Závěrečná práce - Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

Transkript

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín
studijní obor: Účetnictví a finanční řízení
Finanční analýza společnosti Fatra, a.s.
se zvláštním zaměřením na řízení zásob
červen 2014
Patrik Ambrož
Tento
Tentoprojekt
projektjejespolufinancován
spolufinancovánEvropským
Evropskýmsociálním
sociálnímfondem
fondemaastátním
státnímrozpočtem
rozpočtemCR.
CR.
Tato absolventská práce s názvem „Finanční analýza společnosti Fatry, a.s. se zvláštním
zaměřením na řízení zásob“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č.
CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace vzdělávacích programů dle poţadavků podnikatelské
praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.
ABSTRAKT
Absolventská práce se zaměřuje na finanční analýzu společnosti Fatra a.s. za roky 2009 aţ
2013, kde se pomocí dílčích finančních analýz bude zjišťovat minulý a součastný finanční
stav se zvláštním zaměřením na oběţná aktiva společnosti. Tyto získané poznatky poslouţí
k návrhu opatření, která povedou k optimalizaci struktury oběţných aktiv a k jejich
efektivnímu řízení s ohledem na vývoj a potřeby firmy.
Klíčová slova:
Finanční analýza, zásoby, skladování, doprava, návrhy, opatření.
ABSTRAKT
The thesis focuses on the financial analysis of the company Fatra a.s. in the years 2009 to
2013, where, using partial financial analyses, past and current financial condition is
identified, with a particular focus on the current assets of the company. This acquired
knowledge is used to propose measures that will lead to the optimization of the structure of
current assets and their effective management with regard to the development and needs of
the company.
Keywords:
Financial analysis, inventory, storage, transportation, proposals, measures.
Poděkovat bych chtěl všem, kteří mi věnovali svůj čas a své poznatky k vypracování
absolventské práce. Zvlášť bych chtěl poděkovat panu ing. Vladimíru Lukavskému, který
se mi neustále věnoval a koordinoval mou práci. Z řad učitelů patří mé poděkováni panu
ing. Krenarovi, za své poznatky a čas, který mé práci obětoval.
Prohlášení
Já, Patrik Ambroţ, absolvent denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší
odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, ţe:
a) jsem autorem a nositelem autorských práv k absolventské práci na téma „Finanční
analýza společnosti Fatra, a.s. se zvláštním zaměřením na řízení zásob“, která vznikla
v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické
Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038;
b) k práci jsem pouţil zdroje, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury;
c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níţe specifikovanou
licenci
Creativecommons,
jejíţ
plné
znění
je
dostupné
na
adresehttp://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“),
resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto:

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod
stejnou nebo obdobnou licencí vţdy s uvedením jména autora a názvu díla;

licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;

licence vylučuje jakékoli komerční vyuţití díla;
d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn ji
poskytnout;
e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro
potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické
Zlín.
Ve Zlíně, dne Datum
..........................................
podpis
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................... 7
I
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8
1
PODSTATA FINANČNÍ ANALÝZY ...................................................................... 9
1.1
UŢIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ........................................................................ 9
1.2
ČLENĚNÍ FINANČNÍ ANALÝZY .......................................................................... 11
1.3
UKAZATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................................... 11
1.4
PODKLADY PRO FINANČNÍ ANALÝZU ............................................................... 12
1.5
ÚČETNÍ ZDROJE PRO FINANČNÍ ANALÝZU ........................................................ 13
1.5.1
Rozvaha ............................................................................................ 13
1.5.2
Výkaz zisku a ztráty ......................................................................... 14
1.5.3
Výkaz cash-flow ............................................................................... 14
2
METODY FINANČNÍ ANALÝZY ........................................................................ 16
2.1
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA ............................................................................ 16
2.2
TECHNICKÁ ANALÝZA ..................................................................................... 16
2.2.1
Elementární metody ......................................................................... 17
2.2.2
Vyšší metody .................................................................................... 17
3
OBĚŽNÁ AKTIVA .................................................................................................. 18
3.1
ŘÍZENÍ OBĚŢNÉHO MAJETKU ............................................................................ 18
3.1.1
Řízení zásob ..................................................................................... 18
4
ŘÍZENÍ ZÁSOB ....................................................................................................... 19
4.1
ZÁKLADNÍ FUNKCE SKLADOVÁNÍ .................................................................... 19
4.2
FUNKCE A DRUHY SKLADŮ .............................................................................. 19
4.2.1
Členění skladů .................................................................................. 20
5
DOPRAVA ................................................................................................................ 22
5.1
DĚLENÍ DOPRAVY ............................................................................................ 22
II
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 23
6
ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNOSTI FATRA, A.S. ........................... 24
6.1
HISTORIE ......................................................................................................... 25
6.2
PŘEHLED TRŢEB FATRY, A.S. ........................................................................... 27
7
ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ....................................................... 28
7.1
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ ................................................. 28
7.1.1
Rozbor aktiv ..................................................................................... 28
7.1.2
Rozbor pasiv ..................................................................................... 30
7.1.3
Rozbor výkazu zisku a ztráty ........................................................... 32
7.2
VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ ..................................................... 33
7.2.1
Rozbor aktiv ..................................................................................... 33
7.2.2
Rozbor pasiv ..................................................................................... 34
7.2.3
Rozbor výkazu zisku a ztrát ............................................................. 35
7.3
NÁVRHY A OPATŘENÍ V OBLASTI ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ .......................... 36
8
ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ...................................................... 37
8.1
ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL ............................................................................... 37
ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ....................................................... 38
9.1
UKAZATELE RENTABILITY ............................................................................... 38
9.2
UKAZATELE LIKVIDITY .................................................................................... 39
9.3
UKAZATELE ZADLUŢENOSTI ............................................................................ 41
9.4
ANALÝZA CASH-FLOW ..................................................................................... 42
9.5
NÁVRHY A OPATŘENÍ V OBLASTI POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .......................... 43
10 ANALÝZA ZÁSOB .................................................................................................. 44
10.1 ZÁKLADNÍ MATERIÁL ...................................................................................... 44
10.2 NEDOKONČENÁ VÝROBA ................................................................................. 45
10.3 HOTOVÉ VÝROBKY .......................................................................................... 46
10.4 NÁVRHY A OPATŘENÍ V OBLASTI ZÁSOB .......................................................... 48
11 SKLADOVÁNÍ ......................................................................................................... 49
11.1 SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .............................................................................. 50
11.2 NÁVRHY A OPATŘENÍ V OBLASTI SKLADOVÁNÍ ............................................... 51
12 DOPRAVA ................................................................................................................ 53
12.1 VNITROPODNIKOVÁ DOPRAVA ......................................................................... 53
12.2 SOUKROMÁ DOPRAVA ..................................................................................... 53
12.2.1 Výběr přepravních firem .................................................................. 53
12.3 NÁVRHY A OPATŘENÍ V OBLASTI DOPRAVY ..................................................... 54
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 55
RESUME ............................................................................................................................ 57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 59
SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 61
SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 62
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 63
SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 64
9
7
ÚVOD
Řízení zásob je velmi důleţitou činností, která je spojena s mnoha navazujícími sluţbami,
které musí fungovat s velkou přesností a odpovědností, zvláště ve velkých výrobních
podnicích. Kaţdý podnik by měl řízení zásob věnovat patřičnou pozornost, protoţe
vázanost zásob má značný dopad na hospodářský výsledek a konkurenceschopnost firmy.
Nedostatky v řízení zásob se mohou projevovat v mnoha oblastech, od vysokých
skladovacích nákladů aţ po problémy ve skladování. Tyto nedostatky způsobují finanční
ztrátu, která by se při jejich odstranění mohla investovat do jiných, důleţitých potřeb
firmy.
Tato absolventská práce se zaměřuje na finanční analýzu společnosti Fatra, a.s. za roky
2009 aţ 2013 se zvláštním zaměřením právě na vývoj zásob.
Podnik, ve kterém je zpracována má absolventská práce je jedním z předních světových
zpracovatelů plastů a je nedílnou součástí českého plastikářského průmyslu. Specializuje
se na různé trţní segmenty, zejména stavebnictví, odvětví hygieny, potravinářství
a zdravotnictví.
Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou část a praktickou. V teoretické části jsou
uvedena východiska, která jsou základem pro praktickou část práce. Jsou v ní uvedeny
literární průzkumy vztahující se k finančním analýzám, řízení zásob, skladování a dopravě.
V praktické části je stručná charakteristika firmy Fatra, a.s., její činnosti na trhu a historie
podniku. Dále pak jednotlivé analýzy stavu majetku a finančního zdraví firmy,
se zvláštním zaměřením na vývoj zásob, dopravu a skladování.
Cílem absolventské práce je pomocí principů finančních analýz kriticky prozkoumat vývoj
oběţných aktiv firmy se zvláštním zaměřením na zásoby a formulovat závěry, které
povedou k optimalizaci jejich výše a struktury.
I TEORETICKÁ ČÁST
1
9
PODSTATA FINANČNÍ ANALÝZY
„Existuje celá řada způsobů, jak definovat pojem analýza. V zásadě nejvýstiţnější definicí
je však ta, která říká, ţe finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat,
které jsou obsaţeny především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují
hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“
(Růčková, 2007, s. 9)
„Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování
o fungování podniku. Je zřejmé, ţe existuje velmi úzká spojitost mezi účetnictvím
a rozhodováním o podniku. Účetnictví předkládá z pohledu finanční analýzy do určité míry
přesné hodnoty peněţních údajů, které se však vztahují pouze k jednomu časovému
okamţiku a tyto údaje jsou více méně izolované. Aby mohla být tato data vyuţita pro
hodnocení finančního zdraví podniku, musí být podrobena finanční analýze.“ (Růčková,
2007, s. 9)
1.1 Uživatelé finanční analýzy
Investoři
„Investory rozumíme ty subjekty, které do podniku vkládají kapitál za účelem jeho
zhodnocení. Očekávají tedy, ţe po určitém čase se jim tyto vloţené prostředky vrátí, ale
také získají něco navíc, ať uţ ve formě dividend či podílů na zisku nebo prodejem
zhodnocených akcií. Z toho vyplývá, ţe akcionáři mají prioritní zájem o finančně-účetní
informace bez ohledu na to, zda jde o kapitálově silné institucionální investory či fyzické
osoby s relativně omezenými kapitálovými moţnostmi.“ (Atlantispc.cz, © 2000-2014)
Manažeři
„Manaţeři vyuţívají informace poskytované finančním účetnictvím především pro
dlouhodobé a operativní řízení podniku. Tyto informace umoţňují vytvoř ení zpětné
vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalost finanční
situace podniku jim umoţňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů,
při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů jeho
financování, při alokaci volných peněţních prostředků, apod. Finanční analýza, která
odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, umoţňuje
manaţerům přijmout pro příští období správný podnikatelský záměr rozpracovaný
ve finančním plánu.“ (Atlantispc.cz, © 2000-2014)
10
Obchodní partneři
„Obchodní dodavatelé se zaměřují především na to, zda bude podnik schopen hradit
splatné závazky. Jde jim především o krátkodobou prosperitu, solventnost a likviditu.
U dlouhodobých dodavatelů se soustřeďuje zájem také na dlouhodobou stabilitu, s cílem
zajistit svůj odbyt u stabilního zákazníka. Zákazníci mají zájem na finanční situaci
dodavatele zejména v dlouhodobém obchodním vztahu, aby v případě finančních potíţí
nebo bankrotu dodavatele neměli potíţe s vlastním zajištěním výroby. Potřebují mít také
jistotu, ţe dodavatelský podnik bude schopen dostát dohodnutým dodávkám.“
(Atlantispc.cz, © 2000-2014)
Zaměstnanci
„Zaměstnanci podniku mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční
stabilitě svého podniku. Často bývají podobně jako řídící pracovníci motivováni
hospodářskými výsledky. Zajímají se o jistoty zaměstnání, o perspektivy mzdové
a sociální.“ (Atlantispc.cz, © 2000-2014)
Banky a jiní věřitelé
„Věřitelé ţádají co nejvíce informací o finančním stavu dluţníka, aby se mohli
správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Banky
při poskytování úvěrů svým klientům často zahrnují do úvěrových smluv klauzule,
kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních
ukazatelů. Banka si například můţe vymínit úvěrovou podmínku, ţe zvýší úvěrovou
sazbu, jestliţe podnik překročí jistou hranici zadluţenosti. Drţitelé dluhopisů
se zajímají zejména o likviditu podniku, o jeho finanční stabilitu a o to, zda jim bude
jejich cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši.“ (Atlantispc.cz, © 2000-2014)
Stát a jeho orgány
„Stát a jeho orgány se zajímají o finančně-účetní data z mnoha důvodů; např. pro
statistiku, pro kontrolu podniků se státní účastí, pro kontrolu plnění daňových
povinností, rozdělování finanční výpomoci podnikům, získání přehledů o finančním
stavu podniků se státní zakázkou. Vyţadují informace pro formulování hospodářské
politiky státu.“ (Atlantispc.cz, © 2000-2014)
11
1.2 Členění finanční analýzy
„Finanční analýzu je moţno členit za mnoha různých hledisek:
a) z hlediska podkladů:

externí (vnější) – čerpá z dat veřejnosti přístupných (rozvaha, výkaz zisku
a ztrát, cash-flow),

interní (vnitřní) – čerpá z dat veřejnosti nepřístupných (mzdové listy,
vnitropodnikové statistiky, …),
b) z hlediska objektu:

tzn., co analyzujeme (analýza výrobní nebo obchodní firmy, banky, města,
obce, …),
c) z hlediska uţivatele:

tzn., pro koho je analýza prováděna (např. investoři, manageři, banky, …),
d) z hlediska časového:

zkoumání pouze současné situace,

zkoumání současnosti a minulosti (ex post),

zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti (ex ante),
e) z hlediska obsahového:

nejuţší pojetí,
získají se údaje z účetnictví a provede se jejich rozbor,

širší pojetí,
získají se údaje z účetnictví, provede se jejich rozbor a hodnocení,

nejširší pojetí,
získají se údaje z účetnictví, z ostatních podnikových zdrojů a z okolí podniku,
provede se jejich rozbor a zhodnocení.“ (Vránová, 2008, s. 10)
1.3 Ukazatelé finanční analýzy
„Účetní výkazy obsahují údaje, které lze přímo pouţít – mluvíme o absolutních
ukazatelích. Těch vyuţíváme zejména k analýzám vývojových trendů (srovnání vývoje
v časových řadách) a k procentnímu rozboru komponent (jednotlivé poloţky výkazů
se vyjádří jako procentní podíly těchto komponent). Rozvaha obsahuje údaje o stavu
k určitému okamţiku (stavové ukazatele), výkaz zisku a ztráty nám ve formě nákladů
a výnosů předkládá údaje za daný časový interval (tokové ukazatele). Z rozdílu stavových
12
ukazatelů získáváme rozdílové ukazatele. Jestliţe vykázaný údaj dáváme do poměru
s jiným údajem, pracujeme s poměrovými ukazateli.“ (Pavelková a Knápková, 2003, s. 64)
„Rozdílové ukazatele slouţí k analýze a řízení finanční situace podniku s orientací na jeho
likviditu. K nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelům patří čistý pracovní kapitál
(provozní kapitál), který je definován jako rozdíl mezi oběţnými aktivy a krátkodobými
cizími zdroji a má významný vliv na platební schopnost podniku. Má-li být podnik
likvidní, musí mít potřebnou výši relativně volného kapitálu, tzn. přebytek přebytek
krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji.“ (Pavelková a Knápková, 2003,
s. 65)
1.4 Podklady pro finanční analýzu
Dobré podklady jsou základem pro provedení kaţdé analýzy. Ţádná sebepřesnější metoda
nemůţe poskytnout hodnotné výsledky, pokud se vycházelo ze špatných podkladů.
(Vránová, 2008, s. 14)
„Existuje mnoho moţností členění vstupních dat pro finanční analýzu.
Členění dat podle původu:
a) Interní – týkají se podniku, vznikají na základě jeho podnikatelských aktivit a jsou
v podniku evidovány.
b) Externí – pocházejí z vnějšího ekonomického prostředí podniku. Mohou se týkat
okolí podniku i firmy samotné. Mohou to být informace týkající se odvětví,
makroekonomiky nebo hospodářské politiky.
Členění dat podle typu:
a) Finanční – jsou vyjádřeny v peněţních jednotkách, pocházejí z účetnictví.
b) Nefinanční – jsou evidovány mimo systém účetnictví a mohou být vyjádřeny
v naturálních jednotkách. Mohou mít i verbální formou.
Členění dat z praktického hlediska:
a) Účetní zdroje

