Kodex zemědělské praxe

Transkript

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, v.v.i.
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně
PROVÁDĚCÍ KODEX SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ
PRAXE KE SNIŽUJÍCÍM TECHNOLOGIÍM PRO
PŘEDCHÁZENÍ A OMEZOVÁNÍ EMISÍ AMONIAKU
Listopad, 2008
2
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., 2008
ISBN 978-80-86884-43-1
3
OBSAH
1. Předmluva...............................................................................................................................6
2. Úvod .......................................................................................................................................6
3. Správná zemědělská praxe....................................................................................................10
4. Postupy a techniky pro aplikaci exkrementů........................................................................10
4.1. Techniky a postupy kategorie 1.....................................................................................11
5. Techniky pro skladování exkrementů...................................................................................16
5.2. Techniky a postupy kategorie 2....................................................................................17
6. Ustájení hospodářských zvířat..............................................................................................18
6.1. Systémy ustájení pro dojnice a masný skot...................................................................19
6.1.1. Techniky a postupy kategorie 1..................................................................................19
6.2. Systémy ustájení pro prasata..............................................................................................22
6.2.1. Obecná opatření pro stáje chovu prasat......................................................................22
6.2.4 Systémy ustájení pro předvýkrmová a výkrmová prasata...........................................24
6.2.5. Systémy ustájení pro rodící a kojící prasnice (včetně selat).......................................26
6.2.6. Systémy ustájení pro zapuštěné a březí prasnice........................................................27
6.2.7. Systémy ustájení pro odstavená selata........................................................................28
6.3. Systémy ustájení pro drůbež..............................................................................................29
6.3.1. Systémy ustájení pro nosnice......................................................................................29
6.3.1.1. Techniky a postupy kategorie 1...........................................................................29
6.3.2. Systémy ustájení pro kuřecí brojlery.......................................................................31
6.3.3. Systémy ustájení pro krůty a kachny..........................................................................32
7. Krmné strategie a ostatní opatření........................................................................................33
7.1. Krmná opatření ve výkrmu prasat..................................................................................33
7.2. Krmná opatření ve výkrmu drůbeže...............................................................................34
7.3. Krmná opatření v chovech skotu...................................................................................35
7.4. Další opatření.................................................................................................................35
7.4.1. Pastva......................................................................................................................36
7.4.2. Zpracování exkrementů...........................................................................................36
7.4.3. Nezemědělské využití exkrementů.........................................................................36
7.4.4. Krmná aditiva a aditiva pro ošetření exkrementů...................................................37
8. Nezemědělské stacionární zdroje..........................................................................................37
..........................................................................................................................................37
8.1. Obecná opatření pro snižování emisí amoniaku............................................................37
8.2. Opatření specifická pro jednotlivé sektory....................................................................38
8.3. Produkce anorganických dusíkatých hnojiv, močovina a amoniak...............................39
4
5
1. Předmluva
Dne 1. prosince 1999 byl podepsán v Goteborgu Protokol ke snížení acidifikace,
eutrofizace a přízemního ozonu s cílem snížit emise čtyř znečišťujících látek – síry, oxidů
dusíku, těkavých organických látek (VOC) a amoniaku. Rovněž byly přijaty cíle pro snížení
těchto emisí k roku 2010. Oproti roku 1990 by mělo na základě přijatých opatření dojít ke
snížení celkových emisí amoniaku o 20% v roce 2010.
Amoniak je emitován zejména ze zemědělství – z chovů hospodářských zvířat, ze
skladování statkových hnojiv a jejich aplikace na zemědělskou půdu a z používání
anorganických hnojiv pro hnojení zemědělských plodin. Protokol obsahuje závazná
snižujících opatření, která se účastněné země včetně České republiky zavázaly plnit. Jedním
ze závazků je vydat a rozšířit poradenský Kodex správné zemědělské praxe.
Tato publikace splňuje výše uvedený požadavek, je sestavena na základě nejnovějšího
dokumentu ECE/EB.AIR/WG.5/2007/13, který byl uveřejněn dne 16.7.2007 Expertní
skupinou pro snižování emisí amoniaku (Expert Group on Ammonia Abatement). Obsahem
této publikace jsou nejaktuálnější opatření pro snižování emisí amoniaku ze stájového
prostředí chovů skotu, drůbeže a prasat, ze skladování exkrementů a jejich aplikace do půdy.
Ačkoliv některá opatření mají pouze informativní charakter a jsou uváděna bez číselného
vyjádření konkrétního snižujícího účinku, je potřeba se těmito obecnými doporučeními rovněž
řídit.
Opatření pro snižování emisí amoniaku a tím plnění závazků plynoucích
z Goteborgskeho protokolu byla v České republice do praxe implementována prostřednictvím
NV 353/2002 Sb., resp. NV 615/2006 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění
pozdějších předpisů a prostřednictvím zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci ve znění
pozdějších předpisů.
Praktické zkušenosti získané při tvorbě a schvalování Plánů zásad správné zemědělské
praxe nebo Integrovaných povolení v České republice přenesly celou řadu nových podnětů.
Současně jsou kritizovány nejasnosti zejména při zavádění snižujících technologií v chovech
skotu, ale je nutné pochopit, že ověřování snižujících účinků vybraných technologií je
dlouhodobá záležitost a než se ověřovaná technologie dostane do seznamu snižujících
technologií je potřebné dosáhnout mezinárodního konsensu a výsledky musí být přijatelné pro
většinu zainteresovaných stran.
2. Úvod
1. Článek 3, odstavec 8 b) Protokolu o snížení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu
z roku 1999 vyžaduje od každé zúčastněné strany „používat, tam kde je to považováno za
přiměřené, nejlepší dostupné techniky (BAT) pro předcházení a omezování emisí amoniaku,
tak jak je uvedeno v prováděcím dokumentu V (EB.AIR/1999/2, část V) přijatého výkonným
orgánem na jeho 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1)“ a taktéž v jeho novelizacích. V souladu
s pracovním plánem pro rok 2007 (ECE/EB.AIR/2006/11, položka 1.8), schváleným
výkonným orgánem na jeho 24. zasedání (ECE/EB.AIR/87, odstavec 72) aktualizovala
Expertní skupina pro snižování emisí amoniaku Prováděcí dokument ke snižujícím
technologiím pro předcházení a omezování emisí amoniaku, za účelem doplnění textu.
6
2. Účelem tohoto dokumentu je zúčastněným stranám v rámci dohody předložit návod
(příručku) pro určení postupů a technologií pro omezování emisí amoniaku (NH3) ze
zemědělských a ostatních stacionárních zdrojů znečišťování tak, aby plnily požadavky
plynoucí z Protokolu.
3. To je založeno na informacích o postupech a technologiích pro snížení emisí amoniaku,
jejich výkonnosti a nákladech, uvedených v oficiálních dokumentech Výkonného orgánu a
jím podřízených orgánech.
4. Dokument se týká omezování emisí amoniaku produkovaných zemědělskými a
nezemědělskými stacionárními zdroji. Zemědělství je hlavním zdrojem amoniaku, který se
vytváří z exkrementů hospodářských zvířat ustájených ve stájovém prostředí, dále
z exkrementů při jejich skladování, zpracování a aplikace na půdu a z exkrementů
hospodářských zvířat na pastvě. Emise rovněž pocházejí z anorganických dusíkatých hnojiv
při jejich aplikaci na půdu. Emise by mohly být sníženy prostřednictvím snižujících opatření
ve všech výše uvedených oblastech, stejně tak ale i přizpůsobením výživy zvířat, která má za
následek snížení obsahu dusíku vylučovaného v exkrementech, který je následně zdrojem pro
tvorbu amoniaku.
5. Snižování emisí amoniaku ze zemědělství se výrazně liší od snižování emisí z ostatních
průmyslových činností, neboť je na rozdíl od technických procesů provázeno mnohými
těžkostmi spojenými s ovlivněním biologických procesů. Emise amoniaku ve značné míře
závisí na druhu hospodářských zvířat, na typu půdy, klimatických podmínkách. Tyto faktory
se v rámci působnosti Ekonomické komise pro Evropu při OSN (UNECE) výrazně liší.
Zatímco některé technologie uvedené v tomto dokumentu jsou již v některých státech
zavedeny v komerčních provozech, jejich účinnost z velké části doposud nebyla na farmách
vyhodnocena. V důsledku toho je účinnost každé technologie pro snížení emisí amoniaku
spojena s určitým stupněm nejistoty a variability. Hodnoty použité v tomto dokumentu by
proto měly být považovány pouze za orientační.
6. Mnohé technologie s možným snižujícím potenciálem je možné na základě úrovně
v současnosti dostupných znalostí a využitelnosti zařadit do určité skupiny. Technologie
uvedené v tomto dokumentu jsou rozčleněny do tří skupin.
a) Technologie kategorie 1: Tyto technologie jsou vědecky ověřeny a jsou považovány za
prakticky využitelné. Rovněž je možné doložit mnoho kvantitativních hodnot o jejich
snižujícím účinku alespoň v experimentálním měřítku.
b) Technologie kategorie 2: Tyto technologie skýtají jistý snižující potenciál, ale vědecké
ověření jejich účinnosti je v současné době nedostatečné. U těchto technologií může být
vždy obtížné kvantifikovat jejich snižující účinek na emise amoniaku, ale to neznamená,
že nemohou být využity jako součást určité snižující strategie, v závislosti na místních
podmínkách.
c) Technologie kategorie 3: Tyto technologie se ukázaly jako neúčinné nebo jsou s největší
pravděpodobností pro praktické využití nepoužitelné.
7
7. Byl rovněž připraven samostatný dokument v rámci Směrnice o integrované prevenci a
omezování znečištění (IPPC) ke snížení výskytu znečišťujících emisí z velkochovů prasat a
drůbeže. Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro intenzivní
chovy prasat a drůbeže je k dispozici na http://eippcb.jrc.es/pages/Fabout.htm (v anglickém
jazyce) a na www.ippc.cz (v českém jazyce).
8. Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách se zabývá emisemi do ovzduší,
vody a půdy a rovněž i širokou škálou dalších faktorů, jako např. využití krmiv, vody a
energií, s cílem minimalizace produkce odpadů a nákladů u jednotlivých technologií.
Nicméně, emise amoniaku hrají klíčovou roli při hodnocení nejlepších dostupných technik
(BAT) u většiny technologií.
9. V tomto dokumentu (Kodexu zásad správné zemědělské praxe) jsou snižující metody a
postupy hodnoceny pouze z hlediska jejich potenciálu ke snížení emisí amoniaku. Z těchto
důvodů technologie zařazené do kategorie 1 nemusí splňovat požadavky na nejlepší dostupné
techniky (BAT) pro účely integrované prevence (IPPC). Pokud jsou splněny požadavky
z hlediska IPPC, pak BATem mohou být technologie zařazené maximálně do kategorie 2
uvedené v tomto dokumentu. Technologie kategorie 3 nemohou být BAT. Odkazy na BAT a
BREF jsou uvedeny proto, aby tento dokument byl stručný a výstižný a rovněž zajišťoval
propojenost s IPPC.
10. Možnosti pro snížení emisí amoniaku v různých stádiích produkce a nakládání se
zvířecími exkrementy jsou vzájemně propojené, ale účinky kombinace jednotlivých
snižujících opatření nelze jednoduše sečíst ve smyslu vyčíslení celkové redukce emisí.
Snižování emisí z aplikace exkrementů na půdu je obzvlášť důležité, neboť obecně vzato tyto
emise jsou významnou složkou celkových emisí z chovů hospodářských zvířat. Aplikace
exkrementů na půdu představuje poslední fázi při manipulaci s nimi. Bez využití správné
snižující technologie v této fázi může být ztracen snižující efekt dosažený během ustájení
zvířat a při skladovaní exkrementů.
11. Kvůli této vzájemné propojenosti, by účastnické strany měly vytvořit svoji vlastní strategii
modelových postupů s využitím technologií uvedených v tomto dokumentu k vývoji strategie
pro snížení emisí amoniaku vedoucí ke splnění svých národních emisních cílů.
12. Náklady na zavedení snižujících technologií se liší stát od státu. Pro vyčíslení nákladů
spojených s konkrétní snižující technologií je nutná důkladná znalost současných faremních
postupů. Tento výpočet bude obsahovat hodnocení všech nákladů a finančních přínosů
každého opatření. Kapitálové náklady budou vyžadovat amortizaci ve výši 4% podle
standardní sazby UNECE a musí být propočítány odděleně od ročních provozních nákladů.
13. Je potřeba upozornit, že z ekonomického hlediska mohou být některé snižující technologie
efektivnější na velkých farmách než na farmách malých. Toto se týká zejména případů, kdy
na pořízení snižující techniky je potřeba zajistit dostatečný kapitál, např. na nákup
nízkoemisního aplikátoru kejdy. Na malých farmách, kde nejsou k dispozici dostatečné lidské
zdroje a technika, lze pro okamžité zapravení kejdy do půdy využít dodavatele služeb, který
tyto operace zajistí. Z těchto důvodů existuje možnost zapravení kejdy během 12 hodin po její
aplikaci, což může být na malých farmách dosažitelné i bez zvýšených nákladů. (V BREF je
uveden odlišný pohled na to, zda-li je BATem zapravení kejdy během 12 nebo 24 hodin.
Proto zapravení kejdy po její aplikaci na pole během 24 hodin je pravděpodobnější na malých
farmách).
