Banksy http://www.banksy.co.uk/outdoors/horizontal_1.htm Historie
Transkript
Banksy http://www.banksy.co.uk/outdoors/horizontal_1.htm Historie http://vrana.obrazar.com/ob-vrana/historie.phtml Hisotire graffiti (Filip Jakš, Adéla Foldynová) Graffiti je druh výtvarného umění, jež vzniká pomocí aerosolových sprejů nebo fix aplikovaných zejména na zdi ve veřejném prostoru. Poprvé se objevilo v šedesátých letech ve Philadelphii a postupně se rozšířilo hlavně do New Yorku, kde vyvrcholilo v letech sedmdesátých. Prvním známým writerem se stal TAKI 183. poštovní poslíček, který si jednou na fasádě domu ve Philadelphii všiml nápisu JULIO 204. 204 mělo značit číslo ulice, kde pravděpodobně onen Julio bydlel. TAKI (vlastním jménem Demetriums) se nechal inspirovat a doslova celé město označil svým tagem TAKI 183. V té době nebylo na tento čin pohlíženo jako na vandalství, ale spíše jako na kuriozitu. Tak tedy vzniká fenomén graffiti touhou označkovat si město a tím si ho jaksi podmanit. Není na tom nic nepochopitelného, podobné chování je přeci patrné i u zvířat. O období 1972-75 hovoříme jako o zlatých létech. V té době prodělalo graffiti obrovský stylový vývoj. Skoro neexistovaly postihy a města si se sprejery nevěděla rady. Ti tak měli volné pole působnosti. (1) Čím více se podobných značek objevovalo, začalo jejich množení být i otázkou prestiže - kvantita hrála důležitou roli. Postupem času bylo nutné jednotlivé podpisy odlišovat, dávat jim styl, aby byly na první pohled rozeznatelné a nezaměnitelné. Jména, zkratky Zprvu bylo graffiti otázkou jen tagů – jednoduchých, později zakroucených fixových podpisů. Ty se ale brzy začaly obalovat liniemi, body, šipkami, volné plochy se začaly vybarvovat, až vznikl první barevný piece. Liknavost policie totiž dávala writerům dostatek času, tak se mohly původní throw-up (rychle „nahozené“ graffiti, „minutka“) konečně rozvinout. Ne všichni však tuto novou formu přijali, a tak se scéna v raných osmdesátých letech dělila na tagaře a pieceaře. (2) V osmdesátých letech se rozmohla tendence ukrývat do zkratky nějaký názor (ne jen přezdívku a číslo ulice). Graffiti si tak začalo vytvářet vlastní slovník, kdy některá písmena byla zkratkou pro určitá slova. Jiný model byl složit název crew (skupina) z počátečních písmen přezdívek autorů. (3) Sprejeři v blízkosti pieceu zpravidla napíší v tagu „jméno“ crew i své – např. Point aka Cakes (aka vyjadřuje „tvořící ve skupině“). Na jednom pieceu jich může pracovat víc, pak přibývá i tagů. Systém psaných písmen měl vždy svá skrytá pravidla, která uzavírala a stmelovala celou graffiti komunitu, nebo členy jednotlivých crew. How to get up Graffiti bylo odjakživa postaveno na teritoriálním obsazování. Stát se známým - Getting up jednoho jména bylo hlavním cílem. Mělo se tak stát po obsazení celého města. V osmdesátých letech se k tomuto zásadnímu cíli přidaly tituly pro jedince, kteří byli v jednotlivých oblastech graffiti bezkonkurenční. King of City bylo zaměřeno na kvantitu podpisů, King of Tag na kvalitu tagu a King of Piece na kvalita pieceu. Tento titul si však autoři, nebo Crew udrželi jen pár měsíců, neboť ostatní se snažili „krále“ překonat a policie ho chtěla dopadnout. Často se tak králové dostali pod takový tlak, že po získání titulu s graffiti přestali úplně. Kdo však nebyl městskou komunitou uznán jako autorita, nemohl si dovolit sprejovat všude, pro některé oblasti platily a platí teritoriální zásady (u nás např. na Jižním městě). Kdo by je překročil, musel by buď mít respekt, nebo splatit svůj přestupek v canech (plechovky – spreje s barvou). Tyto zásady platí v graffiti komunitě dodnes, ačkoli již ne tak přísně, daleko více jde sprejerům o kvalitu konkrétního díla. (4) Směry Prosadily se dva základní styly pieceů, které předurčily pozdější výraznější změny. Byl to Bubble style – trojrozměrné bublinové písmo a tzv. Wild style, v němž bylo písmo divoce zalamováno a deformováno tak, aby bylo jen těžko čitelné. Dondi o takovém stylu říká, že ho používal výrazněji, když své graffiti někomu konkrétnímu adresoval, aby bylo čitelné jen pro něj. Policie by mohla z nápisu usvědčit již známého viníka. V Německu v devadesátých