06 / 2013 - Ledviny.cz

6
2013
Časopis nejen pro
dialyzované pacienty
ISSN 1803-7267
MK ČR E 18760
Japonsko
není tak daleko
12 | Kdy sa narodil Ježíš(ek)
a kdy začal náš letopočet?
26 |
Volte Miss
Podpořte naše
sestřičky v soutěži
Miss sestra 2013
Pobyt pre seniorov v kúpeľoch Sliač
Kúpeľné hniezdo ošľahané vetrom, ktoré je tu stále pre Vás. Medicína, odbornosť, kvalita služieb, nádherné kúpeľné
lesoparky, miesta pripomínajúce dávnu minulosť a pohostinnosť... To sú kúpele Vášho srdca.
Kúpele Sliač ležia medzi mestami Banská Bystrica a Zvolen, nad mestečkom Sliač. Očaria Vás svojím charakterom
a prírodnou scenériou. Tento úchvatný kúsok sveta na úpätí Slovenského Rudohoria je rajom pre tých, ktorí hľadajú pokoj
a oddych, snívajú o láskavom objatí prírody ďaleko od hlučného davu a ktorým záleží na vlastnom zdraví, na prevencii
ochorení a samozrejme i na samotnej liečbe.
Balíček SENIORSKÝ POBYT:
ƒƒubytovanie na 7 nocí: hotelová izba KOMFORT (zrekonštruovaná hotelová izba)
ƒƒstravovanie: polpenzia Klasik + zdravý stravovací program pod dohľadom dietológa zahŕňa (raňajky – bufetový stôl,
večera – výber z menu, šalátový bar, pitný režim)
ƒƒlekár a zdravotná starostlivosť: vstupné lekárske vyšetrenie s predpisom lekára na individuálny liečebný
balneorehabilitačný program
ƒƒbalneorehabilitačný program zahrňujúci v priemere 2 procedúry na 1 nocľah
Cena pobytu (1. 12. 2013 – 31. 3. 2014 ) = 224 Eur
Dialyzačná liečba zaistená na dialyzačnom stredisku vo Zvolene.
Rezervácie: Centrum prázdninových dialýz, B. Braun Avitum s.r.o.,
V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4,
tel. +420-271 091 922,
fax +420-271 091 923,
e-mail: [email protected].
Zvýhodnená ponu
ka
pre dialyzovaných
pacientov
B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4
Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz
Z OBSAHU VYBÍRÁME
Lidé kolem nás
4
Rozhovor s Tomášem
Dřevíkovským,
místopředsedou
rady Českého týmu
transplantovaných,
o tom, jak důležité je
se v životě nevzdat.
Dnes na téma
13
Naringenin obsažený
v grapefruitové šťávě
podporuje hubnutí,
působí proti nádorům
a navíc může zabránit
zvětšování cyst
u některých typů
dědičné polycystózy
jater a ledvin.
Vážení čtenáři,
Cestujeme8
šesté číslo letošního, tedy už pátého, ročníku našeho časopisu neklamně
signalizuje blížící se čas, kdy ze zdi sundáme kalendář s třináctkou
a na jeho místo pověsíme ten s letopočtem 2014. V rubrice „Víte, že“
se dozvíte, kdy a proč vlastně systém kalendáře, který v našich zemích
v současnosti používáme, vznikl a jaké astronomické souvislosti a nesnáze
ho při zasazení do historických reálií provázejí.
Věříme, že i letošní ročník našeho časopisu Vám přinesl spoustu zábavy
Nahlédněte do vzdálené
ostrovní země, kde
bojuje o přízeň
nejmodernější
technologie se starým
Orientem. Již první
díl popisu cesty
do Japonska vás
nadchne svou poetikou
a malebností.
i poučení a že Dialog je nedílnou a především oblíbenou součástí Vašeho
života s dialýzou.
Reportáž
Pěkné počtení, radostné a požehnané Vánoce i nadcházející rok 2014
V Ostravě–
Vítkovicích
oslavili 10. výročí
Dialyzačního
střediska B. Braun
Avitum.
Vám přeje
Vaše redakce
16
Hobby20
Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty
Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267
Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek,
RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Tichá,
Redakce: Petra Pokorová, Ing. Helena Málková, Kristýna Tesařová,
Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA
Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, Tel. +420 -271 091 111,
Fax +420-271 091 912, e-mail: [email protected], www.bbraun-avitum.cz
Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení
uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s Vaším ošetřujícím
lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.
Vánoční hvězda je původem rostlina
ze střední Ameriky.
Její pěstování není
vůbec obtížené
a zvládne jej
prakticky každý.
LIDÉ KOLEM NÁS
Život mě může srazit
na kolena,
kolikrát chce,
stejně znovu
vstanu
Rozhovor s Tomášem
Dřevíkovským,
místopředsedou rady
Českého týmu
transplantovaných
4
LIDÉ KOLEM NÁS
S Tomášem Dřevíkovským se život nemazlil. Od mládí se pere se zdravotními
problémy, ale ani tak ho neopouští optimismus a dobrá nálada. Prodělal již
pět transplantací ledvin, tu poslední kombinovanou s játry, má pětinásobný bypass,
ale sportu se vzdát neumí a nechce. I proto je místopředsedou rady Českého týmu
transplantovaných, který pomáhá pacientům po transplantacích znovu bodovat
na sportovních kláních, a působí i v poradně na komunitním webu ledviny.cz.
Pane Dřevíkovský, kdy
vznikl Český tým transplantovaných pacientů a jak dlouho
jste jeho místopředsedou?
Tým transplantovaných jsme
v IKEMu založili v roce 2008
a od té doby působím v jeho
čele. Dnes se již trochu stahuji,
sice sportuji, ale držím se v pozadí a své místo přenechávám
mladším. Jsem „country representative“, taková šedá eminence v pozadí.
Co vše je náplní vaší
práce?
Základním pilířem naší snahy
je pomoci lidem po transplantaci či dialýzách v návratu ke sportu, jelikož i přes
svůj handicap jsou sportovci
schopni podávat doslova fenomenální výkony. Českou republiku zastupujeme od roku
1991 ve světové federaci her
transplantovaných a v evropské federaci, kde působíme
od jejího založení v roce 1999.
Finance jsou asi velkým
problémem. Kdo vám pomáhá
s financováním nejvíce? Stát,
nebo spíše sponzoři?
Vše financujeme svépomocí,
stát nám nepřispívá, sháníme
tedy sponzory a snažíme se
nakládat s darovanými penězi co nejlépe. Jedním z nich je
i Skupina B. Braun, která nám
pomáhá s financováním našich
sportovních aktivit. Lidí a dalších podporovatelů, se kterými
spolupracujeme, je však naštěstí dost a my si jejich pomoci
nesmírně vážíme. Náš nejstarší
sponzor je Nadace Charty 77,
která s námi „válčí“ již od roku
1993. Zároveň jsme díky ní
získali i jakési „potvrzení serióznosti“, a tak se s námi nebojí
spolupracovat celá řada dalších velkých i menších sponzorů. Často se jedná i o firmy,
jejichž zaměstnanci mají s tímto druhem handicapu nějaké
osobní zkušenosti, a proto nás
podporují.
Kolik aktivních sportovců
sdružujete?
V databázi je nás asi 25, ale
ne všichni jsou aktivní nebo si
mohou dovolit jezdit po světě. Aktivních sportovců je asi
dvanáct až patnáct. Ti se zúčastňují letních i zimních světových i evropských her a zároveň jsou nuceni i k tomu,
shánět pro naše výpravy peníze.
Na evropských hrách,
které se konaly v roce 2012
v Chorvatsku, byli čeští
závodníci velmi úspěšní
a přivezli třináct zlatých
medailí. Byl to doposud
největší úspěch výpravy, nebo
už byly i úspěšnější ročníky?
Je to velký úspěch, to ano,
ale musíme vždy rozlišovat evropské a světové hry.
Na těch světových je konku-
rence obrovská, zúčastňuje
se jich 50-70 členských států,
a většinou více než tisíc sportovců. U evropských her je to
asi 300 účastníků z 25 evropských zemí. Je tedy logické, že
úspěšnost v Evropě je větší, ale
medaile ze světových her má
vyšší hodnotu. V srpnu 2013
se konaly XIX. světové hry
transplantovaných v jihoafrickém Durbanu a český desetičlenný tým zde získal čtyři
zlaté, pět stříbrných a tři bronzové medaile.
Hry v anglosaských
zemích mají větší smysl…
Říkal jste, že jezdíte
po celém světě. Které hry
byly podle vás nejlepší?
To se nedá nějak obecně říct.
Každé hry mají svoje. V současné době se projevuje snaha
o to, aby se hry pořádaly především v anglosaských zemích. Je
to proto, že v těchto zemích se
předpokládá nesouhlas s dárcovstvím. To znamená, že orgány se mohou použít jen od lidí,
kteří k tomu dali písemný souhlas, jsou zaevidovaní na příslušném úřadu a ještě u sebe
mají kartičku. Ostatní státy
mají nastavený automatický
souhlas s dárcovstvím, podobně jako my. V České republice
to například funguje tak, že pokud má někdo důvod, proč se
nechce nebo nemůže stát dár5
LIDÉ KOLEM NÁS
cem, musí naopak zaevidovat
svůj nesouhlas. Takových lidí
je v databázi Transplantcentra
asi jen 600.
musel jsem začít okamžitě docházet na dialýzu a lékaři vrtěli hlavou nad tím, že jsem to
vůbec přežil.
Takže hry v těchto
zemích prakticky pomáhají
s osvětou…
Ano, pamatuji si, že v roce
2007 byly hry v Sydney a dobrovolnost darování orgánů se
po jejich skončení zvýšila zhruba o 60 procent, což je obrovské
číslo. Proto se tyto země
preferují. V roce 1993
byly hry ve Vancouveru,
v roce 1995 to byl Manchester, dvakrát už jsme
byli v Austrálii a Kanadě
a příští rok se chystáme
do Jihoafrické republiky,
která má také nastavený
automatický
nesouhlas
s dárcovstvím. Hry v těchto zemích v sobě zkrátka
nesou ještě skryté poselství
o možnostech dárcovství,
což je velmi přínosné.
Nebyla to od vás trochu
nezodpovědnost?
Byla, to víte, že byla. Dialýza
byl v té době obrovský průšvih. Měl jsem malé děti a věděl jsem, že jakmile se tenhle
Vraťme se teď
trochu více k vám. Kdy jste
zaznamenal první vážnější
zdravotní komplikace?
Úplně první problémy přišly
krátce po vojně v roce 1978.
