rydlo vzor konec
Transkript
2001 Z OBSAHU Krátké zprávy Výiva Jakost potravin Rizika z potravin Nové výrobky Legislativa 1 6 17 21 24 27 Výivové návyky kanadských kuøákù Krátké zprávy Konzumace alkoholu a výivové návyky Možnosti inzerce naleznete na posledních stranách Potravináøské aktuality Výiva, trendy v potravináøství a legislativa Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected], v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 60 Kè, celoroèní pøedplatné 660 Kè ISSN 1213-4120 Kanadtí vìdci v dotazníkové akci zkoumali výivové návyky 1 543 kuøákù ve vìku 1865 let, kteøí kouøili více ne pìt cigaret dennì. Kuøáci mìli vyí pøíjem tukù a nasycených mastných kyselin a nií pøíjem kyseliny listové, vitaminu C a vlákniny ve srovnání s nekuøáky. Rozdíly v pøíjmu zinku, vápníku a vitaminu A a v celkovém energetickém pøíjmu nebyly zjitìny. Kuøáci konzumovali výraznì mení mnoství ovoce a zeleniny. 48 % nekuøákù a jen 30 % kuøákù konzumovalo pìt porcí ovoce nebo zeleniny dennì, co je nejnií doporuèovaná dávka. Výsledky výzkumu potvrzují, e kuøáci obecnì mají horí výivové návyky, které v kombinaci s kouøením zvyují riziko vzniku chronických onemocnìní. The Journal of Nutrition, 131, 2001, è. 7, s. 19521958 (mch) Podle odborníkù z francouzského Národního zdravotního ústavu v Paøíi (Institut national de la santé et de la recherche medicale, INSERM) se výivové návyky mìní v závislosti na náklonnosti k alkoholu. Ti, kteøí pijí alkoholické nápoje, mají vyí energetický pøíjem a zvýený pøíjem energie z bílkovin a tukù, vyí pøíjem cholesterolu, mastných kyselin, eleza, vitaminu A a E a nií pøíjem β-karotenu a energie ze sacharidù. Zjitìné zmìny výivových návykù u konzumentù alkoholu mohou pozmìnit názory na zdravotní úèinky alkoholu. Øada epidemiologických studií potvrzuje, e mírná konzumace alkoholických nápojù je prospìná z hlediska prevence srdeèních onemocnìní a rakoviny, naopak nadmìrné pití je pøíèinou vzniku nìkterých typù nádorù a cirhózy jater. V dotazníkové akci francouztí vìdci zkoumali výivové návyky 72 904 francouzských en ve vztahu k alkoholu. eny ve vìku 4065 let byly rozdìleny do nìkolika skupin podle náklonnosti k alkoholu. V souboru bylo 13 % abstinentek a 7 % en, které konzumovaly více ne 32 g alkoholu dennì. Celkový energetický pøíjem byl obecnì u konzumentek alkoholu vyí, u notorických alkoholièek, ve srovnání s abstinentkami, a o 29,5 %. U notorických alkoholièek byl výraznì vyí také pøíjem cholesterolu a o 32,5 %. U konzumentek alkoholu byl zaznamenán vyí pøíjem sýrù, upraveného masa, rostlinných olejù a kávy. Vìdci se domnívají, e kodlivý úèinek alkoholu na zdraví je zpùsoben také horími výivovými návyky konzumentù alkoholu. Pøíznivý úèinek mírného pití pravdìpodobnì nesouvisí s výivovými návyky. American Journal of Clinical Nutrition, 74, 2001; s. 322327 (mch) Konzumace sóji a ovariální hormony Vìdci z Lékaøské fakulty Texaské univerzity ve mìstì Galveston v USA se domnívají, e sníené riziko rakoviny prsu zjitìné u asijských en, které tradiènì konzumují hodnì sóji, je spojeno pravdìpodobnì také s obsahem antioxidantù a specifických frakcí bílkovin a vlákniny obsaených v sóji. Podle studie publikované v J. of Clinical Endocrinology and Metabolism sójová dieta s vysokým obsahem izoflavonù a nízkým pøíjmem energie z bílkovin mùe sníit cirkulaci ovariálních steroidù, ale neovlivòuje gonadotropiny. Estrogen a progesteron se obvykle spojují s rizikem vzniku rakoviny prsu. U zdravých en pøed menopausou, které konzumovaly dietu zahrnující sójové mléko s obsahem izoflavonù 5 mg/den a více, byla produkce estrogenu a progesteronu nií ve srovnání se skupinou konzumující bìnou stravu. Zatím není pøesnì známo, která nutrièní sloka vyvolává hormonální zmìny. Výsledky výzkumu naznaèují, e lze sníit produkci ovariálních hormonù náhradou èásti energetického pøíjmu konzumováním sóji. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 86, 2001, s. 3045 3052 (mch) Èer vené maso zvyuje riziko vzniku rakoviny vajeèníkù Krátké zprávy Strava bohatá na èervené maso a potraviny s vysokým obsahem krobu zvyují riziko vzniku rakoviny vajeèníkù. Strava s vysokým podílem zeleniny, ryb a lutìnin zøejmì pùsobí preventivnì. K tìmto závìrùm dospìli vìdci z Institutu pro farmakologický výzkum v Milánì v Itálii. Odborníci studovali výivové návyky u 1 031 en s potvrzenou rakovinou vajeèníkù a u 2 411 zdravých en ze ètyø italských regionù. V dotazníkové akci eny sledovaly frekvenci konzumace 78 druhù potravin a pokrmù. Byla potvrzena souvislost mezi konzumací èerveného masa, chleba, polévek a cukru a vznikem rakoviny vajeèníkù. Naopak u en, které dávaly pøednost rybám, lutìninám a zeleninì, byl výskyt rakoviny vajeèníkù nízký. I n t e r n a t i o n a l J o u r n a l o f C a n c e r, 9 3 , 2 0 0 1 ; s . 9 1 1 9 1 5 Pití mléka mùe sniovat riziko rakoviny Rakovina prsu je nejobvyklejí typ rakoviny en ve svìtì. Podle nového norského výzkumu existuje u en, které pijí tøi sklenice mléka dennì, mení pravdìpodobnost, e se u nich vyvine rakovina prsu ne u tìch, které mléko dennì nepijí. Studie zahrnující více ne 48 000 en ve vìku 3449 let odhalila, e dlouhodobá pravidelná konzumace mléka sniuje riziko úmrtí en na rakovinu prsu o ohromujících 50 % ve srovnání s enami, které mléko nepijí. Nový výzkum výzkumné pracovnice z ústavu Institute of Community Medicine univerzity v Tromso v Norsku je publikován ve vìdeckém èasopise International Journal of Cancer. Pøipojuje se k rostoucímu souboru vìdeckých dùkazù, které nasvìdèují tomu, e pití mléka chrání proti rakovinì prsu. Manaerka pro výivu organizace Dairy Council uvítala tato nová zjitìní a prohlásila, e tyto výsledky jsou ve shodì s výsledky rozsáhlé finské studie, která také ukázala, e u en s vyím ne prùmìrným pøíjmem mléka existuje o 50 % nií riziko rakoviny prsu ne u en, které konzumují málo mléka nebo ho nekonzumují. Farmers Guardian, 2001, August 31, s. 6 Zmrzlina s r ybím tukem (mch) ( Vo ) Ameriètí výzkumníci chtìjí vyvinout mraený krém, který obsahuje rybí olej, aby zajistili zásobení osob, které nemají rády ryby, n-3 mastnými kyselinami. Uvedené kyseliny pùsobí pozitivnì hlavnì na kardiovaskulární systém, ale také urèité funkce mozku, mají rovnì antidepresivní úèinky. Take jde o to poskytnout je populaci prostøednictvím oblíbeného výrobku. Vzhledem k tomu, e jsou tyto mastné kyseliny znaènì nestabilní, výzkumníci zvolili potravinu, která se skladuje v chladu, konzumuje se studená a hned. Výzkumníci nyní navazují kontakty s mlékárenským prùmyslem. Schweizerische Milchzeitung, 127, 2001, è. 32, s. 1 Orientální pokr my mají vysoký obsah tukù a sacharidù Krátké zprávy ( Vo ) Podle prùzkumu Britského èasopisu pro spotøebitele Health Which jsou nìkteré pokrmy z etnických restaurací velmi tuèné a obsahují znaèné mnoství sacharidù. Vìdci zkoumali obsah tukù, nasycených tukù, sacharidù, vlákniny a sodíku v typických pokrmech podávaných v èínských, indických, thajských, italských a mexických restauracích. Porce typického èínské pokrmu vepøového masa na sladkokyselý zpùsob v tìstíèku se smaenou rýí obsahuje 60 g tuku a 44 g sacharidù, porce køupavé kachny 31 g tuku. Z indických pokrmù velmi oblíbené kuøe tikka masala s koøenìnou rýí pilau obsahuje 47 g tuku, zelenina biryani 43 g tuku a skopové maso passanda s duenou rýí 24g nasycených tukù. Tradièní thajská kuchynì se obecnì povauje za zdravou, nebo je zaloena na paøené rýi a zeleninì, rybách, citronu a èesneku. Napøíklad smaené kuøe v tìstíèku s paøenou rýí (phad khing hai) obsahuje 13 g tukù vèetnì 3 g nasycených. I v thajské kuchyni se vyskytují nezdravá jídla, napø. zelené curry s lepivou rýí obsahuje 29 g tuku, pøedevím díky obsahu kokosového krému. Øada recepturních sloek mexické kuchynì má také vysoký obsah tuku a energie, napø. kysané krémy nebo sýry, kuøe enchilladas a maso na chilli. Za nejzdravìjí je obecnì povaována italská kuchynì. Tìstoviny s omáèkou arrabiata (rajèatová omáèka, èesnek, chilli paprièky) obsahují jen 12 g tuku, 6 g sacharidù a 0,5 g sodíku. Lasagne vak obsahují a 45 g tuku, co je více ne cheeseburger a malé hranolky v restauraci McDonalds. h t t p : / / w w w. w h i c h . n e t / w h a t s n e w / p r / o c t 0 1 / h e a l t h / t a ke a w a y. h t m l ( m c h ) Vitamin C a luèové kameny Na kalifornské univerzitì byla provedena studie, která sledovala vliv kyseliny askorbové na tvorbu luèových kamenù. Bylo zjitìno, e nízké hladiny kyseliny askorbové v krevním séru jsou asi rizikovým faktorem vzniku luèových kamenù. V prùbìhu studie byla analyzována data souboru 7 042 en a 6 086 muù. Zvýení koncentrace kyseliny askorbové o 5 mg na litr vedlo k 13% poklesu výskytu chorob luèníku. Podle autorù studie denní dávka 250500 mg bohatì staèí ke sníení rizika vzniku luèových kamenù. Získá se vhodnou skladbou stravy. Výiva a potraviny, 46, 2001, è. 1, s. 32 Horký èaj s citronem chrání pøed rakovinou kùe (old) Pití èaje s citronovou kùrou zøejmì chrání pøed jedním typem nezhoubného nádoru kùe. Vìdci z Fakulty pro veøejné zdravotnictví na Arizonské univerzitì v USA potvrdili synergický úèinek, pokud se konzumují souèasnì. Nádory kùe jsou v USA velmi rozíøené, kadoroènì je hláeno 1,2 milionu pøípadù. Cílem vìdeckého týmu bylo vyvinout pøípravek vhodný pro primární prevenci rakoviny kùe, který lze podávat orálnì. Testování pøípravku u 450 osob, z nich polovina nìkdy v ivotì mìla rakovinu kùe, bylo provedeno formou dotazníkové akce v Arizonì, kde je výskyt rakoviny kùe 37krát vyí ne je prùmìr v USA a pití èaje s citronem je zde bìné. Sledování ukázalo, e lidé, kteøí trpìli rakovinou kùe, pili výraznì ménì èaje s citronem. Pravdìpodobnost výskytu rakoviny kùe u milovníkù horkého èaje byla 0,6 a u konzumentù citronové kùry 0,3 ve srovnání s lidmi, kteøí èaj s citronem nepijí. U osob, které pravidelnì konzumují obì sloky, se prokázalo jetì nií riziko 0,22. Ochranný úèinek ! ledového èaje nebyl potvrzen. Vìdci doufají, e výsledky výzkumu umoní najít vhodné potravní doplòky, které se budou moci pouívat k prevenci vzniku rakoviny kùe. BMC Dermatology (2001) è. 1, s. 3 Hrozinky zdravá pøísada do potravináøských výrobkù Hrozinky jsou funkèní a zdravá pøísada, kterou lze pøidávat do øady sladkých výrobkù nebo lahùdek. Hrozinky obsahují 4 % potravní vlákniny, inulin a fenolové látky. Konzumace hrozinek má pøíznivé zdravotní úèinky. Vìdci z Texaské univerzity identifikovali v hrozinkách celou øadu fenolových slouèenin, napø. katechiny a kyseliny chlorogenovou, kávovou, chinovou a gallovou. Extrakty z hrozinek inhibují rùst L. monocytogenes a E. coli O157:H7. Antimikrobiální aktivita je pøisuzována právì obsahu fenolových látek. Správní rada Kalifornské spoleènosti pro marketing hrozinek poøádá cyklus pøehlídek mistrù kuchaøù s cílem upozornit irokou veøejnost na rozmanité monosti vyuití hrozinek pøi pøípravì pokrmù. Na poslední pøehlídce v Nappa Valley v USA velkou pozornost vzbudil praený garnát s rýí ochucenou jasmínem a hrozinkami. w w w. p r e p a r e d f o o d s . c o m Mléko podpor uje absorpci vitaminu E Krátké zprávy (mch) Vìdci zjistili pøi hledání moností, jak zvýit nutrièní hodnotu mléka, e transport vitaminu E do lidského tìla je zvýen více ne