letech vznikl tzv. semi-wild style („polo-divoký styl“), který pracuje s překrýváním písmen a různými dalšími (třeba trojrozměrnými) „chytáky“ – u nás se silně kopíroval. Až poté čeští autoři objevili původní newyorský styl. Berlínské graffiti je dodnes největší inspirací pro českou scénu. Obrázky se dostaly na zdi a na vlaky metra až během osmdesátých let. Jako první to byly komiksové inspirace (zejm. Kačer Donald) a vyobrazení tance breakdance, který právě vznikal v hip-hopové subkultuře. V osmdesátých letech se také rozmohl fenomén pomalovávání vlaků. Šlo v něm hlavně o množství pomalované plochy. Nejcennějším místem byla skla metra, ale ideálem bylo pomalovat celé metro od začátku až do konce (whole train). Tento fenomén postupně zaniká od roku 2000, protože takto vyzdobená metra vydrží jezdit maximálně pár hodin, pak jsou přetřena, nebo je graffiti jinak odstraněno. Technické schopnosti dopravních podniků (včetně těch pražských) se v tomto směru výrazně zlepšily. Etablování graffiti do street artu (Filip Jakš, Adéla Foldynová) Graffiti bylo záhy po svém vzniku středem zájmu umělců i kunsthistoriků, v letech 1973-75 vznikla organizace United Graffiti Artists (UGA) ) z iniciativy amerického umělce Hugo Martineze, která sdružovala a vystavovala nejznámější Newyorské sprejery. V roce 74 vzniklo (hlavně kurátorské) sdružení NOGA – Nation of Graffiti Artists, které se zabývalo pořádáním výstav a distribucí děl. Opravdového úspěchu ale dosáhlo až sdružení GAS – Graffiti Art Success of America, které se soustředilo výhradně na pořádání výstav. Odborného uznání se s tímto sdružením dostávalo jak stylu „podpisovému“, tak „obrázkovému“. Spojovalo totiž umělce z obou předchozích sdružení. V roce 1980 proběhla výstava na Times square, od roku 83 se graffiti dostalo do světových galerií Graffiti art Z newyorské graffiti komunity vzešli umělci jako byl Jean Michel Basquiat nebo Keith Haring. Basquiat ve svým začátcích tvořil nástěnná díla, často různé nápisy a k nim přidával podpis SAMO. Z ulice jej vyzdvihl právě Andy Warhol a umožnil mu v sedmdesátých letech tvořit a vystavovat ve Factory (továrna v New Yorku Warholem přestavěná na slavný ateliér a galerii). Keith Haring tvořil zejména v newyorském metru, kdy na billboardy, které byly dočasně pokryty černým papírem a měly být přelepeny, kreslil bílou křídou svoje známé postavičky jednoduchých tahů a čitelných sdělení. Oba umělci později přešli na jiná média, opustili ulice a tvořili na plátně. Tento fakt jim ovšem neupírá pozici otců graffiti. Průnik do Evropy Graffiti se dostalo od Evropy hlavně pomocí médií. V roce 1982 se dostal do celosvětové distribuce film Wild Style, roku 1984 vznikl dokument Style Wars, vyšla i první teoretická kniha Subway art, která je dodnes uznávaná. Graffiti bylo zprvu kopírováno podle amerických vzorů, z americké scény se stala mezinárodní. Dodnes se styly šíří hlavně internetem, přesto jsou rozdíly mezi místními školami a směry (5). Druhý boom prodělalo graffiti koncem devadesátých let, když se hip-hop stal světovým mainstreamem, vzrostl tak i zájem o sprejerství. Vinou celkové popularizace začala jeho kvalita viditelně upadat. (6) Writeři se etablovali mezi uměleckou scénu a přejali místní způsoby tvorby. Třeba Stak začal pracovat s prostorovými instalacemi a s neonovými světly. Tuto techniku po jeho Londýnské výstavě roku 1999 on i ostatní začali používat přímo na ulici. Podobně i ostatní writeři začali po vzoru těch umělecky úspěšných přejímat nové prostředky. Tak se z mnohých writerů stali pouliční umělci. Již dříve však působili umělečtí solitéři v prostředí ulice – Blek La Rat, Invader, kteří graffiti netvořili.