Nebylo mi dobře a obvodní
lékař mi při prohlídce našel
v moči bílkovinu a krev. Poslal mě na testy a trvalo téměř
rok, než zjistili, co mi je. Pak
mi řekli, že je nutné mě převést
do nemocnice na Strahově, kde
se mi budou věnovat více. Tam
mi oznámili, že bude nutný
shunt. Jenomže ten rok se mi
podařilo dostat příslib, a tak
jsme se ženou vyrazili do zahraničí. Když jsem se vrátil,
6
kolotoč jednou roztočí, už z něj
nebude cesty zpět. Měl jsem
navíc štěstí, že jsem se na dialýzu vůbec dostal. V té době to
nebyla samozřejmost, a o životě lidí tak často rozhodovala
politicko-sociální komise. Mně
řekli, že jsem perspektivní,
a dialýzu mi odsouhlasili. Kluk,
co byl stejně starý jako já, jen
neměl závazky, už takové štěstí
neměl. Dostal jen léky a po pár
měsících zemřel.
Noční šichta na dialýze
Jak moc se tehdejší dialýza
lišila od té dnešní?
Rozdíl je obrovský. Dnešní
pacienti si vůbec neuvědomují, jak obrovské mají štěstí, že
medicína tak pokročila. Když
jsem začal s dialýzou já, byla
to opravdová divočina. Tupé
jehly, gumové rukavice, které
sestry praly v roztocích a sušily na ústředním topení, a jako
dialyzátory sloužily cívky
do starých amerických stro-
jů, které praskaly a byl v nich
zhruba půllitrový objem krve.
Takže když praskly, půl litru
bylo pryč a dialýza byla nedostatečná. Přesto jste za to byli
vděční, protože jste byli mezi
vyvolenými. Ostatní pacienti mohli dostat jen léky, což
znamenalo tak půl roku života
a konec. Dovedete si představit
tu beznaděj?
Absolvoval jste úctyhodný
počet transplantací.
V kterém roce jste prodělal
první?
V roce 1981 jsem se dostal
poprvé do IKEMu a pamatuji
si, že jsem právě seděl na dialýze, když mi volali, že pro
mě mají vhodnou ledvinu.
Operovali mě, ale po probuzení mi sdělili, že jsem sice
po operaci, ale ledvinu jsem
z technických důvodů nedostal. Jaké to byly důvody,
dodnes nevím, nepátral jsem
po tom. Bral jsem to jako
prostý fakt a znovu docházel
dvakrát týdně na dialýzu.
V tu dobu jsem na ni chodil
v noci, abych mohl přes den
pracovat. Měli jsme tam už
vytvořený noční kolektiv,
a dokonce jsme se naučili
si obsluhovat dialýzu úplně
sami.
A jak šly po sobě další
operace?
Druhou operaci jsem podstoupil v roce 1983. Sice
proběhla úspěšně, vedl ji
dokonce pan profesor Vladimír Kočandrle, ale čtrnáct dní po operaci jsem
dostal zápal plic. Nemohli
mi nasadit léky, a tak se
dlouhou dobu jen zkoušelo, co na mě zabere. Ledvina to samozřejmě nevydržela
a na konci roku 1985 jsem byl
znovu na dialýzách a zpátky na Strahově. V roce 1988
mi pan docent Rudolf Kramář
dělal třetí operaci, po níž mi
ledvina fungovala bezmála třináct let. Bylo mi fajn,
mohl jsem cestovat a užívat
si života až do roku 2001, kdy
se znovu objevily problémy
a musel jsem opět na dialýzu.
Rok 2002 pak byl ve znamení čtvrté operace a ledvina
fungovala do roku 2006. V té
době mi bylo asi nejhůře a měl
jsem opravdu na kahánku. Za-
tím poslední operaci jsem se
podrobil v létě roku 2007, byla
to kombinovaná transplantace
ledviny a jater.
Všechny tyto zákroky vám
prováděli v IKEMu?
Ano, všechny mé operace proběhly v IKEMu a jsem velmi vděčný, že se mnou měli
takovou výdrž. Přeci jen,
transplantace vám život úplně změní. Dialýza je nepředstavitelná zátěž, někdy máte
v těle i dvanáct litrů tekutin, to
se srdcem skutečně cvičí. Jste
neustále omezený dosahem
dialýzy a časem, který na ní
musíte strávit. Po transplantaci můžete žít prakticky stejně
jako předtím. Jsem moc spokojený, bojuju sice od 29 let, ale
stojí to za to.
Tak vysoký počet
transplantací není zrovna
obvyklý. Znáte někoho, kdo
jich podstoupil více?
Mezi sportovci jsem možná
jediný v celé Evropě, kdo jich
má za sebou tolik. Ten počet
je opravdu velmi neobvyklý.
Jinak ale věřím, že se najde
i člověk, který jich podstoupil
ještě víc.
Pěti transplantacemi
ale výčet vašich operací
neskončil. Co přišlo pak?
Loni jsem začal mít problémy, a tak jsem navštívil profesora Jana Pirka, s nímž jsem
se znal již od roku 2008, kdy
jsem ho přesvědčil, aby Český
tým transplantovaných zaštítil
a dělal nám duchovní zázemí.
Po prohlídkách mi zjistil, že
mám zúžené cévy, a rozhodli jsme se pro bypass. A do-
stal jsem rovnou pětinásobný. Po operaci jsem byl měsíc
v Poděbradech, kde mě dali
skvěle dohromady a zvládal
jsem znovu i fyzickou námahu. Sice jsem pak ještě dlouho
nemohl plavat, jezdit na kole
a řídit auto, ale to vše bylo
jen kvůli hrudní kosti, na kterou jsem musel být extrémně
opatrný. Do poloviny léta jsem
se cítil skvěle, ale v září se
můj zdravotní stav začal znovu horšit a přišlo se na to, že
se tři z pěti cév ucpaly. Mám
tedy nyní jen dvojnásobný
bypass a znovu cítím, že mi
to dělá problémy. Srdce málo
okysličuje plíce a cítím i bolest
na hrudníku.
A přes to všechno dále
sportujete? Jaké sporty
vlastně máte rád?
Sport je pro mne droga, styl
i smysl života. Mám moc rád
plavání, dřív jsem i závodně hrál vodní pólo, a sjezdové lyže, to můžu pořád. Ale
například běhat už nesmím.
Po všech transplantacích mám
kýlu a při sportování musím
nosit pás, takže běh pro jistotu vypouštím. Miluji ale třeba
turistiku, nordic walking a podobně. Dřív jsem hrál i závodně volejbal, ale okamžitě při
ušití shuntu mi ho zakázali.
To byl jediný sport, který jsem
nuceně musel ukončit a už
jsem se k němu nikdy nevrátil. Takže pokud mi to zdravotní stav alespoň trochu dovolí,
budu sportovat dál a pojedu
i příští rok na hry. Sice už asi
ne jako aktivní sportovec, ale
třeba bowling nebo pétanque
bych si zahrát mohl.
V zahraničí je běžné, že
lidé vědí, kdo byl dárcem
orgánu. Jak tomu bylo
ve vašem případě?
V České republice se, na rozdíl od anglosaských zemí, informace o dárcích zásadně
nesdělují. Pamatuji si, že jsem
na olympiádě v Sydney potkal
desetiletého Australana, který
měl s sebou dvoje rodiče. Jedny biologické a druhé děvčete,
které se v sedmnácti zfetovalo,
zemřelo a oni souhlasili s darováním jejího srdce. Bylo pro
mě opravdu dojemné vidět
toho chlapce s rodiči dárkyně,
díky které dostal možnost žít
normální život. A podobných
životních příběhů je na billboardech na sportovištích uvedena celá řada.
Je těžké se vyrovnat s tím,
že máte v sobě orgán jiného
člověka?
Nemyslím si, že by to bylo těžké. Přijmete skutečnost, že někdo smrtelně nemocný pomůže
vám, a nevíte, kdy se karta otočí
a vy zachráníte někoho jiného.
Důležité je jenom stáří orgánu
a jeho stav. U jedné transplantace se mi stalo, že jsem čekal
na ledvinu a ona stále nikde.
Až nakonec vyšlo najevo, že
ji lékař v Ostravě uložil v helikoptéře pilotům přímo do kabiny a zapomněl jim to říct.
Našla se až s téměř hodinovým
zpožděním, když se po ní lékaři
začali shánět. O dárci jsem se
dověděl i u své poslední operace - byla jím robustní paní, jejíž orgány měla původně dostat
přede mnou vybraná čekatelka.
Ta však byla velmi droboučká,
tak jsem je dostal kvůli jejich
hmotnosti já.
Po tom všem, čím jste
si prošel a co jste zažil,
bychom čekali zlomeného
člověka, a ne někoho, kdo
má víc energie než většina
dvacátníků. Kde na to
všechno berete sílu?
Sám nevím, ale pomalu cítím,
že mi jí ubývá. Ráno už se musím dost přemáhat, abych vstal
z postele, ale je pravda, že mě
život prostě baví a užívám si
ho .
Děkujeme za rozhovor.
redakce Dialogu
KŘÍŽOVÝ VÝSLECH
Tomáš Dřevíkovský
místopředseda rady Českého
týmu transplantovaných
Hudba: country, rock
Kniha: dokumenty o účasti
českých pilotů v RAF
Roční období: jaro
Znamení: Rak
Barva: modrá
Jídlo/nápoj:
mořské plody/zelený čaj
Osobnost: Tomáš Garrigue
Masaryk, Winston Churchill
CESTUJEME
Vážení čtenáři,
v následujících dvou číslech bychom vás
rádi pozvali do Japonska. O své zážitky z císařského ostrovního státu se s vámi podělí dialyzovaný
pacient Petr Pavelčík z Nemocnice Uherské Hradiště, který
se na nás obrátil s prosbou o zařízení dialyzačního ošetření
v této vzdálené zemi.
Zveme vás tedy na dalekou cestu!
Japonsko I.
Země vycházejícího slunce
8
CESTUJEME
P řemýšleli jste někdy o tom, jaké by
to bylo, kdyby se vám podařilo někdy se dostat do tak exotické země, jako
je Japonsko? Zdálo se vám to složité a nad
vaše dialýzou oslabené síly, příliš daleko,
nebo jste o tom ani raději neuvažovali?
Letos v létě jsem se se ženou do Japonska vydal a nebylo to zdaleka tak náročné
a nemožné, jak jsme si to oba zprvu představovali.
Japonsko je od nás vzdáleno asi
11 000 km. Cestovali jsme tam asi čtrnáct hodin, samozřejmě letecky. Odlétali
jsme v 10.00 hod z Prahy, přestupovali
ve Frankfurtu nad Mohanem a druhý den
ráno kolem 8.00 tamního času jsme byli
v Ósace. Časový posun sedm hodin. Bylo
to snadné, prosté a jedenáctihodinový let
z Frankfurtu překvapivě uběhl jako nic.
