vozidel a strojů. Doplňování pohonných hmot do mechanismů a strojů bude prováděno výhradně na zpevněné ploše. Na této ploše budou také stroje parkovat. Plocha bude zabezpečena tak, aby v případě náhodného úniku závadných látek při parkování mechanismu či čerpání FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 62 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU pohonných hmot nemohlo dojít ke kontaminaci okolních nezpevněných ploch. Při odstavení vozidel a strojů na nezpevněné ploše musí být tyto mechanismy podloženy záchytnými plechovými vanami. Pro provoz techniky na úpravu tratí Ski centra (rolby) slouží v areálu zásobník motorové nafty. Jedná se o typovou dvouplášťovou nádrž o objemu 6 000 litrů. Nádrž je již vybudována, její konstrukce je řešena podle ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami - objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování. Nádrž je umístěna na zpevněné betonové ploše a zajištěna proti neoprávněné manipulaci. Plnění nádrže naftou probíhá z cisternového automobilu pomocí čerpadla podle potřeby. Dále bude v převodových skříních lanové dráhy obsažen převodový olej. Potřebné množství je závislé na typu zařízení, které není v současné době známo. Bude používán převodový olej doporučený dodavatelem zařízení a bude pravidelně obměňován. Výměna převodového oleje bude zajišťována servisní organizací. Odčerpání náplně bude prováděno tak, aby při náhodném úniku nemohlo dojít ke kontaminaci okolí (plocha pod převodovou skříní bude realizována jako zpevněná, převodová skříň bude při výměně náplně podložena záchytnou plechovou vanou). Používané instalace a technologická zařízení se budou pravidelně kontrolovat a udržovat v rozsahu dle požadavku dodavatele a platné legislativy. Pro případy znečištění pudy náhodnými úniky technických kapalin z motorových vozidel a jiných závadných látek bude zřízen tzv. havarijní bod. Zázemí bude také vybaveno hasícími prostředky, lékárnickou pro první předlékařskou pomoc a ochrannými pomůckami pro pracovníky (pracovní a gumové rukavice, ochranný štít či brýle, gumová ochranná obuv). V případě úniku závadných látek na nezpevněnou plochu se bude postupovat následovně: 1. přerušit únik látek a odstranit možné zdroje vznícení, 2. zachytit a zneškodnit uniklou kapalinu, 3. odstranit a zneškodnit kontaminovanou zeminu. Je nutné ihned přerušit nebo alespoň omezit únik závadných látek - dle charakteru mimořádné události (dočasně utěsnit poškozená místa, otvory či praskliny (např. utěsňovací pastou či tmelem, fóliemi, využít náhradních nádob, apod.). Také je důležité z místa odstranit možné zdroje vznícení (vypnout chod stroje či mechanismu apod.). Při úniku závadných látek na nezpevněnou plochu je nutné dle možností zabránit rozšiřování látek do míst dosud nezamořených a závadnou látku urychleně zachytit - uniklou kapalinu přemístit do náhradní nádoby, zbytek zachytit pomocí savého materiálu (sypký sorbent, piliny, sorpční rohože atp.). Znečištěné sorbenty se shromáždí do označených PE pytlů nebo označených a uzavřených sudu s víkem a poté je třeba zajistit jejich odstranění. Kontaminovanou zeminu je nutné urychleně odstranit z terénu ručně (pomocí lopaty a krumpáče), nebo v případě většího rozsahu úniku vytěžit pomocí strojní mechanizace a odvézt na zabezpečenou skládku nebezpečných odpadu. S postupem při odstranění náhodného úniku závadných látek a také s provozním řádem a požárními předpisy budou pravidelně seznamováni všichni dotčení pracovníci. Pracovníci budou důkladně proškoleni i v oblasti bezpečnosti práce na pracovišti. V prováděcích projektech budou upřesněny jednotlivé druhy odpadu vznikající během výstavby záměru a bude stanoveno jejich množství a předpokládaný způsob využití či odstranění. Dodavatel stavby bude specifikovat prostory pro shromaždování nebezpečných odpadů a ostatních látek škodlivých vodám včetně průběžně skladovaných množství; tyto budou shromaždovány pouze v nejmenším nutném množství a to ve vybraných a označených prostorách v souladu s příslušnými vodohospodářskými předpisy a předpisy odpadového hospodářství. S chemickými látkami a přípravky musí být nakládáno v intencích požadavku zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a o změně některých zákonu v platném znění. V případě nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické musí být zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou (dle paragrafu 44b). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a přípravky muže vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně 1x za rok a o tomto proškolení musí být pořízen písemný záznam. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 63 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Požár Požár představuje ohrožení vzhledem k nahromadění hořlavých látek (motorové nafty, převodového oleje). Riziko požáru je možné uvažovat např. vlivem poruchy instalovaných zařízení, havárií, selhání lidského faktoru apod. Při požáru by mohly unikat do ovzduší toxické zplodiny hoření, mohlo by dojít u některých škodlivin k překročení jejich nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Záměr je projektován s ohledem na požární rizika vyplývající z charakteru činností včetně nároku na požární vodu. Požární ochrana S ohledem na výše popsaný charakter staveb a jednotlivých objektů, jejich stavebně technické řešení a způsoby jejich využití, se navrhuje běžný charakter zajištění požární bezpečnosti. Stavební objekt, který vyžaduje zajištění požární bezpečnosti je: – lanovka včetně její dolní (nástupní) a horní (výstupní) stanice. Dolní a horní stanice lanovky bude vybavena adekvátním množstvím hasících přístrojů pro hašení zařízení pod elektrickým proudem. Zřízení jednotky požární ochrany ani požární hlídky se s ohledem na charakter souboru staveb nepředpokládá. Případný požární zásah by byl veden v první řadě SDH z nedaleké obce Červená Voda, případně jednotkami HZS Pardubického kraje se sídlem v Ústí nad Orlicí. K ohlášení požáru slouží pevná telefonní linka v objektu občanského vybavení a technického zázemí. Řešení požární bezpečnosti se musí v prvé radě zaměřit na zvýšení bezpečnosti vlastního provozu. Je nutno předcházet havarijním stavům prováděním preventivních prohlídek. Zjištěné závady musí být ihned odstraňovány. Pro provoz a údržbu veškerých zařízení budou provozovatelem vypracovány provozní, bezpečnostní a protipožární předpisy a řády. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 64 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Základní projektová opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů spočívají v dodržení všech zákonných předpisů a norem v oblasti projekčního návrhu i v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Za běžného provozu nevyvolává záměr žádné významné nepříznivé vlivy, které by bylo nutno eliminovat případně kompenzovat. Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z důsledného dodržování platných zákonných předpisů, norem a schválených provozních nebo havarijních řádů. Z nejdůležitějších upozorňujeme na následující opatření: Obyvatelstvo a veřejné zdraví – V dalších fázích projekce bude naplánován pro jednotlivé etapy výstavby postup a režim prací, včetně související dopravy, minimalizující nepříznivé vlivy na obyvatelstvo. – Stavební a konstrukční práce v blízkosti obytných a rekreačních objektů, včetně související dopravy, budou prováděny v denní dobu. – Při průjezdu obcí bude dodržována na příjezdové komunikaci ke Skiparku rychlost automobilů na 30 km/hod Ovzduší a klima – Součástí plánu organizace výstavby bude specifikace opatření k omezení prašných emisí a vynášení materiálu ze staveniště (očista vozidel, zakrývání dopravovaných sypkých substrátů, očista komunikací, neprovádění zemních prací v nepříznivých obdobích, omezení doby volného skladování sypkých materiálů, skrápění povrchu staveniště resp. další). Tato opatření budou požadována po dodavateli stavebních a konstrukčních prací, v průběhu výstavby dodržována a kontrolována. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky – Stavební a konstrukční práce v blízkosti chráněného venkovního prostoru resp. chráněného venkovního prostoru staveb (tj. obytných a rekreačních objektů včetně jejich pozemků) nebudou prováděny v nočních hodinách. V denních hodinách bude prokazatelně zajištěno splnění hygienických limitů hluku. – Doporučujeme omezit pohyb rolby v nočních a brzkých ranních hodinách v blízkosti rekreační zástavby, aby nedocházelo k negativním dopadům na zdraví obyvatelstva v obytných oblastech posuzovaného území vlivem zvýšené hlučnost a narušení pohody bydlení či rekreování Povrchová a podzemní voda – Bude využívána technika v dobrém technickém stavu, úkapy ropných látek z techniky budou omezeny vhodnými opatřeními. – Pro mobilní techniku s otevřeným okruhem mazání (např. řetězové pily) budou používány biologicky degradovatelné oleje. – Součástí plánu organizace výstavby bude havarijní plán pro případ ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Zároveň zde budou uvedena opatření k zamezení vzniku havárie a postupy k odstranění následků případné havárie. – Na staveništi budou k dispozici prostředky pro sanaci úniku pohonných hmot nebo jiných škodlivých látek. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 65 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU – Areál bude v době provozu vybaven materiály pro likvidaci případných havarijních úniků látek nebezpečných vodám (provozní kapaliny stavebních strojů, rolby, mazací oleje ve strojovně lanovky aj.). – Odběr povrchové vody bude prováděn pouze v rozsahu stanoveném rozhodnutím příslušného vodoprávního úřadu, – Při výstavbě sjezdových tratí budou v půdním krytu ponechány kořeny stromů – tj. odstranění svrchní vrstvy, zapuštění kořenu do hlubšího půdního krytu, přehrnutí zeminové vrstvy. Tento způsob taktéž pomůže zasakování povrchových srážek do půdního krytu. – Na sjezdové tratí bude provedeno protierozní opatření, které částečně zabrání zrychlenému povrchovému odtoku, dojde k rozptýlení povrchového odtoku do stran do okolních porostů a opevněním výtoků kamennou rovnaninou ke zpomalení proudu vody. – V místech vývěru povrchových vodu bude tok chráněn dřenem z kamenů z místních zdrojů– kamenná srážka Půda – V dalším stupni projektové přípravy budou navržena dostatečně dimenzovaná protierozní opatření (např. vysvahování, odvodňovací příkopy – kamenné srážky, atp.). – Kácení průseku pro sjezdové tratě a lanovou dráhu bude provedeno správci lesů – Zásahy do terénu při výstavbě podpěr lanové dráhy budou minimální, detailní umístění jednotlivých podpěr bude upřesněno (s ohledem na technologické požadavky stavby) po provedení inženýrskogeologického průzkumu a po konzultaci s biologickým stavebním dozorem. – Po celé délce sjezdové trati bude v co nejkratší době po vysvahování provedeno příčné odvodnění svodnicemi. Svodnice budou pravidelně čištěny a zatravněná plocha kosena (sekána). – Neprodleně bude zabezpečeno osetí vykácené plochy kompaktním vegetačním krytem. – V nejvíce exponovaných místech budou položeny (např. v pruzích) protierozní rohože (senné kotouče). – Betonáž základů a montáž podpěr bude provedena zvláštní mechanizaci, vhodnou pro práci v environmnetálně citlivém prostředí – kráčející bagr, gumová pásová technika. Horninové prostředí a přírodní zdroje – Vzhledem k situaci, že bude zasažena pouze svrchní vrstva horninového prostředí, jsou opatření v této sekci shodná s opatřeními v sekci Půda a Povrchová a podzemní voda. Fauna, flóra a ekosystémy Z hlediska ochrany fauny, flóry a ekosystémů jsou navržená opatření rozdělena do těchto oblastí: souhrn podmínek, za kterých může být záměr realizován, opatření pro kompenzaci vlivů vedení na faunu a floru a opatření pro kompenzaci vlivů na lokality soustavy Natura. Opatření jsou specifikována následovně: – V dalším stupni projektové přípravy bude ve spolupráci s biologickým stavebním dozorem zpracován harmonogram prací jednotlivých etap výstavby. Veškeré stavební práce rušivého charakteru (obzvláště zemní) a kácení dřevin a křovin budou realizovány podle navrženého harmonogramu. – Detailní situování spojky a sjezdových tratí bude promítnuto do zaměřeného terénu (s detailem jednotlivých vzrostlých stromů), a to tak, aby navrhované řešení bylo co nejšetrnější k současné hodnotě stromů (s nárokem na minimální kácení bukového porostu ) – Stavební práce, při kterých bude zásadně dotčeno stávající přírodní prostředí, budou realizována mimo období reprodukce většiny živočišných druhů, tj. od září do března (resp. poloviny března – dle aktuálního vývoje počasí). Toto se týká především zásahů do dřevinných porostů a půdního krytu. – Stavební práce, při kterých bude zasáhované do půdního krytu budou převedeny mimo období hibernace plazů a obojživelníků (tj. začátkem března – v součinnosti s předchozí podmínkou) FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 66 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU – Luční vegetaci na případně vzniklých sjezdovkách je vhodné neséct celoplošně. Bude-li to technicky možné, je žádoucí ponechávat na ploše sjezdovek každoročně