výkazy finančního účetnictví,

výkazy pro daňové účely,

výkazy pro vnitropodnikové potřeby,

výroční zprávy,

13
auditorské zprávy.
b) Ostatní zdroje

podnikové statistiky,

mzdové podklady,

vnitřní směrnice,

výhledy managementu,

oficiální statistiky,

informace kapitálového trhu,

bankovní informace,

informace ratingových, auditorských a poradenských firem.“ (Vránová, 2008,
s. 14)
1.5 Účetní zdroje pro finanční analýzu
„Informace, z nichţ čerpá finanční analýza, lze rozdělit na:
a) Finanční informace, které jsou obsaţeny:

ve vnitropodnikových účetních výkazech (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz
cash-flow),

v předpovědích finančních analytiků a vrcholového vedení podniku,

v burzovním zpravodajství,

v hospodářských zprávách informačních médií.
b) Ostatní informace, získané:

z firemní statistiky produkce, poptávky, odbytu, zaměstnanosti aj.,

z oficiálních ekonomických statistik,

ze zpráv vedoucích pracovníků, manaţerů, auditorů,

z komentářů odborného tisku, nezávislých hodnocení a prognóz,

z odhadů analytiků různých institucí.“ (Pavelková a Knápková, 2003, s. 63)
1.5.1 Rozvaha
„Rozvaha představuje dvojí pohled na majetek společnosti. Tento pohled vyjadřuje
skutečnost, ţe kaţdá poloţka majetku, se kterou podnik hospodaří, musela být financována
z určitého finančního zdroje. Toto roztřídění majetku představuje rozvahu. Jelikoţ se jedná
pouze o dva různé pohledy na tentýţ majetek, tak se aktiva musí rovnat pasivům.
14
V případě, ţe se nerovnají, rozvaha není správně sestavená. Funkcí rozvahy je podávat
přehled o stavu majetku firmy k určitému datu ve srozumitelném a přehledném uspořádání.
Tak mohou podnikatelé získat informace o své finanční situaci.“ (Šebková, © 2014)
1.5.2 Výkaz zisku a ztráty
Výsledovka je jinými slovy výkaz zisků a ztrát. Kaţdá firma nějak hospodaří a za určité
období se musí dopracovat k ziskovému nebo ztrátovému výsledku. Jinak lze říci,
ţe výsledovka ukáţe podnikateli, jakého hospodářského výsledku jeho firma docílila
za sledované a minulé účetní období. Výkaz zisků a ztrát se vţdy vztahuje k určitému
období a podle zákona o účetnictví je povinnou součástí účetní závěrky. Výsledovka je
tvořena pouze nákladovými a výnosovými účty. Na jedné straně výsledovky se objevují
náklady provozní, finanční a mimořádné a na straně druhé provozní, finanční
a mimořádné výnosy. Náklady a výnosy jsou účtovány k okamţiku, kdy vznikly. To
mnohdy
vůbec
neodpovídá
skutečným
peněţním
výdajům
a
příjmům,
proto
se ve výsledovce příjmy a výdaje neobjeví. U výrobních podniků tvoří největší výnosy
trţba za prodej výrobků, popřípadě sluţeb. U obchodních firem je hlavním výnosem
marţe, to jest rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. (Vašíková, 2013)
1.5.3 Výkaz cash-flow
„Cash-flow zachycuje:
-
stav peněţních prostředků na počátku účetního období,
-
stav peněţních prostředků a konci účetní období,
-
kolik peněţních prostředků firma vytvořila a kolik spotřebovala v průběhu
účetního období,
-
kde se tyto peněţní prostředky vytvořily a jak byly vyuţity.“ (Vránová, 2008, s. 20)
„Výkaz cash-flow můţe být sestaven 2 metodami:
-
Přímou – sledují se jednotlivé poloţky na účtech peněţních prostředků. Je to
pracná metoda a pro finanční analýzu má menší vypovídací schopnost.
-
Nepřímou – vychází ze zisku, který se upraví o nepeněţní operace a změny
v rozvaze. Tento způsob je obvyklejší.“ (Vránová, 2008, s. 20)
15
„Schematicky lze přímou metodu vyjádřit následovně:
Počáteční stav peněžních prostředků
+ Příjmy za určité období
Cash-flow
- Výdaje za určité období
= Konečný stav peněžních prostředků“
(Pavelková a Knápková, 2005, s. 20)
„Celkové cash-flow podniku lze zjistit jako součet peněţních toků z provozní, investiční
a finanční činnosti. Je moţné pouţít následující schéma:
Počáteční stav peněžních prostředků
Výsledek hospodaření běžného účetního období
+ odpisy
+ tvorba dlouhodobých rezerv
- sníţení dlouhodobých rezerv
+ zvýšení krátkodobých závazků, krátk. bank. úvěrů,
časového rozlišení pasiv
- sníţení krátkodobých závazků, krátk. bank. úvěrů, časového
rozlišení pasiv
- zvýšení pohledávek, časového rozlišení aktiv
+ sníţení pohledávek, časového rozlišení aktiv
- zvýšení zásob
+ sníţení zásob
- výdaje s pořízením dlouhodobého majetku
+ příjmy z prodeje dlouhodobého majetku
± dlouhodobé závazky, popř. krátkodobé závazky
± dopady změn vlastního kapitálu
= cash-flow celkem
Konečný stav peněžních prostředků“
(Pavelková a Knápková, 2005, s. 21)
cash-flow z provozní
činnosti
cash-flow z inv. činnosti
cash-flow z fin. činnosti
2
16
METODY FINANČNÍ ANALÝZY
„Rozvoj matematických, statistických a ekonomických věd umoţnil, aby v rámci finanční
analýzy vznikla celá řada metod hodnocení finančního zdraví firmy, které je moţno
s úspěchem aplikovat. Z metodologického hlediska je však potřeba si uvědomit, ţe při
realizaci finanční analýzy musíme dbát na přiměřenost volby metod analýzy. Volba
metody musí být učiněna s ohledem na:

Účelnost – to znamená, ţe musí odpovídat předem zadanému cíli. Na jednoduché
otázky hledáme odpovědi na jednoduchých prostředcích analýzy. Neznamená to
však, ţe budeme poskytovat dogmatické odpovědi. Je potřeba mít stále na paměti,
ţe ne pro kaţdou firmu se hodí stejná soustava ukazatelů či jedna konkrétní
metoda.

Nákladnost – analýza potřebuje čas a kvalifikovanou práci, coţ s sebou nese celou
řadu nákladů, které by však měly být přiměřené návratnosti takto vynaloţených
nákladů, hloubka a rozsah analýzy musí odpovídat očekávanému ohodnocení rizik
spojené s rozhodováním.

Spolehlivost – tu nelze zvýšit rozšířením mnoţství srovnávaných podniků,
ale kvalitnějším vyuţitím všech dostupných dat. Čím spolehlivější budou vstupní
informace, tím spolehlivější by měly být výsledky z analýzy plynoucí.“ (Růčková,
2007, s. 40)
2.1 Fundamentální analýza
„Jsou rozbory zaloţené na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi
ekonomickými i mimoekonomickými jevy, na zkušenosti odborníků, na jejich
subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy. I kdyţ se opírá o velké
mnoţství informací, zpracovává údaje spíše kvalitativní. Pokud vyuţívá kvantitativní
informace, odvozuje závěry bez pouţití algoritmizovaných postupů.“ (Vránová, 2008, s. 6)
2.2 Technická analýza
„Technická analýza vyuţívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované
metody ke kvantitativnímu zpracování dat a následnému posouzení výsledků
z ekonomického hlediska. Je však zřejmé, ţe oba přístupy jsou si poměrně blízké, protoţe
hodnocení výsledků technické analýzy by bylo velmi obtíţné bez „fundamentálních“
17
znalostí ekonomických procesů. Je proto nezbytné, aby se oba typy analýzy vzájemně
kombinovaly.“ (Růčková, 2007, s. 41)
2.2.1 Elementární metody
„K elementárním metodám finanční analýzy patří:

analýza stavových ukazatelů,

analýza rozdílových a tokových ukazatelů,

analýza poměrových ukazatelů,

analýza soustav ukazatelů,

souhrnné ukazatele hospodaření.“ (Pavelková, Knápková, 2003, s. 63)
2.2.2 Vyšší metody
„K vyšším metodám patří:

matematicko-statistické metody,

nestatistické metody.“ (Pavelková, Knápková, 2003, s. 64)
3
18
OBĚŽNÁ AKTIVA
„Oběţná aktiva představují prostředky, u nichţ je relativně krátká doba obratu, tj. přeměna
v peněţní prostředky. Z hlediska finančního řízení nepřesahuje tato doba zpravidla jeden
rok. Kapitál vázaný v oběţném majetku je tedy neustále v pohybu a v podniku „pracuje“,
coţ vedlo k jeho označení jako pracovní kapitál. Management pracovního kapitálu
zahrnuje řízení oběţného majetku. Velký význam managementu pracovního kapitálu je
dán zejména jeho vlivem na likviditu podniku a na flexibilitu financování.“ (Pavelková
a Knápková, 2003, s. 97)
3.1 Řízení oběžného majetku
„Potřeba oběţných aktiv a jejich kapitálové krytí je předmětem řízení, a to i finančního.
Řízení oběţného majetku rozumíme vědomou činnost podniků, zahrnující analýzu,
stanovení a udrţení optimální výše, struktury a míry vyuţívání oběţného majetku
odpovídajícím potřebám, moţnostem a cílům podniku. Řízení oběţného majetku věcně
zahrnuje řízení jeho celkové potřeby, řízení zásob, pohledávek, peněţních prostředků
a financování oběţného majetku.“ (Pavelková a Knápková, 2003, s. 98)
3.1.1 Řízení zásob
„Řízením zásob rozumíme soubor relativně samostatných činností, jejichţ účelem je – na
základě zaměření a programu činnosti podniku – zajišťovat plynulý, bezporuchový chod
výroby a prodeje potřebným mnoţstvím zásob, a to v odpovídající struktuře, kvalitě,
ve správné
době,
na
potřebném
místě,
při
minimálních
s hospodařením se zásobami.“ (Pavelková a Knápková, 2003, s. 99)
nákladech
spojených
4
19
ŘÍZENÍ ZÁSOB
4.1 Základní funkce skladování
Skladování podle Sixty a Mačáta (2005, s. 131) lze definovat jako tu část podnikového
logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboţí,
hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem jejich spotřeby, a poskytuje
managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů.








Základní funkce skladování
Přesun produktů
Příjem zboţí – vyloţení, vybalení, aktualizace záznamů, kontrola stavu zboţí
překontrolování průvodní dokumentace.
Transfer či uskladnění zboţí – přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny.
Kompletace zboţí podle objednávky – přeskupování produktů podle poţadavků zákazníka.
Překládka zboţí – z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění.
Expedice zboţí – zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrola zboţí podle
objednávek, úpravy skladových záznamů.
Uskladnění produktů
Přechodné uskladnění – uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob.
Časově omezené uskladnění – týká se nadměrných zásob (nárazníkové zásoby), které jsou
drţeny z následujících důvodů: sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků,
spekulativní nákupy, zvláštní podmínky obchodu.
Přenos informací
Transfer informací – se týká stavu zásob, stavu zboţí v pohybu, umístění zásob, vstupních
a výstupních dodávek, zákazníků, personálu a vyuţití skladových prostor.
Zdroj: Sixta a Mačát, 2005, s. 132
Tab. 1. Základní funkce skladování
4.2 Funkce a druhy skladů
„Základním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně rozsáhlých toků. Mezi hlavní
motivy či důvody skladování patří zejména:

vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové
potřebě z hlediska mnoţství, kvality nebo z hlediska času,

zabezpečovací funkce vyplývající z nepředvídatelných rizik během výrobního
procesu a z kolísání potřeb na odbytových trzích a z časových posunů dodávek na
zásobovacích trzích,

kompletační funkce spočívá v tvorbě sortimentu pro obchod nebo pro výrobu dle
poţadavků jednotlivých prodejen nebo dílen,

20
spekulační funkce vyplývá z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích
a odbytových trzích,

zušlechťovací funkce spočívá v jakostní změně uskladněných druhů sortimentu
(např. stárnutí, kvašení, zrání, sušení atd.).“(Stehlík a Kapoun, 2008, s. 72)
4.2.1 Členění skladů
„Sklady podle jejich konstrukce:

uzavřené sklady – uzavřené ze všech stran,

kryté sklady – kryté střechou, ne však uzavřené ze všech stran,

otevřené sklady – pro volné skladování zásob na vymezené ploše,

halové sklady – jednopodlaţní o výšce 5-8 metrů,

etáţové sklady – o dvou a více podlaţích.
Sklady podle jejich technologického vybavení:

ruční sklady – převládá v nich manuální práce s materiálem,

mechanizované sklady – s mechanizačními zařízeními,

vysoce mechanizované sklady – s progresivní skladovou technologií,

plně automatizované sklady – všechny procesy jsou plně automatizované.
Sklady podle průtoku zboţí:

průtokový sklad – zboţí vykazuje jednosměrný pohyb,

hlavový sklad – příjem i výdej zboţí jsou na jedné straně, vzniká kříţení cest.
Sklady podle jejich funkce:

obchodní sklad – charakteristický velkým počtem dodavatelů a odběratelů, jejímţ
poţadavkům se sklad musí přizpůsobit,

cross-docking – sklady slouţí jako směšovací centrum, kde dochází k okamţitému
předání zboţí po přípravě a kompletaci pro konkrétního zákazníka, coţ netrvá déle
neţ 24 hodin,

tranzitní sklady – nejčastěji jsou součástí velkých distribučních center, kde dochází
k manipulaci s velkým objemem zboţí, to je po přijetí roztříděno a odesláno
koncovým zákazníkům,

konsignační sklady – sklad zřízený zákazníkem u dodavatele, kdy zboţí je
skladováno na odpovědnost dodavatele,
21

zásobovací sklady – sklady umístěné ve výrobnách a továrnách,

celní sklady – celní sklad podléhá kontrole státu, dokud není zboţí distribuováno na
trh, přičemţ v tomto okamţiku musí být placeny celní poplatky.“ (Vaněček, 2008,
s. 112-114)
5
22
DOPRAVA
„Doprava je odvětví národního hospodářství, které zabezpečuje a realizuje transportování
osob a věcí. V uţší koncepci se jedná o cirkulaci dopravních prostředků po dopravních
cestách (infrastruktuře). V podnicích pak doprava jako taková zabezpečuje transfer
výrobků v prostoru, z místa výroby do místa spotřeby, a zvedá jejich hodnotu. Dále pak
ovlivňuje spolehlivost a rychlost, s jakou je tento transfer prováděn.“ (Drahotský
a Řezníček, 2003)
5.1 Dělení dopravy
„Doprava je zabezpečována různými podnikatelskými subjekty, které jsou navzájem
propojeny v poměrně sloţitý dopravní systém. V jeho rámci fungují jednotlivé dílčí jako
podsystémy. Dopravní organizace, které působí v tomto sloţitém systému, pak mohou být
různě zaměřeny pouze na určitou dílčí oblast přepravní práce a sluţeb s ní souvisejících,
nebo provozovat činnost v rámci několika dílčích dopravních podsystémů.“ (Sixta a Mačát,
2005, s. 159)
„Dopravu je moţno členit následovně:

