Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou

S Y N A G O G A
V
J A B L O N C I
N A D
N I S O U
Dramatick˘ konec klidn˘ch ãasÛ
Synagoga v Jablonci nad Nisou, konec 19. stol. Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou
Synagoga v Jablonci nad Nisou, konec 19. stol. Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou
dvefiím synagogy. Znenadání zaãaly v planoucí synagoze hrát varhany. ShromáÏdûn˘ dav
se vydûsil a lidi pojala úzkost. Îida pak uÏ nechali b˘t.“
(z knihy Novemberpogrom 1938, Jüdischer Verlag im Suhrkamp Verlag,
Frankfurt am Main, 2008)
NáboÏenská a národnostní smífilivost, kterou ve dnech otevfiení
jablonecké synagogy tak velebili doboví novináfii,
vzala koncem tfiicát˘ch let zasvé.
Oãití svûdkové
V celé fiadû publikací, které shromaÏìují svûdectví o tzv. „kfii‰Èálové noci“, se ãeské
pohraniãí témûfi nevyskytuje. V˘jimku, zato velmi zajímavou, tvofií jediná zpráva oãitého
svûdka z Jablonce pro pofiízená pro lond˘nskou Wiener Library:
Sudety, po 10. listopadu 1938
Arnold Budlowsky, dfiíve Jablonec, pozdûji Lond˘n, referuje o zniãení synagogy v Jablonci:
„V Jablonci (âechy) byla 9./10. listopadu 1938 zapálena synagoga. Jednomu Îidovi –
jmenoval se Roubitschek – povûsili na tûlo plakát a muÏe strkali smûrem k hofiícím
Pamûtníci Ïijí dodnes
Dobové hlá‰ení ãetnické stanice Zásada. Státní okresní archiv Semily
V odpovûì na pozvánku na tuto v˘stavu zaslanou do SRN pfii‰la pofiadatelÛm
z Kaufbeuren e-mailová zpráva, ve které se mj. pí‰e:
„Den po poÏáru jablonecké synagogy jsem ‰el tehdej‰í Goetheho ulicí. DláÏdûní bylo
poseto rÛzn˘mi písemnostmi a roztrhan˘mi modlitebními kníÏkami. Kolik hodnotn˘ch
a krásn˘ch vûcí bylo bûhem jediné noci nesmyslnû zniãeno nûkolika fanatiky!“
Kurt Fischer, nar. 1921 v Krásné, nyní Kaufbeuren, SRN
Pohlednice z vydavatelství F. JeÏek, pfied 1905, Severoãeské muzeum v Liberci
Dobov˘ inzerát Ïidovské firmy M. Dub z publikace Gablonz a. N.,
vyd. Berlin-Friedenau, 1930
Synagoga v Jablonci nad Nisou, konec 19. stol. Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou
Dobov˘ inzerát Ïidovské firmy J. H. Jeiteles z publikace Gablonz a. N.,
vyd. Berlin-Friedenau, 1930
zabalil do bílého papíru a v úzkém dlouhém kufru ji poslal do skladu ve Francii. Déle neÏ
rok ãekalo toto zavazadlo na svého majitele a v roce 1939 cestovala Tóra lodí s rodinou
rabína Vidy do USA. ¤adu let potom pÛsobil dr. Vida jako polní rabín v americké armádû,
napfi. v Koreji ãi v Nûmecku.
Pfiíbûh jablonecké Tóry
Jedna z devíti Tór, které pouÏívala jablonecká Ïidovská komunita, se dnes nachází v USA
ve státû Maryland, v mûstû Rockville, leÏícím v tûsném sousedství federálního území
hlavního mûsta Washingtonu. Jako svou památku, svou první Tóru, ale i jako pfiipomínku
v‰ech, ktefií zahynuli bûhem ‰oa, ji tam má vystavenou kongregace Tikvat Israel.
Synagoga v Jablonci uÏ neexistovala, byla vypálena 10. listopadu 1938, ale Tóra na‰la
po dvaceti sedmi letech svÛj dal‰í domov v modlitebnû Beth Tikva. I nûkteré dal‰í
pfiedmûty, které pfiinesli jabloneãtí Îidé do Turnova, se nakonec zachránily. Dostaly se
do tzv. turnovského svozu, kter˘m pfii likvidaci zdej‰í Ïidovské obce byly do Prahy,
do tehdej‰ího Ústfiedního Ïidovského muzea vedeného pod nacistickou správou,
pfiepraveny památky turnovské Ïidovské komunity.
Záchrana této Tóry tûsnû souvisela s Ïivotní poutí posledního jabloneckého rabína
dr. Georga Vidy (1906–1989). Je‰tû pfied mobilizací pfiestûhoval rabín Vida svou rodinu,
manÏelku Emmu a dvû dûti, do Turnova, kam se uch˘lil vût‰í poãet ãlenÛ jablonecké
komunity. Za podstatnûj‰í neÏ odvoz vlastního majetku, pokládali záchranu Tór
a liturgick˘ch pfiedmûtÛ ze synagogy a pfievezli je rovnûÏ do Turnova.
AÏ v posledních letech, po podrobném rozboru donaãních nápisÛ, se podafiilo nûkteré
z pfiedmûtÛ urãit jako jablonecké. Dnes víme, Ïe z jablonecké synagogy se nachází
ve sbírkách Îidovského muzea v Praze nejménû jedna opona a dvû men‰í
synagogální textilie, dva plá‰tíky na Tóru a jeden ‰tít na Tóru.
Rodinû rabína Vidy se podafiilo získat – vzhledem k pfiíbuzn˘m manÏelky v USA – povolení
k imigraci mimo stanovené kvóty. Cesta a pfiípravy v‰ak byly sloÏité. Rabín chtûl
zachránit alespoÀ jednu z Tór, sundal z ní proto stfiíbrnou korunu a sametov˘ plá‰tík,
Jablonecká Tóra umístûná v Památníku ‰oa v kongregaci Tikvat Israel v Rockville
ZNIČENÉ
židovské
PAMÁTKY
severních Čech
1938
1989