dvojnásobnì, pokud je vitamin E konzumován v mléce v dispergovaném stavu. Je známo, e vitamin E zamezuje oxidaci lipoproteinù, zvýení jeho spotøeby by urèitì mìlo pøíznivý vliv na zdraví lidí. Mléko bylo prozatím známo jako dobrý pøenaeè vitaminù A a D, které jsou rozpustné v tucích. Tým z Brandeis University v Massachusetts v USA sledoval absorpci vitaminu E u 48 dobrovolníkù, kteøí konzumovali mléko obohacené rozdílnými kombinacemi vitaminu A a D a nií (30 mg/den) nebo vyí (100 nebo 200 mg/den) dávkou vitaminu E. Byl testován jetì úèinek pomeranèového dusu a kapslí vitaminu E. Pøídavek vitaminu A a D neovlivnil pøenos vitaminu E do plazmových lipidù, úèinek pomeranèového dusu jako nosièe byl výraznì nií ve srovnání s mlékem. Mléko se projevuje jako velice úèinný pøenaeè pouze pøi vysokých dávkách vitaminu E, rychlost pøenosu vitaminu E dispergovaného v mléce pøi dávce 100 mg/den je 2,02,5krát vyí ne z kapslí. Úèinnost transportu nezávisí na typu tuku v mléce, shodné výsledky byly zjitìny pro mléko s obsahem sójového oleje i mléèného tuku. Absorpce vitaminu E nezávisela na tom, zda byl preparát vitaminu E dispergován ve vodì nebo v tuku, významná je vak jeho konzumace spoleènì s mlékem. Mléko je ji zcela bìnì fortifikováno vitaminy A a D, autoøi studie doporuèují obohacovat mléko také vitaminem E. Nutrition, 74, 2001, s. 211218 Mléko mùe sníit riziko vzniku rakoviny prsu (mch) (mch) Konzumace mléka v dìtství a v dospìlosti pùsobí pravdìpodobnì preventivnì proti vzniku rakoviny prsu u en pøed menopausou. U en, které pijí více ne tøi sklenice mléka dennì, existuje polovièní riziko vzniku rakoviny prsu ve srovnání s enami, které nepijí mléko vùbec. Vìdci z univerzity v Oslo studovali výskyt rakoviny prsu u 48 844 norských en v pøechodu, u 317 z nich byla nemoc zjitìna. Informace o spotøebì mléka vìdci získali na základì dotazníkové akce. Vìtina en nahlásila prùmìrnou spotøebu mléka, 7 % nepilo v dìtství mléko vùbec a 2 % pilo více ne 7 sklenic mléka dennì. Spotøeba mléka v dìtství mìla preventivní úèinek u skupiny en ve vìku 3439 let. Pro skupinu en ve vìku 4049 let vak preventivní úèinek nebyl potvrzen. eny, které pijí více " ne tøi sklenice mléka dennì, mají po zohlednìní ostatních rizikových faktorù (vìku, hormonálních funkcí, BMI indexu, vzdìlání, fyzické aktivity, konzumace alkoholu) mení riziko vzniku rakoviny prsu. I n t e r n a t i o n a l J o u r n a l o f C a n c e r, 9 3 , 2 0 0 1 ; s . 8 8 8 8 9 3 Výskyt bakterií rodu Campylobacter v kuøecím mase Britský Úøad pro potravináøské normy (Food Standards Agency, FSA) zjistil, e kuøecí maso prodávané v maloobchodní síti je kontaminováno bakteriemi rodu Campylobacter. Kontaminace se potvrdila u 42 % vzorkù odebraných ve Walesu, 46 % v Anglii, 75 % ve Skotsku a 77 % v Severním Irsku, tj. v prùmìru u 50 % vzorkù ve Velké Británii. V prùbìhu dubna a èervna 2001 byly analyzovány 4 000 vzorkù èerstvých a zmrazených kuøat z domácí a zahranièní produkce. 70 % vzorkù bylo odebráno ze supermarketù, ostatní od øezníkù a meních prodejcù. Celkovì bylo kontaminováno 63 % vzorkù èerstvých a 33 % zmrazených kuøat. V polovinì srpna pro poøad BBC bylo opìtovnì testováno 100 vzorkù èerstvých kuøat na pøítomnost bakterií rodu Campylobacter, 69 % z nich bylo pozitivních. U vzorkù byla zjiována také pøítomnost salmonel. Výsledek potvrdil výrazný pokles výskytu salmonel v kuøecím mase z 20 % v minulém roce na zatím 5,8 % v r. 2001. Je tak úspìnì plnìn zámìr FSA, a to za pìt let sníit výskyt alimentárních nákaz o 50 %. Dalí informace o monitoringu jsou na stránkách FSA. w w w. f o o d s t a n d a r d s . g o v. u k / n e w s / c h i c k e n s u m . h t m Roste poptávka po funkèních nápojích Krátké zprávy (mch) Funkèní nápoje mìní trh nápojù v USA a poptávka po nich neustále roste. Pøed nìkolika lety byly zcela neznámé, dnes zaplòují regály obchodù. Podle analýzy provedené marketingovou spoleèností Frost & Sullivan se obrat funkèních nápojù zvýí ze 4,7 mld. USD v r. 2000 na 12,34 miliard USD v r. 2007, tzn. roèní nárùst 14,8 %. Funkèní nápoje nejenom hasí ízeò, nýbr navozují u konzumentù dobrý pocit a podporují jejich zdraví. Analýza se soustøedila na nápoje z bylin a ovoce, ledové èaje a nápoje z èaje a ovoce (tzv. RTD-nápoje, tj. nápoje k pøímému konzumu, ready-to-drink), nápoje pro sportovce a energetické nápoje, ovocné ávy, èerstvì lisované ovocné ávy aj. Hlavními dodavateli na americký trh jsou: South Beach Beverage Co., Snapple Beverage Group Inc., Odwalla Inc., Hansen Natural Co., Ferolito a Vultaggio & Sons. Postupnì se mìní struktura spotøebitelù. Døíve tyto nápoje konzumovali lidé, kteøí cílevìdomì peèovali o své zdraví. Dnes je konzumují bìní spotøebitelé. P a c k R e p o r t . E u r o p e a n Pa c k a g i n g , 2 0 0 1 , è . 7 8 , s . 6 Biotechnologické infor mace na webu (mch) (kv) Campden & Chorleywood Food Research Association (CCFRA) vytvoøila pøehled více ne 50 webových adres, které poskytují informace o geneticky modifikovaných potravinách (GM). Pøehled je dìlen do nìkolika kategorií tak, aby poskytoval informace pøímo podle oblasti zájmu. Kategorie jsou napø.: Vliv okolí na GM-technologii Vyvíjené aplikace Biotechnologický prùmysl Regulaèní opatøení a pìstování Suroviny a pøísady Zpìtná vysledovatelnost a detekce Postoj potravináøského prùmyslu ke GM-potravinám Hlavní obchodníci s potravinami # Cílem vytvoøeného pøehledu (webové stránky) je napomoci odborníkùm z potravináøství nalézt a zpøístupnit webové stránky tìch subjektù, které se zabývají problematikou GM-potravin. Pøístup k tìmto informacím je vak pouze po získání pøístupového hesla (placený pøístup). Více informací hledejte na: www.campden.co.uk/publ/pubfiles/biotechweb.htm Food Australia, 53, 2001, è. 8, s. 317 Sangria v nové lahvi Krátké zprávy Sùl v kar tonu na mléko Originální tvarované lahve ze skla mají ve panìlsku tradici. To platí i pro novou láhev o objemu 0,35 l ve tvaru konì, do které se plní Sangria. Láhev je opatøena korkovým uzávìrem s ochrannou fólií, etiketa je zavìena za hrdlo. Tvarované láhve nacházejí èasto po vyprázdnìní i jiné uplatnìní. N e u e Ve r p a c k u n g , 5 4 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 4 9 Washingtonským Úøadem pro potraviny a výivu (FNB) a Institutem medicíny (IOM)] byla vypracována 4. zpráva o výivových referenèních dávkách (DRI) pro USA a Kanadu, která se zabývá vitaminy A a K a øadou stopových prvkù. (O dávkách vitaminù A a K bylo pojednáno v min u l é m è í s l e Po t r a v i n á ø ských aktualit.) Výiva (kv) Epson sùl v USA se zaèala balit do typického kartonu na mléko. Jde o velké balení o hmotnosti 1,8 kg, které etøí místo v regálech, obal se dobøe otevírá a opìt uzavírá. N e u e Ve r p a c k u n g , 5 4 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 4 9 Výivová dopor uèení USA pro stopové prvky (kv) (kv) Stopovým prvkùm, které byly do souboru zahrnuty, je buï pøipisována fyziologická funkce z hlediska lidského zdraví, nebo teprve jejich nedostatek odhalí nìjakou specifickou funkci (napø. v pøípadì arzenu, boru, niklu, køemíku a vanadu), a tím se stane indikátorem nedostateèné výivy. Na rozdíl od doporuèených hodnot DACH (na nich se shodly spoleènosti pro výivu Nìmecka, Rakouska a výcarska), které uvádìjí jen doporuèené dávky pro elezo, jod a zinek a odhadnuté dávky pro mìï a molybden, jsou v rámci DRI stanoveny RDA nejen pro elezo, jod a zinek, ale i pro mìï a molybden (v doporuèení z r. 1989 byly stanoveny jen hodnoty EAR) a pøimìøené dávky pro chrom a mangan (upøesnìné proti doporuèení z r. 1989). Vysvìtlivky: DRI Dietary Reference Intakes = referenèní výivové dávky, EAR Estimated Average Requirement = prùmìrný poadavek (pøíjem, který je pokryt u 50 % osob ve sledované skupinì), RDA Recomended dietary Allowance = doporuèená výivová dávka (pøíjem, který je pokryt u 9798 % osob ve sledované skupinì), AI Adequate Intake = pøimìøený pøíjem (sledovaný prùmìrný nebo experimentálnì zjitìný pøíjem u urèité definované skupiny populace, která podle urèitých funkèních indikátorù zdraví oèividnì splòuje poadavek na výivu; napø. podle rychlosti rùstu nebo podle normálního kolobìhu ivin), UL Tolerable Upper Intake level = nejvyí pøípustná hodnota pøíjmu (nejvyí kadodenní výe pøíjmu iviny, pøi ní pøísluník obvyklé populace s nejvìtí pravdìpodobností nepodstupuje riziko neádoucího úèinku; pokud to není blíe specifikováno, je do hodnoty UL zahrnut pøívod iviny z potravin, vody i doplòkù stravy). Mìï, jod, elezo, molybden, zinek, chrom a mangan Pøi pøepoètu RDA z hodnot EAR se poèítalo s variaèním koeficientem: 20 % pro jod, 15 % pro mìï a molybden, 10 % pro zinek. Dávka pro elezo byla stanovena vzhledem k dostateènému mnoství údajù ze statistického rozdìlení hodnota odpovídající pøíjmu 97,5 % osob ve sledované skupinì. V pøípadì Cu, Mo a Mn se dnení hodnoty pohybují na spodním okraji døívìjích dopo- $ ruèení (z r. 1989). V pøípadì Cr jsou hodnoty podstatnì nií ne døíve. Mìï a molybden Pro stanovení EAR mìdi se vycházelo z analýzy obvyklých tìlesných ztrát (moèí, stolicí, kùí, menstruaèní krví, vlasy, nehty) a z prùmìrné míry absorpce 75 %. Druhý zpùsob výpoètu vycházel z údajù o potøebì získaných ze studie na lidech pøi úplném vyprázdnìní a po znovunaplnìní tìlesných zásob, a to podle biochemických indikátorù (hladina mìdi a coeruloplazminu v plazmì, aktivita superoxiddismutázy v erytrocytech, koncentrace mìdi v trombocytech). Obì cesty vedly k podobným hodnotám (EAR = 700 µg/den). Hodnota AI pro kojence (200 µg /den) vycházela z koncentrace mìdi v mateøském mléce 250 µg Cu/l a ze støední hodnoty pøijímaného mnoství mléka 0,78 l/den, tj. asi 30 µg/kg/den. Symptomy nedostatku molybdenu u lidí jsou známy jen pøi tìké porue látkové výmìny a nedostateèné parenterální výivì v jednom pøípadì Morbus Crohnovy choroby. Proto nebyly pro stanovení EAR k dispozici vhodné biochemické indikátory. Proto byla hodnota EAR = 34 µg /den stanovena na základì bilanèní studie, pøi ní byla udrována homeostáza a zásoby v tìle. Obsah molybdenu v mateøském mléce byl stanoven na základì esti studií z poslední doby. Stanovené hodnoty RDA resp. AI jsou 2 resp. 3 µg/den, co je podstatnì ménì ne odhadnuté hodnoty DACH (7 resp. 2040 µg/den). Pøes ponìkud rozdílné definice RDA a doporuèeného pøíjmu resp. AI a odhadnuté dávky si hodnoty pomìrnì dost odpovídají. Rozdíly jsou ve zpùsobu odvození RDA pro meï a molybden a doporuèených pøíjmech jodu, eleza a zinku. Jod, elezo a zinek Výiva Rozdílné hodnoty RDA a doporuèeného pøíjmu DACH jsou vysvìtlitelné rozdílným stavem zásobení jodem u obyvatel Ameriky a Evropy a rozdíly v èinnosti títné lázy. Prùmìrná potøeba v USA byla stanovována u osob s normální èinností ítné lázy. Veobecnì nedostateèný pøívod jodu v Evropì vede k poruchám a potøeba jodu se proto jeví vyí. Aèkoli pro zásobování elezem existuje øada laboratornì mìøitelných biomarkerù a je znám stav znaèného nedostatku eleza, smìøuje pøepoèet zjiované prùmìrné potøeby (EAR) pouze ke stanovení mnoství nutného k dosaení normální funkèní koncentrace eleza, a to pøi minimálních zásobách. Smìrnou hodnotou pro to je koncentrace ferritinu v séru 15 µg/den. Jako metody pro stanovení EAR poslouily bilanèní studie a faktoriálové