Technické konopí v ČR

8.2.2
Souèasná produkce konopí ve svìtì
n Technické konopí v Èeské republice
Konopí, konkrétnì jeho støedoruské odrùdy,36 patøí vedle lnu k tradièním vlákenným
rostlinám pìstovaným na našem území. Nejvìtšího rozmachu dosáhlo jeho pìstování
v 18. a v první polovinì 19. století. Po roce 1840 byly do provozu uvedeny tøi továrny
na zpracování konopných vláken (textilní továrna J. R. Schindlera u Èeského Krumlova, pøádelna konopí firmy Heinik v Pøerovì a závod p. Peruce v Kunovì ve Slezsku)
[39]. Od poèátku 20. století podléhaly domácí producenti vlákna levnìjšímu dovozu
bavlny, juty a sisalu a pozdìji boomu syntetických vlákenných materiálù (silon,
nylon…). Na Slovensku a na Podkarpatské Rusi zùstávalo pìstování konopí i nadále
rozšíøené. Pìstovalo se zde v selských usedlostech a jako rostlina domácí se tak i zpracovávalo. Získané vlákno sloužilo pøedevším k výrobì motouzù, provazù, pytlù, sítí
apod. V porovnání s Rakouskem, kde se poèítala rozloha konopí na desetitisíce hektarù, byly však naše stovky zanedbatelné.
Osevní plochy se po 1. svìtové válce pohybovaly v Èeskoslovensku kolem 9000
ha, v roce 1930 poklesly na 4500 ha. V roce 1935 pøi osevní ploše 7394 ha k nám bylo
dovezeno 3500 tun konopí. V té dobì odborné èasopisy píší o konopí jako o „nové náhradní plodinì“. O jeho pìstování se rozsáhle diskutovalo, odborníci se zabývali výzkumem a pokusy s kvalitními odrùdami. Rozšíøení pìstování však naráželo na podobné problémy jako dnes. Chybìl zpracovatelský prùmysl a tedy odbyt vypìstovaného
materiálu. Výkupní ceny urèoval levný dovoz pøedevším z Ruska, Itálie a Jugoslávie
[2]. V èeských zemích bylo konopím setým naposledy oseto podle údajù Èeského statistického úøadu 220 ha v roce 1955, v dalších letech se jeho pìstování pøesunulo na
území Slovenska. Tam bylo pìstováno v nejúrodnìjších oblastech Podunají a Nitranska. Zaèátkem 60. let byla vyšlechtìna místní odrùda Rastislavické. Poslední tírna na
Slovensku ukonèila provoz v roce 1987. Vìtšina strojního zaøízení byla od té doby rozprodána nebo znehodnocena [39].
V letech 1996–1999 probíhal na žádost Národní agentury pro zemìdìlský výzkum
MZe ÈR projekt „Vhodnost pìstování konopí pro prùmyslové využití v Èeské republice“. Projekt zpracovával bývalý státní výzkumný ústav Agritec, výzkum, šlechtìní
a služby s.r.o. ve spolupráci s dalšími subjekty (Výzkumný ústav rostlinné výroby ad.).
Výzkum prokázal, „…že konopí seté je perspektivní technická plodina se širokými
možnostmi uplatnìní v rùzných odvìtvích prùmyslu“ [141, s. 74] Výstupem projektu je
metodika pìstování technického konopí v ÈR. Do roku 1996 nebylo u nás pìstování
konopí v rozporu s legislativou, neboť v listinì povolených odrùd byly zapsány hned
dvì konopné odrùdy (Rastislavské a UNICO B). Pravdou je, že nesplòovaly souèasné
pøísné normy EU co se týèe obsahu THC pod 0,3 % (ústní informace p. Holubáøe
z ÚKZUZ, www.ukzuz.cz). 1. ledna 1999 vstoupil v platnost zákon è. 167/98, „O návykových látkách“, který upravuje pìstování konopí spolu s mákem. Zákon nevyžaduje povolení k získávání, skladování a zpracování konopí k prùmyslovým a pokusnickým úèelùm, jakož i obchodu s konopím za tìmito úèely. Pìstitelé konopí na
rozloze vìtší než 100 m2 mají ohlašovací povinnost u místnì pøíslušného pracovištì
celní správy. Místo nevyhovujících odrùd Rastislavické a UNICO B byly v roce 1999
do Listiny povolených odrùd ÈR zapsány dvì odrùdy technického konopí, Ukrajinská
JUSO 1137 a polská odrùda BENIKO, s obsahem THC hluboko pod 0,3 %. Distribucí
osiva byla Ministerstvem zemìdìlství ÈR povìøena firma Agritec, výzkum, šlechtìní
a služby s.r.o. Platná legislativa však umožòila dovoz osiva i dalším subjektùm
se šlechtitelskou licencí. Po vstupu do EU a otevøení trhu s komoditami je možné dovézt a vysévat jakoukoli odrùdu zapsanou na listinì povolených odrùd EU, napø. Fedora, Futura, Kompolti ad. U nás je v souèasné dobì uvedena v seznamu odrùd, zapsaných ve Státní odrùdové knize, pouze odrùda Beniko.