Seděli jsme samozřejmě i přes veškerá varování u okénka, abychom mohli sledovat
ty pro nás tak vzdálená místa jako Ural,
Sibiř, Transsibiřskou magistrálu nebo
Ulánbátar.
Letiště Kansai, kde jsme přistáli, je vybudováno na umělém ostrově nedaleko
Ósaky a Kóbe. Japonsko je velmi hornatá
země a místa pro výstavbu měst (a letišť)
je málo. Obyvatel Japonska je navíc mnoho (asi 128 milionů), a jsou tak nuceni
žít ve velmi těsném kontaktu na malém
prostoru. Města jsou většinou soustředěna
podél pobřeží a vytvářejí často souvislou
zastavěnou plochu. Hranice měst tak můžete jen tušit. Domy jsou tu malinké a nalepené doslova jeden na druhém. Rozlehlé
zahrady kolem domů, předzahrádky nebo
větší dvorky jsou tu naprostou vzácností. Prostorem pro lidi a sem tam nějaké to
rýžové pole sevřené mezi domy se šetří.
Asi také pod tímto vlivem se vyvinula
velmi zajímavá a osobitá kultura, která
byla a je, alespoň pro nás, velmi příjemná. Zřejmě proto, aby vůbec mohlo na tak
malém prostoru žít tolik lidí, jsou Japon-
ci velmi kultivovaní, ohleduplní a disciplinovaní lidé. Jen výjimečně vidíte
někoho přejít na červenou, chovat se
vulgárně, arogantně nebo jinak nepříjemně. Všichni se snaží chovat tiše,
nikoho neobtěžovat, neomezovat a být
za každých okolností zdvořilí. To jsme
si ověřili hned v prvním vlaku z letiště
do Kjóta. Japonci jsou totiž opravdu
mistři v uklánění a omlouvání. Vše
se podává s úklonou oběma rukama,
i když jde třeba jen o účtenku v obchodě. Průvodčí ve vlaku se při vstupu
i odchodu z vagonu uklání a děkuje,
prodavači se uklánějí někdy až hlavou
ke stolu, lidé se klaní i do telefonu. Je
to neuvěřitelné, ale je to velmi příjemné. Evropan se zde nutně musí zastydět
nad představou, jak nás asi vidí Japonci, kteří někdy byli u nás.
Ubytování v tradičním japonském
stylu
Ubytování jsme měli zajištěno již předem v Kjótu. Tradiční japonské ubytování znamená především to, že v místnosti není prakticky žádný nábytek,
jen malý nízký stolek. Skříně jsou zabudovány ve zdech se zasunovacími
dveřmi. Rovněž jsou zde papírové zasunovací dveře i okna. Spí se na zemi
na složitelných matracích – futonech.
Podlaha je pokryta speciálními rohožemi tatami, které jsou vyrobeny
z rýžové slámy a mají ustálený rozměr. Zajímavé je, že pokoje se v hotelích rozdělují nikoli jen podle počtu
lůžek, ale také podle počtu tatami.
Čím více tatami, tím více prostoru.
Císařské město Kjóto
Kjóto, kde jsme strávili většinu času, je
staré císařské město s asi 1,5 milionem
obyvatel. Leží v kotlině obklopené ze
tří stran horami. Za války bylo ušetře-
Shora: Jedna z nejstarších dřevených budov na světe ve svatyni Tó-ji, bento – obvyklý japonský oběd
v krabičce a chlazený neslazený čaj, všudepřítomné skupinky školáků v uniformách, svatyně v centru
Kjóta a superexpres Nozomi 700 v Ósace.
9
CESTUJEME
no většího bombardování, a tak se
v něm zachovalo mimořádné množství památek – především náboženských staveb (1 600 buddhistických
chrámů a 400 šintoistických svatyní).
V Japonsku je hlavním náboženstvím
šintoismus a buddhismus a tyto dva
směry se nenásilně a tolerantně prolínají i s křesťanstvím. Není zdaleka
neobvyklé slavit narození jako buddhista, mít křesťanskou svatbu a šintoistický pohřeb. Velké množství památek se rozkládá na úbočí hor a tvoří
takový prstenec „perel“ okolo města.
Některé památky jsou staré jako město samo – například pagoda v chrámovém komplexu Tó-ji, kde jsme
ještě v den příletu zahájili prohlídku
města. Pagoda je pětipatrová, celá
ze dřeva a s výškou 57 m je nejvyšší
v Japonsku. Při vstupu do chrámového komplexu jsme ochutnali první
místní specialitu – macha zmrzlinu.
Jde o zmrzlinu, jak ji známe u nás,
ale s příchutí zeleného čaje macha,
což je speciální práškový čaj určený pro čajové obřady. Japonci jeho
chuť milují a přidávají ho jako příchuť do různých pamlsků. Tak může
existovat macha čokoláda, pudink,
různé krémy atd. Japonské pamlsky
jsou samy o sobě zvláštností, kterou
je nutno v Japonsku prozkoumat. Většinou jsou takzvané wagaši vyráběny
z fazolí a rýžové mouky a jsou sladké,
mají zvláštní slizovitou až pudinkovou
konzistenci a nám velice chutnaly.
V Kjótu je množství památek
UNESCO sloučených pod označení
„Památky starobylého Kjóta“. Před
cestou do Kjóta je nutné si rozmyslet, která místa člověk chce navštívit,
jinak se mu může snadno stát, že
v záplavě zajímavých míst nahuštěných nedaleko od sebe těsně mine
něco podstatného. Všechny památky jsou
hojně navštěvovány turisty, ale ráno, když
se otvírají, je ještě možné vstřebat jejich
atmosféru v relativním klidu. Velmi brzy
se ale objeví hloučky japonských studentů
ve slušivých uniformách, kteří jsou doprovázeni učiteli, a zaplní stánky se suvenýry
a spořádaně si prohlížejí vše, co je k vidění. Během našeho desetidenního pobytu jsme měli sestavený itinerář cesty, ale
na to, aby člověk zvládl to podstatné, by
potřeboval mnohem více času. Postupně
jsme se podívali na Zlatý pavilon, pokrytý celý plátkovým zlatem. Navštívili
jsme chrám Kyomizu-dera s nádherným
výhledem na město a zázračnými prameny vody. Prošli jsme několik slavných
japonských zahrad, prohlédli si chrám Sanjusangendo s tisíci dřevěnými sochami
božstva Kannon. Ujít jsme si nenechali ani
nedaleké město Uji, kde se začal v Japonsku pěstovat čaj a kde ty nejkvalitnější odrůdy pěstují dodnes. Najdete zde rozlehlé
čajové plantáže se zakrytými keříky čajovníku. Kvalitnější čajové lístky totiž potřebují stínění, a tak sorty čaje, jako třeba
gyokuro, jsou zakrývány polopropustnými
plachtami. Za plantážemi jsme se museli
vydat kus za město pěšky, ale byla to zajímavá zkušenost a konečně jsme viděli, jak
se pěstují ty vynikající čaje, na kterých si
pochutnáváme třeba i v našich čajovnách.
Samurajský hrad Himeji
Zvláštní den jsme věnovali také návštěvě
asi 90 kilometrů vzdáleného nejzachovalejšího samurajského hradu Himeji. Hrad
byl sice v rekonstrukci, ale to se ukázalo asi zajímavější, než pokud bychom ho
zastihli bez lešení. Celý hrad byl schován
v „sarkofágu“ z opláštěného lešení, v jehož 7. a 8. patře byly vybudovány vyhlídkové plošiny pro turisty. Ty byly samozřejmě klimatizované, vedly k nim výtahy
Shora: kamené sošky Džizó - uctívány jako ochránce dětí a soucitný průvodce jejich duší úskalími záhrobního světa, hrad Himeji, bambusový háj v Arashiyamě a zahrada Kokoen v Himeji.
10
poradna
? Mám maminku, 69 let,
která má cukrovku. Jezdí
už tři roky na dialýzu dvakrát
týdně na tři a půl hodiny. Teď
chtějí, aby jezdila třikrát týdně. Pořád se moc zavodňuje.
My nevíme…
Pokud klesá zbytková funkce ledvin a pacient má potíže
s převodněním, pak není důvod třetí dialýzu v týdnu oddalovat. Výživa je velmi důležitá
a omezování příjmu tekutin
má své limity.
Obávám se, že dialyzační dávka dvakrát 3,5 hodiny je nedostatečná, pokud pacientka
nemá významnou zbytkovou
funkci ledvin. Na dialýzách
B. Braun Avitum nedoporučujeme dialýzy kratší než čtyři
hodiny a dvě dialýzy jsou dočasně doporučovány jen u pacientů začínajících dialyzační
léčbu s dostatečnou zbytkovou
funkcí ledvin.
Poradna
Odpovídá MUDr. Roman Kantor
z dialyzačního střediska B. Braun Avitum Třinec
vhodné nutriční poradenství,
které jim nejlépe poskytne specializovaná sestra - probere
s nimi během dialýzy jídelníček a doporučí jeho úpravu.
Nízká hladina albuminu jde
ruku v ruce s nedostatečnou
výživou, zánětlivými stavy,
selháváním jater i srdeční nedostatečností, ale je to příznak
relativně pozdní, proto ke změnám váhy, zvláště v souvislosti
s hledáním suché váhy, může
docházet i při normální hladině albuminu.
Co může zapříčinit snížení váhy u hemodialyzovaných pacientů? Dochází
k němu i přesto, že hodnotu
albuminu mají v pořádku. Je
možné, aby se snížená váha
vyskytla i na začátku této léčby?
Pacienti nastupují na dialýzu velmi často převodnění,
proto v úvodu dialyzační léčby
dochází k odstraňování přebytečné váhy a suchá váha se
snižuje. Pokud pacient na dialýze prospívá a netrpí jinými
komplikacemi – např. infekce, srdeční selhávání, srdeční
vada, jaterní selhávání, deprese
a podobně - pak typicky po určité době na dialýze začne lépe
jíst, přibírat a v ideálním případě váha naroste na hodnotu,
na jakou byl pacient zvyklý,
když byl zdravý.
Bohužel část pacientů trpí
výše uvedenými nebo jinými
zdravotními
komplikacemi,
a proto mohou přes veškerou
snahu dál ztrácet váhu. Někteří pacienti pokračují v dietách, které drželi před dialýzou
a nyní nejsou nutné. Pro ně je
Vážení čtenáři,
své dotazy nám zasílejte
na adresu redakce:
Časopis Dialog
B. Braun Avitum s.r.o.
V Parku 2335/20
CZ-148 00 Praha 4
nebo e-mailem na adresy:
[email protected]
[email protected]
nebo prostřednictvím internetu
v poradně na
www.ledviny.cz
Dotazy je také možné předat
personálu dialyzačních
středisek B. Braun Avitum.
a byly na nich umístěny expozice o rekonstrukci, velká okna
s výhledem na hrad s pracujícími dělníky, televize s videem
o technologiích oprav a podobně. Po dokončení rekonstrukce
se celý poměrně bytelný „sarkofág“ zboří. V okolí hradu je
množství dalších přilehlých
staveb a zahrad, které byly přístupné a do kterých jsme se nezapomněli také podívat. K výletu do Himeji jsme vyzkoušeli
rychlovlak šinkanzen. Proslulé
rychlovlaky v Japonsku se dělí
na několik druhů podle délky,
počtu zastávek, rychlosti atd.