modelování. Pøitom byly brány v úvahu jak bazální ztráty, tak ztráty zpùsobené menstruací, potøeba pro výivu plodu nebo pro tvorbu mateøského mléka, èi pro tvorbu zásob u malých dìtí. Biologická vyuitelnost eleza byla v 90. letech u osob starích ne 1 rok pøi obvyklé americké smíené stravì stanovena na 18 %. To vak neplatí v pøípadì tìhotných, u kterých se míra absorpce ve 2. a 3. trimestru zvýí na 25 % a dále u vegetariánù, u nich se naopak sníí na 10 %. Hodnoty RDA se proto v pøípadì vegetariánù zvýí z 8, resp. 18 mg/den (u muù resp. en) na 14, resp. 33 mg/den. Pøi uívání orální antikoncepce se sniuje potøeba eleza na 11,4, resp. 10,9 mg/den u dívek do18 let, resp. en nad 19 let. Za základ potøeby eleza pro kojence pro první pùlrok ivota se vzal obsah eleza (0,35 mg/l) v 0,78 l mateøského mléka/den. Pro % Výiva druhý pùlrok ivota byly RDA vypoèítávány z hodnot EAR, pøièem vedle jiných vlivù byla brána v úvahu 10% vyuitelnost. Protoe vùbec neexistují potøebné dokumentované funkèní nebo biochemické parametry, které by mohly slouit jako spolehlivé indikátory potøeby zinku u dospìlých, byly hodnoty EAR odvozeny faktoriálnì. Pøibliovací metoda zahrnuje následující kroky: výpoèet endogenních ztrát s výjimkou intestinálních, výpoèet vztahu mezi intestinálnì vylouèeným a absorbovaným zinkem, stanovení minimální absorpce zinku potøebné k vyrovnání celkového endogenního vylouèení zinku, zjitìní prùmìrného nutného pøíjmu zinku, aby se dosáhlo absorpce, pøi ní se nahradí vechny endogenní ztráty zinku. V úvahu byly kromì toho brány nìkteré zvlátní chemické indicie u muù, en a seniorù. Za EAR byl nakonec uznán prùmìrný pøívod zinku, který zaruèí minimální mnoství absorbovaného zinku, které vyrovná endogenní ztráty. U tìhotných en se zohledòuje, e pøi prùmìrné míøe absorpce 27 % dochází k urèité akumulaci zinku v tkáních dìlohy a plodu, který je posléze vyuit. IOM vychází z prùmìrného obsahu zinku v mateøském mléce 2 mg/l a ze spotøebovaného mnoství 0,78 l/den. Z faktoriálního stanovení je pro první pùlrok ivota stanovena hodnota AI 2 mg/ den, pro druhý pùlrok se zvyujícím se podílem pøíkrmù nahrazujících mateøské mléko hodnota RDA 3 mg/den. Chrom a mangan Hodnoty AI pro chrom a mangan pro dospìlé vycházejí z nejvyích denních dávek, které pøicházejí v úvahu pøi vyváené stravì. V pøípadì manganu k tomu pøispìla studie FAD (1982 1989). Extrapolací AI pro dospìlé se vypoèítala dávka chromu pro druhý pùlrok ivota 10 µg/den. Poèítá-li se vak s 0,6 l mateøského mléka a smíenými pøíkrmy v hodnotì 400 kcal (1 675 kJ), dojde se k hodnotì AI 5,5 µg/den. Na rozdíl od toho byla v rámci hodnot DACH stanovena pro první pùlrok ivota hodnota 3 µg Mn/den (vycházelo se z obsahu v mateøském mléce 3,5 µg/l a pøíjmu 0,78 l/den). Pro druhý pùlrok byla hodnota AI stanovena extrapolací hodnot pro dospìlé a dospìlo se k 600 µg/den. Nejvyí pøijatelné hodnoty (UL) Hodnoty UL stanovené v závislosti na vìku, pohlaví a stavu jsou uvedeny v tabulce 1 a v tabulce 3 originál. èlánku. Byly vypoèteny pomocí rùzných faktorù nejistoty z hodnoty NOAEL (nepozorovatelný negativní vliv) pro Cu, Mn, Mb a u kojencù a osob v dobì rùstu také pro elezo a zinek. V pøípadì jodu, eleza a zinku k tomu pro dospìlé poslouila hodnota LOAEL (nejnií pozorovaný negativní vliv). Pro Cu, Mn, Mb a I byla hodnota UL pro kojence a dìti získána extrapolací. Pro stanovení UL pro chrom nebyly k dispozici dostaèující údaje. Podle referenèních hodnot DACH se varuje pøed hodnotami zinku nad 30 mg/den a jodu nad 500 µg/den. Pro ostatní stopové prvky nebylo pro stanovení limitních hodnot dost podkladù. Podle názoru IOM jsou arzen, bor, nikl, køemík a vanad u nìkterých ivoèiných druhù nutné k prùbìhu fyziologických procesù. U lidí existují mìøitelné reakce na zmìnìný pøísun B, Si a V. Údaje, které jsou k dispozici, nejsou povaovány za dostateènì èetné a pozorované reakce za dostateènì konzistentní, aby z nich mohly být stanoveny hodnoty EAR. Podobnì nedostaèující jsou & etøení týkající se denního pøíjmu stravou pro definování hodnot AI. Bez ohledu na to vak symptomy nedostatku u rùzných zvíøat (napø. z hlediska rùstu a vývoje) a údaje z omezeného poètu studií na lidech svìdèí o tom, e As, B, Ni a V mají pro lidské zdraví význam. Jsou diskutovány následující funkce pøíp. míry vlivu: Arzen: látková výmìna methioninu (myi), aktivita pùsobící na míru transkripce; rùst a reprodukce (myi, køeèci, kuøata, kozy, vepøíci). Bor: látková výmìna vitaminu D a estrogenu; imunitní funkce; elektrofyziologie mozku u lidí; reprodukce a vývoj (napø. u ab a ryb, nikoli u hlodavcù). Nikl: jako kofaktor moných strukturálních sloek specifických metaloenzymù (týkající se hydrolýzy, redox-reakcí, genové exprese); rùst, tvorba hemoglobinu, pøemìny glukózy (myi, odpovídající symptomy nedostatku); zámìna úèinku kyseliny listové a vitaminu B 12 pøi tvorbì methioninu z homocysteinu. Køemík: tvorba kostí a chrupavek (kuøata, myi); moná preventivní úloha pøi aterogenezi. Vanad: dosud ádný dùkaz funkèní úlohy u vyích ivoèichù; podobný úèinek jako inzulin na proliferaci a diferenciaci bunìk; ovlivòování aktivity rùzných enzymù (ATPázy, fosfatáz, fosforyltransferáz, tyreoidní peroxidázy). I kdy nemohou být stanoveny RDA ani AI, byly na základì pokusù se zvíøaty pøepoèteny UL. Vzhledem k roziøující se nabídce výivových doplòkù na trhu, které obsahují i stopové prvky, znamenají tyto UL potøebné varovné znamení. Podle definice DACH 2000 znamená dùkaz biochemické funkce v tkáních a orgánech nutných k ivotu, e tyto prvky patøí ke stopovým nikoli ultrastopovým prvkùm. Gassmann, B.: Dietar y Reference Intakes (DRI). Repor t 4: Spurenelemente Ernährungs-Umschau, 48, 2001, è. 4, s. 148152 (sk) Zelenina zvyuje protirakovinový úèinek enzymù Nejnovìjí studie provádìné na univerzitách Johns Hopkins a Tsukuba v Japonsku naznaèují, e indukování speciálních enzymù v organismu, které neutralizují a likvidují látky zpùsobující rakovinu, mùe být efektivním zpùsobem sniování rizika vzniku rakoviny. Vývoj lékù, které by maximalizovaly tyto úèinky, je dlouhodobá záleitost; bylo ji ovem prokázáno, e jedna z moností zvýení úèinnosti tìchto protektivních enzymù je konzumace zeleniny. Pøed nìkolika lety bylo zjitìno, e speciální enzymy v organismu, nazvané enzymy II. fáze, mohou detoxikovat látky zpùsobující rakovinu jetì døíve, ne se projeví první pøíznaky. Dr. Paul Talalay zjistil, e nutrièní látka v brokolici, nazývaná sulforafan, mùe hladinu tìchto protektivních enzymù zvyovat, a v dalích výzkumech byla takovýchto látek identifikována celá øada. V poslední práci, publikované ve sborníku Národní akademie vìd, se Dr.Talalay zamìøil na objasnìní zpùsobu øízení aktivity enzymù II. fáze pomocí bunìk. V organismu byl nalezen protein pracující na principu vypínaèe, který reguluje hladinu enzymu. V pøípadì, e vypínaè byl vypnut, dolo u myí vystavených pùsobení látky vyvolávající rakovinu k tvorbì nádorù v mnohem vyí míøe ne u tìch, u kterých byl vypínaè v èinnosti. Kdy byl myím podáván lék zvyující úèinek protektivních enzymù II. fáze za souèasného pùsobení øídicího vypínaèe umoòujícího zvýenou produkci enzymu, sníil se poèet nádorù vzniklých po vystavení úèinku karcinogenu na polovinu. Vìdci se domnívají, e ochranné látky v potravinách pùsobí tak, e pomocí indukèních bunìk se uvolòuje øídicí protein (v podstatì zapnutí vypínaèe), podporující produkci enzymù II. fáze, které potom detoxikují karcinogeny a zabraòují pokození bunìk, které by mohlo vést ke vzniku rakoviny. Pøestoe se v tomto smìru dostalo nejvìtí publicity brokolici, obsahuje celá rodina køíatých rostlin øadu podobných ' Výiva Úloha biomarkerù pøi sledování vlivu stravy na zdraví a jejich vyuívání pøi uvádìní tvrzení o zdravotním úèinku Pøevánì jako odpovìï na zájem potravináøského prùmyslu zorganizovala ILSI Australasia spoleènì s CSIRO, divizí pro zdravotní vìdu a výivu konferenci, která se konala dne 26. 2. 2001 v Adelaide a byla zamìøena na zjiování úèinkù stravy na zdraví pomocí biomarkerù. látek, které stimulují enzymy II. fáze. Jedná se zejména o kvìták, rùièkovou kapustu, zelí, mangold, øedkvièky, kapustu, aj. Ochranné látky, které tyto druhy zeleniny obsahují, jsou úèinné jak v syrovém, tak ve vaøeném stavu. Pøíznivé úèinky na zdraví, které vykazuje èesnek, jsou pravdìpodobnì dílem fytochemikálií zvaných allylsulfidy, které jsou dalí skupinou látek, zvyujících úèinnost enzymù II.fáze. Zdrojem tìchto látek je i cibule. Ovoce a zelenina dodávají celou øadu ivin a fytochemikálií, které fungují jako ochrana proti vzniku rakoviny. Úèinnost enzymù II. fáze zvyuje kyselina ellagová z bobulovin, grepù a oøechù, stejnì jako fenoly z citrusù, bobulovin a èaje. Nejpravdìpodobnìjí je, e ochranný úèinek je výsledkem vzájemného pùsobení vitaminù, fytochemikálií zvyujících úèinek enzymù, a patrnì nìkterých dalích, dosud neidentifikovaných látek v ovoci a zeleninì. h t t p : / / w w w . a i c r. o r g (kop) Konference se zúèastnili biologové, výiváøi, kliniètí výzkumníci, vìdeètí pracovníci z oblasti potravináøství, zástupci prùmyslu a øídících sloek. Øeèníci na konferenci dostali jednu klíèovou otázku: Co dokazuje na poli výivy a je dostateènì pøesvìdèivé, aby se vnímalo tak, e poskytuje zdravotní prospìch? Dùkaz o úèincích stravy, tj. náchylnost k nemoci nebo ochrana pøed nemocí, se tradiènì získával z dlouhodobého sledování nìkolika desítek tisíc pùvodnì zdravých osob, kterým byly na poèátku sledování stanoveny modely stravování. Jednoduchá porovnání spotøeby nutrientù mezi nìkolika stovkami pøípadù, u kterých dolo k onemocnìní a zdravými srovnávanými kontrolami, se vak povaují za slabí dùkaz, navzdory tomu, e poskytuje uiteèné informace týkající se zvýeného rizika pøi neodpovídajícím pøíjmu nutrientù. Vhodnì provádìné nutrièní intervenèní studie hledající specifické fyziologické nebo metabolické koncové body, a i kdy jsou na nií úrovni v hierarchii dùkazu, poskytují základ pro výivovou praxi, napø. doporuèují konzumovat ménì nasyceného tuku, aby se sníil obsah cholesterolu v krvi. Biomarkery jako dùkaz Jako nový druh dùkazu se objevila koncepce zaloená na vyuívání biomarkerù. Místo projevu onemocnìní lze napø. pouít koncentraci cholesterolu. Pokud je koncentrace cholesterolu v séru zøetelnì kausálnì spojena s výskytem koronárního onemocnìní srdce a nasycené mastné kyseliny obecnì zvyují hladinu cholesterolu (biomarker), pak konzumace meního mnoství nasyceného tuku by mìla také sniovat riziko srdeèního infarktu. Mohou biomarkery nahrazovat pøísný (hard) dùkaz zdravotních úèinkù? Na tuto otázku odpovídal Dr. John Milner z Národního institutu pro rakovinu v USA. Uvedl, e koneèné vyhodnocování tvrzení zdravotního úèinku a vývoj funkèních potravin mùe vyadovat takovou úroveò dùkazu, které je obtíné dosáhnout za finanèní prostøedky na to vìnované. To je tøeba to vyøeit, nebo existují neprecedentní pøíleitosti pro vìtí vyuívání potravin a potravináøských pøísad, pomocí nich se prosadí genetický potenciál a sníí riziko onemocnìní. Mezi takovéto dietetické sloky obvykle patøí esenciální nutrienty a také tisíce potenciálních fytochemikálií (karotenoidy, flavonoidy, indoly, izothiokyanáty aj.). K zajímavým zoochemikáliím patøí podle