8
14. Mnohá opatření mohou způsobovat kapitálové a ročních provozní náklady (viz. tab. 1)
Tab. 1
a) kapitálové náklady (kapitálové výdaje (CAPEX))
Kritérium
Kapitál na vázané
(fixní) vybavení nebo
mechanizaci
Poznámka
Vázané (fixní) vybavení zahrnuje budovy, přestavbu budov, zásobníky
na skladování krmiva nebo zásobníky na exkrementy. Mechanizace
zahrnuje dopravníky krmiv, zařízení pro zpracování exkrementů a
mechanizaci pro jejich zapravení
Pracovní náklady na Využití smluvních vztahů, jsou li dostupné. Pokud jsou pro zavádění
zavedení (instalaci)
nebo instalaci využíváni zaměstnanci farmy, měli by být oceňování
běžnou hodinovou sazbou. Vstup provozovatele farmy by měl být
oceněn jako cena nevyužité příležitosti (opportunity cost).
Dotace
Odečet hodnoty finančních dotací, dostupných pro farmáře
CAPEX (nový) představuje investiční náklady do nových staveb, na rozdíl od CAPEX
který představuje investice na přestavbu nebo renovaci budov.
(zdokonalení)
,
b) roční náklady (provozní výdaje (OPEX)): roční náklady spojené se zavedením
snižující techniky
Kritérium
Roční kapitálové náklady
musí být kalkulovány po
celou dobu investice
Je třeba počítat s opravami
spojenými s investicí
Změny
v pracovních
nákladech
Náklady na paliva a energie
Změny
v chovu
hospodářských zvířat
Úspora nákladů a přínosy
Poznámka
Využití standardního vzorce 1). Doba bude záviset na
ekonomické životnosti. U přestaveb je třeba vzít do úvahy
zbývající životnost původní stavby.
Určité procento kapitálových výdajů.
Další přidané hodiny x náklady na jednu hodinu
Je třeba vzít do úvahy další energetické požadavky
Změny v krmení nebo ustájení mohou ovlivnit výkonnost
zvířat s dopadem na náklady
V určitých případech vyústí zavádění nových technik a postupů
v úsporách nákladů. Tyto by měly být brány v úvahu pouze
tehdy, pokud jsou přímo spojeny se zavedeným opatřením.
„Úspory“ za nezaplacené pokuty by měly být vyloučeny
z kalkulací přínosů.
1) Vzorec pro výpočet ročních kapitálových nákladů
C x r.(1+r)n / ((1+r)n-1)
C……pořizovací náklady
r……..procentické zúročení nákladů / 100 (0,04 viz. odstavec 12)
n……..roky amortizování
9
15. Všude tam, kde je to možné, snižující techniky uvedené v tomto dokumentu jsou jasně
definovány a hodnoceny oproti „referenční“ nebo nesnižující technice. Referenční technika,
oproti které se vypočítává snížení emisí, je definována na začátku každé kapitoly. Ve většině
případů referenční technika představuje postup nebo technické provedení v současnosti běžně
využívané na komerčních farmách.
16. Tento dokument odráží stav poznání a zkušeností se snižováním emisí amoniaku do roku
2006. Bude potřeba jej pravidelně nepřetržitě aktualizovat v závislosti na nových poznatcích,
např. po ověření nových nízkoemisních způsobů ustájení skotu a prasat, stejně tak i v oblasti
nových strategií krmení všech kategorií hospodářských zvířat.
3. Správná zemědělská praxe
17. Koncept „správné zemědělské praxe“ má za cíl identifikovat takové postupy ke snížení
emisí amoniaku, které chrání životní prostředí při vynaložení co nejnižších nákladů. Do těchto
postupů mohou být zahrnuty nejlevnější a nejúspornější opatření jako je přimíchání
příslušných bílkovin do krmení hospodářských zvířat tak, aby byly uspokojeny jejich potřeby,
pravidelné čištění a úklid míst, kde jsou zvířata chována nebo správné načasovaní aplikace
exkrementů na zemědělskou půdu v období, kdy rostliny přijímají maximální množství živin.
Tato opatření rovněž mohou zahrnovat i náročnější postupy, jako je např. využití techniky pro
nízkoemisní aplikaci a skladování exkrementů, ustájení zvířat nebo další, níže uvedené
techniky.
18. Ačkoliv některá opatření se mohou jevit jako nejhospodárnější způsob, který nevyžaduje
vynaložení vysokých nákladů na snižování emisí amoniaku, kvůli širokému rozsahu jeho
využití v zemědělské praxe může být velice obtížné vyčíslit jeho účinnost a spojené náklady.
Z toho důvodu není možné takový postup jednoduše porovnat s nejhorší nebo běžně
využívanou variantou.
19. Správná zemědělské praxe má za cíl dosáhnout kompromisu mezi ochranou životního
prostředí a hospodařením za ekonomicky přijatelných podmínek. Tento kompromis se liší stát
od státu a je závislý na odlišných ekonomických, environmentálních a faremně strukturálních
podmínkách. Jakékoliv zákonem dané požadavky vyžadující plnění výše uvedených
doporučení se proto nezbytně budou v každé zemi odlišovat.
4. Postupy a techniky pro aplikaci exkrementů
20. Referenční technika. Referenční technologický postup pro aplikaci exkrementů je
definován jako emise amoniaku vznikající při velkoplošné aplikaci neošetřené kejdy nebo
chlévského hnoje či jiných exkrementů na povrch půdy bez následného rychlého zapravení do
půdy. V případě kejdy se to týká cisterny vybavené vyprazdňovací tryskou a rozstřikovacím
kotoučem. Emise amoniaku z kejdy aplikované pomocí závlahového systému sice nebyly
podrobně studovány, ale předpokládá se, že by mohly být stejně významné jako u
referenčního systému. V případě chlévského hnoje, podestýlek, trusu apod. je referenčním
10
postupem jeho aplikace na půdu bez jeho následného zapravení po dobu delší než jeden týden.
Produkované emise z exkrementů se budou lišit v závislosti na jejich složení, převládajících
klimatických a půdních podmínkách. Účinnost snižujících opatření oproti referenčnímu
postupu se bude rovněž lišit v závislosti na zmíněných podmínkách, proto uvedené údaje a
hodnoty by měly být brány pouze jako orientační, indikativní.
21. Snížení emisí amoniaku může být příčinou nárůstu množství dusíku využitelného
pěstovanými plodinami v rostlinné výrobě, proto by měly být přizpůsobeny i dávky
minerálních dusíkatých hnojiv. Některé postupy mohou dočasně snížit výnos plodin (zejména
travin) z důvodu mechanického poškození. Existuje rovněž možnost zvýšení úniků dusíku
jinými cestami, např. únik nitrátů, nitrifikace nebo denitrifikace, přičemž poslední dva
zmíněné procesy jsou příčinou vyšších emisí oxidu dusného (N2O).
4.1. Techniky a postupy kategorie 1
22. Techniky kategorie 1 zahrnují mechanizaci pro snížení plochy povrchu na který je kejda
aplikována, včetně mechanizace pro podpovrchovou aplikaci exkrementů během zapravování
do půdy. Postupy začleněné do této kategorie jsou:
a) pásová aplikace kejdy vlečenými hadicemi
b) pásová aplikace kejdy vlečenou botkou
c) injektáž kejdy – otevřená štěrbina
d) injektáž kejdy – uzavřená štěrbina
e) zapravení plošně aplikovaných exkrementů (kejdy, chlévského hnoje, podestýlek
apod.) do půdy během několika hodin
23. Průměrné účinnosti snížení emisí amoniaku technik kategorie 1 oproti referenční technice
jsou uvedeny v tab. 2. Každá účinnost techniky je platná pro určitý typ půdy a podmínky
umožňující infiltraci kapaliny a uspokojivé pojezdové podmínky stroje. Tabulka také shrnuje
omezení, která musí být vzata v úvahu při výběru příslušné techniky a ukazatel nákladů.
24. Při stanovení použitelnosti příslušné techniky musí být brán zřetel na celou řadu faktorů.
Těmito faktory jsou: typ půdy a půdní podmínky (hloubka půdy, množství kamenů, vlhkost,
pojezdové podmínky), topografie (sklon, velikost pole, rovnoměrnost povrchu), typ a složení
exkrementů (kejda nebo hnůj). Některé techniky jsou více využitelné než ostatní. Vzhledem
k tomu, že kejda je v aplikátoru distribuována relativně úzkým potrubím, i když většina strojů
je vybavena homogenizačním zařízením pro míchání kejdy, nejsou vhodné pro aplikaci příliš
viskózní kejdy nebo kejdy s vysokým obsahem vláknitých materiálů, jako je např. sláma.
Aplikátory s uzavřenou štěrbinou jsou potenciálně velice účinné pro snižování emisí
amoniaku při zapravení, ale jejich použití je limitováno, neboť špatně fungují v mělkých,
kamenitých půdách, rovněž mohou poškodit travní porosty a zvýšit riziko eroze. Tento typ
aplikace a zapravování není určen pro trvalé travní porosty. Komentář k použitelnosti
jednotlivých technik je uveden v popisu v dalších bodech a shrnut v tab. 2.
25. Strojní vybavení pro pásovou aplikaci kejdy (vlečené hadice a vlečené botky) a zařízení
pro injektáž kejdy jsou běžně připojeny na výstup kejdové cisterny, která je buďto tažena za
traktorem nebo se jedná o samojízdný stroj. Alternativním řešením kejdového aplikátoru je
jeho možnost umístění přímo na traktor, kam je kejda přiváděna dlouhou přiváděcí hadicí
přímo z kejdové cisterny nebo kejdové nádrže umístěné mimo oblast, kam je kejda
aplikována. Takový systém nevyžaduje pojezd těžkých cisteren s kejdou po povrchu půdy.
11
Pásová aplikace kejdy je účinnější v případě, kdy je kejda aplikována do dobře vyvinutých
řádkových plodin, kde porost plodiny zvyšuje odpor proti turbulentnímu proudění nad
povrchem půdy oproti půdě nepokryté. Snížení emisí amoniaku bude minimální v případě,
kdy porost bude nevyvinutý nebo bude aplikovanou kejdou výrazně znečištěn a
kontaminován.
26. Vlečené hadice. Tyto stroje dopravují kejdu přímo na povrch nebo těsně nad povrch
pozemku prostřednictvím zavěšených nebo vlečených hadic. Typická šířka stroje je průměrně
12 m s roztečemi jednotlivých hadic cca 30 cm. Stroj je využitelný na travnatých pozemcích
nebo orné půdě, např. pro aplikaci kejdy do řádků pěstovaných plodin. Kvůli šířce stroje je
tato technika nevhodná pro malé pozemky nepravidelného tvaru nebo pro pozemky s příkrým
svahem. Hadice se mohou ucpávat, je-li obsah slámy v kejdě příliš vysoký.
27. Vlečené botky. Tato technika je využitelné zejména na travních porostech. Listy a stébla
trávy jsou vlečením úzkou botkou nebo patkou rozhrnuty a nadzvednuty nad povrch půdy a
kejda je aplikovaná v úzkých pásech přímo na její povrch v rozteči 20 – 30 cm. Pásy
aplikované kejdy by měly být zpětně zakryty travním porostem, proto by jeho výška měla
dosahovat alespoň 8 cm. Stroje jsou k dispozici v šířce do 7 – 8 m. Použitelnost stroje je
omezena velikostí, tvarem a sklonem pozemku a přítomností kamenů na povrchu půdy.
28. Injektáž – otevřená štěrbina. Tato technika je určena zejména pro použití na travnatých
pozemcích. Pro vytvoření štěrbiny v půdním profilu o hloubce 5 - 6 cm, kam je aplikována
kejda, jsou používány různé tvary nožových nebo diskových krojidel. Rozteč nožů je většinou
20 – 40 cm a pracovní záběr stroje je 6 m. Dávka aplikované kejdy musí být přizpůsobena tak,
aby nedocházelo k vyplavování nadbytečného množství kejdy mimo štěrbinu na povrch půdy.
Technika není určena na příliš kamenité půdy nebo půdy příliš mělké a utužené, kde není
možné dosáhnout rovnoměrné proniknutí do požadované pracovní hloubky. Pro použití
injektáže je rovněž limitujícím faktorem svažitost pozemku. Rovněž existuje větší riziko ztrát
dusíku ve formě oxidu dusného a nitrátů.
29. Injektáž – uzavřená štěrbina. Tato technika může být vybavena zařízením pro tvorbu
mělké štěrbiny (5-10 cm) nebo hluboké štěrbiny (15-20 cm). V půdě vytvořená štěrbina, do
které se injektáží aplikuje kejda, se zcela uzavře pomocí přítlačných kol nebo válců
umístěnými za injektážními hřeby. Co se týče snížení emisí amoniaku, je mělká injektáž do
uzavřené štěrbiny mnohem účinnější než injektáž do otevřených štěrbin. Aby bylo tohoto
efektu dosaženo musí půdní typ a podmínky umožnit účinné uzavření štěrbiny. Z toho důvodu
je tato technika méně rozšířená než injektáž do otevřené štěrbiny. Hloubkové injektory se
obvykle skládají z řady hřebů s bočními křidélky sloužícími k bočnímu rozptýlení kejdy do
půdy, čímž lze dosáhnout relativně vyššího aplikovaného množství. Rozteč hřebů je většinou
25 – 50 cm a pracovní záběr stroje 2 – 3 m. Přestože snižující efekt na emise amoniaku je
významný, využití těchto strojů je velice omezené. použitelnost hluboké injektáže je omezena
pouze na využití na orné půdě, nikoliv na zatravněné pozemky, neboť mechanickým
poškozením travního porostu by mohlo dojít ke snížení jeho výnosu. Dalším limitujícím
faktorem je hloubka půdy, obsah jílů a kamení, svažitost pozemků a veliká tažná síla
vyžadující silný a výkonný traktor. Za určitých okolností zde existuje větší riziko ztrát dusíku
ve formě oxidu dusného a nitrátů.