Samozřejmě má každý vlak
své jméno, jako Sakura, Nozomi, Hikari atd. Na nástupišti je namalováno, kde přesně
vlak zastaví, kde budou jaká
sedadla, kde je vagon pouze
pro ženy atd. Lidé se tedy řadí
do front na značkách. Všechno
je opravdu perfektně zorganizované a funguje rychle a bez
potíží. Asi i proto může mít
vlak v jízdním řádu příjezd 8.47
a odjezd 8.48. Měli jsme kou-
pený Japan Railway Pass pro
oblast Kansai, takže jsme mohli
neomezeně jezdit vlaky v dané
oblasti. Pasy je možné koupit
jen mimo Japonsko a jsou určeny pouze pro cizince. Asi proto,
aby vůbec mohli v Japonsku
cizinci cestovat. Doprava je tu
opravdu velmi drahá, ale cena
odpovídá spolehlivosti, kvalitě, čistotě a frekvenci spojů.
Pro představu cesta z Tokia
do Kjóta je dlouhá asi 513 km,
super expres Nozomi ji zvládne za 141 minut a lístek stojí
na nerezervovaném místě (nejlevnější možnost) v přepočtu
asi 2 500 Kč. Vlak ale jede plus
minus každých 10 minut. Jak
vypadá průjezd Nozomi nádražím v 300kilometrové rychlosti,
se dá těžko popsat, to se musí
zažít. Vlaky jezdí klidně, rychle,
bez drncání a hluku a opravdu
s přesností na minuty (ne-li
vteřiny).
pokračování příště
? Petr Pavelčík
DS Uherské Hradiště
11
víte, že…
Vánoce z pohledu astronomie
aneb kdy sa narodil Ježíš(ek) a kdy začal náš letopočet?
Z ákladním motivem vánočních svátků je oslava
narození Ježíše Krista. Od roku
jeho domnělého narození se
také počítají roky našeho letopočtu. Věděli jste ale, že se
Ježíš Kristus s největší pravděpodobností nenarodil onoho
roku 0 a patrně to ani nebylo
25. prosince?
Pro počítání času slouží
od 16. století Gregoriánský
kalendář
V současné době se na celém
světě jako systém pro počítání
času používá tzv. Gregoriánský kalendář. Ten se řadí mezi
kalendáře odvozené od oběhu Země okolo slunce. Říká
se jim tedy solární kalendáře.
Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII. a jednotlivé
katolické země jej v následujících letech postupně zaváděly.
V některých zemích byl ale
přijat až ve 20. století.
Před zavedením Gregoriánského kalendáře se používal tzv.
Juliánský kalendář. Ten byl ale
oproti Gregoriánskému méně
přesný. Zatímco juliánský kalendář má oproti astronomické skutečnosti odchylku jeden
den každých 127 let, u gregoriánského kalendáře tato odchylka činí jeden den přibližně
každých 3 300 let.
Původní juliánský kalendář
počítal letopočet od počátku
vlády význačných panovníků
římské říše. Teprve v 6. století našeho letopočtu (roku 532)
12
navrhl opat římského kláštera
Dionysius Exiguus, aby za základ letopočtu přijali křesťané
rok Kristova narození. Návrh
se ujal a tak vznikl křesťanský letopočet AD (Anno Domini neboli Léta Páně); kvůli
numerické chybě se však jeho
počátek zcela určitě nekryje se
skutečným rokem Kristova narození - poněkud paradoxně se
Kristus narodil nejspíš v roce 7
„před Kristem“.
Avšak i určení samotného
výchozího bodu našeho kalendáře má svůj háček, protože
zatímco astronomové uznávají
na rozhraní období před Kristem
(BC – Before Crist) a po Kristu
(AD) rok 0 jako "celý rok", tedy
365 dnů, v občanském počítání je číslo 0 pouhý okamžik
„o silvestrovské noci“, oddělující roky BC a AD. Aby vše bylo
ještě komplikovanější, připadá
toto občanské rozhraní na rok
+ 1,0 astronomického počítání.
Následkem toho jsou občanské
letopočty BC o jednotku menší
(v absolutní hodnotě o jednotku větší) než interval astronomických letopočtů. Ale tím si
teď nebudeme lámat hlavu.
Vánoce slavíme od 7. století
Český výraz Vánoce s největší pravděpodobností pochází z německého Weihnachten
(svaté noci). Existují ale i ryze
české výklady původu tohoto slova bez vazby na křesťanskou tradici. Oba se váží
k zimnímu slunovratu, který
připadá na 21. prosince. Jeden
z výkladů je, že se takto vyjádřilo, že do Nového roku chybí dvanáct nocí (tedy že slovo
Vánoce vzniklo z výrazu „dvanáct nocí“). Druhý výklad je
podobný – výraz Vánoce vznikl
z výrazu „dvě noci“, což má
vyjadřovat, že v tuto dobu jsou
noci dvakrát tak dlouhé. Ať
je to tak či onak, Vánoce jsou
dnes svátky, které představují
oslavu narození Ježíše Krista.
Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším
křesťanským svátkům. Slaví
se od 25. prosince do slavnosti Křtu Páně (první neděle
po 6. lednu, respektive 13. leden). Již ve 3. století někteří
křesťanští teologové uvádějí
25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto
narození je dosvědčena poprvé
v Římě kolem roku 336. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví
od 7. století. V Česku je však
za vrchol Vánoc především nevěřícími považován omylem
Štědrý den, 24. prosinec, coby
předvečer samotné slavnosti
narození spasitele Ježíše Krista.
Narození Krista
Některé významné události vylíčené v Bibli však lze docela
dobře konfrontovat s astronomickými výpočty a poznatky. Mezi takové události patří
právě i Vánoce. V souvislosti
s nimi je to konkrétně betlémská hvězda, popisovaná na začátku 2. kapitoly Matoušova
evangelia. Patrně by mohlo
jít buď o kometu nebo novou
hvězdu anebo o konjunkci (úhlové přiblížení) planet. Dnes
známá Halleyova kometa byla
v uvažovaném období přelomu
letopočtů v přísluní v r. 12 před
DNES NA TÉMA…
naším letopočtem. Nicméně
nelze zcela vyloučit, že mohlo
jít o jinou, neperiodickou kometu. Poněkud pravděpodobnější je možnost, že by v té
době vzplanula na obloze nová
hvězda (v moderní astronomické terminologii buď nova nebo
supernova), ale i proti této
možnosti je více námitek. Proto se většina astronomů kloní
k názoru, který poprvé vyslovil Johannes Kepler, že totiž
šlo o konjunkci planet. Při astronomické konjunkci je úhlová vzdálenost planet při jejich
zdánlivé pouti vůči hvězdnému
pozadí nejmenší (skutečná lineární vzdálenost uvažovaných
planet v prostoru zůstává ovšem stále velmi veliká, tj. v každém případě větší než stovky
milionů km). Tyto konjunkce
nejsou vlastně astronomicky nijak zajímavé, ale velkou
váhu jim připisuje astrologie,
která byla tehdy s astronomií nerozlučně spjata. Mudrci
od východu byli tedy nejspíše
astrology, kteří tímto způsobem
vykládali "znamení na nebi",
a konjunkce je přiměla k cestě do Betléma (se zastávkou
u Heroda v Jeruzalémě). Kepler
vypočítal, že v roce 7 před naším letopočtem došlo dokonce
k trojnásobné konjunkci planet
Jupiteru a Saturnu v souhvězdí
Ryb. Moderní výpočty Keplerovu studii v plném rozsahu
potvrdily. K úhlovému přiblížení Jupiteru a Saturnu došlo
29. května, 30. září a 5. prosince zmíněného roku, přičemž
úhlové vzdálenosti obou těles
se zmenšily na 1° (dva průměry Měsíce), což byl zajisté neobyčejně nápadný úkaz. Podle
těchto indicií se Kristus narodil koncem léta či na podzim
roku 7 před naším letopočtem,
ve shodě se zmíněnou "chybou" ve výpočtu opata Dionysia. Pouze R. W. Sinnott nabízí
"alternativní betlémskou hvězdu" v podobě velmi těsné konjunkce Jupiteru a Venuše, k níž
došlo 17. června roku 2 před
naším letopočtem. Sinnottova
alternativa však přináší více
nesnází v potřebné synchronizaci ostatních historických reálií, což snižuje její věrohodnost.
Keplerova domněnka prostě
vypadá i dnes daleko nejpřesvědčivěji.
Luděk Hajský
Informace čerpány z článku Jiřího
Grygara „Astronomie a data biblických
událostí“, uveřejněném na www.vira.cz,
a z dalších internetových zdrojů.
Grapefruity
Naděje pro nemocné
s polycystickou chorobou ledvin?
Po nedávné ztrátě optimismu vkládané do prevence růstu cyst
přítomných při polycystické chorobě ledvin podáním vaptanů,
léků blokujících aquaporiny ve sběrných kanálcích ledvin, vysvitla nová naděje.
V British Journal of Pharmacology (BJP)* byl nedávno publikován článek, který dokládá pozitivní efekt naringeninu,
látky přirozeně se vyskytující v potravě v grapefruitových plodech. Naringenin způsobuje jejich nahořklou chuť, podporuje
hubnutí, má efekt protiproliferační a protinádorový a navíc působením na polycystin 2 blokuje zvětšování cyst u některých
typů dědičné polycystózy jater a ledvin.
Ale pozor! Grapefruitová šťáva blokuje i účinek enzymu,
který v játrech odbourává některé často používané léky. Je to
jeden z cytochromů skupiny P450 a jmenuje se CYP3A4.
Účinek tohoto enzymu tlumí i některé léky: antibiotika makrolidy (erytromycin a klaritromycin), léky proti plísním (antimykotika flukonazol a ketokonazol), léky na hypertenzi ze
skupiny blokátorů kalciového kanálu (nifedipin, verapamil),
antiarytmika (amiodaron), antialergika (terfenadin) a také imunosupresivum cyklosporin. Jejich kombinace tedy zpomaluje
vylučování a zvyšuje riziko předávkování jednotlivými léky.
