Veni, vidi, vici!

Veni, vidi, vici!
Reflexe na setkání včelařů u příležitosti 6. ročníku Letní školy nástavkového včelaření.
Jako začínající včelařka jsem se doma
snažila studiem odborné literatury postavit
základ pro praktické dovednosti. Ale jak
jistě znáte, oddělit informace prakticky
zužitkovatelné od těch vědeckých je často
nelehký úkol. Naštěstí se mi dostal do ruky
časopis Moderní včelař. Když jsem objevila, že je možné zúčastnit se takovéto
akce, ani na chvíli jsem neváhala. Od
kolegů včelařů jsem ale nabyla pocitu, že
včelaři jsou zvláštní skupina morousů, kteří
se jen velice neradi dělí o své zkušenosti.
Byla jsem tedy připravena na vše. V Bálkově Lhotě jsem poznala nesmírně milé
28
lidi, kteří se nejen chtěli vzdělávat, ale byli
i ochotni podělit se o své zkušenosti a pracovní postupy.
V přátelské atmosféře, kterou se podařilo vytvořit pořadatelům – jmenovitě
Ing. Petrovi Texlovi a Ladislavovi Neradovi,
jsme s neutuchajícím zájmem poslouchali
nové a nové informace. Samotní přednášející byli podle mého úsudku povolaní
z nejpovolanějších, navíc s darem pedagogickým.
Důležitá pro mne byla i možnost vidět
více včelnic a u pana Nerada si pak osvojit
různé včelařské dovednosti. Tyto infor-
mace a dovednosti nám byly předávány
s obrovským entusiasmem. Ráda bych se
ještě podělila o nezapomenutelné setkání
s Ing. Oldřichem Haragsimem, CSc. Mít
možnost potkat a povídat si s tak vzácným
člověkem je pro mne zážitek na celý život.
Závěrem bych každému včelaři, ať začínajícímu či pokročilému, chtěla popřát, aby
měl možnost zúčastnit se takovéto akce.
Dovolte mi abych se rozloučila Caesarovým „VENI, VIDI, VICI“.
Ještě jednou s díky pořadatelům
Bc. Gabriela Poláková
Moderní včelař LÉTO 3/2007