30. Zapravení. Zapravení exkrementů aplikovaných na povrch půdy zaoráním je účinné
opatření pro snížení emisí amoniaku. K dosažení snižujícího efektu uvedeného v tab. 2 musí
být exkrementy zcela uloženy pod povrch půdy. Nižších účinností je dosaženo jinými typy
12
kultivační mechanizace. Orba se využívá hlavně pro zaorávání chlévského hnoje, podestýlek
apod. Tento postup je možné zvolit i v případě zapravení kejdy, pokud nejsou k dispozici
kejdové aplikátory nebo jich nelze využít. Rovněž je možné využít orbu pro rozorání
travnatých pozemků při jejich přeměně na ornou půdu (např. při osevním postupu) nebo při
opětovném setí. K úniku amoniaku dochází velice rychle po aplikaci exkrementů na povrch
půdy, to znamená nejvyššího efektu při snížení emisí amoniaku je dosaženo pokud možno
okamžitým zapravením do půdy po jejich aplikaci. Tento postup ovšem vyžaduje využití
dalšího traktoru pro připojení mechanizace pro zapravování, které musí následovat co
nejdříve po aplikaci. Nepraktičtějším postupem, zejména na malých farmách, by mohlo být
zapravení během 12 hodin po aplikaci exkrementů na povrch půdy. Účinnost snižování emisí
amoniaku je ovšem nižší. Zapravování je možné pouze před zasetím plodin. Pokud na
pozemcích nejsou přítomny žádné rostliny, které mohou přijmout snadno dostupný dusík,
může se zvýšit riziko jeho úniku. Z tohoto důvodu může být zapravování exkrementů místo
znečišťování ovzduší, příčinou znečišťování vody, avšak snižuje riziko odtoku dešťové vody
z povrch půdy.
Tab. 2 a) Snižující techniky kategorie 1 pro aplikaci kejdy do půdy*
Snížení emisí
(%)
30,
Snížení je nižší
při aplikaci na
pozemky
s travinami
nižšími než 10
cm
60**
Využitelnost
Náklady (OPEX)b
(EURO / m3)
2,67 c
Snižující
opatření
Vlečené
hadice
Typ
exkrementů
Kejda
Využití
půdy
Travní
porosty,
orná půda
Vlečené botky
Kejda
Zejména
travní
porosty
Mělká injektáž
(otevřená
štěrbina)
Hluboká
injektáž
(uzavřená
štěrbina)
Plošný rozstřik
a zapravení
pluhem
během jednoh
o procesu
Plošný rozstřik
a zapravení
pluhem
(náklady při
zapravení
během 4 hod)
Zapravení
diskem
Plošný rozstřik
Kejda
Travní
porosty
70**
Kejda
80
Kejda
Zejména
travní
porosty,
orná půda
Orná půda
80
Pouze na snadno obdělávatelných
půdách
2,28
Kejda
Orná půda
80 – 90
Pouze na snadno obdělávatelných
půdách
Kejda
Orná půda
60 - 80
Kejda 2,28
hnůj, trus nebo
podestýlka skotu,
ovcí a koz 1,32
prasat 1,47
nosnic 3,19
brojlerů 6,19
Kejda
Orná půda
30
Sklon (<15% pro cisterny, <25% pro
aplikační systémy plněné z externí
nádrže umístěné mimo pole)
Nepoužitelné pro viskózní kejdu nebo
kejdu s vysokým obsahem slámy.
V potaz by měla být velikost a tvar
pole
Sklon (<15% pro cisterny, <25% pro
aplikační systémy plněné z externí
nádrže umístěné mimo pole)
Nepoužitelné pro viskózní kejdu nebo
kejdu s vysokým obsahem slámy.
V potaz by měla být velikost a tvar
pole.
Výška trávy by měla být vyšší než 8
cm.
Sklon <10%, významnější omezení
kvůli typu půdy a půdním podmínkám
Nepoužitelné pro viskózní kejdu
Sklon <10%, významnější omezení
kvůli typu půdy a půdním podmínkám
Nepoužitelné pro viskózní kejdu
13
2,45 c
3,43 c
2,89 c
a zapravení
pluhem do 12
hodin
Tab. 2 b) Snižující techniky kategorie 1 pro aplikaci statkového hnoje a drůbeží
podestýlky do půdy*
Snižující opatření Typ exkrementů
Využití půdy Snížení emisí
(%)
90
Využitelnost
Náklady (OPEX)b
(EURO / m3)
Okamžité
Statkový hnůj
zapravení pluhem (skotu , prasat)
Okamžité
Drůbeží trus a
95
zapravení pluhem podestýlka
Zapravení pluhem Statkový hnůj
Orná půda
50
do 12 hodin
(skotu , prasat)
Zapravení pluhem Drůbeží trus a
Orná půda
70
do 12 hodin
podestýlka
Zapravení pluhem Statkový hnůj
Orná půda
35
do 24 hodin
(skotu , prasat)
Zapravení pluhem Drůbeží trus a
Orná půda
55
do 24 hodin
podestýlka
* procento snížení emisí je odsouhlaseno jako pravděpodobně dosažitelné v rámci UNECE
a náklady vyčíslené ve Velké Británii. Jedná se o roční provozní náklady založené na využití dodavatelů služeb a
závislé na aplikačním poměru na jeden hektar.
b náklady vyčíslené na základě údajů z návrhu zprávy projektu ALFAM (Ammonia losses from field-applied
animal manure) str. 13. Náklady na aplikaci (EUR / m3) se liší v závislosti na velikosti pole, velikosti cisterny,
přepravní vzdálenosti, přepravní rychlosti atd. Skupina ALFAM provedla standardizaci výpočtu nákladů.
Náklady referenčního systému se průměrně pohybují na úrovni 4,84 EUR.
** revidováno na základě výsledků nejnovějšího přezkoumání
31. Zrychlení infiltrace do půdy. Pokud půdní podmínky a typ půdy dovolí rychlé vsakování
tekutin do půdy, emise amoniaku se sníží poklesem obsahu sušiny v kejdě. Vyluhováním
kejdy vodou se nesníží pouze koncentrace amoniakálního dusíku, ale rovněž se zvýší úroveň a
rychlost vsakování do půdy po její aplikaci. Pro dosažení snížení emisí musí být pro
neředěnou kejdu (např. obsah sušiny 8-10%) zvolen ředící poměr nejméně 1:1 (jeden díl
kejdy, jeden díl vody). Největší nevýhodou tohoto opatření je fakt, že je nutné mít k dispozici
další skladovací kapacitu a do půdy musí být aplikováno mnohem větší množství kejdy.
V některých systémech pro nakládání s kejdou může být kejda již reděna (např. kejda je
ředěna při mytí dojíren nebo při mytí podlah, rovněž tak dešťovými srážkami), ale nepřináší
to žádné výhody. Po aplikaci ředěné kejdy do půdy se může zvýšit riziko povrchového odtoku
a úniku, a proto musí být brány do úvahy faktory jako jsou půdní podmínky, množství
aplikované kejdy, sklon pozemku atd.
32. Další možností pro snížení obsahu sušiny v kejdě a tedy zvýšení úrovně vsakování do
půdy je odstranění pevných částic pomocí mechanické separace nebo anaerobní
digescí.Využití mechanického separátoru se sítem s velikostí ok 1 – 3 mm snižuje únik emisí
amoniaku ze separované kejdy o maximálně 50 procent. Další výhoda spočívá v omezení
potřísnění travního porostu kejdou. Nevýhodou této techniky spočívá ve vynaložených
nákladech na pořízení separátoru a přidruženého zařízení a v provozních nákladech, dále
14
nutnost manipulace s tekutou a pevnou složkou separované kejdy a emise unikající z pevné
složky – separátu.
33. Třetí možností pro zvýšení infiltrace je aplikace kejdy na travnatý pozemek, a její
následné promývání a vyplachování pomocí vody. Je ovšem potřeba značné množství vody,
jejíž aplikace na pozemek je další operací. Nicméně Kanadské zkušenosti vykazují za určitých
okolností, při rozstřiku 6 mm vody na 1 m2 až 50% snížení emisí amoniaku oproti samotné
povrchové aplikaci.
34. Načasování aplikace. Emise amoniaku jsou nejvyšší za teplých, suchých a větrných
podmínek. Emise mohou být sníženy výběrem vhodné doby aplikace exkrementů, např. za
chladného a vlhkého počasí, ve večerních hodinách (přestože při večerní aplikaci mohou
nastat problémy se zápachem v okolí pozemků, kam jsou exkrementy aplikovány), před nebo
během slabého deště a dále je potřeba se vyvarovat aplikace během letních měsíců mezi
červnem až srpnem. Ačkoliv nelze přesně vyčíslit snižující účinek toho opatření, je velice
pravděpodobné, že se jedná o nenákladný postup, zlepšující snižující účinky ostatních
snižujících technik kategorie 1. Podmínky, které usnadňují snížení emisí amoniaku (např.
vlhkost, bezvětří) mohou ovšem být příčinou problému s emisemi nepříjemného zápachu,
neboť znesnadňují jejich rychlý rozptyl.
35. Tlaková injektáž kejdy. Při tomto postupu je kejda tlačena do půdy pod tlakem 5-8 barů.
Protože povrch půdy není rozryt aplikačními hřeby nebo disky, je tato technika využitelná na
svažitých a kamenitých půdách, kde jiný typ aplikační techniky nemůže být použit. Snížení
emisí amoniaku se pohybuje rovněž jako u aplikátorů s otevřenou štěrbinou až do 60% a bylo
dosaženo při polních zkouškách. Je třeba ovšem provést další hodnocení.
36. Aplikace kejdy jako přídavek závlahové vody. Určité množství kejdy může být přidáváno
do závlahové vody, aplikované na travnaté pozemky nebo na pěstované plodiny. Dávka
ovšem musí být vypočtena tak, aby odpovídala nutričním požadavkům pěstovaných plodin.
Kejda je čerpána z kejdových nádrží a injektována do potrubí závlahové vody kudy je
dopravována do rozprašovačů nebo pojízdných zavlažovačů, které rozptýlí tuto směs na půdu.
Údaje o emisích amoniaku do ovzduší nejsou k dispozici, nicméně se předpokládá pozitivní
vliv, neboť se zvýší vsakování kejdy do půdy a ředění 1:50 snižuje koncentraci amoniaku
v kapalině a tím i emisní potenciál. Nicméně kvůli riziku kontaminace tento postup není
vhodný pro aplikaci na plodiny sloužící jako surovina pro potravinářské účely.
37. Okyselování kejdy. Rovnováha mezi amoniakálním dusíkem a amoniakem v roztoku
závisí na pH (kyselosti). Vysoká hodnota pH usnadňuje únik amoniaku, nízké pH usnadňuje
zadržování amoniakálního dusíku. Snižování pH kejdy na stabilní hodnotu 6 je běžný postup
pro snížení emisí amoniaku o 50% a více. Postupem jak získat okyselenou kejdu je přidání
organických kyselin (např. kyseliny mléčné) nebo anorganických kyselin (např. kyseliny
dusičné, kyseliny sírové, kyseliny fosforečné) do kejdy, či přidáním jiných přídavků
zajišťujících snížení pH do krmiva (např. kyselina benzoová) nebo kejdy (např. kyselina
mléčná podporující rozvoj bakterií). Hodnota pH v rozmezí 4 – 5 je vyžadována při využití
kyseliny dusičné k zabránění nitrifikace a denitrifikace způsobující ztráty nitrátů a produkci
nepřijatelného množství oxidu dusného. Organické kyseliny mají tu nevýhodu, že jsou rychle
15
degradovány (utváření a uvolňování CO2) a dále k dosažení požadované hodnoty pH je jich
potřeba velké množství, neboť se obvykle jedná o slabé kyseliny.
38. Výhodou kyseliny dusičné je to, že zvyšuje v kejdě obsah dusíku a tím vzniká více
vyvážené NPK (dusík – fosfor – draslík) hnojivo. Užitím kyseliny sírové a fosforečné se do
kejdy dostávají živiny způsobující přehnojení půdy sírou a fosforem. Dále přidáním velkého
množství kyseliny se může vytvářet sirovodík, čímž může dojít k tvorbě zápachu.
Okyselování kejdy musí být prováděno nejlépe během skladování nebo rovněž během její
aplikace na pole, při využití speciálně konstruovaných cisteren. I přes snižující účinek tohoto
opatření, má tento postup obrovskou nevýhodu v tom, že je nutné na farmě manipulovat se
silnými kyselinami, což je nebezpečné.
39. Pokud je okyselování prováděno ve stájích chovu zvířat, je potřeba během skladování
kejdy až do doby její aplikace na půdu provádět častou kontrolu kyselosti (pH) k zabezpečení
její nižší hodnoty. Do současnosti byly během několika ucelených výzkumů na farmách
prokázány uspokojivé výsledky, nicméně je potřeba dalších výzkumů k možnosti zařazení
toho opatření mezi snižující techniky kategorie 2.
40. Další přípravky. Soli vápníku (Ca) a hořčíku (Mg), kyselé látky (např. FeCl3, Ca(NO3)2)
a superfosfát se ukázaly jako jedna z možností pro snížení emisí amoniaku, ale jejich potřebné
množství je tak vysoké, že pro praktické využití jsou nepoužitelné. Byly rovněž vyzkoušeny
absorbující materiály jako rašelina nebo zeolity. Existuje rovněž celá řada komerčně
dostupných přípravků, ale obecně řečeno, tyto přípravky nebyly nezávisle testovány.
5. Techniky pro skladování exkrementů
41. V současnosti neexistují osvědčené snižující techniky pro snížení emisí amoniaku při
skladování chlévského hnoje z chovů skotu a prasat. Tam, kde je drůbeží trus již vysušen
(např. během utsájení drůbeže) je pro další následné dlouhodobé skladování trusu mimo
stájový prostor nejlepší dostupnou technikou dostatečně provětrávaná hala s nepropustnou
podlahou. Toto opatření udrží trus v suchém stavu a zabrání dalším výrazným únikům.