Naopak jiné léky a také extrakt z třezalky enzym CYP3A4
indukuje, vylučování léku je urychleno a jejich účinnost snížena. To se týká kortikoidů, antibiotik (rifampicin), antiepileptik (fenytoin, karbamazepin) aj. Pokud je ve hře navíc odlišné
vylučování při poruše funkce ledvin, je problematika skutečně
složitá a přesné dávkování kombinace více léků složité. Proto
se stále více využívají expertní počítačové programy, jež umožňují riziko kombinací léků snižovat.
MUDr. Lukáš Svoboda
* Williams R, Carew M, Baines D, Davies E.: Component of citrus fruits found to block the formation
of kidney cysts. British Journal of Pharmacology 2013.
13
DNES NA TÉMA…
Bon
appetit
aneb
i pacienti mohou
mít z jídla radost
T uto recenzi jsem se rozhodl napsat na základě
osobního setkání s autorkou
při příležitosti křtu její knihy,
který se konal 21. října 2013
v Praze. Píši ji i jako člověk
s více než dvacetiletou zkušeností se stravováním v hotelnictví na úrovni středního
managementu u zahraničních
řetězců Austria Hotels, Hilton Hotels a Corinthia Hotels.
Moje současná pracovní pozice
a zodpovědnost za řízení kvality na dialyzačních střediscích
sítě B. Braun Avitum v ČR a SR
mi dává možnost porovnat
kvalitu stravování v hotelnictví a zdravotních a sociálních
zařízeních.
Komu je kniha určina?
Kniha je věnována v celé své
šíři kvalitě stravování ve zdravotnických a sociálních zařízeních, které poskytují zejména
dlouhodobou péči. Využít ji
mohou pracovníci stravovacích úseků, sestry-nutriční
specialistky, ale i všeobecné
sestry. Za originální považuji celkový koncept knihy, zejména skloubení dlouholetých
zkušeností obou autorů v ob-
14
lasti ergoterapie a prostředí hotelu či restaurace. Kniha může
zaujmout i širokou veřejnost,
zejména ty osoby, jejichž blízcí
z nejrůznějších důvodů vyžadují dlouhodobou domácí péči.
Témata jednotlivých kapitol
jsou logicky a přehledně roz-
dělena, díky čemuž je kniha
snadno využitelná v každodenní praxi. Čtenář může docílit rychlého výsledku a zlepšit
kvalitu stravování ve všech
jeho oblastech i bez předchozí znalosti oboru hoteliér nebo
restauratér.
Česká alzheimerovská společnost vydala počátkem října 2013 knihu BON APPETIT Radost
z jídla v dlouhodobé péči. Autory jsou Jitka Zgola
a Gilbert Bordillon. J. Zgola je původní profesí ergoterapeutka, v současnosti je známá jako kanadská
lektorka s českými kořeny a autorka řady článků
a knih týkajících se péče o pacienty s demencí. G.
Bordillon jako absolvent francouzské školy „Thonon
les Bains College of Hotel Management“ po dlouho
dobu působil jako konzultant pro hotely a restaurace.
Jaká témata vás čekají?
Kapitoly se postupně věnují
tématům doslova „stravitelným“ i pro širokou veřejnost,
např. Požitek stolování nebo
Požadavky na prostředí jídelny. Témata jsou postupně odbornější jak v teoretické části, např. kapitoly Jídlo, které
podáváme, nebo Plánování
aktivit, tak i v praktické části, např. v kapitole Asistenční a podpůrné techniky nebo
Nástin tréninkového programu BON APPETIT. Pomyslnou
„třešničkou na dortu“ jsou pak
Recepty BON APPETIT.
Co byste rozhodně neměli
přehlédnout
Rád bych se krátce zastavil
u kapitol, které považuji z po-
hledu inovativního přístupu
za stěžejní. Jako čtenáře mě
zaujal již samotný název knihy,
krátce se jej tedy pokusím analyzovat. Pojem „radost z jídla“
ve spojení s pojmem „dlouhodobé péče“ je zcela nevšední.
Většina české veřejnosti pojem
„radost z jídla“ ve spojení se
zdravotnickými a sociálními
zařízeními rozhodně pozitivně
nevnímá. Pojem „BON APPETIT“ je současně označení programu, jehož hlavním cílem je
poskytovatelům dlouhodobé
péče pomoci docílit takového stavu, kdy klienti budou
mít z jídla a celkově ze života
opravdovou radost.
dobé péči připravit z čerstvých
potravin bez navyšování nákladů, může být při použití
vhodného koření a přírodních
chuťových přísad velice chutné
a voňavé, může mít přirozenou
barvu atd. i při dodržení nutričních požadavků.
stup bude muset být podroben
diskusi s místně příslušným
hygienikem. Jsem ale současně toho názoru, že schopný
pracovník se zkušeností při
stanovování kritických bodů
ve stravování, tzv. HACCP, tuto
diskusi zvládne.
Kapitola 7 – Jídlo do ruky – je
pro mne doslova revolucí v přístupu podávání pokrmů. Doposud jsme byli v dlouhodobé
péči ve většině případů zvyklí
na standardní podávání
stravy jídelní-
Pozornost si zasluhují i kapitoly 9, 10, 11, které se věnují
výcviku, tréninku a realizaci programu BON APPETIT
v praxi. Forma, jakou jsou tyto
body v knize popsány,
svědčí o tom,
Kapitola 1 – Úvod – Napovídá, co autoři knihy pro „radost z jídla v dlouhodobé péči“
považují za důležité. Popisují
a vysvětlují důležitost jednotlivých fází stravování, doslova
od přípravy pokrmů přes pozvání k jídlu, samotnou konzumaci až po finální mytí nádobí.
S takto detailní a ucelenou analýzou jsem se za celou dobu své
práce v hotelnictví popravdě
setkal jen zřídka.
Mimořádně mě zaujala také
Kapitola 4 – Jídlo, které podáváme. Jsem přesvědčen, že toto
téma zcela jistě vyvolá zájem
o další odbornou diskusi mezi
nutričními terapeuty a kuchaři
samotnými. Jde o to, že jídlo
v dlouhodobé péči nemusí být
jen „hnědá nebo šedivá omáčka, ve které plave maso a příloha“. Autoři mě přesvědčili
o opaku. V kapitole předkládají
dostatek důkazů a praktických
návodů z praxe týkajících se
toho, že jídlo lze i v dlouho-
mi příbory,
a to i v případech, kdy to zdravotní stav
pacientů vylučuje. Paní J. Zgolaová doslova apeluje na změnu v přístupu a pomocí řady
konkrétních návodů a technik
ukazuje, že to jde i jinak. Dočteme se zde, co to je „jídlo
do ruky“, jaké jsou jeho vhodné druhy apod., a najdeme zde
návod, jak si vlastní na míru
šité menu „jídel do ruky“ sestavit. Připouštím, že tento pří-
že pan Gilbert
Bordillon
má velice dobré zkušenosti
ze soukromého sektoru hotelů
a restaurací. S podobným přístupem jsem se osobně opakovaně setkával snad jen v Hotelu Hilton Praha. Pro kuchařské
týmy v zařízeních dlouhodobé
péče zde vidím jasnou výzvu.
V závěru knihy, kdy jsem si
pročítal kapitolu 12 s recepty
BON APPETIT, jsem se obrazně
řečeno „přemístil zpět v čase“
do té nejlepší restaurace. Podle názvů jídel prosím posuďte
sami: rolky s lososem a smetanovým sýrem, nadýchané rýžové placičky nebo řezy Napoleon se šunkou a sýrem apod.
Kniha celkově působí velice příjemných dojmem i díky
zdařilému grafickému zpracování, formátu i citlivému
překladu z anglického originálu. Barevné fotografie jsou
pořízeny přímo z konkrétních
provozů, a názorně a přesvědčivě tak doplňují textovou část
každé kapitoly.
Pro mě osobně kniha stanovuje novou pomyslnou laťku
posuzování kvality stravování ve zdravotnických a sociálních zařízeních 21. století.
V knize spatřuji nejen učební
text pro vzdělávání zdravotníků a pracovníků v zařízeních
dlouhodobé péče, ale i doplňkovou studijní příručku pro
zaměstnance oborů veřejného
stravování.
Ing. Petr Polák
Operations & Quality Manager
B. Braun Avitum, certifikovaný
manažer bezpečnosti potravin (M-BP)
při České společnosti pro jakost
Zgola J., Bordillon G., BON APPETIT
Radost z jídla v dlouhodobé péči,
z anglického originálu Bon Appetit!
The joy od Dining in Long-Term Care,
Health Professions Press,
Inc. United States of America 2001,
překl. M. Synek, Praha,
Česká alzheimerovská společnost, ISBN
978-80-86541-32-7.
O BON APPETIT Radost z jídla v dlouhodobé péči se více
dozvíte na www.alzheimer.cz a www.radostzjidla.cz
15
REPORTÁŽ
O
slavy desátého výročí
vzniku B. Braun Avitum
dialyzačního střediska Ostrava–Vítkovice proběhly v rámci
Pracovního dne české nefrologické společnosti, který byl
uspořádán ve spolupráci s Aesculap Akademií v multifunkční aule Gong v Ostravě. Sešli se
zde nefrologové, hematologové a internisté z celé republiky.
Tématem první části odborného programu byla krevní maligní onemocnění a jejich vliv
na postižení ledvin. Druhá část
programu pak byla věnována
transplantacím ledvin, zejména současným trendům a pokrokům transplantační medicíny zaměřené na živé dárce.
Dialyzační léčba funguje
v Ostravě-Vítkovicích přes půl
století
Přednáška o historii dialyzační léčby byla oslavou nefrologické péče ve Vítkovické nemocnici. Její počátky sahají až
do roku 1962. Akutní dialýza
zde fungovala jako centrum
pro všechny závažné intoxika-
Dialyzační středisko
v Ostravě-Vítkovicích
pomáhá již deset let
Od otevření prvního dialyzačního střediska
B. Braun Avitum v České republice uplynulo
již devatenáct let a péče o dialyzované
pacienty za tu dobu prošla značným
vývojem. Dnes společnost B. Braun Avitum
provozuje již čtrnáct vysoce specializovaných
dialyzačních středisek v Česku a dalších
deset na území Slovenska. Před deseti lety,
v roce 2003, začalo psát svou historii také
Dialyzační středisko v Ostravě–Vítkovicích.
ce a metabolické poruchy pro
většinu území Moravy a přilehlou část Slovenska. Pracoviště bylo vyhlášené vynikajícími výsledky léčby intoxikace
muchomůrkou zelenou. Tým
lékařů v čele s MUDr. Věrou
Dudovou, zakladatelkou nefro-
MUDr. Martin Kuncek, ředitel společnosti B. Braun Avitum CZ/SK, MUDr. Roman Kantor, primář třineckého
střediska a člen lékařské rady B. Braun Avitum,
a MUDr. Sylvie Schwarzová, vedoucí lékařka dialyzačního
střediska v Ostravě – Vítkovicích
16
logické péče ve Vítkovicích,
vytvořil pracovní postupy pro
léčbu této otravy, kterými se
v minulém století řídila celá
republika. Na pracovišti akutní dialýzy se školili nefrologové a lékaři intenzivní péče
ze širokého okolí, a to nejen
Prof. MUDr.Ondřej Viklický, CSc., přednosta Nefrologické
kliniky IKEM a předseda České nefrologické společnosti
a Prof. MUDr. Romana Ryšavá,CSc., zástupkyně přednosty
Nefrologické kliniky VFN a I. LF UK Praha v hemodialýze, ale také v provádění léčebných plazmaferéz
a renálních biopsií.
