Verze v PDF ke stažení ZDE

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Bulletin č.7
www.zdravotnickeodbory.cz
28. 7. 2010
Kolegové odboráři z lázní, pojďte nám pomoci!
Přes dosud uveřejněné články
v Bulletinu, kde jsme snažili apelovat na vaši angažovanost v sekci a odborech vůbec jako takových, jsme se, bohužel, až na ojedinělé e-maily, nedočkali žádné
větší odezvy z vašich řad. Ale i to
málo nás inspirovalo k tomu, abychom se na výboru sekce, za významné podpory místopředsedkyně Břeňkové, dohodli na akci.
V září 2010 uspořádáme pro
zaměstnance, odboráře lázní,
konferenci. Jejím smyslem by
mělo být především navázání
našich vzájemných kontaktů,
předání si konkrétních zkušeností z jednotlivých lázeňských
společností a v neposlední řadě
získat informace v blocích odborných přednášek z oblasti
právní a ekonomické s ohledem
na naše lázeňská specifika.
Odezvu na naši výzvu, spojit
navzájem síly se zaměřením na
problematiku lázní, jsme dostali
i od kolegů ze Slovenska, včetně
zeňství při našem odborovém
Za přítomnosti předsedy odborového svazu RNDr. Jiřího
svazu pojďme prosadit své náSchlangera, místopředsedkyně OS Ing. Ivany Břeňkové a Ing.
zory a požadavky. NepromarTerezie Kalfusové z ústředí OS se v úterý 22. června 2010 sešel
něme svou šanci!
v budově odborového svazu v Praze výbor sekce lázeňství ve sloChtěla jsem se vyvarovat
žení Martin Vacek, Zdeněk Jakšík, Petr Janovec, Václav Horna a
otřepaných klišé, ale nenašla
Helena Šebestová s cílem pokračovat v dosud marných snahách
jsem jiné výrazové prostředky,
o obrodu sekce lázeňství.
které by byly výstižnější.
řením Svazu lázní, kteří pak ve
příslibu účasti na naší konferenPamatujte, že v jednotě a odvaze
shodě postupují a oponují neci. Postavení jejich lázeňských
je síla, a pokud ji v sobě nenasmyslnostem vládních nařízespolečností se velmi nápadně
jdeme, není a nebude nám poních. Bohužel, často jen z pohlepodobá situaci u nás. O stavu a
moci. A to neplatí jen pro nás zadu svého postavení zaměstnavaproblémech lázní v Maďarsku
městnance lázeňství.
tele.
jsme vás informovali již v jedHelena ŠEBESTOVÁ,
Přestaňme si hrát jen na svém
nom z loňských čísel Bulletinu,
garant sekce lázeňství
písečku, zahoďme tvář mrtvého
kdy v Léčebných lázních
Foto Ivana Břeňková
brouka a za pomoci sekce láJáchymov a.s. došlo k setkání
mezi námi, k vzájemnému vyměňování zkušeností a mapování poměrů v lázních, které byJedna z prvních informací, která zaly neskutečně podobné těm nazněla od rodící se trojkoalice, bylo
šim. Nezapomínáme proto pravyjádření, že zruší platové tabulky a
covat i na spolupráci s nimi.
umožní tak lepší finanční ohodnoceVšechny dosavadní informace
ní zdravotníků. Vyjádření, které vy-
Mýtus tabulky
i všeobecně známá fakta o současném stavu v resortu lázeňství
jsou stále vysoce alarmující i za
nové vládní garnitury, a to nejen
pro nás zaměstnance, ale i pro
veškerou občanskou veřejnost.
Kolegyně a kolegové, je nejvyšší čas zapojit své síly při
obhajobě zachování základních atributů lázeňské léčby a
základních práv zaměstnanců
lázeňství! Naše setkání by mělo
najít společnou řeč a spojit své
síly navzájem tak, jak tomu učinili naši zaměstnavatelé vytvo-
volává hořký úsměv na tvářích zaměstnanců ve zdravotnických organizacích, které fungují jako obchodní společnosti.
Zrušení tarifních platů a zvýšení odměn zaměstnancům byl evergreen
jednotlivých krajů, které transformovaly nemocnice na obchodní společnosti. Pravicoví politici donekonečna omílali hypotézu, že v nemocnicích - akciovkách ti lepší a tažní dostanou více a ostatní méně.
Jaká je realita? V akciovkách podle politiků zřejmě pracují jen ti
ostatní. Průměrná mzda zaměstnance v nemocnici – akciovce je
o 2500 Kč nižší než průměrná mzda zaměstnance v příspěvkové (tabulkové) organizaci. „Horší“ jsou v těchto nemocnicích téměř všichni. Lékaři dostávají o dva tisíce korun měsíčně méně a sestry dokonce v některých akciovkách jsou na mzdě chudší o více než 6000 Kč.
Po zvýšení tarifních platů nařízením vlády z loňského června se situace ještě zhoršila. Mýtus, že tabulky omezují zaměstnavatele, kteří
chtějí přidat kvalitním pracovníkům, je naprosto vylhaný. Zákoník
práce umožňuje zaměstnavateli v „tabulkové“ organizaci, aby zaměstnance adekvátně ohodnotil. Ke zvýšení platů je možné využít
osobní ohodnocení, odměny, prémie.
Tady jsou zřejmě politici trojkoalice vedle. Bídné odměny ve zdravotnictví nezpůsobují tabulky, ale nedostatek finančních prostředků
na ohodnocení zaměstnanců! Když se začíná šetřit, tak je nejjednodušším řešením vzít nebo nedat peníze lidem. Za elektriku a vodu se
zaplatit musí.
Proto je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR zásadně
proti zrušení tarifních tabulek a naopak se snaží prosadit jejich rozšíření i na akciové společnosti.
Bc. Dagmar ŽITNÍKOVÁ, [email protected]
obsah
Výkonná rada v červnu
Ing. Ivana Břeňková . . . . . . . .str. 4
Výkonná rada v červenci
Bc. Dagmar Žitníková . . . . . .str. 5
KS v Krajské zdravotní byla podepsána
Ing. Ivana Břeňková . . . . . . . . str. 7
Plzeňská KR děkuje kolegům
Helena Kurcová . . . . . . . . . . . str. 7
Ochrana zaměstnanců před platební neschopností zaměstnavatelů
JUDr. Zuzana Chudobová . . .str. 8
Změny v nemocenském pojištění
JUDr. Zuzana Chudobová . . .str. 9
Odboráři z Plzeňského kraje si
rozšiřovali znalosti
Václav Matoušek . . . . . . . . .str. 10
Co se děje ve světě
PhDr. Jana Veselá . . . . . . . . . str. 10
Kolektivní vyjednávání
v Rokycanské nemocnici
Ing. Ivana Břeňková . . . . . . .str. 11
Zveme vás na kurz o prevenci
násilí
Mgr. Kateřina Hofmannová . .str. 11
Mladí odboráři – seminář o komunikaci
Mgr. Ladislav Kucharský . . . str. 12
Dvacáté narozeniny OS
PhDr. Marie Klírová . . . . . . .str. 13
Ať se buřtama cpe Kalousek!
Václav Vlk st. . . . . . . . . . . . .str. 14
Rozhovor s Dagmar Žitníkovou
Miroslav Svoboda . . . . . . . .str. 16
Mění se způsob evidence úrazů
Zbyněk Moravec . . . . . . . . .str. 17
Novela protikuřáckého zákona
MVDr. Zuzana Bartošová . . str. 17
Novela zákona o sdružování se
týká i ZO
JUDr. Vratislav Tomek . . . . .str. 18
Záchranáři pozor!
Bc. Dagmar Žitníková . . . . .str. 19
Dětský den
Zdeněk Sovík . . . . . . . . . . . .str. 19
Čenkovická sova
Zdeněk Sovík . . . . . . . . . . . .str. 20
Odměňování ve zdravotnictví 2009
Ing. Tereza Koňaříková . . . . str. 21
Nerovnosti – recenze
Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová,
CSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 22
Sbírka od 5. 6. do 25. 6. 2010
JUDr. Hana Lisá . . . . . . . . . .str. 22
Odměňování sociální služby –
2009
Ing. Tereza Koňaříková . . . . str. 23
Nohejbal 2010
Mgr. Ladislav Kucharský . . .str. 24
2
Štěstí přeje připraveným. My připraveni jsme!
Když výkonná
rada Odborového svazu
zdravotnictví
a sociální péče
ČR připravovala
návrh
programu OS
na léta 20112014 pro jednání nadcházejícího VI. sjezdu
OS, člen výkonné rady Ing. Tomáš
Havlásek doporučil, abychom si
udělali čas a diskutovali nejen co
bude obsahem naší práce, ale sjednotili si také stanoviska na nejzávažnější témata v sociálních
službách a ve zdravotnictví. Vedení OS připravilo inventuru problémů a rozeslalo ji členům
výkonné rady k vyjádření.
První kolo diskuze se odehrálo
na následujícím jednání výkonné
rady 13. července. Ve stejnou
chvíli byl k dispozici text koaliční
smlouvy ODS - TOP 09 - VV jako
základ programového prohlášení
vlády a rovněž v tu chvíli zazněl
požadavek Rady ČMKOS, aby
jednotlivé odborové svazy doručily při přípravě následujícího jednání Rady ČMKOS v srpnu vlastní názory a stanoviska k tématům
obsaženým v koaliční smlouvě a
k vládou navrhovaným řešením.
Znamená to, že se vytváří dokument, který umožní funkcionářům
Odborového svazu zdravotnictví a
sociální péče ČR reagovat shodně
na jakékoliv vyjednávací úrovni
na aktuální témata obou odvětví a
odborové práce.
Štěstí přeje připraveným.
Naopak by bylo špatně, kdybychom v našich jednáních nebo vyjednáváních byli jakoukoliv otázkou zaskočeni či překvapeni. A
stejná témata se mohou objevit na
jednáních vedených vedením OS
nebo členy výkonné rady a výborů
sekcí jak na celostátní úrovni, tak
na úrovni krajů. O řadě problémů
se bude jistě diskutovat i při sociálním dialogu nebo kolektivním
vyjednávání nebo na komunální či
spolkové úrovni. Byla by škoda,
kdybychom nehledali a nenacházeli společný názor a hlavně ho
všichni neprezentovali.
Hlavním tématem nového volebního období budou zjevně
mzdy a platy. Odměňování je odborové téma, svaz je tedy pro zaměstnavatele, ale i pro politiky
v exekutivě i zákonodárných or-
gánech, tím pravým partnerem. Je
dobře, že si to politici uvědomili,
jakmile byli osloveni.
Proč tak brzy – v době vyjednávání o koaliční smlouvě?
Protože závazky z koaliční
smlouvy mají smluvní strany plnit
a splnit. A právě závazek vyplývající z prvního kola koaličních jednání o zdravotnictví byl pro odborový svaz nepříznivý a nepřijatelný.
Cituji: „Zrušíme tabulkové platy ve zdravotnictví, mimo jiné proto, aby nebyla blokována výše
odměny zdravotníků po dokončení
postgraduálního vzdělávání a byla
umožněna vyšší motivační mzda.“
Z citovaného textu, údajně navrženého stranou VV, byla zřejmá
argumentační prázdnota. Vždyť
výši odměny zdravotníků po dokončení postgraduálního vzdělávání platové tabulky nelimitují.
Naopak dávají jistotu vyšší zaručené části odměny než při odměňování mzdou. A co se týče motivační části odměny, již dnes je
možný osobní příplatek ve výši 50
%, respektive 100 % výše tarifu a
další řada způsobů odměny stanovené v kolektivní nebo pracovní
smlouvě.
Stejně tak lékaři ve výchově netrpí v důsledku platových tabulek,
ale tím, že zaměstnavatelé (nemocnice) s nimi uzavírají pracovní
smlouvy neodpovídající rozsahu a
obsahu skutečně vykonávané
práce.
Jak je možné, že jsou nespokojeni lékaři pracující v nemocnicích
zřizovaných ve formě akciových
společností v deseti samosprávných krajích, když jsou odměňováni mzdou, čili nejsou „blokováni platovými tabulkami“?
A proč tomu tak je? Kvůli platovým tabulkám určitě ne. Za lékaře
ve výchově nedostávají nemocnice od zdravotních pojišťoven ani
korunu a na další zaměstnance sice za nasmlouvané výkony úhrady
dostávají, ale zřejmě málo.
Bavme se tedy, jak získat více
peněz na ocenění práce a jak na to
ušetřit na jiných nákladech zdravotního pojištění. A klidně se bavme i o tom, jak zlepšit pravidla pro
odměňování zaměstnanců platem.
Bavme se však v rámci síly lidského rozumu a ne o ideologii, která
lidský rozum míjí.
Chcete-li něco na českém zdravotnictví měnit, počítáte s lidmi,
úvodník
kteří ve zdravotnictví pracují, jako s těmi, kteří se na změnách
mají podílet? A myslíte, že budou
mít zájem, když se dozví, že jim
koalice závidí to, jak jsou doposud odměňování – to málo jistoty
platových tarifů?
To byla mise, kterou absolvoval předseda OS v době přípravy koaliční smlouvy na jednáních s čelnými aktéry přípravy programu koalice. O tomto
jednal s poslancem Borisem
Šťastným, který se stal předsedou pražské organizace ODS a
byl ODS navržen na předsedu
výboru
pro
zdravotnictví
Poslanecké sněmovny - výboru,
který kontroluje činnost Ministerstva zdravotnictví. Jednal
o tom také s poslancem Leošem
Hegerem, kterého TOP 09 nominovala do vlády jako ministra
zdravotnictví. Tyto argumenty
sděloval také poslanci Petru
Nečasovi, který byl zvolen kongresem předsedou ODS a kterého prezident pověřil sestavením
vlády.
(Poznámka: Když píši tyto řádky, je Boris Šťastný zvolen předsedou výboru pro zdravotnictví
PSP ČR a prezident jmenoval
vládu v čele s Petrem Nečasem,
včetně Leoše Hegera na postu ministra zdravotnictví.)
Debata se všemi třemi politiky
byla věcná a otevřená. Všichni
tři byli vnímaví. Petr Nečas
v části debaty o odměňování až
překvapivě hodně!
Několik dní poté byla zveřejněna a zanedlouho uzavřena koaliční
smlouva. Obsahuje následující
text: „Zrušíme nebo upravíme tabulkové platy ve zdravotnictví, mimo jiné proto, aby nebyla blokována výše odměny zdravotníků po
dokončení postgraduálního vzdělávání a umožněna vyšší motivační
mzda.
Oproti původnímu znění obsahuje doplněná slova: „nebo upravíme“.
Maličkost, možná potěší.
Každopádně vytváří prostor pro
jednání – pro odbory i pro koalici
a plnění jejích závazků. Štěstí přeje připraveným. Myslím, že připraveni jsme. A budeme.
RNDr. Jiří SCHLANGER,
[email protected]
Kolegové, nevěřte slibům, bojujte za zachování platových tarifů!
Co si necháte vzít, už zpět nezískáte!
stalo se
Sliby a skutečnost aneb Bez platových tarifů
7. - 11. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil kongresu odborového svazu švédských veřejných
zaměstnanců Kommunal. Kongres se konal v roce 100. výročí
fungování tohoto odborového
svazu a byl ve znamení blížících
se parlamentních voleb. Z místa
kongresu vyjel 100 dní před volbami agitační odborový kamion,
který bude ve sto místech Švédska vyjadřovat podporu odborového svazu švédské sociální
demokracii.
9. června
* Jednání se zástupci Magistrátu hl. města Prahy se za OS
zúčastnili předsedkyně KR
Prahy Růžena Menšíková, předseda KR Středočeského kraje
Josef Lisý, regionální pracovnice Dagmar Nováková a místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková. Schůzka měla dvě části. První se dotýkala problémů
v Domově pro seniory v Pyšelích, kde vedení organizace poté,
co zaměstnanci podali na zaměstnavatele žaloby pro špatné
pracovní zařazení, pomocí supervizí řešilo pracovněprávní
problematiku. Na supervizi není
nic neobvyklého, ale velmi neobvyklý byl její průběh.
Supervize se účastnilo vedení
organizace a zaměstnancům bylo „vysvětlováno“, že zaměstnanci by se neměli domáhat
svých práv. Závěr k této problematice byl, že zaměstnavatel nesmí zaměstnance poškozovat na
jejich právech a že se všichni aktéři supervize sejdou za účasti
odborů v zařízení. Zástupci OS
dále jednali o situaci v Domově
pro seniory Sněženková, kde po
rekonstrukci zařízení chybí personál na provoz nových oddělení a domov nemá finance na
zvýšení počtu pracovníků.
Odboráři v tomto případě spolu
s vedením organizace požádali
Magistrát o změnu rozpočtu a
navýšení příspěvku zřizovatele.
10. června
* V budově OS jednal výbor
ZO Středočeské zdravotnické
záchranné služby. Jednání se
uskutečnilo na základě podnětu
MUDr. Jiřího Havlovice. Na pořadu jednání byla příprava kolektivního vyjednávání a zařazení zaměstnanců do platových
tříd podle současného katalogu
prací. Místopředsedkyně OS
Ing. Ivana Břeňková a Dagmar
Žitníková se úvodu jednání
Nevím, jestli se smát nebo plakat, když si
čtu poslední týdny ve všech novinách zprávy
o návrzích nové koaliční vlády o zrušení platových tarifů pro lékaře, respektive zdravotníky. Také jsme to zažili v souvislosti se vznikem akciových společností v Královéhradeckém kraji. V tomto kraji vznikly „akciovky“ jako první. Při zrušení tarifních platů
jsme opakovaně slýchávali sliby o lepším odměňování těch
schopnějších, o uvolnění rukou zaměstnavatelům… Přesně totéž,
čím dnes argumentují někteří noví ministři.
Zajímá vás, jaká byla skutečnostech. Tam, kde přeci neplatí
nost? Nejen, že ti opravdu
„omezující“ tarifní platy a kde
schopní (a ptejme se, jak je pomají zaměstnavatelé volné ruce
znat) nedostali více, naopak
odměnit ty schopné a šikovné.
všichni zaměstnanci dostali
Proč to tedy nedělají? Odpověď
méně. Zatímco v platové sféře se
všichni známe – potřebné finandíky tabulkám každoročně víc či
ce zkrátka nejsou. A ani nebudou
míň zvyšovaly platy, u nás se
tím, že zrušíme jedinou jistotu
přidávalo jen to, co se vyjednalo
v odměňování, kterou dnes zbýv kolektivní smlouvě. A byl to
vajících necelých 40 % zaměstskutečně velký boj! V situaci
nanců ve zdravotnictví má.
dnešního
podfinancovaného
Vrátím se ještě k realitě zdrazdravotnictví vám totiž žádný
votnických zařízení, kde platové
zaměstnavatel nepřidá dobrotarify dnes už nejsou. Po několivolně ani korunu, jestliže je ve
ka letech tohoto způsobu odměztrátě. Pokud existují tarifní,
ňování a stále se zvětšujícím
zákonem určené platy, tak prostě
propadu ve mzdách zaměstnanpřidat musí!
ců oproti platům vznikl naprosto
Možná si v našich nemocniopačný efekt. Už se ani nesnacích polepšilo pár lékařů, přesto
žíme odměnit ty schopné, naose nedá mluvit o nějakém radipak – z důvodu personální dekálním navýšení jejich mezd.
vastace nemocnic – přijímáme
Podíváme-li se kolem sebe na
kohokoliv. Dokonce i ty, o ktednes protestující lékaře hrozící
rých od začátku víme, že moc
výpověďmi ke konci roku, zjisschopní nejsou. Jen proto, abytíme, že většina z nich je zaměstchom splnili požadované limity
nána právě v akciových společna počet personálu od pojišťo-
ven. Aby tu vůbec někdo zajistil
péči o naše pacienty! Až do loňského roku opakovaně hrozilo
uzavírání oddělení z důvodu nedostatku sester a dalších zdravotníků, snižoval se počet lůžek.
Situace se stala neúnosnou i pro
zaměstnavatele. Ano, pro ty, kteří původně křičeli: „Zrušte tarify, svazují nám ruce!“
Situace se vyhrotila až do
stávkové pohotovosti za zvýšení
mezd, kterou nakonec podpořili
i samotní zaměstnavatelé.
Dnes se v našem kraji řeší, jak
a z čeho dorovnat mzdy na úroveň platových tarifů. Především
u sester. I pro nás v akciových
společnostech jsou tarify důležité – právě proto, že se jimi určuje cena práce, na kterou se snažíme také dosáhnout. Celé roky
doufáme, že Odborový svaz
zdravotnictví a sociální péče ČR
prosadí svůj záměr jednotného
odměňování ve všech formách
zdravotnických zařízení. Místo
toho máme dnes před sebou
hrozbu zrušení tarifních platů!
Vyzývám a prosím všechny
kolegy z příspěvkových organizací: NEVĚŘTE SLIBŮM!
Nebuďte pasivní a bojujte za zachování platových tarifů! To, co
si jednou necháte vzít, už nikdy
nedostanete nazpět!
Iva ŘEZNÍČKOVÁ,
členka výkonné rady OSZSP ČR
za Královéhradecký kraj
usnesení výkonné rady OSZSP ČR
Požadujeme zachování zdravotnictví a sociálních služeb jako veřejné služby
Výkonná rada Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR se usnesla ve vztahu ke koaliční smlouvě, že odborový svaz bude v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb prosazovat další fungování obou odvětví jako veřejné služby.
Výkonná rada zásadně odmítá kroky, které by vedly k další privatizaci zdravotnictví a sociálních služeb.