42. Po odklizu kejdy ze stájových prostor, je kejda obvykle skladována v betonových nebo
ocelových nádržích nebo v zemních jímkách (s nepropustnou jílovitou nebo plastovou
vrstvou). Zemní jímky mají oproti betonovým nebo ocelovým jímkám relativně velkou
plochu povrchu jímky na jednotku uskladněného množství kejdy. Emise amoniaku
z uskladnění kejdy může být redukováno snížením nebo vyloučením proudění vzduchu nad
povrchem jímky instalováním plovoucího krytu (různé druhy), umožněním vytvoření
povrchové krusty nebo snížením plochy povrchu jímky na jednotku uskladněné kejdy.
Samozřejmě o snížení plochy povrchu jímky lze uvažovat při výstavbě jímky nové nebo při
rekonstrukci, kdy je zemní jímka nahrazena jiným typem.
43. Při využití techniky pro snížení emisí amoniaku během uskladnění exkrementů je velice
důležité rovněž následně předcházet ztrátám amoniaku vázaného v kejdě během jejich
aplikace na půdu využitím příslušného snižujícího opatření.
44. Referenční technika. Základem pro odhad účinku snižujícího opatření je zjištění emisí
z nezakrytých skladovacích nádrží nebo nádrží bez vytvořené krusty na povrchu. Tabulka 3
16
přináší přehled různých snižujících opatření pro sklady kejdy a jejich účinek na snížení emisí
amoniaku.
45. Nepraktičtějším a nejověřenějším opatřením pro snížení emisí amoniaku z uskladněné
kejdy je zakrytí nádrží a jímek těsným víkem, stanovou konstrukcí nebo zastřešením. Využití
těchto opatření na již postavených nádržích a jímkách záleží na jejich stavební celistvosti a na
tom, zda-li mohou být upraveny a přizpůsobeny pro další zatížení. Plastové zakrytí (plovoucí
fólie) jsou vhodná pro malé zemní laguny. Skladovací vaky na kejdu využitelné na malých
farmách (např. pro méně než 150 výkrmových prasat) lze rovněž považovat za systém pro
snížení emisí. I když je u těchto krytů velice důležité zajistit jejich těsnost tak, aby byla
minimalizována výměna vzduchu nad povrchem kejdy, přesto musí být vybaveny malými
otvory nebo odvětrávacím zařízením pro předcházení akumulace hořlavých plynů v nádrži,
např. metanu.
46. Existuje celá řada plovoucích pokryvů, které mohou snižovat emise amoniaku
z uskladněné kejdy tím, že brání kontaktu mezi kejdou a vzduchem nad její hladinou.
Nicméně praktičnost a účinnost, kromě plovoucích fólií na malých zemních lagunách, zatím
nebyla dostatečně odzkoušena a pravděpodobně se liší v závislosti na jejich provedení,
uspořádání a dalších faktorech. Jsou známy příklady aplikace plastových fólií, řezané slámy,
rašeliny, LECA kuliček (lehký expandovaný jílovitý materiál) nebo dalších plovoucích
materiálů na povrch kejdy v zemních lagunách, nádržích a jímkách. Plovoucí materiály
mohou ztěžovat homogenizaci kejdy před její aplikací a některé materiály mohou ztížit i její
vlastní aplikaci ucpáním aplikační techniky nebo způsobit problémy při její manipulaci.
47. Pokud má kejda dostatečný obsah sušiny, tak minimalizace jejího míchání během
skladování může umožňovat tvorbu přírodní krusty. Pokud je celý povrch nádrže zakryt
dostatečně silnou vrstvou přírodní krusty, pak tato vrstva může výrazně snižovat emise
amoniaku bez vynaložení nákladů. Tvorba přírodní krusty je vhodným opatřením pro farmy,
které nemusí kvůli častému vyvážení kejdy rozrušovat její povrch a kejdu míchat. Účinnost
snížení emisí pak závisí na složení krusty a době, po kterou je krusta vytvořena.
48. Pokud je mělká zemní laguna nahrazena vyšší nádrží nebo jímkou, emise budou sníženy
díky snížením plochy povrchu skladovaného objemu kejdy. Toto může být efektivní způsob
snížení emisí amoniaku, i když poměrně drahý, zejména v případech, kdy jsou nádrže
následně ještě vybaveny víkem, střechou nebo stanovou konstrukcí (technika a opatření
kategorie 1). Nicméně účinnost tohoto opatření je těžké vyčíslit, neboť je silně závislá na
vlastnostech laguny nebo nádrže.
17
Tab. 3 Emise amoniaku snižující opatření pro skladování kejdy prasat a skotu
Snižující opatření
Snížení
emisí
(%) a
Těsné víko, zastřešení nebo
stanová konstrukce (kat. 1)
80
*Plastový pokryv (plovoucí
pokryv) (kat. 1)
60
*Plastový pokryv (plovoucí
pokryv) (kat. 2)
60
Plovoucí pokryv (např. řezaná
sláma, rašelina, kůra, LECA
kuličky atd.) (kat. 2)
40
Přírodní krusta (plovoucí
pokryv) (kat. 2)
35 - 50
Nahrazení laguny zakrytou
nádrží nebo vysokou otevřenou
nádrží (výška více než 3 m) (kat.
1)
Skladovací vaky (kat. 1)
30 - 60
Využitelnost
BAT pro farmy
chovu prasat ?
Betonové, ocelové jímky nebo Ano – ale záleží
nádrže. Nemusí být vhodné pro na konkrétní
již existující sklady.
situaci případ od
případu
Malé zemní laguny.
Ano – ale záleží
na konkrétní
situaci případ od
případu
Velké zemní laguny, betonové Ano – ale záleží
nebo ocelové nádrže. Provedení na konkrétní
a další faktory mohou
situaci případ od
omezovat využití tohoto
případu
opatření.
Betonové nebo ocelové nádrže. Ano – ale záleží
Na zemních lagunách
na konkrétní
pravděpodobně nepraktické.
situaci případ od
Nevhodné pokud materiál
případu
může být příčinou problémů při
manipulaci s kejdou
Pouze při vyšším obsahu sušiny Ano – ale záleží
v kejdě. Nevhodné na farmách, na konkrétní
kde je nezbytné provádět časté situaci případ od
míchání kejdy a rozrušování
případu
vytvořené krusty kvůli častému
vyvážení obsahu nádrže
Pouze u nových staveb
Nehodnoceno
Náklady
(OPEX)
(EURO.m3
.rok-1)c
8,00 b
1,25
1,25
1,10 - nádrže
0,00
14,9
(náklady na
nádrž 6,94)
100
Dostupné velikosti vaku mohou Nehodnoceno
2,5O
omezit jejich využití na
velkých farmách
* pokryv může být z plastu, plátna nebo jiného vhodného materiálu
a/ snížení emisí jsou odsouhlasena jako nejlepší odhady, které byly v rámci UNECE regionu dostupné. Snížení je
vyjádřeno ve vztahu k emisím z nezakrytých kejdových nádrží.
b/ náklady jsou vyčísleny pro Velkou Británii. Náklady se týkají nákladů na zakrytí víkem, zastření nebo
stanovou konstrukci, nikoliv na samotnou nádrž.
c/ založeno na odpisové periodě 10 let, úrokové sazbě 6% a více nákladech 12 000 EUR.
6. Ustájení hospodářských zvířat
49. Způsob ustájení hospodářských zvířat se v signatářských zemích Goteborgského
protokolu značně liší a podle toho se liší i emise amoniaku. Obecně řečeno, emise z ustájení
zvířat budou sníženy, pokud plocha povrchu exkrementů je snížena nebo pokud budou
exkrementy pravidelně odklízeny do zakrytých skladovacích prostorů, vně stájových prostor.
18
Snížení emisí může být v chovech drůbeže rovněž dosaženo sušením trusu a podestýlky. Toto
opatření brání další produkci amoniaku tím, že je omezena hydrolýza kyseliny močové.
Mnohá z opatření pro snížení emisí amoniaku ze stájových prostor mohou být zavedena pouze
do nově stavěných zařízení, což je spojeno s požadavky na konstrukční změny a energetické
vstupy. Z těchto důvodů jsou opatření využívaná ve stájových prostorech mnohem
nákladnější než využití moderní techniky pro aplikaci exkrementů nebo pro jejich skladování.
50. Referenční technika. Úroveň snížení emisí dosažitelného pomocí nových způsobů
ustájení hospodářských zvířat bude zásadně záviset na způsobech ustájení, která jsou
využívána v současné době.
6.1. Systémy ustájení pro dojnice a masný skot
51. Technika a opatření pro snížení emisí amoniaku při ustájení skotu využívá jednoho nebo
více následujících principů:
a) snížení plochy povrchu stáje znečistěné exkrementy
b) adsorpce moči (např. slámou)
c) okamžitý odkliz moči, rychlé oddělení výkalů a moči
d) snížení rychlosti proudění vzduchu na povrchem exkrementů
e) snížení teploty exkrementů a povrchu, který zaujímá
52. Systémy ustájení skotu se v Evropě značně liší. Zatímco volné ustájení je nejběžnější,
v některých zemích je možné se nadále setkat s vaznými způsoby ustájení dojnic. V těchto
systémech jsou výkaly shromažďovány částečně nebo zcela ve formě kejdy. Pokud jsou
produkovány pevné exkrementy, pak jsou pravidelně jednou denně odklízeny mimo stáj.
Volné systémy ustájení jsou většinou založeny na kejdovém hospodářství. Nejvíce
prozkoumaný systém ustájení pro dojnice je systém využívající oddělených hrazení – volné
boxové stáje, kde emise amoniaku pocházejí ze znečištěné roštové nebo plné podlahy a
z kejdových kanálů umístěných pod roštovou podlahou. V tab. 4 je tento systém uveden jako
referenční č. 1, zatímco vazný systém ustájení je uveden jako referenční č. 2. Stáje, kde je
využit vazný systém ustájení emitují méně emisí amoniaku než systémy s volným ustájením.
Důvodem je menší povrch stáje znečištěný močí nebo výkly. Nicméně vazné systémy nejsou
z důvodů welfare doporučeny.
6.1.1. Techniky a postupy kategorie 1
53. V současné době existuje pouze jediná technika kategorie 1, která je dostupná pro
snižování emisí amoniaku z ustájení dojnic a masného skotu. Tento systém je využit na
několika farmách v Nizozemí. Na obr. 1 je zobrazen pohled na drážkovanou podlahu stáje.
Jedná se o využití „ozubeného“ shrnovače, pohybujícího se v drážkách drážkované podlahy
stáje, viz. detail na obr. 2. Ve drážkách jsou drenážní otvory, které umožňují odvod moči.
Drážkování zajistí zachování čistoty ve stáji, čistý povrch podlahy s nízkými emisemi,
přičemž povrch podlahy je dostatečně drsný, aby zabránil zvířatům uklouznout.
19
Obr. 1 Stáj chovu dojnic s drážkovanou podlahou
Obr. 2 Detail drážkované podlahy s „ozubeným“ shrnovačem
20
54. Systémy ustájení na hluboké podestýlce. Systémy ustájení na hluboké podestýlce jsou pro
dojnice omezené, proto jsou i údaje o emisích amoniaku nejsou zcela dostupné. Prováděné
výzkumy ukázaly, že systémy ustájení na hluboké podestýlce pro hovězí dobytek
pravděpodobně emitují nižší emise amoniaku než systémy založené na kejdovém
hospodářství. Emise amoniaku závisí na množství slámy, využité pro podestlání jednoho
kusu. Na vyspádované podlaze postačí pro snížení emisí amoniaku 5 kg slámy na dobytčí
jednotku a den. Je nutné ovšem upozornit, že i v tomto systému je produkováno určité
množství kejdy (při přehánění dojnic na dojení, v dojírnách a v systémech s betonovými
podlahami).
55. Systémy s hlubokou podestýlkou produkující statkový hnůj nesnižují pouze emise
z ustájení zvířat, ale i emise po rozmetání hnoje na pole. Bylo doloženo celkové snížení emisí
(ze stáje na pole) ve výši 30% a více v porovnání se systémem s kejdovým hospodářství.
56. Systémy se shrnovačem a splachováním podlahy. Zkoušeno bylo nesčetné množství
systémů založených na pravidelném odklizu kejdy z podlahy stájí do zakrytého skladovacího
prostoru mimo stáj pomocí splachování podlahy vodou, kyselinou, ředěnou nebo
odseparovanou kejdou nebo shrnování s využitím nebo bez využití vodního rozstřikovače.
Obecně řečeno, ukázalo se, že tyto systémy jsou neefektivní a příliš komplikované na údržbu
a provoz. Využití hladkých a skloněných podlah umožňujících snazší shrnování nebo
splachování bylo příčinou uklouznutí a případného zranění zvířat. Žádný z těchto systémů
proto nemůže být v současnosti považován za techniku kategorie 2.
57. Tabulka 4 uvádí emise z různých typů ustájení skotu (referenční systém a techniky
kategorie 1 a 2)
Tab. 4 Emise amoniaku z různých typů ustájení skotu snižující (referenční systém a
techniky kategorie 1 a 2)
Typ ustájení
Snížení emisí (%)
Emise amoniaku (kg.ks-1.rok-1) c/
Volný boxový systém (reference č.1)
0
11
Vazný systém a/ (reference č. 2)
60
4,4
Drážkovaná podlaha (kat. 1)
25
8,3
Pevné exkrementy, vyspádovaná podlaha nebo
30
7,5
hluboká podestýlka (s dostatečným množstvím
slámy (5-6 kg.ks-1.den-1)) (kat. 2) b/
a/ Z důvodu welfare zvířat nejsou vazné systémy preferovány
b/
Systémy, ve kterých jsou všechny nebo převážná část výkalů shromažďovány ve formě pevných
exkrementů. Emise závisí na množství použité slámy, příliš nízké množství zvyšuje emise. Z důvodu welfare
zvířat jsou preferovány systémy s podestýlkou.
c/ Emise z celoročního ustájení zvířat uvnitř stájí. V případě pastevního způsobu chovu, kdy zvířata nejsou ve
stájích musí být emise v určitém poměru sníženy.