podle druhu dopravní cesty a pouţívaných dopravních prostředků,

podle přemisťování objektu,

podle vztahu dopravce a přepravce,

podle místa jejich provozování,

podle obsluhovaného území,

podle hromadnosti,

podle velikosti zásilky,

podle pravidelnosti,

podle prostředí, ve kterém je realizována,

podle dalších, méně významných hledisek.“ (Hobza a Šafařík, 2002, s. 67)
II PRAKTICKÁ ČÁST
6
24
ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNOSTI FATRA, A.S.
„Fatra, a.s. patří mezi významné světové zpracovatele plastů (PVC, PO, PP a PET). Fatra
je nedílnou součástí plastikářského průmyslu. V roce 2012 za výrobky a sluţby utrţila
téměř 2,85 mld. Kč a více jak polovina produkce směřovala na zahraniční trhy. Fatra
provozuje moderní technologie na zpracování plastů ve výrobních centrech v Napajedlech
a Chropyni, kde zaměstnává více neţ 1000 zaměstnanců.“(Fatra.cz, © 2001-2014)
„Fatra, a.s. je členem koncernu AGROFERT sdruţující silné subjekty, které mají vazbu na
zemědělství, potravinářství a chemii. AGROFERT, a.s. je dnes největší skupinou v českém
zemědělství a druhou největší v české chemii. Také má certifikovaný systém řízení kvality
a systém environmentálního managementu (ochrany ţivotního prostředí)“ (Fatra.cz, ©
2001-2014)
Informace o společnosti
Obchodní firma
Sídlo
PSČ
Právní předpis pro založení společnosti
Fatra, a.s.
Třída Tomáše Bati 1541, Napajedla
763 61
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Akciová společnost, zaloţena dle českého
Právní forma
právního státu
6. října 2004 zaloţena jednorázově
společností Synthesia, a.s jako jediným
Datum založení
zakladatelem
16. listopadu 2004
Datum vzniku
27465021
IČ
CZ27465021
DIČ
Krajský soud v Brně
Rejstříkový soud
Oddíl B, vloţka 4598
Společnost zapsána pod číslem
Zdroj: Interní materiály společnosti Fatra, a.s., 2014
Tab. 2. Informace o společnosti Fatra, a.s.
25
Zdroj: Fatra.cz, © 2001-2014
Obr. 1. Sídlo společnosti Fatra, a.s.
6.1 Historie
„Fatra je z historického hlediska prvním zpracovatelem plastů v České republice. Byla
zaloţena v roce 1935 koncernem Baťa na přímý popud Ministerstva obrany. Prvními
výrobky byly masky a ochranné oděvy, pryţové hračky, technické pryţ. V roce 1940
započala postupná orientace na zpracování plastických hmot. Gumárenskou výrobu Fatra
postupně převáděla do jiných závodů, některé z nich po určitou dobu spravovala (Optimit
Odry, Gumárny Zubří), nebo je pomáhala budovat (Gumotex Břeclav). Zkušenosti
se zpracováním plastů předávala Fatra dalším podnikům (Technoplast Chropyně, Plastika
Nitra) a má mimořádné zásluhy na rozvoji oboru v České republice.“ (Fatra, © 2001-2014)
„Své historicky dané prvenství v průběhu let lidé ve Fatře proměnili v jednoznačnou
výhodu a upevnil ji do pozice významného zpracovatele plastů z pohledu znalosti
pouţívaných materiálů a technologií, kvality a objemu veškeré produkce. I v současné
době si udrţuje mezi tuzemskými výrobci statut jediného producenta např. lisovaných
podlahovin, heterogenních podlahovin, hydroizolačních fóliových systémů, BO PET fólií
a laminátů, paropropustných fólií.“ (Fatra.cz, © 2001-2014)
„Součástí závodu je provozovna v Chropyni. Závod vznikl v roce 1949 a do roku 2002 byl
znám pod jménem Technoplast. V šedesátých letech minulého století prošel závod
rozsáhlou investiční výstavbou. Na svou dobu moderní technologie zajistily Technoplastu
výjimečné postavení mezi tuzemskými výrobci a závod patřil k významným exportům.
Nejznámějšími produkty v současné době jsou fólie BO PET a tvarové výrobky.“
(Fatra.cz, © 2001-2014)
26
„Ucelený systém řízení kvality podřídila normám ISO 9001 jiţ v roce 1994, v roce 2000
se zařadila mezi několik prvních firem, jejichţ péče o ţivotní prostředí je v souladu
s normami ISO 14 001.“ (Fatra.cz, © 2001-2014)
Zdroj: Fatra.cz, © 2001-2014
Obr. 2. Logo firmy
Historické milníky
1935 Zaloţení a.s. Fatra
1940 Zahájení průmyslového zpracování PVC v ČR
1949 Vznik plastikářského závodu v Chropyni (Technoplast)
1956 Zařazení PE do výrobního programu
1975 Zařazení PP do výrobního programu
1992 Zahájení zpracování BO PET
1994 Certifikace LRQA podle norem ISO 9001
1998 Fatra součástí akciové společnosti ALIACHEM
2000 Vstup společnosti do AGROFERT, a.s.
2000 Certifikace LRQA podle norem ISO 14001
2002 Začlenění závodu Technoplast do organizační struktury Fatry
2002 Zahájení výroby paropropustných fólií
2006 Vyčlenění Fatry z Aliachem, a.s. a vznik Fatry, a.s.
2006 Zahájení výroby vstřikovaných výrobků
2010 Zahájení výroby fotovoltaické střešní hydroizolace Fatrasol
2011 Zahájení výroby plovoucí vinylové podlahoviny FatraClick
Tab. 3. Historické milníky společnosti Fatra, a.s.
27
6.2 Přehled tržeb Fatry, a.s.
Společnost Fatra, a.s. své trţby kaţdým rokem navyšuje, jak je patrné v grafu 1. Většinu
trţeb tvoří prodej vlastních výrobků a sluţeb. Společnost vykazuje i trţby z prodeje zboţí,
ale ty jsou spíše doplňkové. Od roku 2009 aţ do roku 2013 Fatra zvýšila své trţby téměř
o 850 mil. Kč.
Rok
Tržby za prodej vlastník výrobků a služeb
Tržby za prodej zboží
Tržby celkem
2009
2 084 390
58 337
2 142 727
2010
2 341 428
100 558
2 441 986
2011
2 520 596
129 185
2 649 781
2012
2 719 278
124 644
2 843 922
Tab. 4. Přehled tržeb Fatry, a.s.
Přehled tržeb
3000000
Trţby za prodej
zboţí
2500000
V kč
2000000
1500000
Trţby za prodej
vlastník výrobků
a sluţeb
1000000
500000
0
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Zdroj: Finanční výkazy Fatry, a.s., 2009-2013
Graf 1. Přehled tržeb Fatry, a.s.
2013
2 830 925
155 609
2 986 534
7
28
ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ
7.1 Horizontální analýza účetních výkazů
„Chceme-li nějakým vhodným způsobem kvalifikovat meziroční změny, nabízí se hned
několik moţných postupů. Jednou z moţností je vyuţít různé indexy či diference (rozdíly).
V tomto případě se nabízí zjistit, o kolik procent se jednotlivé poloţky bilance oproti roku
změnily, popř. o kolik se jednotlivé poloţky změnily v absolutních číslech.“ (Kislingerová,
Hnilica, 2008, s. 9)
„Matematicky můţeme indexy formalizovat následujícím způsobem. Pokud si označíme
hodnotu bilanční poloţky i v čase t jako Bi(t), pak indexem, který odráţí vývoj poloţky
v relaci k minulému časovému období, se rozumí:
𝑖
𝐼𝑡/𝑡−1
=
𝐵𝑖 (𝑡)
𝐵𝑖 (𝑡−1)
𝑖
, příp. 𝐼𝑡/𝑡−1
=
𝐵𝑖 𝑡 −𝐵𝑖 (𝑡−1)
𝐵𝑖 (𝑡−1)
=
𝐵𝑖 (𝑡)
𝐵𝑖 (𝑡−1)
− 1“
(Kislingerová, Hnilica, 2008, s. 10)
7.1.1 Rozbor aktiv
2009
AKTIVA
Aktiva
celkem
Zásoby
Dl.
pohledávky
Kr.
pohledávky
Kr. finanční
majetek
2011
2012
2013
-332629
-13,86
100782
4,88
43417
2,00
-29177
-1,32
137938
6,32
-5694
-0,42
-9309
-0,69
-50667
-3,80
11932
0,93
16656
1,29
-1128
-55,00
11383
1233,26
-2651
-21,54
-3371
-34,91
-1031
-16,41
-4685
-0,36
-57108
-4,35
-11716
-0,93
15303
1,23
17687
1,41
119
0,38
36416
116,47
-36300
-53,63
0
0,00
0
0,00
-324928
-31,09
111001
15,41
92575
11,14
-42424
-4,59
120302
13,65
-117774
-25,06
16971
4,82
102568
27,78
-25719
-5,45
57522
12,90
-15533
-47,15
15869
91,14
-12985
-39,02
-17016
-83,84
10860
331,10
-147606
-32,18
52257
16,80
29356
8,08
-2317
-0,59
72506
18,57
-44015
-52,70
25904
65,58
-26364
-40,31
2628
35,39
-20586
-49,40
Stálá aktiva
Dl.
nehmotný
majetek
Dl. hmotný
majetek
Dl. finanční
majetek
Oběžná
aktiva
2010
Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
Tab. 5. Horizontální analýza složek aktiv
Stálá aktiva
V horizontální analýze stálých aktiv za roky 2009-2013 je zřejmé, ţe tato hodnota měla aţ
do roku 2011 klesající tendenci. Bylo to zapříčiněno nízkou investiční aktivitou, která měla
29
za následek sniţování dlouhodobého majetku ve společnosti v důsledku jeho odepisování.
Zlomem v této tendenci byl rok 2012, kdy objem investic převýšil objem odpisů. Tento
trend pokračoval i v roce 2013. Společnost v uvedených letech investovala zejména do
rekonstrukce energetického hospodářství, do upgrade (zvýšení kapacity) výrobních linek,
výstavby skladové haly, potiskovacího stroje pro paropropustné fólie a do rozšíření výroby
pro firmu IKEA.
V grafu 2 je patrné, ţe vývoj základních sloţek dlouhodobého majetku se udrţuje
v téměř jedné rovině bez velkých majetkových výkyvů, aţ na vývoj finančního majetku
v roce 2010, kde došlo k 31. prosinci k dílčímu nárůstu peněz na bankovních účtech. Tento
nárůst byl zapříčiněn mimořádně vysokými úhradami odběratelů v závěru roku.
Vývoj dl. majetku
1500000
V Kč
Dl. majetek celkem
1000000
Dl. nehmotný majetek
500000
Dl. hmotný majetek
0
Dl. finanční majetek
2009 2010 2011 2012 2013
Roky
Graf 2. Vývoj dl. majetku za roky 2009-2013
Oběžná aktiva
V roce 2009 je hodnota oběţných aktiv v porovnání s předchozím rokem velmi nízká
(-31,09 %). Tato nízká hodnota oběţných aktiv je reakcí Fatry na pokles poptávky
v důsledku krize ve stavebnictví, který se projevil v poklesu trţeb. Fatra se za této situace
snaţila sníţit vázanost pohledávek a zejména zásob a udrţet si tak potřebný objem
cash-flow. V dalších letech se uţ oběţná aktiva vesměs zvyšují, hlavně díky zlepšení
poptávky a odeznění krize na trhu.
30
Vývoj oběžného majetku
1200000
Oběţná aktiva
V Kč
1000000
800000
Zásoby
600000
Dl. pohledávky
400000
Kr. pohledávky
200000
0
2009
2010
2011
2012
Kr. finanční
majetek
2013
Roky
Zdroj Finanční výkazy Fatry, a.s., 2009-2013
Graf 3. Vývoj oběžného majetku v roce 2009-2013
7.1.2 Rozbor pasiv
2009
Pasiva
2010
2011
2012
2013
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Pasiva celkem
-332629
-13,86
100782
4,88
43417
2,00
-29177
-1,32
137938
6,32
Vlastní kapitál
65763
-4,54
161158
10,63
1398
0,08
45788
2,73
-94936
-5,51
Základní kapitál
0
0,00
0
0,00
0
0,00
0
0,00
0
0,00
248
-0,61
43330
-106,94
-14350
-510,31
10060
-87,19
-724
48,99
9259
25,89
2013
4,47
9004
19,14
5010
8,94
3664
6,00
VH min. let
154668
58,88
13677
3,28
78209
18,15
40493
7,95
-117470
-21,37
VH běţného
účetního období
-98412
-59,49
102138
152,38
-71465
-42,25
-9775
-10,01
19594
22,85
-398392
-41,97
-60138
-10,92
23849
4,86
-68547
-13,32
244370
54,80
Kapitálové
fondy
RF, nedělitelné a
ostatní fondy
Cizí zdroje
Rezervy
-22210
-76,84
1187
17,73
12565
159,45
-3109
-15,21
3075
17,74
Dl. závazky
0
0,00
0
0,00
0
0,00
1128
0,00
17340
1537,23
Kr. závazky
-15471
-4,81
1440
0,47
-27189
-8,85
-26008
-9,28
51160
20,13
-360711
-60,23
-62765
-26,35
38473
21,93
-40558
-18,96
172795
99,69
Bankovní úvěry
a výpomoci
Tab. 6. Horizontální analýza složek pasiv
Vlastní kapitál
Vlastní kapitál se ve sledovaném období pohybuje na proměnlivé vlně, za analyzované
roky rostl i klesal. Výkyvy mezi hodnotami za jednotlivé roky ovšem nejsou příliš velké.
Největší nárůst vlastního kapitálu byl v roce 2010 a to o 10,63 %. Největší pokles nastal
v roce 2013 o (-5,51 %). Důvodem bylo rozhodnutí akcionáře Fatry o výplatě dividendy ve
výši 200 mil. Kč. Je nutno dodat, ţe od roku 2004 akcionář vytvořený čistý zisk
31
nerozděloval a nespotřebovával, ale ponechával jej k posílení financování společnosti
Fatry z vlastních zdrojů. Z vytvořeného zisku byl tvořen pouze zákonný rezervní fond. To
umoţnilo Fatře zásadním způsobem sníţit původní úvěrové zatíţení.
Vývoj vlastního kapitálu
2000000
Vlastní kapitál
V Kč
1500000
Základní kapitál
1000000
Kapitálové fondy
500000
Rezervní fondy
0
2009
2010
2011
2012
2013
VH minulých let
-500000
Roky
Graf 4. Vývoj vlastního kapitálu za roky 2009-2013
Cizí zdroje
Mezi roky 2009-2012 cizí zdroje klesaly, krátkodobé závazky i bankovní úvěry měly
klesající trend. Sníţení bankovních úvěrů nastalo v důsledku jiţ zmíněného splácení těchto
z postupně vytvářených vlastních zdrojů. Výjimkou je rok 2013, kde hodnota cizích zdrojů
vzrostla. K tomu to navýšení přispěly především bankovní úvěry, které si společnost vzala
na krytí aktiv poté, co uhradila akcionáři jiţ zmiňovanou dividendu 200 mil. Kč.
Vývoj cizích zdrojů
800000
Cizí zdroje
V Kč
600000
Rezervy
400000
Dl. závazky
200000
Kr. závazky
0
2009
2010
2011
Roky
2012
2013
Graf 5. Vývoj cizích zdrojů za roky 2009-2013
32
7.1.3 Rozbor výkazu zisku a ztráty
Výkaz zisku a
ztráty
2009
2010
2011
2012
2013
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
Absolutn
í změna
Relativn
í změna
-698900
-25,11
257038
12,33
179168
12,33
198682
7,88
111647
4,11
-35349
-37,73
42221
72,37
28627
72,37
-4541
-3,52
30965
24,84
-28905
-35,08
37750
70,57
22384
70,57
-3780
-3,33
20214
18,40
-6444
-57,10
4471
92,36
6243
92,36
-761
-4,89
4751
32,11
-830969
-28,34
322060
15,33
254613
15,33
154947
5,79
128588
4,54
-721139
-32,31
315575
20,89
241403
20,89
124342
6,01
79436
3,62
-116274
-16,35
10956
1,84
19453
1,84
29844
4,77
53903
8,23
-59324
-13,14
-34927
-8,91
9476
-8,91
25779
7,03
1461
0,37
Provozní VH
-141098
-60,22
40059
42,97
-21739
42,97
-2502
-2,24
18925
17,36
Finanční VH
16575
-60,73
20569
-191,88
-2419
-191,88
-14401
-193,82
4034
-57,87
-98412
-59,49
102138
152,38
-71465
152,38
-9775
-10,01
19594
22,28
0
0,00
0
0,00
0
0,00
0
0,00
0
0,00
-98412