D. Milnera n-3 mastné kyseliny, konjugovaná linolová kyselina a funkèní peptidy. Jaká je definice biomarkeru? Velièina, která odráí interakci mezi biologickým systémem a vnìjím èinidlem, napø. dietetickým suplementem, pøièem biochemické nebo bunìèné sloky procesu, struktura nebo funkce se mìní. V souèasné dobì existuje relativnì málo biomarkerù, které se akceptují. Jsou to: LDL cholesterol pro onemocnìní srdce, krevní tlak pro hypertenzní kardiovaskulární onemocnìní, adenomatózní (lázové) polypy pro rakovinu tlustého støeva, leukoplakie (bìlavé zhutìní výstelky sliznice) pro rakovinu úst. Výhoda biomarkerù spoèívá v tom, e pøedstavují vhodné intermediální (pøechodné) koncové body pro potlaèení onemocnìní pomocí dietetických sloek. Poadovanými znaky jsou ty, které jsou snadno dosaitelné, snadno a spolehlivì mìøitelné, pøímo spojené s onemocnìním, vhodné pro modelování a predikci (pøedpovìï). Zøetelnou výhodou studování biomarkerù je, e zmìny, které jsou potraviny schopné uèinit, lze urèit v krátkém èasovém intervalu. Nevýhodou tohoto postupu je krátká expozice, obvykle vysokým dávkám slouèeniny, která se ovìøuje. Biomarkery v klinickém výzkumu Výiva Zaznìly pøíspìvky o vyuití a potøebì biomarkerù v souvislosti s onemocnìním srdce, rakovinou tlustého støeva a osteoporózou. Hovoøilo se o paradoxu vitaminu E, nesplnìných oèekávání z klinických pokusù jako pøíkladu, kde opomenutí mìøit biomarker antioxidaèní úèinnosti vedl k chybné interpretaci velkých intervenèních studií s vitaminem E. Do dnení doby existuje øada takových studií o vitaminu E, které nepotvrzují, e dlouhodobá suplementace vitaminu E chrání pøed kardiovaskulárním onemocnìním. Protoe biomarker oxidaèního stavu nebyl mìøen, nebylo moné urèit, kolik osob se dostalo do skuteèného rizika nadmìrného oxidaèního stresu. V jedné malé studii naopak docházelo u pacientù s váným onemocnìním ledvin, pøi kterém je oxidaèní zatíení vysoké, k významnì niímu výskytu kardiovaskulárních pøíhod, pokud jim byl aplikován vitamin E. Dùleitým pouèením z této studie je, e stanovení biomarkeru musí pøedcházet a doprovázet pokusy s antioxidanty, a e intervence je zamìøena na ty, kteøí mají zvýené riziko oxidaèního stresu. V pøednáce o biomarkerech pro rakovinu tlustého støeva se rovnì zdùrazòovalo, e biomarkery minimalizují potøebu rozsáhlých studií, ve kterých je rakovina koneèným bodem. V australském projektu zamìøeném na prevenci polypù se prokázalo, e nízký pøíjem tuku a konzumace penièných otrub výraznì potlaèila tvorbu velkých nádorù. K dalím biomarkerùm patøí napø. koncentrace kyseliny máselné ve støevech, pøièem vyí hladiny pravdìpodobnì chrání pøed rakovinou støev a lze jich dosáhnout vìtí konzumací rezistentního krobu a vlákniny. V pøednáce o biomarkerech pro kardiovaskulární onemocnìní se konstatovalo, e sníení LDL-cholesterolu vytvoøilo nejvyí úroveò dùkazu pro tvrzení zdravotního úèinku. Na základì zvýené koncentrace homocysteinu v plazmì lze pøedpokládat onemocnìní srdce. Protoe hladinu homocysteinu lze sniovat pomocí folátù, provádí se v souèasné dobì velké studie suplementace foláty u osob s koronárním onemocnìním srdce. Novì se objevujícími biomarkery pro koronární onemocnìní srdce jsou zánìtlivé sloky aterosklerózy a akutních komplikací koronárního onemocnìní. Patøí sem napø. C-reaktivní protein a cirkulující adhezní molekuly, které nejen korelují se závaným onemocnìním cév, nýbr se jejich koncentrace sniuje, pokud dochází k nutrièním intervencím, napø. n-3 mastných kyselin a vitaminu E. Dalími souèasnými biomarkery onemocnìní cév jsou fyziologické funkce samotných cév. Biomarkery pro osteoporózu reflektují hustotu kostí a pøemìnu kostí. Zmìny, ke kterým dochází u pøemìny kostí, lze zaznamenat ji bìhem tøí mìsícù úèinné intervence. Nìkteré biomarkery, napø. osteokalcin pøedstavují tvorbu kostí, jiné, napø. hydroxyprolin jejich resorpci. Byly prezentovány výsledky vyluèování deoxypyridinolonu moèí, tj. metabolitu, který se vyluèuje ve vìtím mnoství u en s osteoporózou obratlù. Vyluèování se sníilo, pokud se aplikovaly sójové izoflavony. Genetické markery nutrièní úèinnosti Výiva Byly prezentovány tøi pøíspìvky, pøièem dva demonstrovaly velký potenciál genetických biomarkerù pro definování elementárního základu pro biologické odezvy na nutrienty. V pøíspìvku na téma Od genù k proteinovým biomarkerùm se diskutovalo o irím významu diagnostiky pro zdravotnický prùmysl v detekci, monitorování a léèení chorob. Na poli proteomiky (proteomics) se vyvíjejí speciální diagnostické sondy pro proteiny speciálního zájmu (special interest). Na rozdíl od genomiky (genomics), která identifikuje funkci genù, proteomika identifikuje produkty genù. Je zajímavé, e jeden gen mùe urèovat tvorbu èetných proteinù. Proteomiku lze vyuívat, stejnì jako genomiku, ke stanovení intervencí, které zvyují nebo sniují tvorbu proteinù, a tak urèují jejich funkci a potenciální úèinky nutrientù. Ve CSIRO (Commonwelth Scientific and Industry Research Organization) vyvinuli technologie, napø. diagnostické chipy, které mají zabudované protilátky s vysokou afinitou a specifièností pro cílové proteiny. Pøi identifikaci rùzných odpovìdí jedincù na nutrièní intervenci budou zvlátì pøedmìtem zájmu interakce nutrient-gen. Proè nìkteøí jedinci, ale ne vichni, vykazují zvýení krevního tlaku, kdy konzumují sùl? Polymorfismus nebo obmìna v jednom nukleotidu v genu je nejbìnìjí zmìnou v humánním genomu. Aèkoliv se ukazuje, e vìtina z tìchto polymorfismù nemá ádný biologický význam, je tøeba dále provìøovat vliv polymorfismu na rùzné odezvy lidí na potraviny a nutrienty. Zda to umoní lépe urèit osoby, kterým hrozí nebezpeèí, se teprve ukáe. V pøíspìvku Nové biomarkery genetického pokození se hovoøilo o degenerativních poruchách v pokroèilém vìku. Jedním z faktorù, které k nim pøispívají, je oxidaèní pokození (nevhodná strava, vnìjí vlivy). Ukazuje se, e vhodnou skladbou stravy, tj. vysoký pøíjem zeleniny, kyseliny listové a vitaminu B12, lze DNA opravovat. Dalí blok pøednáek se týkal biomarkerù a tvrzení zdravotních úèinkù. Biomarkery mohou napomoci pøi vìdeckém zdùvodòování tvrzení o zdravotním prospìchu funkèních potravin a potravin nového typu. Existují pøitom rùzné kategorie biomarkerù: biochemické biomarkery, biomarkery pro pøíjem potravin, biomarkery pro metabolismus potravin a biomarkery pro onemocnìní. Biomarkery s odsouhlasenými charakteristikami by znaènì pøispìly pøi uvádìní zdravotního prospìchu funkèních potravin a potravin nového typu. Výzkum, který povede ke stanovení a validaci robustních biomarkerù, má vysokou prioritu, nebo v souèasné dobì neexistují pro vechny stavy onemocnìní takovéto biomarkery. Food Australia, 53, 2001, è. 8, s. 320322 (kv) Arachidonová kyselina produkovaná vláknitými houbami Arachidonová kyselina (AA, C20:4n-6) je esenciální slokou strukturovaných lipidù v bunìèných membránách savcù. Výiva Vzhledem k tomu, e se AA nemusí desaturovat a elongovat pøed zaèlenìním do tkání a protoe je patným substrátem pro b-oxidaci, rychle a pøednostnì se dostává do membránových fosfolipidù. Z membránových fosfolipidù se AA uvolòuje fosfolipázami a metabolizuje se na velkou skupinu ikosanoidù (prostaglandinové skupiny 2), do které patøí prostaglandin, tromboxan, leukotrien a prostacyklin, které jsou dùleité pro mezibunìènou signalizaci v rùzných stadiích rùstu a vývoje. Ikosapentaenová kyselina (EPA, C20:5n-3) je na druhé stranì prekurzorem jiné skupiny ikosanoidù (prostaglandinové skupiny 3). Vzhledem k tomu, e EPA samotná i ikosanoidy z ní vzniklé vykazují antagonistický úèinek vùèi ikosanoidùm pocházejícím z AA, je zajitìní adekvátní bilance jejich prekurzorù, tj. n-6 a n-3 esenciálních mastných kyselin v denní stravì dùleité pro fyzikální homeostázi. Nevyváenost dietetického pøíjmu n-6 a n-3 mastných kyselin se mùe dále projevovat náchylností k vývoji rakoviny, naruenou schopností se uèit, náladovostí a citlivostí na léky. U pøedèasnì narozených dìtí, které obdrely stravu bohatou na dokosahexaenovou kyselinu (DHA, C22:6n-3), dolo ke zlepení ostrosti vidìní, avak hladiny AA v jejich séru se sníily a podstatnì se sníil jejich rùst. Na základì toho se zjistilo, e se AA musí pøidávat do semisyntetického mléka a výivových doplòkù ve vhodném pomìru k n-3 polynenasyceným mastným kyselinám (PUFA). Pro získávání PUFA ve velkém mìøítku se hledají rùzné zdroje. Mezi významné patøí mikroorganismy produkující lipidy bohaté na PUFA. Zjistilo se, e vláknitá houba Mortierella alliacea, kmen YN-15 produkuje podstatnì více AA ne ostatní mikroorganismy. Vhodným substrátem pro její rùst je krob, èeho lze s výhodou vyuít pro prùmyslovou produkci AA. JAOCS, 78, 2001, è. 6, s. 599604 Antioxidaèní úèinek karotenoidù Karotenoidy jsou bìné potravináøské pøísady. Pouívají se jako pøirozená barviva, sloky dietetických tukù a jako antioxidanty. Uvádí se vak také, e karotenoidy mají prooxidaèní úèinky. (kv) V øadì studií se prokázalo, e chování karotenoidù v oxidaèním procesu závisí silnì na jejich koncentraci, vnìjím prostøedí a svìtelných podmínkách. Anti- a prooxidaèní aktivita karotenoidù také tìsnì souvisí s koncentrací kyslíku a pøítomností dalích antioxidantù. V mnoha publikovaných pøehledech se hovoøí o schopnosti karotenoidù pùsobit jako antioxidant, který ruí øetìzové reakce a vychytává singletový kyslík. b-Apo-8-karotenoová kyselina (CA) je pøirozenì se vyskytující karotenoid, který je komerènì k dispozici ve formì etylesteru (EC). Meziproduktem pro syntézu biologicky aktivních glyceridù je glycerylester (CG). Sledoval se vliv CA, EC a CG na oxidaci lipidù ve sluneènicovém oleji (SO) a èistých triacylglycerolù ze sluneènicového oleje (TGSO) za rùzných podmínek: vysoká/nízká koncentrace kyslíku, pokojová teplota/100 °C, tma/denní svìtlo. Zjistilo se, e CA, EC a CG nepùsobily jako antioxidanty v TGSO-systémech. Deriváty karotenoidù, zvlátì CA vak zvyovaly stabilitu SO obsahujícího tokoferoly, a to i pøi pokojové teplotì a denním svìtle. Mezi karotenoidy a tokoferoly se projevoval synergický úèinek (dolo ke zvýení faktoru stabilizace i aktivity). Ve studii se prokázalo, e CA je aktivnìjí slouèenina pøi zpomalování oxidace SO pøi pokojové teplotì a denním svìtle ne bkaroten a EC. Vyí aktivitu CA ve srovnání s EC lze vysvìtlit pøítomností odstranitelného vodíku v CA, co mùe podporovat antioxidaèní synergismus s tokoferoly. Aktivita CG byla nií ne EC. Slabí antioxidaèní úèinek CG mùe souviset s pøítomností dvou hydroxylových skupin v molekule. Tento strukturální prvek mùe zpùsobit urychlení oxidace lipidù. ! Porovnání aktivity EC (s 9 konjugovanými dvojnými vazbami) a β-karotenu (s 11 konjugovanými dvojnými vazbami) naznaèuje, e b-karoten je aktivnìjí ve zpomalování oxidace SO za svìtla. To lze vysvìtlit tím, e ve strukturálnì pøíbuzných karotenoidech zvyující se poèet konjugovaných dvojných vazeb vede ke zvýené schopnosti karotenoidù vychytávat singletový kyslík. JAOCS, 78, 2001, è. 6, s. 641644 Zdravotní úèinek èaje a jeho sloek Uvádí se, e polyfenoly patøí mezi nejsilnìjí ant i o x i d a n t y, k t e r é s e v y skytují v potravinách a nápojích. Uvedené polyfenoly monomerní i polymerní flavonoidy èerného a zeleného èaje jsou aktivními