Zintenzivnění inovačních procesů podniků a firem
Transkript
Zintenzivnění inovačních procesů podniků a firem Petr HOLOUBEK Abstrakt All organizations and competing firms face up a occasion of changes. If want be organization the money maker on a market, it have to set up policy of inovation – the way to conciliation new customers and a creation of a new products. Processes of inovation are lingering task program. Klíčová slova: Inovace, konkurenční výhoda, investice, rozvoj Konkurenční boj „Konkurenční boj se dostává do dalších fází: abyste přežili, musíte inovovat rychleji než ostatní…a tyto inovace také představit celému světu dříve a lépe než kdokoliv jiný!“ Mike Perry Generální ředitel firmy Unilever V rámci světové ekonomiky dochází k restrukturalizaci celých průmyslových odvětví, mění se poslání a zaměření podniků jak na národní tak mezinárodní úrovni. Podniky čelím novým hrozbám a překážkám, zejména pak v podobě nových konkurentů, kteří nejen že usilují o co nejsilnější postavení ve svém oboru podnikání, ale mnohdy úspěšně vstupují na zcela nepříbuzné trhy svého původního oboru podnikání. Konkurenční boj tak nabírá na intenzitě a šanci uspět mají jen ti „nejsilnější“. Tento stav je označován jako hyperkonkurence. Tento jev je způsoben dle Kotlera dvěma faktory: globalizací a technologií. Technologie je rozhodujícím faktorem, který utváří podobu nejen materiální substruktury společnosti, ale také vzorců lidského myšlení. Technologie je hybným stimulem druhé nejvýznamnější síly, jíž je globalizace. Mimo technologie a globalizace přetvářejí podoby ekonomiky další síly. Patří mezi ně např. deregulace a privatizace. Podstata a význam pojmu konkurenceschopnost zůstává od počátků průmyslové revoluce do dnešních dnů stejná. Konkurenceschopnost lze považovat za umění organizace nabídnout očekávanou hodnotu rychleji než ostatní. Co je ovšem v průběhu časové řady radikálně odlišné, je způsob ve vnímání a vytváření podstaty potřebné k dosažení požadované konkurenceschopnosti podniku. Srdcem požadované podstaty konkurenceschopnosti podniku je tzv. konkurenční výhoda. Tuto konkurenční výhodu lze označit jako nástroj, jímž podnik na jedné straně odolává výpadům konkurentů na jeho pozice a na druhé straně pomocí tohoto nástroje na jejich pozice útočí. Konkurenční výhodu lze považovat za soubor aktivit, kterými podnik disponuje a pomocí nichž je schopen oslovit potencionální spotřebitele nabízeného výrobku nebo služby. Mít konkurenční výhodu je stejné jako mít střelnou zbraň v souboji, kde ostatní mají pouze nože. Důležité je si uvědomit skutečnost, že konkurenční výhoda stejně jako inovační potenciál je dynamická vlastnost podniku, nikoli statická. Dynamická je z toho důvodu, že pro trvalé udržení si konkurenční výhody je nutné inovovat její strukturu a složení souběžně s vývojem trhu. V případě statické pozice by se mohlo stát, že by konkurenční výhoda transformovala do konkurenční nevýhody. Richard Love z firmy Hewlett-Packard poznamenává: „Tempo změn je tak rychlé, že schopnost měnit se se dnes stává konkurenční výhodou.“ Proces změn a inovace Charakteristickým rysem současné doby je neustálý proces inovace, probíhající ve všech společenských sférách. Důsledkem jsou i nutné změny v nejrůznějších činnostech, zejména v oblasti uspokojování požadavků a potřeb veřejnosti. Odpovědnost za tento naléhavý úkol do značné míry závisí na osobnosti managera, jeho schopnostech, dovednostech i stylu vedení. Inovační rozvoj je zaměřen na taková opatření ve vnitřním prostředí organizace, která ve svém důsledku povedou ke zvýšení kvality nabízených produktů, ke zkrácení dodací lhůty a ke snížení výrobních nákladů a tím ke zvětšení manipulačního prostoru pro cenové úpravy. Vlastní inovační rozvoj se může koncentrovat buď na vybrané produkty organizace, které mají potvrdit její postavení leadera v oboru anebo se zaměřuje na velkou diversifikaci sortimentu produkce při snaze oslovit různými kategoriemi téhož produktu co největší okruh zákazníků. Inovace jsou specifický nástrojem podnikatelské činnosti. Jsou aktem, který dodává zdrojům novou schopnost tvorby bohatství. V podstatě vlastně inovace tyto zdroje vytvářejí. Nic takového jako „zdroj“ neexistuje, dokud člověk nenajde v přírodě pro něco použití a nepřisoudí tomu tudíž