pdf 0,75 MB
Transkript
Vznik a v˘voj vysou‰ecího pracovi‰tû Národního technického muzea v Praze Katefiina ·UPOVÁ, Zbynûk HE¤MÁNEK 1 Rok 2002 – Archiv Národního technického muzea a jeho po‰kození pfii povodni JiÏ od zaloÏení Národního technického muzea Obr. 1. Praha, Karlín, Invalidovna krátce po kulminaci povodÀové hladiny. (Foto archiv Národního technického muzea, 2002) v roce 1908 jsou v jeho depozitáfiích shromaÏìo- Obr. 2–3. Praha, Karlín, interiér archivu Národního vány i sbírky archivního materiálu, a to archiv ar- technického muzea po opadnutí vody. (Foto archiv Národ- chitektury a stavitelství a archiv pro dûjiny techni- ního technického muzea, 2002) ky a prÛmyslu. Archiv architektury a stavitelství je tvofien pozÛstalostmi a osobními archivy v˘znam- 2 n˘ch ãesk˘ch architektÛ. Sbírka ãasovû zahrnuje a grafiky, firemní prospekty a tisky, plakáty, plake- období od poãátku 19. století do souãasnosti. ty a medaile, firemní dokumenty, ãasopisy, osobní Jsou zde zastoupena rÛzná období, napfiíklad his- korespondence, patentová literatura a mnohé dal- torismus (architekti Josef Schulz, Josef Zítek, An- ‰í pfiedmûty. tonín Wiehl, Antonín Viktor Barvitius), secese (Jan Pfii povodních v srpnu roku 2002 se zatopení Kotûra, Jan Koula, Josef Fanta, Alois Dryák), ães- dotklo zhruba 7,6 % z celkového mnoÏství sbírko- k˘ kubismus (Josef Goãár, Pavel Janák), mezivá- v˘ch pfiedmûtÛ a archivního materiálu Národního leãné období (Vít Obrtel, EvÏen Linhart, Jan Gillar, technického muzea. Do‰lo k zaplavení ve‰ker˘ch Kamil Ro‰kot, Josef ·tûpánek, Pavel Janák, Josef muzejních depozitáfiÛ v pfiízemí historické budovy Goãár) ãi období pováleãné aÏ po 80. léta 20. sto- Invalidovny v Praze-Karlínû o plo‰e 3200 m (aÏ letí (Jaroslav Frágner, Jifií ·tursa, SIAL, Metropro- do v˘‰e 3,5 m), kde byly uloÏeny jak trojrozmûrné jekt). Archiv pro dûjiny techniky a prÛmyslu pak sbírkové pfiedmûty, tak rozsáhlé sbírky archivu ar- obsahuje pfieváÏnû osobní pozÛstalosti v˘znam- chitektury a stavitelství a archivu pro dûjiny tech- n˘ch domácích vûdcÛ, inÏen˘rÛ, technikÛ a prÛmy- niky a prÛmyslu. Pod vodou se ocitla velká ãást slníkÛ a dokumenty prÛmyslov˘ch podnikÛ, spol- sbírek z oborÛ elektrotechniky, strojírenství, che- kÛ ãi institucí. âasové rozpûtí fondÛ se pohybuje mie, architektury a stavitelství, hutnictví i textilní od 18. do 20. století. Sbírka se skládá z velmi roz- v˘roby a také v˘kresová dokumentace fiady archi- manit˘ch materiálÛ – jsou zde zastoupeny skicáky, tektÛ 19. a 20. století, leteckého archivu, pfií- plány i v˘kresy, fotografie a negativy, papírové, dfie- bramsk˘ch dolÛ a praÏsk˘ch strojíren z 19. století, vûné ãi sádrové architektonické modely, obrazy desítky osobních fondÛ a písemn˘ch pozÛstalostí 2 Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e 3 91 Obr. 4. D˘‰ina (okres PlzeÀ-sever), vrata do mrazicího boxu pronajatého v Mrazírnách PlzeÀ-D˘‰ina, a. s. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 5. D˘‰ina (okres PlzeÀ-sever), rámy se zamraÏen˘mi archiváliemi jsou v boxu vyskládány aÏ do v˘‰e 8 m. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 6–9. Praha 7, Národní technické muzeum, zku‰ební vysou‰ení v provizorních prostorech v suterénu. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 10. Praha 7, Národní technické muzeum, hlavní místnost s vanami pro „mokr˘ proces“ vysou‰ení. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 11. Praha 7, areál Národního technického muzea, b˘valá tiskárna zrekonstruovaná na nové vysou‰ecí pracovi‰tû. (Foto archiv Národního technického muzea) 4 5 v˘znamn˘ch pfiedstavitelÛ ãeské techniky, archi- uskladnûní zprovoznily své neobsazené haly v Klad- pokusÛ o vysou‰ení. Zlom nastal v letních mûsí- tektur y, prÛmyslu a vûdy, firemní tisky a rovnûÏ nû. Tímto zpÛsobem se podafiilo bûhem tfií t˘dnÛ cích, kdy pfii‰lo na pomoc mnoho brigádníkÛ, pfie- 3 rozsáhlé sbírky fotografick˘ch negativÛ i pozitivÛ zamraÏením zachránit odhadem cca 200 m papí- dev‰ím studentÛ restaurátorsk˘ch ‰kol (praÏské v ãasovém rozpûtí zhruba 1880–1970. rového archivního materiálu. Stfiední prÛmyslové ‰koly grafické, oboru konzer- Po opadnutí vody se zamûstnanci NTM spoleãnû s velk˘m poãtem dobrovolníkÛ pustili do boje s ãa- vátorství a restaurátorství, a litomy‰lského InstituRok 2003 tu restaurování a konzervaãních technik – dnes Fa- sem. Cílem bylo co nejvût‰í mnoÏství archivního Od poãátku roku 2003 se archiváfii a kurátofii kulty restaurování Univerzity Pardubice). materiálu co nejrychleji opláchnout od hrub˘ch ne- postiÏen˘ch archivÛ snaÏili zahájit vysou‰ecí prá- Tento projekt pomohlo Národnímu technickému ãistot a zabalit do polyetylenov˘ch fólií. Zpracované ce, aby se archiválie mohly navracet do suchého muzeu financovat mnoho dárcÛ. Nejv˘znamnûj‰í balíky se skládaly na palety a do mrazírensk˘ch rá- stavu a následnû i zpût do archivÛ. Ve spolupráci podpora pfii‰la od Britské rady, která zprostfiedko- mÛ a poté zamrazovaly v kontejnerech, které v prv- s odborníky na restaurování papíru z tehdej‰ího vala pomoc mnoha postiÏen˘m institucím a pro ních dnech katastrofy zdarma poskytla spoleãnost Státního ústfiedního archivu (dnes Národní archiv), Národní technické muzeum konkrétnû zafiídila do- Maersk Sealand. Následnû byly takto pfiedbûÏnû Národní knihovny a mnoha dal‰ími se postupnû voz vakuov˘ch baliãek, vakuového stolu, sáãkÛ na o‰etfiené archiválie pfiepraveny do Mochovsk˘ch sami archiváfii spolu s restaurátorsk˘mi dílnami vakuování a speciálních filtraãních papírÛ na mrazíren, a. s., které k jejich dlouhodobému Národního technického muzea pustili do prvních zkou‰ky s vysou‰ením velk˘ch formátÛ (tzv. sendviãovou metodou). S odmûÀováním brigádníkÛ pomohlo velmi operativnû a vstfiícnû sdruÏení SOS archiv architektury, které k tomuto úãelu nabídlo finanãní hotovost. Firma Maersk Sealand zapÛjãila mrazicí kontejner, do nûhoÏ se ve‰lo aÏ osm palet se zamraÏen˘mi archiváliemi a kter˘ mohl zÛstat zapojen˘ na dvofie Národního technického muzea na Letné. Pro první pokusy s vysou‰ením se uvolnily v suterénu hlavní budovy muzea tfii místnosti, které byly narychlo upraveny tak, aby mohly slouÏit k práci 6 7 8 9 s vût‰ím mnoÏstvím archivního materiálu. Byl zakoupen pfiíruãní mrazicí box na pfiechovávání zamraÏen˘ch balíkÛ, které ãekaly na postupné zpracování. Do místností jsme nechali zabudovat vany na om˘vání rozmraÏen˘ch archiválií a instalovat velké stoly na su‰ení sendviãovou metodou. K desinfekci prostor, v nichÏ se pracovalo s povodnûmi zasaÏen˘m materiálem, byly místnosti vybaveny germicidními lampami, ozafiujícími pfies noc pracovi‰tû UV záfiením. 92 Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e 11 10 Rok 2004 to provozní vedoucí, restaurátofii papíru a konzer- do té mír y, Ïe se osamostatnilo od restaurátor- Ke konci roku se vysou‰ecí pracovi‰tû rozrostlo UÏ koncem roku 2003 bylo jasné, Ïe bude po- vátofii. Bûhem letních mûsícÛ navíc pfiichází kaÏ- sk˘ch dílen, k nimÏ bylo pfiedtím pfiiãlenûno, a do- tfieba vybudovat zcela nové pracovi‰tû, které bude doroãnû na brigádu mnoho studentÛ ze stfiedních stalo samostatné organizaãní vedení. Souãasnû splÀovat ve‰keré podmínky pro kvalitní práci a ta- i vysok˘ch ‰kol. se ve zku‰ebním provozu