drobné nesečené luční segmenty, případně plochy, jež budou sečeny až během října. Umístění takových ploch je vhodné meziročně měnit. Rozloha nesečených celků by měla zaujímat každoročně několik hektarů z celkové rozlohy bezlesí. Tyto plochy dočasně vyjmuté z lučního hospodaření je možné vést např. při krajích sjezdovek jako pruhy. Pro zachování konektivity je vhodné tyto plochy rovnoměrně rozmístit odshora dolů. Mohou být od sebe odděleny sečenými úseky. – Pro zatravňování sjezdových tratí používat pestřejší květnaté luční směsy původní druhové skladby středoevropské flóry – Travní porosty je nevhodné mulčovat – Část oděžených stromů (kmenů), zejména buky a jedle, v prostoru navržených sjezdových tratí je vhodné ponechat v navazujících lesních porostech samovolnému rozpadu (biotop pro saproxylické druhy brouků). – Případné samovolně vzniklé drobné podmáčené plochy v prostoru sjezdovek do budoucna nelikvidovat a ponechat spontánní sukcesi, pokud tím nebude ohrožena bezpečnost provozu tratí. – Přebytečnou povrchovou vodu odvádět ze sjezdových tratí tak, aby vzniklé odtokové rýhy navazovaly pokud možno na stávající prameniště a vodoteče. Tímto bude posílen hydrický režim těchto mirkostanovišř, přičemž může dojít i k navýšení množství vhodných stanovišť pro hygrofilní bezobratlé. – Transfery savců a ptáků jsou v daném území při případném uskutečňování záměru nejen bezpředmětné, ale technicky nerealizovatelné. U zvláště chráněných druhů ptáků je nezbytné naplnit zákonnou podmínku zajištěním nerušeného průběhu jejich reprodukčního období (vyhnízdění), tj. umožnit jejich vyhnízdění tím, že minimálně od 1. 4. do 20. 7. nebude na dotčeném území zahájeno kácení. S ohledem na všechny skupiny živočichů je žádoucí provést zásah do vegetačního a půdního krytu v období vegetačního klidu. – Před započetím zemních prací bude proveden odborný transfer obojživelníků a plazů na předem vybrané blízké lokality. – Pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů a realizaci transferů či jiných kompenzačních opatření je třeba obdržet výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů – Z důvodu zamezení škod při výstavbě bude zajištěno provádění "biologického stavebního dozoru" v pravidelných intervalech po dobu výstavby záměru. Tento dozor bude prováděn odborně způsobilou osobou, schválenou orgánem ochrany přírody. Podmínky a kompenzační opatření bude provozovatel areálu plnit ve spolupráci s biologickým stavebním dozorem. – Ve spolupráci s příslušnou lesní správou bude navržen postup prací při kácení, obnově a ochraně všech dotčených lesních porostů, tento postup prací bude formou projektu součástí projektu pro územní řízení. V projektu budou promítnuty podmínky vzešlé z procesu EIA. – Zařízení staveniště bude situováno v dostatečné vzdálenosti od bezejmenných přítoků Březné, v době výstavby nesmí být narušena jejich niva a břehové porosty. Zároveň zde nebude prováděno parkování a údržba mechanismů, ani zde nebudou skladovány závadné látky a/nebo lehce odplavitelný materiál. – Výkop pro uložení potrubí vody pro zasněžování nebude veden přes podmáčené luční porosty, potrubí bude podle možností uloženo do stejného výkopu s ostatními inženýrskými sítěmi. – Drobné vodní toky, které budou sjezdovky křížit musí zůstat zachovány. Jejich koryta je možné místně upravit, musí však být zachován jejich přírodní charakter a napojení na pokračování toku. V případě, kdy bude sjezdovka procházet přes podmáčené lokality a bude potřeba vodu odvést, musí k tomu být využito koryto s přírodě blízkou úpravou. – V prostoru záměru nebudou prováděny výsadby nepůvodních druhů dřevin a křovin. Bude preferována výsadba autochtonního původu. – Po dohodě s lesní správou bude iniciována pravidelná kontrola nových porostních stěn (možný výskyt jedinců napadených hnilobou). – Pravidelně budou kontrolovány výskyty synantropních, expanzních a invazních druhů (např. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatka (Reynoutria sp. div.), chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea). Každý jejich výskyt bude hned v zárodku likvidován, aby nevznikala ohniska pro jejich další šíření. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 67 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU – V době provozu sjezdových tratí bude zabezpečena ochrana okolního porostu před vjížděním lyžařů (sítě, přenosné plůtky). Případné oplocení a sítě podél sjezdových tratí by nemělo být souvislé, aby nebránilo migraci zvěře. Po skončení zimní sezóny je nutno tyto bariéry odstraňovat. – Po dohodě s příslušnou lesní správou budou všemi dostupnými prostředky (přenosné i stabilní dočasné oplocení, individuální ochrana atd.) ochráněny stávající nárosty přirozeně zmlazujícího buku a bude zajistěna ochrana a odrůstání přirozeně zmlazující jedle, a to jak v letním tak zimním období. – Na ploše sjezdovky bude co nejdříve založen travinný porost. Souvislý, plně zapojený drn bude udržován po celou dobu existence sjezdovky. V případě, že by se zjistilo poškození souvislého drnu, musí být plocha sanována (zahrnutí rýh, dosetí atd.). Travinný porost by měl být dvakrát ročně kosen, aby se udržela potřebná kvalita. – Na porostních okrajích vystavených západním větrům vysadit rýchlorostoucí dřeviny pro jeho zpevnění (např. javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou, olši lepkavou). – Při vykácení koridoru sjezdovek dojde v krátkém čase k určitému úbytku hnízdních možností na jejich území. Tento úbytek je potřeba alespoň zčásti kompenzovat vyvěšováním vhodných typů ptačích budek v okolí sjezdovek. – Na místech vymezených v studii „Posouzení vlivu na lesní porosty a myslivecké využitií území“ podporovat zdravotní výběr stromů (podpora buku, jedle, klenu a dalších zpevňujících dřevin). Opatření pro kompenzaci vlivů vedení na faunu, floru a ekosystémy: – Investor se bude (po dohodě s příslušnou lesní správou) podílet na zalesnění obtížně zalesnitelné holiny ve vrcholové části Bukové hory, jako kompenzaci za odlesněnou plochu. K zalesnění je navrženo využít náletové buky z odlesňované plochy a z břehu cesty, které jsou zvyklé na zdejší extrémní vrcholové podmínky, s doplněním nově vysázeného smrku. Proti okusu zvěří buky ochránit kvalitní individuální ochranou (robustní dřevěné plůtky zapřené kůly do tří stran). – Ve starších porostech, v místě trasování navržených sjezdovek bude po hranici sjezdovek investorem (po dohodě s příslušnou lesní správou) provedena nebo jednorázově financována částečná probírka lesa a realizována podsadba vhodnými druhy původních dřevin. – Po dohodě s provozovatelem sjezdovek budou na odlesněných plochách na dopravně přístupných místech s mírnějším sklonem zřízena zvěřní políčka pro další zvýšení úživnosti honitby. Hmotný majetek a kulturní památky – V případě zjištění archeologického nálezu v průběhu zemních prací budou okamžitě přerušeny práce a nález bude zajištěn proti ztrátě, poškození nebo zničení. Nález bude ohlášen stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, případně archeologickému ústavu. Dále bude postupováno podle dispozic těchto orgánů. Dopravní a jiná infrastruktura – Pro dopravu v průběhu stavebních a konstrukčních prací bude využívána stávající existující síť komunikací a přístupových cest. – Případná dopravní omezení na komunikační síti v průběhu výstavby budou dopravně organizačně vyřešena. Ostatní – Odpady musí být tříděny podle druhů a kategorií již v místě vzniku, musí být zabezpečeny proti znehodnocení, odcizení nebo úniku do životního prostředí a následně odváženy a zneškodňovány odbornou firmou. U odpadů bude preferováno jejich znovuvyužití. S obaly bude přednostně nakládáno v režimu zákona o obalech. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 68 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení hodnotí všechny složky životního prostředí dle požadavků zákona. Byly vypracovány tyto doprovodné studie: • • • • • • • botanický průzkum, zoologický průzkum, entomologický průzkum vliv na lesní porosty, vliv na myslivecké využití území. vliv na krajinný ráz hluková studie Zvláštní pozornost je potom věnována těm složkám, jejichž ovlivnění je pro posuzovaný záměr charakteristické. Jde zejména o oblast vlivů na flóru, faunu a ekosystémy, kde vlastní hodnocení bylo provedeno jednak obecně, jednak v režimu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Byla zpracováno biologické hodnocení podle § 67 zákona. Hodnocení bylo provedeno držitelem příslušné autorizace. Ostatní oblasti byly hodnoceny standardním způsobem, tj. porovnáním očekávaných vlivů záměru s legislativními předpisy nebo, pokud nejsou limity stanoveny, s celkovou únosností vlivů. D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ V průběhu zpracování záměru