Pavel a Galatští

Pavel a Galatští
Nenavracejte se k bídným živlům!
Mnoho lidí je dnes zmatených ohledně epištoly Galatským. Světitelé neděle tvrdí, že epištola Galatským učí, že
Sabat byl přibit na kříž. Světitelé soboty používají stejné texty pro tvrzení, že Yahuwahovy svátky už nejsou
závazné. Všichni tvrdí, že ty „mdlé a bídné živly“ zmíněné v Galatským 4 odkazují na zákon Izraelitů, který už
není zavazující pro dnešní křesťany. Pochopení
daného tématu odhaluje něco zcela jiného. Pavel
psal primárně pro obecenstvo pohanů a Nebe
velmi požehnalo jeho práci.
„Jest mi svěřeno evangelium, abych je
kázal neobřezaným [pohanům], jako i
Petrovi mezi obřezanými [Izraelity],
(nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z
strany apoštolství mezi Židy, byl mocný
i skrze mne mezi pohany) . . . .“ (viz
Galatským 2,7.8)
Pavlovo poselství bylo velmi přímočaré:
„Neboť milostí spaseni jste skrze víru, a
to ne sami z sebe: dar jest to Boží, ne z
skutků, aby se někdo nechlubil.“ (viz
Efezským 2,8.9)
Satan se snažil přerušit ohromný úspěch
doprovázející Pavlovu službu mezi pohany.
Inspiroval farizeje, kteří „konvertovali“ ke
křesťanství, aby zhatili Pavlovo poselství o
spasení skrze víru. Poselství křesťanských
farizeů bylo: spasení skrze skutky. Farizeové
vždy přidávali extra zákony k Yahuwahovu
zákonu. Ty byly známé jako „tradice starších“.
Yahushua opakovaně odsoudil tyto farizejské
přídavky k božímu zákonu.
Farizeové . . . svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena. (viz Matouš 23,2 a 4)
Když se farizeové zeptali Yahushui, proč Jeho učedníci porušili tradice starších, Jeho odpověď zněla:
A proč vy přestupujete přikázání Yahuwahovo kvůli své tradici? (viz Matouš 15,3)
Křesťanští farizeové, známí jako Judaisté, učili obrácené pohany, že musí být obřezáni, aby mohli být spaseni.
Tu přišli do Antiochie někteří lidé z Judska a začali bratry učit: „Nepřijmete-li obřízku, jak to
předpisuje Mojžíšův zákon, nemůžete být spaseni.“ Pavel a Barnabáš s tím nesouhlasili a dostali
se s nimi do sporu; proto bylo rozhodnuto, aby ti dva a ještě někteří jiní z Antiochie šli do
Jeruzaléma a předložili tuto otázku apoštolům a starším . . .
Když přišli do Jeruzaléma, byli přijati ekklesií, apoštoly a staršími a vypravovali jim, jak je
Yahuwah ve všem vedl. Tu povstali někteří bratří z farizeů a prohlásili: „Pohané musí přijmout
obřízku a musí se jim nařídit, aby zachovávali Mojžíšův zákon.“
Apoštolové a starší se tedy sešli, aby celou tu věc uvážili. (Skutky 15,1-6)
Apoštolové došli k závěru, že Judští farizeové
se mýlili. Obřízka se neměla požadovat od
obrácených pohanů jako nezbytná podmínka
pro spasení. Jeruzalémský výnos zněl:
„Apoštolé a starší i všickni bratří těm,
. . . kteříž jsou z pohanů . . . Poněvadž
jsme slyšeli, že někteří vyšedše od
nás, zkormoutili vás, řečmi svými
zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se
máte obřezovati a Zákon zachovávati,
jimž jsme toho neporučili. I vidělo se
nám shromážděným jednomyslně, . . .
žádného více na vás břemene
nevzkládati, kromě těchto věcí
potřebných, totiž abyste se zdržovali
od obětovaného modlám, a od krve, a
od udáveného, a od smilstva. Od těch
věcí budete-li se ostříhati, dobře
budete činiti.“ (Skutky 15,23-29)
Rembrandtův "Apoštol Pavel"
To mělo jednou provždy vyřešit tento
problém, ale konflikt s Judskými farizeji byl
nadále problémem, ke kterému Pavel
opakovaně volal. Taková byla situace, když
psal Pavel svůj dopis ke Galatským. Judští
farizeové říkali Galatským, že spasení skrze
víru není dostačující. Aby mohli být spaseni,
musí být také obřezáni.
„Ale když byli Galatští odvráceni od víry ke skutkům, nezůstali jen u skutků, které po nich
požadovali a doporučovali tito farizeové. Jelikož byli dříve pohané a nyní byli hnáni zpět ke
skutkům, začali konat kromě skutků požadovaných farizeji i své vlastní pohanské skutky.
Protože byli odvráceni od Ducha k tělu, dalo se jen očekávat, že to tak dopadne: viděli, že
způsoby pohanů byly pro jejich tělesnost uspokojivější než způsoby farizejů mohly být, protože
to byly věci, na které byla jejich tělesnost navyklá.“ („Studies in Galatians,“ A. T. Jones, Review
& Herald, 1900, #20.)