ovûfiilo, Ïe ruãní metoda ké vysoké nároky na hygienu. Jako nejsnaz‰í ces- Oddûlení je vybaveno dvûma vakuov˘mi baliãka- vysou‰ení je pro archiválie vysoké kulturní a histo- ta se ukázala pfiestavba budovy b˘valé tiskárny, mi, pfiístrojem na v˘robu destilované vody Aqua rické hodnoty nepochybnû tou nej‰etrnûj‰í. Ukáza- která se nachází ve v˘chodní ãásti areálu technic- Osmotic 02 a hydraulick˘m lisem. Pro pfiechová- lo se, Ïe díky jejímu pouÏití nebude nutné mnohé kého muzea. Cel˘ objekt má 200 m . Po úpravách vání men‰ího mnoÏství zmraÏeného materiálu archiválie následnû restaurovat. pfiíãek a rozvodÛ vody i elektfiiny vzniklo ojedinûlé jsou zde umístûny dva pultové mrazicí boxy. Pro moderní pracovi‰tû nového oddûlení vysou‰ení za- operativní dokumentování nejvíce po‰kozen˘ch mraÏen˘ch archiválií. dokumentÛ a fotografií je k dispozici digitalizaãní V prÛbûhu prací jsme zjistili, Ïe pÛsobení povodÀové vody na‰tûstí nemûlo na archiválie tak zniãují- 2 cí dopad, jakého jsme se obávali. Vût‰ina doku- Budova je rozãlenûna na sedm základních pro- zafiízení. Z krizového ‰tábu mûstské ãásti Praha 7 mentÛ se po rozmrazení nachází v pomûrnû dobrém stor. Samotnému procesu vysou‰ení slouÏí míst- jsou zapÛjãeny odvlhãovaãe, které bûhem dne stavu. Dokumenty psané inkoustem ãi plány r˘so- nosti s vanami pro rozmrazování a ãi‰tûní, dal‰í (pfiedev‰ím v letních mûsících) sniÏují vzdu‰nou vané tu‰í, ãasto i kolorované, zÛstaly aÏ na v˘jimky jsou urãeny pro balení vakuov˘ch balíãkÛ, pro do- vlhkost. Pût van je urãeno na rozmrazování a pfií- nerozpité. sou‰ení materiálu z vakuov˘ch balíãkÛ, pro su‰ení padné om˘vání a ãi‰tûní archiválií. Pojízdné pra- Dal‰ím problémem, kter˘ jsme museli fie‰it, by- a pfiekládání sendviãÛ a pro dosou‰ení plánÛ a po- covní stoly umoÏÀují pracovat dle potfieby v rÛz- ly náklady na skladování zamraÏen˘ch archiválií slední pro balení such˘ch archiválií. Dále je zde n˘ch místnostech. Mobilní stojany se síty slouÏí v Mochovsk˘ch mrazírnách, jeÏ za rok vyrostly aÏ provozní kanceláfi, denní místnost a hygienické zá- k dosou‰ení archiválií a su‰ení pomocného mate- na ãtyfii miliony korun. To byla vzhledem k pfiedpo- zemí. ·atny se sprchami jsou situovány do sta- riálu (filtraãních papírÛ). PfiíleÏitostnû je pro vyrov- kladu, Ïe archiválie budou zamraÏeny a postupnû vebních bunûk, které stojí v bezprostfiední blízkos- nání fotografií nebo men‰ích formátÛ na kar to- vysou‰eny po dobu osmi aÏ deseti let, pro muze- ti provozní budovy. Pfiestavba byla dokonãena nech vyuÏíván knihafisk˘ lis. Na regály se odkládají um pfiíli‰ vysoká ãástka. Proto byly na jafie roku v dubnu 2004. Poãátkem kvûtna bylo pracovi‰tû vakuové balíãky a drobné nástroje a náfiadí. 2003 osloveny i jiné mrazírenské podniky v âes- slavnostnû otevfieno za pfiítomnosti námûstka mi- Pomocn˘m materiálem je pfiedev‰ím netkaná ké republice, z nich nejlep‰í podmínky nabídly nistra kultury Mgr. ZdeÀka Nováka, senátorky doc. textilie (netex–pervin 25 g/m ), silné nekyselé filt- 2 2 Mrazírny PlzeÀ-D˘‰ina, a. s. Do jejich prostor byly MUDr. Jaroslavy Moserové, DrSc., fieditelky Britské raãní papíry (520 g/m ), ãisté staré noviny a hed- archivní materiály pfiemístûny v létû 2003 rady Mandy Johnson a britské velvyslankynû v âes- vábn˘ papír. Z chemikálií se pouÏívá Ajatin Profar- a uskladnûny za smluvní ãástku, která nedosahu- ké republice Anne Pringle. OkamÏitû byl zahájen ma solutio, Dosanin a Orthosept-P na desinfekci je ani ãtvr tiny objemu financí, které si úãtovaly provoz. Pfiestavbu se podafiilo uskuteãnit za pod- pfii úklidu a 100% bezvod˘ líh na ãi‰tûní fotografií. Mochovské