Výkonná rada konstatuje, že jednou ze zásadních oblastí zájmu OS je odměňování zaměstnanců. Výkonná rada OS zásadně nesouhlasí se zrušením tarifních tabulek. Tarifní tabulky neomezují možnost lepšího odměňování, ale pouze vymezují nepodkročitelná minima platů zaměstnanců. Jakékoliv jiné výklady považuje výkonná rada OS za scestné. Pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách jsou odměňováni z veřejných prostředků, a proto odborový svaz požaduje, aby ve zdravotnictví a sociálních službách byli zaměstnanci odměňováni jedním systémem, a to systémem tarifních platů.
Výkonná rada ukládá předsedovi OS, aby s jejím usnesením seznámil poslance Parlamentu
ČR a vládu.
3
stalo se
účastnily a podaly aktuální informace.
* Sekce pracovníků hygienické
služby odborového svazu jednala v budově OS. Sekce projednala aktuality a aktivity svazu, připravovala se na krajské konference a sjezd svazu. Jednání
vedla řídící sekce MUDr. Gacka
Slavíková, za vedení svazu se
účastnila místopředsedkyně OS
Ing. Ivana Břeňková, garant sekce za výkonnou radu.
11. června
* Místopředsedkyně OS Ing.
Ivana Břeňková jednala se zástupci odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací Českomoravské konfederace odborových svazů.
Skupina obdržela aktuální informace od Aleny Vondrové, předsedkyně OS státních orgánů a
organizací. Hlavním tématem
byly připravované záměry pravostředové koalice na snížení
platů a rušení platových tarifů
pro zdravotnické pracovníky.
Skupina odsoudila tento postup,
který zhorší pracovní podmínky
zaměstnanců.
14. června
* V Ostravě jednali místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková,
regionální pracovnice Miroslava
Drobná a předseda zdejší
Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Tomáš
Válek s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ing. Jaroslavem
Palasem a radním Ing. RSDr.
Karlem Konečným. Předmětem
jednání bylo zařazení všeobecných sester na zdravotnické
záchranné službě do platových
tříd a situace ve zdravotnických
zařízeních, která kraj zřizuje jako obchodní společnosti.
* V Praze jednaly dozorčí rada
společnosti Bona Serva s r. o.,
ekonomická komise výkonné rady a skupina pro přípravu návrhu finančního řádu. Všech jednání se účastnila místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková.
* V sídle ústředí OS zasedala
valná hromada obchodní společnosti Bona Serva, spol. s ručením omezeným, která spravuje
nemovitý majetek OS. Jednání
valné hromady vedl předseda
OS dr. Jiří Schlanger a zúčastnila se jí výkonná rada OS.
15. června
* Zasedala výkonná rada OS.
16. června
* Místopředsedkyně OS Ing.
Ivana Břeňková jednala s kole-
4
Výkonná rada v červnu
Na začátku jednání v úterý 15. června 2010
výkonná rada Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR diskutovala o výsledcích
voleb a o tomu odpovídajícímu postupu jednání. V první řadě je třeba počkat na jmenování vlády, sledovat a aktivně působit v době
přípravy vládního programu, vyzvat příslušná ministerstva k diskusi. Českomoravská
konfederace odborových svazů i všechny odborové svazy mají zásadní úkol zabezpečit,
aby se nezhoršily pracovněprávní podmínky zaměstnanců.
ganizace k pomoci a ta organizaV diskusi zaznělo, že aktuálce, která se k pomoci přihlásí,
ními problémy jsou dofinancoobdrží kontakt přímo na konkrétvání zdravotních ústavů na tento
ního postiženého odboráře.
rok, rozhodnutí této vlády o platPro příští období bude navržebě státu za státní pojištěnce a
no sjezdu, aby mohl být vytvořen
v přípravě státního rozpočtu neupro pomoc členům v neočekávastále připomínat potřebný objem
ných situacích, jako jsou napříprostředků na dotace poskytovaklad opakující se povodně, tzv.
telům sociálních služeb. Co se
tísňový fond. Vklady do tohoto
týče přípravy odborového svazu
fondu by byly dobrovolné.
na jednání s utvářející se vládou,
Situace v hygienické službě i
výkonná rada vytvořila dvě skuotázka financí pro zdravotní
piny, které budou tvořit přehled
ústavy je neřešená. Ministryně
základních otázek, okruhů, prozdravotnictví Dana Jurásková
blémů a zadání pro pozici odboneodpověděla na dopis předsedy
rového svazu při těchto jedOS Jiřího Schlangera, a proto bunáních. Jedna skupina bude pro
de se stavem věci opět seznámen
zdravotnictví, včetně lázeňství a
předseda vlády Jan Fischer.
hygienické služby, druhá pro soPředseda Jiří Schlanger se na něj
ciální služby. Záměrem je vytvorovněž obrátil před jednáním
řit zásadní témata, cíle pro svaz,
Evropské rady s výzvou o rea to jak krátkodobé, tak dlouhospektování potřeby kvalitních a
dobé. Materiál bude zpracován a
dostupných veřejných služeb při
projednán výkonnou radou 13.
rozhodování o východiscích z gločervence.
bální ekonomické krize a krize
Někteří členové výkonné rady
veřejných rozpočtů států EU.
upozornili na minulé zkušenosti
Výkonná rada schválila tvar a
s jednáním s pravicovými stranaobsah členských karet. Karty bumi, které bylo vůči odborům oddou distribuovány odborovým
mítavé. Naopak někteří upozorsvazem na základě objednávky
nili na špatné zkušenosti při jedodborové organizace.
nání s kraji, kde vládne ČSSD.
Výkonná rada projednávala
Závěrem výkonná rada důnávrh stanov, které bude dále
razně konstatovala, že role odboprojednávat a schvalovat VI.
rů a sociálního dialogu je nezasjezd
odborového
svazu.
stupitelná pro ochranu a postaveDohodla se na způsobu, jak do
ní zaměstnanců, především v dostanov OS začlenit postavení rebě krize a v této povolební situagionálních organizací, jednotlici.
vých fází jejich fungování,
Výkonná rada se vrátila ke
včetně registrace organizace a resbírce pro postižené povodněmi
gistrace individuálních členů. Po
a jinými životními pohromami
sjezdu upraví fungování regiov letošním roce. Na minulém jednálních odborových organizací
nání bylo odsouhlaseno, že se
výkonná rada vnitřním předpiopět otevře svazový sbírkový
sem odborového svazu.
účet a vyhlásí se sbírka. K dnešJedním, již posledním bodem
nímu dni máme nahlášeny čtyři
pro jednání k návrhu stanov, je
postižené, kterým bude poskytotázka postavení předsedy, mínuta podpora. Výkonná rada rozstopředsedů, jejich pravomoc,
hodla, že se poskytnou finance
odpovědnost a spolupráce.
přímo od odborových organizací,
Výkonná rada se shodla, že do
které se přihlásí k pomoci postinávrhu stanov bude zapracováno,
ženým. OS vyzve odborové or-
že předseda a místopředsedové
OS tvoří vedení svazu, které
rozhoduje společně. Podrobnosti
o povinnostech a pravomocích
předsedy a místopředsedů stanoví organizační řád, který po sjezdu projedná a schválí výkonná
rada OS.
Vedoucí ekonomické komise
Ing. Tomáš Havlásek informoval
členy výkonné rady o jejím jednání. Ekonomická komise projednala plnění rozpočtu, dále vyslechla informaci o stavu programu k evidenci členské základny.
Na následující výkonné radě bude podána informace, kdy tento
program bude po opravách a doplněních použitelný pro odborové organizace.
Současně byla podána informace o jednání skupiny pro finanční řád. Navržené úpravy
výkonná rada schválila. Návrh finančního řádu bude projednáván
na krajských konferencích a
schvalován sjezdem.
Předseda dozorčí rady Ing.
Petr Popule informoval výkonnou radu o jednání a závěrech
z jednání dozorčí rady.
Předseda odborového svazu
RNDr. Jiří Schlanger seznámil
výkonnou radu s dopisem ministra práce a sociálních věcí JUDr.
Petra Šimerky ze dne 25. května
2010. Na MPSV probíhá v současné době audit „Sociální služby“ realizovaný odborem kontroly MPSV. Po dobu jeho provádění jsou pozastaveny výplaty již
schválených dotací na sociální
služby. Audit je zřejmě reakcí
ministra na kritiku odborů, jak se
MPSV vypořádalo s negativní
zprávou NKÚ o rozdělování státních dotací poskytovatelům sociálních služeb. Nyní se čeká na
výrok kontrolního odboru.
Ředitel VZP ČR MUDr. Pavel
Horák, CSc., MBA, oslovil ministra práce a sociálních věcí
kvůli zajištění funkčnosti systému poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních
ústavní péče. O podporu v této
věci požádal rovněž předsedu
odborového svazu Jiřího Schlangera.
Všichni členové výkonné rady
také podali informace ze svých
krajů.
Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ,
[email protected]
Výkonná rada v červenci
Horké červencové dny neovlivnily členy
výkonné rady. V úterý 13. července jednala i
přes tropická vedra svižně a za obvyklé účasti. Prvním bodem jednání výkonné rady byl
rozbor současné situace a dopady koaliční
smlouvy na zaměstnance, odboráře a občany.
Vzhledem k tomu, že výkonná rada měla před
svým jednáním informace neúplné, rozhodla
se zaujmout stanovisko jen k určitým předem
avizovaným problémům.
Výkonná rada OS se ve vztahu
zdravotnictví Dany Juráskové, že
ke koaliční smlouvě usnesla, že
se již nebude zabývat problematiodborový svaz bude v oblasti
kou zdravotních ústavů a že tento
zdravotnictví a sociálních služeb
problém přenechává svému náprosazovat další fungování obou
stupci. Ve stejném duchu odpověodvětví jako veřejné služby. OS
děl i premiér Jan Fischer. Oba dozásadně odmítá kroky, které by
pisy si můžete přečíst na webovedly k privatizaci zdravotnictví a
vých stránkách odborového svazu
sociálních služeb.
(www.zdravotnickeodbory.cz)
Jednou ze zásadních oblastí
v rubrice Aktuality – Stalo se.
zájmu OS je odměňování zaměstDalší dva dopisy se zabývaly
nanců. Výkonná rada OS zásadně
kauzou Jedličkova ústavu, kde se
nesouhlasí se zrušením tarifních
konala kontrola, která měla za
tabulek. Mýtus, že tarifní tabulky
úkol zjistit, zda je v zařízení poomezují možnost lepšího odměskytována klientům kvalitní ošeňování, považuje výkonná rada za
třovatelská péče a zda je v tomto
scestný a zavádějící. Tabulky
zřízení potřeba všeobecných sespouze vymezují nepodkročitelter na noční směny. Výsledek
ná minima platů zaměstnanců a
kontroly odborový svaz velmi
v obou resortech táhnou mzdy.
překvapil. Obě ministerstva konVýkonná rada trvá na svém postatovala, že v noci v zařízení
žadavku, aby všichni pracovníci
sestry nemusí u těžce postižených
ve zdravotnictví a sociálních služklientů pracovat. OS se s výsledbách, kteří jsou odměňováni z vekem šetření neztotožnil. Výkonná
řejných prostředků, měli platy.
rada se usnesla, že se odborový
Toto usnesení dostal za úkol předsvaz obrátí na nového ombudsseda OS Jiří Schlanger prezentomana a požádá ho o prošetření sivat poslancům Parlamentu ČR a
tuace. Současně odborový svaz
vládě.
požádá o vyjádření Asociaci poSoučasně se výkonná rada usneskytovatelů sociálních služeb ČR
sla, že ke všem bodům koaliční
a Asociaci zdravotnických zásmlouvy se vyjádří spolu s ČMKOS.
chranných služeb ČR. Situaci v JedPo rozboru politické situace se
ličkově ústavu odborový svaz povýkonná rada věnovala kontrole
važuje za vysoce nestandardní a
plnění úkolů. I přes to, že vláda
upozorňuje na to, že klienti tohoto zařízení jsou diskriminováni, projiž končila, korespondoval odbotože v nočních hodinách nemají
rový svaz čile s oběma resortními
zajištěnou ošetřovatelskou péči
ministry a s premiérem.
odbornými pracovníky a ani neZ ministerstva zdravotnictví
mají možnost získat tuto péči v jiodborový svaz obdržel dva dopiném zařízení Libereckého kraje.
sy. První je informací ministryně
Vláda schválila nový katalog prací!
Bude účinný od 1. října 2010
Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ
Vláda na svém pravidelném jednání dne 14. června schválila nový katalog prací, který bude účinný od 1. října 2010. Vyplývá to
z údajů zveřejněných na portálu vlády. Nový katalog prací prozatím nevyšel ve Sbírce zákonů, až se tak stane, budeme vás informovat prostřednictvím hromadného e-mailu a zde na webu.
E-mail autorky: [email protected]
Výkonná rada se zabývala přípravou VI. sjezdu odborového
svazu a rozhodla o oslovení firem
s nabídkou prezentace jejich
výrobků a služeb na sjezdu.
Výkonná rada se opět vrátila
k problematice evidence členské
základny, nabídky členských karet a zhodnotila činnost sekcí.
V souvislosti s činností některých
aktivních členů se výkonná rada
rozhodla vyplatit několika členům příspěvek na jejich další
vzdělávání, který povede ke
zvýšení jejich kvalifikace pro
činnost v odborech.
Standardně byla na programu
jednání výkonné rady i informace
o činnosti dozorčí rady. Zprávu
dozorčí rady okomentoval
Alexander Kolský, který zastoupil nepřítomného předsedu dozorčí rady Petra Populeho.
Výkonná rada měla na programu jednání také vyhodnocení
hospodaření OS za rok 2009, ale
tento bod byl vzhledem k požadavku upřesnit některé informace
přesunut na příští jednání.
Členové výkonné rady se rovněž zabývali situací v regionech.
Iva Řezníčková upozornila
výkonnou radu na nesplněný
závazek Královéhradeckého kraje zvýšit mzdy zdravotnickým
pracovníkům v nemocnicích,
které kraj zřizuje. Zástupci nemocnic se připravují na jednání
s hejtmanem kraje.
Jaroslava Doleželová informovala o podepsání kolektivní
smlouvy v Kroměřížské nemocnici a.s., kde se po dlouhém a
těžkém vyjednávání konečně odboráři dohodli s ředitelem zařízení na navýšení mezd.
Členové výkonné rady se seznámili se schváleným bipartitním projektem ke zdravotnictví a
k sociálním službám. Zabývali se
vysláním delegace na eurodemonstraci do Bruselu. A v úplném závěru jednání předseda Jiří
Schlanger poděkoval členům
výkonné rady a všem ostatním
zúčastněným za distribuci a návrat dotazníků k projektu násilí.
Jednání výkonné rady skončilo
po obědě a nejvzdálenější účastníci se v úmorném horku vydali
na cestu domů, která je v několika případech delší než 400 km.
Bc. Dagmar ŽITNÍKOVÁ,
[email protected]
stalo se
gyní z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce o předpokládané
spolupráci při realizaci projektu
k bipartitnímu dialogu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
* V Praze se za účasti předsedy
OS dr. Jiřího Schlangera konalo
jednání o možnosti revitalizace
Lázní Bílina.
17. června
* Jednala dozorčí rada odborového svazu.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil setkání představitelů ČMKOS s vedením ČSSD.
Diskutovalo se o důsledcích volebního výsledku a o možnostech spolupráce ČMKOS a
ČSSD. Jednání žádný optimismus odborářům nepřineslo, reflexe volebního výsledku u vedení ČSSD chyběla.
* V Krajském dětském domově
v Aši se konalo setkání zaměstnanců s ředitelem zařízení kvůli
správnému zařazení všeobecných sester do platových tříd.
Na základě iniciativy ZO,
zvláště její předsedkyně Ivany
Buškové, a za asistence místopředsedkyň OS Ing. Ivany
Břeňkové a Dagmar Žitníkové
byly všeobecné sestry v zařízení
zařazeny do správných platových tříd. Změně správného zařazení sester předcházelo jednání se zástupci kraje a situace
byla z pohledu OS vyřešená.
Bohužel z informací odcházejícího ředitele to tak nevypadá.
Místopředsedkyně Žitníková,
která se jednání účastnila, spolu
s regionálním pracovníkem
Václavem Matouškem požádá
kvůli vyjasnění situace zástupce
kraje o další jednání.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil posledního Salonu
Zentivy, společenského setkání,
jehož tradici založil předseda
představenstva Zentiva, a.s. Ing.
Jiří Michal. Konalo se při příležitosti jeho odchodu z funkce
v Zentivě. Nový předseda představenstva delegovaný do Zentivy mateřskou firmou SanofiAventis přislíbil, že v tradici
těchto setkání bude pokračovat.
18. června
* V Krajské zdravotní, a.s., se
uskutečnilo jedno ze závěrečných
jednání ke kolektivní smlouvě.
18. – 20. června
* Konal se seminář pro mladé
odboráře věnovaný komunikaci
a rétorice.
21. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
5
stalo se
se účastnil kulatého stolu Českého národního fóra pro e-Health
na téma elektronická neschopenka. Hlavními řečníky k problematice s prezentací projektu
e-neschopenky byli zástupci
Ministerstva práce a sociálních
věcí. Zúčastnili se i zástupci
České správy sociálního zabezpečení. Mezi přítomnými byly
nejvíce zastoupeny zdravotní
pojišťovny.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se sešel s emeritním komisařem
EU
Vladimírem
Špidlou.
Diskutovali o sociální únosnosti
plánů vznikající koalice v sociální a zdravotní politice.
22. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil jednání výboru pro
audit VZP ČR.
* Jednal výbor sekce lázeňství,
která připravovala mezinárodní
konferenci lázeňství. Jednání se
účastnili místopředsedkyně OS
Ing. Ivana Břeňková a předseda
OS dr. Jiří Schlanger.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
jednal s šéfredaktorem Zdravotnických novin Janem Kulhavým
o plánu redakce na 2. pololetí
2010.
23. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
jednal s vrchním ředitelem Ministerstva práce a sociálních věcí Jiřím Králem o realizaci projektů elektronického zdravotnictví e-Health a souvislostech s činnostmi, které jsou v gesci
MPSV. Zájem OS o tyto projekty je veden snahou snížit některé
náklady zdravotního pojištění a
finanční prostředky dát ve prospěch osobních nákladů pracovníků ve zdravotnictví.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se setkal s poslancem ODS
Borisem Šťastným. Informoval
ho o názorech a obavách OS vyplývajících ze zveřejněného textu závěrů koaličních jednání ve
zdravotnictví. Pochopitelně nejvíce času věnovali problematice
odměňování, tedy mzdám a platům ve zdravotnictví.
24. června
* Vedení OS uspořádalo tiskovou
konferenci k dílčím závěrům probíhajících koaličních jednání.
Vedení se jednoznačně vyjádřilo
ve prospěch odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví platem a
upozornilo na negativa odměňování mzdou a na falešnou argumentaci, která jednání koalice
o této problematice provází.
6
Rada ČMKOS diskutovala o záměrech vládní koalice
V pondělí 12. července jednala v hotelu Olšanka v Praze Rada
Českomoravské konfederace odborových svazů. Předsedové a
zástupci OS rokovali jak o obvyklých tématech, která vždy obsahují vnitroodborové záležitosti,
tak o záměrech vládní trojkoalice. Vzhledem k tomu, že v době
jednání vrcholila tvorba koaliční
smlouvy, zabývali se zúčastnění
především problematikou, kterou již znali z předcházejících
jednání.
Zvláště se hovořilo o návrhu
penzijní reformy, která je výsledkem práce Bezděkovy komise.
Pro většinu mladých lidí je důchod něco strašně vzdáleného.
S přibývajícím věkem se ovšem
začínáme o penze více zajímat.
Bezděkova komise se detailně
zabývala penzijním systémem a
předložila dva návrhy na jeho
úpravu. Pro ČMKOS je nejdůležitější závěr, že oba návrhy potvrzují nenahraditelnost průběžného důchodového systému,
který je postaven na solidaritě
mladých se starými. To znamená, že děti dnes financují důchody svých rodičů a nejedná se
o to, že penzi dostanu, až si na ni
našetřím. Zásadní rozdíl je
ovšem mezi oběma variantami.
První varianta počítá s větší zátěží mladých lidí a s tím, že mladí více zaplatí a méně dostanou.
Druhá varianta je sociálně
únosnější a k ní se přiklánějí odbory.
Velká debata se na ČMKOS
rozběhla ke koaliční smlouvě jako k celku a k jejím dopadům na
jednotlivé skupiny lidí. Odboráři
se shodli na tom, že je potřeba
vyčkat definitivního znění koaliční smlouvy a tu následně podrobit detailnímu rozboru. Závěr
jednání byl jednoznačný: Odbory vždy stojí na straně slabších,
ať už v pozici zaměstnance nebo
v pozici občana. Pro zaměstnance chceme slušné pracovní podmínky a odpovídající finanční
ohodnocení a pro občany chceme, aby Česká republika byla jak
právním, tak také sociálním
státem.
Bc. Dagmar ŽITNÍKOVÁ,
[email protected]
přečetli jsme
Odbory odmítají zrušení platových tarifů, budou jednat s politiky
Stanovisko Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
(OSZSP) ČR k záměru stran budoucí trojkoalice (ODS, TOP 09,
Věci veřejné) zrušit platové tarify ve zdravotnictví bylo tématem
tiskové konference 24. června v Praze.
