Potravní ekologie kormorána velkého _Adámek Zdeněk a kolektiv
Transkript
Potravní ekologie kormorána velkého _Adámek Zdeněk a kolektiv
Potravní ekologie kormorána velkého Zdeněk Adámek1, Jiří Kortan1, Martin Flajšhans1, Veronika Piačková1, Markéta Ondračková2, Jana Blahová3, Kamila Novotná Kružíková3, Zdenka Jurajdová2, Libor Vojtek4 1) Fakulta rybářství a ochrany vod, Jihočeská univerzita, Vodňany 2) Oddělení ekologie ryb, Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno 3) Ústav veřejného veterinárního lékařství a toxikologie, Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno 4) Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta. Masarykova univerzita Brno Phalacrocorax carbo carbo oba poddruhy Phalacrocorax carbo sinensis F.Kohl 2008 Západní populace 300.000 Východní populace Kormoráni celkem 200.000 Počet hnízd 100.000 0 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2006 2012 Působení lovících kormoránů na ryby 1. Přímá konzumace dospělci 0,5 kg, mláďata na hnízdě 0,25 kg denně • Individuální lov - vizuální vyhledávání kořisti (max. hloubka až 16m, obvykle 1 – 3m, 15 – 30 sec), ponejvíce na řekách a menších vodách včetně rybníků • Lov v hejnech - polokruhové nebo lineární formace, obklopující a sledující hejna ryb => ryby jsou natlačovány do litorální zóny => stávají se snadnou kořistí i pro další predátory (zejména volavky) Tolstolobik Obsah žaludku Analýza obsahu žaludku přináší data o druhovém a velikostním složení kořisti Kormorán je potravní oportunista v potravě převládají ryby velikosti od 5 do 30 cm (25 – 750 g) pouze jeden zdokumentovaný případ žáby v potravě (stehenní kost skokana) na stojatých vodách spíše hejnové druhy, v tekoucích vodách spíše podle početnosti druhu význam habitatu – nižší úspěšnost v lovu ukrývajících se druhů (ponořené rostliny, substrát dna) mírná preference pro stříbřitě zbarvené pelagiální druhy (síhové, tosltolobici) nejohroženější (nejčastější) potravní ryba – dvouletý kapr K2 (100 – 200 mm) – velká biomasa, slabé únikové reakce 2. Zraňování a stresování ryb Ryby natlačené k břehové linii lovícími hejny kormoránů => - jsou zraňovány neúspěšnými pokusy o ulovení - ukrývají se v litorální zóně a vegetaci perforace kůže zhmoždění kůže a svalstva • • špička horní čelisti zobáku kormorána proniká kůží s cílem bezpečného udržení ulovené ryby tlak dolní čelisti zobáku způsobuje ztrátu šupin a pohmoždění kůže a svalstva Typický otisk horní čelisti zobáku kormorána na násadě (K2) kapra lysce uniklého z držení kormoránem Vltava Praha 2.12.2014 P. Vrána (ČRS) Šumický rybník výlov Rozsah poranění ryb – rybníky Pohořelicka Hodnocení založené na analýze obrazu („image analysis“) => hodnotí procentický podíl poraněného povrchu (jizvy + nekrózy) na celkovém povrchu těla ryby Koeficient kondice byl statisticky vyšší (p < 0.05) u zdravých ryb a se stářím poranění dále klesal čerstvé zranění 7.29 % povrchu těla (otevřená poranění + šrámy) starší poranění 10% povrchu těla (progresivní nekrózy) Výsledky Rozsah poranění byl • nejvyšší u plůdku, resp. slabší násady (180 mm, 145g) lysce – 27.5 ± 10.92 % • těžší násada (250 mm, 300g) lysce byla zraňována méně (4.3 ± 2.40 % povrchu těla) než šupináč stejné věkové i velikostní kategorie (15.1 ± 12.48%) => více uniká, zranění jsou sice rozsáhlejší, ale méně závažná