slokami èaje. Výiva (kv) Vìdecký popis sloení èaje je vak èasto nejasný, a to vzhledem k nejednotnému názvosloví a pouití rùzných analytických metod ke kvantifikaci sloek a jejich antioxidaèní aktivity. Uvedené body jsou nevyjasnìné ve vìdeckých kruzích a matou sdìlovací prostøedky i spotøebitele. ILSI proto organizovala mezinárodní workshop na téma Zdravotní úèinky sloek èaje, který se konal ve dnech 17.18. listopadu 1999 ve Washingtonu, DC, USA. Cílem tohoto pracovního setkání bylo zlepit vìdecké pochopení zdravotních úèinkù èaje a jeho sloek. Hlavní okruhy, kterým se vìdci vìnovali, byly: Diskuse nad upøednostòovaným názvoslovím pro aktivní sloky zeleného a èerného èaje. Urèení upøednostòovaných metod pro kvantifikaci aktivních sloek v èaji. Výbìr preferované metody/metod pro kvantifikaci antioxidaèní aktivity èaje a sloek èaje in vitro. Stanovení kvality metod, které se v souèasné dobì pouívají k vyetøování antioxidaèní aktivity in vivo, urèení rozdílù a slabých míst. Posouzení monosti stanovit sloení flavonoidù v potravinách. Cílem tohoto setkání nebylo øeit jednotlivé body, ale spíe urèit strategie dalího postupu. Uvedené strategie navrhli experti na workshopu jako doporuèení pro rùzné skupiny (analytické chemiky, výiváøe) pracující v této oblasti. Forma workshopu se ukázala jako dobrý model pro objasòování problémù a dosahování shody a lze ji pouít i v souvislosti s jinými pøírodními zdravými slokami získanými z rostlin. Speciální èíslo èasopisu CR in Food Science and Nutrition, 41, 2001, è. 5 (Supplement) se vìnuje tomuto workshopu. Jednotlivé okruhy diskutované na setkání jsou zde zahrnuty ve formì pøíloh. Pøíloha 7 se vìnuje markerùm oxidaèního pokození. CR in Food Science and Nutrition, 41, 2001, è. 5 (Supplement). s. 387 392 (kv) Souèasné postavení markerù oxidaèního pokození Oxidaèní pokození je spojeno s vývojem øady chronických onemocnìní, napø. rakoviny a kardiovaskulárního onemocnìní. Validace tìchto spojení vyaduje zavedení objektivního mìøení oxidaèního pokození a verifikaci vztahu oxidaèní pokození nemoc v kontextu humánních a epidemiologických studií. Identifikace biomarkerù a vývoj metodologie pro mìøení oxidaèního pokození se v souèasné dobì rychle vyvíjí, avak zùstává urèitá problematická oblast vyetøování. Øada indikátorù se vyetøovala a ukázalo se, e mají potenciál stát se indikátory oxidaèního pokození a rizika onemocnìní. Mezi potenciální indikátory patøí oxidaèní produkty lipidù, proteinù a DNA. Ve vìtinì pøípadù vak neexistují zlaté standardy, proti kterým se posuzují metody. Neexistuje dále jediný marker, který je veobecným indikátorem oxidaèního pokození. Dokonce nejvíce probádané markery vyadují pøed aplikací v humánních studiích rozsáhlé ovìøování. Za podmínek oxidaèního stresu dochází snadno k peroxidaci lipidù. Lipidy se oxidují pravdìpodobnì snadnìji ne proteiny nebo DNA. Peroxidace lipidù je proto citlivìjím indikátorem oxidaè- " Výiva ního stresu ne oxidaèní produkty proteinù a DNA. Dvì hlavní mìøení produktù peroxidace lipidù jsou: bìnì pouívaná analýza reaktivních látek thiobarbiturové kyseliny (TBARS) a nedávno vyvinutá analýza F2-izoprostanù. Interpretace výsledkù z TBARSanalýzy je omezena nízkou specifièností pro produkty peroxidace lipidù. Nové TBARS-postupy vyadují dalí validaèní studie pøed aplikací v humánních studiích. F2-izoprostany vznikají peroxidací arachidonové kyseliny zprostøedkovanou volnými radikály, nezávisle na cyklooxygenáze a skládají se z nìkolika izomerù prostaglandinu F2. Mezi tvorbou in vitro F2-izoprostanù a 8-epiprostaglandinu F2, hlavního izomeru, a tvorbou ostatních markerù oxidaèního pokození existuje vztah a v øadì in vivo podmínek souvisejících s oxidaèním stresem se tato tvorba urychluje. F2-izoprostany mohou být nejspolehlivìjím a kvantitativním indikátorem, který je k dispozici pro mìøení peroxidace lipidù. F2-izoprostany se vyskytují v plazmì v esterifikované i volné formì a v moèi ve volné formì. Celkové volné F2-izoprostany se stanovují v plazmì plynovou chromatografií/hmotnostní spektrometrií a jeden, pøevaující izomer, 8-epiprostaglandin F2 se stanovuje ve vzorcích moèi metodami na bázi protilátek. Oba pøístupy poskytují uiteènou informaci a lze je aplikovat s urèitými výhradami. Plazmové volné F2-izoprostany mohou odráet aktuální koncentrace produktù peroxidace lipidù, avak mìøení obnáejí pouití sofistikované a èasovì nároèné metodologie. Mìøení 8-epiprostaglandinu F2 v moèi není drahé a pøedstavuje pohodlné mìøení tvorby celkového volného 8-epiprostaglandinu F2, avak mùe být ovlivòováno tvorbou 8-epiprostaglandinu F2 v ledvinách. Jejich stanovení mùe být dále promìnlivé vzhledem ke slabé specifiènosti dostupných protilátek. Dvì dalí mìøení peroxidace lipidù, vydechovaný pentan a etan a oxidace lipoproteinù nízké hustoty (LDL) mohou být uiteèná v nìkterých situacích, avak v souèasné dobì mají významná omezení pro irokou aplikaci. Mìøení vydechovaného pentanu a etanu je technicky obtíné a je doprovázeno øadou problémù souvisejících s jitìním kvality. Tato mìøení lze vyuít úèinnì se studiích s malým poètem sledovaných osob, pro studie zahrnující velký poèet osob lze aplikovat v souèasné dobì obtínì. Odolnost LDL-èástic k oxidaci se stanovuje pomocí nefyziologického stressorua mùe mít malou fyziologickou platnost pro onemocnìní. V souèasné dobì je to obtíné interpretovat. V pokoce a krvi se bìnì vyskytují èetné oxidaèní produkty proteinù. Patøí sem karbonylové deriváty proteinù, stabilní deriváty aminokyselin (napø. chlortyrosin, nitrotyrosin a dityrosin), produkty glykace a glykoxidace. Kromì stabilních modifikací aminokyselin je struktura øady tìchto produktù neznáma, patnì charakterizována a produkty je obtíné kvantifikovat. Stabilní modifikace aminokyselin lze urèit spolehlivì, avak pouze komplexními analytickými postupy, které obecnì zahrnují chromatografii a hmotnostní spektrometrii. A tak vìtina tìchto oxidaèních produktù vyaduje dalí metodologický vývoj a dalí validaci pøed aplikací v humánních studiích. V blízké budoucnosti mùe nìkolik produktù (pentosidin a nìkteré karbonylové proteiny) tvoøit výjimku, nebo se vyvýjejí postupy na bázi protilátek a mohou být obecnì k dispozici. Oxidací DNA vzniká více ne dvacet produktù, avak jen nìkolik z nich se vyetøovalo jako biomarkery oxidaèního pokození. Nejbìnìjími oxidaèními produkty jsou 8-hydoxydeoxyguanosin (8OHdG) a 8-oxoguanin (8-oxoG). Tyto produkty mohou být nejcitlivìjími indikátory oxidaèního pokození DNA. Produkty # se mìøí v bílých krvinkách a v moèi a pravdìpodobnì odráejí aktuální koncentrace a popø. celkové oxidaèní pokození. Mnoství a modulace produktù DNA v moèi závisí na specifiènosti a aktivitì nápravných cest. Dalí mìøení oxidaèního pokození DNA, které se ukazuje být slibné, je Comet analýza (Comet assay). Pøi této analýze se vyuívají enzymové reagencie k detekci pokozených bází DNA. Zájem se soustøeïuje na dvì oblasti: enzymové tìpení a metody kvantitativního stanovení. Je tøeba získat z obou oblastí více informací. Dalí analytické metody, validaèní a epidemiologické experimenty, jsou nezbytné pro vývoj nových biomarkerù oxidaèního pokození a pro vyhodnocování vztahù mezi oxidaèním pokozením a onemocnìním. Schopnost vychytávat oxid dusnatý a antioxidaèní úèinky koøene Uraria crinita U zdravých organismù je produkce reaktivních kyslíkatých species (ROS) a reaktivních dusíkatých species (RNS) pøiblinì vyvaována systémy antioxidaèní obrany. Výiva Fyziologická funkce exopolysacharidù produkovaných Lactobacillus lactis Øada bakterií mléèného kvaení i jiných mikroorganismù produkuje extracelulární polysacharidy (EPS). CR in Food Science and Nutrition, 41, 2001, è. 5 (Supplement). s. 409 411 (kv) Organismus je vak vystavován tzv. oxidaènímu stresu, pøi kterém dochází k poruení této rovnováhy. Zjistilo se, e ROS a RNS mají schopnost vytváøet mutace a zpùsobovat pokození DNA. Studie ukazují, e reaktivní meziprodukty dusíku, napø. oxid dusnatý (NO), peroxynitrit (ONOO) a oxid dusièitý (NO2) hrají dùleitou úlohu v zánìtlivých procesech a pravdìpodobnì pøi vývoji rakoviny. V posledních letech se intenzivnì ovìøuje tzv. chemoprevence onemocnìní. Na základì epidemiologických studií se zjistilo, e konzumace ovoce a zeleniny má schopnost zamezovat degenerativním procesùm, pøedevím se sniuje úmrtnost na rakovinu a kardiovaskulární onemocnìní. Ochranný úèinek ovoce a zeleniny proti tìmto chorobám se pøisuzuje rùzným antioxidaèním fytonutrientùm obsaeným v rostlinných materiálech. V popøedí zájmu vìdcù jsou surové extrakty ovoce, bylin, zeleniny, cereálií a ostatních rostlinných zdrojù, které jsou bohaté na fenolové slouèeniny, nebo tyto látky jsou schopné vychytávat reaktivní species. Schopnost potlaèovat úèinek RNS se zjistila u øady polyfenolových fytochemikálií, napø. resveratrolu, kvercetinu, α-tokoferolu, katechinù. Metanolové extrakty a jejich etylacetátová frakce z koøene byliny Uraria crinita mají schopnost vychytávat oxid dusnatý a pùsobit antioxidaènì. Poprvé se podaøilo z této byliny izolovat genistein, který se pravdìpodobnì podílí na vychytávání NO. Uraria crinita je leguminóza, tradièní jedlá rostlina, její koøeny se pouívají pøi léèení otokù, nachlazení, vøedù a bolesti aludku. Uvedená výzkumná práce byla èásteènì financována Národní vìdeckou radou Èínské republiky prostøednictvím grantù. Food Chemistry, 74, 2001, è.4, s. 471478 (kv) Extracelulární polysacharidy (EPS) obklopují bakteriální buòky jako kapsle, nebo jsou vyluèovány do extracelulárního prostøedí jako hlen (sliz). Rozdíl mezi tìmito dvìma EPS není zøejmý. Bìhem posledních pøiblinì deseti let se vìtina výzkumu týkajícího se EPS produkovaných bakteriemi mléèného kvaení soustøeïovala na vliv fyziologických podmínek rùstu na biosyntézu EPS, genetiku biosyntézy EPS a objasnìní sloení a primárních struktur tìchto EPS. Informace o fyziologické úloze EPS pro samotné produkující mléèné bakterie témìø zcela chybìly. Je zøejmé, e EPS mají urèitou fyziologickou funkci, nebo je velmi nepravdìpodobné, e by bakterie vyuívaly substrát i energii pro produkci neuiteèných metabolitù. Nìkteré bakterie vkládají více ne 70 % své energie do produkce EPS, pøedevím k získání se- $ Výiva lektivní výhody v ivotním prostøedí. Syntéza EPS je kromì toho relativnì stabilní vlastností a organismy produkující EPS jsou stabilnì pøítomné v rùzných prostøedích. EPS nejsou obvykle esenciální pro bakterie, nebo enzymové nebo fyzikální odstranìní EPS nemá negativní vliv na bunìèný rùst in vitro a mutanty neschopné produkovat EPS se objevují spontánnì. Obecnì se má zato, e EPS mají ochrannou funkci, napø. chrání pøed dehydratací, makrofágy, bakteriofágy, protozoi, antibiotiky a toxickými slouèeninami. Dalí funkcí je pravdìpodobnì maskování (stínìní) esenciálních kationtù a zapojení se do adheze a tvorby biofilmu. Aby se získalo více informací o fyziologické funkci EPS produkovaných Lactococcus lactis, porovnávala se citlivost kmene MG1614 (neprodukuje EPS) a NZ4010 (produkuje EPS) k rùzným antimikrobiálním èinidlùm. Zjistilo se, e není rozdíl v citlivosti tìchto kmenù ke zvýené teplotì, zmrazování nebo suení vymrazováním a k antibiotikùm (penicilin, vancomycin). Na modelovém