(7) Během devadesátých let se tvorba světového graffiti příliš nemění. Galeristy postupně přestává konstantní tvorba zajímat. Vývoj Graffiti v Praze V Praze se graffiti během devadesátých let postupně rozmohlo. Za největší autoritu platil Point aka Cakes, patří do generace writerů, kteří začali malovat mezi léty 93-96. Ikdyž česká scéna byla a je stále ovlivněná tou Berlínskou, vznikly u nás školy jednotlivých stylů. Crew jako WHS, používaly ve svých piecech častěji jednoduchý styl inspirovaný Berlínem. RBK u nás prosazoval kulovité graffiti, jeho písmo bylo ovlivněno bubble stylem. Kulaté graffiti (ale i jiné styly) tak dnes tvoří například ZEU, Oner nebo Blunk. Kvalita graffiti se u nás kolem roku 1998 začala viditelně zhoršovat. V průběhu 90. let se totiž přidávalo stále víc toyů (začínající sprejeři), kteří nedokázali ovládat řemeslo a často ani nerespektovali nepsaná pravidla. Wladimír 518 chtěl na přelomu tisíciletí tuto situaci změnit a na Ladronce vyučoval základy graffiti. Z množství zájemců zůstalo a vypracovalo se 10 writerů, fotky jejich děl pak vycházely ve Wladimírově časopisu Terorist (vycházel do roku 2002). Na adresu Wladimírovy školy se však ozývají z komunity i kritické hlasy, protože jeho žáci nebyli donuceni rozvinout svůj osobitý styl, ale kopírovali ten Wladimírův. Dodnes má u nás graffiti díky popularitě hip-hopu problém s velkým množstvím toyů. „Hodně writerů u nás udělá perfektní piece, propracuje ho a pak se pod něj podepíše naprosto antivzrušivým tagem.“ říká Bior (8) není podstatné, jestli je zeď legální, nebo hlídaná, zajímavé dílo je možné udělat dvěma liniemi, nebo jedním tagem. Autor to ale musí umět a „mít to v ruce“. (9) Mnoho toyů také záhy začne dělat street art, který si mohou připravit v klidu doma (případně na počítači) a mohou využívat nejrůznějších technik a materiálů. Dají se také zahladit autorovy chyby. Street art (Adéla Foldynová) Graffiti je už pravděpodobně za svým zenitem. Častější je teď v Praze tzv. post-graffiti nebo obecně zvaný street art. Pojem street art se většinou myslí umění ulice, ale už do něj není zařazováno graffiti. Street art zahrnuje tzv. stickers (nálepky), stencils (nástřiky přes šablony), instalace apod. (10) Street art je už víc aktivistický než graffiti. Často upozorňuje na problémy společnosti, bývá zaměřeno například jako kritika konzumní společnosti, antimilitaristicky, ale může nést i méně závažná sdělení, nebo sloužit k pobavení kolemjdoucích. Streetartový často tvoří nebo tvořili i graffiti, oba druhy umění jsou propojené a lze je jen těžko definitivně vytyčit. V dnešní době je pravděpodobně nejslavnější streetartovým umělcem Angličan Banksy, jehož díla je možné najít po celém světě a nesou vždy jasné a vtipné sdělení. V Čechách jsou známí například Point nebo Zipper, jejichž děl si pozorný divák může všimnout zejména po Praze. Streetartová i graffiti díla nemají, jak už bylo řečeno, většinou dlouhého trvání. Proto vznikají zejména internetové fotosbírky, kterým sice chybí ono kouzlo přímého kontaktu s dílem na ulici, ale alespoň nabízejí možnost shlédnout kvalitní domácí i zahraniční tvorbu a uchovat ji. Už bylo uspořádáno i několik výstav street artu, což mělo zejména ten důsledek, že umění ulice bylo povýšeno na něco, co může mít své místo v instituci, v níž bývají vystavována díla, o nichž není možné diskutovat, zda-li jsou nebo nejsou uměním. Tak se snad dostane street art více po povědomí a lidé se naučí rozpoznávat kvalitní street art a graffiti, nebudou jej směšovat s „čmáranicemi“ a reklamními nálepkami bez špetky umění. Po tomto vytříbení by si lidé na ulicích mohli všinout, že to co je obklopuje je jednou z nových a zajímavých forem současného umění.
Podobné dokumenty
Výtvarná výchova ve světě současného umění a technologií I
a současnosti se speciálním zaměřením na aktuální tendence, ale také
na současnou architekturu a její kořeny ve 20. století, kontrasty avantgardního a tradicionálního přístupu, památkovou péči a pé...
20. STOLETÍ EXPRESIONISMUS
• Vliv černošského umění (plastik, masek a sošek z Afriky a
Oceánie) - inspiruje se stylizací, magický význam černošské
tvorby pro něj nebyl důležitý.
• Picasso byl jeden z prvních, kdo začal primi...
Past Present Future / Graffiti a street art festival 6. 6. – 26. 6. 2014
Jen málo umělců může vyprávět životní příběh, jako T-Kid. The Nasty Terrible T-Kid patří k
prvním graffiti writerům na světě a inspiruje graffiti writery po vice než tři desítky let. Vyrostl
v newy...
profesionální spreje - TECHNO
Silikonový sprej NSF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70-64 . . . . . . . .17, 22
Silikonový sprej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...