Předseda odborového svazu
RNDr. Jiří Schlanger konstatoval, že mezi platy a mzdami ve
zdravotnictví existují velké rozpracovat nejen do zahraničí, ale
díly. Zatímco například v roce
vzaly zavděk Psychiatrickou
2008 byl průměrný měsíční plat
léčebnou Kroměříž, kde mají
lékařů a zubních lékařů 45 781
plat oproti nemocnici vyšší
Kč a všeobecných sester a podokonce o téměř 10 000 korun.
rodních asistentek 24 221 Kč,
V kraji Královéhradeckém prý
průměrná měsíční mzda tvořila
rozdíl činí kolem 6000 korun.
v témž roce u lékařů a zubních
Podle Jiřího Schlangera přilékařů 43 767 Kč, u všeobecnáší systém platů a tarifních tříd
ných sester a porodních asistenspravedlnost uvnitř podniku,
tek 20 504 Kč. Zaměstnanci akkde není rivalita, ale naopak vyciových společností jsou tedy odsoká míra spravedlnosti a předměňováni hůře než zaměstnanci
vídatelnosti, a dokonce nemocpříspěvkových organizací.
nice, které fungují jako příspěvPlatové tarify zajišťují
kové organizace a odměňují zaspravedlnost
městnance platem, mají většinou
"Je nemorální, aby průměrný
lepší ekonomickou bilanci než
výdělek zaměstnanců v nemocakciové společnosti.
nicích - obchodních společnosJ. Schlanger: Jednotný
tech bylo 3500 korun nižší proti
systém odměňování!
výdělku v nemocnicích "Pracovníci ve zdravotnictví a
příspěvkových organizacích,"
sociálních službách jsou odměřekl Jiří Schlanger. Místopředňováni z veřejných prostředků,
sedkyně OSZSP Bc. Dagmar
proto požadujeme, aby v obou
Žitníková poukázala na problém
těchto sférách byli zaměstnanci
Zlínského kraje, kde se napříodměňováni jedním systémem,
klad Kroměřížská nemocnice, a.
a to systémem tarifních platů s., potýká s nedostatkem sester.
chceme tedy tento systém zaTy, které mohly, odešly totiž
chovat a kultivovat ho," řekl Jiří
Schlanger.
Nejen lékaři, ale celý
zdravotnický tým
Požadavek Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů (LOK-SČL) na vyšší platy
lékařů rozšiřuje pak OSZSP na
celý zdravotnický tým. "Vyzýváme koalici, aby navýšila peníze
státu za děti, důchodce a nezaměstnané a aby se z jiných oblastí přesunuly prostředky na
platy. Zhruba by to ročně mělo
být pět až sedm miliard," upřesnil Jiří Schlanger. Potřebné finanční prostředky se podle něj
dají nepříliš obtížně najít např.
v úsporách za léky - ročně se
v ČR spotřebují léky za 60 miliard. Takto získané peníze by se
měly podle odborářů přerozdělit především ve prospěch zaměstnanců a zdravotně-sociální
péče. Odbory se domnívají, že
by mohla být buď jedna platová
stupnice pro všechny, nebo by se
dosavadní stupnice měly přiblížit.
Zdravotnické odbory chtějí
podle Jiřího Schlangera s politiky nyní vyjednávat. Důraznější
akce jako omezení práce či stávku nechystají. (hech)
Vyšlo 28. června 2010 ve
Zdravotnických novinách č. 21
V Krajské zdravotní, a.s., byla podepsána kolektivní
smlouva pro 6500 zaměstnanců do pololetí roku 2012
Jednání v Krajské zdravotní
začalo tím, že návrh kolektivní
smlouvy předložil zaměstnavatel. Neobvyklé, ale dalo se po
zkušenostech z předchozích vyjednávání čekat.
Už z prvního pohledu bylo
jasné, že zaměstnavatel nebude
za zaměstnance rozhazovat.
Návrh na odebrání příspěvku na
dovolenou, nárůst mezd nula,
odebrání odměny za zlepšený
hospodářský výsledek, důchodcům zvýhodněné stravování už
ne, cena stravy zvýšená. To jsou
některé návrhy. Ano, pochopit se
a podklady jsme obdrželi, pak
začalo být jednání konstruktivnější.
Říká se konec dobrý, všechno
dobré... Tak takto bych to nenazvala, ale domluva nakonec byla. Do pololetí roku 2012 je zachován systém platů - se mzdovými třídami a stupni, katalogem
prací v platném znění, škoda jen,
že jsme nebyli schopni dojednat
zvýšení tarifů oproti předchozímu období. Bonus na dovolenou jsme dojednali, ale kompromisně. Částka je snížena o daň,
která je pro zaměstnavatele neu-
Původní návrh na nulové
zvýšení mezd upravil zaměstnavatel na nárůst 2 %, ale je tady
jedno velké ALE: Zvýšené prostředky jsou počítány ze základny roku 2009 bez odměn. Když
si tyto vyplacené odměny za rok
2009 připočteme, je nárůst mezd
v podstatě necelé jedno procento.
Navíc jsme oproti návrhu
sjednali, že zaměstnanci opět
obdrží odměnu za zlepšený hospodářský výsledek.
Kolektivní smlouva byla tedy
25. června 2010 podepsána, ne-
dají, od toho se návrh kolektivní
smlouvy předkládá. Co bylo ale
v Krajské zdravotní neobvyklé,
byl způsob jednání. V minulém
období jsme jednání v Krajské
zdravotní předkládali jako dobrou praxi, v letošním roce bych
to nazvala – prostě kolektivní
vyjednávání.
Pro jednání nám chyběly podklady, a to převážně ekonomické. Nakonec jsme se dohodli
znatelným nákladem. Částka bude zaměstnancům poskytována
do doby, než se dodatkem ke kolektivní smlouvě sjedná jiný systém a obsah bonusů. Pokud se jiný systém nesjedná, bude bonus
vyplácen do konce roku 2012.
Stravné bylo jen částečně
zvýšeno, ale částka bude neměnná do konce platnosti kolektivní
smlouvy. Důchodcům bylo zvýhodněné stravování zachováno.
zbytná fotografie, poděkování
zaměstnavateli, našim předsedům odborových organizací. A
vyjednávací tým mohl odjet na
zasloužené dovolené.
Další jednání se uskuteční začátkem srpna, tématem budou
procesní změny v Krajské zdravotní, a.s.
Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ,
[email protected]
Foto autorka
Plzeňská KR děkuje kolegům ze ZO za spolupráci
V květnu 2010 se setkali členové krajské rady Plzeňského kraje na svém jednání se zástupci ZO OSZSP
ČR Plzeňského kraje ze sociálních služeb a hned v červnu 2010 se krajská rada setkala zástupci nemocnic
ZO OSZSP ČR Plzeňského kraje.
Na těchto jednáních se podávají informace z jednotlivých zařízení. Tyto informace jsou podnětem pro
všechny zúčastněné. Zástupci ZO mohou předkládat členům krajské rady Plzeňského kraje své návrhy,
které by chtěli řešit na Krajském úřadu Plzeňského kraje, a samozřejmě my, členové krajské rady, tyto informace na kraj přenášíme.
Všichni členové krajské rady Plzeňského kraje si velice váží této spolupráce, a proto chceme poděkovat
těmto zástupcům ZO, kteří mají o práci v OS zájem, chtějí se o své zkušenosti podělit s ostatními, a tím
jsou přínosem pro zlepšení podmínek v zařízení sociálních služeb a nemocnic v Plzeňském kraji.
Takže ještě jednou děkujeme všem zúčastněným a věříme v další spolupráci základních organizací
OSZSP ČR Plzeňského kraje a Krajské rady OSZSP ČR Plzeňského kraje.
Helena KURCOVÁ, předsedkyně KR OSZSP ČR Plzeňského kraje
stalo se
25. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil valné hromady
Českého národního fóra pro eHealth, jehož je členem.
* V Krajské zdravotní, a.s., podepsali odboráři kolektivní
smlouvu. Zúčastnila se místopředsedkyně OS Ing. Ivana
Břeňková. Kolektivní smlouva
je uzavřena do 30. června 2012,
některá ustanovení do 31. prosince 2012.
28. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
a vedoucí hospodářského oddělení ústředí OS JUDr. Zdenko
Litavský jednali s vedením advokátní kanceláře Bakeš a partneři. Jednání se týkalo sporu
o Zdravotnické noviny a dalších
pohledávek OS a jeho obchodní
společnosti Bona Serva, s.r.o.
29. června
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
a další aktéři projektu Prevence
násilí na pracovištích ve zdravotnictví a sociálních službách
se zúčastnili zasedání rady projektu na Českomoravské konfederaci odborových svazů.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se zúčastnil setkání s ministryní
školství Miroslavou Kopicovou
k problematice vzdělávání a
konkurenceschopnosti ČR.
28. a 29. června
* V Berlíně se konala mezinárodní konference k otázkám
migrace. OS zastupovaly místopředsedkyně Ing. Ivana Břeňková a právnička Mgr. Ivana
Štěpánková.
30. června
* V Rokycanské nemocnici a.s.
se uskutečnilo neúspěšné jednání k uzavření kolektivní
smlouvy.
Místopředsedkyně
Ing. Ivana Břeňková, regionální
pracovník Václav Matoušek a
především předseda odborové
organizace František Kuneš se
snažili ukončit jednání s ředitelkou nemocnice MUDr. Hanou
Pérkovou o mzdách v souladu
s příslibem Plzeňského kraje.
1. července
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
jednal s poslancem Leošem
Hegerem navrženým TOP 09 na
ministra zdravotnictví o roli
Odborového svazu zdravotnictví
a sociální péče ČR v novém povolebním uspořádání a o názoru
OS na průběžné publikované
výsledky koaličních jednání ke
zdravotnictví. Vyjádřil obavy
z interpretace problematiky
7
stalo se
zdravotnictví a dokumentoval
na příkladech odměňování platem a mzdou.
* Předseda OS dr. Jiří Schlanger
se v Hrzánském paláci na
Hradčanech sešel s novým předsedou vlády Petrem Nečasem.
Jednání navázalo na pravidelnou
komunikaci předsedy Schlangera s tímto bývalým ministrem
práce a sociálních věcí a bylo
věnováno přípravě koaliční
smlouvy. Předseda Schlanger informoval předsedu o vlády o obavách OS vyplývajících z doposud publikovaných výsledků
koaličních jednání ve zdravotnictví, zejména o problematice
platů a mezd. Premiér vyslechl
tuto informaci velmi pozorně.
* V budově Unie zaměstnavatelských svazů ČR se konala
pracovní schůzka místopředsedkyň OS Ing. Ivany Břeňkové a
Dagmar Žitníkové a referentky
organizačního oddělení odborového svazu Lenky Zdeňkové
s doc. Ing. Jiřím Markem, CSc.,
k bipartitnímu projektu Sociální
dialog ve zdravotnictví a v sociálních službách. Zúčastnění projednali strukturu projektu, technické zázemí a dohodli se na
některých dalších postupech.
2. července
* V pražské Betlémské kapli
měla bakalářskou promoci místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková.
8. července
* Pracovní schůzky k přípravě
zahájení projektu analýzy sociálních služeb se na MPSV
z pověření předsedy OS dr.
Jiřího Schlangera zúčastnila
Ing. Iva Merhautová.
12. července
* Zasedání Rady ČMKOS se
zúčastnila místopředsedkyně OS
Bc. Dagmar Žitníková. V první
části byla projednávána běžná
agenda rady ČMKOS, ve druhé
části se Rada ČMKOS věnovala
koaličním jednáním a návrhu
koaliční smlouvy v částech pracovního práva a důchodové reformy.
13. července
* Jednala výkonná rada OS.
16. července
* Připomínkového řízení k návrhu podzákonných předpisů
ke vzdělávání zdravotníků –
nelékařů se na Ministerstvu
zdravotnictví zúčastnila z pověření předsedy OS dr. Jiřího
Schlangera Mgr. Eva Prošková.
8
Ochrana zaměstnanců
před platební neschopností zaměstnavatele
Právní úprava ochrany zaměstnanců před platební neschopností zaměstnavatele dává zaměstnanci právo domoci se mzdy (platu) a obdobných plnění nevyplacených zaměstnavatelem, který se ocitl ve kvalifikované platební
neschopnosti. Za podmínek a v rozsahu právní úpravy zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně
některých zákonů v platném znění, ve znění pozdějších předpisů,
(dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců“) může zaměstnanec
uplatnit „mzdové nároky“ vůči úřadu práce.
Nejprve je nutné vysvětlit základní pojmy a předeslat, že
zákon se nevztahuje například na
zaměstnavatele – územní samosprávný celek (tj. přímo kraj nebo
obec) nebo na zaměstnavatele právnickou osobou zřízenou
zákonem, za předpokladu, že stát
převzal její dluhy nebo se za ně
zaručil. Ochrana zaměstnancům
poskytovaná podle tohoto zákona
se neuplatní u každého zaměstnavatele, který nevyplatí mzdu
(plat) svým zaměstnanců, ale
jen u zaměstnavatelů, kteří jsou
v platební neschopnosti. Zaměstnavatelem v platební neschopnosti je pro účely zákona
o ochraně zaměstnanců zaměstnavatel, který nevyplatil zaměstnancům mzdové nároky v rozhodném období podle níže uvedených podmínek, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho
bylo vyhlášeno moratorium před
zahájením insolvenčního řízení,
nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice.
Právo na ochranu před platební
neschopností tak, jak vychází ze
zákona o ochraně zaměstnanců,
náleží zaměstnancům
a) v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo
b) v jiném pracovněprávním
vztahu na základě dohody o pracovní činnosti,
kterým vznikly nevyplacené
„mzdové nároky“. Mzdovými
nároky se rozumějí mzda (plat),
náhrady mzdy (platu) a odstupné,
které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna,
popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody
o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel,
který je v platební neschopnosti.
Tyto nevyplacené mzdové
nároky musí však vzniknout v tzv.
rozhodném období, tj. v kalendářním měsíci, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve
kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i ve 3 kalendářních měsících předcházejících tomuto měsíci a 3 kalendářních měsících po
tomto měsíci následujících. Podstatné je, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo jiné
mzdové nároky splatné v tomto
rozhodném období.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení je podán dne 28. 6.
2010. Rozhodným obdobím je
pak období měsíců březen až září
2010.
Zaměstnanec se může v této
věci obrátit na kterýkoli úřad
práce, nicméně příslušným úřadem práce je ten, ve kterém má
sídlo zaměstnavatel – právnická
osoba nebo místo podnikání či
bydliště zaměstnavatel – fyzická
osoba. Jestliže zaměstnanec
uplatní nároky u nepříslušného
úřadu práce, tento je povinen podání sám postoupit příslušnému
úřadu. Nároky se uplatňují písemnou žádostí, která musí obsahovat:
a) jméno, rodné číslo nebo datum
narození, adresu bydliště zaměstnance
b) označení zaměstnavatele, sídlo
nebo místo jeho podnikání nebo
jeho bydliště,
c) výši uplatňovaných mzdových
nároků a údaje potřebné pro
výpočet daně z příjmů,
d) kalendářní měsíce rozhodného
období, za které zaměstnanec
uplatňuje mzdové nároky,
e) způsob výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na
který by částka odpovídající výši
mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena,
f) označení zdravotní pojišťovny,
v jejíž prospěch se provádí odvo-
dy podle zvláštních právních
předpisů.
Zaměstnanec může přiložit
podklady prokazující výši dlužných částek a dohodu o pracovní
činnosti nebo pracovní smlouvu.
Tiskopis žádosti poskytne zaměstnanci úřad práce nebo jej
zaměstnanec
nalezne
na
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/i
nsolvence.
Příslušný úřad práce je povinen vyvěsit na úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu
práce, a o lhůtě, do které mohou
zaměstnanci tyto nároky uplatnit,
neprodleně jakmile se tyto informace dozví od soudu. Následně
tyto informace zveřejňují ostatní
úřady práce.
Neuspokojené mzdové nároky
je nutno uplatnit u úřadu práce ve
stanovené lhůtě, a to nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po
dni, kdy příslušný úřad práce
zveřejnil informace na úřední
desce. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium před zahájením
insolvenčního řízení nebo soud
rozhodl o insolvenčním návrhu
jinak než vydáním rozhodnutí
o úpadku, lze mzdové nároky
uplatnit nejpozději v den zániku
moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty právo zaměstnance na uplatnění nároku vůči úřadu práce zaniká. To však nebrání
tomu, aby se zaměstnanec domáhal zaplacení nároků vůči zaměstnavateli u soudu.
Uplatnění dlužných mzdových
nároků je však omezeno i rozsahem. Mzdové nároky může zaměstnanec vůči úřadu práce
uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícímu splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní
měsíce rozhodného období.
Volba měsíců, z nichž hodlá
splatné nároky uplatnit, je na zaměstnanci. Současně výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit
za 1 měsíc jeden a půl násobek
rozhodné částky. Rozhodnou
částkou platnou v den vyhlášení
moratoria nebo v den podání insolvenčního návrhu v období od
1. 5. 2010 až 30. 4. 2011 je část-
ka 23 598 Kč, tj. nejvýše 23 598
x 1,5 = 35 397 Kč za jeden měsíc. Za tři měsíce může tedy celková suma vyplacených nároků
zaměstnanci činit nejvýše 106
191 Kč.
Zaměstnanci skončil pracovní
poměr z organizačních důvodů, a
za měsíc červen mu měla být zaměstnavatelem vyplacena mzda za
tento měsíc a odstupné ve výši
trojnásobku průměrného výdělku.
Bez ohledu na celkovou výši těchto dlužných nároků je úřad práce
oprávněný vyplatit zaměstnanci za
měsíc červen nejvýše 35 397 Kč.
Úřad práce zjišťuje u zaměstnavatele nebo insolvenčního
správce výši mzdových nároků
zaměstnanců a vyzve jej, aby
nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových
nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období a prokázal provedené srážky a odvody (zejména zaplacené pojistné a
daň z příjmů). Tyto informace
jsou pro úřad práce podkladem
pro výplatu mzdových nároků zaměstnanců.
Souhlasí-li informace sdělené
zaměstnavatelem
(správcem)
s uplatněnými nároky zaměstnancem, úřad práce je povinen do 10
dnů od předání informací od zaměstnavatele (správce) oznámit
zaměstnanci následující údaje:
termín, způsob úhrady a dobu, za
kterou se nároky uspokojují, a dát
peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. V tomto případě úřady práce
vyhovují zaměstnanci a správní
rozhodnutí se nevydává.
Odlišná situace nastává v případech, kdy výše a rozsah uplatněných nároků nesouhlasí s výkazem od zaměstnavatele nebo
skutečnou výši nároků nelze zjistit. Nesouhlasí-li výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za jeden měsíc s výkazem předloženým úřadu práce
zaměstnavatelem (správcem),
úřad práce rozhodne o přiznání
mzdového nároku zaměstnance
za tento měsíc v prokázané výši.
Nelze-li výši mzdového nároku
prokázat, přizná úřad práce
mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě. Stejně tak
nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové
nároky, s údaji uvedenými zaměstnavatelem nebo správcem,
uspokojí úřad práce mzdové
nároky pouze za dobu, která je
nesporná.
Zákon předpokládá i možnost,
že úřad od zaměstnavatele nezíská informace potřebné pro
uspokojení nároků zaměstnanců. Pak je rozhodné, zda zaměstnanec předložil doklady,
které prokazují výši nároků i dobu, za kterou jsou uplatněny.
Pokud tak učinil, úřad práce rozhodne o přiznání mzdových nároků za dobu a ve výši, kterou
uplatnil zaměstnanec. V opačném
případě, není-li zaměstnanec
schopen průkazným způsobem
osvědčit své nároky, úřad práce
rozhodne a přizná zaměstnanci
měsíční mzdový nárok ve výši
rovnající se minimální mzdě.
Prokázání
nevyplacených
mzdových nároků zaměstnancem
může být obtížné. Nikoli každý
zaměstnanec bude mít od zaměstnavatele písemné uznání
dluhu nebo jiné prohlášení o nevyplacených částkách. Z výplatních pásek zaměstnance je zřejmá výše mzdy či jiných plnění a
doba, za kterou měly být vyplaceny, je však potřeba doložit i
skutečnost, že nebyly skutečně
vyplaceny a v jakém rozsahu,
opět nejlépe potvrzením od zaměstnavatele. Zaměstnanec může
své nároky prokázat i dodatečně,
ale jen ve lhůtě 15 pracovních dní
od doručení rozhodnutí o přiznání sporných nároků.
Ve všech těchto případech, kdy
nárok zaměstnance není podložen údaji získanými od zaměstnavatele, ať již částečně nebo
v celém rozsahu, vydává úřad
práce rozhodnutí ve správním
řízení. Příkaz k úhradě přiznaných částek úřad práce předá
peněžnímu ústavu nejpozději do
5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
Jestliže úřad práce neuspokojí
mzdové nároky ve výši a za dobu uplatňovanou zaměstnancem, může je zaměstnanec
uplatnit u insolvenčního správce
v rámci insolventního řízení,
které je vedeno vůči zaměstnavatelovi. Informace o insolvenčních
řízení jsou zveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva
spravedlnosti v insolvenčním rejstříku
https://isir.justice.cz/isir/comm
on/index.do.
JUDr. Zuzana CHUDOBOVÁ,
[email protected]
Změny v nemocenském pojištění od 1. června 2010
Od 1. června 2010 po urputném politickém boji vstoupila
v účinnost kraťoučká novela zákona o nemocenském pojištění,
zákon č. 166/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010.
Tato novela obsahuje pouze stručné ustanovení o zrušení tří ustanovení zákona o nemocenském pojištění, a to ust. § 21a, § 37a a
§ 40a, a úpravu přechodných vztahů. Novela zrušuje některá
úsporná opatření, která byla spojena s přijímáním státního rozpočtu a o kterých se od jejich účinnosti vedla neustálá diskuze.
Pod těmito změnami nalezneme
mediálně známé změny ve výši
peněžité pomoci v mateřství (mateřská), v poskytování ošetřovného (paragraf) a drobnou změnu
dotýkající se vyrovnávacího
příspěvku v těhotenství a mateřství, o kterých jsme vás informovali v Bulletinu č. 1/2010. Zákon
č. 166/2010 Sb. vrací podmínky
pro poskytování těchto dávek do
stavu, který byl platný a účinný ke
dni 31. prosince 2009.
