zHAV ME Exit316 sledovan diluODSUZOVANI

O D SU Z O V Á N Í
První dojmy mohou být velmi silné. Je snadné udìlat rychlé závìry
o nìjakém èlovìka na základì toho, jak vypadá a jak se chová, a potom se
na nìj dívat skrze vytvoøený filtr. Nicménì naše první hodnocení bývá
mnohdy povrchní a nesprávné.
Pokud vás nìkdy nìkdo odsoudil, víte, jak to mùže být bolestné. Takový
soud je jako vìzení, do nìhož vás ostatní uvrhnou – omezuje to vaše
možnosti a nutí vás pasovat se do role, která vám nesedí. Odsuzování
èasto prožíváme na úplnì osobní úrovni jako odmítnutí naší hodnoty
jako èlovìka.
My ale potøebujeme hodnotit ostatní, že ano? Jak k nim mùžeme
pøistupovat na základì toho, co vidíme, aniž bychom soudili jejich cenu
a hodnotu? A jak bychom mìli reagovat, když cítíme, že nás ostatní
odsuzují?
V
zHAV ME
Stalo se ti nìkdy, že tì ostatní odsoudili?
K jakým závìrùm o tobì došli? Jak ses cítil?
Proè je podle tebe tak snadné soudit ostatní?
Myslíš, že souzení je vždycky špatné,
nebo je to nìkdy správná vìc?
Exit 316 sledovan dilu ODSUZOVANI
ROZJED TO
Soutìžní otázka: Jaký je název mìsta, ve kterém se
dnešní díl odehrával?
Jak lidé reagovali, když vidìli Kryštofa a Tinu procházet se
po námìstí v jejich neobvyklých hábitech? Co se mùžeme
dozvìdìt o souzení z reakcí okolních lidí?
Tereza mluvila o tom, jaké to pro ni je být Romka a zažívat,
jak si o ní všichni dìlají závìry podle toho, jak vypadá.
Co myslíš, proè lidé reagují na Romy tímto zpùsobem?
Jak by ses cítil ty v její situaci?
Ve videoklipu „Vítej v mém životì” se skupina Simple Plan ptá:
„Cítíš se nìkdy, že nezapadáš? Jako kdybys sem prostì
nepatøil a že ti nikdo nerozumí.” K jaké èásti písnièky mᚠty
osobnì blízko? Kdy se nejvíc cítíš právì takto?
Když Tina a Kryštof mluvili o odsuzování, skonèili zavøení
v cele. Jakým zpùsobem mùže odsouzení nìkoho zamknout
do pomyslné cely? Myslíš si, že se lidé z takové cely mohou
dostat sami, nebo potøebují, aby je ostatní pøestali odsuzovat,
aby se zase mohli cítit svobodní?
V
NABER SMeR
Soudit a být souzen
Na konci mluvila Klára Valenová o své roli soudkynì a o tom, jak se to
vztahuje k Bohu coby nejvyššímu soudci. Citovala verš z Matouše, který
øíká: „Nesuïte, abyste nebyli souzeni.” Co to podle tebe znamená?
Tøísky a trámy
Verš, který Klára citovala, pochází z Kázání na hoøe a je ve skuteènosti
souèástí širšího oddílu o souzení. Podívej se na celý tento oddíl
do Matouše 7,1-6 a zkus odpovìdìt na následující otázky:
1. Ježíš øekl, že jakou mìrou mìøíme, takovou budeme mìøeni my.
Co to podle tebe znamená? Koho má Ježíš na mysli, když øíká, že
nìkdo použije stejnou míru na nás?
2. Pøíklad trámu v oku je použit jako ilustrace toho, že èasto soudíme
ostatní, aniž bychom si uvìdomovali vlastní chyby. Mìl jsi sám nìkdy
pocit, že tì ostatní nehodnotí správnì, protože jejich vidìní je nìjak
pokøivené vlastními problémy? Mᚠnìjaké konkrétní pøíklady?
3. Tento oddíl ukazuje, že se musíme nejprve vypoøádat se svými
problémy, než zaèneme konfrontovat ostatní s jejich problémy.
Proè je podle tebe jednodušší postupovat opaènì? Proè chceme
po ostatních, aby pøiznali své problémy døíve, než se budou
vìnovat tìm našim?
4. Klára mluvila o tom, že Bùh je jediný opravdu spravedlivý
a objektivní Soudce. Jak by mi tohle vìdomí mohlo pomoci pøestat
soudit ostatní?
5. Na konci pøíbìhu Ježíš øíká, abychom neházeli perly pøed svinì.
Co tím podle tebe myslel?
Reakce na odsuzování
Být pøedmìtem odsuzování jako Tereza je velmi bolestné a nároèné. Jak
by bylo dobré reagovat, když tì ostatní soudí, ve svìtle toho, o èem jsme
dnes mluvili?
Co bys nemìl dìlat, když tì druzí soudí?
V
PrIDEJ PLYN
Rozumìl jsi všemu? Mᚠnìjaké další otázky?
Co si odneseš z dnešního setkání?
Je nìco, co bys chtìl ve svém životì zmìnit
na základì toho, o èem jsme mluvili?
Pøíští týden v Exitu 316 Kryštof s Tinou navštíví muže, který dosáhl
velkého úspìchu výrobou mincí, ale nakonec zjistil, že je sám a nemá
žádné vztahy. Jak bychom mìli reagovat, když se cítíme izolovaní
a sami?
"
cko"
Co prakticky znamená, když øekneme, že Bùh je spravedlivý soudce?
Bible mluví o tom, že tento život nekonèí smrtí našeho tìla. Naše duše
žijí dál a poté, co èlovìk zemøe, bude stát pøed Bohem a skládat úèty ze
svého života. Tomu se nìkdy øíká „berna” nebo soudná stolice Boží (více
informací viz List Øímanùm 14,10, 2. list Korintským 5,10 a Zjevení 20,11
21,8).
Pøed tímto Soudcem se nic neskryje vše, co jsme dìlali, dobré i zlé, vyjde
na svìtlo. Podle toho, co se zde ukáže, dostane èlovìk to, co si zaslouží.
Kniha Zjevení øíká, že pokud není jméno èlovìka zapsáno v „Knize
života”, musí za vše špatné, co v životì provedl, zaplatit.
Jméno èlovìka je zapsáno v „Knize života”, jestliže vìøí v Ježíše Krista
a pøijme, že Ježíš zaplatil za jeho høíchy. Tímto krokem víry èlovìk žádá
Krista, aby vzal na sebe soud místo nìj, a díky tomu je naplnìna Boží
spravedlnost.
Na ty, jejichž jména jsou zapsána v „Knize života”, se soud vztahuje
pouze ve smyslu odmìny, protože trest na sebe vzal Ježíš. Samozøejmì, že pokud èlovìk nežil život pro Boha a pro ostatní lidi, jeho odmìna
bude velmi malá nebo žádná. Ale tìm, kteøí šli po Boží cestì, nezùstane
žádný dobrý skutek nebo služba bez povšimnutí nebo zapomenutý.
Pokud si uvìdomíme, že všechno jednou vyjde na svìtlo v den soudu,
zbavuje nás to tlaku, že musíme všechno srovnat už dnes. Ve skuteènosti nás Pavel povzbuzuje, abychom nebrali vìci do vlastních rukou,
když je nám ublíženo, protože tím se stavíme do cesty Boží „pomsty”.
(Øímanùm 12:19)
Protože soudný den se týká nás všech, vìdìt, že takový den jednou
pøijde, nám mùže pomoci dìlat dnes moudrá rozhodnutí.