21
6.2. Systémy ustájení pro prasata
58. Emise ze systémů ustájení prasat na celoroštové podlaze s podroštovou kejdovou vanou je
považován za referenční systém, přestože v některých zemích je z důvodů welfare zvířat
zakázaný.
59. Konstrukce a provedení ustájovacích systémů pro snížení emisí amoniaku využívá
následujících principů:
a) zmenšení povrchu znečištěných ploch (znečištěné podlahy stáje, zmenšení plochy
povrchu hladiny kejdy v kejdovém kanále)
b) pravidelný odkliz exkrementů (kejdy) z kejdového kanálu do externích skladovacích
prostor
c) další ošetření, např. aerace k získání oplachové tekutiny
d) chlazení povrchu kejdy
e) změna chemicko – fyzikálních vlastností kejdy, jako je snížení pH
f) využívání povrchů ploch, které jsou hladké a snadno čistitelné
g) ošetřování stájového vzduchu, vystupujícího do vnějšího prostředí pomocí praček
plynu nebo proplachovaných biofiltrů.
60. Provedení a uspořádání systémů ke snížení všech emisí z ustájení prasat jsou rovněž
popsány v Referenčním dokumentu o nejlepších technikách (BREF), který se týká
intenzivních chovů.
6.2.1. Obecná opatření pro stáje chovu prasat
61. Roštové podlahy jsou vyrobeny z plastu, betonu nebo kovu. Obecně řečeno, při stejné
šířce roštu na betonovém roštu exkrementy ulpívají delší dobu než spadnou do kejdového
kanálu, což je spojeno i s vyšší produkcí emisí amoniaku, než u plastových nebo kovových
roštů. V některých členských státech nejsou kovové rošty dovolené.
62. Pravidelný a častý odkliz exkrementů splachováním, při kterém je využita namísto vody
kejda může vést k nárůstu pachových emisí. Splachování je prováděno většinou dvakrát
denně, jednou ráno a jednou večer. Nárůsty pachových emisí pak mohou být příčinou stížností
ze strany okolních obyvatel. Ošetřování kejdy rovněž vyžaduje energetický vstup. Tyto
mezisložkové dopady byly u jednotlivých ustájovacích systémů vzaty v potaz při hodnocení
nejlepších dostupných technik (BAT).
63. Co se týče podestýlky, očekává se, že využití slámy ve stájích chovu prasat bude z důvodů
welfare narůstat. Ta může být využita v systémech ustájení s automaticky řízeným
ventilačním systémem, kde by sláma umožnila chovaným zvířatům zajistit dostatečnou
tepelnou pohodu ve stáji tak, aby se mohly snížit požadavky na spotřebu energie na vytápění a
větrání. V systémech, kde je podestýlka využita, jsou kotce rozděleny do dvou oblastí. Na
nepodestlané kaliště a na podestlanou pevnou plochu. Uvádí se, že ne vždy prasata tyto
plochy využívají správně a kálí do podestlané části, zatímco v nepodestlané roštové části leží.
Nicméně, provedení kotce může ovlivnit chování zvířat, i když v oblastech s teplým klimatem
to nemusí být dostatečně efektivní. Jakési ucelené hodnocení využití slámy zahrnuje více
náklady na dodávku slámy a odkliz chlévské mrvy, ale i možné dopady na emise z uskladnění
22
a aplikace hnoje na pole. Využití slámy ve stájovém prostředí má za následek tvorbu
chlévského hnoje, který následně zvyšuje organickou hmotu v půdě.
64. Existuje celá řada systémů pro odkliz exkrementů a jejich ošetření, které mohou být
použity pro snížení emisí amoniaku ve stájích chovu prasat:
a) Zmenšení plochy povrchu kejdy. Částečně roštová podlaha (přibližně 50% plochy)
emituje méně emisí, zejména pokud je roštová část tvořena kovovými nebo
plastovými rošty, umožňujícími rychlý a snadný propad exkrementů do podroštového
kejdového kanálu. Emise, které se tvoří na pevné části plochy podlahy mohou být
sníženy jejím vyspádováním nebo zaoblením, vyhlazením jejího povrchu, vhodným
umístěním krmných koryt a napáječek tak, aby bylo zabráněno jejímu znečišťování
krmivem a rozlitou vodu a dále správně nastaveným klimatizačním systémem.
b) Splachovací systém. Existuje několik různých typů systémů splachujících exkrementy.
Nízkoemisní splachovací systém odklízí exkrementy z kejdového kanálu prudkým a
intenzivním proudem kapaliny, většinou se využívá tekutá frakce kejdy po separaci, či
přímo kejda.
c) Vakuový systém. Rychlý odkliz kejdy z kejdového kanálu může být dosažen
vakuovým systémem, provozovaným alespoň dvakrát týdně.
d) Chlazení kejdy. Chlazení povrchu kejdy v podroštových prostorách na teplotu méně
než 12oC prostřednictvím podzemní vody čerpané do plovoucího tepelného výměníku
může podstatně snížit emise amoniaku. Je ovšem zapotřebí disponovat se snadno
dostupným zdrojem podzemní vody. V případech, kde podzemní voda slouží i jako
zdroj pitné vody, není možné tento systém provozovat. Využití tohoto systému může
být spojeno s vysokými náklady na jeho vybudování.
65. Byl rovněž vyvinut systém ustájení, který využívá povrchové chlazení kejdy, ovšem
v uzavřeném okruhu ve spojení s tepelným čerpadlem. Tento systém funguje, ale za cenu
vysokých nákladů. Z toho důvodu nemůže být považován za techniku kategorie 1 pro nově
stavěná zařízení, ale pro farmy, kde je již v provozu to lze. V případě rekonstrukce farmy
nebo její modernizace tento systém může být ekonomicky realizovatelný, proto i v těchto
případech jej lze považovat za techniku kategorie 1, nicméně posouzení musí být případ od
případu. Je nutné upozornit, že efektivita využití energie může být nižší v situacích, kde
tepelná energie vycházející z tepelného výměníku není žádným způsobem využita, např. na
farmě nejsou chována selata, kterým by se přitápělo.
66. U nově navrhovaných systémů pro ustájení prasat by měly být pokud možno v souladu
podlaha, kejdový kanál a systém odklizu kejdy s geometrií kotce tak, aby zóna, kde jsou
umístěny napáječky byla v blízkosti kaliště. Plocha povrchu kejdy může být snížena užitím
např. kejdových korýtek nebo kanálků umístěných v podroštovém kejdovým kanálu.
67. Ošetření stájového vzduchu vystupujícího do okolního prostředí pomocí biopraček nebo
proplachovanými biofiltry je další možné opatření, které se osvědčilo jako praktické a
využitelné na mnoha farmách v Dánsku, Německu a Nizozemsku. Celá řada výrobců v těchto
zemích poskytuje biopračky a proplachované biofiltry k polním pokusům a certifikačním
procedurám tak, aby byly uznány a ověřeny pro praktické využití. Z ekonomického hlediska
je nejvýhodnější jejich instalace do ventilačních systémů nově budovaných zařízení. Aplikace
23
této techniky do stávajících stájí vyžaduje vysoké více náklady na přizpůsobení ventilačního
systému a proto není považována za techniku kategorie 1. Pokud je známo, vhodnost jejího
využití v jižní a střední Evropě nebylo testováno.
68. Biopračky využívají v recirkulačním okruhu vody hlavně kyselinu sírovou, která se
naváže na amoniak, čímž se vytvoří síran amonný. Účinnost při odstranění amoniaku se
pohybuje v rozmezí 70 až 95%, v závislosti na pH vody. Dusík je ze systému odstraněn
kontrolovaným vypouštěním recirkulační vody, obsahující roztok síranu amonného. V případě
proplachovaných biofiltrů je amoniak přeměněn na dusičnan pomocí rostlinné hmoty, která je
nanesena na umělém nosném materiálu, který je ponořen v recirkulační vodě. Účinnost
odstranění amoniaku je cca 70% a pro určité typy filtrů může být i garantována. Provozní
náklady obou systémů jsou závislé zejména na vyšší spotřebě energie při recirkulaci vody a
překonání tlakových ztrát ve ventilačním systému. Nicméně, výhoda vysoké účinnosti
biopraček při odstraňování amoniaku umožňuje v mnoha regionech vůbec farmy chovu
prasat provozovat, což převažuje nad nevýhodou vysokých provozních nákladů.
69. Techniky kategorie 2 pro snižování amoniaku jsou založeny na správné regulaci
ventilačního systému během ustájení zvířat tak, aby byla zajištěna ve stáji přiměřená teplota a
zároveň stáj byla dostatečně větrána. Další opatření, které mohou snižovat emise amoniaku
jsou založeny na zvýšení hloubky podroštového kanálu (namísto 0,45 m je navrženo 1,2 m),
čímž se udrží nižší teplota kejdy a dále na míchání podestýlkové slámy s rašelinou. Využití
rašeliny je v mnoha zemích považováno za nepraktické.
70. Další možností jak ošetřit znečištěný vzduch odcházející ze stájí chovů prasat nebo
drůbeže je využití biofiltrů, založených na organických filtračních materiálech jako je
rašelina, dřevní štěpky apod. Tyto systémy mohou odstranit až 70% emisí amoniaku. Kvůli
velkému množství amoniaku a prachu, procházejícímu přes tyto biofiltry je jejich dlouhodobé
využívání omezeno, z důvodu nasycení vloženého filtračního materiálu. Dalším omezením je
zvýšení výkonu a spotřeby energie ventilačního systému. Rychlá acidifikace kyselinou
dusičnou a nerovnoměrná vlhkost náplně biofiltru nakonec vyřadí zařízení z provozu.
6.2.4 Systémy ustájení pro předvýkrmová a výkrmová prasata
71. Předvýkrmová a výkrmová prasata jsou ustájena vždy skupinově a tyto systémy pro
skupinové ustájení jsou využívány i pro prasnice. Následující snižující systémy ustájení jsou
porovnávány s příslušným referenčním systémem, kterým je plně roštová podlaha s kejdovým
kanálem nebo vanou v podroštovém prostoru a s nucenou ventilací. Emise pocházející
z referenčního systému se pohybují v rozmezí 2,39 až 3,0 kg amoniaku na kus a rok. Tento
systém je běžně využíván v celé Evropě.
24
Tab. 5 Techniky a opatření kategorie 1: snižující efekt a náklady nízkoemisních systémů
ustájení výkrmových prasat
Snížení
emisí
amoniaku
(%)
0
CAPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
0
0
25
30
8,60
12,16
4,30
6,08
BAT
Podmíněný BAT
40
2,44 až 8,54
1,22 až 4,27
Podmíněný BAT
55
4,82
2,41
55
0,56 až 5,54
0,28 až 2,77
40
neuvedeno
5,93
Se shrnovačem, kovové rošty
50
neuvedeno
5,93
S chlazením povrchu kejdy,
betonové rošty
50
30,40
5,50
S chlazením povrchu kejdy, ocelové
rošty
60
43,00
8,00
Systém
Skupinové ustájení na plně roštové
podlaze: referenční systém*
Plně roštová podlaha
S vakuovým systémem
S proplachovanými kejdovými
kanály, bez aerace
Proplachování kejdových
korýtek/trubiček, bez aerace
kanály, s aerací
korýtek/trubiček, s aerací
Částečně roštová podlaha
Se shrnovačem, betonové rošty
OPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
Hodnocení jako BAT
BATem pouze ve stájích,
která jsou již v provozu
která jsou již v provozu a
podmíněný BAT pro
modernizace stájí
modernizace stájí
Podmíněný BAT
50
neuvedeno
6,07
kanály, bez aerace
60
59,00
9,45
Podmíněný BAT
60
neuvedeno
2,89
kanály, s aerací
60
161,80
57,40
korýtek/trubiček, s aerací
Kejdové kanály se šikmými stěnami,
60
3,00
0,50
BAT
betonové rošty
Kejdové kanály se šikmými stěnami,
65
23,00
5,44
BAT
Plně a částečně roštová podlaha
Biopračka, nově postavená stáj
90
32,32
11,40
Proplachovaný biofiltr, nově
70
34,60
11,00
postavená stáj
*referenční systém – plně roštová podlaha, vykazující emise amoniaku v rozmezí 2,4 až 3,0 kg NH3.ks-1.rok-1
25
6.2.5. Systémy ustájení pro rodící a kojící prasnice (včetně selat)
72. Vysoce březí a rodicí prasnice jsou v Evropě většinou ustájeny v porodních kotcích na
roštové podlaze s kovovými nebo plastovými rošty. Ve většině případů jsou prasnice omezeny
ve svém pohybu zábranou, zamezující zalehnutí selat. Selata se volně pohybují ve zbylé části
kotce v okolí prasnice. Všechny typy systémů ustájení jsou vybaveny nucenou ventilací a
v převážné míře i vytápěcím systémem pro vytápění plochy určené pro selata. Systém
s kejdovým kanálem nebo vanou pod roštovou podlahou je považován za referenční systém.
