Římská republika: Krize republiky
Transkript
Římská republika: Krize republiky Učební text ŘÍMSKÁ REPUBLIKA: KRIZE REPUBLIKY Klíčová slova: rolník x velkostatkář, vzpoury otroků, Spartakovo povstání, občanské války, Caesar diktátorem, Octavianus a konec republiky Rozbor pramene: Tacitus, O vrozené touze po moci, uč. s. 127 ∞∞∞ dobyvačné války a velikost říše příčinou mnoha problémů problémy drobných rolníků a armády o rolníkův scénář: po návratu z války snaha obnovit zpustlé hospodářství → půjčka → neschopnost splácet dluh → prodej půdy → bezzemek → konec služby v armádě (=> úbytek vojáků) → nezaměstnaný (=> živí stát) o velkostatkářův scénář: zábor nepřidělené a skupování zadlužené půdy → zakládání latifundií → zaměstnávání otroků => nižší výrobní náklady a lepší prodejnost produktů problémy s otroky o růst počtu otroků během dobyvačných válek o zdroj levné pracovní síly (práce za trochu jídla a skromný oděv) o majetkem svého pána o žádná práva o mohli být propuštěn na svobodu o zvláštní skupinou otroků gladiátoři (z lat. gladius – meč) zápasící v aréně pro pobavení publika o zhoršování životních podmínek otroků => vzpoury, největší na sicilských velkostatcích a v gladiátorské škole ve městě Capua u Neapole → Spartakovo povstání v letech 73-71 př. n. l., pro nejednotnost povstalců po dvou letech poraženo vojevůdcem Crassem, většina otroků padla, zbytek pro výstrahu ukřižován problémy s řízením republiky o dosavadní způsob vlády vzhledem k velikosti státu dále nevhodný o sněmy pozbývaly funkčnosti → pro mnoho římských občanů kvůli velké vzdálenosti nemožné dostavit se několikrát do roka do Říma o spory politiků o podobě dalšího řízení státu (Má ho spravovat senát či jediný člověk?) => vypuknutí občanských válek o vítězně z nich nakonec vyšel Gaius Julius Caesar, dosavadní správce provincií v severní Itálii a jihovýchodní Galii odmítl uposlechnout rozkazu senátu vzdát se velení v Galii Mgr. David Mikoláš Římská republika: Krize republiky Učební text překročil s vojskem hraniční říčku Rubico („Alea iacta est! - Kostky jsou vrženy!“), ovládl celou Itálii a bez boje vstoupil do Říma („Veni, vidi, vici! - Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem!“) prohlášen diktátorem na doživotí zavedl řadu reforem → obnoveno hospodářství a fungování říše oslabené válkami podpora provincií, omezení moci senátu (zveřejňovány zápisy z jednání), zlepšení postavení římské chudiny, úprava kalendáře (zaveden sluneční rok o délce 365,25 dne) částí senátorů toužících zachovat republiku zavražděn (44 př. n. l.) definitivní tečku za republikou učinila vojenská porážka stoupenců republiky Caesarovým adoptivním synem Octavianem (27 př. n. l.) V dobyvačných válkách, které Řím v období republiky vedl, získal množství otroků a nová území – provincie. Z nich plynulo do Říma velké bohatství. Půdu získanou válkami zabírali hlavně bohatí Římané a zakládali velkostatky. Velkostatkům nemohli konkurovat drobní rolníci. Svou půdu většinou kvůli dluhům prodávali, a stali se bezzemky. Jako bezzemci už nemohli sloužit ve vojsku, proto vojáků ubývalo. Tento problém se vyřešil, když bylo nemajetným občanům umožněno sloužit ve vojsku a dostávat za tuto službu plat (žold). Zemi oslabovaly vzpoury otroků. Největší z nich bylo Spartakovo povstání. Velikost říše vedla k problémům se sněmy. Přestávaly plnit svoji funkci. Spory o to, kdo sněmy nahradí, vedly k občanským válkám. Někteří politici usilovali o to, aby stát řídil jeden člověk. Tímto způsobem vládl Gaius Julius Caesar. BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila a kol. Příčiny zániku republiky. In: Dějepis. Pravěk a starověk. Praha: Nová škola, 2011, s. 100-103. Amphitheatrum Flavium (Koloseum) v Římě, 70-80 n. l. (Foto: David Iliff, 2007) Mgr. David Mikoláš Římská republika: Krize republiky Učební text Gladiátoři na mozaice, Zliten, Leptis Magna, 2. století n. l. (Archaeological Museum of Tripoli, Libye) Mgr. David Mikoláš Římská republika: Krize republiky Učební text Římská republika po dobytí Galie v roce 50 př. n. l. (Zdroj: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cesare_dopo_Gallia_50_a.C._jpg.jpg?uselang=de>) Pompeius Caesar Crassus Představitelé tzv. prvního triumvirátu, neformálního politického spojenectví v letech 60-53 př. n. l. Mgr. David Mikoláš
Podobné dokumenty
VY_32_INOVACE_1_40
Caesar trpěl velmi vážnou nemocí……………………V roce 59 př. n. l. se stal konzulem
a s Pompeiem a Crassem založili úmluvu tří mužů…………………….. K Caesarovu
vzestupu největší měrou přispělo vojsko, v němž si...
Gaius Julius Caesar
Gaius Julius Caesar
100 – 44 př. n. l.
Jeden z nejvýznamnějších politiků a vojevůdců
římské říše
Inteligentní, vynikající řečník, spisovatel
60 př. n. l. – tzv. první triumvirát = úmluva o
vzájemn...
ŘÍMSKÝ HISTORICKÝ RELIÉF
RELIÉFY
• Dekorativní (architektura, štuk, náhrobky,
sarkofágy, drobné umění...)
• Mincovní (zde i něco jako historický)
ANTICKÁ ARCHITEKTURA A STAVEBNÍ TECHIKY
Dlouho nejde o monumentální architekturu
Jednoduché a skromné
Složitost a přepych přichází s helénismem
Jsou teoretické základy stavby – v létě obytná
část zastíněná, směrem k severu uzavřená
• Dom...