Výše peněžité pomoci v mateřství již není 60 % denního
vyměřovacího základu, ale opět
70 % denního vyměřovacího základu a při redukci se částka do
první redukční hranice, tj. 791
Kč, počítá 100 % pro účely
výpočtu denního vyměřovacího
základu. Tato změna pak platí i
pro výpočet denního vyměřovacího základu pro vyrovnávací
příspěvek v těhotenství a mateřství.
Výše peněžité pomoci v mateřství za 30 dnů (v Kč)
měsíční
od 1. 6. 2010
vyměřovací
(resp. 1. 7. 2010)
základ
(hrubá mzda)
15 000
10 380
20 000
13 830
25 000
17 010
30 000
19 110
35 000
21 150
40 000
22 410
1. 1. 2010
- 31. 5. 2010
rozdíl
8010
10 680
13 170
14 940
16 710
17 790
2370
3150
3840
4170
4440
4620
Zdroj: internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí
Změny u ošetřovného zavádějí
původní délku podpůrčí doby, tedy doby, po kterou může být dávka poskytována, a to na nejdéle 9
kalendářních dnů nebo 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého
zaměstnance, který má v trvalé
péči aspoň jedno dítě ve věku do
16 let, které neukončilo povinnou
školní docházku. Toto souvisí i se
zrušením karenční doby u ošetřovného, které se opět poskytuje
od prvního dne splnění potřeby
ošetřování.
Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo vyrovnávací příspěvek před 1. červnem 2010 a trvá i nadále, výše
dávek se přepočítá podle změn,
tedy podle právní úpravy zákona
o nemocenském pojištění, ve znění po 1. červnu 2010, a to od následujícího kalendářního měsíce,
v němž novela nabyla účinnosti.
Dávky v přepočtené výši budou
správy sociálního zabezpečení po-
skytovat od července 2010, tedy
u dávek vyplácených v srpnu 2010.
Osobě, která pobírala peněžitou
pomoc v mateřství v období od 1.
ledna 2010 do 31. května 2010,
vzniká nárok na doplatek ve výši
rozdílu mezi výší dávky vypočtenou podle zákona o nemocenském
pojištění, ve znění před 1. lednem
2010 (a tedy i po 1. červnu 2010),
a výší dávky poskytované podle
zákona o nemocenském pojištění,
ve znění účinném v období od 1.
ledna 2010 do 31. května 2010.
Podle informací Ministerstva
práce a sociálních věcí není nutné
o doplatek žádat, příslušná správa
sociálního zabezpečení výši doplatku vypočte a bez žádosti zašle
oprávněné osobě zřejmě od října
2010.
Žádné vyrovnání u ošetřovného
poskytnutého v měsících leden až
květen 2010 nebude vypláceno.
JUDr. Zuzana CHUDOBOVÁ,
[email protected]
9
co se děje ve světě
Evropské odborové svazy se připravují na celoevropskou protestní akci – Evropský akční
den, který se pod heslem „Žádné škrty, větší
rozvoj“ bude konat 29. září 2010.
Možná vám připadá zmínka o zářijovém datu
v první polovině letních prázdnin poněkud
předčasná, ale není. Akci, které se má zúčastnit několik set tisíc lidí, je třeba po všech
stránkách řádně připravit, a to zabere čas. A také je třeba vysvětlit, proč k tak velké akci po letech opět dochází.
Důvod je celkem jasný: vlády evropských států (včetně té naší) systematicky oklešťují veřejné výdaje, ať už jde o sociální dávky, investice do veřejné infrastruktury nebo o platy zaměstnanců ve veřejném
sektoru. Pokud jde o datum, bylo vybráno tak, aby se shodovalo se
schůzkou ministrů financí EU v Bruselu. Tam se také sejde velká celoevropská demonstrace, kterou organizuje Evropská odborová konfederace (EOK) a které by se mělo zúčastnit co nejvíce odborářů ze
všech členských zemí EU.
Různé protestní akce se připravují na 29. 9. i v jednotlivých státech,
např. ve Španělsku je na tento den připravována generální stávka jako reakce na pokračující vládní škrty ve veřejném financování, snižování počtu pracovních míst a změny v pracovním právu, na které zaměstnanci jednoznačně doplatí.
Celoevropská zářijová akce naváže na řadu protestů, stávek a demonstrací v jednotlivých evropských zemích, které se konaly v uplynulých měsících.
V Portugalsku vyvrcholily několikadenní demonstrace předáním
protestního dopisu předsedovi vlády 17. června. Odbory napadají
plány na zmrazení platů ve veřejném sektoru a naprostou neochotu
vlády k vedení řádného sociálního dialogu.
Italská odborová federace FP CGIL reagovala na plán vlády na
škrty ve veřejných financích demonstracemi 12. 6. a stávkou 25. 6. ve
většině italských regionů na protest proti snižování mezd a osobních
výkonnostních příplatků. V dalších italských regionech odboráři protestovali 2. července.
V Rumunsku po stávce zaměstnanců veřejných služeb 31. května
následovalo shromáždění zaměstnanců před parlamentem 15. 6. Tato
akce měla podpořit probíhající hlasování o nedůvěře vládě. Vláda
však zůstala a veřejný sektor se tak může těšit na okamžité snížení
prostředků o 25 % a snížení důchodů o 15 %.
Rakouský OS VIDA (jeden z našich partnerů v evropském projektu přeshraniční spolupráce Dobrá práce) protestoval proti praktikám stále více používaným v sociální péči. Nedostatek kvalifikovaného personálu je nahrazován nekvalifikovanými zaměstnanci,
případně také studenty a čerstvými absolventy. OS VIDA je přesvědčen, že správnou cestou by bylo snížení pracovní zátěže a odpovídající vyšší finanční odměna pro plně kvalifikované zaměstnance, kterých by pak nebyl takový nedostatek. Takto zůstávají nespokojeni
všichni – zaměstnanci i klienti, jimž se nedostává patřičné péče.
Finský OS veřejných služeb JHL požaduje stažení „státního programu produktivity práce“. Ten byl zaveden v roce 2003 za podpory
odborů s tím, že měl změnami vedoucími ke zvýšení produktivity
vhodně reagovat na stárnutí populace včetně zaměstnanců.
Produktivita měla být zvýšena racionálnějším přidělováním zakázek,
lepším využitím moderních technologií včetně výpočetní techniky,
efektivním využitím výrobních prostorů. Systém byl několikrát upravován, stávající etapa by měla trvat do roku 2015. Brzy se nicméně
ukázalo, že hlavní zaměření systému se týká snižování počtu pracov-
10
ních míst. Nejprve šlo jen o nenahrazování zaměstnanců odcházejících do důchodu, škrty ale pokračují dále. S ubývajícími pracovními
místy neúměrně narůstá pracovní zátěž zbývajících zaměstnanců, nezaměstnanost a nejistota. Celý systém tak v důsledku působí kontraproduktivně – dokonce i zprávy manažerských konzultantů uvádějí,
že škrty v počtu pracovních míst vedou ke snížení místo zvýšení produktivity práce ve veřejném sektoru.
Alespoň na závěr dvě pozitivní zprávy:
Belgický OS SETCA hlásí, že valonská regionální správa přidala
neziskovému sektoru 4,5 milionu euro na základě požadavků odborů.
Peníze budou využity na vyrovnání platů v oblasti sociálních služeb,
aby se tak naplnily kolektivní smlouvy z let 2007-2009. Ani tohoto
úspěchu ale nebylo dosaženo snadno, předcházelo mu mnoho jednání
i protestních akcí včetně celonárodní protestní demonstrace 8. června.
V Norsku bylo po dvoutýdenních stávkách dosaženo nejvýznamnější dohody za posledních 30 let. Má hodnotu asi 3,5 % a týká se především odstranění v rozdílu odměňování mužů a žen, což byl hlavní
odborový požadavek.
Z materiálu EPSU vybrala
PhDr. Jana VESELÁ, [email protected]
Odboráři z Plzeňského kraje
si rozšiřovali své znalosti
Další seminář na téma „Minimum odborového funkcionáře“ se
uskutečnil ve středu 9. června 2010 v Plzni v hotelu Victoria. Cílem
semináře bylo seznámit účastníky se základy odborové činnosti a
průřezem v následujících oblastech: struktura, orgány a základní dokumenty Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, práva a
povinnosti odborové organizace, vztahy odborové organizace k oblasti BOZP, základy kolektivního vyjednávání.
Účastníky semináře byli především odboráři z nemocnic v Plzeňském kraji (ZO FN I, ZO Stodská nemocnice, ZO Domažlická nemocnice a další). Přednášejícími byli specialisté odborového svazu
JUDr. Zuzana Chudobová, Ladislav Andrejch a Václav Matoušek.
Věříme, že seminář byl přínosný. A jelikož se setkal s pozitivním
ohlasem, nabízíme jeho pořádání po domluvě i v dalších regionech.
Václav MATOUŠEK, regionální pracovník OSZSP ČR,
[email protected]
Foto Ladislav Andrejch
Kolektivní vyjednávání v Rokycanské nemocnici a.s.: Kde je pravda?
Rokycanská nemocnice a.s. patří mezi nemocnice Plzeňského kraje. Předsedou odborové organizace je František Kuneš, který na
všech jednáních s představiteli kraje, s hejtmankou doc. MUDr. Miladou Emmerovou,
na našich mezinárodních akcích i na jednáních sekce nemocnic poukazuje na nízké
ohodnocení práce zaměstnanců v nemocnici.
Musím sdělit, že jednání na krajském úřadě byla na úrovni kvalitního sociálního dialogu. Jedním z bodů byla vždy otázka odměňování v nemocnicích kraje, a to převážně té
Rokycanské. Vycházeli jsme ze slibu ČSSD,
že nemocnice obchodní společnosti budou
převedeny na veřejná nezisková zdravotnická
zařízení, ve kterých je poskytován plat, platové tarify a ostatní nárokové složky.
O převedení nemocnice a.s. na veřejnou
neziskovku odborovému svazu nešlo, ale
o systém platů ano. Tam, kde jsou platy a systém platových tarifů, jsou průměrné výdělky zaměstnanců daleko vyšší oproti mzdám
v akciových společnostech.
Kraj se k tomuto závazku přiznal, přiznal
také, že i ředitelé tento systém berou jako
vhodný, jen ty finance chybějí...
Kraj hledal cestu, jak nemocnicím pomoci, jak finance poskytnout. Cesta se našla
a my doufali, že kolektivní vyjednávání
v Rokycanské nemocnici a.s. bude dne
30. června ukončeno, systém odměňování
bude nastaven tak, že se zvýší nárokové
složky mzdy, že budou stanoveny vyšší základní mzdy.
Bohužel, 30. června nám ředitelka nemocnice MUDr. Hana Pérková sdělila, že finance
možná přijdou, ale nejsou na zvýšení mzdových prostředků.
Obrátili jsme se telefonicky na kraj, kde
nám sdělili, že prostředky na mzdy poskytnout lze. Kde je pravda? A je vůle zvýšit zaměstnancům mzdy?
Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ,
[email protected]
Zveme vás na kurz o prevenci násilí
Dvoudenní kurz Train the Trainer je součástí projektu Prevence
násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Projekt je
hrazen ze zdrojů Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu
ČR, a tak je vaše účast na kurzu bezplatná. Podmíněna je pouze vaším
zapojením do alespoň jednoho ze čtyřech vzdělávacích modulů projetu. Vybrat si můžete z těchto témat:
1) Obecná problematika pracovního násilí a právní souvislosti
2) Psychologické aspekty násilí na pracovišti a krizová komunikace
3) Základy sebeobrany
4) Management prevence násilí
Účastníci jednotlivých kurzů dostanou návody k metodické i poradenské činnosti. Budou proškoleni tak, aby se po skončení kurzu mohli sami stát vzdělavateli problematiky pracovního násilí a byli schopni identifikovat situace, které překročily hranice běžného konfliktu a
jsou násilím na pracovišti fyzického i psychického rázu, včetně mobbingu a všech druhů obtěžování. Dostanou návod, jak rozpoznat oso-
by se sklony k agresi a pracovat s nimi. Budou schopni bezprostředně
zasáhnout v krizových situacích při výskytu fyzického útoku. Naučí
se pracovat s obětí pracovního násilí a řešit posttraumatické reakce po
fyzickém útoku. Budou také schopni tvořit nejrůznější doporučení a
preventivní opatření pro řešení krizových situací a aplikovat je do praxe za pomoci zaměstnavatelů, kteří tento projekt rovněž podporují.
Znalost prevence pracovního násilí lze dále využít při kolektivním vyjednávání. Dlouhodobě mohou být účastníci kurzů součástí profesionálních zásahových týmů i dobrovolnických týmů ve svém regionu.
Svůj zájem o účast na kurzech hlaste, prosím, co nejdříve Kateřině
Hofmannové e-mailem na adresu [email protected]
nebo telefonicky na číslo 736 520 205.
Více informací o projektu naleznete na webu odborového svazu
(www.zdravotnicekodbory.cz) v rubrice Vzdělávání – Projekt
Prevence násilí na pracovišti.
Mgr. Kateřina HOFMANNOVÁ,
[email protected]
Pozvánka na dvoudenní kurz
Českomoravská konfederace odborových svazů – Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR,
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR – Unie zaměstnavatelských svazů ČR a
Health Management Consulting,s.r.o.,
vás zvou na dvoudenní kurz
Vzdělávání klíčových pracovníků projektu Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče
Kurz se koná
● 10. srpna 2010 na Moravě (patrně v Olomouci)
● 18. srpna 2010 v Praze (v budově Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Koněvova 54, Praha 3)
● vždy od 10 do 17 hodin
Téma: Train the Trainer – lektorské dovednosti pro edukaci dospělých
Maximální počet účastníků v jednom termínu je 15 osob.
Cílem této výuky je seznámení účastníků s principy efektivního vzdělávání dospělých, které využijí při svém působení v projektu na pozicích
lektorů, členů zásahových týmů a koordinátorů, i mimo něj. Kurz je součástí celoživotního a profesního vzdělávání. Každý účastník obdrží certifikát o absolvování kurzu a příslušný počet kreditů.
Kurz Train the Trainer je dvoudenní a toto je pozvánka na 1. výukový den.
Termíny 2. výukového dne konání jsou:
Praha - 22. 9. a 5. 10. (v budově Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Koněvova 54, Praha 3),
Morava - 29. 9. a 7. 10. 2010 (místo bude upřesněno později).
Mgr. Kateřina HOFMANNOVÁ, [email protected]
mobil: 736 520 205
11
Mladí odboráři se sešli na úspěšném semináři o komunikaci
Ve dnech 18. – 20. června 2010 se v nádherném prostředí Vysočiny uskutečnil seminář určený pro naše mladé členy. Tuto
podmínku si stanovila Nadace Friedricha Eberta, která seminář plně financovala. Tato spolupráce je hodnocena velmi pozitivně, protože se nám daří práce s mladými členy a přitom to náš svaz stojí jen minimální náklady. Ubytování, stravu,
občerstvení i pronájem školicí místnosti vždy uhradí nadace, za což jí patří neskonalý dík.
Nosným tématem víkendového semináře byla komunikace a
rétorika a jeho oficiální název
zněl Sociální dialog v praxi mladých členů. A mladé členky a
členové odborových svazů sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů se
opravdu činili.
Sešli jsme se v pátek odpoledne v penzionu Tálský mlýn, který nám poskytl velmi slušné
zázemí na konání semináře.
Vzdušná a prostorná místnost
určená na školicí akce, pěkné
okolí penzionu a zejména naprosto bezchybná obsluha
přispěla k velmi dobrému pociPosluchači semináře při úvodní přednášce
Společné foto části účastníků před kostelem sv. Jana Nepomuckého na
Zelené Hoře
tu, který jsme společně měli
z tohoto školení.
Hlavním a jediným lektorem
semináře byl Mgr. Ladislav
Kucharský, který rozdělil přednášky proporcionálně do všech
třech dnů tak, aby nebylo informací v žádnou chvíli nadbytek.
Postupně se probrala všechna
důležitá témata týkající se rétoriky a komunikace a v každé
chvíli byl otevřený prostor pro
otázky posluchačů. Probrali
jsme tak praktické situace, taktiku a strategii vedení dialogu na
různých úrovních, nácvik praktických dovedností, modelové
situace, řečovou komunikaci a
rétoriku. Dále pragmatické
aspekty rétorické komunikace,
kooperační, manipulační a zdvořilostní princip v rétorické komunikaci, zvukovou modulaci
řečnického projevu, větnou intonaci, frázování řeči, mluvní tem-
12
po, větný přízvuk a větný důraz.
Bylo toho opravdu mnoho a
dlouhé debaty o těchto tématech
po ukončení oficiální přednášky
svědčily o mimořádném zájmu
o toto téma.
V rámci duševní hygieny jsme
byli v sobotu odpoledne na chviličku kouknout na Zelenou
horu, kde je jedna z památek
UNESCO v naší krásné vlasti kostel sv. Jana Nepomuckého. Tato dominanta kraje je vzdálena
jen dva kilometry od penzionu a
byla by hanba nenavštívit ji!
V neděli se všichni spokojeně
rozjeli do svých domovů a
věřím, že se také všichni rádi
vrátí na další pokračování těchto
akcí vpořádaných ve spolupráci
s Nadací Friedricha Eberta a
ČMKOS.
Mgr. Ladislav KUCHARSKÝ,
[email protected]
Foto autor
připomínáme si dvacáté narozeniny odborového svazu
IV. sjezd odborového svazu se konal 5. – 7. 12. 2002 v pražském hotelu Pyramida
IV. sjezd odborového svazu začal ve čtvrtek večer v pražském hotelu Pyramida slavnostním večerem. To umožnilo nejen společně si zatančit a zazpívat, ale především se hodně mluvilo o tom, co koho trápí. Delegáti diskutovali spolu navzájem i s hosty, kteří mezi ně přišli. Až po půl jedenácté v noci po politických jednáních dorazila ministryně zdravotnictví Marie Součková, na kus řeči přišla senátorka a bývalá ministryně Zuzana Roithová, jako mezi svými se zde oprávněně dobře cítili senátoři Milan Štěch a Richard Falbr, čili současný a předcházející předseda ČMKOS. Nechyběli ani
vzácní hosté ze zahraničí v čele s generální tajemnicí EPSU (Evropská federace odborových svazů
veřejných služeb) Carolou Fischbach-Pyttel. Následující dny sjezdu už byly tvrdě pracovní. Na jednání sjezdu zavítali a vystoupili zde také předseda vlády Vladimír Špidla a ministr práce a sociálních
věcí Zdeněk Škromach.
Plný text vystoupení hostů a
zpráv přednesených na sjezdu najdete na webu odborového svazu
(www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice O nás – Dokumenty,
sjezdy.
Sjezd zvolil nové vedení svazu
– předsedu Jiřího Schlangera,
místopředsedkyni Janu Dvořákovou, místopředsedu Milana
Zaorala a další členy výkonné rady v tomto složení (podle abecedy): Martin Adamec, Eva
Beranová, Jiří Ehrmann, Lubomír
Francl, Tomáš Havlásek, Jiří
Havlovic, Alena Ježková, Marta
Kocmanová, Josef Kulhánek, Iva
Merhautová, Stanislav Mišo, Petr
Oberreiter, Petr Popule, Dagmar
Skoumalová, Oldřich Štěpánek a
Dagmar Žitníková.
Do dozorčí rady odborového
svazu byli zvoleni Ivana Doubková, Jana Horáková, Božena
Jelínková, Jaroslava Kartáková,
Alexander Kolský, Zdeňka Kovářová, Emerich Majer, Antonín
Metelka a Miloslav Starecký.
Novinkou tohoto sjezdu bylo,
že potvrdil výsledky voleb krajských rad uskutečněných na krajských konferencích odborového
svazu a následující složení krajských rad odborového svazu:
Jihočeský
kraj:
Blanka
Drtinová, Lubomír Francl,
Jaroslava Heřmanová, Jaroslav
Lehmann, Antonín Loskot, Jitka
Pillerová, Emanuel Mimra
Jihomoravský kraj: Ivana
Doubková, Tomáš Havlásek,
Marie Hrdinková, Eva Šálková,
Jana Vašíčková
Karlovarský
kraj:
Ivana
Bušková, Soňa Malá, Ivana
Minaříková, Rudolf Petrák, Jiří
Walz
Královéhradecký kraj: Zdena
Havlová, Vlasta Koberová,
Sylvie Puldová, Ilona Smugalová,
Oldřich Štěpánek, Miroslav
Tiller, Stanislava Zakálová
Liberecký kraj: Zdeněk Felgr,
Jitka Hájková, Jana Hnyková,
Helena Mašková, Irena Patková,
Věra
Ramešová,
Marie
Sedláková
Moravskoslezský kraj: Miluše
Bieligová, Vladimíra Bučková,
Libuše
Deptová,
Dagmar
Drobíková, Marta Krömrová,
Praha: Jiří Kajtar, Josef
Kulhánek, Irena Matlasová,
Růžena
Menšíková,
Dana
Píchová
Středočeský kraj: Monika
Boušková, Jana Hollerová, Josef
Lisý, Marcela Pádivá, Vladimíra
Vaníková
Ústecký kraj: František Hájek,
Jaroslav Savkov, Irena Soldá-
ší zaměstnance, aby aktivně vyhledávali informace o Evropské
unii a o hospodářských a sociálních důsledcích vstupu ČR do
Evropské unie, zhodnotili přínos
vstupu ČR do EU pro hospodářský a sociální život v ČR a pro životní perspektivu jejich i jejich
dětí a podpořili svým hlasem v referendu vstup ČR do EU,
Marie Šrůtková, Dagmar Valová
Olomoucký kraj: Jan Bumba,
Jiří Ehrmann, Pavel Hynčica,
Stanislav
Kučera,
Jana
Michalská, Dana Rosůlková,
Zdeněk Sovík
Plzeňský kraj: Marie Baxová,
Zdeněk Houška, Miroslava
Jordánová, František Kuneš,
Helena Kurcová, Roman Soukup,
Milan Synek
Pardubický
kraj:
Ivana
Burešová, Hana Hýblová, Božena
Krčková, Lukáš Nechvátal,
Jarmila Stejskalová
nová, Alena Šestáková, Karel
Švorc, Stanislav Vitásek, Alena
Wilhelmová
Vysočina: Marie Beraczková,
Eva Beranová, Hana Lisá,
Zdeňka Šimonová, Rudolf Zachariáš
Zlínský
kraj:
Jaroslava
Doleželová, Marie Humpolová,
Václav Malínek, Jitka Weilová,
Hana Zámečníková, Dagmar Žitníková
Na závěr svého jednání sjezd
vyzval
a) členy odborového svazu a dal-
b) vládu, krajská a obecní zastupitelstva, aby vyvinuly úsilí
k zajištění kontinuity výkonů veřejné správy a poskytování veřejných služeb a překonaly tak nedostatky právních předpisů k reformě veřejné správy a nepřipravenost jednotlivých odvětví
(zejména sociálních služeb) a aby
případnými dopady nebyla porušována práva a nároky zaměstnanců a nebyl ohrožen sociální
smír.