mrazírny. por y Ministerstva kultur y âR a mnoha dal‰ích ProtoÏe se pracuje s materiálem, jenÏ byl nûko- V prvním roce práce na rozmrazování archiválií, sponzorÛ. Nejvût‰ím podílem pfiispûla spoleãnost lik dní v povodÀové vodû, nelze podceÀovat z toho plném zkou‰ení a pokusÛ, byly postupnû stanove- âlovûk v tísni. Celkové náklady na vybudování vy- plynoucí zdravotní rizika. Proto je celé pracovi‰tû ny jasné metodické pokyny pro zacházení s jednot- sou‰ecího pracovi‰tû vãetnû zafiízení dosáhly ãást- stále pod kontrolou hygienika, kter ˘ pravidelnû ky 5,4 milionÛ korun. kaÏdé tfii mûsíce odebírá vzorky ze vzduchu i z povr- liv˘mi materiály a celkem bylo zpracováno 12 m zamraÏeného materiálu. 3 Provoz oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archi- chÛ vybavení. Byla pfiijata i fiada dal‰ích hygienic- válií je zaji‰Èován ‰esti aÏ osmi pracovníky. Jsou k˘ch opatfiení. Pracovat zde mohou jen osoby, které Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e 93 Obr. 12. Clara von Waldthausen (vlevo) pfii semináfii Konzervace fotografick˘ch materiálÛ po‰kozen˘ch Ïivelními pohromami pofiádaném v kvûtnu 2006. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 13. Praha 7, Národní technické muzeum, den otevfien˘ch dvefií pro vefiejnost. (Foto archiv Národního technického muzea) 12 13 Obr. 14. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení 14 15 vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. âi‰tûní archiválií zanesen˘ch povodÀov˘m bahnem. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 15. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Nûkdy pro práci s velk˘mi formáty staãí pfiirazit více stolÛ k sobû. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 16. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Nûkteré plány kreslené v pomûru 1 : 1 (Josef Schulz – kostel v Horním Mar‰ovû) se nevejdou na stoly a musí se s nimi pracovat na zemi, nû- byly oãkovány proti tetanu a Ïloutence typu A a pra- bu jako archiválie technického muzea. ·lo pfiede- kdy i pfies nûkolik místností. (Foto archiv Národního tech- videlnû jednou roãnû absolvují lékafiskou prohlídku. v‰ím o dokumentaci b˘valého Státního ústavu pro nického muzea) Musejí se pfievlékat do pracovního odûvu, nosit pra- rekonstrukci památkov˘ch mûst a objektÛ – sta- Obr. 17. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení covní obuv a pouÏívat ochranné (vinylové nebo late- vebnû-historické prÛzkumy, které obsahují velké vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií, bûÏn˘ denní provoz. xové) rukavice, popfiípadû respirátory. Pro o‰etfiení mnoÏství fotografického materiálu (fotografie i ne- (Foto archiv Národního technického muzea) rukou se pouÏívá desinfekãní m˘dlo a ochranné gativy), ruãnû psané texty, strojopisy a plány na Obr. 18. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení krémy. Pracovní doba byla zpoãátku zkrácena na pauzovacích papírech. vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Materiály zamraÏené ‰est hodin dennû, ale postupem ãasu do‰lo k její- Souãasnû nás oslovil dr. Michal ëuroviã z Ná- v jednotliv˘ch balících b˘vají velmi rÛznorodé: inkoustov˘ mu prodlouÏení na obvykl˘ch osm, neboÈ se nepro- rodního archivu, kter˘ obûma institucím nabídl po- rukopis, fotografie, kolorované, tu‰í kreslené plány nalepe- kázaly Ïádné zdraví ‰kodlivé faktory. moc pfii su‰ení zapÛjãenou lyofilizaãní komorou. né na kartonu a katalog na kfiídovém papíru. (Foto archiv Národního technického muzea) V noci jsou prostory desinfikovány UV záfiením Jeho nabídky jsme vyuÏili a aplikovali jsme tuto z germicidních