systému se ukázalo, e produkce EPS neovlivòovala pøeití L. lactis bìhem prùchodu trávicím traktem, aèkoliv EPS samotný se bìhem tohoto prùchodu nedegradoval. Pøítomnost EPS spojeného s buòkami a EPS v suspenzi vedla ke zvýené toleranci k mìdi a nisinu. EPS spojený s buòkou rovnì chránil bakterie proti bakteriocinùm a lysozymu (enzym, který degraduje bunìènou stìnu). Produkci EPS se vak dosud nepodaøilo indukèními faktory (pøítomností mìdi, nisinu, lysozymu nebo bakteriofágù) zvýit. International Journal of Food Microbiology, 64, 2001, è. 12, s. 7180 (kv) Zamezení oxidaènímu hnìdnutí jablek a brambor pomocí potahù na bázi mléèného proteinu Hnìdnutí potravin je jedním z hlavních problémù potravináøského prùmyslu. K zamezení enzymovému i neenzymovému oxidaènímu hnìdnutí potravin se bìnì aplikují siøièitany. Jejich pouívání se vak ze zdravotních dùvodù omezuje. Jakost potravin Jinou moností je balení potravin do obalù s modifikovanou atmosférou (MAP) nebo vakuovaných obalù. Oddálí se sice hnìdnutí, avak nadmìrné sníení kyslíku pokozuje výrobek, nebo dochází k anaerobnímu metabolismu, který vede k odbourávání a vzniku neádoucích chutí a vùní (off-flavors). Odstranìním kyslíku se rovnì zvyuje riziko, e se vytvoøí pøíznivé podmínky pro rùst mikroorganismu Clostridium botulinum. Dalí moností je pouití èinidel zamezujících hnìdnutí na bázi kyseliny citronové nebo askorbové. Aèkoliv kyselina askorbová potlaèuje enzymové hnìdnutí, zvyuje neenzymové hnìdnutí vlastní oxidací na dehydroaskorbovou kyselinu, která pak reaguje s aminokyselinami a vznikají prostøednictvím Maillardovy reakce hnìdá barviva nebo dochází k jiným neenzymovým procesùm. Vysoká koncentrace kyseliny nebo jiných chemických prostøedkù mùe dále významnì zmìnit chu a vùni potraviny. Opracování odslupkovaných brambor chemickými prostøedky (napø. teplým roztokem kyseliny) vede rovnì k vánému pokození jejich textury, co omezuje dalí pouití brambor. K zamezení oxidaènímu hnìdnutí se proto pouívají rùzné typy potahù. Lepí barvy a vzhledu hub se dosahuje napø. pouitím potahù na bázi alginátù. Syrovátkové proteiny jsou úèinné antioxidanty emulzí typu olej ve vodì. Pouití potahù na bázi mléèných proteinù (jsou jedlé, bez chuti a vùnì) je vhodné pro regulaci enzymového hnìdnutí kouskù (porcovaného) ovoce a zeleniny, pøièem nedochází k pokození tkánì. Jedlé potahy na bázi celulózových gum se pouívají k úèinnému oddálení zrání nìkterých druhù ovoce, napø. mangy, papay, banánù. Journal of Food Science, 66, 2001, è. 4, s. 512516 (kv) % Lecitin a zakysané mléèné výrobky Sójový lecitin má výrazné emulgaèní a stabilizaèní vlastnosti, a tak nachází iroké uplatnìní v potravináøském prùmyslu. V souèasné dobì je velmi ádanou pøísadou do potravin, protoe se jeho fosfolipidové sloky povaují za nutraceutika. Jakost potravin Lecitin se komerènì izoluje ze sójového oleje a je k dispozici v pøírodní i modifikované formì. Dalími zdroji lecitinu jsou rýe, kukuøice a vejce. Obecnì platí, e lecitiny z rùzných zdrojù mají odliné sloení mastných kyselin. Hlavními mastnými kyselinami lecitinu z pøírodních rostlinných zdrojù jsou kyselina linolová (C18:2) a linolenová (C18:3). Linolenová kyselina je velmi citlivá k oxidaci. Pokud se granulovaný sójový lecitin zbavený oleje pouil jako náhrada tuku (fat extender) pøi výrobì sýru èedar se sníeným obsahem tuku, dolo ke zhorení organoleptických vlastností sýra. Hlavní slouèeninou podílející se na neádoucí chuti a vùni je 2,4-dekadienal, tj. oxidaèní produkt mastných kyselin. Tvorba neádoucích chutí a vùní omezuje pouití lecitinu jako náhraky tuku nebo nutraceutického aditiva do fermentovaných mléèných výrobkù. Vzhledem k tomu, e jsou na trhu rùzné typy lecitinù, ovìøovalo se, který se nejménì podílí na zhorování organoleptických vlastností fermentovaného mléka. Testovaly se tøi vzorky sójového (nemodifikovaného i hydrogenovaného) a jeden vzorek rýového (nemodifikovaného) lecitinu zbaveného oleje, které se pøidávaly do mléka se sníeným obsahem tuku inokulovaného Lactococcus lactis ssp. lactis. Pøi aplikaci nemodifikovaného sójového a rýového lecitinu se zhorilo aroma, nebo dolo k tvorbì 2,4-dekadienalu. K tvorbì této slouèeniny dochází ji po 4 hodinách fermentace mléènými bakteriemi a maxima se dosahuje bìhem 14 hodin inokulace. Jako vhodný pro obohacování mléèných fermentovaných výrobkù se ukázal hydrogenovaný sójový lecitin. Journal of Food Science, 66, 2001, è. 4, s. 517523 Obsah kyseliny fytové v mouce pro kojeneckou výivu Kyselina fytová je znaènì rozíøená v bìnì konzumovaných potravinách, pøedevím v zeleninì. (kv) Nachází se ve velkém mnoství v semenech obilí, lutìnin a olejnatých plodin, v mením mnoství v hlízách a zahradnických produktech. Obecnì platí, e její pøítomnost neznamená existenci akutní toxicity. Povauje se vak za antinutrièní faktor, nebo naruuje funkci esenciálních nutrientù. Vegetariáni jsou nejvíce ovlivòováni vysokým obsahem kyseliny fytové v potravinách. Aèkoliv obsah nìkterých minerálních látek, napø. eleza a zinku je podobný jako u smíené stravy, biologická vyuitelnost tìchto minerálních prvkù je sníená. Fytová kyselina (inositolhexafosforeèná kyselina) se obvykle vyskytuje jako komplex s esenciálními minerálními látkami nebo proteiny. Skuteèné mechanismy interakcí mezi fytovou kyselinou a minerálními prvky nebyly dosud zcela objasnìny, pravdìpodobnì dochází k tvorbì komplexu s kationtem. Kyselé skupiny pøítomné v této molekule usnadòují tvorbu rùzných solí, pøièem soli alkalických kovù jsou rozpustné ve vodì, zatímco soli dvojmocných kovù jsou témìø nerozpustné. Protoe se fytát neabsorbuje a lidé mají omezenou schopnost hydrolyzovat tuto molekulu, pøedpokládá se, e kyselina fytová má negativní vliv na biologickou vyuitelnost minerálních látek. Kromì toho fosfor ve fytátu není výivovì dostupný. Studie in vitro ukazují, e jsou komplexy fytát-protein tvoøeny elektrostatickými interakcemi. Øada tìchto komplexù je nerozpustná a za bìných fyziologických podmínek není u èlovìka biologicky vyuitelná. Kromì toho jsou tyto proteiny ménì náchylné k napadení proteolytickými enzymy ne volné proteiny. Existuje øada procesù, ve kterých se kyselina fytová povauje za prospìný faktor, a to pro své antioxidaèní a antikancerogenní úèinky a schopnost zamezovat koronárnímu onemocnìní. Ne- & Jakost potravin existuje jednotný názor na to, zda je ádoucí ji z potravin odstraòovat. Je dùleité konzumovat rozmanité potraviny, aby se zajistil správný pøíjem vech nutrièních faktorù, které jsou nezbytné pro organismus, zvlátì pak u tìch skupin populace, kde vliv vyího mnoství fytátu mùe být závaný. To je pøípad dìtí, jejich potøeba minerálních látek je zvlátì vysoká. V období pøed odstavením je strava kojencù zaloena na cereálních moukách a mléèné kojenecké výivì. Proto negativní pùsobení fytátù, zvlátì na biologickou vyuitelnost minerálních látek, se projevuje na zdraví bìhem tohoto prvního období. Charakter kojenecké výivy pøedurèují rùzné faktory: metabolická potøeba a potøeba rùstu, vývoj nervového systému, ledvin a trávicího traktu. Nejdùleitìjí vìcí je zajistit adekvátní pøíjem energie k pokrytí poadavkù organismu a ke stimulaci rùstu a nové tvorbì tkání, aby se zajistila správná rychlost rùstu. Hlavním cílem doplòkové stravy je doplnit mateøské mléko o esenciální nutrièní faktory (pøedevím sacharidy), které zajiují adekvátní rùst a vývoj kojence. Komplementární strava dále stimuluje gastrointestinální funkce a podporuje vhodné dietetické návyky. Cereálie jsou bìnì doporuèovanou potravinou v komplementární stravì, protoe mají vysoký obsah energie (80 kcal/100 g, tj. ca 335 kJ/100 g). Tato nová potravina se musí zavádìt v malých mnostvích a je vhodné dìlat to oddìlenì a postupnì. Cereálie jsou potravinou bohatou na sacharidy, která rovnì dodává bílkoviny, minerální látky a vitaminy (pøedevím thiamin). Obsah tuku je nízký, tuky jsou vak bohaté na esenciální mastné kyseliny. Obsah eleza v cereáliích je iroce diskutovaným tématem. S souèasné dobì je snaha vyrábìt cereálie bohatí pouitím elektrolytického eleza, které se absorbuje asi ze 4 %. Ve panìlsku je obsah eleza v cereáliích relativnì nízký (218 mg/100 g), co je mnohem ménì, ne se doporuèuje pro obohacené výrobky (0,5 mg/g suiny produktu). U kojencù starích 4 mìsícù dochází k deficitu eleza, který vzniká v dùsledku sníení jeho zásob v tìle a zvýení jeho potøeby dané vyí rychlostí rùstu. K uvedenému deficitu mùe také pøispívat pøítomnost fytátù v cereálních výrobcích. K výrobì cereálií pro dìti lze pouít vechny druhy cereálních zrn a dalích produkty, napø. koøeny (tapioka) a semena (podzemnice, sója). Nìkteré výrobky jsou tvoøeny pouze jedním druhem cereálie, jiné více druhy nebo jsou obohaceny o mléko, zeleninu nebo ovoce. Podle obsahu lepku se rozliují dva typy cereálií: cereálie bez lepku (kukuøice, sója, rýe, tapioka), cereálie s lepkem (penice, oves, jeèmen, ito). Podle Codex Alimentarius se cereálie klasifikují jako bezlepkové, pokud zbytkové mnoství bílkovin z penice, ita, jeèmene a ovsa je nií ne 0,3 g/100 g cereálie. Ve panìlsku analyzovali 400 vzorkù mouky z rùzných cereálií urèené pro kojeneckou výivu a stanovovali obsah kyseliny fytové. Ten se pohyboval v rozmezí < 13 36 mg/g, v prùmìru èinil 24,6 mg/g. U rùzných typù mouk byly pozorovány významné rozdíly. Ve vìtinì pøípadù byl obsah vyí ne 20 mg/g. Nejnií hodnoty byly pozorovány u mouk bez lepku (prùmìrnì 3,3 mg/g), nejvyí u vzorku müsli-èokoláda (30,4 mg/g). Food Chemistry, 74, 2001, è. 4, s. 437441 (kv) ' Skuteènosti kolem aspar tamu Aspartam je nízkoenergetické sladidlo, které se pouívá ve více ne 90 zemích svìta. V r. 1981 bylo v USA povoleno jeho pouívání do smìsí v práku a jako stolního s l a d i d l a . O d r. 1 9 9 6 b y l aspartam schválen do vech ostatních potravin a nápojù, kde se pùvodnì pouívat nemohl, tj. do sirupù, salátových zálivek, snackù aj. Jakost potravin Aspartam je sloen ze dvou proteinù, a to kyseliny aspartové a fenylalaninu a dále z malého mnoství metanolu. Kyselina aspartová a fenylalanin se bìnì vyskytují ve vech potravinách obsahujících bílkoviny, tj. v mase, v cereáliích a v mléèných výrobcích. Metanol se vyskytuje pøirozenì v tìle a v øadì druhù potravin, napø. ovocných a zeleninových ávách. Ná organismus odbourává aspartam na jeho základní sloky, které se v tìle neakumulují. Døíve ne bylo schváleno pouívání aspartamu do potravináøských výrobkù, byla jeho zdravotní nezávadnost ovìøována ve více ne 100 vìdeckých studiích, které se provádìly na zvíøatech i lidech, pøièem se úèinky sledovaly u bìných dospìlých a dìtí, kojících en, dále u diabetikù, obézních i u osob se speciálními vrozenými vadami. Úøad pro potraviny a léky v USA (FDA) doel k závìru, e aspartam je nezávadný pro bìné jedince i pro diabetiky, tìhotné a kojící eny a dìti. Pouze osoby s vrozenou poruchou tzv. fenylketonurií (PKU) musí sledovat svùj pøíjem fenylalaninu, tzn. i z aspartamu. Uvedené onemocnìní je diagnostikováno u novorozencù na základì provádìných krevních testù. Výrobky slazené aspartamem musí mít na etiketì oznaèení, e obsahují fenylalanin. Èastou otázkou je, zda se lze pøedávkovat aspartamem v dùsledku toho, e pøi trávení aspartamu vzniká fenylalanin a