V roce 2001 bylo pìstování konopí setého, jak pro vlákno, tak i pro energetické využití zaøazeno do systému státní podpory v rámci programu omezení produkce potravin a krmiv na orné pùdì (uvádìní pùdy do klidu). Naøízením vlády è. 86/2001 Sb. byly stanoveny podmínky pro poskytování finanèní podpory (5500 Kè/ha). Žadatel o tuto
podporu musí doložit, že konopnou produkci dodal odbìrateli za jiným využitím, než
je produkce krmiv, osiv nebo potravin.38 V roce 2004 klesla podpora na 2000 Kè/ha.
Dotaci 2700 Kè/t (90 euro) zpracovaných stonkù ale obdržel i prvozpracovatel. Další
pokles podpùrných dotací je oèekáván i v dalších letech. Rozvoj konopáøství byl od
poloviny 90. let urèován pøedevším zájmem tradièních zpracovatelù lnu, kteøí využívají podobné technologické postupy. Jednotlivé lnáøské subjekty jsou až na výjimky
sdruženy ve Lnáøském svazu ÈR.39 Pod jeho záštitou se od roku 1999 pravidelnì konají
Dny lnu a konopí a Sklizòové dny konopí.
Vedle lnáøù se po roce 1999 vyprofilovaly nové, výhradnì na konopí zamìøené
subjekty. V dubnu 1999 vzniklo obèanské sdružení Konopa, které pomocí webových
stránek, úèastí na ekologických a kulturních událostech a poøádáním odborných i laických vzdìlávacích i prodejních akcí (napø. veletrhu Kono-business) šíøí informace
o ekologických, ekonomických a sociálních benefitech hospodáøského využití konopí,
zprostøedkovává komunikaci jednotlivých subjektù a podporuje tak rozvoj konopáøství v ÈR. V roce 2005 se velká èást podnikatelských subjektù sdružila v novì vzniklém Konopáøském svazu Èeské republiky (KSÈR). Ten novì zastupuje zájmy producentù konopí pøed státními úøady. Usiluje také o vznik odbytového družstva a dalších
podpùrných struktur.
Mezi pìstováním konopí a produkcí konopných výrobkù od poèátku chybìl èlánek
prvozpracovatelství, tedy tzv. tírna. Tírna slouží v øetìzci zpracování konopí k oddìlení vlákna od døevité hmoty stonku – pazdeøí. Jestliže se po poèáteèních neúspìšných
pokusech nìkterým zemìdìlcùm daøilo v dalších letech konopí sklízet, zpracování
sklizených stonkù se dlouho vyøešit nedaøilo. Pøedmìtem státní podpory konopného
sektoru byla proto v roce 2002 desetimilionová dotace ministerstva prùmyslu a obchodu na nákup pøedstavené linky pro prvotní zpracování konopného stonku z kulatých
balíkù. Linku o výkonu 2000 kg/h zakoupil závod na zpracování lnìných stonkù Lenka
Kácov.40 Výkupní podmínky nastavené vedením závodu a trvající nedostupnost skuteènì spolehlivé sklizòové techniky ale dál odrazují pøípadné zájemce o pìstování. Pro
pìstitele ze vzdálenosti vìtší než 30 km se prodej materiálu do Lenky Kácov nevyplatí.
Tírna tak ve dvousmìnném provozu zpracovává místo konopí olejný len. Zájemci
o pìstování technického konopí proto musí hledat jiné možnosti. Jednou z nich je malokapacitní tírenská linka Jihoèeských Strojních dílen Èeské Budìjovice-Homole.