PhDr. Marie KLÍROVÁ,
[email protected]
13
přečetli jsme
Ať se cpe k obědu buřtama a houskou Kalousek!
Občas má člověk pocit, že se
mu něco zdá. Jako zrovna teď.
Stát je zadlužený až po uši, veřejný dluh se za červenec 2010 má
zvýšit o 12,741 miliardy korun,
díky "zelenému Bursíkovi“ a jeho přátelství s Topolánkem, kdy
vlastně Bursík ovládal jakoby
pravicovou vládu, a díky spolčení
poslanců s lobbisty byly na návrh
socdemáckých poslanců schváleny „dotace“ pro fotovoltaiku, tedy pro finanční zločince vysávající náš stát, což nás vyjde asi na
860 miliard během příštích deseti
let - a Kalouskovi boys na ministerstvu financí plánují zrušit dotování stravenek! To je fakt důležitý!
Jak se říká, „jejich starosti a
Rothschildovy peníze“ bych teď
chtěl mít. Prý se tak děje v rámci
zásadního boje proti rozpleveleným daňovým výjimkám. Když
prý pořádek, tak pořádek. Ministr
a jeho úředníci prý vyhlásili
„zásadní boj proti neoprávněným
daňovým výhodám“. Já bych
vám dal „zásadní boj“, vy uličníci!
Osobně si totiž představuji, jak
ctnostní úředníci z MF od rána
důležitě jednali, pak se odebrali
do ministerské závodní jídelny,
kde si dali z předloženého menu
dle svého výběru a chutě nejprve
teplou polívčičku, pak hlavní jídlo a potom ještě zákusek a možná
i něco ovoce. Bohatě to zapili
erární chlazenou vodou či čajem,
protože při jídle se má pít. To nás
učili už učitelky ve školce. Zaplatili ministerskou stravenkou.
A vsadil bych se, že je to celé
papáníčko nestálo víc, než tak nějak 50-60 Kč. Při jejich ministerských platech. A pak dobře napapaní a napití, sedíce v erárních
křeslech a za erárními stoly a
u erárních počítačů a při použití
erárních telefonů, zakončili poradu tvrdým rozhodnutím, že „stravenky jsou v zásadě lumpárna a
že je to plýtvání státními penězi“,
a tak s nimi, „souzi“, tak nějak
zatočíme. Aby se ti obyčejní pracující u malých firem neobohacovali za své peníze na náš účet.
Potvrdili tak, co již jednou
úředníci (myslím že asi ti samí)
pod vedení pana ministra
Kalouska sedícího tehdy v jiné
vládě rozhodli.
14
Na první pohled to vypadá
úžasně. Jak se bude šetřit a jak
budeme důslední a tak vůbec. To,
že nejsem sám, koho tahle lumpárna a divadýlko kolem stravenek štve, ukázal také velice dobře
napsaný článek Táni Králové
v Euru 27-28 Kalouskův paušál
místo stravenek.
Už jen závěr toho článku potvrzuje moje podezření. Tento bič
na daňové výjimky má totiž platit jen pro kmány. Ale ne pro
pány. A taky nebude platit pro
panské dráby - totiž úředníky. A
zaměstnance některých vybraných firem. Velkých firem.
Státních firem. A podobně.
Neboť pan Kalousek, ten finanční
rytíř ctné postavy, je ochoten diskutovat o jisté výjimce. Týká se
závodních jídelen. Neb prý do
nich zaměstnavatelé investovali
mnoho prostředků. No, to je myšlénka. Vymyšlená snad přímo
hlavou!
Takže, pokud tomu rozumím,
velké firmy se závodními jídelnami – tedy hlavně zahraniční - si
na dotované stravování nenechají
šáhnout. A poslali pana Kalouska
někam. „Závodní jídelny“ pak
mají také všechna možná ministerstva a centrální úřady. A jejich
úředníky si Kalousek přeci také
nepohněvá. Takže za blbce a
obětní beránky budou zaměstnanci menších, většinou českých firem a úředníci z malých úřadů –
obecní úřady a podobně. Prostě
nýmandi ve velké politice.
To je ovšem také móóóc hezká
ukázka jak pomoci malému a
střednímu podnikatelskému stavu, na kterou TOP 09 lákala středostavovské voliče. Pomalu by
jeden řekl, že je to podobné jako
ten Gottwald, co lákal voliče před
rokem 1948 na tvrzení, že KSČ je
stranou dělnictva, ale také drobných podnikatelů a rolníků. A pak
ty živnostníky a sedláky zlikvidoval. No, jen se pánové z TOP 09
předveďte ještě před komunálními volbami, ať víme, jak je to
v reálu s vašimi hesly a skutky!
V diskuzi k mým článkům na
toto téma i v „dopisech čtenářů“
do tištěných medií se často objevovaly hlasy, že prý jde u stravenek jen o obrovský byznys
„západních“ kapitalistů, kteří vysávají naše pracující a našeho da-
ňového poplatníka. Pendrek!
Stravenkami se platí v mnoha
zemích EU. Podle informací časopisu EURO se používají v Belgii, Česku, Finsku, Francii,
Německu, Maďarsku, Itálii,
Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku,
Slovensku, Španělsku, Švédsku a
ve Velké Británii. Tedy v šestnácti státech EU. U více než deseti
států z nich to mohu potvrdit na
vlastní oči. Takže kecy, že jde
o něco jinde neznámého, typicky
českého – prý jde přímo o „tunelování“, psala dokonce jedna redaktorka. Spíše to vypadá, že
pánové Topolánek a Kalousek
zvedli prapor boje proti firmám
zajištujícím stravování většině
zaměstnanců v Česku z naprosto
jiných důvodů. Jakých, když jde
o peníze, si můžeme lehce domyslet. A taky je jasné, proč je
oba už tehdy velké firmy a koncerny, a to i asijské podnikající
v Česku, poslaly s jejich nápady
kamsi. Protože všichni tihle praktikují bonusové anebo společné
stravování všude, kde působí.
V Jižní Koreji, na Tchaj-wanu,
v Číně i v Japonsku. Prostě stravenky a „závodní stravování“ pa-
tří k modernímu průmyslu stejně
jako pracovní a ochranné pomůcky a školení bezpečnosti práce. A
všichni vědí proč.
Pan Kalousek asi ne. Ten za
dvacet let, kdy před ním stojí na
stolech při úředních jednáních
pod objektivy TV kamer vždy jakoby z ničeho nic úslužně a zdarma chlebíčky, pití a ovoce, kdy
jej při návštěvách mimo Prahu
krmí místní potentáti co nejvybranějšími lahůdkami a určitě jej
to nenechají platit ani korunami
ani stravenkami, a večer si musí
často chudák hlídat linii na rautech, recepcích a jiných trachtacích, tak ten už všechno zapomněl. To se potentátům stává.
Takže bych pro pana ministra a
jeho, z ministerské závodní jídelny vykrmené úředníky, rád sdělil:
Stravenky jsou zde proto, aby
byla zajištěna dostupná, kvalitní,
teplá a pravidelná strava pro zaměstnance. A to ne z nějaké rozežranosti odborářů spolčených
s hnusnými kapitalisty, kteří tak
chtějí společně okrást ubohý erár
o peníze. Ale proto, že zaměstnanec, vyškolený a kvalitní, je mimořádně drahá součást pracovního a výrobního procesu. A po-
e-mailové úsměvy
☺ ☺ ☺ ☺ ☺
☺ ☺
Dovolil jsem si švestičky z naší zahrádky…
starat se o jeho dobrý zdravotní
stav, dobré stravování se zaručenou hygienou přípravy i podávání
je jedna ze základních podmínek
zajištění kvalitního pracovního
výkonu. Stravování zajištěné dostupně a jednoduše, za akceptovatelný peníz a v řádné kvalitě. A
to pak zajistí, vážení cifršpioni,
že firma bude prosperovat a vydělávat peníze. A stát pak ty peníze zdaní – u nás při započtení
daní z mezd, daní z DPH a dalších daní jde na daně asi tak
o 60 % i více procent hrubého
výdělku.
Vypadá to celé tažení na nějaký
boj. Obávám se ale, že ne za lepší
výběr daní. Je to boj proti „někomu“ – tedy proti firmám podávajícím stravenky a zajišťujícím tak
stravování cca 1,3 milionu zaměstnanců v ČR .Jde o boj …. ve
prospěch
někoho
jiného.
Prozatím neznámého. Ale on se
jistě, pokud se ten záměr povede,
rychle objeví. Jako všechny ty
firmy na eko-větrníky, na fotovoltaické elektrárny, na bezdotykové baterie do kuchyní a na WC
- pamatujete, jak byly „nařízeny“?
Stravenky u nás mimořádně
dobře fungují. Díky nim, tak jako
v mnoha ostatních státech, se
rychle vytvořily a udržely při životě restaurace a jídelny, které
bez problémů poskytují potřebné
stravování za rozumné ceny.
Něco, co jsme za bolševika neznali. Kdo si vzpomene na socialistické závodky, ten to mimořádně oceňuje. Statisíce lidí chodí
na obědy na takzvaná „polední
menu“ (o tom co je to v restauraci polední menu, myslím,
Kalousek v životě neslyšel, protože od roku 1990 nevylezl z úřadu a parlamentu) a ta jsou
výrazně levnější než běžná jídla
„z lístku“. V poledne tisíce restaurací prodávají z 90 % jen „meníčka“ a nebo obědové hotovky.
Za stravenky. A jsou to jídla kvalitní za rozumnou cenu. Kdo je
drahý anebo nekvalitní, zkrachuje. Porce jsou většinou tak velké,
že my starší a dámy obecně,
máme co dělat, abychom je snědli. Aby pan ministr a ministerští
úředníci a také poslanci, papající
v poslanecké jídelně, věděli, o co
také a hlavně jde, tak já jim to vypočítám. Jako vždy jde o peníze.
Za které se běžní zaměstnanci
stravují.
Začněme pány poslanci a senátory. Tam je to jednoduché.
Gulášek a pití k tomu přijde dotyčného vydělávajícího cca 6070 000 měsíčně v „závodní
jídelně“ parlamentu asi tak na 80
Kč. A to ta jídelna „leží“ v jednom
z nejdražších míst u nás. Stejný gulášek a pivečko či colu lehce pořídíte na Malé Straně v obyčejné
restauraci za cenu od 150 do 350
Kč. Malý rozdílek, co?
Oběd v běžné restauraci specializující se na polední menu, kde
se platí v poledne hlavně stravenkami, přijde na: guláš 75 až 90
Kč, kola 25 Kč tedy suma sumárum cca 110 Kč. Za 21 obědů
tedy zaplatí zaměstnanec + zaměstnavatel 2310 Kč. Při průměrném čistém platu okolo 20 000
Kč to je více než 10 % mzdy!!!
To by nikdo neplatil, na to lidi
prostě nemají. Muselo by se jíst
levněji. Znamenalo by to návrat
do doby, kdy tyhle „hokusy-pokusy“ okolo 60. let dělali komunisti. Všechny „kapitalistické
výhody“ zrušili a zůstaly jen
velké závodky ve velkých firmách, na které si ani soudruzi netroufli. Co tomu říkáte, pane
Kalousku? Taky si na Volkswagen, Siemens, TPCA, ČEZ atd.
netroufnete? Jako soudruzi na
ČKD a na horníky?
Ale abychom se vrátili k věci.
Stravenky nejsou celé placeny zaměstnavateli, jak úspěšně předstírají ministerští úředníci neinformovaným novinářům a ti to
pak servírují čtenářům.
Obvykle z daňových důvodů
platí zaměstnanci za stravenku 55
% ze své mzdy a 45 % platí firma,
která si to dává do nákladů! To tedy znamená pouze to, že vznikne
rozdíl v DPH a ne, že tuhle cenu
platí firma celou. Takže ze stravenky v hodnotě 80 Kč platí zaměstnanec přímo 44 Kč. Tedy nikoli, že ji dostává zadarmo, jak se
mnozí domnívají! (Šlo by to sice,
ale bylo by to pro firmy daňově
silně nevýhodné.)
Jde také o psychologii. Stravenky více-méně nutí většinu lidí z firem, kde nejsou závodní
jídelny, aby se pravidelně stravovali. Věřím tedy sdružení provozovatelů poukázkových systémů,
že cca 70 % uživatelů stravenek
by snížilo anebo rovnou zrušilo
pravidelné teplé obědy po zrušení stravenek. Což by mělo dopad nejen na restauratéry - ohroženo je pak cca 35 000 pracovních míst zaměstnanců ve
stravování -, ale mělo by to negativní vliv i na zdravotní stav
dnešních uživatelů stravenek.
Takže „suma-sumárum“, pokud ten idiotský plán vyjde, opět
se budou zaměstnanci menších firem a malých úřadů živit různými
levnými a většinou studenými potravinami. Tak jako za mého
mládí. V poledne se většina cpala
houskami a salámem anebo
bramborovým salátem z papíru.
Ti, co jako já měli možnost, chodili do řeznictví na mimořádně
„široký sortiment“ polévek:
dršťková, gulášová a knedlíčková. A furt dokola. V té době byli
řezníci, vylepšující a vařící
polévky ze zbytků masa a salámů, milionáři. Moc se jim to
líbilo. A v tom bude jádro pudla. I
dneska. Někomu se zrušení stravenek bude strašně líbit. A rád za
to dobře zaplatí. Co třeba takové
různé mezinárodní „mekáče“ všeho typu? Nevane vítr odtud?
Ostatně, to si snad skutečně někteří bojovníci proti stravenkám
myslí, že tento systém a systém
závodních jídelen zavedli Ford,
Western Elektric a Baťa jen tak
z plezíru?
Ono je rušení stravenek i ekonomicky nesmysl. Podle výpočtu
VŠE je vliv proplácení stravenek
na státní rozpočet kladný, získá
se tím při odvodu daní 312 milionů Kč. Zrušením by pak došlo
k výpadku příjmů dokonce o 426
milionů. Typické je, že navrhovatelé, tedy Kalousek a jeho ministerstvo, nemají vůbec žádná relevantní čísla, a přesto stále tvrdí,
že jde o „úspory“. Jak za bolševika: „šetřit se musí, ať to stojí co
chce!"
Údajné výroky Kalouska o tom,
že za stravenky se dá pořídit cokoliv, třeba i erotické služby, a
proto je nutno je zakázat, už hraničí s nějakou poruchou. Nevím,
jaké štětky zná pan Kalousek, ale
obávám se, že i ta nejnižší kasta
šlapek postávající v severních
Čechách u silnic by za stravenky nešla. I kurvy mají svoji
hrdost.
No a poslední údajný „argument“, že se dají stravenky vyměnit a směnit za cokoliv, je na
úrovni myšlení Pol Pota. Ten nechal zrušit v Kambodži peníze s
podobným odůvodněním. Protože se za ně dalo cokoliv koupit
a to kazilo národ a tak vůbec.
Takže nechal vyhodit Centrální
kambodžskou banku do vzduchu,
spálil peníze a ty, kdo nechtěli
pochopit úžasnost toho nápadu,
zlikvidovali jeho revolucionáři
ranou naostřené motyky do týla.
Já předpokládám, že takto by se
pan Kalousek s firmami prodávajícími stravenky ani s jejich zaměstnanci vyrovnávat nechtěl.
Můžeme tedy říci, že po zrušení stravenek, což by podle zjištění VŠE vedlo k propadu příjmu
státního rozpočtu, by k obědu po
tomto geniálním finančním zásahu opět jedlo cca 1,3 milionu
dnešních uživatelů stravenek v ČR
k obědu dvě housky a studený točeňák. Anebo něco podobně kvalitního.
Co kdybychom si spolu, pane
Kalousku, dali schůzku, abychom
to projednali. Jak je to u nás se
závodním stravováním i nestravováním, vím osobně od roku
1957, kdy jsem šel do učení.
Mohu vyprávět. Už tady podobné
nápady byly.
Navrhuji, když se zruší ty stravenky, vyzkoušíme to v praxi. Při
pracovním obědě u vás v kanceláři. Koupili bychom si oba za rohem dva vuřty a snědli je studené.
Můžeme si je přitom namáčet do
kelímku hořčice. To bude bezvadné vylepšení. Přímo pokrok!
Já si totiž pamatuji, jak jsme po
zrušení malých závodních jídelen, donášek obědů z hospod do
fabrik a úřadů původně zajišťovaných svačinářkami a zrušených
pro „provedení úspor“ stírali tu
hořčici vuřtama z papíru, na který
nám tu hořčici kydli v bufáči.
Kdykoli si řeknete, rád přijdu
na takovouhle poradu. A můžete
pozvat náměstky a odborníky
z oddělení, co to zrušení stravenek připravují. Ale buřty a gumové housky po koruně třiceti si
musí koupit sami. Šetřit se musí.
Ministerstvo musí jít příkladem.
Takže každý za svý a ne abyste si
na to nechali vyplatit cesťák!
Jo, já totiž předpokládám, že
v rámci úspor necháte taky zavřít
tu vaši proslavenou závodku na
ministerstvu financí.
P. S. Jen vám ještě poradím. Už
ty lidi moc neser… ééééé… nerozčilujte. Jestli nechcete dopadnout jako Paroubek. 1,3 milionu
uživatelů stravenek má totiž statisticky nejméně 1,3 milionu životních partnerů a 1,3 milionu
dětí a 1,3 milionu rodičů a to je
celkem 5,2 milionu voličů a ti,
když se nase…. rozčílí, jakpak
dopadnou volby? Stojí to za ty
peníze?
Václav VLK st.
Vyšlo 19. 7. 2010 na
http://neviditelnypes.lidovky.cz
15
publikovali jsme - publikovali jsme - publikovali jsme
Rozhovor Haló novin s Dagmar Žitníkovou, místopředsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Odmítáme tendence vedoucí k privatizaci sociálních služeb
Miroslav SVOBODA
Zhruba před rokem jsme spolu
hovořili o velmi složité situaci pobytových zařízení sociální péče.
Nakolik se od té doby změnila situace?
Z hlediska klientů, ale i finančního
zabezpečení sociálních služeb se situace za tuto dobu příliš nezměnila.
Klienti pobytovému zařízení odevzdávají částku 10 600 korun měsíčně,
jak je stanoveno prováděcími předpisy
ministerstva práce a sociálních věcí
(MPSV). Když si vezmete, že průměrná výše důchodu se pohybuje okolo
deseti tisíc korun, je zcela jasné, že
většina klientů by si svůj pobyt v těchto zařízeních nemohla dovolit, kdyby je nepodporoval někdo z rodiny,
z příbuzných. Přitom až 15 procent
z peněz, které klienti odevzdají pobytovému zařízení, by jim mělo zůstat na
osobní spotřebu. A připočtěte k tomu,
na kolik je přijdou poplatky za lékařskou péči, léky a věci osobní spotřeby,
takže těch 15 procent mnoha seniorům
nestačí. Navíc mnozí z nich mají velice nízkou penzi a někteří dokonce žádnou. V těchto případech se běžně
stává, že ústavy sociální péče výdaje
na osobní potřebu klientů hradí ze svého rozpočtu.
A tím se dostáváme k samotnému
systému financování sociální péče
u nás. Od 1. ledna 2007 platí u nás
zákon o sociálních službách, přičemž
náš odborový svaz již od počátku upozorňoval na to, že celý systém byl zvolen nešťastně. Jde o to, že část peněz
na provoz těchto zařízení stát poskytuje formou dotací. Jestliže pro rok 2007
stát vyčlenil na dotace částku 7,5 miliardy korun, což je minimum na zajištění celoročního provozu, tak již
o rok později a v následujících letech
tuto částku snížil. V loňském roce dokonce hrozilo, že zařízení sociálních
služeb nebudou mít od září prostředky
na další provoz. Situaci zachránily
kraje, které, byť jejich rozpočty jsou
také napjaté, finanční částky dorovnaly. Připomínám, že situace je neúnosná
i přesto, že každý rok jsme podnikali
nátlakové akce na dorovnání částky na
dotace. A jak to bylo konkrétně? V roce 2006 jsme spolu se zaměstnavateli
a Národní radou zdravotně postižených demonstrovali na náměstích a
poslední tři roky náš svaz opakovaně
vyhlašuje v souvislosti s tvorbou státního rozpočtu a chybějícími prostředky na dotace stávkovou pohotovost.