Vítkovice jsou také kolébkou
dětské dialýzy
V roce 1991 zde vzniklo jako
třetí v republice dětské centrum hemoeliminačních metod,
které bylo později přesunuto
do Fakultní nemocnice v Ostravě. V roce 1994 byl ve Vítkovicích založen pod vedením
tehdejšího primáře interního
oddělení MUDr. Josefa Srovnala také chronický dialyzační
program. Chronickou dialýzu
převzala společnost B. Braun
Avitum, a Vítkovice se tak staly jejím desátým střediskem
v České republice. Na počátku
roku 2003 pak otevřela ve zrekonstruovaných
prostorách
areálu Vítkovické nemocnice
provoz nové dialýzy. Pacientům tak nabídla špičkovou
zdravotnickou techniku, vyšší
komfort a větší intimitu ošetření. Během deseti let bylo
v Dialyzačním středisku Ostrava-Vítkovice ošetřeno cel-
Diskuse k přednáškám - MUDr. David Starostka, primář
Oddělení klinické hematologie NsP Havířov
REPORTÁŽ
kem 472 pacientů, z toho třicet v programu
peritoneální dialýzy. Středisko má k dispozici
patnáct dialyzačních míst, na kterých je provedeno ročně okolo deseti tisíc dialyzačních
ošetření.
„Společnost B. Braun provozuje více než 80
dialyzačních středisek ve 13 zemích Evropy.
První středisko v České republice vzniklo již
v roce 1994 v Teplicích a troufnu si říci, že
námi poskytované služby od té doby udělaly obrovský krok kupředu. Medicína se vyvíjí a je třeba neustále sledovat nové trendy
a možnosti. O pacienty na všech střediscích proto pečuje vysoce kvalifikovaný personál. Pro léčebné
úkony dialyzačního ošetření
používáme špičkové vybavení
a techniku, které odrážejí nejno-
V Českém Těšíně
vější poznatky moderní medicíny. Naším cílem je se co nejvíce přiblížit lidem a vyjít jim
maximálně vstříc ve všech jejich potřebách.
Dialyzační střediska a nefrologické ambulance jsou již mnohem dostupnější a já věřím, že
do budoucna přibudou další, především v místech, z nichž musí pacienti za ošetřením zatím
složitě dojíždět,“ doplňuje ředitel společnosti
B. Braun Avitum MUDr. Martin Kuncek.
bylo 21. 11. slavnostně otevřeno
v pořadí již patnácté dialyzační
středisko B. Braun Avitum v České republice. Je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a zajišťuje hemodialýzu, hemodiafiltraci
a peritoneální dialýzu. Pacientům
v blízkém okolí tak poskytne dostupnou a kvalitní léčbu. Na více
informací se můžete těšit v příštím čísle.
redakce Dialogu
Teplice
Praha
Homolka
Nusle
Bruntál
Černý Most
Bulovka
Bílovec
Plzeň
Dialýzy a transplantace
v číslech
V České republice bylo v dialyzačních střediscích
k 31. prosinci 2012 léčeno celkem 6 261 pacientů, 432
pacientů bylo úspěšně odtransplantováno, 71 z nich přijalo
orgán od žijícího dárce a 23 pacientů podstoupilo kombinovanou
transplantaci slinivky a ledviny. 1 033 dialyzovaných však v tomto roce
zemřelo a do pravidelného programu bylo zahrnuto 1 703 nových pacientů.
Český
Těšín
Ostrava
Ústí nad Orlicí
Třinec
Námestovo
Slavkov u Brna
Trstená
Ivančice
Dolný Kubín
Uherský Brod
Bánovce n. B.
Partizánske
Topoľčany
Zvolen
Bratislava
Galanta
Šaľa
Chcel by som takouto formou vyjadriť svoje poďakovanie
za vynikajúci prístup a príkladnú starostlivosť pani primárke MUDr. Ivete Bryjovej a celému tímu
Dialyzačného strediska B. Braun Avitum v Dolnom Kubíne – vrátane ústretových a milých sestričiek, ktoré
sa starali o moje značne narušené zdravie počas môjho pobytu na Slovensku – na rodnej Orave, kde som
sa ako občan Českej republiky zvykol v čase, keď som bol zdravý, už od mladosti vracať do rodičovskej
chalúpky. Po strate dolnej končatiny sa moje návraty do rodiska významne skomplikovali, a po strate
funkcie obličiek som bol už takmer presvedčený, že sa domov už nikdy nedostanem. Avšak vďaka kooperácii
dialyzačného strediska v Tepliciach (ČR) s Dolnokubínskym strediskom sa už minulý rok a aj tento rok
podarilo realizovať môj pobyt na Slovensku a zabezpečiť vynikajúcu dialyzačnú starostlivosť. Obzvlášť som
MUDr. Iveta Bryjová, primárka
Dialyzačného strediska B. Braun
Avitum v Dolnom Kubíne
vďačný ja a tiež ostatní pacienti za veľmi ľudský a empatický prístup pani primárky, ako aj za jej odborné
rady a trpezlivosť vysvetliť aj laikom zložité liečebné postupy a motivovať ich na účelnú spoluprácu. Ešte raz
ďakujem a prajem celému kolektívu B. Braun či v SR, alebo v ČR, veľa pracovných úspechov.
Jozef Chovančík, dialyzovaný pacient, Dolný Kubín
17
ČARUJEME V KUCHYNI
JABLKA V TĚSTÍČKU
150 g jablka
rostlinný olej
Těstíčko:
30 g hladké mouky
10 g cukru krupice
100 ml vody
sníh z jednoho bílku
špetka skořice
a citronové kůry
(1 porce)
Jablko omyjeme, odstraníme jádřinec a nakrájíme na slabé plátky (měsíčky). Obalíme
v těstíčku a smažíme na rostlinném oleji do
růžova. Obalíme ve směsi moučkového a vanilkového cukru.
E 948 kJ, B 8 g, T 1 g, S 52 g, K 302 mg, P 60 mg
ŠKVARKOVÉ PLACIČKY
200 g polohrubé mouky
100 g umletých škvarků
20 g droždí (1/2 kostky)
100 ml (smetany a vody)
(25 kusů)
Z prosáté osolené mouky, kvásku a smetany
zaděláme těsto. Necháme vykynout. Na pomoučeném vále tvoříme placičky. Pečeme do
růžova.
sůl
(2 placičky) E 442 kJ, B 8 g, T 3 g, S 12 g, K 63 mg, P 19 mg
SLANÉ SUŠENKY
125 g hladké mouky
60 g rostlinného tuku
60 g zakysané smetany
sůl
vejce na potření
(34 kusů)
Z prosáté osolené mouky, tuku a zakysané
smetany zpracujeme těsto. Na pomoučeném
vále těsto rozválíme a vykrajujeme kolečka,
která rozložíme na pečicí papír. Potřeme rozšlehaným vejcem a sypeme kmínem nebo semínky. Pečeme do růžova.
na posypání celý kmín,
sezamová semínka,
lněná semínka
(10 ks) E 1215 kJ, B 5 g, T 18 g, S 30 g, K 85 mg, P 85 mg
Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy K(draslík) P(fosfor)
18
KREMROLE
(19 porce)
250 g listového těsta
moučkový cukr
Náplň:
2 bílky
špetka soli
50 g cukru krupice
80 g moučkového cukru
Těsto na pomoučeném vále rozválíme do tvaru obdélníku. Rádýlkem tvoříme asi dvoucentimetrové proužky, které navineme na kovovou trubičku tak, aby se proužky překrývaly.
Potřeme rozšlehaným vejcem (nemusí být)
a pečeme do růžova. Ještě teplé z trubiček
sundáme. Z bílků ušleháme tuhý sníh, přidáme
cukr a šleháme nad vodní lázní. Sníh se musí
táhnout. Pomocí cukrářského sáčku plníme
kremrole z obou konců bílkovou hmotou.
(2 plněné kremrole) E 1031 kJ, B 4 g, T 11 g, S 33 g, K 47 mg, P 35 mg
ŠPENÁTOVÉ DUKÁTY
250 g listového těsta
450 g špenátového
protlaku
sůl
pepř
česnek
2 bílky
(10 kusů)
Špenát osolíme, opepříme, přidáme utřený
česnek a zahustíme dvěma bílky. Přebytečnou vodu slijeme. Těsto rozválíme do tvaru
obdélníku o výšce cca 2 milimetry. Vykrajujeme kolečka, plníme špenátem a pomocí
druhého kolečka tvoříme dukáty. Přimáčkneme okraje, aby náplň nevytekla.
(1 ks) E 789 kJ, B 5 g, T 11 g, S 20 g, K 193 mg, P 56
POVIDLOVÉ TAŠTIČKY
250 g listového těsta
švestková povidla
1 vejce
moučkový cukr
(20 kusů)
Těsto rozválíme do tvaru obdélníku a vykrajujeme malé čtverce. Plníme povidly a tvoříme taštičky. Povrch potřeme rozšlehaným
vejcem a pečeme do růžova. Posypeme moučkovým cukrem.
(2 taštičky) E 867 kJ, B 4 g, T 11 g, S 24 g, K 42 mg, P 46 mg
Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy K(draslík) P(fosfor)
19
HOBBY
A ť už je červená či krémová,
drobná či veliká, nazdobená či jenom prostě usazená
v květináči, stala se květinou-vyslankyní vánočních svátků.
Stejně jako vánoční stromeček
ani ona zkrátka nemůže chybět.
Vánoční hvězda neboli pryšec nádherný je dnes zcela
jistě nejpopulárnější vánoční
rostlinou na světě. Právě v období Vánoc dochází k formaci
květů a barevných listů a rostlina přechází z vegetativního
období růstu se zelenými listy
do plodného období. K tomu
však dochází, pouze když denní světlo trvá méně než dvanáct
hodin. Ve střední Evropě toto
období začíná zhruba mezi začátkem a polovinou září. Poté
se rostlina začíná vybarvovat.
Dalších sedm až devět týdnů je
ještě třeba na to, aby se vánoční hvězda dostala do obchodů
ve svých typických pestrých
barvách.