se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví. Podklady pro zpracování oznámení záměru obsahují všechny nezbytné informace. Projektové řešení záměru, které je podkladem pro zpracování oznámení, je zpracováno na úrovni studie proveditelnosti. To znamená na úrovni vymezující základní technické řešení záměru, zejména trasy lanové dráhy a sjezdových tratí. Údaje uvedené v oznámení jsou proto pouze rámcové, nicméně spolehlivě umožňující vyhodnocení vlivů na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. Výhodou uvedeného přístupu je, že oznámení pouze "nehodnotí" předem dané projektové řešení, ale také ho "ovlivňuje" s ohledem na ochranu jednotlivých složek životního prostředí. Následně zpracovávaná projektová dokumentace tak již bude zahrnovat doporučení a opatření pro minimalizaci negativních vlivů, vyplývající z procesu posouzení vlivů na životní prostředí. V rámci zpracování oznámení byly provedeny všechny nezbytné průzkumy, potřebné pro zjištění stavu území a následnou specifikaci vlivů. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 69 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Příprava investičního záměru, tj. rozšíření lyžařského areálu v Červené Vodě o dvě modré sjezdovky, sjezdová trať – Suchý vrch a sjezdová trať – Heroltice, a jednu lanovou dráhu, která je součástí modré sjezdovky, byla započata v roce 2010. Projektovou přípravou byla pověřena firma SIAL architekti a inženýři spol. s.r.o. Liberec. Pro vhodné umístění záměru byla trasa každé sjezdovky v průběhu projektování konzultována s odborníky na životní prostředí, aby negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí byl minimalizován. Výsledkem spolupráce mezi architekty a odborníky na životní prostředí je výše popsaná výsledná varianta sjezdových tratí a lanovky. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 70 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST F ZÁVĚR Oznámení popisuje a hodnotí očekávané vlivy záměru výstavby sjezdových tratí a lanové dráhy v obci Červená Voda na životní prostředí. Záměr je na základě provedeného hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí proveditelný. Rozhodující vlivy posuzovaného záměru se projevují zejména v oblasti vlivů na biotickou složku životního prostředí a dále v oblasti ovlivněné kvality vodních zdrojů v dotčeném území. Pro tyto oblasti je navržena řada opatření pro minimalizaci resp. kompenzaci negativních vlivů. Tato opatření spočívají zejména v minimalizaci vlivů na biotu (umístění podpěr lanové dráhy, omezení kácení vegetace a omezení doby provádění stavebních a konstrukčních prací) a minimalizaci resp. kompenzaci vlivů na půdu a vodní zdroje. V ostatních oblastech vlivů (vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů, vlivy na ovzduší a klima, vlivy hluku a dalších fyzikálních nebo biologických charakteristik, vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje, vlivy na hmotný majetek a kulturní památky, případně jiné vlivy) jsou vlivy záměru celkově nízké a akceptovatelné. Pro jejich minimalizaci není nutno provádět nad rámec projektového řešení a/nebo všeobecně závazných předpisů žádná mimořádná nebo nikoliv běžná opatření. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 71 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol oznámení. Jedná se o rozšíření lyžařského areálu v Červené Vodě o dvě modré sjezdovky, sjezdová trať – Suchý vrch a sjezdová trať – Heroltice, a jednu lanovou dráhu, která je součástí modré sjezdovky. Předložený investiční záměr vyplývá z potřeby rozvoje a rozšíření sportovně rekreačních aktivit v širším okolí střediskové obce Červená Voda. Záměr je realizován pro zajištění větší pohody lyžařů, rozptýlení stávajících lyžařů do více tras, uspokojení zákazníků s menšími zkušenostmi – tj. zajištění sjezdových tratí pro méně zkušené lyžaře. Záměr neuvažuje s navýšením počtu ubytovací či automobilové kapacity. Pro plánovaný záměru bude využívána stávající infrastruktura, stávající zázemí lanové dráhy Umístění záměru: kraj: okres: obec: katastrální území: Pardubický Ústí nad Orlicí Červená Voda, Mlýnický Dvůr, Umístění je zřejmé z následujícího obrázku: Situace (bez měřítka) FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 72 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obr.: Záměr na ortofoto podkladu Komplex staveb je rozdělen a řešen ve čtyřech hlavních částech, a