Prototyp zaøízení je instalován a zdokonalován pøímo v zemìdìlském provozu v Chlumu u Rakovníka. V souèasné dobì dosahuje kvalita výstupní vlákenné suroviny kvality vyžadované papírenským prùmyslem (obsah pazdeøí aj. neèistot do 20 %). Odbìratelem takového vlákna jsou napø. Olšanské papírny, které využívají konopnou koudel
pro výrobu cigaretových papírkù. Využitelná roèní kapacita papíren je 3–5 tisíc tun
vlákna, což pøedstavuje produkci z 2–4 tisíc hektarù.
Na území ÈR kromì toho v souèasnosti fungují tøi závody, které zpracovávají
vlákenné materiály pro automobilový prùmysl. Jejich roèní zpracovatelská kapacita pøesahuje 1000 tun vlákna, což pøedstavuje možnost navýšit plochy o dalších
500–1000 ha. Poptávka po konopné surovinì u nás tedy dlouhodobì nìkolikanásobnì
pøevyšuje nabídku. S ohledem na tuto skuteènost je uvádìn pøedpoklad vysokého nárùstu pìstované plochy v následujících 10 letech [136, s. 57–58). Podmínkou odbytu je
cena konkurenceschopná cenám lnu, juty, kenafu a dalších vláken ze zahranièí.
Zemìdìlci (a nejen ti èeští) pod tlakem konkurence v odbytu potravináøských plodin stále èastìji pátrají po alternativách, které by jim zajistily stabilní pøíjem a perspektivu dalšího rozvoje hospodáøství. Nedoøešené problémy se sklizní a prvozpracováním
u nás donedávna brzdily rùst konopáøství jako jedné z atraktivních alternativ. Osevní
plochy se tak od roku 1999 až do roku 2005 pohybovaly pøevážnì pod hranicí 400 ha.
b
bd b k
kd l
k k
k ùl
kd
V pìstebním období roku 2006 však došlo na èeské konopné scénì k prùlomu, když se
podnikatelské skupinì z Hodonínska podaøilo zainvestovat tírnu domácí výroby s kapacitou cca 1000 ha. Osevní plochy se na to konto vyšplhaly na necelých 1300 ha. Zda
bude tento trend pokraèovat, závisí pøedevším na schopnosti ostatních zainteresovaných subjektù získávat investice, tøeba i ty dostupné v rozvojových fondech EU, pro
životaschopné realizaèní projekty. Vzhledem k nedostatku velkých investorù (a nižší
míøe rizika) se zdá být nejschùdnìjším øešením využití malokapacitních zpracovatelských technologií (s roèní kapacitou kolem 350–500 ha). Vývoj malokapacitních technologií probíhá paralelnì v rùzných zemích svìta (Rakousku, Velké Británii, Kanadì,
Švýcarsku). Pøed dvìma lety na tuto oblast zamìøila pozornost také èeská konstrukèní
kanceláø Tebeco, která od té doby rozvíjí komplexní výrobní program zpracování technického konopí. Rok 2007 pøinesl první úspìchy se sklizòovou technikou, práce na vývoji mobilního dekortikátoru, technologie vynalezené Georgem W. Schlichtenem poèátkem 20. století v USA, jsou úkolem pro následující období. Lokálnì zakotvené
zpracovatelny využívající energeticky nenároèných malokapacitních technologií plnì
naplòují kritéria ekologicky šetrné a díky uzavøenému cyklu výroby (omezení dopravy
odbytem v regionu, výrobou energie z odpadù z výroby) také konkurenceschopné produkce. Spolu s možností rozvinutí regionálních druhozpracovatelských provozù pak
nabízejí perspektivu pro oživení hospodáøské aktivity na venkovì a tím i dlouhodobé
zlepšování životní úrovnì jeho obyvatel.41
35 V roce 2001 vyvezla Albánie podle odhadù marihuanu v hodnotì 40 mil. USD [11].
36 Støedoruské typy konopí na naše území rozšíøili pravdìpodobnì Skythové pøi svém postupu „severní
cestou“ z východu na západ. Odrùdy vykazují pøirozenì nižší obsah THC než odrùdy indické nebo jižní (kolem 1 % THC).
37
38
39
40
Juso 11 bylo v roce 2005 vyškrtnuto ze seznamu. Není totiž na seznamu EU.
Len a konopí, 2003.
Podobnì jsou ve svazu lnu a konopí sdruženi producenti ve Francii.
Bývalý státní podnik Lenka Kácov zpracovává 1/5 celkové produkce lnu v ÈR [78].
41 K problematice využití konopí pro lokální výrobu textilu nebo papíru v rámci tzv. bioregionálního
rozvoje viz [24].