73. Rozdíl v systému ustájení rodicích prasnic na částečně a plně roštové podlaze v kotcích,
kde je pohyb prasnic omezen není nikterak výrazný. V obou případech je kaliště ve stejném
místě roštové části. Snižující techniky a opatření jsou proto převážně zaměřeny na úpravu
kejdového kanálu.
ustájení rodicích prasnic včetně selat
Systém
Ustájení v porodním kotci
s omezením pohybu: referenční
systém*
Plně roštová podlaha s ocelovými
nebo plastovými rošty
S nakloněnou kejdovou deskou
S vodním a kejdovým kanálem
S proplachováním a kejdovými
korýtky
S kejdovou miskou
S chlazením povrchu kejdy
s ocelovými nebo plastovými rošty
S redukovaným kejdovým kanálem
Snížení
emisí
amoniaku
(%)
0
CAPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
OPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
0
0
30
260
29,50
50
60
60
535
1,00
86,00
65
70
280
302
45,85
51,20
BAT
30
0
0
Hodnocení jako BAT
BAT
BAT
90
107,60
38,00
70
115,20
36,60
postavená stáj
*referenční systém s ocelovými nebo plastovými rošty, vykazující emise amoniaku v rozmezí 8,3 až 8,7 kg
NH3.ks-1.rok-1
26
6.2.6. Systémy ustájení pro zapuštěné a březí prasnice
74. Zapouštěné a březí prasnice jsou ustájeny individuálně nebo skupinově. Skupinové
ustájení vyžaduje speciální krmný systém (např. elektronická krmítka) a kotce umožňující
přirozené chování prasnic (využití kaliště a lože). V členských státech EU je aplikace systémů
skupinového ustájení povinná pro nově stavěné stáje a od roku 2013 budou muset být v tomto
systému ustájeny zapuštěné a březí prasnice čtyři týdny po zapuštění nebo inseminaci.
75. Z hlediska životního prostředí, předložené údaje nevykazují rozdíly mezi skupinovým a
individuálním ustájením a zdá se, že oba systémy vykazují podobné emise, pokud jsou
využity podobné snižující opatření. Referenčním systémem pro ustájení zapuštěných a březích
prasnic je plně roštová podlaha (betonové rošty) s kejdovým kanálem nebo vanou.
ustájení zapuštěných a březích prasnic
Snížení
emisí
amoniak
u (%)
0
CAPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
0
0
25
30
8,60
12,16
4,30
6,08
BAT
Podmíněný BAT
40
2,44 až 8,54
1,22 až 4,27
Podmíněný BAT
55
4,82
2,41
55
0,56 až 5,54
0,28 až 2,77
30
neuvedeno
neuvedeno
Se shrnovačem, kovové rošty
50
neuvedeno
neuvedeno
50
112,75
20,35
S vakuovým systémem, betonové rošty
25
neuvedeno
4,00
BATem ve stájích, která jsou
již v provozu a podmíněný
BAT pro modernizace stájí
BAT
S vakuovým systémem, kovové rošty
35
neuvedeno
1,50
BAT
Systém
Individuální ustájení na plně roštové
podlaze: referenční systém*
S proplachovanými kejdovými kanály, bez
aerace
Proplachování kejdových korýtek/trubiček,
bez aerace
S proplachovanými kejdovými kanály, s
aerací
s aerací
Se shrnovačem, betonové rošty
OPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
Hodnocení jako BAT
S proplachovanými kejdovými kanály, bez
50
neuvedeno
6,07
Podmíněný BAT
aerace
50
59,00
9,45
Podmíněný BAT
bez aerace
S proplachovanými kejdovými kanály, s
60
neuvedeno
2,89
aerací
60
161,80
57,40
s aerací
90
32,32
11,40
Proplachovaný biofiltr, nově postavená stáj
70
34,60
11,00
*referenční systém – individuální ustájení s plně roštovou podlahou s betonovými rošty, vykazující emise
amoniaku v rozmezí 3,12 až 4,2 kg NH3.ks-1.rok-1
27
6.2.7. Systémy ustájení pro odstavená selata
76. Odstavená selata jsou ustájena skupinově v kotcích nebo vyvýšených kotcích (flat deck).
V principu je systém odklizu exkrementů pro oba systémy shodný. Referenčním systémem je
kotec nebo vyvýšený kotec s plně roštovou podlahou s plastovými nebo kovovými rošty a
podroštovým kejdovým kanálem nebo vanou. Předpokládá se, že snižující opatření využitelná
v běžných kotcích pro selata mohou být využitelná i pro kotce s vyvýšenou podlahou. Systém
ustájení využívající plnou betonovou podlahu s podestýlkou je považován za podmíněný
BAT, nicméně nemůže být zařazen jako opatření a technika kategorie 1, neboť zatím nejsou
k dispozici údaje o emisích amoniaku.
ustájení odstavených selat
Systém
Kotce nebo vyvýšené kotce, plně
roštová podlaha: referenční systém*
S redukovaným kejdovým kanálem
se skloněnými bočními stěnami
Se shrnovačem
Dvoustupňový odkliz kejdy
S vyspádovanou nebo vypouklou
plnou podlahou
S kejdovým kanálem a kanálem pro
znečištěnou vodu
S trojúhelníkovými ocelovými rošty
a kejdovým kanálem se skloněnými
bočním stěnami
Snížení
emisí
amoniaku
(%)
0
CAPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
OPEX (náklady
vztažené
k referenčnímu
systému (EUR))
0
0
25
neuvedeno
neuvedeno
BAT
70
4,55
0,75
BAT
35 - 70
68,65
12,30
40 - 65
25,00
4,15
35
40
neuvedeno
0
neuvedeno
0
podmíněný BAT pro nové
stáje
BAT
BAT
55
2.85
0,35
BAT
70
4,55
0,75
BAT
75
24,00
9,75
modernizace stájí
Hodnocení jako BAT
90
11,10
3,80
70
11,50
3,70
postavená stáj
*referenční systém – plně roštová podlaha, vykazující emise amoniaku v rozmezí 0,6 až 0,8 kg NH3.ks-1.rok-1
28
6.3. Systémy ustájení pro drůbež
6.3.1. Systémy ustájení pro nosnice
77. Hodnocení systémů ustájení nosnici by mělo v členských státech EU brát v potaz
požadavky stanovené evropskou směrnicí 1999/74/EC o ustájení nosnic. Tato směrnice
zakazuje instalaci konvenčních klecových systémů v nově postavených stájích a zavádí
absolutní zákaz jejich používání po roce 2012. Zákaz používání konvenčních klecových
systémů je provázeno využíváním tzv. obohacených klecí nebo neklecových systémů
(alternativní systémy). Emise amoniaku nebyly hodnoceny. Výměna systémů ustájení má vliv
na hodnocení investičních nákladů spojených s těmito změnami. Pro hodnocení investic u
systémů, které jsou směrnicí zakázány se doporučuje počítat u příslušných nákladů
s desetiletým odpisovým obdobím.
78. Klecové systémy ustájení. Většina nosnic je stále ustájena v konvenčních klecích a rovněž
většina údajů o emisích amoniaku se týká právě těchto systémů ustájení. Referenčním
systémem je klecový systém s otevřeným trusným kanálem pod klecemi.
6.3.1.1. Techniky a postupy kategorie 1
79. Emise amoniaku ze systémů baterií klecí s trusným kanálem mohou být sníženy
prostřednictvím snížení obsahu vlhkosti v trusu pomocí provětrávání těchto kanálů. Tzv.
ustájení na pilotech (stilt houses), kde boční stěny trusného prostoru umístěného pod klecemi
jsou odstraněny může poskytovat efektivní způsob větrání, nicméně žádné údaje pro možnost
zařazení této technologie do příslušné kategorie snižujících technik a postupů nejsou
k dispozici.
80. Shromažďování trusu na pásech a jejich následné odklízení do uzavřených skladovacích
prostor mimo stáj může rovněž snižovat emise amoniaku, zejména pokud je trus na pásech
předsoušen nucenou ventilací. Pro předcházení tvorby amoniaku by měl být trus vysušen na
obsah sušiny pohybující se v rozmezí 60-70%. Pokud je trus z trusných pásů shromažďován a
sušen v intenzivně větraných sušicích tunelech vně nebo uvnitř stáje, obsah sušiny během 48
hodin může dosáhnout hodnoty 60-80%. Pravidelný týdenní odkliz trusu do uzavřených
skladovacích prostor vykazuje snížení emisí o 50%, oproti dvou týdenní frekvenci odklizu.
Obecně řečeno, emise z ustájení nosnic s trusnými pásy závisí na:
a)
b)
c)
d)
e)
na čase, kdy je trus přítomen na pásu (delší čas – vyšší emise)
na systému sušení
na typu (plemeni) nosnic
na stupni provětrávání pásů (nízká úroveň větrání – vysoké emise)
složení krmiva
29
Tab. 9 Klecové systémy pro ustájení nosnic: techniky a nimi spojený potenciál pro
snížení emisí amoniaku
Systém ustájení kategorie 1
Neprovzdušňovaný otevřený trusný kanál pod
klecemi – referenční technika*
Odkliz trusu pomocí shrnovače do otevřeného
trusného kanálu
Provzdušňovaný otevřený trusný kanál pod klecemi
Snížení
emisí
amoniaku
(%)
0
Hodnocení jako BAT
Nevyužitelné
0
Nehodnoceno
30
Podmíněný BAT. Pro oblasti, kde převládá
středozemní klima je tento systém BAT.
V oblastech s mnohem nižšími průměrnými
teplotami může tato technika vykazovat výrazně
vyšší emise amoniaku, ale pokud je nainstalován
systém provětrávání trusného kanálu, pak ji lze
považovat za BAT.
BAT
Odkliz trusu pomocí trusných pásů do uzavřených
58-76
trusných kanálů
Vertikálně stupňovité klece s trusnými pásy a
55
BAT
nuceným sušením trusu
60
BAT
nuceným sušením trusu pomocí mechanických
mávátek
70-88
BAT
nuceným sušením trusu pomocí vzduchovodů
80
BAT
vnitřním nebo vnějším sušicím tunelem
* referenční technika vykazující emise amoniaku ve výši 0,083 kg NH3.ks-1.rok-1. V teplejších regionech Evropy
byla naměřena hodnota referenční techniky ve výši 0,22 kg NH3.ks-1.rok-1.
81. Neklecové systémy ustájení. Předpokládá se, že kvůli welfare nosnic budou tyto systémy
přitahovat v členských státech EU mnohem větší pozornost. V této části jsou techniky
porovnávány vůči příslušné referenční technice, kterou je systém ustájení na hluboké
podestýlce bez jejího provzdušňování. Tento systém má ovšem cca o 40% vyšší emise než
referenční klecový systém.
Tab. 10 Neklecové systémy pro ustájení nosnic: techniky a nimi spojený potenciál pro
Systém ustájení kategorie 1
Snížení
emisí
amoniaku (%)
0
60
65
Hodnocení jako BAT
Systém s hlubokou podestýlkou – referenční systém*
Nevyužitelné
Hluboká podestýlka s nuceným sušením trusu
BAT
Hluboká podestýlka s perforovanou podlahou a
BAT
nuceným sušením trusu
Voliérový systém
71
BAT
* referenční technika vykazující emise amoniaku ve výši 0,315 kg NH3.ks-1.rok-1.
82. Stejný systém provzdušňování trusu a jeho odklizu jako v klecových systémech lze použít
ve voliérových systémech, kde je trusný pás umístěn pod plochami, na kterých se nosnice
mohou volně pohybovat.
83. V některých zemích definice „volný výběh“ znamená takový systém ustájení, který
umožňuje nosnicím přístup do prostoru mimo stáj. V jiných zemích si lze pod tímto pojmem
představit systém, kde jsou nosnice ustájeny na plné nebo částečně roštové podlaze, plná část
je podestlaná a nosnice mají rovněž volný přístup mimo stáj. Trus se hromadí buďto na plné
30
podlaze nebo v podroštové části po celou dobu nosného období (cca 14 měsíců).
V současnosti neexistuje k výše popsanému systému žádný ověřený nízkoemisní alternativní
systém.
84. Ošetřování stájového vzduchu, vystupujícího do okolního prostředí pomocí biopraček
nebo proplachovaných biofiltrů jsou možnosti, které byly využity pouze v omezeném rozsahu
v některých evropských regionech. Přestože tyto systémy mají vysokou efektivitu při
odstraňování amoniaku (90%), jejich provozuschopnost je z důvodu vysoké prašnosti ve
stájích chovů nosnic z dlouhodobého hlediska značně omezena. V porovnání s chovy prasat je
zavádění současné generace biopraček díky vysokým nákladům na ošetřování celého objemu
instalované ventilační kapacity neproveditelné.
6.3.2. Systémy ustájení pro kuřecí brojlery
85. Kuřecí brojleři jsou ustájeni ve stájích na plné podestlané podlaze. Tento případ je
považován za referenční. Pro minimalizaci emisí amoniaku je velice důležité udržovat
podestýlku pokud možno v suchém stavu. Obsah sušiny a emise amoniaku závisí na:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
napájecím systému (předcházení úniku a rozlévání vody)
délce výkrmového cyklu
hustotě ustájení a hmotnosti zvířat
využití systému čištění vzduchu
izolaci podlahy
krmivu
86. Jednoduchým způsobem, jak udržet podestýlku v suchém stavu a tím snižovat emise
amoniaku je omezení úniku vody z napájecích systémů (např. využitím kapátkových
napáječek). V tab. 11 jsou uvedeny techniky kategorie 1 a techniky považované za BAT za
všech podmínek. V rozporu s tím, že se jedná o techniky kategorie 1 nebyly uvedeny žádné
údaje o snížení emisí amoniaku. Nicméně efektivita inhibice hydrolýzy kyseliny močové pro
snižování emisí je tak dobře známá, že opatření týkající se udržování podestýlky v suchém
stavu lze považovat za techniku kategorie 1.