lamp. Poãet odsvícen˘ch hodin je metodu na vysu‰ení spisÛ a plánÛ pfievzat˘ch ze tfieba sledovat, neboÈ po tfiech tisících hodinách zru‰eného podniku Metroprojekt. ·lo pfiedev‰ím pfiestává svûtelné spektrum UV záfiení vysílat, a tím o strojopisy a sloÏené plány na ozalidech (kopie i dostateãnû spolehlivû desinfikovat osvûtlené pro- zhotovená fotoprocesem, typická fialov˘m zbarve- story. Po cel˘ den je zapnuta vzduchotechnika, kte- ním). Vysou‰ení cca 1,5 m zamraÏeného mate- rá zaji‰Èuje pfiísun ãistého vzduchu do v‰ech pro- riálu trvalo asi tfii t˘dny a v˘sledkem byly suché do- stor. KaÏdodenní bûÏn˘ úklid na konci smûny je kumenty, které vykazovaly lehkou konturu (mapy) provádûn desinfekãním roztokem, a to stfiídavû rÛz- postupného vysychání od stfiedu ke kraji; proto n˘mi prostfiedky (Ajatin, Dosanin a Orthosept), aby jsme plo‰né vyuÏití této metody vylouãili. 3 se u mikrobÛ nevytvofiila vÛãi tûmto desinfekcím re- V kvûtnu 2005, po roãním provozu vysou‰ecího zistence. Pravidelnû kaÏd˘ch pût t˘dnÛ je sanitární pracovi‰tû, pfievzal díky dosaÏen˘m v˘sledkÛm den. To znamená, Ïe se provádí dÛkladn˘ úklid nad projektem ruãního vysou‰ení archiválií zá‰titu a desinfekce v‰ech, i bûÏnû ménû dostupn˘ch âesk˘ v˘bor pro UNESCO. ploch a zafiízení. 16 Tfii roky po povodni jsme se rozhodli ukázat pro- V roce 2004 bylo za osm mûsícÛ zku‰ebního ces ruãního vysou‰ení i v˘sledky na‰í práce vefiej- provozu na novém pracovi‰ti zpracováno celkem nû. V oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií 3 13 m zamraÏeného materiálu. To znamená, Ïe 3 jsme uspofiádali den otevfien˘ch dvefií pro laickou do dal‰ích let zbylo v mrazírnách je‰tû 175 m ar- vefiejnost: 11. fiíjna 2005 se mohl kdokoliv pfiijít chiválií. podívat na na‰e pracovi‰tû v normálním provozu, absolvovat jeho prohlídku s v˘kladem, vidût postu- Rok 2005 py vysou‰ení i ukázky rÛzn˘ch typÛ archiválií usu- Na poãátku roku nabídlo Národní technické ‰en˘ch v‰emi pouÏívan˘mi metodami. Zájem byl muzeum pomoc Národnímu památkovému ústa- pfiekvapiv˘, celkem se pfii‰lo podívat více neÏ sto vu, jehoÏ archivní fondy byly také postiÏeny po- padesát zájemcÛ. vodnûmi. Materiály památkového ústavu, které Od ledna do prosince roku 2005 se podafiilo byly uloÏeny v mrazírnách, mûly podobnou sklad- zpracovat 25 m na‰ich archiválií a navíc jsme vy- 94 3 Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e 18 17 3 su‰ili i 2 m archiválií pro Národní památkov˘ rady (Committee on Preservation of Archives in Rok 2007 ústav. Tím jsme si ovûfiili, Ïe na novém pracovi‰ti Temperate Climates) a pfiední evrop‰tí odborníci Na‰e pracovi‰tû nabídlo pomoc Mûstské kni- 3 mÛÏeme roãnû ruãní metodou zpracovat 20–25 m na restaurování fotografick˘ch materiálÛ – fieditel hovnû v Praze, která své tisky su‰ila ve spolupráci zamraÏen˘ch dokumentÛ a cel˘ proces vysou‰ení Centre de Recherches sur la Conservation des s Národní knihovnou v její víceúãelové komofie, pfii bychom tak mûli dokonãit v roce 2011 ãi 2012. Documents Graphiques v PafiíÏi prof. Bertrand La- záchranû atlasu ptákÛ o rozmûru 70 x 100 cm. védrine a holandská restaurátorka Clara von Jednalo se o bibliofilsk˘ tisk tfiiceti barevn˘ch oce- Rok 2006 Waldthausen (Fotorestauratie Atelier, Amster- lor ytin z legendárního díla The Birds of America Na zaãátku roku 2006 jsme podali pfiihlá‰ku dam), která vedla jiÏ zmínûn˘ workshop. známého amerického ornitologa Johna Jamese. do soutûÏe Gloria musealis v kategorii Poãin roku V roce 2006 jsme také zaznamenali zv˘‰en˘ zá- Knihovna zatím nemûla zku‰enosti se su‰ením 2005. Porota udûlila na‰emu pracovi‰ti za pro- jem o na‰e