20
Vánoční hvězda
Dekorace a návod k pěstování
Co stojí za její oblibou?
Možná Hollywood a losangeleské bulváry,
neboť právě odtud vánoční hvězda
ve skutečnosti pochází. Možná také její
schopnost měnit podoby: z přirozené
a vznešené klasické krásky v třpytivou
a nablýskanou impozantní primadonu. Možná
ale to, že nám prostě přirostla k srdci.
Ale ani tak to není jednoduché a pěstitelé provádějí opravdu složité zahradnické procesy,
aby vánoční hvězda byla skutečně tak krásná, jak se od ní
očekává. V současné době se
prodává více než stovka různých barev, tvarů a velikostí
této rostliny. Avšak možnosti
aranžmá jsou neomezené, záleží jen na fantazii.
Tipy, jak udržovat vánoční
hvězdu krásnou
Že vánoční hvězda dokáže být
krásná po celou zimu, není
žádným tajemstvím. Když dodržujeme několik drobných
zásad, udrží si květ poinsettie svůj půvab dlouhou dobu.
Kupujete-li vánoční hvězdu,
všímejte si žlutých a zelených
kvítků mezi zabarvenými listy.
Musí být v rozpuku, právě to je
známka čerstvosti.
Vánoční hvězda je citlivá
na nízkou teplotu. Když si ji
nesete z obchodu domů, vždy
si ji nechte pečlivě zabalit.
Pro vánoční hvězdu je ideální světlé a teplé místo s teplotou okolo 20 stupňů, může být
umístěna klidně i v blízkosti
topení. Měli bychom ji však
chránit před přímým slunečním světlem a průvanem.
Zálivku v podobě vlažné
vody má dostat pouze, je-li
zem suchá, v misce by rozhodně neměla stát voda. Když
kvete, nepotřebuje žádné hnojivo, po odkvetení ji zaléváme
pouze jednou měsíčně a také
přihnojujeme.
Řezaná vánoční hvězda vydrží čerstvá překvapivě dlouho. Musíme však konec stonku
bezprostředně po uříznutí namočit do vroucí vody a podržet nad plamenem svíčky.
Jestliže si ceníte krásného
vzhledu své hvězdy a chtěli
byste ji zvýraznit, dekorujte ji
vším, co máte po ruce. Fantazii se meze nekladou. Můžete
zvolit prakticky cokoli: svíčky,
stužky, větvičky, zkrátka vše,
co máte právě po ruce a co se
vám také líbí.
Vánoční hvězda – životopis
hollywoodské hvězdy
Pryšec nádherný má svou domovinu ve Střední Americe
a Mexiku. Její celosvětová kariéra ovšem začala na místě,
kde začínají všechny hvězdy:
v Hollywoodu. Podle staré aztécké legendy se tato rostlinka
s oslnivě rudými listy zrodila
z několika kapek krve ze zlomeného srdce jedné nešťastně
zamilované místní
bohyně.
Aztékové si však
této květiny více
vážili pro její praktické výhody než
půvab. Z jejích listů vyráběli červené
barvivo na textilie a používali je jako přísadu
do kosmetiky. Mléčná míza pak
byla zpracovávána na lék proti
horečce.
V subtropickém klimatu své
domoviny vyrůstá vánoční
hvězda do podoby keře a může
být až čtyři metry vysoká.
Den vánoční hvězdy
Okolo roku 1828 jejímu kouzlu podlehl americký velvyslanec Joel Poinsett. Tento lékař
a také vášnivý botanik si vánoční hvězdu přivezl domů
Sudoku
5 8 7
2
4
9
do Spojených států. Právě
na jeho počest dostala jméno
„poinsettie“.
To ovšem není všechno.
V USA dokonce oslavují den,
kdy Joel Poinsett zemřel, tedy
12. prosinec, jako „Den poinsettie“. Právě během tohoto svátku se lidé obdarovávají vánoční hvězdou. A tento zvyk se
nyní prosazuje i v Evropě.
Na starém kontinentu se
okouzlující zimní květina objevila až na počátku 19. století.
V roce 1804 si přírodovědec
Hvězda v kytici i v květináči
Na začátku 20. století začal
poinsettii pěstovat a prodávat
Paul Ecke, německý emigrant
usazený v Americe. Červená
květina, divoce rostoucí poblíž
jeho farmy, ho doslova uchvátila. Zajímavé je, že už tehdy
ji prodával jako vánoční rostlinu. Jeho syn šel v otcových
ádná číslice se nesmí
Ž
v jednom řádku opakovat
dvakrát
6
3
4
9
2
1
3
7
7 4 8 6
5
9
2 1
1 9
8 4
5
6
snadné
Alexander von Humboldt během své cesty
po Americe všiml sytě
rudé rostliny a přivezl ji
s sebou domů.
V Berlíně byla posléze
zařazena do katalogu
rostlin a v roce 1833 jí
botanik Carl Ludwig Willdenov přidělil botanické jméno
Euphorbia pulcherrima, což
znamená „nejkrásnější z rodu
euphorbias“.
šlépějích a poinsettii přivedl
do luxusních losangeleských
obchodů na Sunset a Hollywood bulváru.
Kariéra vánoční hvězdy tak
začala na slavném „chodníku slávy“, kde dnešní filmové
celebrity vzdávají hold zábavnímu průmyslu. Povzbuzen
úspěchem v Hollywoodu Ecke
svůj obchod postupně rozšiřoval. Na farmě v jižní Kalifornii
začal poinsettie pěstovat také
pro prodej v květináčích. Vánoční hvězda dokázala přežít
ve vytápěných místnostech
a podmínkách, na které nebyla původně zvyklá, pouze díky
rozsáhlé kultivaci.
ádná číslice se nesmí
Ž
v jednom sloupci opakovat
dvakrát
9 7
5 8
1 4
6
1
4 6
2
1
ádná číslice se nesmí
Ž
ve čtverci 3x3 opakovat
dvakrát
3
8 9 2
9
2
8 9
9
Převzato z
8
8
1
2 1 3
4
3 5
4
7
4
8
2
5
6
7 3 1
složitější
3 4
6
2
6
1
7 8
4
7
2 7
8
obtížné
21
PRO LEPŠÍ NÁLADU
Volba miss
J ídky
Miroslav Šimek a Jiří Grossmann: Pov
vám přináší
Dokonalá dvojice Šimek & Grossmann
vyloudí úsměv
nejlepší povídky ze života, které vám
na tváři, i kdybyste nechtěli.
e to správné, že dnešní svět i uprostřed závažných problémů holduje ženské kráse. Tak například film. Chce-li být úspěšný, musí
nechat oko diváka spočinout alespoň na chvíli na tajemných křivkách dámského těla, mnohdy i na místech, která divák předtím neznal
a ve svých čtyřiceti letech je jimi mile rozrušen. Také krejčík, chce-li
šatky prodat, musí látkou šetřit a stříhat úbor tak, aby připomínal
spíše vitrínu. Skutečný ctitel dámského půvabu pak s oblibou usedá
v soutěžních porotách, které při nejrůznějších příležitostech volí miss,
tedy žínku nejkrásnější, nejinteligentnější a nejpřitažlivější.
Také my, vědečtí pracovníci, kteří již druhý rok zkoumáme okolí
pólu a arktickou zvěřinu, rozhodli jsme se minulé léto, když nám
pošta doručila únorového PLAY-BOYe, zvolit
královnu krásy výpravy. Náš vedoucí profesor Peter Svedberg, starý suchar, byl sice proti tomu a navrhoval raději vyjít po stopě
sněžného muže, na kterou narazil včera,
když svačil lišejník, ale nás mladší, ve kterých i při 45 °C pod nulou kolovala horká
krev, tento nápad cele zaujal. Vědecká práce
šla od té chvíle stranou a všichni jsme žili jen
volbou. Pouze profesor stále přípravy k soutěži sabotoval a zcela osamocen vyrazil
za svým sněžným přeludem. Den přehlídky
byl stanoven na 20. července. Telegrafista
Williams už týden vysílal do éteru lákavé
výzvy k okolním eskymákům k obeslání této
vrcholné soutěže a způsobil tak hádky v nejednom iglů. Skutečně, domorodci nepřistupovali k naší akci s důvěrou, neboť měli
špatné zkušenosti s minulou výpravou
P. T. Taylora, která pod průhlednou záminkou očkování proti moskytům zneužila ženy a dívky ze širokého
okolí. A tak se v den finále shromáždilo v našem táboře pouze pět
uchazeček, z nichž jedna přišla omylem a ostatní čtyři proto, že se
jim posledně očkování proti moskytům líbilo. Hlavní organizátor
akce geolog Winterspoon, který počítal s účastí nejméně patnácti
děvčat, neztratil duchapřítomnost a povolal do soutěže i členky naší
výpravy, čímž zvýšil nejen počet účastnic, ale i naděje eskymaček,
neboť naše kolegyně byly skutečně vědecké pracovnice. Zejména
u bioložky Eckertové jsme dlouhá léta nevěděli, nejde-li o chlapa.
No, ale teď v nouzi se nám hodilo, že byla vloni komisí uznána ženou. Winterspoon zavedl děvčata do iglů, které od rána meteorolog
vytápěl tak úporně, až jeho rosnička běhala v láhvi od okurek jako
pominutá, čímž byla předpověď počasí pro Evropu na příští měsíc
vážně ohrožena. Zatímco komise zasedla ke stolku, kandidátky po22
Otištěno se souhlasem nositelů práv:
Magdaleny Šimkové, Ireny Janečkové,
Marcely Vrátné, Libuše Ježkové,
Jarmily Holečkové a Karla Čaského.
malu nastupovaly na pódium. Když astronom Schlewhoffer viděl, že
se svlékla do plavek i asistentka profesora Svedberga Ivona, která
rozhodně neměla podváhu, vtlačil mezi adeptky krásy i své dvě cvičené tučňačky a hned jim dal svůj hlas. Po prvním kole soutěže, při
kterém se hodnotila inteligence uchazeček, vedla s převahou profesorka Eckertová, která dovedla bezvadně kreslit a psát, a získala tak
ve všech testech tohoto kola prvá místa. Snad proto se jí zmocnila
pýcha a pohrdavě shlížela na nebohé tučňačky a nevzdělané eskymácké krasavice, které odpovídaly s tučňačkami téměř shodně, tj.
mlčením. Náhle bylo vidět, co taková soutěž krásy může udělat i ze
solidní vědecké pracovnice. Profesorčiny oči se za silnými čočkami
vášnivě leskly a její tělo se začalo, snad poprvé
v životě, vlnit v bocích. Pobrukujíc si hlavní
motiv z Carmen přešla bioložka dvakrát laškovně jeviště. Poprvé zatahala Winterspoona
laškovně za bradku, podruhé se ukázala až nestoudně pánské porotě ze všech stran, pročež
musela být soutěž na 15 minut přerušena. Fotograf Wagner, ctitel antické krásy, dokonce
dostal šok a nemohl se další práce v komisi zúčastnit. Pořadí se začalo rychle měnit. Dosud
vedoucí profesorka, jako by cosi tušila, snažila
se zachránit situaci tancem. Rozkývala své tělo
do neuvěřitelných pohybů a předváděla něco
mezi padoucnicí a slavností slunovratu. Porota
však zůstala chladná. Míry 50-110-110 hovořily
však samy za sebe. A tak se před naši kolegyni
dostaly zvolna i tučňačky k velké radosti astronoma Schlewhoffera, který byl před ženami bojácný a od úspěchů zajímavých živočichů si leccos sliboval. Soutěž se blížila k závěru. A nutno
přiznat, že nám, organizátorům, se už tak trochu vymkla z rukou.