metanol, pøièem metanol se povauje za toxický, nebo se dále pøemìòuje na formaldehyd a následnì na kyselinu mravenèí, která zpùsobuje acidózu a pùsobí neurotoxicky. Metanol vak existuje pøirozenì v øadì druhù ovoce a zeleniny. Napø. 330 ml sody slazené aspartamem dodává asi 20 mg metanolu, zatímco stejný objem ovocné ávy dává 40 mg metanolu a alkoholické nápoje 60 a 100 mg. Toto mnoství sody je zdrojem asi 100 mg fenylalaninu, zatímco vejce ho dává 300 mg, sklenice mléka 500 mg a hamburger 900 mg. Klinické testy prokázaly, e pøi denním pøíjmu 50 mg aspartamu na 1 kg tìlesné hmotnosti nedochází ke zvýení koncentrace metanolu, kyseliny mravenèí nebo fenylalaninu v plazmì. Toto mnoství (50 mg/kg tìlesné hmotnosti) se povauje za bezpeènou dávku (ADI pøijatelný denní pøíjem). Aby se dosáhlo tohoto denního povoleného mnoství, museli by dospìlí o hmotnosti 68 kg vypít dennì dvacet plechovek sody, dìti o hmotnosti ca 23 kg sedm plechovek. Na základì pøehledu o spotøebì potravin pøijímají dospìlí v USA asi 2 % ADI a u tìch, kteøí ho konzumují v nejvìtím mnoství, èiní denní pøíjem 4 a 7 % ADI. Dìti obecnì konzumují vìtí mnoství vech pøísad ve vztahu ke své tìlesné hmotnosti. Ve vìku 25 let je denní pøíjem aspartamu asi 3 % ADI, u dìtí s nejvìtí spotøebou 416 % ADI. Vyetøování nezávadnosti aspar tamu O aspartamu se tvrdilo, e vyvolává øadu onemocnìní a zpùsobuje øadu neádoucích úèinkù. Publikace v lékaøské literatuøe na svìtì podporují názor, e aspartam je pro veobecnou populaci nezávadný. Neexistují informace o kodlivých úèincích aspartamu na roztrouenou sklerózu, lupus (síravý vøed), fibromyalgii (chronickou bolest ve svalech a mìkké tkáni obklopující kloub). Nezjistila se nebezpeènost pro diabetiky. Existuje jedna malá studie, ve které se zjistilo, e dolo ke zhorení deprese, pokud deprimovaný pacient konzumoval velké dávky aspartamu (30 mg/kg tìlesné hmotnosti). I kdy se nepodaøilo tyto výsledky opakovat, mohou být nìkteøí pacienti s poruchami nálady na aspartam citliví, a mìli by proto omezit jeho pøíjem. Ovìøovaly se úèinky aspartamu na chování a poznávací schopnosti (uèit se, pøemýlet a poznávat) u dospìlých i u dìtí (dávky Jakost potravin Rizika z potravin FDA znovu zvauje nezávadnost karagenanu Vìdci zpochybòují zdravotní nezávadnost karagenanu, který se bìnì pouívá v potravináøství pro zahuování nebo zlepení textury výrobkù, napø. pudinkù, zmrzlin, jogurtù, sýrù typu cottage nebo jako náhraka tuku v masných výrobcích, kondenzovaném mléce, mléèných nebo sójových výrobcích. u dìtí 2353 mg/kg). Dokonce nadmìrný pøíjem aspartamu neovlivòoval tyto funkce. Aspartam v dávkách 10krát vyích ne je bìné nemìl vliv na ztrátu soustøedìní u dìtí. Rovnì se neprokázal vliv aspartamu na èetnost záchvatù u osob citlivých k záchvatùm (dìti dostávaly dávku 34 mg/kg po dobu 2 týdnù, dospìlí ca 50 mg/kg). Nìkteré osoby uvádìly vliv aspartamu na bolest hlavy. Tento úèinek se neprokázal pøi dávkách 30 mg/kg a za bolest hlavy byly pravdìpodobnì odpovìdné jiné faktory stravy (eny konzumovaly burské oøíky, které obsahují alergeny a nadmìrné mnoství kofeinu). Dobøe øízené klinické studie prokázaly, e aspartam není alergen. Urèité osoby s genetickou poruchou fenylketonurií (PKU), s pokroèilým onemocnìním jater a tìhotné eny s vysokými hladinami fenylalaninu v krvi mají urèité problémy s aspartamem, nebo úèinnì nemetabolizují aminokyselinu fenylalanin, jednu ze sloek aspartamu. Vysoké hladiny této aminokyseliny v tìlních tekutinách zpùsobují pokození mozku, a proto FDA stanovila, e vechny výrobky obsahující aspartam musí být oznaèeny varováním a osoby s urèitou diagnózou, napø. tìhotné eny s vysokým fenylalaninem, by mìly aspartam vylouèit. O aspartamu se rovnì uvádí, e naruuje snahu o sníení hmotnosti. Na univerzitì v Torontu zjistili, e aspartam nemá ádný vliv na výbìr pokrmù, které se následnì konzumují. Nealkoholické nápoje s obsahem aspartamu nezvyují bezprostøední hlad nebo pøíjem potravin. Novìjí studie provedená na Harvard Medical School naznaèila, e aspartam napomáhá pøi dlouhodobém sniování hmotnosti. Vyetøoval se také vliv aspartamu na vývoj rakoviny. V jedné ze studií se v r. 1996 (National Cancer Institute) upozoròovalo na zvýení výskytu nádorù mozku u pacientù v souvislosti s povolením aspartamu v r. 1981. O rok pozdìji se vak tento zvýený výskyt rakoviny pøisoudil jiným faktorù ze 70. let, tj. z doby dlouho pøed schválením aspartamu. Aspartam je schválen ve více ne 90 zemích svìta. Pouívá se iroce v industrializovaných zemích, napø. Velké Británii, Nìmecku a Japonsku. Nezávadnost aspartamu provìøoval Spojený výbor expertù pro potravináøská aditiva (JECFA) FAO/WHO. Provìøoval ho také Vìdecký výbor pro potraviny (SCF) Evropského spoleèenství. Nezávadnost v USA provìøovaly kromì FDA rùzné organizace, napø.: The American Medical Associations Council on Scientific Affairs, The Americal Dietetic Association, The Epilepsy Institute, The Nultiple Sclerosis Foundation, The American Diabetes Association. Ve vech pøípadech byl aspartam oznaèen za nezávadný. http://supplementfacts-inc.com/paper/aspar tame.html (kv) Poívají se rùzné formy karagenanu: nedegradovaný s molekulovou hmotností 100 000 a degradovaný s molekulovou hmotností nejvýe 30 000. Výsledky pokusù se zvíøaty naznaèují, e degradované formy karagenanu vyvolávají v gastrointestinálním traktu tvorbu vøedù nebo zhoubných nádorù. Nedegradovaný karagenan, o kterém se pøedpokládá, e se nevstøebává pøímo ve støevech, se mùe také podílet na vzniku zhoubného nádoru nebo zánìtu GI-traktu. aludeèní kyseliny, zpùsob pøípravy pokrmù i èinnost bakterií vyvolávají degradaci vysokomolekulárního karagenanu na formy s nií molekulovou hmotností. Negativní úèi- Rizika z potravin nek nedegradované formy je vyvolán tím, e je kontaminována degradovanými tìpy. Pouívání karagenanu bylo patentováno v r. 1930 a od druhé poloviny minulého století se v USA jeho pouívání veobecnì rozíøilo. V r. 1972 americký Federální ústav pro kontrolu potravin a léèiv (FDA) rozhodl, e existují dostateèné dùkazy pro zahájení testù na zvíøatech, pomocí kterých se urèí druhy karagenanù vhodné pro potravináøské úèely. Testy vak zahájeny nebyly. V r. 1979 FDA zruil toto rozhodnutí a uvedl, e pouívání karagenanù bude regulovat budoucí komplexní vyhláka. Vyhláka nebyla nikdy pøijata a karagenan se stále povauje za obecnì nezávadný (GRAS, generally regarded as safe), co je podle odborníkù velmi zneklidòující. V r. 1982 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny na základì pokusù na zvíøatech pøedloila dùkazy, e degradované formy karagenu jsou skuteènì spojeny se vznikem rakoviny gastrointestinálního traktu. I jiné výzkumné skupiny zaøazují degradovaný karagen do skupiny kancerogenù. Podle názoru vìdcù z university v Iowì v USA by vyhláka obdobná rozhodnutí FDA z r. 1972 umonila sice zakázat pouívání nízkomolekulárního karagenanu, avak ani tím by spotøebitelé nebyli dostateènì chránìni pøed jeho úèinky, nebo vysokomolekulární karagenan mùe být pøi technologickém zpracování potravin a vlastním trávení pøemìnìn na nízkomolekulární tìpy. Environmental Health Perspectives, 109, 2001, s. 983994 Zákaz metyleugenolu a estragolu v Nìmecku Spolková rada v souvislosti se zmìnou naøízení o aromatech zakázala látky metyleugenol a estragol, které byly dosud pouívány pøi výrobì aromat a potravin. Pokusy provádìné na zvíøatech v USA vyvolaly podezøení na rakovinotvorný úèinek tìchto látek. Zákaz zaèal platit od 1. 7. 2001 prakticky bez pøechodné lhùty, co zpùsobilo technologické problémy výrobcùm, kteøí se snaí o vyjednávání se Spolkovým ministerstvem na ochranu spotøebitele. Food Design, 2001, è. 3, s. 10 Jak vnímají GM-potraviny spotøebitelé v Austrálii Biotechnologie získává stále více na významu. Nìkteøí ji povaují za dùleitý prostøedek ke zvýení zemìdìlské produktivity, k vyuití v medicínì, ozdravìní ivotního prostøedí, odvrácení hladu na svìtì a k podpoøe udritelného ivota. (mch) (sk) Souèasnì nové technologie vyvolávají obavy veøejnosti a spojují se ti, kteøí se zajímají o ivotní prostøedí, lidské zdraví a ekonomickou nadvládu multinárodních korporací. Tato diskuse je doprovázena vysokou mírou vìdecké nejistoty, pokud jde o vliv na ivotní prostøedí a zdraví, co vede k tomu, e v nejblií budoucnosti bude obtíné rozhodnout se pro nebo proti biotechnologii. Moným zdravotním dùsledkùm spojeným s konzumací GM-potravin se vìnuje také výzkum v Austrálii. Obava z konzumace GM-potravin se týká pøedevím: pouití markerových genù antibiotické rezistence (ARMG), moných toxických nebo alergických úèinkù z vnesení nového genu nebo zmìn v hladinách existujících, genových produktù, zmìnìných odezvách imunitního systému. ARMG se vnáí do modifikovaného organismu, aby se identifikovaly geneticky transformované rostliny, tj. pouze rostliny s ARMG porostou na materiálu, který obsahuje antibiotika. Existuje proto obava, e ARMG se transformuje do bakterií v aludku, èím se potenciálnì nebezpeèné bakterie stanou rezistentními vùèi antibiotikùm. Na základì obsáhlého pøehledu moných zdravotních úèinkù z konzumace GM-potravin doli autoøi Donaldson, L. & May, R. (1999) k závìru, e: Neexistuje v souèasné dobì dùkaz, který by vedl k domnìnce, e GM-technologie pouívané k produkci Rizika z potravin Kyselina β -nitropropionová a její tolerovatelný denní pøíjem Kyselina b-nitropropionová (té 3-nitropropion o v á k y s e l i n a , N PA ) s e nachází minimálnì ve ètyøech èeledích vyích rostlin, ve hmyzu i jako mykotoxin. NPA zaujímá jedineèné místo mezi toxiny, a to díky svému irokému výskytu. potravin jsou nutnì nebezpeèné (http://www.doh.gov.uk/gmfood.htm). Dále autoøi konstatují, e øada zdravotních problémù je ve skuteènosti stejnì aplikovatelná na potraviny vyrábìné konvenèními prostøedky. Tento poslední bod je zdùrazòován FAO/ WHO (1996), které rovnì konstatují, e se pøítomnost v potravinì nového nebo vneseného genu per se nevnímá tak, e pøedstavuje specifické riziko pro bezpeènost potraviny. V novìjí zprávì (2000) FAO/WHO dochází k závìru, e: Moné dlouhodobé úèinky, které se specificky pøisuzují geneticky modifikovaným potravinám, jsou vysoce nepravdìpodobné. Podobnì FDA v USA konstatuje, e: Není dostatek informací, které by dokázaly odliit geneticky manipulované potraviny jako skupinu od potravin vyvinutých pomocí jiných metod lechtìní rostlin (FDA, 1995). K tomuto závìru doel také US National Research Council (2000) a American Medical Association (AMA, 2000). I kdy Australané nemají takový odpor ke GM-potravinám jako spotøebitelé v øadì zemí Evropy, jsou k pøijetí GM-potravin rovnì opatrní. Food Australia, 53, 2001, è. 8, s. 328330 (kv) Aèkoliv se metody biosyntézy mohou u ivých forem liit, úèelem tvorby této kyseliny je u vech druhù (species) obrana pøed predátory. Je dobøe zdokumentováno, e zvíøata jsou vystavena úèinkùm NPA v dùsledku konzumace pícnin, které mohou obsahovat velká mnoství uvedeného toxinu (a 26 000 ppm). Konzumace pícnin nebyla zaznamenána u lidí. Výzkumu NPA v pícninách se ji vìnovala velká pozornost, nebo dochází v dùsledku toxicity u zvíøat k velkým ekonomickým ztrátám. Èlovìk je vystavován úèinkùm NPA z rùzných zdrojù. K tìm patøí napø. oøechy ze stromu rostoucího