pracovi‰tû v zahraniãí. Bûhem roku nás tak velkého formátu. Díky ‰etrnému roze‰ití atla- jekt Vysou‰ení archiválií postiÏen˘ch povodní v ro- nav‰tívil napfiíklad jeden ze svûtovû uznávan˘ch od- su, vyãi‰tûní a su‰ení ruãní sendviãovou metodou ce 2002 na vysou‰ecím pracovi‰ti Národního borníkÛ na restaurování fotografií Mogens Koch se podafiilo cel˘ tisk navrátit do velmi uspokojivé- technického muzea 3. místo. z dánské Královské knihovny v Kodani, dal‰í náv‰tû- ho stavu, navíc jsme provedli jeho digitalizaci. Kromû bûÏného, jiÏ rutinního vysou‰ení vlastního materiálu jsme bûhem roku pokusnû vysou‰eli vy byly z univerzit a odborn˘ch konzervátorsk˘ch pracovi‰È USA, ·v˘carska, Rakouska a Slovinska. Koncem února roku 2007 byla dokonãena v˘stavba mrazicího boxu v depozitárním areálu Národ- pro âeské muzeum hudby notov˘ materiál zapsa- K úspûchÛm pracovi‰tû patfií nepochybnû i to, ního technického muzea v âelákovicích. Po zku‰eb- n˘ na historickém ruãním papíru. V tomto pfiípadû Ïe dvûma na‰im pracovníkÛm byla nabídnuta spo- ním provozu a kolaudaci byly ve‰keré zamraÏené se v‰ak vzhledem k typu zaplavení (vertikálnû ulo- lupráce s firmou Gema Art Group, a. s., která na archiválie pfievezeny bûhem mûsíce bfiezna z mrazí- Ïené noty, pevnû uzavfiené v archivních krabicích, základû vládního usnesení o pomoci pfii obnovû ren v D˘‰inû u Plznû do tohoto boxu, kde budou byly zatopeny pouze zhruba do jedné tfietiny v˘‰ky, kulturního dûdictví Irácké republiky zaji‰Èovala skladovány aÏ do koneãného vysu‰ení. Pro muzeum nebyly ani zkroucené, ani zanesené ‰pínou a bah- kompletní vybavení konzervátorského a restaurá- to znamená finanãní úsporu za skladování v ko- nem) ukázalo b˘t pro muzeum v˘hodnûj‰í hromad- torského pracovi‰tû Národního archivu a Národní merãních mrazírnách a v˘hodu ve stálém dohledu né vysou‰ení v lyofilizaãní komofie Technického knihovny v Bagdádu a také kurz pro irácké restau- nad archiváliemi. Mrazicí box má rozmûr pfiibliÏnû muzea v Brnû. rátory papíru. Kurz probíhal v ãervnu a ãervenci na 80 m a bylo do nûj pfievezeno celkem 58 mrazíren- Dále jsme si pfii havárii vodovodního potrubí ve Salahaddinovû univerzitû v Irbilu, hlavním mûstû sk˘ch rámÛ, coÏ ãiní cca 116 m dokumentÛ. Státním ústavu kontroly léãiv v praxi vyzkou‰eli irácké autonomní oblasti Kurdistán, a jako lektofii V˘hledovû je plánováno vytvofiení nového pra- moÏnost a úãinnost rychlého operativního zásahu se ho zúãastnili dr. Michal ëuroviã, Zuzana Zajaãi- covi‰tû pro restaurování papíru a speciálnû plá- mimo na‰e vlastní pracovi‰tû. Zatopen˘ archiv byl ková a Du‰an Nováãek (Národní archiv), Jifií Vnou- nové dokumentace, které bude navazovat na ãin- vysu‰en ihned po havárii, bez zamraÏování a bez ãek (Královská knihovna, KodaÀ, Dánsko) a dva nost oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. pfievozu, pomocí na místo dopravené vakuové ba- pracovníci oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archi- liãky. válií, Zbynûk Hefimánek a Zuzana ·varcová. 3 2 3 Pracovní postupy ruãního vysou‰ení Na konci kvûtna jsme ve spolupráci s Národ- Bûhem roku jsme zpracovali 20 m vlastních za- ním archivem uspofiádali jednodenní semináfi na mraÏen˘ch archiválií a 2 m archiválií Národního nou t˘dnû pfievezou zamraÏené balíky do pfiíruã- téma Konzer vace a restaurování fotografick˘ch památkového ústavu. Kromû toho jsme vysu‰ili ních mrazicích boxÛ na pracovi‰ti. Materiál je 3 3 Z velkého mrazicího kontejneru se pfiibliÏnû jed- materiálÛ po‰kozen˘ch Ïiveln˘mi pohromami, na dal‰í 2 m vlastního materiálu v lyofilizaãní komo- z nich vyjímán zhruba 20–24 hodin pfied vlastním nûjÏ druh˘ den navazoval tematick˘ workshop. Na fie Národního archivu a zahájili jsme zku‰ební spo- zpracováním a ukládán do vany, kde se nechá semináfi byli pozváni ãlenové mezinárodní archivní lupráci s Národní knihovnou. v pokojové teplotû volnû rozmrzat. Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e 95 Ráno kurátor pfiíslu‰ného archivu prohlédne Malé formáty – vakuové balíãky o‰etfiují. Om˘vají se destilovanou vodou nebo se rozmrzl˘ balík, rozebere ho a urãí dal‰í postup. Se- Formáty A4 a men‰í se zpracovávají metodou va- za sucha ãistí bezvod˘m lihem. Pro vyrovnání se lekci mÛÏe provést pouze archiváfi nebo kurátor. kuov˘ch balíãkÛ. Mokr˘ materiál je po mal˘ch ãás- Obalov˘ materiál, jako desky, ko‰ilky, obalové pa- tech vkládán do ãist˘ch novin, zbaven˘ch kfiídového Evidence, desinfekce píry, podlepy ãi kartony, které nenesou Ïádnou in- papíru (reklamní letáky, pfiílohy) v pofiadí vrstva no- Such˘ materiál archiváfii peãlivû roztfiídí, evidují formaci, se vût‰inou vyhazuje, zbylé dokumenty se vin – ãist˘ papír – netkaná textilie (netex) – mokrá a balí do krabic. Poté je odváÏen do Národního ar- podle velikosti formátu a typu materiálu dále zpra- archiválie (i více listÛ najednou) – netkaná textilie – chivu nebo Archivu hlavního mûsta Prahy na Chodo- covávají. ãist˘ papír – vrstva novin, coÏ se mÛÏe nûkolikrát vû, kde prochází etoxenovou desinfekãní komorou. Velké formáty – sendviãe opakovat aÏ do v˘‰ky cca 10 cm. Takto pfiipraven˘ dávají do sendviãe nebo do lisu. UloÏení do archivu Archiválie formátu vût‰ího neÏ A4 (plány, plaká- mal˘ sendviã se vloÏí do speciálního polyetylenové- V souãasné dobû se desinfikované archiválie ty, kresby, návrhy, listiny) se zpracovávají takzva- ho sáãku, kter˘ je oznaãen ãíslem balení (v krouÏ- prozatímnû ukládají v pronajat˘ch prostorách v Ar- nou metodou sendviãování. Pojízdn˘ stÛl je pfiive- ku), datem, názvem archivu, ãíslem fondu nebo chivu hlavního mûsta Prahy v Praze na Chodovû. zen k vanám a na nûm se zaãne vytváfiet sendviã, specifikací urãenou archiváfiem a parafou baliãe. Postupnû se budou pfieváÏet do nov˘ch archivÛ nejãastûji o velikosti dvou filtraãních papírÛ poloÏe- Hotov˘ balík se zataví ve vakuové baliãce. Je tfieba Národního technického muzea – jak do rekonstru- n˘ch vedle sebe, tedy 140 x 100 cm. Jednotlivé dbát na to, aby pfii vakuování nezÛstal ve sváru cíp ovan˘ch prostor v hlavní budovû v Praze na Letné, vrstvy se skládají následovnû: filtraãní papír – ne- novin ãi textilie nebo aby sáãek nebyl pfiíli‰ nahrnu- tak do nového objektu v âelákovicích u Prahy. tex – jedna vrstva plánÛ – netex – filtraãní papír. t˘. Tím by se do balíku postupnû dostal vzduch Takto se pokraãuje do v˘‰ky cca 20 cm. Poté se a cel˘ efekt vakuového su‰ení by byl naru‰en. Závûr sendviã pfiikryje plastov˘mi deskami, zatíÏí a ozna- Zásadnû se nevakuují fotografie. Zv˘‰enou pozor- Ruãní metoda se na první pohled zdá pracná ãí se lístkem s datem a názvem archivu – ãíslem nost je potfieba vûnovat tiskÛm na kfiídovém papífie, a zdlouhavá. Av‰ak zamraÏené dokumenty archivu fondu nebo specifikací urãenou archiváfiem. které se musí proloÏit netexem po jednotliv˘ch Národního technického muzea jsou velmi rozmani- Rozmrzl˘ materiál není máãen ve vodû, v pfiípadû stránkách, aby nedo‰lo k jejich slepení. Polyetyleno- té, zãásti za‰pinûné od zbytkÛ bahna, nûkteré ba- zneãi‰tûní se pouze otírá jemnou houbiãkou nebo v˘ sáãek je po sedmi aÏ deseti dnech rozfiíznut, po- líky jsou i znaãnû zdeformované. Po zku‰enostech se dle potfieby lehce osprchuje teplou vodou. Druh˘ mocn˘ su‰icí materiál (noviny, netex, ãist˘ papír) se se ukazuje, Ïe pro tento materiál, z nûhoÏ aÏ 80 % den je sendviã rozebrán. Pokud jsou plány proschlé, vyhodí a cel˘ postup se opakuje. Takto se postupuje tvofií plánová dokumentace, je ruãní metoda jedi- nechají se dosychat volnû na vzduchu. Pokud jsou 3–4x, dokud nejsou archiválie suché. Po posledním nou ‰etrnou moÏností, jak archiválie bez po‰kození více zavlhlé, je nutné je pfieloÏit do such˘ch prokla- balení se dokumenty opatrnû rozlistují stránku po zachraÀovat. V˘stupem této metody jsou pfiebrané, dÛ. Mokr ˘ pomocn˘ materiál se su‰í – netex na stránce a nechají se volnû dosu‰it. PouÏit˘ pomocn˘ suché, ãisté a vyrovnané archiválie, které se po ‰ÀÛrách, proklady se dávají do stojanÛ se síty nebo materiál se vyhazuje do speciálního kontejneru ur- desinfekci z velké ãásti mohou ukládat rovnou do do pojízdného su‰áku. Vyskytuje se i materiál, kter˘ ãeného pouze pro kontaminovan˘ odpad. archivÛ. se pro velké rozmûry nevejde na stÛl a sendviã se Fotografie a digitalizace pak musí tvofiit na zemi. Takto byl zpracováván na- Jsou-li v rozmrzlém balíãku fotografie, je nutné pfiíklad fond Schulz, kter ˘ mimo jiné obsahoval je pfied jak˘mkoliv o‰etfiením zdokumentovat digi- pfiedlohy v mûfiítku 1 : 1 na sloupy Rudolfina. tálním fotoaparátem. Poté se podle typu dále Vzácnûj‰í materiál se postupnû dle moÏností zaãíná i restaurovat. Obr. 19. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Plány kolorované akvarelov˘mi barvami zÛstaly v pfiekvapivû dobrém stavu: první hrubé ãi‰tûní rozmraÏeného návrhu Franti‰ka Sandera na regulaci Vltavy v úseku Praha – Hofiín. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 20. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Zrestaurovan˘, na plát19 20 21 22 no napnut˘ návrh z pfiedchozí fotografie. Restaurovala Jana Tom‰Û. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 21., 22. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. âi‰tûní archiválií zanesen˘ch povodÀov˘m bahnem. (Foto archiv Národního technického muzea) 96 Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e
Podobné dokumenty
Helium
Nûkolik hlubok˘ch nádechÛ helia staãí k po‰kození mozku obûti, mÛÏe dojít i k usmrcení ãlovûka udu‰ením.
Riziko vzniká pfii vstupu do ‰patnû odvûtran˘ch prostor, kde by mohl b˘t
kyslík vytûsnûn˘ hel...
TYPOGRAFIA
Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96
Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch
ãlánkÛ.
Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou
Michael Huber CZ
Dřevohostický zpravodaj 4-2010
v městečku se nám společnými silami daří. Jsem si vědom, že je potřebné mnoho ještě vybudovat, vylepšit a zkrášlit. Na to je potřeba hodně úsilí, práce, jednání, projektů,
ale i dobré vůle, spolupr...
Pdf – kniha „Dějiny vzniku
o my‰lence postavit kapli ve Slavkovicích, nechal zhotovit základní
kámen pro tuto kapli, a brnûnsk˘ biskup Mons. ThLic. Vojtûch
Cikrle tento kámen posvûtil pfii slavné m‰i svaté konané 14. ãervence...
všeobecné obchodní podmínky
Devil WC 3v1 tek.blok 3x55ml Aqua náhr.
Devil WC 3v1 tek.blok 3x55ml Lemon náhr.
Devil WC 3v1 tek.blok 3x55ml Natur náhr
Věkem podmíněná makulární degenerace Ústa ve zdraví a nemoci
dospělí děláme pro zdravý a přirozený
vývoj našich dětí vše, co je v našich silách. Realita všedních dnů tomu bohužel nenasvědčuje. Je na každém z nás,
aby se o to alespoň pokusil.
MUDr. Milan Kudyn
Naše města a evropské peníze
movém období, na které se Evropský parlament usnesl v březnu 2009. Bez nadsázky si
dovolím tvrdit, že tato zpráva potěší nejen všechny primátory a starosty, ale také komu
nální zastupitele a všech...