A začínali jsme litovat, že profesor Svedberg je dosud na výpravě.
Ženy i ptáci na pódiu totiž zapomněli na pravidla poctivé hry, vzájemně se haněli a rafinované eskymačky se dokonce snažily strhnout
Eckertové plavky, aby ji tak definitivně vyloučily ze soutěže. Porota
se pak rozdrobila na frakce, zvrhlíci začali dávat hlasy tučňačkám,
zatímco my rozumnější jsme přemýšleli, jak celou trapnou záležitost
s volbou miss ukončit.
Soutěž se však náhle nečekaně vyhodnotila sama. Rozletěly se dveře a vešel sněžný muž veda na vodítku profesora Svedberga. Strnuli
jsme zděšením. Tak tohle nám šéf nezapomene. Obnažené ženy,
na stolech vínko a on sám v udidle. V místnosti se rozhostilo vražedné
ticho, které náhle přerušil sněžný muž. Vrhl se k pódiu, uchvátil do náruče Eckertovou a s výkřikem: „Přece nevyhynu!“, zmizel ve tmě.
Pobyt pro seniory v Lázních Luhačovice
Zvýhodněná nabídka pro dialyzované pacienty
Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v České republice a patří mezi ty nejkrásnější. Najdete je v malebném údolí
nedotčené přírody chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Jedinečné léčivé prameny řadí Luhačovice mezi nejlepší léčebné
lázně v Evropě dýchacích cest a dalších onemocnění. Architektura Luhačovic má nenapodobitelný a neopakovatelný ráz,
který jí vtiskl slovenský architekt Dušan Jurkovič. Nádhernou ukázkou jeho umění je dnešní exkluzivní lázeňský hotel
Jurkovičův dům. Chcete zůstat zdraví, načerpat novou energii? Lázně Luhačovice k tomu přímo vyzývají!
Balíček POBYT PRO SENIORY:
ƒƒ7x ubytování s polopenzí v lázeňském domě Morava
ƒƒ1x předpis procedur lékařem
ƒƒ5x lázeňská procedura (1x velká a 4x malá procedura)
ƒƒdenně pitná kúra
Cena pobytu: zimní sezona 2. 1. – 16. 3. a 16. 11. – 14. 12. 2014 = 5 103 Kč
mezisezona 16. 3. – 11. 5. a 14. 9. – 16. 11. 2014 = 5 607 Kč
hlavní sezona 11. 5. – 14. 9. 2014 = 7 056 Kč
Dialyzační léčba bude zajištěna na středisku v Uherském Brodě.
Rezervace: Centrum prázdninových dialýz, B. Braun Avitum s.r.o.,
V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4,
tel. +420-271 091 922,
fax +420-271 091 923,
e-mail: [email protected].
Bonusy pro Vás:
konzultace s lékaře
m
balíček 5 inhalací
minerální vody (in
dividuální)
výhodná cena poby
tu
pro dialyzované
B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4
Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz
Súťažná krížovka
„Kto nemá Vianoce...”
(tajenka)
Roy L. Smith
Vážení čitatelia,
v našom časopise sme si pre vás
okrem iného pripravili aj drobné
súťažné spestrenie v podobe krížovky
o ceny. Ak máte súťažného ducha, tak
neváhajte a lúštite! Pre piatich z vás,
ktorí nám včas zašlú správne znenie
súťažnej tajničky, sú pripravené zaujímavé ceny.
Uzávierka je
3. 11. 2013
24
Ako súťažiť?
Vylúštite súťažnú tajničku a jej
správne znenie odovzdajte personálu
dialyzačných stredísk B. Braun Avitum
alebo ho zašlite poštou na adresu:
Časopis Dialog
B. Braun Avitum s.r.o.
V Parku 2335/20
CZ-148 00 Praha 4
(na obálku napíšte heslo „Súťaž“).
[email protected] alebo
[email protected] (do predmetu
e-mailu napíšte „Súťaž“). Prosím, neposielajte odpovede na súťaž po uzávierke, nebudete zaradení do zlosovania.
Z technických dôvodov zasielame výhry
len na území ČR a SR. Prosím, pri vyplňovaní svojho mena používajte diakritiku; neradi by sme Vaše meno skomolili,
ak sa objavíte na výhernej listine.
Prípadne nám správne znenie tajničky
zašlite e-mailom na adresu
Pravidlá súťaže nájdete na stránke
www.bbraun-avitum.cz.
Ceny pre výhercov:
športový batoh, fleece deka,
Softalind revitalizujúci gel,
reflexný pásik s blikačkou, ceruzka,
blok, ľadvinka (antistresová pomôcka)
Výhercovia z minulého čísla:
Katarína Kubelková
Riešenie z minulého čísla:
Nie tí milujú knihy, ktoré ich
nedotknuté uchovávajú v skriniach,
ale ti, krotí ich majú ustavične
v rukách.
soutěžní křížovka
„Dokonalost dárku spočívá v jeho
vhodnosti, ...”
(tajenka)
Charles Dudley Warner
Vážení čtenáři,
v našem časopise jsme si pro vás
kromě jiného přichystali také drobné
soutěžní zpestření ve formě křížovky
o ceny. Máte-li soutěžního ducha,
pak neváhejte a luštěte! Pro pět z vás,
kteří nám včas zašlou správné znění
soutěžní tajenky, jsou přichystány
zajímavé ceny.
Uzávěrka je
3. 11. 2013.
Jak soutěžit?
Vyluštěte soutěžní tajenku a její správné
znění odevzdejte personálu dialyzačních
středisek B. Braun Avitum nebo zašlete
poštou na adresu:
Časopis Dialog
B. Braun Avitum s.r.o.
V Parku 2335/20
148 00 Praha 4
(na obálku při­pište heslo „Soutěž“).
[email protected] nebo
[email protected] (do předmětu
e-mailu uveďte „Soutěž“). Neposílejte
prosím odpovědi na soutěž po uzávěrce, nebudete zařazeni do slosování.
Z technických důvodů zasíláme výhry
pouze na území ČR a SR. Používejte
prosím diakritiku při vyplňování svého
jména; neradi bychom Vaše jméno
komolili, až se objevíte na výherní
listině.
Případně nám správné znění tajenky
zašlete e-mailem na adresu
Pravidla soutěže naleznete na:
www.bbraun-avitum.cz
Ceny pro výherce:
sportovní batoh, fleece deka,
Softalind revitalizační gel,
reflexní pásek s blikačkou
tužka, blok, ledvinka (antistressové
mačkátko)
Výherci z minulého čísla:
Milan Čejna, Libor Kubík,
Věra Kácelová, František Fabián.
Řešení z minulého čísla:
Dělte se o svou zkušenost. Je to cesta,
jak dosáhnout nesmrtelnosti.
25
Podpořte naše sestřičky
Petra Urychová z pražského Dialyzačního střediska Černý Most
a Kristýna Nachtmannová z Plzně se zapojily do boje o titul Miss
sestra 2013.
Od 16. října do 30. listopadu 2013 probíhá základní kolo soutěže, kdy
Kristýna Nachtmannová
SMS na číslo 900 06 10
ve tvaru: MISS_SESTRA_59
Petra Urychová
SMS na číslo 900 06 10
ve tvaru: MISS_SESTRA_45
_ označuje mezeru
Cena SMS je 10 Kč včetně DPH.
Osmisměrka
můžete své favoritce posílat SMS zprávy. Každá SMS zpráva představuje jeden hlas. Na základě počtu zpráv bude vybráno dvacet semifinalistek. Nezapomeňte i vy poslat svůj hlas!
Více informací naleznete na www.misssestra.cz.
„Vánoce jsou založeny na krasném a záměrném paradoxu, že narození dítěte bez domova
má být oslavováno... TAJENKA"
G. K. Chesterton
26
Návod: Luštěte ve všech osmi
směrech a ze zbylých písmenek
čtěte po řádcích tajenku.
ADIEU, AERA, AFRIKA, AKUTNÍ,
ALCHYMIE, ALOPECIE,
ALTE, ANEURYSMA, ANON,
ANONTOVAT, ANTO, ARKÁDY,
ARNO, ARTICLE, ASIATI,
ASPARAGUS, ASTER, BAGÁŽ,
BŘEZEN, CURE, DECADE,
DIALEKTIK, DIVERSE, DJAKARTA,
DNES, EKONOMIK, EROPLÁN,
EXHIBICE, HANBA, HYPERTENZE,
INUIT, KATION, KMÍNKA,
KOMUNIKACE, KONFLAGRACE,
KONFLIKT, KREUZMANNOVÁ,
LAAU, MILNÍK, MODROZELEŇ,
MOTIVY, NÁSTIN, NELÍČITI,
NETAKT, NONO, NOSÍK, OAXACA,
OPAKOVANĚ, OSLAŘ, PARTIE,
PEŘEJE, PIONÝR, PLANKA,
PLNO, PRŮNIK, PRŮZKUM,
PRYŽOVÉ, RARÁŠEK, RETKO,
RÉTOŘI, RYSI, SÁTI, SMYŠLENKA,
SRABAŘ, SSSS, STÝLKA,
SVŮDNĚ, TELESKOP, TERM,
URČITOST, USPOŘENÁ, UZAVŘÍT,
VEBR, VLET, YVONNE, ZETLÍT,
ZHANOBENÉ, ZKORUMPOVANÝ,
ŽENŠEN.
Webové stránky věnované
dialyzovaným pacientům
a jejich blízkým
• každý týden aktuální zprávy na téma ledvin
• praktické rady týkající se životosprávy
• živá diskuze mezi pacienty
• poradna zastoupená odborníky z oboru
• kalendář akcí
www.ledviny.cz
Chystáte se na operaci
kyčle nebo kolena?
OrthoPilot
®
Navigační systém
pro přesné umístění
kloubní protézy.
www.lepsipece.cz/klouby