-59,49
102138
152,38
-71465
152,38
-9775
-10,01
19594
22,28
Trţby za prodej
výrob. a sluţeb
Trţby za prodej
zboţí
Náklady na
prodané zboţí
Obchodní
marže
Výkony
Výkonová
spotřeba
Přidaná
hodnota
Osobní náklady
VH za běžnou
činnost
Mimořádný VH
VH za účetní
období
Tab. 7. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Provozní výsledek hospodaření vykazuje za sledované období nárůsty i poklesy. Jeho
úroveň je ovlivňována především vývojem cen základních surovin a materiálů, který
se společnosti daří promítat do cen svých výrobků se střídavým úspěchem.
Vývoj hodpodářského výsledku
200000
Provozní
VH
V Kč
150000
Finanční
VH
100000
Mimořádný
VH
50000
0
2009
-50000
2010
2011
2012
Roky
2013
VH za
účetní
období
Graf 6. Vývoj hospodářského výsledku za roky 2009-2013
33
7.2 Vertikální analýza účetních výkazů
„Vertikální analýza spočívá v tom, ţe se na jednotlivé poloţky finančních výkazů pohlíţí
v relaci k nějaké veličině. Pokud hledaný vztah označíme Pi, pak formalizovaný výpočet je
následující (Bi značí velikost bilance a ∑Bi pak sumu hodnot ploţek v rámci určitého
celku):
𝑃𝑖 =
𝐵𝑖
∑𝐵𝑖
.
V případě rozvahy je volba sumy poloţek vcelku jednoznačná – (celková) bilanční suma.
Jednotlivé poloţky rozvahy pak při tomto poměru odráţejí, z kolika procent se podílejí na
(celkové) bilanční sumě.“ (Kislingerová, Hnilica, 2008, s. 13)
7.2.1 Rozbor aktiv
2009
2010
2011
2012
2013
AKTIVA
Hodnota
%
Hodnota
%
Hodnota
%
Hodnota
%
Hodnota
%
Aktiva
celkem
2066928
100
2167710
100
2211127
100
2181950
100
2319888
100
Stálá aktiva
1343576
65
1334267
62
1283600
58
1295532
59
1312188
57
923
0
12306
1
9655
0
6284
0
5253
0
1311386
63
1254278
58
1242562
56
1257865
58
1275552
55
31267
2
67683
3
31383
1
31383
1
31383
2
720235
35
831236
38
923811
42
881387
41
1001689
43
352241
17
369212
17
471780
21
446061
21
503583
22
17412
1
33281
2
20296
1
3280
0
14140
0
311081
15
363338
17
392694
18
390377
18
462883
20
39501
2
65405
3
39041
2
41669
2
21083
1
Dl.
nehmotný
majetek
Dl. hmotný
majetek
Dl. finanční
majetek
Oběžná
aktiva
Zásoby
Dl.
pohledávky
Kr.
pohledávky
Kr. finanční
majetek
Tab. 8. Rozbor aktiv za roky 2009-2013
Ve struktuře aktiv společnosti roste podíl oběţných aktiv. Od roku 2009 se oběţná aktiva
navýšila o 8 %. Na celkové majetkové struktuře se oběţná aktiva podílejí 43 %, jak je
znázorněno v grafu 7.
34
Majetková struktura
V procentech
150%
Oběţná aktiva
100%
Stálá aktiva
50%
0%
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Graf 7. Vývoj majetkové struktury společnosti
7.2.2 Rozbor pasiv
2009
2010
2011
2012
2013
Pasiva
Hodnota
%
Hodnota
%
Hodnota
%
Hodnota
%
Hodnota
%
Pasiva celkem
2066928
100
2167710
100
2211127
100
2181950
100
2319888
100
Vlastní kapitál
1515873
73
1677031
77
1678429
76
1724217
79
1629281
70
Základní kapitál
1027000
50
1027000
47
1027000
46
1027000
47
1027000
44
Kapitálové fondy
-40518
-2
2812
0
-11538
-1
-1478
0
-2202
0
RF, nedělitelné a
ostatní fondy
45024
2
47037
2
56041
3
61051
3
64715
3
417339
20
431016
20
509225
23
549718
25
432248
18
67028
3
169166
8
97701
4
87926
4
107520
5
550804
27
490666
23
514515
24
445968
21
690338
30
6693
0
7880
0
20445
1
17336
1
20411
1
Dl. závazky
0
0
0
0
0
0
1128
0
18468
1
Kr. závazky
305926
15
307366
14
280177
13
254169
12
305329
13
Bankovní úvěry a
výpomoci
238185
12
175420
8
213893
10
173335
8
346130
15
VH min. let
VH běţného
účetního období
Cizí zdroje
Rezervy
Tab. 9. Rozbor pasiv za roky 2009-2013
V kapitálové struktuře je znázorněn vývoj zdrojů financování společnosti. Jak je patrné na
grafu 8, podnik přírůstky aktiv do roku 2013 financoval převáţně růstem vlastního
kapitálu. V roce 2013, kde došlo k mírnému nárůstu cizích zdrojů.
35
Kapitálová struktura
V procentech
150%
Cizí zdroje
100%
Vlastní kapitál
50%
0%
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Zdroj: Finanční výkazy společnosti Fatra, a.s., 2009-2013
Graf 8. Vývoj kapitálové struktury společnosti
7.2.3 Rozbor výkazu zisku a ztrát
Výkaz zisku a
ztráty
2009
Hodnota
2010
%
Hodnota
2011
%
Hodnota
2012
%
Hodnota
2013
%
Hodnota
%
Výnosy celkem
2293311
100
2687460
100
2911279
100
3039038
100
3222036
100
Náklady celkem
2226283
97
2518294
94
2813578
97
2951112
97
3114516
97
2084390
91
2341428
87
2520596
87
2719278
90
2830925
88
58337
3
100558
4
129185
4
124644
4
155609
5
53496
2
91246
3
113630
4
109850
4
136064
4
4841
8
9312
9
15555
12
14794
12
19545
13
2100778
92
2422838
90
2677451
92
2832398
93
2960986
92
1510859
66
1826434
68
2067837
71
2192179
72
2271615
71
594760
26
605716
23
625169
21
655013
22
708916
22
392144
17
357217
13
366693
13
392472
13
393933
12
Provozní VH
93223
4
133282
5
111543
4
109041
4
127966
4
Finanční VH
-10720
0
9849
0
7430
0
-6971
0
-2937
0
67028
3
169166
6
97701
3
87926
3
107520
3
Trţby za prodej
výrob. a sluţeb
Trţby za prodej
zboţí
Náklady na
prodané zboţí
Obchodní marže
Výkony
Výkonová
spotřeba
Přidaná
hodnota
Osobní náklady
VH za běžnou
činnost
Tab. 10. Rozbor výkazu zisku a ztráty za roky 2009-2013
Hospodářský výsledek za běţnou činnost se během 5 let příliš neměnil. Podíl přidané
hodnoty na HV měl od roku 2009 spíše sestupný trend, z 26 % klesla na 21 %, od této
hranice začala v dalších letech mírně stoupat a to o 1 %. Oproti tomu obchodní marţe má
během sledovaného období navyšující se hodnoty. Za tu dobu se zvýšila přibliţně o 5 %.
36
Vývoj výsledků hospodaření
30%
V procentech
Obchodní marţe
20%
Přidaná hodnota
10%
VH za běţnou
činnost
0%
2009
2010
2011
Roky
2012
2013
Zdroj: Finanční výkazy Fatry, a.s. 2009-2013
Graf 9. Vývoj výsledků hospodaření společnosti
7.3 Návrhy a opatření v oblasti absolutních ukazatelů
Vývoj stálých aktiv společnosti odráţí zejména míru investiční aktivity. Ta se uskutečňuje
nerovnoměrně, v několikaletých intervalech. Důvodem je fakt, ţe výše investic do
jednotlivých linek se pohybují v řádech stamilionů Kč. Ve sledovaném období let 2009 aţ
2013 to byly zejména investice do (v pořadí třetí) linky na výrobu hydroizolačních fólií
a do potiskovacího stroje paropropustných fólií.
Ve struktuře aktiv ve sledovaném období trvale rostl podíl oběţných aktiv, zejména zásob.
Proto se dále v práci na tuto oblast zaměřím, pokusím se zjistit příčiny a navrhnout
opatření ke zlepšení stavu.
8
37
ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ
8.1 Čistý pracovní kapitál
Ukazatele pracovního kapitálu
Čistý pracovní kapitál
Oběţná aktiva
Krátkodobé závazky
(vč. kr. bankovních úvěrů)
Obrat pracovního kapitálu
Trţby za vlastní výkony a zboţí
2009
343 967
702 823
2010
440 469
797 955
2011
486 845
903 515
2012
475 743
878 107
2013
336 090
987 549
358 856
357 486
416 670
402364
651 459
16,05%
343 967
2 142 727
18,04%
440 469
2 441 986
18,37%
486 845
2 649 781
16,73%
475 743
2 843 922
11,25%
336 090
2 986 534
Tab. 11. Čistý pracovní kapitál za roky 2009-2013
Podle (Vránová, 2008, s. 28) je čistý pracovní kapitál ta část oběţného majetku, která by
firmě zůstala, kdyby byla nucena uhradit všechny své krátkodobé dluhy. Podle této
definice a analýzy čistého pracovního kapitálu je patrné, ţe společnost Fatra, a.s. pouţívá
takzvanou metodu pře-kapitalizace. Znamená to, ţe firma pokryje jak dlouhodobé tak
i krátkodobé potřeby. Společnost je sice finančně stabilní, ale méně rentabilní.
Obrat pracovního kapitálu
Obrat pracovního kapitálu byl do roku 2011 ve stoupajícím trendu, kdy dosáhl nejvyšší své
hodnoty ve sledovaném období a to 18,37 %. Po té se tato hodnota začala sniţovat a v roce
2013 dosáhla hodnoty 11,25 %.
9
38
ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ
9.1 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability
ROA – rentabilita aktiv
EBIT
Aktiva celkem
ROE – rentabilita vlastního kapitálu
EAT
Vlastní kapitál
ROCE – rentabilita investovaného kapitálu
EBIT
Vlastní kapitál (včetně rezerv)
Dl. závazky (včetně dl. bankovních úvěrů)
ROS – rentabilita trţeb
EBIT
PMOS – zisková marţe
EAT
Mzdová náročnost trţeb
Mzdové náklady
2009
4,51%
93 223
2 066 928
4,42%
67 028
1 515 873
5,46%
93 223
1 522 566
185 255
4,35%
93 223
2 142 727
3,13%
67 028
2 142 727
13,73%
294 185
2 142 727
2010
6,15%
133 282
2 167 710
10,09%
169 166
1 677 031
7,36%
133 282
1 684 911
125 300
5,46%
133 282
2 441 986
6,93%
169 166
2 441 986
10,67%
260 471
2 441 986
2011
5,04%
111 543
2 211 127
5,82%
97 701
1 678 429
6,28%
111 543
1 698 874
77 400
4,21%
111 543
2 649 781
3,69%
97 701
2 649 781
10,09%
267 407
2 649 781
2012
5,00%
109 041
2 181 950
5,10%
87 926
1 724 217
6,17%
109 041
1 741 553
26 268
3,83%
109 041
2 843 922
3,10%
87 926
2 843 922
10,09%
286 850
2 843 922
2013
5,52%
127 966
2 319 888
6,60%
107 520
1 629 281
7,67%
127 966
1 649 692
18 468
4,28%
127 966
2 986 534
3,60%
107 520
2 986 534
9,60%
286 564
2 986 534
Tab. 12. Ukazatele rentability za roky 2009-2013
ROA – rentabilita aktiv
Nízká hodnota (4,51 %) ROA v roce 2009 byla způsobena krizí ve stavebnictví, ale
nadcházejícím rok byla tato krize zmírněna a hodnota rentability aktiv vzrostla aţ na
6,15 %. Avšak rok 2011 opět přinesl pokles této hodnoty, který byl zapříčiněn vlivu krize
důvěry v EURO a krizí státních veřejných rozpočtů.
ROE – rentabilita vlastního kapitálu
Hodnota rentability vlastního kapitálu se pohybuje kaţdým rokem sestupně i vzestupně
v malých odchylkách okolo 2 %. Aţ na rok 2010 kdy byl zaznamenán vysoký narůst na
10,09 %. Důvodem toho zvýšení byl výrazný nárůst ziskové marţe v důsledku příznivého
vývoje (sníţení) cen surovin a materiálu.
ROCE – rentabilita investovaného kapitálu
Ze všech analýz rentability dosahovala rentabilita investovaného kapitálu nejvyšších
hodnot, coţ znamená, ţe pro firmu je nejefektivnější financování dlouhodobými zdroji.
Ve sledovaném období se hodnoty investovaného kapitálu moc neměnily aţ na roky 2010
a 2013 kdy došlo k mírnému navýšení a to na 7,36 % a 7,67 %.
39
ROS – rentabilita tržeb
Rentabilita trţeb vykazuje v letech 2009 a 2010 rostoucí trend, ale v nadcházejících letech
se tento trend změnil na pokles. K dalšímu navýšení došlo aţ v roce 2013. Výkyvy v celém
sledovaném období se ovšem pohybují v intervalu 4 aţ 6 %.
Mzdová náročnost tržeb
Mzdová náročnost trţeb je zde chápáno jako investice potřebná k navyšování trţeb firmy.
Podle grafu si lze povšimnout, ţe v roce 2009 byla mzdová náročnost za dané roky
nejvyšší. Poté však došlo ke sníţení stavu pracovníků, zvýšení produktivity práce
a poklesu mzdové náročnosti.
V procentech
Ukazatele rentability
14,00%
12,00%
10,00%
8,00%
6,00%
4,00%
2,00%
0,00%
ROA
ROE
ROCE
ROS
PMOS
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Mzdová
náročnost trţeb
Graf 10. Ukazatele rentability
9.2 Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity
Likvidita 3. stupně
Oběţná aktiva
Kr. závazky (vč. kr. bankovních úvěrů)
Oběţná aktiva
Zásoby
Kr. závazky (vč. bankovních úvěrů)
Kr. finanční majetek
Kr. závazky (vč. kr. bankovních úvěrů)
2009
1,96
702 823
358 856
0,98
702 823
352 241
358 856
0,11
39 501
358 856
2010
2,23
797 955
357 486
1,20
797 955
369 212
357 486
0,18
65 405
357 486
2011
2,17
903 515
416 670
1,04
903 515
471 780
416 670
0,09
39 041
416 670
Tab. 13. Ukazatele likvidity za roky 2009-2013
2012
2,18
878 107
402 364
1,07
878 107
446 061
402 364
0,10
41 669
402 364
2013
1,52
987 549
651 459
0,74
987 549
503 583
651 459
0,03
21 083
651 459
40
Po období ve kterém byla prováděna analýza, se společnost Fatra nacházela v optimálním
rozmezí, které je určeno pro likviditu 3. stupně a to mezi hodnotami 1,5 a 2,5.
V roce 2009 se hodnota likvidity pohybovala na hranici 0,98, coţ je něco málo pod
doporučovanou hranicí. V letech 2010, 2011 a 2012 se likvidita 2. stupně pohybovala
v doporučovaném rozmezí, avšak v roce 2013 nastal znatelný pokles, který byl zapříčiněn
jiţ zmiňovaným rozhodnutím jediného akcionáře o výplatě dividendy ve výši 200 mil. Kč,
coţ mělo za následek zvýšení bankovních úvěrů o tutéţ částku.
Ukazatel likvidity 1. stupně se ve skladovaném období pohyboval v doporučovaném
rozmezí aţ na rok 2013, kdy se jeho hodnota sníţila na 0,03. Tento pokles nastal jednak
z důvodu jiţ zmiňovaného čerpání úvěru na výplatu dividendy 200 mil. Kč, a dále souvisí
s optimalizací kontokorentního úvěru. Fatra totiţ od roku 2013 veškeré pouţitelné zůstatky
na bankovních účtech převádí před víkendy a svátky ve prospěch účtu kontokorentního
úvěru, čímţ dosahuje úspor na úrocích.
Ukazatel likvidity
Hodnota
2,5
2
1,5
1
0,5
0
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Graf 11. Vývoj ukazatele likvidity
41
9.3 Ukazatele zadluženosti
Ukazatel zadluţenosti
Celková zadluţenost
Cizí zdroje
Aktiva celkem
Koeficient samofinancování
Vlastní kapitál
Aktiva celkem
Koeficient zadluţenosti
Cizí zdroje
Vlastní kapitál
Míra finanční samostatnosti
Vlastní kapitál
Cizí zdroje
Ukazatel úrokového krytí
EBIT
Nákladové úroky
2009
26,65%
550 804
2 066 928
73,34%
1 515 873
2 066 928
0,36
550 804
1 515 873
2,75