Opakovaně na problém upozorňujeme, ale systémové řešení zatím stále
není.
Jakým způsobem chce ministerstvo práce a sociálních věcí tuto situaci řešit?
16
Experti ministerstva i dalších institucí doporučují financování celého
systému sociálních služeb diverzifikovat, to je najít i jiné zdroje. Jednak by
podle nich měly více přispívat kraje,
ale také by měly být využity soukromé
zdroje. Pokud jde o prostředky ze soukromých zdrojů, neumím si to osobně
představit. Uvedu příklad. V Praze
ještě nedávno existoval dům pro seniory, který byl určen převážně pro zahraniční klientelu, jež si svůj pobyt hradila. Tuším, že částkou 45 tisíc korun
měsíčně. Po nějakém čase ale tento dům
pro seniory zanikl. Ukázalo se, že se
z čistě privátních zdrojů takovéto zařízení neuživí. Proto také musí činnost
pobytových zařízení sociálních služeb
financovat z větší části stát.
Jaké řešení doporučují zdravotnické odbory?
Stát dosud hradí část nákladů na
činnost pobytových sociálních služeb
ze státního rozpočtu, ale formou
dotací, na kterou nemají zařízení
nárok a nemusí jím být přiznána.
Poskytovatelé služeb jsou každý rok
ve stresu a nevědí, jak dotační řízení
dopadne a kolik dostanou peněz. Řešením by podle odborů bylo, aby stát
peníze poskytoval formou mandatorních výdajů státního rozpočtu.
Zároveň s tím by měla být stanovena
jasná a konkrétní pravidla, za jakých
podmínek tato zařízení budou poskytovat své služby klientům. Prostě musí se stanovit náklady na službu a na
klienta podle stupně jeho závislosti.
Stanovit by se měly i standardy podle
typu služeb a podle klientova zdravotního postižení a jeho potřeby ošetřovatelské péče. Škoda jen, že se tak dosud nestalo.
Odbory a zaměstnavatelé již několik let prosazují myšlenkou, že MPSV
musí stanovit výši průměrných nákladů na jednotlivé typy sociálních služeb
a říci, za jakých podmínek lze tuto
sociální službu kvalitně provozovat.
K tomu by měl posloužit i projekt, který se má touto problematikou zabývat.
Domnívám se, že ministerstvo práce a
sociálních věcí má k dispozici všechna
data a nemělo by pro ně být problémem je analyzovat. Uvidíme, jak se to
bude vyvíjet za nové vlády, na to si
musíme počkat. Doufejme, že potřebu
řešit situaci klientů těchto zařízení si
vezme za své i nové vedení ministerstva.
Když hovoříme o potřebě zdravotní péče pro klienty pobytových
sociálních zařízení, tak se to dotýká
i ministerstva zdravotnictví…
Většina klientů pobytových zařízení má přiznaný příspěvek na péči ve
stupních závislosti tři a čtyři (jiní se
už dnes do zařízení ani nepřijímají) a
vyžadují a potřebují soustavnou zdravotní péči z důvodu různých zdravotních omezení. Problém je v tom, že se
stále nedořešily úhrady za poskytované zdravotní výkony, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
Výkonů uvedených v sazebníku pojišťoven je jen třináct a nepokrývají
všechno, co sestry skutečně dělají.
Řada úkonů, které dělají, není v sazebníku a nejsou zaplaceny. Zdravotní
sestry, které klientům poskytují zdravotní péči, si prý musejí na sebe vydělat. To ale za současného stavu nelze.
Všeobecně je rozšířen mylný názor,
že z prostředků státu se v těchto zařízeních poskytuje jen sociální péče a
tu stát platí. Zdravotní péče je opomíjena a hradí se málo. A důsledek?
Sestry ke škodě klientů ze zařízení
mizejí.
Obecně lze říci, že náklady rostou
a příjmy se snižují. Jaké to má dopady v praxi?
Ředitelé ústavů sociální péče si
mnohdy situaci usnadňují tím, že se
postupně snižuje počet všeobecných
zdravotních sester v těchto zařízeních, protože kvalifikovaná sestra je
dražší než jiný obslužný personál. Ředitelům to však nemohu vyčítat, protože jde o systémovou chybu. Jsou
k tomu prostě ekonomicky tlačeni.
Místo zdravotních sester jsou přijímáni pracovníci sociálních služeb,
kteří nemají potřebnou kvalifikaci a
nemají tudíž ani oprávnění poskytovat klientům zdravotnické výkony.
Většinou totiž absolvují jen 150hodinový kurz a jako nástavbu školení
první pomoci Českého červeného
kříže, které je kvalitní, ale ve srovnání s medicínskými znalostmi zdravotních sester naprosto nedostačující.
Tato činnost prostě vyžaduje zdravotní znalosti na úrovni vystudované
zdravotní sestry. Náš odborový svaz
na neudržitelnost této situace neustále
upozorňuje. Ale zatím marně. Řekla
bych, že za rok od našeho rozhovoru
se situace spíše zhoršila.
Jednali jste o možnostech řešení
této situace v Radě hospodářské a
sociální dohody ČR (tripartitě)?
Samozřejmě, a to jak v tripartitním
týmu resortu práce a sociálních věcí,
tak i resortu zdravotnictví. Své sociální partnery jsme na tento problém
upozorňovali opakovaně. Výstupem
z obou týmů bylo, že se loni vytvořila
platforma, která se zabývá propojením
ošetřovatelské a zdravotní péče o klienty pobytových sociálních zařízení.
Zatím však jen na úrovni odborných
specialistů. Ti by měli navrhnout způsoby řešení včetně legislativních návr-
hů. Ale tyto výstupy jsou však jen
obecného charakteru. Spíše jde o konstatování, že zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb je
potřeba zachovat apod. Praxe v těchto
zařízeních, jak jsem uvedla, je naprosto jiná.
MPSV se nyní chystá vypracovat
střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb. V tomto případě nejde
jen o doporučení odborníků, ale podle
nás je potřebné danému problému dát i
politický rozměr, to je vůli prosadit ve
vládě, případně i v parlamentu způsob
řešení tohoto problému. A to už je
spíše otázka pro novou vládu.
Jen mimochodem, mimo pracovní
skupinu k národnímu plánu pracovala
i jiná uskupení. Výstupy, které z expertních skupin vzešly, obsahovaly
doporučení zpřísnění kritérií poskytování příspěvků na péči, revidování
výše přípěvku na péči v prvním stupni
a částečně i ve druhém stupni. Dále
doporučení, aby se tyto příspěvky poskytovaly formou poukázek, načež se
od něho nakonec ustoupilo, protože se
zjistilo, že náklady na jejich zavedení
a distribuci by překročily výši úspory
na příspěvku na péči. A když se podíváte do koaliční smlouvy nové
vlády, zjistíte, že některá z těchto doporučení tam najdete. Konkrétně
zpřísnění kritérií poskytování sociální
péče a snížení prvního stupně příspěvku na péči z 2000 Kč na 800 Kč měsíčně.
Tím se dostáváme do politické roviny řešení problému. Doporučení
expertů, které přijala nová vládní
koalice, je jedna věc, ale na jednáních tripartity jste určitě předložili návrhy, jak tuto situaci řešit systémově…
Doporučili jsme vytvořit síť poskytovatelů sociálních služeb, kde by bylo jednoznačně vymezeno, kdo bude
za poskytování těchto služeb zodpovědný, kdo bude jejich zřizovatelem, a to od obcí, přes kraje, až po
MPSV, velký důraz klademe na komunitní plánování. V ČR by se měl vytvořit systém, který bude závazný pro
všechny jeho aktéry. Mělo by být stanoveno, na jakou péči (včetně ošetřovatelské) mají klienti nárok i v souvislosti s jejich zdravotním postižením.
Musí se vyřešit financování sociálních
služeb a jejich další rozvoj. A nejdůležitějším naším výstupem je požadavek, aby systém poskytování sociálních služeb byl veřejnou službou garantovanou státem a nesmí být stavěn
na tržních principech! Odborový svaz
zásadně odmítá tendence, které by
vedly k privatizaci sociálních služeb.
Vyšlo v Haló novinách 20. července 2010
Od 1. ledna 2011 se změní způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Dne
18.
června bylo
ve
Sbírce
zákonů zveřejněno
NAŘÍZENÍ
VLÁDY č.
201 ze dne
31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání
záznamu o úrazu, které od 1.
ledna 2011 nahradí stávající NV
č. 494/2001 Sb.
Hlavní změny:
- je stanoven minimální obsah
„knihy úrazů“
- do knihy úrazů se budou zaznamenávat i úrazy zaměstnanců jiných zaměstnavatelů
- zraněný má na požádání nárok
na opis (kopii) záznamu z knihy
úrazů
- lhůty pro sepsání a odeslání tzv.
velkého záznamu se nemění.
Připomínáme, že „Záznam o úrazu“ se sepisuje při pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní
dny nebo při úmrtí zraněného do
5 pracovních dní ode dne, kdy se
zaměstnavatel o úrazu dozví.
Lhůta na odeslání záznamu dotčeným institucím je 5 kalendářních dnů v případě smrtelného úrazu, u tzv. ostatních úrazů je
lhůta do 5 kalendářních dnů v následujícím měsíci.
- nově jsou stanoveny některé
ohlašovací povinnosti „bez zbytečného odkladu“ (policie při
podezření na trestný čin, odborová organizace nebo zástupce
pro BOZP, OIP při hospitalizaci
nad 5 dnů, ČBÚ, mateřský zaměstnavatel a zdravotní pojišťovna zraněného). Zejména v posledním případě budeme zjišťovat, co si zdravotní pojišťovny
budou pod tímto pojmem představovat, o výsledku budeme informovat. V nejbližší době bude
prostřednictvím Českomoravské
konfederace odborových svazů
odeslán dopis na Ministerstvo
práce a sociálních věcí, které je
gesčním ministerstvem, se žádostí o objasnění tohoto ustanovení, které může v praxi, při fundamentalistickém výkladu, přinášet řadu problémů. Pro nás je
pozitivní, že je zde jasně dána
ohlašovací povinnost i směrem
k odborové organizaci, protože
někteří „odborníci“, kteří si pořádně nepřečetli § 105 zákoníku
práce, na tuto věc rádi pozapomínali.
Prakticky okamžité ohlašovací povinnosti zůstaly zachovány
v případě smrtelného pracovního úrazu.
- mění se záznam o úrazu, který
bude podobný stávajícímu, nově
obsahuje rubriku pro stanovení
opatření a je zde nově také dotaz
na vliv alkoholu a jiných návykových látek. Rubrika D 9 – popis úrazového děje, je vertikálně
rozdělena, což je zřejmě tisková
chyba ve Sbírce zákonů.
- budeme si také muset zvyknout
na kódy CZ-NACE (identifikují
obor činnosti zaměstnavatele) a
KZAM (identifikují profesi
zraněného), které najdeme na
stránkách ČSÚ.
- nejdůležitější změnou je, že
dojde k ukončení pracovní neschopnosti po odeslání záznamu.
MPSV by mělo v dohledné
době na svých webových stránkách zveřejnit elektronickou podobu záznamu o úrazu a změnového listu, protože se předpokládá, že dokumenty budou zasílány dotčeným orgánům elektronickou cestou. To ovšem
předpokládá, že odesílatel je vybaven elektronickým podpisem.
Možnost elektronické komuni-
Na webu odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz)
v rubrice BOZP - Aktuality BOZP najdete spolu s textem tohoto článku také elektronicky zpracovatelný nový formulář
záznamu o úrazu, formulář hlášení změn, kódy CZ-NACE
(identifikují obor činnosti zaměstnavatele) a kódy KZAM
(identifikují profesi zraněného).
se v záznamu bude sledovat doba trvání pracovní neschopnosti
– na této povinnosti v připomínkovém řízení tvrdě trvali zástupci Statistického úřadu.
- hlášení změn je úplnou novinkou a nastane v případech,
kdy se z úrazu dodatečně stane
smrtelný, nebo dojde k hospitalizaci delší než 5 dní, nebo se
změní údaje o příčinách a zdrojích úrazu, ale hlavně tehdy, kdy
kace však stejně zaměstnavatele
nezbavuje povinnosti vytisknout
záznam v papírové podobě, neboť kolonek pro podpis je zde
víc a kopie záznamu musí být
v každém případě vydána
zraněnému nebo jeho pozůstalým, což by v elektronické
formě bylo těžko realizovatelné.
Zbyněk MORAVEC,
inspektor BOZP,
[email protected]
Novela protikuřáckého zákona
Od 1. července 2010 nabývá účinnosti zákon č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatření k ochraně
před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je běžně znám pod názvem „protikuřácký“.
Podle tohoto zákona je třeba zařízení společného stravování provozované na základě hostinské činnosti zařadit do tří kategorií:
1. nekuřácké zařízení
2. kuřácké zařízení
3. zařízení s vyhrazenými prostorami
Provozovatel stravovacího zařízení je povinen dle § 8 odst. 3 citovaného zákona viditelně označit před vstupem do zařízení, o jakou kategorii zařízení
se jedná.
Nekuřácké zařízení musí být
označeno grafickou značkou
KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO (velikost 12cm x16 cm)
Kuřácké zařízení musí být
označeno grafickou značkou
KOUŘENÍ POVOLENO (velikost 12 cm x16 cm)
Zařízení s vyhrazenými prostory - musí být prokazatelně stavebně odděleny - musí být u vstupu označeny značkou: STAVEBNĚ ODDĚLENÉ PROSTORY PRO KUŘÁKY A NEKUŘÁKY. Následně
v každém takovém prostoru musí být označení další značkou (prostor, kde se kouří, označení značkou: KOUŘENÍ POVOLENO a prostor, kde
se nekouří, značkou: KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO).
Kuřácká zařízení a zařízení s vyhrazenými prostory, v nichž je kouření povoleno, musí mít zajištěné dostatečné větrání.
MVDr. Zuzana BARTOŠOVÁ, vedoucí oddělení hygieny výživy a předmětů běžného užívání KHS Olomouckého kraje,
územní pracoviště Prostějov
17
informace pro ZO
Informace pro ZO: Novela zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se týká i odborových organizací!
Zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech,
bylo novelizováno ustanovení § 9 zákona č. 83/1990 Sb.,
o sdružování občanů, v platném znění, podle kterého:
1. V § 9 odstavec 2 zní:
„Ministerstvo vnitra vede evidenci sdružení a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem.“
2. V § 9 se doplňují odstavce 3 až 5, které včetně poznámky pod čarou č. 3a znějí:
„(3) Organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem
oznamují ministerstvu svůj název, sídlo, datum jejich vzniku a zániku. Tyto
údaje jsou povinny oznámit ministerstvu do 15 dnů ode dne, kdy k jejich vzniku
nebo zániku došlo. Změnu návrhu sídla jsou povinny oznámit ministerstvu do 15
dnů ode dne, kdy bylo jejich příslušnými orgány ve věci rozhodnuto.
(4) Název sdružení, datum jeho vzniku a zániku, jakož i údaje uvedené v odstavci 3 ministerstvo zapíše do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „ základní registr osob“). Ve
lhůtách stanovených zvláštním zákonem (§ 4 odst. 3 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech) ministerstvo zapíše do základního registru osob rovněž změnu uvedených skutečností.
(5) Pro výkon státní správy na úseku sdružovacího práva podle tohoto zákona
může ministerstvo využívat referenční údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu jména, popřípadě jmen, příjmení, adresy místa pobytu a dat narození.
Vzhledem k nově uložené oznamovací povinnosti organizačních jednotek (odborových organizací), požádala Českomoravské konfederace odborových svazů za
účelem zajištění jednotného výkladu zákona č. 227/2009 Sb., části XII, dopisem
ze dne 8. ledna 2010 Ministerstvo vnitra o stanovisko. Na základě odpovědi ze dne
27. ledna 2010 Ministerstvo vnitra potvrdilo, že oznamovací povinnost ve
smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona
č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o základních registrech, se týká
a) organizačních jednotek oprávněných jednat svým jménem vzniklých po 1. 7.
2010 v plném rozsahu oznamovaných údajů,
b) organizačních jednotek oprávněných jednat svým jménem vzniklých před 1.
7. 2010 pouze v rozsahu změny údajů zapisovaných do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci spolu s datem
svého zániku.
V této souvislosti bylo rovněž uvedeno, že údaje o všech organizačních jednotkách oprávněných jednat svým jménem vzniklých před účinností nové právní
úpravy budou do příslušného informačního servisu převzaty z dosavadní evidence.
Doposud organizační jednotky sdružení vzniklých podle zákona o sdružování občanů nebyly vedeny v evidenci Ministerstva vnitra. Jedná se tedy
o změnu právní úpravy, která se zásadním způsobem dotkne komunikace
občanských sdružení a jejich organizačních jednotek s právní subjektivitou,
tedy i našeho odborového svazu a jeho základních organizací, s Ministerstvem vnitra. V této souvislosti upozorňuji, že základní/místní organizace
Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR mají odvozenou právní subjektivitu od Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
V novém ustanovení § 9 odst. 3 zákona o sdružování občanů je potom uvedená
povinnost Ministerstva vnitra upřesněna tak, že organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem oznamují ministerstvu název, sídlo, datum jejich vzniku a zániku.
Tyto údaje jsou povinny oznámit ministerstvu do 15 dnů ode dne, kdy k jejich vzniku nebo zániku došlo. Změnu názvu a sídla jsou povinny oznámit ministerstvu
do 15 dnů ode dne, kdy bylo jejich příslušnými orgány ve věci rozhodnuto.
K tomuto ustanovení je nezbytné uvést, že povinnost organizačních jednotek
oznámit Ministerstvu vnitra svůj název, sídlo a datum vzniku se nevztahuje na organizační jednotky vzniklé před dnem účinnosti tohoto zákona, tzn. před 1. 7.
2010. Tuto povinnost tedy nemusí plnit základní/místní organizace OSZSP
ČR, které vznikly před 1. 7. 2010. Pokud se však týká povinnosti oznámit
Ministerstvu vnitra zánik organizační jednotky, nebo změnu názvu a sídla organizační jednotky, tato se vztahuje na všechny organizační jednotky, tedy
nejen na nově vznikající, ale i na stávající.
Podle nového ustanovení § 9 odst. 4 zákona o sdružování občanů název sdružení, datum jeho vzniku a zániku, jakož i údaje uvedené v odstavci 3 Ministerstvo
vnitra zapíše do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických
osob a orgánů veřejné moci (dále jen „základní registr osob“). Ve lhůtě stanovené
zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, Ministerstvo vnitra zapíše do
základního registru osob rovněž změnu uvedených skutečností. Touto lhůtou je
lhůta bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy
se o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou referenční údaj popisuje, ministerstvo vnitra dozví.
Vzhledem k tomu, že na webových stránkách Ministerstva vnitra nebyl nalezen
žádný vzor formuláře, podle kterého by příslušné změny mohly být ministerstvu
hlášeny, Legislativní rada ČMKOS doporučuje v zájmu zajištění jednotného postupu využít vzor oznámení, který je uveden na konci tohoto článku. Legislativní
rada ČMKOS rovněž dospěla dne 8. června 2010 k závěru, že nic nebrání tomu,
aby jednotlivé základní odborové organizace pověřily odborový svaz k provedení
oznámení jejich jménem.
JUDr. Vratislav TOMEK,
vedoucí sociálně právního oddělení OSZSP ČR
a člen Legislativní rady ČMKOS,
[email protected]
Vzor:
Oznámení podle § 9 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění
Určeno:
Ministerstvo vnitra ČR
Odbor všeobecné správy
nám. Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
Věc: Změna sídla (názvu) organizační jednotky odborové organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR oprávněné jednat
svým jménem (§ 9 odst.3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění)
Odborová organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR
název .........................................................................................................................................................................................................................
sídlo ...........................................................................................................................................................................................................................
IČO ............................................................................................................................................................................................................................
oprávněná jednat svým jménem
sděluje, že
dnem……………………………………………..
změnila svůj název na ..............................................................................................................................................................................................
změnila své sídlo ......................................................................................................................................................................................................
V............................................................................................................ dne.............................................................................................................
...........................................................................................................
jméno a příjmení osoby oprávněné jednat za odborovou organizaci
18
Záchranáři POZOR! Rezervujte si termíny pro naše společné akce v září a říjnu!
Chystáme Bezpečnou sanitku a mezinárodní konferenci
Na pátek 24. září 2010 Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR připravuje již tradiční „Bezpečnou sanitku“. Letošní ročník je zaměřen čistě na odborářskou tématiku. Účastníci získají informace o funkci odborů, o sociálním dialogu, o kolektivním vyjednávání,
o odměňování a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Ve dnech 21. a 22. října 2010 se bude v hotelu Centro v Hustopečích u Brna konat první mezinárodní konference záchranářů z Rakouska, Slovenska, Německa a České republiky. Na
akci, která je tlumočená, si budete moci vyslechnout informace, jak fungují zdravotnické
záchranné služby ve výše uvedených zemích a s jakými problémy se setkávají zaměstnanci.
Hovořit se bude i o příhraniční spolupráci a sociálním zabezpečení pracovníků zdravotnických záchranných služeb.
Více informací najdete ve své e-mailové poště.
Na všechny účastníky se těší kolektiv lektorů, vedení sekce zdravotnických záchranných služeb a vedení odborového svazu.
Bližší dotazy vám ráda zodpoví místopředsedkyně odborového svazu Bc. Dagmar Žitníková.
Dětský den se Středomoravskou nemocniční a.s.