87. Účinného snížení emisí může být dosaženo nuceným sušením podestýlky. V současné
době je několik takovýchto systémů ověřováno a vyhodnocováno (tab. 11). Tyto systémy jsou
ovšem energeticky náročné (až dvojnásobný nárůst spotřeby elektrické energie v porovnání
31
s běžným ustájením kuřecích brojlerů) a mohou zvyšovat emise prachu. Nicméně, další
přídavná ventilace zlepšuje distribuci tepla, přinášející určité úspory nákladů na vytápění.
Tento systém nazvaný Combideck může být rovněž považován za techniku kategorie 2,
přestože je BATem pouze v určitých podmínkách umožňujících jeho zavedení.
Tab. 11 Systémy ustájení kuřecích brojlerů: techniky a nimi spojený potenciál pro
Systém ustájení
Snížení emisí
amoniaku (%)
0
Hluboká podestýlka, ventilace stájí pomocí ventilátorů
– referenční systém*
Přirozeně větraná stáj s hlubokou podestýlkou a
bezúnikovým napájecím systémem (kategorie 1)
Dobře izolovaná nuceně větraná stáj s hlubokou
podestýlkou a bezúnikovým napájecím systémem
(kategorie 1)
Perforovaná podlaha s nuceným prouděním sušicího
vzduchu (kategorie 2)
Stupňovitá podlaha s nuceným prouděním sušicího
vzduchu (kategorie 2)
Stupňovité, snímatelné bočnice, nucené proudění
sušicího vzduchu (kategorie 2)
Combideck systém
Hodnocení jako BAT
Nepoužitelné
neuvedeno
BAT
neuvedeno
BAT
82
BAT pouze pro stáje, které jsou již v
provozu
94
provozu
94
provozu
44
Podmíněný BAT. Může být instalován
pouze pokud to místní podmínky dovolí,
např. pokud půdní podmínky dovolí
instalaci uzavřeného podzemní nádrže na
cirkulující vodu. Zatím není zcela zřejmé,
zda-li tento systém dobře funguje i
v oblastech, kde jsou vyšší mrazy, které
způsobují promrzání půdy, nebo
v teplejších oblastech, kde chladicí
kapacita půdy nemusí být dostatečná
* referenční technika vykazující emise amoniaku ve výši 0,08 kg NH3.ks-1.rok-1.
88. Stejně tak jako ve výše uvedeném případě u nosnic, využití biopraček a proplachovaných
biofiltrů ošetřujících stájový vzduch je i přes vysokou účinnost při odstraňování amoniaku
víceméně sporadické.
6.3.3. Systémy ustájení pro krůty a kachny
89. Krůty jsou ustájeny v uzavřených, dobře tepelně izolovaných stájích s plnou podestlanou
podlahou a nucenou ventilací, velice podobných stájím pro kuřecí brojlery, nebo v otevřených
stájích s otevřenými bočnicemi. Odkliz podestýlky a čištění stájí se provádí po ukončení
výkrmového cyklu. Emise amoniaku byly měřeny v provozních podmínkách, v běžných
stájích s hlubokou podestýlkou a dosahovaly 0,68 kg NH3.ks-1.rok-1.
90. Běžně používané stáje pro kachny jsou velice podobné těm pro kuřecí brojlery. Dalšími
systémy ustájení pro výkrm kachen jsou z části roštová a z části podestlaná podlaha nebo plně
roštová podlaha.
32
91. Technikami považovanými za BAT jsou:
a) přirozeně větraná stáj s hlubokou podestýlkou a bezúnikovým napájecím systémem
b) Dobře izolovaná nuceně větraná stáj s hlubokou podestýlkou a bezúnikovým napájecím
systémem
92. Následující techniky zatím nemohou být považovány za BAT, neboť nejsou k dispozici
údaje o emisích amoniaku.
a) Perforovaná podlaha s nuceným prouděním sušicího vzduchu
b) Stupňovitá podlaha s nuceným prouděním sušicího vzduchu
c) Stupňovité, snímatelné bočnice, nucené proudění sušicího vzduchu
93. Pro tuto kategorii hospodářských zvířat z důvodu nedostatku údajů o emisích amoniaku
neexistuje formální rozdělení technik.
7. Krmné strategie a ostatní opatření
94. Krmná opatření, která snižují příjem bílkovin redukují vylučování dusíku v exkrementech
zvířat a tím se snižuje potřeba po dalších snižujících opatřeních při ustájení zvířat nebo při
nakládání s exkrementy. Řízení příjmu bílkovin v krmivech má za cíl se co nejvíce přiblížit
požadavkům zvířat v různých produkčních fázích tak, aby se snížilo množství vyloučeného
dusíku.
95. Krmná opatření zahrnují pestrou škálu technik a opatření, která mohou být přijata
individuálně nebo současně, k dosažení největšího snížení vyloučených živin.
96. Referenční technika. Rozsah, s jakým mohou být emise amoniaku sníženy prostřednictvím
krmných strategií, úzce závisí na současných krmných postupech. Referenční postupy se
v zemích v rámci UNECE výrazně liší a v mnoha případech doposud nebyly
zdokumentovány. Obecně řečeno, snížení 1 kg vyloučeného dusíku představuje snížení emisí
amoniaku o 0,3 – 0,5 kg N. Kvůli nepřesnostem při stanovení referenčního postupu je i
rozdílná účinnost (kvůli složení dávky a fyziologii zvířat). Opatření týkající se krmných
strategií jsou zařazeny do kategorie 2.
7.1. Krmná opatření ve výkrmu prasat
97. Krmná opatření v chovech prasat zahrnují fázovou výživu, tvorbu krmiv založených na
stravitelných a využitelných živinách, využití nízkoproteinových krmiv s obsahem
aminokyselin. Další techniky a opatření jsou v současné době ověřována (např. rozdílná
krmiva pro samce a samice).
98. Fázová krmiva (odlišné složení krmiva pro různé stáří chovaných zvířat) nabízejí
nákladově příznivé opatření pro snížení množství vylučovaného dusíku, které může být
zavedeno okamžitě. Využití více fázového krmení závisí na možnosti využití počítačově
řízeného automatizovaného krmného systému.
33
99. Obsah nestrávených bílkovin v krmné dávce může být snížen přidáním aminokyselin do
krmiva (lysine, metionin, treonin, tryptofan) nebo speciálních krmných doplňků.
100. Snížení obsahu nestrávených bílkovin o 2 až 3% (20 – 30 g/kg krmiva) může být
dosaženo v závislosti na kategorii chovaných zvířat. Rozmezí obsahu nestrávených bílkovin
v krmivu je uvedeno v tab. 12. Hodnoty uvedené v tabulce jsou pouze informativní a je
potřeba je přizpůsobit místním podmínkám.
101. Krmná aditiva. Přídavek speciálních látek s vysokým obsahem bezškrobových
polysacharidů (např. z cukrovky nebo sóji) může snížit pH exkrementů a tím i emise
amoniaku. Tyto opatření mohou být v současnosti zařazeny pouze do kategorie 3, neboť je
potřeba provést celou řadu dalších výzkumů. Stejného efektu může být dosaženo přidáním
kyselin do krmiva. Nedávno byl podroben zkoumání snižující potenciál kyseliny benzoové
jako přídavek do krmiva pro prasata (studie provedená v Nizozemí a Španělsku). Kyselina
benzoová je v zažívacím traktu prasat degradována na hippurovou kyselinu, která snižuje pH
moči a tím následně i kejdy ve skladovacích nádržích. Kyselina benzoová je oficiálně
povolena v EU jako kyselost snižující látka (E210) a je rovněž uznána jako krmné aditivum
pro výkrmová prasata (1% dávkování) a selata (0,5% dávkování) jako kalcium benzoan
(registrovaná obchodní známka: Vevovitall). Při tomto dávkování lze očekávat 25-30%
snížení emisí. Toto opatření může být na základě předběžných výsledků zařazeno do
kategorie 2. Pro zařazení přípravku do kategorie 1 je nutné získat transparentní protokol pro
jejich používání kontrolními a správními úřady.
Tab. 12 Orientační obsahy nestrávených bílkovin v krmivu pro prasata
Kategorie prasat
Produkční
Obsah nestrávených Poznámka
fáze
bílkovin (% v krmivu)
sele
< 10 kg
19 - 21
S přiměřeně vyváženým
a optimálním přídavkem
předvýkrm
< 25 kg
17,5 – 19,5
aminokyseliny
výkrm
25 – 50 kg
15 – 17
50 – 110 kg
14 – 15
prasnice
březí
13 – 15
kojící
1 - 17
7.2. Krmná opatření ve výkrmu drůbeže
102. U drůbeže je potenciál pro snížení vylučovaného dusíku pomocí krmných opatření více
omezen než u prasat, neboť konverze krmiva je již vysoká. Snížení obsahu nestrávených
bílkovin o 2 až 3% (20 – 30 g/kg krmiva) může být dosaženo v závislosti na kategorii
chovaných zvířat. Rozmezí obsahu nestrávených bílkovin v krmivu je uvedeno v tab. 13.
Hodnoty uvedené v tabulce jsou pouze informativní a je potřeba je přizpůsobit místním
podmínkám. Další aplikovaný výzkum se v současnosti provádí v mnoha zemích EU a jeho
výsledky mohou v budoucnu sloužit jako podpora dalších možných snižujících opatření.
34
Tab. 13 Orientační obsahy nestrávených bílkovin v krmivu pro drůbež
Kategorie drůbeže
Produkční
Obsah nestrávených Poznámka
fáze
bílkovin (% v krmivu)
Kuřecí brojleři
18 - 22
S přiměřeně vyváženým
a optimálním přídavkem
Krůty
< 4 týdny
24 - 27
aminokyseliny
5 – 8 týdnů
22 – 24
9 – 12 týdnů
19 - 21
13 + týdnů
16 – 19
16 + týdnů
14 - 17
Nosnice
18 – 40 týdnů
15,5 – 16,5
40 + týdnů
14,5 – 15,5
7.3. Krmná opatření v chovech skotu
103. Skot je krmen převážně vláknitým krmivem (tráva, seno, siláž apod.) a nadbytek
bílkovin je proto nevyhnutelný, zejména v letním období kvůli nerovnováze mezi
energetickým obsahem a obsahem bílkovin v mladé trávě. Tento nadbytek může být snižován
přidáváním látek s nižším obsahem bílkovin (např. kukuřice nebo seno) do krmné dávky.
Využití tohoto opatření je ovšem omezeno v pastevních oblastech, kde je dostupné pouze
vláknité krmivo.
7.4. Další opatření
104. Podíl ztrát dusíku ve formě amoniaku je mnohem významnější pro močovinu než pro
ostatní minerální dusíkatá hnojiva. Emise amoniaku mohou být snižovány buď v rámci plnění
podmínek Rámcového poradenského kodexu správné zemědělské praxe pro snižování emisí
amoniaku a s tím souvisejících příruček (v rámci UNECE) nebo výběrem vhodnějších
dusíkatých hnojiv přizpůsobených klimatickým a půdním podmínkám nevhodných pro
močovinu. Ztráty amoniaku z minerálních hnojiv mohou být sníženy až o 90% v závislosti na
změně druhu hnojiva, na klimatických a půdních podmínkách. Náhrada jednoho hnojiva za
jiné je okamžitě možná bez nějakých významných omezení a potenciál snížení emisí
amoniaku je snadno prokazatelný (kategorie 1).
105. Emise z hnojiv, které nejsou založeny na močovině, jako je dusičnan amonný, pocházejí
jednak z přímé aplikace na pole a jednak z rostlin jako důsledek hnojení. Sekání trávy rovněž
přispívá k tvorbě emisí amoniaku jako emise pocházející z opětovného růstu travního porostu
po jeho posekání, kdy dochází v rostlinách k uvolnění dusíku. Hnojení travního porostu
během několika dnů po jeho posekání způsobuje nadbytek dusíku vedoucího k výraznému
nárůstu emisí z kombinace obou operací – posekání a následného hnojení. Odložení hnojení
dusíkem po sekání umožní travnímu porostu jeho regeneraci a tím i snížení emisí amoniaku.
Modelové analýzy prokázaly, že odložení hnojení dusíkatými hnojivy o dva týdny přináší
snížení emisí amoniaku o cca 15%. Podobného efektu může být dosaženo různým
načasováním operací dle místních podmínek. S ohledem i na interakci s počasím a dalším
potřebám sledování a stanovení optimálního načasování výše uvedených operací v závislosti
na různých produkčních systémech, je toto opatření zařazeno do kategorie 2.
35
7.4.1. Pastva
106. Moč vyloučená zvířaty na pastvě se většinou zasákne do půdy dřív, než se začnou
produkovat emise amoniaku. Ty jsou proto nižší při pastevním způsobu chovu než u
stájového způsobu, kde jsou exkrementy shromažďovány, skladovány a aplikovány na půdu.
Snížení emisí dosažené zvýšením podílu pastevního způsobu chovu bude záviset mimo jiné
na počátečním stavu (emisích z nepastevního způsobu chovu), na době, kdy jsou zvířata na
pastvě a na úrovni jejího vyhnojení. Potenciál pro zvýšení pastevního způsobu je velice často
omezen typem půdy, topografií, velikostí farmy a její strukturou (vzdálenostmi),
klimatickými podmínkami atd. Je nutné upozornit, že další rozšiřování pastvin může vést
k nárůstu produkce jiných dusíkatých forem emisí (např. N2O, NO3). Přesto toto opatření patří
do kategorie 1 (v závislosti na úpravě poměru doby, kdy jsou zvířata během dne ustájena a
kdy jsou na pastvě). Snižující účinek může být vyčíslen jako poměr celkových emisí
vycházejících ze stájového prostředí a z pastvy. Skutečný snižující potenciál bude záviset na
počátečním stavu každé kategorie zvířat v jednotlivých zemích.