ekonomickou hodnotu. Až do toho okamžiku je každá rostlina plevelem a každý minerál prostě jen kusem kamene. Ještě před o málo víc než jedním stoletím nepatřila mezi zdroje surová ropa prosakující ze země ani hliníková ruda bauxit. Obojí bylo jen na obtíž, protože obojí způsobovalo neúrodnost půdy. Také penicilinová plíseň se považovala za škůdce a ne za zdroj. Bakteriologové vynakládali značné úsilí na to, aby své bakteriální kultury uchránili před nákazou touto plísní. A po tom ve dvacátých letech si londýnský lékař Alexander Fleming uvědomil, že zmíněný „škůdce“ je přesně oním likvidátorem bakterií, kterého bakteriologové hledají a penicilinová plíseň se stala cenným zdrojem. Žádná jiná oblast neskýtá tak bohaté příležitosti k úspěšným inovacím jako nečekaný úspěch. V žádné jiné oblasti nejsou inovační příležitosti méně riskantní a jejich využívání méně namáhavé. A přesto se nečekaný úspěch téměř zcela opomíjí. Vedení různých institucí jej dokonce aktivně odmítá. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je skutečnost, že všichni máme sklon domnívat se, že všechno co trvá nějakou delší dobu, musí být „normální“ a přetrvat „věčně“. Všechny věci, odporující tomu, co jsme si navykli považovat za přírodní zákon se pak zamítají jako nesprávné, nezdravé a evidentně nenormální. Reagovat na prudké změny, které do oblasti informačních technologií přineslo politické a ekonomické otevření naší země po roce 1989, bylo pro každého, kdo v této oblasti působil, neobyčejně náročné. V náhlém přílivu možností se někteří rychle drali vzhůru, aby posléze stejně rychle zmizeli. Jiní využívali ochranná křídla přežívajících podniků a institucí, včetně veškerých poskytovaných výhod a možností, a teprve na jejich troskách budovali vlastní existenci. Další využili příchodu zahraničních znalostí a stali se představiteli více či méně renomovaných a silných značek. To přímo souvisí s investicemi do nových technologií, kde je nutné mít trvale určitý náskok. Investice nezbytné pro neustálou inovaci Výzkumné aktivity jsou u nás financovány převážně formou grantů a dotací ze státního rozpočtu, od poloviny minulého roku ještě přibyly i zdroje Evropské unie. Jednou z možností je i program Prosperita vyhlášený v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání ministerstva průmyslu a obchodu, jehož cílem je podpora infrastruktury pro posilování vazeb výzkumu a vývoje na průmysl. Zvláštní pozornost přitom program věnuje vytváření infrastruktury pro zakládání a fungování podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků, stejně jako center pro transfer technologií. Zdroje vyhrazené na tento program tedy nejsou určeny na přímou podporu výzkumných záměrů, ale na podporu infrastruktury, která je pro fungování výzkumné sféry nezbytná. Podpora je poskytována formou dotace, jejíž maximální výše může činit 75 % uznatelných nákladů projektu. Dotace je proplácena zpětně, žadatel proto musí prokázat dostatek finančních prostředků na realizaci celého projektu. Česká republika je nadnárodními firmami zařazována do druhé a třetí desítky zemí nejatraktivnějších pro výzkum a vývoj – až za země jako Čína, Indie, Rusko, Malajsie, Korea nebo Thajsko, ale na stejnou úroveň jako Austrálie, Irsko, Izrael, Norsko, Polsko, Španělsko nebo Švédsko. Inovační procesy jsou velmi nákladné a po delší dobu váží podstatnou část využitelných zdrojů organizace. Vynaložené úsilí a prostředky se musí organizaci vrátit, má-li mít šanci na přežití v silně konkurenčním prostředí. Bohužel, smutnou skutečností zůstává, že téměř 35% inovací buď není ukončeno vstupem nového produktu na trh anebo (což je ještě mnohem horší) se nový produkt nesetká s úspěchem. Příčiny těchto neradostných výsledků přitom spočívají v chybných rozhodnutích již v prvních fázích inovačního projektu. Tedy v chybách, jimž bylo možné relativně snadno zabránit! Obecně existuje šest základních inovačních pojetí. Každé z těchto pojetí nese s sebou samozřejmě také své náklady. 