to: A. sjezdová trať – Suchý vrch B. sjezdová trať – Heroltice C. lanová dráha na sjezdové trati Heroltice D. spojka navrhované modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice) A. Sjezdová trať - Suchý vrch celková délka šířka prům. sklon hlavního úseku plocha odlesnění cca 1950 m cca 55 m 23 % 8,36 ha B. Sjezdová trať - Heroltice délka svahu šířka délka spojky šířka spojky délka s využitím stávající sjezdovky průměrný sklon plocha odlesnění cca 1150 m cca 55 m cca 340 m cca 30 m cca 2170 m 18 % 6,58 ha C. Lanová dráha na sjezdové trati Heroltice Lanová dráha bude součástí modré sjezdové trati Heroltice. Druh: Typ (referenční): vzestupná větev: poháněcí stanice: napínací stanice: vratné stanice: Vodorovná délka: Převýšení: FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 čtyřsedačková lanová dráha, pevné uchycení Doppelmayr 4-LCD, alter, Leitner pravá dolní horní horní cca 1150 m cca 200 m Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 73 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Přepravní kapacita Předpokládaný počet podpěr: Optimální vzdálenost mezi podpěrami: cca 2000 os./hod. 8 až 10 ks cca 120 m D. spojka modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice) Tato etapa uvažuje vybudování spojky mezi stávající červenou sjezdovou tratí a navrhovanou modrou sjezdovou tratí v délce 340 m. Shrnutí vlivů záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí: Ovzduší a klíma Z hlediska znečištění ovzduší lze konstatovat, že realizací záměru nebude způsobena výraznější změna imisní zátěže v dotčeném území. Hluková situace V prostoru záměru se nevyskytují žádné akusticky významné trvalé zdroje hluku. Jediným zdrojem hluku v posuzované oblasti je sezónní provoz stávající lanovky a sněžných děl a rolby obsluhujících sjezdovku Červená Voda-Buková Hora. Hladiny akustického tlaku provozovaných lanovek nebudou překračovat stanovený hygienický limit pro dobu denní. Stejně tak využívání rolby a zasněžovacích systémů nebude způsobovat překračování stanovených hygienických limitů pro dobu denní ani noční. Povrchové a podzemní vody Vlivem odlesnění v prostoru sjezdových tratí a zasněžovaní bude do území vnešeno vyšší množství vody a dojde k omezení přirozeného vsakovaní. Z důvodu zabránění zrychleného odtoku povrchových vod a zlepšení zasakovacích podmínek na sjezdových tratích je navržen dvojí systém protierozních opatření, který část vodních srážek i nově zvýšeného množství vody vlivem zasněžování převede do hlubšího horizontu a do lesního porostu, kde dojde k přirozenému vsaku. Nicméně lze očekávat, že na části ploch sjezdových tratí bude docházet ke zrychlenému odtoku srážkových vod do vodotečí a dojde tak k omezení vsaku do kolektoru svahových sedimentů. V průběhu roku lze očekávat výkyvy oproti stávajícímu stavu, především v jarních měsících, při odtoku vody. Vlivem možného omezení vsaku srážkových vod v povodí vodního zdroje může dojít ke snížení množství podzemních vod. Zmenšení tohoto negativního vlivu bude pomocí protierozních opatření – zapracování kořenového systému do hlubšího horninového pokryvu a svodnice, které budou vyvedeny do lesního pokryvu, kde dojde ke spomalení odtoku a zvýšení infiltrace. Ovlivnění množství podzemní vody v kolektoru lze uvažovat jako akceptovatelné, s možnými výkyvy v průběhu roku oproti stávajícímu stavu. Půda V rámci záměru dojde k zásahu do PUPFL v rozsahu cca 14,94 ha. Část trasy sjezdové tratě Suchý vrch (ve vrcholové partii) spadá dle paragrafu 8 zákona č. 289/95 Sb. O lesích do kategorie lesů se zvláštním určením se zvýšenou funkcí půdoochrannou (cca 0,85 ha). V případě zachování zbylé části lesního porostu by půdoochranná funkce porostu neměla být narušena. V ostatních porostech může dojít k erozivním účinkům na povrchu půdy soustředěným odtokem přívalových vod odvedených odvodňovacím systémem sjezdové trati. Tento problém je nutné řešit patřičnými navrženými protierozními opatřeními. Horninové prostředí Poškození nebo ztrátu geologických či paleontologických památek nepředpokládáme. Fauna flóra a ekosystémy Pro flóru lze předpokládat nejmarkantnější ovlivnění změnami, které potenciálně nastanou na vykácené lesní půdě. Přímé vlivy na rostliny se mohou projevit především v souvislosti se změněnými podmínkami biotopů. Jedná se však o změny lokální, tedy akceptovatelné, při nichž nedojde k nevratné likvidaci FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 74 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU zasažených biotopů v posuzovaném území. Jako nejvhodnější opatření se jeví minimalizovat zásahy do přírodních biotopů, především bučin – což bylo i předmětem postupného zpřesňování jednotlivých tras. Travnaté sjezdovky nepředstavují nepropustnou bariérou pro šíření druhů a v prostoru mezi sjezdovkami zůstane zachován stávající lesní porost. Nebude tak výrazně narušena funkce ÚSES. Záměr nebude mít významný negativní vliv na vymezenou ptačí oblast Kralický Sněžník ani na evropsky významné lokality. Charakter záměru je takový, že nemůže negativně ovlivnit biotop a nároky chřástala polního. Výstavba a provoz sjezdových tratí s lanovou dráhou nebude mít přílišný negativní vliv na myslivecké hospodaření. Vzhledem k povaze záměru nebudou ovlivněny dálkové pohledové horizonty. Pouze bude výrazněji vnímána liniová struktura průseků v současnosti kompaktně zalesněné hmotě svahů Bukové hory. Průseky jsou však v lesních krajinách tvarovým prvkem zcela běžným. Z hlediska vlivů na krajinný ráz nelze u staveb tohoto charakteru vyloučit negativní zásahy do krajinné scenérie. Negativní míra těchto zásahu však býva snížená faktem, že lyžařské areály již patří do horského prostředí a jejich výstavba zvyšuje atraktivitu a rekreační využití území. Hmotný majetek Hmotný majetek nebude z důvodu jeho absence v lokalitě ovlivněn. FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 75 z 76 ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST H PŘÍLOHY Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: Příloha 1 Mapové a situační přílohy 1.1 Celková situace záměru M 1 : 100 000 1.2 Ekologické střety část 1 M 1 : 10 000 1.3 Ekologické střety část 2 M 1 : 10 000 1.4 Zákres záměru do katastrální mapy 1.5 Fotodokumentace Příloha 2 Biologické hodnocení Příloha 3 Entomologické posouzení Příloha 4 Posouzení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití území Příloha 5 Hodnocení vlivu na krajinný ráz Příloha 6 Hluková studie Příloha 7 Doklady Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánů ochrany přírody k možnému ovlivnění evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí Autorizační osvědčení osby zodpovědné za zpracování oznámení KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části . FileName: OZN_Cervena_Voda_final SaveDate: 24.2.2011 Zakázka/Dokument: C905-10-0 Vydání: 01 Strana: 76 z 76
Podobné dokumenty
Maloobchodní ceník hobby balení 2014
25,5 Kč
69,9 Kč
209,4 Kč
28,0 Kč
65,0 Kč
24,4 Kč
111,0 Kč
57,0 Kč
339,5 Kč
16,1 Kč
87,4 Kč
143,3 Kč
216,6 Kč
399,5 Kč
732,0 Kč
186,5 Kč
36,8 Kč
57,0 Kč
57,9 Kč
14,9 Kč
58,0 Kč
236,4 Kč
40,4 Kč
132,...
ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO
OŽP tímto u p l a t ň u j e p o ž a d a v e k na vyhodnocení vlivů změny č. 2 územního plánu sídelního
útvaru Dobré Pole na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autoriza...
EVL ÚDOLÍ PODBRADECKÉHO POTOKA
objevují na ležícím dřevě, větvích padlých kmenech, na pařezech, pahýlech stromů i na živých
stromech. Za lignikolní považuji houby, které rostou na zbytcích dřeva (větvích a kmenech) od 3
cm v prů...
1.5 Zahradní a krajinářské úpravy - Vyšší odborná škola a Střední
Estetika je vědní obor, který se zabývá krásou. Hodnotí krásu jako vlastnost každého
předmětu nebo jevu.
Uvedené aranžerské styly a principy fungování vychází ze zásad environmentální
výchovy.
zpráva o životním prostředí
Jedním z dílčích cílů SPŽP je požadavek, aby energetická náročnost tvorby HDP klesala
meziročně do roku 2005 nejméně o 2,6 %, což bylo splněno, neboť v roce 2004 činil pokles
vůči roku 2003 cca 2,8...
Zemědělský rádce pro šetrné hospodaření v Krkonoších
Zlepšování stavu přírody a krajiny
Rozvoj infrastruktury pro environmentální
vzdělávání, poradenství a osvětu.
Administraci žádostí má na starost Státní fond
životního prostředí (SFŽP). O dotace z ...
Sborník 2006
TRAVNÍ DRUHY A ODRŮDY VHODNÉ PRO TRÁVNÍKOVÉ VYUŽITÍ
Magdalena ŠEVČÍKOVÁ
Trávník bývá definován jako rostlinné
společenstvo, sestávající převážně z trav
(případně se zastoupením ostatních bylin)
níz...
projekční a instalační podklady
Odpadní voda natéká do usazovacího a kalového prostoru, kde je zbavena mechanických, plovoucích a
usaditelných látek, které jsou dále podrobeny anaerobnímu rozkladu (hydrolýze). Z usazovacího prost...