Závěry • Ryby o celkové délce TL 150 – 300 mm jsou ponejvíce ohroženy útoky kormoránů – menší ryby jsou uloveny a spolknuty, větší než 300 mm nejsou pro kormorány tak atraktivní a jsou více zraňovány • Šupinový pokryv chrání rybu před hlubšími zraněními, ale rozsah zranění je větší v důsledku ztráty šupin • Kondice ryb je v důsledku zranění způsobeném neúspěšnými útoky kormoránů průkazně zhoršená dolní čelist horní čelist Thaya (Dyje) Karlstein (Rakousko) 4.4.2013 G. Gratzl (BaW Gebharts) Thaya (Dyje) Karlstein (Rakousko) 4.4.2013 Ztráty: cejn, štika, ostroretka, kapr, tloušť G. Gratzl (BaW Gebharts) Rybníky Třeboňska Kromě hodnocení rozsahu poranění (jizvy a nekrózy), koeficientů kondice a podílu zraněných ryb na celkové obsádce při výlovu bylo rovněž provedeno parazitologické vyšetření Výsledky: • největší počet zraněných ryb v rozsahu 13.4 ± 1.67 % povrchu těla byl zaznamenán u násady šupinatého kapra, avšak tato zranění nejsou zvláště závažná, vesměs se jednalo o ztráty šupin • největší rozsah nekróz (1.93 ± 1.55 %) byl zaznamenán u kapra lysce stejné věkové kategorie • kondice poraněných ryb byla významně (p < 0.05) zhoršená v případě lysců, naproti tomu nebyly pozorovány významné rozdíly mezi kondicí zdravých a poraněných ryb v případě šupinatého kapra • podíl poraněných ryb na obsádce při výlovu hodnocených rybníků se pohyboval mezi 1 a 47% v závislosti na druhovém a velikostním složení ryb Stresové reakce obsádky kaprového rybníka na lovící kormorány rybníky Chlumu u Třeboně Hodnocení stresu kaprů vyvolaného lovícími kormorány ve srovnání s rybami stresovanými výlovem a kontrolními rybami (rybníky bez přítomnosti kormoránů) Vytlačení ryb do litorálu bylo hodnoceno pomocí CPUE („Catch Per Unit Effort“ – úlovek na jednotku úsilí) s použitím čeřenů. Průkazně zvýšené hodnoty CPUE byly zaznamenány v litorální zóně rybníků s přítomností kormoránů (43.6 ± 39.6) v porovnání s kontrolou (0.9 ± 1.1) Významně (P<0.01) zvýšené hladiny glukózy, kortizolu a laktátu v krevní plazmě (indikátory stresu) byly zjištěny u ryb při výlovu. Ryby vystavené přítomnosti kormoránů měly tyto hodnoty oproti kontrole zvýšené, avšak pouze nevýznamně (P>0.05) 100 80 9 70 8 14 7 50 40 30 20 1 2 Median 25%-75% 3 Min. - Max. 12 6 10 5 Lactate (mmol/l) 60 Glucose (mmol/l) Cortisol ng/ml 90 4 3 8 6 2 4 1 2 0 1 2 3 0 Mean Mean ± s.d. Min-Max 1 2 Median 25%-75% 3 Min-Max SSI (splenosomatický index - slezina jako indikátor vyplavování erytrocytů z deponia) a koeficient kondice vykazovaly průkazně snížené hodnoty u ryb při výlovu a v přítomnosti kormoránů Závěry • biochemické ukazatele v plazmě ryb indikovaly zvýšenou hladinu stresu u ryb vystavených přítomnosti lovících kormoránů, toto zvýšení však bylo neprůkazné • výlov rybníka je pro ryby významnější stresový podnět než lovící kormoráni • ALE výsledky mohou být ovlivněny časovým odstupem od příletu kormoránů Medenický rybník, 3.