Odboráři ze ZO OSZSP ČR a LOK-SČL Středomoravské nemocniční a.s. a vedení Středomoravské nemocniční a.s. pořádali pro děti a vnuky svých zaměstnanců Dětský den. Děti nastupovaly v Přerově, Olomouci a Prostějově do historického vláčku, který je s rodiči
a prarodiči dovezl do Náměště na Hané.
Vlak byl s historickými vagónky a parní mašinou, průvodčí a
vlakvedoucí byli v dobových uniformách, nechyběly ani klíštky na
jízdenky. Vlak byl provázen špalírem nadšených kolemjdoucích a
lidí na zahrádkách a silnicích.
Starověká parní dáma kouřila vydatně kolem sebe, vždyť vezla
130 dětí a 200 lidí doprovodu,
houkala a syčela.
Zastávky v Grygově, Olomouci, Prostějově a Kostelci na Hané
využili všichni k obhlídce vlaku,
lokomotivy i doprovodu. Zvláště
plnění lokomotivy vodou, kterou
dovezli požárníci autem, v Kostelci vyvolalo nejen fotografování
parní dámy, ale i všech přítomných. Po dvou hodinách jsme přijeli do Náměště, kde nás čekali
studenti v růžových tričkách s emblémy Středomoravské nemocniční a.s. a vytýčenou trasou nás
dovedli k zámku.
Zde nás na nádvoří zámku přivítal ředitel Ing. Uvízl a vedení
Středomoravské nemocniční a.s.
Následovalo koláčkové občerstvení i s pitím a všechny děti
dostaly vstupenku s obrázky
disciplín a dalších občerstvení.
Děti plnily úkoly na osmi stanovištích - malba, skákání, první
pomoc a vytrvalost, po absolvování všeho přišly na losování různých cen, které si vytáhly z klobouku. Dostávaly medvídky, balónky, vstupenku do zámku na
pohádkovou prohlídku. Poté následovalo opékání klobás, vuřtů a
dalších masových dobrot, k tomu
dostaly děti pití. Pro děti byly pochoutky zdarma, pro doprovod za
symbolickou cenu 10 Kč, pivo za
15 Kč.
Odpoledne byla tombola, kde
byly zájezdy do Disneylandu, společenské hry nebo let vrtulníkem.
Tombola byla napínává a přinesla
dětem mnoho radostí. Děti navští-
vily pohádkové bytosti v zámku a
podzámčí, skákaly na skákacích
hradech, občerstvovaly se kofolou
a viděly na louce dokonce přistávat vrtulníky ZZS Olomouc, které
si mohly i prohlédnout. Potom děti viděly přijíždět hasiče a vyproštování z havarovaného auta za
použití ocelových nůžek. Po ukázce Záchranného hasičského sboru
přišla na řadu zmrzlina nebo nanuk a odchod na nádraží, kde nás
čekal vláček, který všechny odvezl domů.
Dětský den se vydařil, děti odcházely spokojené a usměvavé i
se svým doprovodem. Vyšlo i počasí, takže byli spokojení také organizátoři. Byla to první společná
dětská akce nemocnic Prostějova,
Přerova a Šternberka a vyšla,
takže už přemýšlíme o oslavě Dne
dětí v roce 2011.
Zdeněk SOVÍK, Nemocnice Přerov
19
Čenkovická sova 2010
Firma AGEL spolu se Sdružením odborových
organizací skupiny AGEL uspořádaly již druhým rokem dětskou rekreaci pro děti svých zaměstnanců. Děti se sjely z Českého Těšína,
Třince, Ostravy-Vítkovic, Bruntálu, Šumperka,
Nového Jičína, Šternberku, Prostějova a
Přerova do rekreačního zařízení Atlas Čenkovice v Orlických horách. Svezly je sem čtyři autobusy hned první den po vysvědčení a po cestě a občerstvení byly
rozděleny do 11 oddílů, kde si je převzali jejich táboroví oddíloví
vedoucí. Všichni pracovníci tábora byli zaměstnanci nemocnic
holdingu AGEL, kteří se ve své dovolené a pracovním volnu věnovali dětem.
Po ubytování a obědě se děti seznamovaly mezi sebou, zkoumaly
budovu, která jim bude 11 dní domovem, a objevovaly také nové kamarády. Večer se všech 11 oddílů
již postavilo na slavnostní zahájení
tábora, kde jim byli představeni
všichni pracovníci, kteří se budou
o ně starat. Děti dostaly první
úkol, který jim ukládal objevit
„své“ oddílové místo, dále vyrobit
svou vlajku, vymyslet říkanku a
název oddílu. Druhý den oddíly nastoupily ve svých barevných tričkách, která dostali včera spolu
s modrou plátěnou buřinkou a také
se svou oddílovou vlajkou a talismanem. Básničky se jim povedly,
takže jsme měli říkanky o delfínech, sojkách, dracích apod.
Začali jsme také celotáborovou hru
Čenkovická sova 2010. Zde každý
den plnily různé úkoly, které jim
připravovalo vedení tábora.
Poznávaly květenu, stromy a orientovaly se v přírodě podle mapy, busoly a přírodních ukazatelů.
Soutěžily v jedenáctiboji, kde plnily úkoly a vesele mířily k cíli.
Večer za splněné úkoly byly děti
odměňovány malými dárky a diplomy.
20
Do tábora patří i sport, proto
jsme hráli nejen míčové kolektivní
hry, ale zašli si i na minigolf, věnovali jsme se veselým disciplínám a
navštívili několikrát i vesničku
Čenkovice. Oddíloví vedoucí dětem také připravili spoustu her a
soutěží, takže nikdo se nenudil.
Došlo i na batikování triček, takže
každý táborník vezl domů nejen
barevné tričko, ale batikované,
které si sám obarvil a nabatikoval.
K táboru neodmyslitelně patří
velká olympiáda, návštěva Horské
služby či MISS a MISSÁK tábora
nebo Čenkovický slavík. Soutěžili
jsme i o nejlepší výrobek z lesa či
nejlepší výkres. Ke konci tábora
jsme vybrali nejlepší rukodělné
práce a pět nejlepších obrázků.
Novinkou našeho tábora bylo vaření vuřtguláše v přírodě u vleků.
Zde každý oddíl si uvařil svůj guláš
a postavil v blízkém lese domečky
pro zvířátka a trpaslíky. Soutěžili
jsme o gentlemana tábora a nejlepší
oddíl, soutěžilo se v čistotě a pořádku na ubikacích.
Všechny táborníky také nadchla
návštěva paní Bobiny, která se stará
o handicapované děti a nemocné lidi. Její ukázka canisterapie se moc
líbila a děti byly u vytržení, jak pes
dovede pomáhat těmto postiženým.
V ukázce nechyběl pes, Martin
na vozíku a králíček a velká láska
k těmto postiženým. Ukázka patřila
k vrcholům tábora a moc děkuji
paní Bobině, že mezi nás přijela.
Předposlední den vypukl maškarní rej a slavnostní zakončení
tábora vyhodnotilo v šechny soutěže. Děti dostaly hodnotné dárky a
neskrývaly nadšení a radost z obdržených cen - mobil, fleschka nebo
MP3.
Ke koloritu tábora patřily i zkušenosti jedné oddílové vedoucí,
která uměla děti nadchnout country
tanci a aerobicem. Takže k závěrečné diskotéce předtančily děti
country vystoupení a všech osm vystupujících dostalo klobouk.
Poslední den po diskotéce a úklidu nás zase čtyři autobusy rozvezly
domů. Bylo vidět i slzičky a výměny adres a mobilních čísel. Tábor se
díky nasazení všech táborníků povedl, vyšlo i počasí a potěšila také
velmi nízká nemocnost dětí takřka
bez úrazů. Takže zase za rok…
Zdeněk SOVÍK,
hlavní vedoucí tábora
Foto autor
Odměňování ve zdravotnictví v roce 2009
Zaměstnanci ve zdravotnictví jsou v ČR odměňováni dvojím způsobem, a to platem a mzdou. Platem jsou odměňováni zaměstnanci příspěvkových organizací a organizačních složek státu, jejichž zřizovateli jsou Ministerstvo zdravotnictví, kraj, obec či město a jiné centrální orgány. V loňském roce bylo platem odměňováno více než 93 tisíc zaměstnanců, tj. 39 % všech pracovníků ve zdravotnictví. Jejich průměrný měsíční plat dosáhl v roce 2009 výše 26 750
Kč, což je o 7,6 % (1883 Kč) více než v roce 2008. Ve srovnání s průměrnou měsíční mzdou v národním hospodářství v ČR, která v roce 2009 činila 23 488 Kč, byl plat zaměstnanců ve zdravotnictví o 3262 Kč vyšší.
Naproti tomu mzdou
jsou odměňováni zaměstnanci ve
zdravotnických zařízeních v podnikatelské sféře, jejichž zřizovatelem je fyzická osoba, církev a
jiná právnická osoba. Mezi jiné
právnické osoby spadají i obchodní společnosti (a.s., s.r.o.) se
100% podílem krajského či
obecního majetku. Dále jsou
mzdou odměňováni zaměstnanci
lázní bez ohledu na zřizovatele,
tj. státní i nestátní. Průměrná měsíční mzda těchto zaměstnanců dosáhla v roce 2009 výše
22 840 Kč, což je o 6,8 %
(1454 Kč) více než v roce 2008.
Ve srovnání s průměrnou mzdou
v národním hospodářství si zaměstnanci ve zdravotnictví odměňovaní mzdou vydělali v průměru o 648 Kč méně a ve srovnání s kolegy ve zdravotnictví
odměňovaných platem si vydělali o 3910 Kč méně.
V nepodnikatelské neboli platové sféře došlo v roce 2009
v oblasti odměňování k významným změnám, které se pozitivně
odrazily na výši průměrného platu zaměstnanců:
1) v dubnu 2009 byla zrušena
základní platová stupnice, díky
čemuž dělníci, provozní pracovníci, THP a jiní odborní pracov-
níci (JOP) přešli do vyšší platové
stupnice. Podle statistik se
průměrný plat dělníků oproti roku 2008 zvýšil o 11,6 %, THP
o 10,5 % a JOP o 7 %.
2) V červenci 2009 byla zavedena nová platová stupnice pro
zdravotnické pracovníky, jejichž
platové tarify se plošně zvýšily
o 3,5 %.
3) Dále byl v červenci 2009
vydán nový katalog prací, ve
kterém byly všeobecným sestrám a porodním asistentkám
zvýšeny platové třídy.
Odměňování všeobecných
sester
Ačkoliv Ministerstvo zdravot-
Odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví platem a mzdou v roce 2009
Zdroj: Aktuální informace Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) č. 32 ze dne 22. 6. 2010
nictví na své tiskové konferenci
konané dne 24. dubna 2009 prezentovalo „chystáme navýšení
platů všeobecných sester od 1.
července 2009 o 15 % cestou
zvýšení tarifů, zavedením příplatku pro zdravotníky a úpravou katalogu prací“, nestalo se
tak. Ze statistik ÚZISu vyplývá,
že oproti roku 2008 vzrostl plat
všeobecných sester v příspěvkových organizacích o 8,4 %, tj.
o 2040 Kč, a průměrná mzda
všeobecných sester v obchodních společnostech o 9,1 %, tj.
o 1867 Kč.
Tarifní plat sester v příspěvkových organizacích i v roce
2009 tvoří 62 % celkového platu
a oproti roku 2008 se zvýšil z 15
113 Kč na 16 390 Kč, tj. o 8,4
%. Platové třídy sester se skutečně navýšily, přesto například
v 8. platových třídách zůstává
relativně vysoké procento všeobecných sester. Zatímco v roce
2008 byla převážná část všeobecných sester a porodních asistentek zařazena v 8. až 10. platové třídě, v roce 2009 byly zařazeny převážně v 8. až 11. platové třídě. V roce 2008 bylo nejvíce sester zařazeno v 9. platové
třídě (56 %), zatímco v 10. platové třídě bylo zařazeno pouze
25 % sester. V roce 2009 se podíl sester v 9. a 10. platové třídě
vyrovnal (více než 35 %) a 13 %
sester bylo zařazeno do 11. platové třídy:
■ 8. platová třída – 12 % sester
s průměrným platem 20 660
Kč,
■ 9. platová třída – 38 % sester
s průměrným platem 23 809
Kč
■ 10. platová třída – 36 % sester s průměrným platem 27
889 Kč,
■ 11. platová třída – 13 % sester s průměrným platem 32
433 Kč.
Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ,
[email protected]
21
Sociální konstrukce nerovností
pod kvalitativní lupou
naše recenze
Problém sociální nerovnosti je závažný. V českém prostředí je realitou a lze uvítat, že se autorský tým sociologů pod vedením Jadwigy
Šanderové a Olgy Šmídové rozhodl zpracovat tři oblasti takových nerovností. Nebudeme zabíhat do metodologických podrobností a konstatujme, že byl proveden kvalitativní výzkum zaměřený na problematiku zaměstnaných rodičů malých dětí, na postavení imigrantů,
kteří se rozhodli žít v naší republice, a na nerovnosti bydlení z pohledu majitelů domů či bytů.
Problematika rodičů (zejména matek), kteří chtějí sladit své pracovní i rodinné povinnosti, je svízelná a výzkum potvrdil, že zaměstnavatelé favorizují bezdětné pracovníky. Maminky malých dětí, a to
mě překvapilo, dokonce i „skrývají mateřství“, což znamená, že sice
nezamlčí existenci svých dětí, ale na dotaz zaměstnavatele, zda je má
kdo hlídat v případě nemoci, odpovídají ano (i když to třeba není
pravda). Pokud jim zaměstnavatel umožní nějakou „úlevu“: zkrácenou nebo klouzavou pracovní dobu, možnost část práce „dělat“ doma
atd., tak to chápou především jako laskavost „výjimečně“ vstřícného
zaměstnavatele, jemuž jsou pak vděčné.
Problémy imigrantů začínají už v čase, kdy se rozhodli opustit svou
vlast a v té zvolené zemi (ČR) žádají o azyl. Že na nich vydělávají
nejrůznější „převaděčské“ agentury, je obecně známé. Výzkum přinesl konkrétní údaje o problémech v běžném životě imigrantů, které se
týkají zejména znevýhodnění v zaměstnání, bydlení i styku se státní
správou. Česká společnost sice diferencuje mezi jednotlivými skupinami cizinců, v zásadě však pro ně nemá příliš mnoho pochopení.
Mimořádně zajímavá je část, která se týká výzkumu názorů majitelů domů a bytů. Ti si nejen nepřejí, aby u nich bydleli ti, co „pracují
po hospodách“, „mluví azbukou“, jsou „z Východu“ apod., ale ani řada Čechů. „Pokud bychom hledali přibližný ideál vítaného tržního
nájemníka, pak je to „mlaďoch“ (Čech nebo Češka), singl, či nesezdaný, heterosexuální, zdravý/á“ dále důvěryhodný, který je „dobře
placeným zaměstnancem banky či zahraniční firmy, doma moc nepobývá, velké prádlo pere u matky, je pořádný/á, nevodí domů veselou
společnost, nemá zvířata, platí včas, při dojednávání smlouvy o výši
kauce nesmlouvá a po letech si vezme hypotéku, odchází a majiteli
dohazuje další podobné zájemce o pronájem“.
Smutné čtení vypovídající o preferenci movitých občanů se týká i
pronajímání bytů, které jsou v majetku obcí. K dovršení všeho neexistuje ucelená koncepce sociálního bydlení. I když se většina respondentů shoduje v názoru, že by nebylo vhodné vyloučit z nároku na
bydlení sociálně slabé občany, nemocné lidi a seniory, prakticky se
k nim příliš nehlásí. Ostatně lidé všechny podobné problémy vlastně
znají a pokud mohou, tak si berou hypotéky, protože chtějí bydlet „ve
svém“. Prostor pro nájemní bydlení se výrazně snížil a naděje na bydlení těch, kteří na půjčky nedosáhnou, je mizivá. Neudivuje, že jsou
pak v roli závislých na laskavosti pronajímatelů jakékoliv kategorie.
To, že Češi výrazně preferují bydlet „ve svém“, lze domýšlet i
v dalších souvislostech, např. k doporučované mobilitě pracovní síly.
Opustit nájemní byt a pořídit si jiný „na konci republiky“ je relativně
snadné, prodávat a jinde zase kupovat byt je z mnohých důvodů obtížnější. Výzvy k mobilitě pracovní síly jsou proto často kontraproduktivní.
Vrátíme-li se ale k textu přínosné publikace, pak je třeba ocenit důslednou snahu všech autorů popsat nerovnosti mezi lidmi. Získané,
utříděné a náležitě interpretované údaje mohou velmi dobře posloužit
všem, kteří se snaží zejména o systémové a funkční řešení některých
problémů nerovnosti. To je ostatně důvod, proč upozornění na knihu
posílám právě do redakce Bulletinu. Sociální pracovníci a v menší
míře patrně i zdravotníci se setkávají s lidmi, kteří patří do kategorie
znevýhodněných občanů, ať již jde o imigranty, nebo sociálně slabé
občany. Mnohých pracovnic (ať již ze zdravotnictví nebo z oblasti sociální péče) se jistě týkají také problémy se zajištěním malých dětí,
když jsou v práci. V uvedených případech mohou zčásti pomoci i aktivity odborových svazů.
Šanderová J., Šmídová O. a kol. Sociální konstrukce nerovností
pod kvalitativní lupou, Praha, Slon 2009, ISBN 978-80-7419-0155, 268 stran, cena 325 Kč
Prof. PhDr. RNDr. Helena HAŠKOVCOVÁ, CSc.,
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Přehled právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů
v období od 5. 6. do 25. 6. 2010
(výběr)
179. Zákon, kterým se mění zákon
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony
183. Zákon, kterým se mění zákon
č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002
Sb., o přechodu některých dalších věcí,
práv a závazků České republiky na kraje a
obce, občanská sdružení působící v oblasti
tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona
č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů
190. Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy vydané
okresními úřady a ministerstvy
194. Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně
dalších zákonů
22
196. Zákon, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických
prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
197. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
199. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
201. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
205. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých
dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů
206. Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
JUDr. Hana LISÁ, advokátka,
[email protected]
Odměňování zaměstnanců v sociálních službách v roce 2009
V zařízeních sociálních služeb, jejichž zřizovateli jsou
krajské úřady, statutární města, obce s rozšířenou působností a Ministerstvo práce a sociálních věcí, pracovalo v loňském roce 39 498 zaměstnanců. Oproti roku 2008 se tento
počet zvýšil o 1383 zaměstnanců, tj. o 3,5 %. Nejvyšší měrou
se na zvýšení počtu zaměstnanců podíleli podobně jako
v předchozích letech zaměstnanci zajišťující sociální služby (8,2 %), a to zejména pracovníci sociální péče poskytující přímou obslužnou péči (9,6
%) a pracovníci sociální péče
poskytující základní výchovnou a nepedagogickou činnost
(9,6 %).
Naopak k poklesu počtu zaměstnanců došlo podobně jako
v předchozích letech u zaměstnanců zajišťující služby pedagogické (-11 %). Pokles počtu
zdravotnického personálu už nebyl tak výrazný jako v roce 2008
(-3,9 %). Největší pokles byl tradičně u sanitářů (-191 zaměstnanců) a ošetřovatelů (-55 zaměstnanců). Naproti tomu počet
všeobecných sester lehce stoupl
(+0,9 %). Můžeme tedy konstatovat, že i v roce 2009 přetrvávají tendence přeřazovat zdravotnické pracovníky (zejména
sanitáře a ošetřovatele) do kategorie pracovníků poskytující sociální služby. Jestliže přeřazení
sanitáři a ošetřovatelé nadále
vykonávají některé zdravotnické
úkony, ke kterým nemá pracovník sociální péče způsobilost,
měli by být zaměstnanci zařazeni jako zdravotničtí pracovníci a
podle toho i odměňováni.
Absolutní objem vyplacených prostředků na platy v zařízeních sociální péče celkem za
rok 2009 dosáhl výše 8,4 mld.
Kč, což je o 700 mil. Kč více
oproti roku 2008, tj. meziroční
nárůst o 8,3 %.
Průměrný měsíční plat v zařízeních sociálních služeb dosáhl výše 17 817 Kč. Meziročně se
průměrný měsíční plat zvýšil
o 995 Kč, tj. o 6 %, což je nejvíce za poslední roky. Na tomto
nárůstu celkového průměrného
platu se podíleli zejména dělníci
a THP pracovníci, kteří v dubnu
2009 přešli do vyšší platové
stupnice. Přestože průměrný plat
v loňském roce vzrostl o 6 %, je
stále hluboce pod úrovní
průměrné mzdy v národním hospodářství, která v roce 2009 činila 23 488 Kč. Rozdíl mezi
průměrnou mzdou v národním
hospodářství a průměrným platem v odvětví sociální péče tak
činí 5671 Kč!
Průměrný měsíční platový
tarif ve výši 11 467 Kč se meziročně zvýšil o 838 Kč (tj. o 7 %).
Podíl platového tarifu na platu
činí 64,4 %.