1 515 873
550 804
7,77
93 223
11 992
2010
22,64%
490 666
2 167 710
77,36%
1 677 031
2 167 710
0,29
490 666
1 677 031
3,42
1 677 031
490 666
34,95
133 282
3 814
2011
23,27%
514 515
2 211 127
75,91%
1 678 429
2 211 127
0,31
514 515
1 678 429
3,26
1 678 429
514 515
33,45
111 543
3 335
2012
20,44%
445 968
2 181 950
79,02%
1 724 217
2 181 950
0,26
445 968
1 724 217
3,87
1 724 217
445 968
41,59
109 041
2 622
2013
29,76%
690 338
2 319 888
70,23%
1 629 281
2 319 888
0,42
690 338
1 629 281
2,36
1 629 281
690 338
76,86
127 966
1 665
Tab. 14. Ukazatel zadluženosti za roky 2009-2013
Celková zadluženost
Celková zadluţenost udává, kolik % celkových aktiv je financováno cizími zdroji. Je
vhodnější, kdyţ tato hodnota má klesající tendenci, tedy kdyţ se celková zadluţenost
sniţuje. V letech 2009 aţ 2012 Fatra klesající trend vykazovala. V roce 2013 však došlo
k navýšení o 9,32 %. Navýšení zadluţenosti bylo zapříčiněno opět zvýšením stavu úvěrů
z titulu rozhodnutí jediného akcionáře o výplatě dividendy 200 mil. Kč.
Koeficient samofinancování
Koeficient samofinancování ukazuje, do jaké míry je firma schopna se sama financovat.
Ve srovnání s odvětvovými průměry se Fatra pohybuje v daných letech nad těmito
hodnotami, coţ se dá povaţovat za pozitivní fakt.
Koeficient zadluženosti
V koeficientu zadluţenosti by se hodna měla pohybovat pod hranicí 1, coţ v tabulce 14
ve všech rocích Fatra splňuje. Je to dáno především vysokou úrovní vlastního kapitálu
společnosti, tvořeného z nerozděleného zisku zejména v období let 2002 aţ 2011.
Míra finanční samostatnosti
Tento ukazatel ve sledovaném období měl vzestupnou tendenci. Fatra se stávala více
finančně samostatnější a nezávislejší na bankách a ostatních věřitelích. Pokles v roce 2013,
který hodnotu tohoto ukazatele sníţil na 2,36, nastal opět z důvodu jiţ několikrát
42
zmiňovaného rozhodnutí jediného akcionáře o výplatě dividendy 200 mil. Kč a z něj
vyplývajícího zvýšení úvěru o tuto hodnotu.
Ukazatel úrokového krytí
Ukazatel úrokového krytí nám znázorňuje, kolikrát provozní zisk převyšuje úroky
z vypůjčeného kapitálu. Pokud je tato hodnota na úrovni 1, znamená to, ţe veškerý
vytvořený provozní zisk jde na zaplacení úroků. V tabulce je názorně vidět, ţe Fatra relaci
mezi výší úroků a provozním ziskem ve sledovaném období trvale zlepšovala.
Ukazatel zadluženosti
V procentech
80,00%
Celková
zadluţenost
60,00%
Koeficient
samofinancování
40,00%
20,00%
0,00%
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Graf 12. Vývoj ukazatele zadluženosti
9.4 Analýza cash-flow
Analýza cash-flow zachycuje změny, které nastaly v tvorbě a v pouţití finančních
prostředků ve společnosti Fatra, a.s. za roky 2009-2013. Cash-flow je v této práci
analyzováno nepřímou metodou.
P.
A.***
A.2.1.
A.2.2.
A.2.3.
B.***
C.***
F.
R.
CASH-FLOW
Stav peněţních prostředků na počátku
období
Čistý peněţní tok z provozní činnosti
ZS pohledávek z prov. čin. (+/-), čas.rozl. a
dohadných účtů aktiv
ZS krátk. závazků z prov. čin. (+/-), čas.
rozl. a dohad. účtů pasiv.
Změna stavu zásob (+/-)
Čistý peněţní tok z investiční činnosti
Čistý peněţní tok z finanční činnosti
Čisté zvýšení (sníţení) peněţních
prostředků
Stav peněţních prostř. na konci období
2009
2010
2011
2012
2013
83 516
39 501
65 405
39 041
41 669
464 117
247 429
104 578
260 217
199 114
138 830
-50 854
-16 368
20 350
-81 246
23 190
5 383
-9 019
-35 124
42 969
120 800
-145 908
-362 224
-10 081
-107 422
-114 103
-105 991
-87 461
-43 481
33 522
-165 961
-91 628
-68 980
-190 593
-29 107
-44 015
25 904
-26 364
2 628
-20 586
39 501
65 405
39 041
41 669
21 083
Tab. 15. Analýza cash-flow za roky 2009-2013
43
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
Souhrnný cash-flow Fatry z provozní činnosti bylo ve sledovaném období ovlivněno
hlavně vývojem vývoje oběţných aktiv. Nejvýraznější negativní sloţkou byl přitom vývoj
zásob. Podrobnější analýza je uvedena v kapitole 10.
Čistý peněžní tok z investiční činnosti
Čistý peněţní tok udává, jaké byly výdaje za investice v daném roce. Jsou-li tyto hodnoty
porovnávány s hodnotou účetních odpisů, vyplývá z nich, ţe od roku 2009 aţ do roku 2011
Fatra investovala méně, neţ činila účetní hodnota opotřebení. V letech 2012 a 2013 se však
investice zvýšily. Důvodem byly investice do nové linky na výrobu hydroizolačních fólií
a do potiskovacího stroje paropropustných fólií. Těmito investicemi si Fatra vytvořila
podmínky pro posílení své pozice na trhu.
Čistý peněžní tok z finanční činnosti
Ve všech sledovaných letech byl čistý peněţní tok z finanční činnosti záporný. Fatra trvale
sniţovala cizí zdroje a z toho vyplývající úrokové zatíţení. Zejména v roce 2009 bylo
sníţení cizích zdrojů velmi významné, tento krok umoţnil fakt, ţe akcionář nerozdělil
vytvořený čistý zisk, který mohl být pro uvedené sníţení zadluţenosti pouţit.
Čisté zvýšení (snížení) peněžních prostředků
Čistý souhrnný cash-flow je výslednicí vlivů popsaných u provozního, investičního
a finančního cash-flow. I v závěrech jednotlivých let se Fatra snaţila k 31. 12. o co nejniţší
stavy úvěrů. Zůstatky na účtech se tak omezovaly pouze na cizí měny a na ty zůstatky
v Kč, které nebylo z časových důvodů moţno pouţít na sníţení kontokorentního úvěru.
9.5 Návrhy a opatření v oblasti poměrových ukazatelů
Rentabilita a nákladovost Fatry má (s výjimkou roku 2010, kdy došlo k pozitivnímu
výkyvu v tvorbě zisku) má poměrně stabilní úroveň, která je v rozhodující míře
ovlivňována vývojem cen surovin a materiálů. Při stabilním růstu trţeb ve sledovaném
období tak společnost dosahuje relativně stabilní výše zisku. Pozitivně se na tom projevuje
diverzifikace výrobkového portfolia, kde se výrobky pro stavebnictví doplňují s výrobky
určenými pro výrobu potravinářských obalů, hygieny a potřebami pro domácnost (např.
pro firmu IKEA). A proto bych doporučoval vývoj drţet dosavadním směrem.
44
10 ANALÝZA ZÁSOB
„Nakoupené zásoby jsou oceňovány pořizovací cenou sníţenou o opravnou poloţku.
Pořizovací cena zahrnuje veškeré náklady související s pořízením těchto zásob (zejména
dopravné, clo, atd.). Pro úbytky nakoupených zásob uţívá Společnost metodu váţeného
aritmetického průměru.“ (Výroční zpráva Fatra, a.s., 2012)
„Zásoby vlastní výroby, tj. nedokončená výroba a hotové výrobky, jsou oceňovány
vlastními výrobními náklady sníţenými o opravnou poloţku. Vlastní výrobní náklady
zahrnují přímý a nepřímý materiál, přímé a nepřímé mzdy a výrobní reţii.“ (Výroční
zpráva Fatra, a.s., 2012)
„Opravná poloţka k pomalu obrátkovým a zastaralým zásobám je tvořena na základě
analýzy obrátkovosti zásob a na základě individuálního posouzení zásob. K datu sestavení
účetních závěrek je pořizovací cena hotových výrobků upravena na prodejní cenu, pokud
je niţší, pomocí opravných poloţek.“ (Výroční zpráva Fatra, a.s., 2012)
10.1 Základní materiál
Jak je patrné z grafu 13, v kaţdém analyzovaném roce se hodnota celkového základního
materiálu zvyšovala. Nejvyšší nárůst nastal v roce 2013 a to aţ k hranici 200.000 Kč,
díky… Téměř stejný vývoj měly i polymery u kterých ve stejném roce nastal téţ zvýšený
nárůst z důvodu… PVC se pohybovalo ve všech letech v mírně stoupavém trendu, ţádné
výkyvy zde nenastaly.
Vývoj základního materiálu
250 000
PVC
Hodnota v Kč
200 000
Polymery
150 000
100 000
Základní materiál
celkem
50 000
0
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Graf 13. Vývoj základního materiálu za roky 2009-2013
45
Objektivnější pohled na vývoj zásob materiálu dává vývoj doby jeho obratu. Ta
se vyznačovala značnými výkyvy. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny v letech 2009 a 2011.
Doba obratu přepočtem na dny dosahovala 30 aţ 35 dnů. Ale tento stav se dalších let
značně změnil, Fatra dokázala obrátku zásob základního materiálu sníţit na 20 aţ 25 dnů.
Tohoto sníţení bylo dosaţeno zejména díky vývoji v SBU PVC, kde se podařila vázanost
zásob materiálu výrazně sníţit, a to zejména s vyuţitím informací z informačního systému
SAP, který poskytuje potřebné informace pro optimalizaci nákupních objednávek co do
času vystavení i co do jejich výše. U SBU polymerech se doba obratu zásob materiálu
kaţdým rokem zvyšovala (aţ na rok 2012, kde došlo ke sníţení). Hlavním důvodem byly
tzv. konjunkturní nákupy v závěrech jednotlivých let, kdy ceny surovin pro SBU výrazně
klesají a nabízí se tak moţnost předzásobení za výhodnější nákupní ceny.
Dny
Doba obratu základního materiálu
40
35
30
25
20
15
10
5
0
SBU PVC
SBU Polymery
Základní materiál
celkem
2009
2010
2011
Roky
2012
2013
Zdroj: Interní materiály společnosti Fatra, a.s, 2014
Graf 14. Vývoj doby obratu základního materiálu
10.2 Nedokončená výroba
Vývoj zásob nedokončené výroby neměl výrazné výkyvy, s výjimkou roku 2011, kdy
se tyto zásoby dosti výrazně zvýšily. Tento výkyv v daném roce byl zapříčiněn
plánovanými opravami linek v segmentech HIF a BO PET, coţ si vyţadovalo provést
v předstihu příslušné předzásobení polotovary tak, aby mohly plynule pracovat linky pro
finální výrobky.
46
Vývoj nedokončené výroby
Hodnota v kč
120 000
100 000
80 000
PVC
60 000
Polymery
40 000
NV celkem
20 000
0
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Graf 15. Vývoj nedokončené výroby za roky 2009-2013
Na vývoj doby obratu zásob nedokončené výroby působily v podstatě stejné faktory jako
ty, které ovlivnily jejich absolutní výši.
Doba obratu nedokončené výroby
20
Dny
15
PVC
10
Polymery
Nedokončená výroba
5
0
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Graf 16. Vývoj doby obratu nedokončené výroby
10.3 Hotové výrobky
U zásob hotových výrobků SBU PVC se projevuje celkově vzestupná tendence, byť
se dvěma dílčími poklesy v letech 2010 a 2012. SBU PVC, jejíţ trţní segmenty jsou
prodávány z rozhodující části do oblasti stavebnictví, je mnohem více ovlivňováno
sezónností poptávky. Z logických důvodů se Fatra nemůţe vydat cestou enormně vysokých
investic do výrobních linek tak, aby jejich kapacita pokryla maximální úroveň poptávky
v letních a podzimních měsících, kdy objem stavební výroby pravidelně vrcholí. Proto
Fatra v průběhu zimních a jarních měsíců vyrábí výrobky pro stavebnictví „na sklad“.
47
V SBU POLYMERY, jehoţ prodej směřuje hlavně do oblasti hygienických potřeb, potřeb
pro domácnost a bydlení a do oblasti potravinářských obalů, je vliv sezónnosti mnohem
méně výrazný, coţ umoţňuje mnohem niţší vázanost zásob hotových výrobků.
Vývoj hotových výrobků
Hodnota v Kč
250 000
200 000
PVC
150 000
Polymery
100 000
HV celkem
50 000
0
2009
2010
2011
2012
2013
Roky
Graf 17. Vývoj hotových výrobků za roky 2009-2013
Doba obratu zásob hotových výrobků se v SBU PVC i v SBU POLYMERY
ve sledovaném období jako celku poněkud zvýšila. K výraznému poklesu doby obratu
u obou SBU došlo v roce 2010, avšak v letech 2011 a 2013 se doba obratu zásob
prodlouţila. Tento trend nemá přitom příčinu ve změně systému skladování a expedice
výrobků k zákazníkům. Zdá se, ţe výrazný růst objemu výroby a trţeb, zejména
v segmentu hydroizolačních fólií, si vyţaduje v těchto oblastech změny, které by umoţnily
tok vyššího mnoţství výrobků Fatra disklady a distribučními kanály tak, aniţ by to
vyţadovalo zvyšování stavů zásob hotových výrobků. Jde o intenzifikaci skladového
hospodářství a přepravy výrobků k zákazníkům.
Doba obratu hotových výrobků
Dny
80
60
PVC
40
Polymery
20
Hotové
výrobky
0
2009
2010
2011
Roky
2012
2013
Graf 18. Vývoj doby obratu hotových výrobků
48
10.4 Návrhy a opatření v oblasti zásob
Návrhy a opatření v oblasti zásob vedou k vybudování centrálního hydroizolačního skladu
fólií a jiných drobných poznatků a návrhů, které jsou více rozebrány v nadcházející
kapitole 11.
49
11 SKLADOVÁNÍ
Kaţdý střední nebo větší podnik má potřebu skladování a to od nejrůznějších materiálů aţ
po dováţené zboţí. Sklady bývají vyuţívány ke skladování materiálu, který je potřeba
k zajištění plynulosti výroby v podniku, vyrovnání rozdílů mezi kapacitami jednotlivých
výrobních stupňů a k eliminování případných výpadků v zásobování a přepravě, které
mohou nepříjemně ovlivnit chod firmy, např. změna poptávky na trhu, ztráta
velkododavatele, havárie v podniku apod.
Využívané sklady
Jak uţ bylo v práci uvedeno, společnost Fatra, a.s. je významným zpracovatelem plastů.
Operuje v trţních segmentech, jejichţ poptávka se vyznačuje vysokou sezónností, a proto
vyuţívá mnoho skladovacích prostor, které jsou rozděleny na jednotlivé sklady. Sklady
se člení, podle segmentů a druhů v nich skladovaných zásob.
V segmentu hydroizolačních fólií vyuţívá Fatra dislokované pronajaté sklady, které jsou
rozmístěny na území ČR v jednotlivých regionech pro jednoduchou a rychlou dostupnost
středních a drobných zákazníků. Funkce těchto skladů spočívá v udrţování potřebné výše
zásob k jejich prodeji, popř. i dopravě k zákazníkovi.
Dislokované sklady má Fatra v těchto místech:

Praha

Plzeň

Hradec Králové

Ostrava

České Budějovice

Brno
Dále se v podniku vyuţívají zásobovací sklady. Tyto sklady se nacházejí v areálu podniku,
blízko výrobních linek, pro plynulý a rychlý chod výroby. U provedení skladů převaţují
sklady uzavřené, ale jsou zde i sklady kryté nebo otevřené. V otevřených skladech jsou
skladovány pouze hydroizolační fólie, které nejsou náchylné na povětrnostní a vlhké
podmínky z důvodu jejich vyuţití ve stavebnictví. Ale mohou zde být jen po dobu
3 měsíců, poté dochází k ověřování kvality pomocí vzorků. Odsouhlasená předepsaná
kvalita se potvrzuje novým označením stavu po kontrole. Při nevyhovující kvalitě
se rozhoduje o způsobu prodeje anebo likvidaci.
50
Podnik rozlišuje tyto sklady:

sklad základního materiálu

sklad nedokončené výroby a polotovarů

sklad hotových výrobků
11.1 Skladové hospodářství
Ve skladovém hospodářství je nejdůleţitějším článkem skladník, coţ je osoba, která
odpovídá za svůj sklad a materiál nebo jinou poloţku, která je ve skladě skladována.
Kontroluje příjem a výdej, který musí evidovat dle platných norem a pravidel.
Postup při příjmu materiálu
Objednávky materiálu se provádí prostřednictvím objednávky na přeskladnění a vztahuje
se jak k centrálnímu skladu v Napajedlích, tak i k jednotlivým dislokovaným skladům
hydroizolačních fólií. Příjem je prováděn fyzicky a to porovnáním mnoţství na dodacím
listu a mnoţství skutečného při převzetí od dopravce. Evidenční příjem, tj. zaúčtování
přijmu v informačním systému, musí být provedeno nejpozději do druhého dne po
fyzickém příjmu. Při příjmu musí být dodrţen způsob nastavený v SAP. K poslednímu dni
měsíce musí být provedeny veškeré příjmy. Pracovníci skladů mají povinnost dodrţovat
stanovený limit výše skladovaných zásob.
Postup při výdeji materiálu
Výdej materiálu je prováděn na základě objednávky zákazníka, který je zaregistrován
v IS SAP. Pokud objednávka není, je moţné vydat zboţí pouze na základě platby předem.
Na základě objednávky vystaví pracovník zakázku a dodávku v IS SAP. Před výdejem
materiálu je nutné provést kontrolu, zda u zákazníka nejsou evidovány pohledávky po
lhůtě splatnosti. Zákazník, který nemá vyrovnané pohledávky po lhůtě splatnosti, nemůţe
dostat další zboţí, a to ani zaplacením zálohy nebo úhradou v hotovosti. Pokud je vše
v pořádku, skladník vystaví dodací list a předá zboţí k expedici. Nejpozději následující den
po expedici musí být dodací list zaúčtován a vyfakturován. V IS a SAP je vygenerována
faktura, kterou zodpovědná osoba zaúčtuje a pošle ji zákazníkovi.
Postup při příjmu hotových výrobků
Přejímku zboţí na sklad HV provádí pracovník jednotlivých úseků skladu podle
specifikace odvádění s následnou kontrolou shodnosti s odváděcím dokladem. Zásadní
51
podmínkou přijetí hotových výrobků na sklad je označení stavu po kontrole, tj. zelený
štítek s textací VYHOVUJE nebo VYHOVUJE S VYJÍMKOU, oddělení TK, osobní číslo
nebo jméno pracovníka TK a datum. Zboţí, které není v souladu s odváděcím dokladem co
do mnoţství, druhu, jakosti, nesmí být přijato na sklad HV a je vráceno neprodleně zpět
výrobě.
Postup pří vyskladnění a výdeje hotových výrobků
Při vychystávání expediční zásilky je nutno dodrţet časový postup vyskladnění, tj. nejdříve
expedovat zboţí přijaté na sklad v dřívějším datu. Na kaţdý výdej musí být vystaven
dodací list a to se všemi níţe uvedenými náleţitostmi:
a) číslo dodacího listu
b) adresa odběratele s expedičními údaji
c) popis výrobku
d) měrná jednotka
e) expedované zboţí
f) druh a počet obalů
g) netto, tára, brutto váha
h) datum, jméno pracovníka skladu, který zásilku vyskladnil
Vyhotovený dodací list postoupí pracovník skladu do expedice k vystavení dokladů.
V případě osobního odběru je moţno potvrdit převzetí zboţí zákazníkem přímo na
skladovém úseku nebo kanceláři expedice. Pracovnice expedice zajistí řádné vystavení
všech přepravních dokladů. Při převzetí zboţí zodpovídá pracovník skladového úseku za
uvedené všech poţadovaných údajů o totoţnosti odběratele na originále dodacího listu
a propustce ze závodu, včetně kontroly totoţnosti odběratele.
11.2 Návrhy a opatření v oblasti skladování
Podnik se potýká s problémem ve skladování hydroizolačních fólií, které se pouţívají
ve stavebnictví. Poptávka po těchto fóliích v zimních měsících prudce klesá, po zahájení
prací na stavbách v měsíci březnu se prudce zvyšuje, maxima dosahuje v červnu a červenci
a poté pomalu klesá aţ do října. Investice do linek s kapacitou, která by pokryla nejvyšší
úroveň poptávky v sezóně by byla neefektivní, proto podnik tyto hydroizolační fólie vyrábí
v podstatě rovnoměrně a uskladňuje je do zásob hotových výrobků, které jsou zejména
v období březen-červen v otevřených skladech uvnitř areálu v Napajedlích. Při vysokých
52
poţadavcích na expedici v plné sezóně pak není vţdy reálně moţné dodrţovat zásadu
expedice zboţí přijaté na sklad v dřívějším datu. Skladník nemá při současné evidenci
zásob čas hledat nejdříve vyrobenou šarţi nebo paletu a proto v praxi expeduje tu, která je
tzv. „po ruce“.
Tento fakt ovšem zkresluje údaje skladovaného hospodářství a data o obrátkovosti
jednotlivých šarţí a o tvorbě případných opravných poloţek k pomalu-obrátkovým a bezobrátkovým zásobám.
Ke zlepšení tohoto stavu a k získání lepšího přehledu o skladovaných fóliích, by mohl
dopomoci nový sklad, který by byl navrţen tak, aby zde skladované poloţky byly
uspořádány dle šarţí a data výroby a byly vybaveny zakladači, které by expedici prováděly
na základě evidence (např. čárovými kódy). Propojení informací z tohoto skladu do
modulu plánování výroby hydroizolačních fólií ve společnosti by mohlo rovněţ přispět
k optimalizaci jejich zásob.
53
12 DOPRAVA
Společnost Fatra, a.s. k přepravě hotových výrobků vyuţívá pouze silniční dopravu,
u surovin a materiálů téţ v jisté míře dopravu ţelezniční, zejména cisternovou. Podnik
disponuje vlastní ţelezniční vlečkou.
12.1 Vnitropodniková doprava
Společnost Fatra, a.s. sídlí v rozlehlém areálu, kde se nachází mnoho oddělených budov
a skladů. A proto podnik vyuţívá k rychlému transportu např. materiálu do výroby nebo
hotových výrobků na sklad pojízdných vozíků, které má po důkladném zváţení
v pronájmu. Tyto vozíky se bezpečně pohybují po vyznačených trasách v celém areálu.
V pronájmu je tato vnitropodniková doprava:

vysokozdviţné vozíky,

paletové vozíky.
12.2
Soukromá doprava
Přepravci, které podnik k přepravě svých výrobků k zákazníkovi vyuţívá, jsou vybíráni
v náročném a několikakolovém výběrovém řízení, které má za cíl vybrat optimálního
uchazeče.
12.2.1 Výběr přepravních firem
Fatra kaţdé dva roky provádí vývěrové řízení na dodavatele pro pravidelné dodávky
přepravních sluţeb. Zadáním výběrového řízení je zpracování cenové nabídky pro
poţadované destinace.
Mezi tyto destinace patří:

Expresní a kusové zásilky na území ČR a Slovenska

Nákladní silniční přeprava na území ČR a Slovenska

Mezinárodní silniční přeprava

Technologická přeprava v areálu firmy Fatra, a.s., provozovna Napajedla
Kromě cenových nabídek, Fatra sleduje i všeobecné ukazatele přepravních firem např.
rychlost přepravy, spolehlivost, pojištěné, kontakt s řidičem, kvalita přepravy atd.
54
Výběrové řízení se skládá z několika vyhodnocovacích kol, kde se kaţdým kolem počet
firem sniţuje, aţ se dojde k uţšímu počtu firem, mezi kterýma si Fatra vybere
nejvýhodnějšího přepravce.
12.3 Návrhy a opatření v oblasti dopravy
U vnitropodnikové dopravy by se mělo zajistit sníţení bezdůvodného vyuţívání
přepravních vozíků a tím sníţit náklady s nimi spojené. Dále stanovit závazné nejkratší
cesty z výrobních budov do skladovacích hal a naopak. U přepravních firem by bylo podle
mého názoru dobré během kaţdých dvou let dělat hodnocení těchto firem, z hlediska
poměru kvality jimi poskytovaných sluţeb a jejich nákladovosti.
55
ZÁVĚR
Má absolventská práce byla zaměřena na finanční analýzu společnosti Fatra, a.s. za roky
2009 aţ 2013 se zvláštním zaměřením na řízení zásob, která by měla vést k optimalizaci
struktury oběţných zásob a k jejich efektivnímu řízení s ohledem na vývoj a potřeby firmy.
V této práci jsem při analýzách vycházel z doporučené literatury, účetních výkazů a jiných
materiálů, které mi poskytla společnost Fatra, a.s. Veškeré získané informace a poznatky
jsem konzultoval s vedoucím mé absolventské práce panem Ing. Vladimírem Lukavským,
který pracuje ve firmě na postu vedoucího finančního oddělení.
V teoretické části práce jsem popsal podstatu a metody finanční analýzy. Jelikoţ je práce
zaměřena na řízení zásob, zařadil jsem do teoretické části i řízení oběţného majetku, zásob
a dopravy. Po teorii následuje praktická část, kde provádím finanční analýzy společnosti.
Tyto analýzy vedou k identifikaci a navrţení optimálního opatření u zjištěného problému.
Po analyzování jednotlivých úseků, jsem dospěl k názoru, ţe společnost Fatra, a.s. je
finančně zdravá a konkurenčně schopná firma, která se vyvíjí a posouvá směrem vzhůru
ve svém specializovaném oboru. Přesto jsem zde nalezl pár doplňujících opatření, které by
mohly přispět k efektivnějšímu vývoji.
Navrţená opatření jsou částečně investičně i prostorově náročná (např., navrhovaný nový
centrální sklad hydroizolačních fólií. Domnívám se ovšem, ţe objem prodeje tohoto
segmentu v posledních letech vzrostl natolik, ţe tradiční způsob skladování a distribuce jiţ
těmto novým poţadavkům nestačí a stane se limitujícím faktorem dalšího moţného nárůstu
a upevňování trţního postavení Fatry na tuzemském trhu i na trzích zahraničních.
Vývoj zásob ve Fatře, a.s. v letech 2009 aţ 2013 zaznamenal postupný nárůst v absolutní
hodnotě. Rovněţ doba obratu některých druhů zásob neměla ve sledovaném období vţdy
pozitivní vývoj. Jedním zmoţných opatřením je lepší plánování procesu výroby a jeho
vazby na data o výši prodeje a stavu zásob jednotlivých artiklů. Kromě vybudování
centrálního skladu, které jsem zde jiţ navrhl, by se měla posoudit i míra vhodnosti
zásobování
drobných
zákazníků
segmentu
HIF
z dislokovaných
skladů
Fatra
v jednotlivých regionech ČR.
Dále bych společnosti Fatra doporučil sníţení bezdůvodného vyuţívání přepravních vozíků
při přepravě materiálů do výroby a následné dopravy hotových výrobků do skladu. K tomu
by mohli docílit pomocí stanovení závazných nejkratších cest z výrobních budov do
56
skladovacích hal a naopak. Protoţe Fatra vyuţívá pouze soukromých dopravců, které
si vybírá v rámci náročného výběrového řízení. U těchto přepravních firem během kaţdých
dvou let navrhoval provádět vyhodnocení kvality jimi poskytovaných sluţeb a jejich
nákladovosti.
Další, méně investičně náročné návrhy opatření jsou podle mého názoru realizovatelné bez
větších nákladů.
57
RESUME
My graduate work focused on financial analysis of the company Fatra, a.s. between the
years of 2009-2013, with a special focus on inventory management, which should lead to
optimization of the structure of current stocks and their effective management with regard
to the development and needs of the company. In analyses, I based this work on the
recommended books, accounts and other material that the company Fatra, a. s. provided to
me. All the information and knowledge I consulted with the head of my graduate work,
Mr. Ing. Vladimir Lukavsky, who works in the firm at the position of the head of the
finance department.
In the theoretical part I described the nature and methods of financial analysis. Since the
work is focused on inventory management, in the theoretical part I have included the
management of current assets, inventory and transportation. The theory is followed by
a practical part where I perform a financial analysis of the company. These analyses lead to
the identification and design of optimal measures for the identified problem.
After analysing each section, I concluded that the company Fatra, a.s. is financially sound
and a competitively capable company that develops and moves upward in its specialized
field. Still, I found a couple of additional measures that could contribute to more efficient
development.
The proposed measures are partly investment and space consuming, e.g. the proposed new
central warehouse of foils. I believe, however, that the volume of sales in this segment
increased in recent years so much that the traditional methods of storage and distribution
are not sufficient enough for these new requirements and it becomes the limiting factor of
possible further increase and consolidation of the market position of Fatra in the domestic
and foreign markets.
Development of stocks in Fatra, a.s. in the years 2009 to 2013 saw a gradual increase in
absolute value. Also, turnover time of certain types of stocks did not always have positive
developmentin the reporting period. One embodiment of measure is a better planning of
the production process and its links to data on the amount of sales and inventory levels of
individual articles. In addition to the construction of a central warehouse, which I have
already suggested, there should be assessment of the rate of appropriateness of supplying
minor customers of the HIF segment from warehouses of Fatra deployed in various regions
of the country.
58
Furthermore, I would recommend the company Fatra to reduce unjustified use of transport
trucks during transportation of materials to production and subsequent transportation of
finished goods to the warehouse. This could be achieved by determining the binding
shortest way from manufacturing plants to warehouses and vice versa. Because Fatra uses
only private carriers, which they choose in a demanding selection process. For these
transportation companies I propose to carry out the evaluation of the quality of their
services and their coste very two years.
Other, less capital-intensive proposals for action are, in my opinion, feasible without major
costs.
59
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. ATLANTIS PC s.r.o., © 2000-2014. Atlantispc.cz [online]. [cit. 2014-04-02].
Dostupné z: http://www.atlantispc.cz/teorie-financni-analyzy.html.
2. DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK, 2003. Logistika – procesy a jejich
řízení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a. s. 344 s. ISBN 80-7226-521-0.
3. FATRA, a.s., © 2001-2014. Fatra.cz [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z:
http://www.fatra.cz/.
4. Finanční výkazy Fatry, a.s. 2009-2013.
5. HOBZA, Milan a Ladislav ŠAFAŘÍK, 2002. Logistika. Hradec Králové:
Gaudeamus – Univerzita Hradec Králové. 190 s. ISBN 80-7041-053-1.
6. Interní materiály společnosti Fatra, a.s. 2014.
7. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA, 2008. Finanční analýza: krok za krokem.
Vyd. 2. Praha: C. B. Beck. 130 s. ISBN 978-80-7179-713-5.
8. PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ, 2003. Řízení podnikových
financí: studijní pomůcka pro distanční studium. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše
Bati. 308 s. ISBN 80-7318-128-2.
9. PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ, 2005. Výkonnost podniku
z pohledu finančního manažera. Praha: LINDE nakladatelství s. r. o. 302 s. ISBN
80-86131-63-7.
10. RŮČKOVÁ, Petra, 2007. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití
v praxi. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s. 120 s. ISBN 978-80-2471386-1.
11. SIXTA, Josef a Miroslav MAČÁT, 2005. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP
Books. 315 s. ISBN 80-251-0573-3.
12. STEHLÍK, Antonín a Josef KAPOUN, 2008. Logistika pro manažery. Praha:
Ekopress. 266 s. ISBN 978-80-86929-37-8.
13. ŠEBKOVÁ, Michaela. Rozvaha. In: Podnikatelskyweb.cz [online]. © 2014 [cit.
2014-04-03]. Dostupné z: http://www.podnikatelskyweb.cz/ucetnictvi-rozvaha/.
60
14. VANĚČEK, Drahoš, 2008. Logistika. Vyd. 3. České Budějovice: Jihočeská
univerzita. 178 s. ISBN 978-80-7394-085-0.
15. VAŠÍKOVÁ, Eva. Výkaz zisku a ztráty. In: Iucto.cz [online]. © 2013 [cit. 201404-03]. Dostupné z: http://www.iucto.cz/vykaz-zisku-a-ztraty-neboli-vysledovka/.
16. VRÁNOVÁ,
Šárka,
2008.
CZ.04.1.03/3.3.13.2/0024.
17. Výroční zpráva Fatra, a.s. 2012.
Finanční
analýza.
Zlín:
Z Studio.
56
s.
61
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1. Sídlo společnosti Fatra, a.s. ..................................................................................... 25
Obr. 2. Logo firmy ............................................................................................................... 26
Obr. 4. Izolační fólie ............................................................................................................ 65
Obr. 5. Paropropustné fólie .................................................................................................. 65
Obr. 6. Technické fólie ........................................................................................................ 65
Obr. 7. BO PET fólie ........................................................................................................... 66
Obr. 8. Granulát PVC .......................................................................................................... 66
62
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1. Přehled trţeb Fatry, a.s. ........................................................................................... 27
Graf 2. Vývoj dl. majetku za roky 2009-2013 ..................................................................... 29
Graf 3. Vývoj oběţného majetku v roce 2009-2013 ............................................................ 30
Graf 4. Vývoj vlastního kapitálu za roky 2009-2013 .......................................................... 31
Graf 5. Vývoj cizích zdrojů za roky 2009-2013 .................................................................. 31
Graf 6. Vývoj hospodářského výsledku za roky 2009-2013 ............................................... 32
Graf 7. Vývoj majetkové struktury společnosti ................................................................... 34
Graf 8. Vývoj kapitálové struktury společnosti ................................................................... 35
Graf 9. Vývoj výsledků hospodaření společnosti ................................................................ 36
Graf 10. Ukazatele rentability.............................................................................................. 39
Graf 11. Vývoj ukazatele likvidity ...................................................................................... 40
Graf 12. Vývoj ukazatele zadluţenosti ................................................................................ 42
Graf 13. Vývoj základního materiálu za roky 2009-2013 ................................................... 44
Graf 14. Vývoj doby obratu základního materiálu .............................................................. 45
Graf 15. Vývoj nedokončené výroby za roky 2009-2013 ................................................... 46
Graf 16. Vývoj doby obratu nedokončené výroby .............................................................. 46
Graf 17. Vývoj hotových výrobků za roky 2009-2013 ........................................................ 47
Graf 18. Vývoj doby obratu hotových výrobků ................................................................... 47
63
SEZNAM TABULEK
Tab. 1. Základní funkce skladování ..................................................................................... 19
Tab. 2. Informace o společnosti Fatra, a.s. .......................................................................... 24
Tab. 3. Historické milníky společnosti Fatra, a.s. ................................................................ 26
Tab. 4. Přehled trţeb Fatry, a.s. ........................................................................................... 27
Tab. 5. Horizontální analýza sloţek aktiv............................................................................ 28
Tab. 6. Horizontální analýza sloţek pasiv ........................................................................... 30
Tab. 7. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................................. 32
Tab. 8. Rozbor aktiv za roky 2009-2013 ............................................................................. 33
Tab. 9. Rozbor pasiv za roky 2009-2013 ............................................................................. 34
Tab. 10. Rozbor výkazu zisku a ztráty za roky 2009-2013 ................................................. 35
Tab. 11. Čistý pracovní kapitál za roky 2009-2013 ............................................................. 37
Tab. 12. Ukazatele rentability za roky 2009-2013............................................................... 38
Tab. 13. Ukazatele likvidity za roky 2009-2013 ................................................................. 39
Tab. 14. Ukazatel zadluţenosti za roky 2009-2013 ............................................................. 41
Tab. 15. Analýza cash-flow za roky 2009-2013 .................................................................. 42
Tab. 16. 10 nejvýznamnějších dodavatelů ........................................................................... 67
Tab. 17. 10 nejvýznamnějších odběratelů ........................................................................... 67
Tab. 18. 10 největších zemí v podílech trţeb ...................................................................... 68
Tab. 19. 10 největších zemí v dodávkách ze zahraničí ........................................................ 68
Tab. 20. Rozvaha - aktiva .................................................................................................... 70
Tab. 21. Rozvaha - pasiva .................................................................................................... 72
Tab. 22. Výkaz zisku a ztrát ................................................................................................ 74
Tab. 23. Cash-flow............................................................................................................... 76
SEZNAM PŘÍLOH
PI
Výrobní program společnosti Fatra, a.s.
P II
Přehled odběratelů a dodavatelů
P III
Finanční výkazy
P IV
Cash-flow společnosti Fatra, a.s.
64
PŘÍLOHA P I: VÝROBNÍ PROGRAM SPOLEČNOSTI FATRA, A.S.
„Mezi nejvýznamnější trţní segmenty firmy patří:
1) Stavebnictví – izolační fólie, technické fólie, podlahové krytiny, profily a desky
Zdroj: Fatra, © 2001-2014
Obr. 3. Izolační fólie
2) Odvětví hygieny – paropropustné fólie a lamináty
Obr. 4. Paropropustné fólie
3) Spotřební průmysl – technické fólie, profily
Obr. 5. Technické fólie
4) Potravinářství – fólie, BO PET fólie a lamináty
Obr. 6. BO PET fólie
5) Galanterie – měkčené a neměkčené fólie
6) Obuvnictví – granulát PVC
Obr. 7. Granulát PVC
7) Zdravotnictví – Speciální PVC fólie a hadičky“
PŘÍLOHA P II: PŘEHLED ODBĚRATELŮ A DODAVATELŮ
Odběratelé a dodavatelé
Společnost Fatra, a.s. na trhu obchoduje s mnoha odběrateli a dodavateli jak v tuzemsku,
tak v zahraničí. V následujících oddílech budou uvedeny nejvýznamnější podniky pro
Fatru, a.s. v oblasti dovozu a vývozu.
Přehled významných dodavatelů za rok 2013
V následující tabulce je vypsáno 10 největších firem, které společnosti Fatra, a.s. dodávají
různé materiály, zboţí nebo sluţby, na kterých je firma a její provoz závislý.
Dodavatel
Deza, a.s.
Novatex Limited
Polimeri Europa
Anwil, a.s.
Borsod Chem Zrt.