Když Pavel obdržel tuto zprávu, byl z toho zarmoucen. Věděl, že „z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný
člověk před obličejem Jeho; neboť skrze Zákon přichází poznání hřícha.“ (Římanům 3,20) Pavel proto
bezprostředně napsal Galatským:
„Člověk není ospravedlněn ze skutků Zákona, ale skrze víru v . . . [Yahushuu], . . . protože
nebude ospravedlněn ze skutků Zákona žádný člověk.
Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nenásledovali pravdu . . . ?
Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste přijali, čili z
slyšení víry? Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte?“ (Galatským 2,16;
3,1-3)
Pavel chtěl obnovit jejich víru v zásluhy
Spasitelovy krve jakožto všedostačující oběť.
Žádné skutky vykonané člověkem nemohou
nikoho spasit. Právě Pavlovo poselství ke
Galatským v kapitole 4 je tím, co zmátlo hodně
lidí.
Ale tehdáž, neměvše známosti Yahuwaha,
sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou
bohové.
Nyní pak, znajíce Yahuwaha, . . . kterakž
se zpátkem zase obracíte k mdlým a
bídným živlům, jimž opět znovu chcete
sloužiti?
Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let. Bojím se
za vás, abych snad nadarmo nepracoval
mezi vámi. (Galatským 4,8-11)
Protože toto poselství ke Galatským bylo napsáno
za účelem vyvrácení toho, co zaseli Judští
farizeové, mnozí se domnívají, že ty “mdlé a bídné
živly”, o kterých píše Pavel, musí být Yahuwahův
zákon, s nařízeními a soudy. Výrok “Dnů šetříte, a
měsíců, a časů, i let“ je nabízen jako důkaz, že
Sabat a roční svátky byly přibity na kříž a už
nejsou zavazující. Musíme však pamatovat na to,
že Galatští bylipohané. Galatští se nemohli obrátit
zpět k něčemu, čemu dříve nikdy nevěřili, než se
stali křesťané!
„Každý, kdo čte epištolu Galatským, a při čtení přemýšlí, musí vědět, že Galatští nebyli Židé.
Byli to lidé, kteří konvertovali z pohanství. Proto před svým obrácením neměli nic společného
s jakýmkoliv náboženským zvykem, který praktikovali Židé. Neměli vůbec nic společného
s Židy.
Když se tedy obrátili opět k 'mdlým a bídným živlům', pro které byli ochotni dostat se opět do
otroctví, je evidentní, že se nevraceli zpět k nějaké židovské praxi. Navraceli se ke svým starým
pohanským zvykům.“ (Glad Tidings, E. J. Waggoner, 175.)
Pavel miloval božský zákon. Nikdy by nepsal pohrdavě o Yahuwahově zákonu jako o „mdlém a bídném“.
Naopak, důrazně uvedl:
„A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.“ (Římanům 7,12)
„Apoštol jen uvedl, že předtím, než poznali . . . [Yahuwaha], byli v otroctví těch, kteří od
přirození nejsou žádní bohové, a nyní, když byli odvráceni od . . . [Yahuwaha], vrátili se OPĚT
k těmto věcem, a OPĚT k tomuto otroctví. A . . . tyto živly, pod kterými byli dříve v otroctví, a
ke kterým byli nyní OPĚT v otroctví, byly 'živly tohoto světa' . . .“ („Studies in Galatians,“ A. T.
Jones, Review & Herald, 1900, #20.)
Někteří tvrdí, že Lunární Sabat je blud a poukazují na Pavlova slova v Galatským ohledně zachovávání „dnů a
měsíců a časů i let“. Pavel však nic takového neříká. V Yahuwahově kalendáři existují svatédny, slavnostní
týdny a dokonce sabatické roky. Ale neexistují tam žádné svaté měsíce nebo sezóny (časy). Pavel odkazoval na
pohanské praktiky a tím potvrdil, že „mdlé a bídné živly“, ke kterým se Galatští navrátili, byly pohanské zvyky.
Mezi pohanskými praktikami, o kterých se Pavel zmiňoval, bylo zachovávání určitých oslav. To byly právě ty
zvyky, před kterými Yahuwah konkrétně varoval, když Izraelité poprvé vstoupili do Kanaánu:
„Až vstoupíš do země, kterou ti dává . . . [Yahuwah tvůj Elohim], neuč se jednat podle ohavností
oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne . . . mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač
ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
Každého, kdo činí tyto věci, má . . . [Yahuwah] v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti . . .
[Yahuwah tvůj Elohim] před tebou vyhání ony pronárody.“ (Deuteronomium 18,9-12)
Epištola Galatským je mocné ujištění toho, že spása je dar pro všechny skrze víru, ne skrze skutky, aby se nikdo
nevychloubal.
Neboť v Yahushuovi ani obřízka nic neplatí, ani neobřízka, ale nové stvoření. A kteříkoli tohoto
pravidla následují, pokoj přijde na ně a milosrdenství. (viz Galatským 6,15-16)