-5.4.2013 M.Schlosser, G. Gratzl (BaW Gebharts) Hodnocení parazitární invaze u kaprů zraněných útokem kormoránů Týnský rybník (Moravský Krumlov) • porovnání invadovanosti zdravých a poraněných ryb ektoparazity i endoparazity • rozsah poranění způsobených neúspěšnými útoky kormoránů • koncentrace lysozymu • koeficienty kondice Ektoparazitární invaze byly způsobeny hlavně šesti skupinami parazitů: žabrohlísti Gyrodactylus spp., Dactylogyrus spp., Eudiplozoon nipponicum, kapřivec Argulus spp., brousilka Trichodina spp. a kožovec Ichthyophthirius multifiliis avšak jenom žabrohlísti Gyrodactylus spp. a Dactylogyrus spp. se vyskytovaly ve významně zvýšených počtech na poraněných rybách Výsledky Rozsah poškození kůže ryb byl v pozitivní relaci s koncentrací lysozymu (enzym „rozpouštějící“ bakterie) v kožním slizu Poraněné ryby byly invadovány vyššími počty ektoparazitů Reakce v chování obsádky kaprového rybníka na přítomnost lovících hejn kormoránů Rybníky střediska Chlum u Třeboně Postup • bodové vzorkování elektrolovem založené na CPUE • expozice 3 sekundy při 500V (50-130 Hz) aplikované náhodně v litorálu rybníků, • celkem 55 bodů před a po příletu kormoránů na každém z rybníků Oblast Chlum u Třeboně Významné rozdíly (P < 0.001) v CPUE odpovídající rozdílné hustotě ryb před a po příletu kormoránů byly zaznamenány na všech čtyřech studovaných rybnících 90 80 70 60 CPUE 50 40 30 20 10 D B D B B D D B 0 p< 0.001 ZF p< 0.001 SH p< 0.001 ZB p< 0.001 Median 25%-75% Min-Max TR Ryby byly snadno opakovaně ulovitelné dokonce bez použití elektrolovu obsádka je silně stresovaná přítomností lovících kormoránů Škody na pobřežních porostech Sava, Kopački Rit 2005 Ohře, 2012 P.Vrána Závěry Podíl poraněných ryb na celkovém výlovku činil ve dvou případových studiích na rybnících Třeboňska 1 – 47, resp. 0 – 33 %, přičemž hlavními faktory byly a) velikostní dostupnost ryb – více jsou zraňovány ryby mezi 300 – 500 g, které jsou silnější a spíše mohou uniknout ze sevření zobáku b) forma ošupení – kapr lysec je zraňován více, ale v menším procentickém podílu, naopak kapr šupinatý méně, ale na větší ploše, protože spíše unikne a šupinový pokryv brání závažnějším poškozením c) počty kormoránů v předcházejícím období chovu (podzimní vs jarní lovení) Sekundární škody způsobené stresem a zraňováním ryb lovícími kormorány zahrnují - infekce, vedoucí ke vzniku nekrotických změn, často i zaplísnění v případě porušení pokožky - zhoršení kondičního stavu poraněných ryb, způsobené povrchovými infekcemi a sníženým příjmem potravy (až hladověním) -sníženou hodnotu ryb na trhu v důsledku otevřených poranění, příp. jizev a zhojených poranění - ukrývání ryb v litorálu po příletu kormoránů spojené se stresem a hladověním - zvýšenou invadovanost ektoparazity, zvláště žábrohlísty - zvýšenou koncentraci lysozymu jakožto obranné reakce organismu na poškození pokožky (poranění, ektoparaziti) ZÍSKANÉ PODKLADY OPRAVŇUJÍ K ODHADU SEKUNDÁRNÍCH ŠKOD V PRŮMĚRU NA ÚROVNI 15 – 25% Více v: Determinace poranění ryb kormoránem velkým a ostatními rybožravými ptáky J. Kortan, Z. Adámek Edice Metodik FROV JU Vodňany Rybářství ve volných vodách Tomáš Randák, Ondřej Slavík, Jan Kubečka, Zdeněk Adámek, Pavel Horký, Jan Turek, Jiří Vostradovský, Milan Hladík, Jiří Peterka, Jiří Musil, Marie Prchalová, Tomáš Jůza, Michal Kratochvíl,David Boukal, Mojmír Vašek, Jaroslav Andreji, Petr Dvořák,Tomáš Just, Petr Blabolil, Milan Říha FROV JU Vodňany, 464 s. www.rybarskeknihy.cz Děkuji za pozornost!
Podobné dokumenty
2. února 2016
Odborný seminář je určený pro české produkční rybáře, zpracovatele a prodejce ryb
a rybích výrobků. V průběhu odborných přednášek budou výzkumní a vědečtí pracovníci
přednášet o aktuálních výsledcí...