107. Účinnost snižujících opatření v systémech chovu, kdy jsou zvířata během dne částečně
ve stáji a částečně na pastvě je těžko vyčíslitelný, proto je toto opatření zařazeno do kategorie
2. Rovněž z hlediska snižování emisí amoniaku je výše popsaný systém méně účinný, než
kdyby byla zvířata během celých 24 hodin na pastvě, neboť budovy stejně zůstávají
znečištěny exkrementy, což vede k produkci amoniaku.
7.4.2. Zpracování exkrementů
108. Jsou prováděny různé výzkumy technologií pro snižování emisí amoniaku zpracováním
exkrementů. Mezi potenciálně možné patří:
a) kompostování hnoje nebo kejdy s přídavkem pevných složek – experimentální
výsledky jsou velice proměnlivé, často vykazující zvýšení emisí amoniaku.
b) Kontrolované denitrifikační procesy v kejdě – na pokusných rostlinách bylo zjištěno,
že je možné snížit emise amoniaku převedením amonia (NH4) na plynný N2
kontrolovanou denitrifikací (střídavě za aerobních a anaerobních podmínek). K tomu
je potřeba speciální reaktor. Je ovšem nutné dále ověřit účinnost a spolehlivost tohoto
systému a jeho vliv na ostatní emise.
109. Ověřování účinnosti opatření se většinou provádí ve faremních podmínkách. Kromě
emisí amoniaku se dále hodnotí a ověřují emise ostatních plynů, únik živin a celková
využitelnost v podmínkách farmy. Kvůli zmíněným nejasnostem mohou být tato opatření
obecně zařazena do kategorie 2 nebo 3.
7.4.3. Nezemědělské využití exkrementů
110. Tím, že jsou exkrementy využívány mimo zemědělský sektor, jsou emise ze zemědělství
sníženy. Příkladem takového využití, běžného v mnoha zemích, je spalování drůbeží
podestýlky nebo využití koňského hnoje a drůbežího trusu při produkci žampiónů. Dosažené
snížení emisí závisí na rychlosti s jakou jsou exkrementy z farmy odvezeny a jak jsou
následně zpracovány. Celkového snížení emisí bude dosaženo pouze za předpokladu, že
využití samotných exkrementů nebude významným zdrojem emisí amoniaku, ale ani jiných
36
plynů. Např. využití exkrementů v zahradnictví, nebo jejich vývoz do jiné země nesníží
celkové emise. Existují i další environmentální aspekty, které musí být zváženy. Např.
spalování drůbeží podestýlky je obnovitelným zdrojem energie, ale ne všechny živiny
obsažené v podestýlce se vrátí zpět do zemědělství.
7.4.4. Krmná aditiva a aditiva pro ošetření exkrementů
111. Byla zkoumána celá řada přípravků pro ošetření exkrementů ke snížení emisí amoniaku.
Většina z nich byla zaměřena na snížení amoniaku nebo pH pomocí chemických nebo
fyzikálních procesů. Jejich účinnost při snižování emisí amoniaku (uvedeno až 70%) závisí na
tom, jak dobře fungují a v jakém místě při zpracování exkrementů jsou do procesu zařazeny.
Nárůst dusíku (nižší únik amoniaku) odpovídá přibližně 35 kg minerálního dusíku na jeden
hektar (významně více při využití kyseliny dusičné). Při využití prasečích exkrementů to
představuje 1,13 EUR na kg dusíku, který neunikl ze stájí a při skladování exkrementů (zdroj:
DAAS). Většina přípravků dostupných na trhu nebyla nezávisle testována nebo výsledky
nebyly statisticky významné, proto tato opatření musí být zatím zařazena v kategorii 3.
8. Nezemědělské stacionární zdroje
112. Existuje celá řada nezemědělských zdrojů amoniaku, včetně motorů vozidel, úložišť
odpadů, zdrojů ze spalovaní pevných paliv v domácnostech a dalších průmyslových zdrojů, ze
kterých je v Evropě pravděpodobně tím nejvýznamnějším produkce hnojiv. Existuje rovněž
mnoho malých, ale v součtu velmi významných skupin přírodních zdrojů zahrnujících např.
lidský dech a pot nebo emise z volně žijících zvířat. UNECE Protokol při vykazování emisí
v současnosti nerozlišuje mezi přírodními a antropogenními zdroji stejně tak jako u těkavých
organických látek (VOCs).
113. Běžnou praxí bylo, že se emise amoniaku z těchto zdrojů zkrátka ignorovaly. Toto se
týká zejména emisí z dopravy. Základní doporučení pro snižování emisí amoniaku
z nezemědělských zdrojů spočívá v tom, že při hodnocení výkonnosti nebo činnosti
příslušného průmyslového odvětví nebo jiných zdrojů znečištění budou vůbec emise
amoniaku brány v potaz. V oblastech, kde emise amoniaku stoupají, nebo je pravděpodobné
že díky technickému rozvoji stoupat budou, je vhodné a potřebné, aby provozovatelé a
konstruktéři technologických zařízení uvažovali o způsobech, které výrobní systémy
optimalizovat k předcházení nebo minimalizaci emisí.
8.1. Obecná opatření pro snižování emisí amoniaku
114. Venturiho pračky plynů jsou vhodné pro velké průtoky plynů s vysokými koncentracemi
amoniaku. Náklady na snížení se pohybují dle regionu okolo 3 500 EUR/tunu, bez započtení
nákladů na ošetření odpadní vody. Ve všech případech uvedených v této kapitole se náklady
budou lišit v závislosti na velikosti zařízení, koncentraci amoniaku a dalších faktorech.
115. Pračky plynů na bázi ředěné kyseliny složené z válcovitého tělesa s nepravidelně
uspořádanými kanály, kterými slabě cirkuluje okyselená voda jsou vhodné pro průtoky mezi
37
50 až 500 tun ročně. Nevýhoda této technologie spočívá v jejím omezeném použití pro velké
průtoky plynů, potenciálně vysokých nákladech na ošetření odpadní vody a bezpečnostních
rizicích spojených s uskladněním kyseliny sírové. Vykazované náklady vykazují značný
rozptyl od 180 do 26 000 EUR / tunu amoniaku. Odchylka je rovněž závislá na velikosti
zařízení a průtoku amoniaku.
116. Při využití regenerační tepelné oxidace se do proudu odpadního plynu přimíchává palivo
(většinou zemní plyn), které je spolu s amoniakem spalováno. Náklady spojené s provozem
této technologie se pohybují v rozmezí od 1 900 do 9 100 EUR / tuna amoniaku.
117. Biofiltrace je vhodná pro malé objemy toku plynů s nízkými koncentracemi amoniaku a
je vhodná pro snížení emisí v řádu okolo jedné tuny ročně. Tato technologie je nejlevnější
systém pro malé zdroje, s náklady od 1 400 do 4 300 EUR / tunu v závislosti na sektoru
použití.
118. Snižující účinnost technik a opatření popsaných v této kapitole se pohybuje většinou
okolo 90%.
8.2. Opatření specifická pro jednotlivé sektory
119. Emise ze silniční dopravy od roku 1990 výrazně stouply. Tento problém je řešen
zavedením systémů lepšího využití paliva přechodem z karburátorových motorů na motory
s elektronickým systémem dávkování paliva do palivové směsi. Přechod ke snižování obsahu
síry v palivu, zavedení určitých metod pro omezení NOx z naftových motorů a využití
alternativních paliv může vést k nárůstu emisí amoniaku. Navzdory následkům výše
uvedených opatření není amoniak považován výrobci vozidel ani regulátory jako prioritní
znečišťující látka. Je proto důležité, aby v tomto, ale i v ostatních sektorech byly brány
v potaz při technologických změnách i negativní vlivy na emise amoniaku. Pro splnění toho
cíle je možné předcházet nebo snižovat emise již ve fázi přípravy projektu, v místech kde se
potenciální problém může vyskytnout.
120. Bezodparné systémy chlazení jsou využitelné v cukrovarnickém průmyslu. Tyto systémy
jsou pro snížení emisí účinné více než z 95%. Náklady jsou odhadnuté na 3 500 EUR/tunu
sníženého amoniaku.
121. Emise ze spalování paliv v domácnostech mohou být snižovány využitím celé škály
technických prostředků od přijetí energeticky účinných opatření, využití paliv s vyšší
kvalitou, k optimalizaci spalovacích zařízení. Existuje ovšem celá řada omezení pro zavedení
některých z těchto prostředků, počínaje technickým omezením (např. chybějící infrastruktura
pro dodávku zemního plynu) konče estetickými důvody (např. lidé rádi sledující plameny
otevřeného ohně).
122. Ukládání odpadů na skládky nebo kompostování má potenciál ke výrazné produkci emisí
amoniaku. Postupy pro snižování emisí metanu ze skládek, jako je jejich utěsňování,
spalování nebo jiné využití skládkového plynu jsou rovněž efektivní pro snižování emisí
amoniaku.
123. Biofiltrace (viz. výše) je efektivně využita na mnoha centralizovaných kompostovacích
zařízeních, v mnoha případech ovšem hlavně pro snížení emisí zápachu než pro snížení
38
amoniaku. Jedním z obecných opatření, využitelných jak v domácím kompostování, tak i na
velkých zařízeních, je kontrola poměru uhlíku ku dusíku, který by měl být v poměru 30:1.
124. V případě chovu koní, která jsou chována mimo farmy, je potřeba rozhodnout kam
produkované emise zařadit. Do zemědělských nebo nezemědělských zdrojů. Nejefektivnější
postup při snižování emisí z těchto zdrojů je jejich správné ustájení s dostatečným množstvím
slamnaté podestýlky a její denní odkliz. Zavedení technicky propracovanějších opatření pro
snižování emisí, jako je využití kejdových nádrží je málo pravděpodobné zejména na malých
farmách.
125. V celé řadě sektorů je významným zdrojem uvolněného amoniaku zařízení na snižování
NOx, ve kterém dochází k přeměně NOx na NH3. K dispozici jsou dvě opatření pro snížení
emisí amoniaku. Prvním je využití pračky plynu, která může snížit emise z cca 40 mg/m3 až o
90%, druhým více efektivním opatřením je snížit přímo emise NOx.
8.3. Produkce anorganických dusíkatých hnojiv, močovina a
amoniak
126. Nejvýznamnějším průmyslovým zdrojem emisí amoniaku jsou zařízení na výrobu
hnojiv, produkujících fosforečnan amonný, nitrofosfáty, uhličitan draselný a další složky
hnojiv. Dále se jedná o zařízení produkující dusíkatá hnojiva a mimo jiné i močovinu a
amoniak. Fosforečnan amonný produkuje nejvíce amoniaku z celého sektoru. Amoniak
v nekontrolované atmosférické emisi z tohoto zdroje byl vyčíslen na úrovni od 0,1 do 7,8 kg
N/tunu produktu.
127. Výroba dusíkatých hnojiv zahrnuje zařízení produkující amoniak, močovinu, síran
amonný, dusičnan amonný nebo síran dusičnato amonný. Kyselina dusičná používaná ve
výrobním procesu se většinou vyrábí ve stejném výrobním závodě. Emise amoniaku se
vytváří zejména při neutralizaci kyseliny dusičné bezvodným amoniakem. Emise mohou být
snižovány vlhkou pračkou plynů snižující koncentraci na 35 mg amoniaku/m3 nebo méně.
Emisní faktory pro správně provozované zařízení se pohybují v rozmezí 0,25 až 0,5 kg
amoniaku/tunu výrobku.
128. Další opatření nebo techniky pro snižování znečištění kromě praček plynů, cyklónů,
vzduchových filtrů, které jsou nedílnou součástí výrobního zařízení a provozu nejsou u těchto
podniků vyžadovány. Obecně řečeno, hodnota emisního limitu pro amoniak ve výši 50 mg
NH3-N/m3 může být dosažena pomocí maximálního opětovného využití produktu a
minimalizací atmosférické emise vhodnou údržbou a provozem emise snižující techniky.
129. V dobře provozovaném zařízení, výrobce NPK hnojiv pomocí nitrofosfátů nebo
mícháním kyselin, bude dosahovat v emisích 0,3 kg/tunu vyprodukovaného NPK a 0,01
kg/tunu vyprodukovaného NPK (ve formě N). Nicméně emisní faktory se mohou výrazně lišit
v závislosti na kvalitě produkovaného hnojiva.
130. Emise amoniaku z produkce močoviny se vykazují jako hodnota absorbovaná ve
ventilačním systému (0,1 – 0,5 kg NH3/tunu produktu), hodnota koncentrace ve ventilačním
systému (0,1 – 0,2 kg NH3/tunu produktu), hodnota granulace (0,2 – 0,7 kg NH3/tunu
produktu).
39
Zpracovali:
Ing. Martin Dědina, Ph.D
Ing. Antonín Jelínek, CSc.
Název: Prováděcí kodex správné zemědělské praxe ke snižujícím technologiím pro
předcházení a omezování emisí amoniaku
Vydal:
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzyně
Tisk:
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzyně
Náklad:
70 ks
Vyšlo v roce 2008
ISBN 978-80-86884-43-1
40

Kodex zemědělské praxe

Transkript

Podobné dokumenty

ZDE - ZERA

1 Dryak_ŽV Osluchov ZR_r20_bezstudii.

Léky a lékárna - lékárna Samoléčení.cz

Brožura Yara Průvodce minerálními hnojivy

sborník konference

Provozní návod

Téma: Za práva zvířat

vlastnosti 1 - K123-Katedra stavebních materiálů