Průměrná platová třída se
příliš nemění, v roce 2008 činila
5,6, v roce 2009 5,7. Nejvyšší
průměrná platová třída byla přiznána lékařům (13), zaměstnancům odborných sociálních pora-
den (11,4) a speciálním pedagogům (11,3). Naopak nejnižší platové třídy byly přiznány zaměstnancům převážně manuálně pracujícím (3,5), sanitářům (3,9) a
pracovníkům sociální péče, kteří
poskytují přímou obslužnou činnost (4), což zcela odpovídá i roku 2008.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v odvětví sociální péče celkem
(krajské úřady, statutární města, obce s rozšířenou působností a ÚSP řízené MPSV)
Průměrný měsíční plat v odvětví sociální péče celkem v Kč
(KÚ, statutární města, obce s rozšířenou působností a ÚSP řízené MPSV)
Zdroj: Statistické šetření Ministerstva práce a sociálních věcí
Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ, [email protected]
23
Nohejbal 2010: Neuvěřitelné počasí i výkony
První červnový víkend se pro odboráře již jedenáctý rok nese ve znamení sportu a v Českých Budějovicích se sešli příznivci krásného sportu zvaného nohejbal. Šest týdnů před turnajem nebylo dne, kdy by aspoň trošku nesprchlo. Ještě v pátek se nad Budějovicemi
přehnala bouřka, ale odpoledne se nebe vyjasnilo a celý víkend bylo počasí jako na riviéře. Proč o tom píšu? Minulý rok jsme hráli
s velkými obavami a počasí je jedním z rozhodujících faktorů úspěšnosti turnaje. Ono se dá hrát i v hale, ale to opravdu není ono!
Společný nástup před turnajem
Letos se ráno na společném
slavnostním nástupu sešlo deset
závazně přihlášených družstev,
tedy o dvě méně než vloni. Po
deseti letech chyběly Karlovy
Vary a také ZZS Zlín se podařilo postavit jen jedno družstvo.
Ale naproti tomu jsme na kurtech uvítali nováčka ze Čtyřlístku Ostrava a turnaj měl ty
správné grády. Po oficiálním
otevření letošního klání se do sebe ihned pustili ti, jimž rozlosování přisoudilo první zápasy.
Všichni se snažili a na kurtech
nechali opravdu i duši! Třeba
děvčata ze Čtyřlístku bojovala
tak srdnatě, že i týden po turnaji
bylo vidět pořádné modřiny
(ještě, že máme ten facebook!).
Ale to patří k zápalu boje a oproti minulému roku byl s úrazy
poměrný klid.
Letos jsme hráli systémem
každý s každým, a tak se každému družstvu sešlo devět zápasů
a nikdo si nemohl stěžovat na
24
1. místo – SOZZaSS Bratislava
2. místo – Lázně Františkovy Lázně
nevytíženost. Postupně se vyrýsovala úspěšná družstva, která
potom svedla souboj o pomyslný piedestal. Na konci tabulky
to zase jiskřilo stejně jako vloni,
protože pro posledního v turnaji
byl nachystaný krásný pohár –
Čulibrk!
Jak jsem uvedl výše, proroctví
Honzy Bíbra z Karlových Varů
se nenaplnilo a osud tomu tak
chtěl, že se toto družstvo letos
nejenom neucházelo o první
místo, ale na turnaji citelně
chybělo. Škoda. Předpoklad, že
se o nejvyšší příčku porvou
Františkovy Lázně a Slovenský
odborový svaz zdravotnictví a
sociálních služeb (SOZZaSS),
se vyplnil na 100 % a všichni
jsme s napětím očekávali, zda
některé z těchto družstev neklopýtne ještě před tím, než se spolu utkají. Neklopýtlo! A tak se
ve finále do sebe zakousli a
dlouho to vypadalo nerozhodně.
Za stavu 1:1 na tom byli psychicky lépe kluci z Frantovek a
třetí set zahájili s jasnou převahou. Potom však nastal nějaký
zlom a Bratislava nejen dotáhla
hrozivý rozdíl, ale nakonec dala
i vítězný míč. Stále je co se učit,
ale naše heslo zůstává stejné:
Sláva vítězům, čest poraženým!
A ještě malý dovětek!
Družstvo ústředí OSZSP ČR dovezlo poprvé v historii pohár i
do Prahy! Je to jen Čulibrk, ale
radost byla nevídaná. Věřím, že
to není náš poslední pohár.
Sportu zdar!
Mgr. Ladislav KUCHARSKÝ,
[email protected]
Foto autor
3. místo – Léčebné lázně Jáchymov „B“
Špičkový výkon! Františkovy Lázně kontra Bratislava
Souboj Radky Sokolové z českého ústředí OS a
Antona Szalaye, předsedy slovenských
zdravotnických odborů
25
vaříme se Zdeňkou Pískovou
Slaninová rolka plněná bylinkovým tvarohem a
ořechy – předkrm
12 silnějších plátků slaniny, 50 g vlašských ořechů,
200 g měkkého plnotučného tvarohu, snítka rozmarýnu, řeřicha podle chuti, panenský olivový olej, sůl,
pepř.
Vlašské ořechy, rozmarýn a olivový olej rozmixujeZdeňka Písková
me a smícháme s tvarohem a řeřichou, osolíme, opereferentka
příme a necháme v lednici odležet. Ze slaniny vyadministrativy ZO
tvoříme rolky, spíchneme párátkem, narovnáme do
zapékací formy „nastojato“ a naplníme směsí.
Vložíme do rozpálené trouby na maximální teplotu a krátce zapečeme
(5-7 minut při 200°C). Rolky přeložíme na talířek, můžeme doplnit zeleninou (mrkev a petržel nakrájenou na jemné nudličky, lehce orestovanou
na cukrovém másle se špetkou soli) nebo doplnit křupavým toustem.
Sýrovo-šunkový svítek do vývarové polévky
(zeleninové, kuřecí, hovězí)
3 vejce, 3 lžíce másla, 200 g tvrdého sýra, 200 g šunky, 4 rohlíky, 5 lžic
krupice, mléko, sůl, prášek do pečiva a bylinky podle chuti. Změklé máslo utřeme se solí a zašleháme s vejci do pěny. Přidáme nastrouhaný sýr,
pokrájenou šunku a bylinky. Vmícháme nakrájené pečivo na drobné kostičky zvlhčené v mléce a podle konzistence přidáme krupičku na zahuštění. Směs rozetřeme na vymazaný pekáč a pečeme dozlatova.
Tarator – studená polévka slaná
Do salátové mísy dáme na nudličky nakrájenou salátovou okurku, třený
česnek, kopr, trochu octa, pepř, sůl a smícháme. Do této směsi naléváme
vychlazený šlehaný smetanový jogurt, nebo zakysanou smetanu a vše dobře spojíme. Dáme do misek a jednotlivé porce zdobíme snítkou kopru.
Zapečený pangasius s tatarkou
Předem uvaříme brambory ve slupce, které pak oloupeme a nakrájíme na
hranolky. Pangase důkladně „vyždímeme“ a osušíme utěrkou, osolíme,
okořeníme (já jsem použila country koření). Plech nebo pekáček vyložíme pečicím papírem, pokladem polovinou krájených brambor, osolíme,
lehce okmínujeme, okořeněnou rybu dáme na hranolky, potřeme ji tatarskou omáčkou. Navrstvíme druhou polovinu brambor, osolíme a pokmínujeme. Vše přelijeme třemi vejci rozmíchanými ve 50 ml smetany.
Zapékáme v předehřáté troubě na 180°C. Před dopečením můžeme posypat strouhaným sýrem. Podáváme se zeleninovým salátem.
Kuřecí prsa smažená na italský způsob
V misce rozšleháme vejce. Kuřecí prsa umyjeme, otřeme utěrkou, rozkrojíme na tenký plátek, lehce naklepeme, osolíme, hojně obalíme v parmazánu (nebo jiném strouhaném sýru), silně přitlačíme, ponoříme do rozšlehaného vejce a obalíme ve strouhané housce. Smažíme. Výborné
s vařeným bramborem a špenátem. (Výborné jsou i z rybích filetů bez
kostí.)
Restované krevety
Velké tygří krevety omyjeme, vyloupeme a zbavíme černé míchy (vytáhnout podél hřbetu). Restujeme je na másle s trochou olivového oleje.
Flambujeme kvalitní whisky, krátce povaříme se smetanou a citronovou
šťávou. Nakonec osolíme a okořeníme šafránem. Příloha: porce rýže nebo francouzská křupavá bageta.
Dijónské řízečky z vepřové panenky
Vepřovou panenku rozkrojíme na plát, ten naklepeme, osolíme, opepříme, potřeme dijónskou hořčicí, rozetřeným česnekem, vložíme silnější
snítku kopru, přeložíme, spíchneme párátkem, obalujeme v klasickém
trojobalu a smažíme. Jako příloha bramborová kaše. Doplníme ledovým
salátem smíchaným s olivovým olejem a kapkou balzamikového octa.
Marináda na maso
Gin, pomerančová šťáva, vajíčko, sůl, pepř, pikantní hořčice, česnek a
olivový olej. Poměry každý podle chuti. Ingredience vyšleháme do pěny,
přidáme koření (provensálské, italské nebo divoké, rozhodně nemíchat
tyto druhy koření mezi sebou). Do vzniklé marinády ponoříme masíčko
(kuřecí, rybí, vepřová krkovička) a minimálně přes noc necháme marinovat a nejlépe další den navečer maso grilovat.
26
Lehká večeře z olomouckých tvarůžků
Rajčata nakrájíme na malé kostičky, přidáme na jemné kousky nakrájené
olomoucké tvarůžky, nadrobno nakrájený šunkový salám, jarní cibulku,
smícháme dohromady se zakysanou smetanou a nakonec podle chuti opepříme a dosolíme. Příloha křupavý toustík.
Salát z červené řepy
Oloupanou syrovou červenou řepu nastrouháme nahrubo do mísy (nezapomeňte na rukavice), přidáme na jemnou nakrájenou bílou (nebo jarní)
cibuli, pepř, sůl. Smícháme dohromady, zakapeme šťávou z jednoho citronu, přidáme vypraženou na kostičky nakrájenou anglickou slaninku
(bez vysmahlého tuku), nasekané vlašské ořechy a nakonec zjemníme zakysanou smetanou. Příloha tmavé pečivo.
Rybízový řez
Těsto: 120 g práškového cukru, 150 g másla, pět žloutků, 250 g polohrubé mouky, 150 g mletých vlašských ořechů, půl sáčku prášku do pečiva.
Sněhový krém: 100 g práškového cukru, tuhý sníh z pěti bílků, 50 g cukru krystal.
Změklé máslo vyšleháme s práškovým cukrem a se žloutky do pěny, postupně přidáváme mouku smíchanou s práškem do pečiva a mleté ořechy.
Těsto necháme cca 20 minut odstát a pak rozetřeme na pečicí papír na
plechu. Pečeme ve vyhřáté troubě při 180°C. Na upečený a vychladlý
korpus navrstvíme hojně sněhového krému a hustě posypeme omytým rybízem. (Kdo si zaskočí do lesa na maliny a jahody – přímo vynikající.)
Krásné léto, odpočiňte si na dovolené a dobrou chuť.
Zdeňka PÍSKOVÁ, [email protected]
Hotel BONA SERVA ***
nabízí zajímavé ceny při prázdninovém
pobytu v Praze
v době od 13. července do 28. srpna 2010
hotel BONA SERVA nabízí zájemcům o levný pobyt krásný pohled na
letní Prahu při akci „levné prázdniny“ v Praze
Níže uvedené ceny platí pouze při ubytování po dobu letních prázdnin na
dvě a více nocí a při platbě předem, není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak. Zaplacená cena za ubytování je zároveň jedinou rezervací,
není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak.
Ostatní podmínky ubytování zůstávají ve stejném rozsahu. Pokud klient
bezdůvodně nenastoupí dohodnuté ubytování, je storno ve výši 100 %.
Stornopoplatky je vždy nutno konzultovat s jednatelem společnosti BONA
SERVA spol. s r.o.
Letní velmi nízké ceny ubytování včetně snídaně
v hotelu BONA SERVA***
Možnost parkování v těsné blízkosti hotelu
1 osoba
499 Kč/pokoj a noc
2 osoby
599 Kč/pokoj a noc
2 osoby + přistýlka
799 Kč/pokoj a noc
3 osoby (apartmán)
1199 Kč/pokoj a noc
3 osoby + přistýlka
1499 Kč/pokoj a noc
Těšíme se na Vás a přejeme příjemný pobyt
Hotel BONA SERVA spol. s r.o., Koněvova 1107/54, 130 00 Praha 3
Ing. Venuše Bečvářová 776 034 889, 222 716 691
GSM: T- Mobile: 605 204 804, Vodafone: 775 230 775, O-2: 722 765 065
www.bona-serva.cz, www.bona-serva.eu , www.bona-serva.com
e-mail: [email protected]
křížovka
Dědictví
1. část
tajenky
Ovinout
Stav bez
válek
Značka
ampérzávitu
Ohleduplnost
Světlice
Mužské
jméno
Značka
auta
Zásada
Samočinný stroj
Smyčky
Palivo
Severští
sudokopytníci
Ozdoba
mužského
obličeje
Sídlo v
Německu
Název
rižského
sportov.
klubu
Kypřit
pole
Potěr
Orientál.
pokrývka
hlavy
Škůdce
šatů
Utrpení
Být
nucen
Řadová
číslovka
Zdolati
jízdou
dolů
Předložka
Chorvat.
ostrov
Prodejní
stůl
Otvory
ve zdi
Příbuzná
Očistit
vodou
Krutovládce
Seveřanka
Hovězí
dobytek
Plovoucí
led
St. název
radonu
3. část
tajenky
Mužské
jméno
Obutý bez
ponožek
Sportovní obuv
Žabí citoslovce
Pobídka
Kozlovina
2. část
tajenky
Kloub
Soumar
Postava
Výhonek
nesoucí
plod
Primát
Bůžek
lásky
Stupeň velikosti
písma
Hnát
Vojenský
oddíl
Sada
Zkratka
Zeměděl.
družstva
Značka
astatu
Saze
Zeměděl.
pozemek
Šumivé
víno
Tropická
palma
Jednání
Slouč.
titanu
Hlodavec
Plísněný
Zemní
plyn
Italská
řeka
Zahradní keř
Základní
číslovka
Turist.
přístřeší
Zn. miliampéru
Výměšek
úst
Citosl.
syčení
Odměna
za práci
Nezvalova
postava
Ticho
Zvýšený
tón
Část
hřbetu
SPZ voz.
Prahy
Ženské
jméno
A sice
Vidiny
Hlas
klaksonu
Slovan
Důkaz
neviny
Značka
hliníku
Jinak
zvaný
Povzdech
Prostředek
na rány
Točený
salám
Nešťastná
událost
Asijské
horské
hřbety
Pomůcka:
Alatau,
Bokel,
Maina,
Maon.
Tajenkou je citát, jehož autorem je M. I. Lermontov
Tajenka z minulého čísla: . . . v kterém vždy vidíme jinou tvář než svoji.
27
osmisměrka
ohlédnutí
PŘÍSLOVÍ
Hlupáka se neptej, ... (viz tajenku).
A R
U
T
A
T
K
I
D
S
L
A
V
I
S
T
K
A
N K
P
D
R
A
M
A
T
I
K
Z
D
Ý
S
F
T
K
O M
Ř
E
N
K
A
K
N
I
M
Á
Z
O
S
O
O
T
R O
T
Á
L
S
N
A
R
T
A
P
V
K
B
T
K
R
D K
R
N
M
Y
K
E
T
T
I
A
R
O
B
O
U
O
A E
A
Ě
S
R
L
O
E
V
K
L
S
U
R
N
V
P
K Í
N
T
O
K
A
L
M
Y
C
K
É
N
A
T
A
S
S A
S
S
K
D
A
F
M O
E
A
E
N
S
P
A
S
E Í
P
I
Á
P
K
O
H
O
R
T
A
N
A
R
N
T
N V
O M
R
A
D
B
O
E
O
N
A
S
K
Ů
Á
V
C B
R
S
L
E
N
N
P
N
P
J
Í
P
Š
K
K
O
I
A
T
O
N
Á
K
O
S
T
A
R
I
K
A
A
L
R
Á E
É
S
P
L
A
V
P
R
R
I
A
L
T
Z
A
B
N Á
R
A
M
A
T
A
K
O
K
M
P
O
D
O
B
A
ARMÁDA, BALKÁN, BRSLEN, DIKTATURA, DRAMATIK, ENCIÁN,
ESKADRONA, ETAPA, EVROPA, FARMÁŘKA, FOTON, KANÁREK,
KANTILÉNA, KATAMARÁN, KLERIKA, KOHORTA, KOMORNÍK,
KORNET, KOSTARIKA, KRAJANSTVO, KRAKOREC, LAKOTNÍK,
MŘENKA, NEDOMYKAVOST, OBNOVA, OBORA, OHMMETR,
OKOUN, OPERA, OPONA, OSMISTĚN, PALETA, PIANO, PLAKÁT,
PODOBA, PRSTEN, PRŮKAZ, RÁKOS, RYSKA, SATAN, SLAVISTKA, SNŮŠKA, SOBOTA, SPLAV, SPORTKA, SMĚNA, SVOBODA,
TAŠKA, TATROVÁK, TRANSLÁTOR, TRANSPORTÉR, TRETKA,
TVORBA, VÝSTUP, ZÁMINKA, ZÁPALKA.
Po vyškrtání všech uvedených výrazů zbývajících 7 písmen čtených
po řádkách tvoří tajenku.
Tajenka z minulého čísla: . . NENÍ KONCE.
Dejte vědět, jak jste spokojeni se svou nemocnicí!
V březnu začal již 5. ročník celostátního a
komplexního hodnocení 160 fakultních, krajských a městských nemocnic. Vítězná nemocnice získá nemocniční lůžko v hodnotě 300 000
Kč. Nově se bude hodnotit také přívětivost zdravotníků v nemocnicích tzv. Nejusměvavější nemocnice roku 2010.
Toto komplexní hodnocení probíhá prostřednictvím:
1. průzkumu spokojenosti pacientů nemocnic –
externí hodnocení trhu klienty
2. průzkumu spokojenosti zaměstnanců nemocnic – hodnocení těch, jenž mají kvalitu poskytované péče přímo ve svých rukou a znají úroveň procesů své nemocnice
3. ratingu finanční kondice nemocnic – finanční stabilita nemocnice
Organizátorem tohoto komplexního projektu je nezisková organizace HealthCare
Institute.
Vyplněné dotazníky se sbírají do 31. října 2010.
Pacienti mohou hlasovat pomocí tištěných dotazníků umístěných v prostorách svých
nemocnic nebo formou elektronických dotazníků, které jsou dostupné na internetových
stránkách projektu www.nejlepsi-nemocnice.cz. Na této adrese jsou také k dispozici žebříčky z minulých let. Informace o akci najdete také na webu odborového svazu
(www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Aktuality – Nezapomeňte.
Některé věci nechápu už léta. Rozumím tomu, že
někdo, kdo je za něco odpovědný, ale nemá k tomu
kladný vztah a navíc není ani motivován, aby takový vztah získal, a ani kontrolován, aby se i bez
kladného vztahu o věc řádně staral, má mizerné výsledky. To se často stává při správě státních (nebo
veřejných) záležitostí. Někdy prospěje, když věc získá jiného, rozuměj soukromého vlastníka. Většinou
ale bohatě stačí, aby se zodpovědní (a vždycky existují nějací zodpovědní, i když dokáží být dlouhodobě
mimořádně nezodpovědnými) začali chovat tak, jak
mají, nebo aby je k tomu někdo donutil. Často je takový problém provázen nedostatkem peněz. Něco
nefunguje, protože manažeři nejsou dost schopní a
navíc chybějí peníze. Tak fajn, manažery je třeba
motivovat a peníze pokud možno sehnat. Jenže místo toho se stane, že problém zprivatizujeme – čili minimálně pronajmeme, nebo rovnou prodáme.
Manažeři většinou zůstanou stejně (ne)schopní,
peněz nepřibude, ale nový majitel k tomu navíc vyžaduje zisk. V matematice fakt moc silná nejsem, ale
můj selský rozum mi říká, že to vycházet nebude. A
už dvacet let to v mnoha případech nevychází.
Zprivatizovaný úklid v nemocnici v drtivé většině
případů znamená, že uklízečka si u nové agentury
vydělá míň než dřív, náklady na službu jsou vyšší,
pružnost služby daleko menší a kvalita horší. Máme
málo peněz na zaplacení zdravotníků? Tak jim vysvětlíme, že brzdou jsou tabulky, které nám jaksi socialisticky zaclánějí ve mzdovém rozletu. Proto je
hezky liberálně zrušíme. Peněz víc nemáme, ale zase s nimi můžeme dělat, co se nám zlíbí. Takže třeba
dát těm zaměstnancům ještě míň – tabulky už nás
neomezují a každý přece vidí, že bychom rádi přidali, ale… Stárne populace a hrozí, že snižující se
počet lidí v produktivním věku neutáhne plnění důchodové kasičky? Tak to hezky zprivatizujeme.
Mladých zaměstnanců tak sice nepřibude, ale
spřátelené penzijní fondy budou mít úžasné kšefty,
na jejich zisky to určitě stačit bude a důchodci uvidí, jaká bude situace, až se svého důchodu dožijí.
Něco snad dostanou. Když to bude slabší, určitě pochopí, že i fond se sem tam při investování splete…
Už jsem někde četla, že do společnosti BP, které teď
ve velkém unikala ropa a která bude muset platit gigantické škody, hodně investovaly britské penzijní
fondy. V zájmu britských důchodců doufám, že to
není pravda. On totiž někdo škody této dravé nezodpovědné firmy bude muset zaplatit, že…
PhDr. Marie KLÍROVÁ,
[email protected]
BULLETIN
Odborového svazu zdravotnictví
a sociální péče České republiky
Vydává v Praze OSZSP ČR IČ 225509
v Nakladatelství Květa Dědovská.
Redaktorka PhDr. Marie Klírová
Adresa redakce: OSZSP ČR,
Koněvova 54/1107, 130 00 Praha 3,
telefon: 267 204 316, fax: 222 718 211,
e-mail: [email protected],
internet: www.zdravotnickeodbory.cz
Podávání novinových zásilek povolila
Česká pošta s. p. O. Z. Střední Čechy,
č j. 12901/98 dne 3. 3. 2000.
MK ČR 7493