1. Produkt je koncepčně zcela nový (asi 10% veškerého objemu inovací) – využívá nové technické objevy, 2. Nová řada výrobků (20%) – nemusí se jednat o zcela nové produkty, pro výrobce představují kvalitativní změnu v dosavadní nabídce, 3. Rozšíření existující řady produktů (26%) – jedná se o nový produkt, rozšiřující spektrum stávající nabídky, 4. Vylepšení anebo změna některých výrobků v existující řadě nabízených produktů (26%) – je to v podstatě náhrada nabízených produktů novými, často se jedná o zvýšení provozuschopnosti anebo vylepšení funkčních parametrů, 5. Nalezení nových možností uplatnění pro existující výrobky (7%) – vznik příležitosti pro substituci výrobků jiných výrobců v jiném odvětví, mění se cílové trhy, 6. Snížení ceny (11%) – aniž by došlo ke změně koncepce či technického řešení výrobku, snižují se jeho výrobní náklady. Výrobci se nemusí orientovat pouze na jediný typ inovací. Je pro ně naopak vhodné, mají-li ve svém portfoliu svých inovačních projektů rovnoměrně zastoupeny všechny inovační typy. Náklady na zavedení inovací mohou být hrazeny již právě ze zavedených inovací nebo také ze zdrojů kupní síly. V ekonomice neexistuje žádný důležitější zdroj než kupní síla. Kupní síla však zároveň vytváří inovátorského podnikatele. Ke každé investici patří také určitá rizika. Stejně tak je to i s investicemi do inovací. Rizika jsou největší u inovací založených na nových znalostech vědeckého a technologického charakteru. Zvlášť velká jsou samozřejmě u inovací v těch oblastech, které jsou momentálně v módě. Naopak oblasti, které se netěší zájmu, hrozí mnohem menší rizika už proto, že je v nich na inovace více času. Velké riziko je však nedílnou součástí všech inovací založených na nových znalostech. Je to cena, kterou musíme platit za jejich účinnost a především za jejich schopnost iniciovat změnu nejen výrobku a služeb, ale i toho, jak pohlížíme na svět, na své místo v něm a v konečném důsledku sami na sebe. Seznam literatury: [1] ADAIR, J.: Efektivní inovace. Praha Publishing, Praha 2004, ISBN 80-86851-04-4 [2] DRUCKER, P.: Inovace a podnikavost. Management Press, Praha 1993, ISBN 80-8560329-2 [3] HADRABA, J.: Marketing, produktový mix a tvorba inovací produktů. Vydavatelství a nakladatelství Černík, Praha 2004, ISBN 80-86473-89-9 [4] KOTLER, P.: Marketing podle Kotlera – jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Management Press, Praha 2004, ISBN 80-7261-010-4 [5] PITRA, Z.: Inovační strategie. Grada Publishing, spol. s r.o., Praha 1997, ISBN 80-7169461-4 [6] PITRA, Z.: Management inovačních aktivit. Professional Publishing, Praha 2006, ISBN 80-86946-10-X [7] PRAHALAD, C. K., RAMASWANY, V.: Budoucnost konkurence. Management Press, Praha 2005, ISBN 80-7261-126-7 Autor: Petr HOLOUBEK, Ing. Kontaktní adresa: E-mail: VUT Brno, FP, Kolejní 2906/4, 612 00 Brno Telefon: + 420 54114 3736 [email protected]
Podobné dokumenty
Vážené paní zastupitelky, páni zastupitelé, občané
služby mohli levněji, bez problémů vjíždět na pozemek při sekání trávy, odvozu
odpadu atd. V budoucnu bychom rádi vyčistili úvozovou cestu podél zdi, do
ulice Česká, aby byl vchod pro návštěvníky ú...
Řešení - Trojské gymnázium
2. schopností filtrovat vodu v kořenech či vylučovat soli listy
3. živorodostí – rostliny klíčí ještě na mateřské rostlině a uchycují se do substrátu, až když poporostou
b/ TDL se často kácí s vidi...
podmínky podnikatelské úspěšnosti inovace
účinný způsob reakce organizace na vznik nové podnikatelské příležitosti v jejím okolí. Provedení takové účinné reakce na vznik podnikatelské příležitosti vyžaduje změnit stávající
podnikatelské ch...
nenechte si ujet vlak a staňte se makléřem 21. století
Stali jste se už realitním makléřem, kterému lidé volají sami a má
pravidelný přísun nemovitostí?
Stali jste se už makléřem, kterému volají zcela neznámí lidé, jež si jej
našli na internetu a mají ...
Zpravodaj č.01
„uteklo to nějak rychle“
a zároveň je mi líto, že se mi
tam nevešly všechny akce,
kterých bylo podstatně více.
Nezbylo například místo na
„Tour de ANO 2013“, kterou
jsme pořádali na cyklostezce
zde...
poznámky ke stylizaci a terminologii znaleckých předpisů iz pohledu
vyhláška, je nevhodný i pro transkripci do angličtiny, při níž by
vedl k významové chybě.
Dalším příkladem chybného termínu ve vyhlášce je v příl. č. 14
vyhlášky opakovaně používané označení objemo...
Společnost Bristol-Myers Squibb ruší papírové
Vážená paní / vážený pane
V rámci naší celkové strategie přejít k plně elektronickému prostředí a dosahovat tak účinnosti,
které chceme v naší společnosti dosáhnout s naší strategií BioPharma, rozš...