Ikea Components AB
Pegas Nonwovens
Spolana, a.s.
A. Schulman Plastics
Synteen
Objem dodávek v tis.
Kč
244 632
145 164
133 212
96 504
87 300
82 860
80 916
59 292
53 376
48 828
Měna
CZK, EUR
USD
EUR
EUR
EUR
CZK
EUR
EUR
EUR
EUR
Podíl na celkových
dodávkách v %
13,00%
8,00%
7,00%
5,00%
5,00%
5,00%
4,00%
3,00%
3,00%
3,00%
Tab. 16. 10 nejvýznamnějších dodavatelů
Přehled významných odběratelů za rok 2013
Další tabulka znázorňuje 10 nejvýznamnějších odběratelů, kterým společnost Fatra, a.s.
dodává své výrobky nebo zboţí.
Odběratel
Ikea Supply AG
Fatra Izolfa, a.s.
V-Podlahy, s.r.o.
OOO Fatra Moskva
Riva spol. s.r.o.
Fatra UK Ltd.
SCA Hygiene
Intigena
Kovona Systém
Ontex CZ s.r.o.
Objem dodávek v tis.
Kč
289 932
127 980
88 752
87 828
78 936
65 760
61 512
60 624
56 916
49 572
Měna
CZK
EUR
EUR
RUB
CZK
GBP
EUR
EUR
CZK
EUR
Tab. 17. 10 nejvýznamnějších odběratelů
Podíl na tržbách v %
10,00%
4,00%
3,00%
3,00%
3,00%
2,00%
2,00%
2,00%
2,00%
2,00%
Přehled podílů tržeb realizované v zahraničí za rok 2013
Zde se nalézají země, do kterých společnost Fatra, a.s. vyváţí své produkty. V tabulce je
seřazeno 10 největších zemí v podílech na celkových trţbách Fatry, a.s.
Země (odběratel)
Švýcarsko
Slovensko
Německo
Itálie
Polsko
Rusko
Velká Británie
Francie
Rakousko
Nizozemsko
Objem tržeb
v zahraničí v tis. Kč
440 694
284 402
272 543
144 443
138 723
91 844
78 027
73 430
64 484
56 020
Měna
CZK, EUR
CZK, EUR
CZK, EUR
CZK, EUR
CZK, EUR
CZK, RUB
EUR, GBP
CZK, EUR
CZK, EUR
CZK, EUR
tržbách v %
15,00%
9,00%
9,00%
5,00%
5,00%
3,00%
3,00%
2,00%
2,00%
2,00%
Tab. 18. 10 největších zemí v podílech tržeb
Přehled dodávek ze zahraničí za rok 2013
Aby společnost Fatra, a.s. mohla fungovat, musí mít pravidelné dodávky materiálů
a potřeb, ke svému provozu. A k tomu jim nejvíce pomáhají těchto 10 zemí.
Země (dodavatel)
Německo
Pákistán
Belgie
Polsko
Maďarsko
Švédsko
Nizozemí
Tchaj-wan
Turecko
Francie
Objem dodávek ze
zahraničí v tis. Kč
350 237
145 160
138 754
110 264
87 302
87 186
58 050
42 046
34 129
23 682
Měna
EUR
USD
EUR
EUR, PLN
EUR
CZK, EUR
EUR, USD
USD
EUR
EUR
Tab. 19. 10 největších zemí v dodávkách ze zahraničí
nákladech v %
19,00%
8,00%
8,00%
6,00%
5,00%
5,00%
3,00%
2,00%
2,00%
1,00%
PŘÍLOHA P III: FINANČNÍ VÝKAZY
Rozvaha (v celých tisících Kč).
Označení
AKTIVA
AKTIVA CELKEM
A.
Pohledávky za upsaný vlastní kapitál
B.
Dlouhodobý majetek
B.
I.
B.
I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
2009
2010
2011
2012
2013
2 066 928 2 167 710 2 211 127 2 181 950 2 319 888
1 343 576 1 334 267 1 283 600 1 295 532 1 312 188
923
12 306
9 655
6 284
5 253
3. Software
68
126
9 243
6 222
1 655
4. Ocenitelná práva
44
15
6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
314
144
72
7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
497
12 021
340
1. Zřizovací výdaje
2. Nehmotné výsledky výzkumné činnosti
150
5. Goodwill
62
8. Poskytnuté zálohy na dlouhod. nehmot. majetek
B.
II.
B.
II.
Dlouhodobý hmotný majetek
1. Pozemky
1 948
1 500
1 311 386 1 254 278 1 242 562 1 257 865 1 275 552
35 168
25 950
24 576
24 576
24 298
2. Stavby
489 332
465 096
459 735
476 986
470 208
3. Samostatné movité věci a soubory mov. věcí
609 656
578 785
702 854
653 613
598 590
16 304
419
394
395
382
7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
117 572
109 202
104 953
151 475
174 386
8. Poskytnuté zálohy na dlouhod. hmotný majetek
164 973
185 388
49 557
39 271
85 082
-121 619
-110 562
-99 507
-88 451
-77 394
31 267
67 683
31 383
31 383
31 383
31 207
67 683
31 383
31 383
31 383
831 236
923 811
4. Pěstitelské celky trvalých porostů
5. Základní stádo a taţná zvířata
6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
9. Oceňovací rozdíly k nabytému majetku
B.
III.
Dlouhodobý finanční majetek
B. III. 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách
2. Podíly v účetních jednotkách pod podst.vlivem
3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a vklady
4. Půjčky a úvěry-ovládající a řídící osoba, pods. vliv
5. Jiný dlouhodobý finanční majetek
6. Pořízený dlouhodobý finanční majetek
60
7. Poskytnuté zálohy na dlouh.finanční majetek
C.
Oběţná aktiva
720 235
881 387 1 001 689
C.
I.
Zásoby
352 241
369 212
471 780
446 061
503 583
1. Materiál
89 058
127 882
151 911
153 806
215 968
2. Nedokončená výroba a polotovary
67 205
45 522
65 317
48 471
53 030
174 339
178 858
208 728
207 201
195 459
21 639
16 544
41 988
30 217
30 296
406
3 836
6 366
8 830
33 281
20 296
3 280
14 140
4 920
3 280
1 640
3. Výrobky
4. Zvířata
5. Zboţí
6. Poskytnuté zálohy na zásoby
C.
II.
II.
Dlouhodobé pohledávky
17 412
1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
12 500
3. Pohledávky - podstatný vliv
4. Pohledávky za společ., členy druţstva a účastníky sdruţení
5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
2
6. Dohadné účty aktivní
C.
7. Odloţená daňová pohledávka
17 410
33 281
15 376
Krátkodobé pohledávky
311 081
363 338
392 694
390 377
462 883
III. 1. Pohledávky z obchodních vztahů
302 823
334 359
364 280
371 306
425 422
498
15 111
15 730
11 174
17 561
6 865
5 276
5 331
1 711
12 778
8. Dohadné účty aktivní
598
3 390
6 750
5 427
6 266
9. Jiné pohledávky
297
5 202
603
759
856
39 501
65 405
39 041
41 669
21 083
2 026
2 794
2 149
2 792
3 820
37 475
62 611
36 892
38 877
17 263
3 117
2 207
3 716
5 031
6 011
1. Náklady příštích období
1 917
1 662
3 716
5 031
6 011
2. Komplexní náklady příštích období
1 200
545
III.
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
3. Pohledávky - podstatný vliv
4. Pohledávky za společ., členy druţstva a účastníky sdruţení
5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
6. Stát - daňové pohledávky
7. Krátkodobé poskytnuté zálohy
C.
IV.
Finanční majetek
IV. 1. Peníze
2. Účty v bankách
3. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
D.
I.
D.
I.
Časové rozlišení
3. Příjmy příštích období
Tab. 20. Rozvaha - aktiva
Označení
A.
A.
I.
A.
I.
1.
2.
3.
A.
II.
A.
II.
1.
3.
4.
III.
A.
III.
1.
2.
A.
IV.
A.
IV.
1.
2.
A.
2010
2011
2012
2013
PASIVA CELKEM
2 066 928
2 167 710
2 211 127
2 181 950
2 319 888
Vlastní kapitál
1 515 873
1 677 031
1 678 429
1 724 217
1 629 281
Základní kapitál
1 027 000
1 027 000
1 027 000
1 027 000
1 027 000
Základní kapitál
1 027 000
1 027 000
1 027 000
1 027 000
1 027 000
-40 518
2 812
-11 538
-1 478
-2 202
-40 518
2 812
-11 538
-1 478
-2 202
Rezervní fond,nedělitelný fond a ost. fondy
45 024
47 037
56 037
61 051
64 715
Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond
43 624
46 975
55 433
60 318
64 715
1 400
62
608
733
Výsledek hospodaření minulých let
417 339
431 016
509 225
549 718
432 248
Nerozdělený zisk minulých let
417 339
431 016
509 255
549 718
432 248
67 028
169 166
97 701
87 926
107 520
550 804
490 666
514 515
445 968
690 338
6 693
7 880
20 445
17 336
20 411
6 693
7 880
20 445
17 336
20 411
1 128
18 468
Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly
Změny základního kapitálu
Emisní áţio
Ostatní kapitálové fondy
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
Statutární a ostatní fondy
Neuhrazená ztráta minulých let
Výsledek hospodaření běţného účet. období
V.
Cizí zdroje
B.
B.
I.
B.
I.
Rezervy
1.
2.
3.
4.
B.
2009
Kapitálové fondy
2.
A.
PASIVA
Rezerva na důchody a podobné závazky
Rezerva na daň z příjmů
Ostatní rezervy
Dlouhodobé závazky
II.
II.
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Závazky z obchodních vztahů
Závazky - ovládající a řídící osoba
Závazky - podstatný vliv
Závazky ke společníkům, čl. druţstva a k účastn.
Dlouhodobé přijaté zálohy
Vydané dluhopisy
Dlouhodobé směnky k úhradě
Dohadné účty pasivní
Jiné závazky
Odloţený daňový závazek
10.
B.
III.
B.
III.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
B.
IV.
B.
IV.
1.
2.
3.
C.
I.
C.
I.
1.
2.
1 128
18 468
Krátkodobé závazky
305 926
307 366
280 177
254 169
305 329
Závazky z obchodních vztahů
178 318
236 640
204 643
199 172
216 791
Závazky k zaměstnancům
26 132
15 877
16 359
16 752
16 738
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdrav. poj.
10 199
8 962
9 407
9 344
9 661
Stát - daňové závazky a dotace
3 628
2 052
1 916
2 223
1 909
Krátkodobé přijaté zálohy
5 751
7 577
4 415
1 683
30 324
Dohadné účty pasivní
31 874
32 246
28 415
22 266
26 030
Jiné závazky
50 024
1 012
15 022
2 729
3 876
Bankovní úvěry a výpomoci
238 185
175 420
213 893
173 335
346 130
Bankovní úvěry dlouhodobé
185 255
125 300
77 400
25 140
52 930
50 120
136 493
148 195
346 130
Časové rozlišení
251
13
18 183
11 765
269
Výdaje příštích období
250
12
18 182
11 764
268
Výnosy příštích období
1
1
1
1
1
Závazky - ovládající a řídící osoba
Závazky - podstatný vliv
Závazky ke společnímům, čl. druţstva a k účastn.
Vydané dluhopisy
Běţné bankovní úvěry
Krátkodobé finanční výpomoci
Tab. 21. Rozvaha - pasiva
Výkaz zisku a ztrát (v celých tisících Kč).
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT
Označení
I.
A.
II.
II.
1.
2.
3.
B.
B.
1.
B.
2.
+
C.
C.
1.
C.
2.
C.
3.
C.
4.
D.
E.
III.
III.
1.
III.
2.
F.
F.
1.
F.
2.
IV.
H.
V.
2011
2012
2013
58 337
100 558
129 185
124 644
155 609
Náklady vynaloţené na prodané zboţí
53 496
91 246
113 630
109 850
136 064
4 841
9 312
15 555
14 794
19 545
Výkony
2 100 778
2 422 838
2 677 451
2 832 398
2 960 986
Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb
2 084 390
2 341 428
2 520 596
2 719 278
2 830 925
Změna stavu zásob vlastní činnosti
-92 399
-6 244
53 223
-14 702
5 583
Aktivace
108 787
87 654
103 632
127 822
124 478
Výkonová spotřeba
1 510 859
1 826 434
2 067 837
2 192 179
2 271 615
Spotřeba materiálu a energie
1 385 753
1 689 090
1 922 797
2 024 911
2 105 563
Sluţby
125 106
137 344
145 040
167 268
166 052
Přidaná hodnota
594 760
605 716
625 169
655 013
708 916
Osobní náklady
392 144
357 217
366 693
392 472
393 933
Mzdové náklady
294 185
260 471
267 407
286 850
286 564
216
211
216
178
135
94 120
88 555
90 744
95 914
96 514
Sociální náklady
3 623
7 980
8 326
9 530
10 720
Daně a poplatky
2 417
3 356
1 695
2 241
2 391
Odpisy dlouhodobého nehmot. a hmotného majetku
134 220
134 114
157 884
169 515
174 481
Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
44 995
60 536
39 694
23 959
17 315
7 219
3 605
13 985
7 391
3 841
Trţby z prodeje materiálu
37 776
56 931
25 709
16 568
13 474
Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a mater.
38 346
54 570
33 293
20 423
15 054
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
1 583
722
9 076
2 684
1 207
36 763
53 848
24 217
17 739
13 847
-32 081
-13 822
-13 681
-29 204
18 171
Ostatní provozní výnosy
20 130
45 352
23 178
21 116
38 116
Ostatní provozní náklady
31 616
42 887
30 614
35 600
32 351
93 223
133 282
111 543
109 041
127 966
3 945
3 796
Odměny členům orgánů společnosti a druţstva
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
Trţby z prodeje dlouhodobého majetku
Prodaný materiál
Změna stavu rezerv, opr. pol. v prov. oblasti a KNPO
G.
2010
Trţby za prodej zboţí
Obchodní marţe
+
2009
Převod provozních výnosů
Převod provozních nákladů
I.
*
VI.
Provozní výsledek hospodaření
Trţby z prodeje cenných papírů a vkladů
Prodané cenné papíry a vklady
J.
VII.
Výnosy z dlouhodob. fin. majetku
VII.
1.
2.
3.
Výnosy z podílů v říz. úč.jednotkách s podst.vlivem
3 945
3 796
Výnosové úroky
136
93
541
392
576
Nákladové úroky
11 992
3 814
3 335
2 622
1 665
Ostatní finanční výnosy
64 990
54 287
41 230
36 529
49 434
Ostatní finanční náklady
67 799
44 513
31 006
41 270
51 282
Finanční výsledek hospodaření
-10 720
9 849
7 430
-6 971
-2 937
Daň z příjmů za běţnou činnost
15 475
-26 035
21 272
14 144
17 509
- odloţená
15 475
-26 035
21 272
14 144
17 509
Výsledek hospodaření za běţnou činnost
67 028
169 166
97 701
87 926
107 520
Výsledek hospodaření za účetní období
67 028
169 166
97 701
87 926
107 520
Hospodářský výsledek před zdaněním
82 503
143 131
118 973
102 070
125 029
Výnosy z ostatních dlouhod.cen. papírů a podílů
Výnosy z ostatního dlouhod. finančního majetku
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
VIII.
Náklady z finančního majetku
K.
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
IX.
Náklady z přecenění finančních papírů a derivátů
L.
Změna stavu rezerv a oprav. pol. ve finanční oblasti
M.
X.
N.
XI.
O.
Převod finančních výnosů
XII.
Převod finančních nákladů
P.
*
Q.
Q.
1.
2.
**
- splatná
Mimořádné výnosy
XIII.
Mimořádné náklady
R.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
S.
S.
1.
2.
*
- splatná
- odloţená
Mimořádný hospodářský výsledek
Převod podílu na hosp. výsledku společníkům
T.
***
Tab. 22. Výkaz zisku a ztrát
PŘÍLOHA P IV: CASH-FLOW SPOLEČNOSTI FATRA, A.S. ZA ROKY
2009-2013
Cash-flow (v celých tisících Kč).
CASH-FLOW
2009
2010
2011
2012
2013
P.
Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na začátku období
83 516
39 501
65 405
39 041
41 669
Z:
Hospodářský výsledek za běžnou činnost
82 503
143 131
118 973
102 070
125 029
A.1.
Úpravy o nepeněžní operace
110 651
163 570
119 777
141 629
182 431
A.1.1.
Odpisy stálých aktiv (+) s výj. zůstatk. ceny prodaných stálých
aktiv
140 209
137 020
160 011
173 310
176 860
A.1.2.
Změna stavu:
-32 081
-13 822
1 363
-29 204
7 116
A.1.2.1.
Opravných poloţek (+/-)
A.1.2.2.
Rezerv (+/-)
A.1.3.
Zisk (-) ztráta (+) z prodeje dlouhodobého majetku
A.1.4.
Zisk (-) ztráta (+) z prodeje cenných papírů
A.1.5.
Výnosy z dividend a podílu na zisku (-)
A.1.6.
Vyúčtované nákladové a výnosové úroky (+/-)
A.1.7.
Nerealizované kurzové rozdíly (+/-)
A.*
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před finančními
položkami, změnami provozního kapitálu a mimořádnými
položkami
A.2.
A.2.1.
-9 871
-15 009
-11 202
-26 095
4 041
-22 210
1 187
12 565
-3 109
3 075
-5 637
-2 882
-4 909
-4 707
-2 634
0
0
0
0
0
-3 945
-3 796
0
0
0
11 856
3 720
2 794
2 230
1 089
249
43 330
-39 482
0
0
193 154
306 701
238 750
243 699
307 460
Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu
282 820
-55 552
-131 378
18 748
-107 257
ZS pohledávek z prov. čin. (+/-), čas.rozl. a dohadných účtů aktiv
138 830
-50 854
-16 368
20 350
-81 246
A.2.2.
ZS krátk. závazků z prov. čin. (+/-), čas. rozl. a dohad. účtů pasiv.
23 190
5 383
-9 019
-35 124
42 969
A.2.3.
Změna stavu zásob (+/-)
120 800
-10 081
-105 991
33 522
-68 980
A.2.4.
ZS krátkodob. fin. majetku nespadajícího do peněţních prostředků
0
0
0
0
0
A.**
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před finančními
položkami, zdaněním a mimořádnými položkami
475 974
251 149
107 372
262 447
200 203
A.3.
Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků (-)
-11 992
-3 813
-3 335
-2 622
-1 665
A.4.
Přijaté úroky (+)
135
93
541
392
576
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
A.6.
Zaplac.daň z příjmů za běţnou čin. a doměrky daně za minulá
obd.(-)
Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy
A. 7.
Přijaté dividendy a podíly na zisku (+)
0
0
0
0
0
A.***
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
464 117
247 429
104 578
260 217
199 114
B.1.
Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv
-157 013
-114 822
-137 746
-173 352
-194 434
B.2.
Příjmy z prodeje stálých aktiv
7 160
3 604
50 285
7 391
3 841
B.2.1.
Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku
7 160
B.2.2.
Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku
0
B.2.3.
Výnosy z prodeje finančního majetku
0
B.3.
Půjčky a úvěry spřízněným osobám
0
B.4.
Přijaté dividendy a podíly ze zisku ze společn. s rozh., podst.
vlivem
3 945
3 796
0
0
0
B.***
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
-145 908
-107 422
-87 461
-165 961
-190 593
-360 711
-62 765
38 473
-39 430
172 626
-360 711
-62 765
0
-39 430
0
38 473
0
172 626
A.5.
C.1.1.
Dopady změn dlouh. závazků, popř. krátk. závazků (z finanční
obl.)
Sníţení dlouhodobých i krátkodobých závazků
C.1.2.
Zvýšení dlouhodobých i krátkodobých závazků
C.1.
0
C.2.
Dopady změn vlastního kapitálu na peněţní prostředky a ekvival.
-1 513
-51 338
-81 954
-52 198
-201 733
C.2.6.
Vyplac.dividendy nebo podíly na zisku vč. zaplac. sráţkové daně
(-)
0
-50 000
-80 000
-50 323
-200 000
C.***
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
-362 224
-114 103
-43 481
-91 628
-29 107
0
0
0
0
0
-44 015
25 904
-26 364
2 628
-20 586
39 501
65 405
39 041
41 669
21 083
Převod vlastního jmění
F.
Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků a ekvivalentů
R.
Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci období
Tab. 23. Cash-flow

Závěrečná práce - Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

Transkript

Podobné dokumenty

Huck 2025

Příručka pro začínající podnikatelky - A-mano

Na nákupech nejsme sami / C3

Maturitní témata FYZIKA

UNICORN COLLEGE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Katalog exponátù ke stažení ve formátu PDF