na Novém Zélandu, kde se tyto oøechy konzumovaly domorodci jako hlavní zdroj obivy po staletí. NPA produkují témìø vudypøítomné plísnì Aspergillus, Penicillium a v mením rozsahu Arthirnium. Pouíváním plísnì Aspergillus pøi výrobì potravin je úèinkùm NPA vystavován i èlovìk. V Japonsku se napø. prostøednictvím misa (fermentované sójové pasty) a sójové omáèky pøijme 5,5 mg NPA/den. To odpovídá 79 µg/kg/den pro 70kg osobu. Pokud se berou v úvahu dalí zdroje (napø. sake), mùe to být podstatnì více. Za urèitých okolností mùe dojít k otravì lidí. Napø. v Èínì dolo k otravám z cukrové tøtiny. Pøi aplikaci GMP by k tomu vak docházet nemìlo. Mechanismus pùsobení NPA je dobøe popsán. Zjistilo se, e pùsobí jako reverzibilní inhibitor fumarázy a aspartázy a jako irreverzibilní nekompetitivní inhibitor dehydrogenázy kyseliny jantarové, pøíjemce elektronù a je souèástí komplexu II mitochondrií. Specifickým místem toxicity u savcù je èást mozku s vysokou potøebou energie, ve které dochází po obdrení prahové dávky k irreverzibilní zmìnì. K irreverzibilním úèinkùm nedochází, pokud jsou dávky nií ne je prahová hladina. NPA se v tìle neakumuluje. NPA se absorbuje v trávicím traktu, vstupuje do obìhového systému a metabolizuje se na dusitany, aèkoliv urèitá èást mùe vázat po oxidaci dehydrogenázu jantarové kyseliny. Zdá se, e se vìtina orálnì konzumované NPA metabolizuje v játrech. Údaje o vyluèování NPA nejsou k dispozici. Pøi akutní otravì dochází ke zmìnám v mozku a projevují se neuromuskulární následky. V souèasné dobì se NPA pouívá jako chemikálie pro vyetøování rùzných neurodegenerativních poruch u lidí, napø. HD (Huntingtondisease). ! Pro myi a krysy byla stanovena LD50 v rozsahu 60120 mg/kg, pro králíky a jiné savce mùe být mírnì vyí. Na základì bioanalýzy doli vìdci k závìru, e NPA u krys a myí nevykazuje karcinogenitu nebo chronickou toxicitu. Pomocí bioanalýzy se stanovila pro krysy NOAEL (no observed adverse effect level, hladina, pøi které nedochází k ádnému kodlivému úèinku), a to ve výi 50 ppm pro samce a 75 ppm pro samice (2,5 a 3,75 mg/kg/ den). Mutagenita NPA se neprokázala, pokud vzorky byly èitìné. Pøirozenì se vyskytující NPA vzniká cestou, pøi které se netvoøí mutagenní kontaminant. Na základì NOAEL byla stanovena hodnota ADI. Pøi bezpeènostním faktoru 100 je ADI 25 mg/kg/den nebo 1, 750 mg/den pro 70kg osobu. Food Chemistry, 7 5, 2001, è. 1, s. 127 Výskyt salmonely ve vejcích Ve svìtì se roènì vyprodukuje 400 miliard vajec, z toho 8 miliard v Po l s ku . Ve è t y ø i c e t i prodejnách v Oltýnì bylo odebráno v období èerven 1997 prosinec 1998 celkem 1 200 vajec, ve kterých se vyetøovala pøítomnost salmonely. Rizika z potravin Z výzkumu podporovaného federální vládou USA tìí soukromé firmy Ve f e d e r á l n í c h v ý z ku m ných centrech se provádí výzkum a vývoj nových výrobkù a procesù. NASA (National Aeronautics and Space Administration) není jedinou vládní organizací, její aktivity jsou zamìøeny na výzkum a vývoj nových výrobkù pro kosmonauty i pozemany. Nové výrobky (kv) Zjistilo se, e salmonela nebyla pøítomna na skoøápkách ani uvnitø vajec. Z toho vyplývá, e výskyt salmonely ve vejcích v Polsku (Oltýnì) je velmi nízký. Uvádí se, e v USA je jedno vejce z 10 000 infikováno salmonelou, ve Velké Británii jedno z 15 000. Ve Velké Británii se konzumují a tøi syrová vejce na osobu za týden. Pokud je infikováno jedno vejce z 15 000, pak jedna osoba ze sta mùe zkonzumovat jedno infikované vejce za rok. Pøi poètu 64 milionù osob ve Velké Británii by pøiblinì 640 000 osob konzumovalo jedno vejce za rok kontaminované salmonelou. Uvádìný poèet pøípadù otrav je vak podstatnì nií. Výzkumníci v USA a Velké Británii zjistili nízkou kontaminaci vajec i tehdy, pokud vejce pocházejí z chovù infikovaných salmonelou. Výsledky výzkumu ukazují, e vejce jsou pravdìpodobnì kontaminována salmonelou pouze periodicky, co vysvìtluje tu skuteènost, e se pøi rutinním vyetøování získá pozitivní výsledek jen zøídka. I kdy v rùzných èástech svìta dochází k otravám z potravin po konzumaci vajec, dosud se málo výzkumu vìnovalo kvantitativnímu stanovení salmonely v pøirozenì kontaminovaných vejcích. Ve vìtinì pøípadù se uvádí nízká koncentrace: 110 bunìk v jednom vejci, a to i pøi pokojové teplotì po dobu skladování 7 dní. Vzniká tak otázka, proè vejce, která jsou kontaminována zøídka a pøevánì v nízké koncentraci, jsou èasto pøíèinou otrav z potravin.. International Journal of Food Microbiology, 6 4, 2001, è. 12, s. 189191 (kv) Je snaha vytváøet takové systémy výroby potravin, které jsou praktické z hlediska dlouhodobého vyuívání v kosmu. Pracuje se na vytváøení takových systémù výroby potravin, které se uplatní pøi cestì na Mars a Mìsíc. NASA napø. oslovila výrobce extrudérù a pøizvala je ke spolupráci na vytvoøení miniextrudérù, které by pracovaly na Marsu. Projekt nese název Vývoj extruzních procesù a potravináøských výrobkù, které se vyuijí v systému bioregenerace k udrení ivota. Vyvíjejí se rovnì premixy pro tyto nové extrudéry, které budou obsahovat velké mnoství zdraví prospìných faktorù (nutraceutik), napø. sójových izoflavonù, nízký obsah tuku, cholesterolu a budou mít pøíjemnou chu. Vyvíjejí se rovnì nové kmeny zeleniny a ovoce, které se budou moci pìstovat v meziplanetárních sklenících, zdokonalené analogy masa na bázi lepku, který lépe napodobuje upravené maso ne ostatní pouívané produkty, dále potraviny s velmi dlouhou údrností a obaly, které vydrí nepøízeò dlouhodobého putování " Nové výrobky vesmírem. Odborníci uvádìjí, e by bylo velmi nákladné brát vechny potraviny s sebou. Mezi slibné výrobky patøí napø. vegetariánská pizza a snacky tøetí generace, které se vyrábìjí z èásteènì upravených pelet (smaí se nebo upravují horkým vzduchem). Øadu z tìchto vývojových aktivit lze vyuít pro souèasného spotøebitele. Ve spolupráci s General Electric (GE) se vyvíjí nová hybridní mikrovlnná trouba, ve které se vyuívá souèasnì mikrovlnná a záøivá energie. GE nazývá tuto aplikaci Speedcook technology. Vyuívá halogenového svìtla k peèení, vaøení, praení a dokonce grilování. Doba tepelné úpravy trvá ètvrtinu doby potøebné pøi pøípravì v konvenèní troubì, není nutná pøedbìná tepelná úprava. Výzkumníci se snaí prostøednictvím internetového spojení vyvinout inteligentnìjí trouby, tj. dosáhnout toho, aby je nauèily optimální tepelné úpravì. Na kosmických projektech spolupracují výzkumníci z vládních institucí, univerzit a komerèních spoleèností. Do projektu Mars jsou zapojeni vìdci z Rutgers University, NASA, dále Cornell University, Iowa State University a University of Utah. Specializovaným Centrem pro výzkum a kolení v potravináøské vìdì a zacházení s odpadem byla zvolena Rutgers University. Kromì kosmického výzkumu federální vláda podporuje i jiné výzkumné projekty. Pøiblinì 25 mld. USD se kadoroènì vydává na výzkum a vývoj ve více ne 700 federálních laboratoøích a centrech, kde je zamìstnáno více ne 100 000 vìdcù a technikù. Výzkum se zamìøuje pøedevím na výivu obyvatel, málo prostøedkù se vydává na vývoj nových potravin a pøísad. Prostøedky vynakládané federální vládou nejsou dostateèné k realizaci komerèních aplikací výzkumu. Publikace ve vìdeckých èasopisech, registrace výrobku (Federal Registr) a pøípadné podání patentu (U.S. Patent Office) jsou obvykle jedinou formou zveøejnìní výsledkù výzkumu financovaného federální vládou. Zamìøení výzkumu federálních center a privátních spoleèností je velmi èasto rozdílné. Ve federálních laboratoøích se zamìøují pøedevím na základní výzkum, v soukromém sektoru mají zájem o komerèní uplatnìní výsledkù výzkumu. Pøínosná je vzájemná spolupráce. Lepích výsledkù se dosahuje ve federálních laboratoøích, soukromé firmy mají pøístup k výzkumu, který by samy nebyly schopny financovat. F o o d Te c h n o l o g y, 5 5 , 2 0 0 1 , è . 6 , s . 4 5 5 0 Funkèní nápoje Nová koncepce výroby funkèních nápojù spoèívá v aplikaci extraktù z ovoce a zeleniny. Døíve se z ovoce a zeleniny selektivnì extrahovaly jednotlivé sloky. Nové výzkumy vak ukázaly, e je výhodnìjí vyrábìt extrakt y, k t e r é o b s a h u j í ko m plex bioaktivních látek produkovaných rostlinami. (kv) Tyto látky se oznaèují jako dietetické fytochemikálie. Získávají se èistì fyzikálním postupem, extrakcí vodou, ádná jiná rozpoutìdla se nepouívají. Vìdci jsou stále opatrní, pokud jde o vydání stanoviska ke konzumaci jednotlivých izolovaných dietetických fytochemikálií. Vìtinou se vak shodují na tom, e se zdravotního prospìchu z ovoce a zeleniny dosahuje tehdy, pokud se dietetické fytochemikálie konzumují jako celek, ne ve formì jednotlivých izolovaných slouèenin. Na základì údajù o spotøebì se ukazuje, e vìtina lidí v Evropì nekonzumuje dostateèné mnoství ovoce a zeleniny. Roste poèet onemocnìní, která souvisejí se stravováním. Pro zajitìní potøebných dávek bioaktivních látek odborníci na výivu doporuèují, aby denní pøíjem ovoce a zeleniny byl minimálnì 600 g. Fytochemikálie obsaené v tomto mnoství ovoce a zeleniny lze vak jednodue získat i ve formì nápojù obohacených o extrakty získané z ovoce a zeleniny. Pouití tìchto extraktù má øadu výhod: # Nové výrobky Sloky ovoce a zeleniny prospìné pro zdraví jsou dodávány organismu v koncentrované formì. Extrakty mají charakteristickou, pøíjemnou, nevtíravou chu. Nápoje tak lze aromatizovat podle poadované chuti. Výsledné nápoje mohou být èiré nebo zakalené. Dietetické fytochemikálie jsou ve své pøirozené matrici, ne selektivnì extrahované. Extrakty neobsahují ádné syntetické látky (napø. syntetický β-karoten). Pøirozenì vysoký obsah dietetických fytochemikálií dovoluje, aby hlavní bioaktivní látky v extraktu, napø. karotenoidy nebo antokyany byly standardizovány. Vzhledem k tomu, e jednotlivé slouèeniny jsou v extraktu obsaeny v pøirozené formì, je riziko z nadmìrného pøíjmu (pøedávkování) velmi malé. Koncentráty mají barvicí úèinek. Extrakty lze pouít i pøi výrobì nápojù na bázi mléka nebo syrovátky. Mezi nejznámìjí funkèní nápoje patøí v souèasné dobì napø. ATBC-drinks, které obsahují askorbovou kyselinu, tokoferol a β-karoten (uvádìjí se také jako ACE-nápoje, tj. s obsahem vitaminu A, C a E). ATBC-nápoje jsou výrobky se zákalem, vìtinou nesycené. Místo pouití ávy z karotky nebo ovoce, které je bohaté na karotenoidy, se k jejich výrobì pouívají èisté chemikálie, napø. mikrokrystalický β-karoten. Výrobcùm pak èiní znaèné problémy fyzikální stabilita (mìly by být bez sedimentu i olejové fáze) i chemická stabilita ATBC-nápojù. Manipulace s izolovaným β-karotenem musí být velmi opatrná, nebo pùsobením svìtla a tepla se all-trans-β-karoten pøemìòuje na smìs cis-izomerù. Touto izomerací sice nedochází k výrazné ztrátì barvy, avak aktivita vitaminu A se výraznì sniuje. Dùsledkem toho je, e obsah vitaminu A deklarovaný na obalu výrobku, není po celou dobu urèenou ke spotøebì výrobku zajitìn. Mezi izolovaným β-karotenem a β-karotenem vázaným v pøírodní matrici existuje vak rozdíl. Výsledky výzkumu ukazují, e pøírodní matrice karotky poskytuje nejlepí prostøedí pro zajitìní fyzikální a chemické stability β-karotenu. Kromì toho se ukazuje, e karotenoidy vázané v pøírodní matrici jsou úèinnìjí z hlediska zdravotních úèinkù na organismus ne izolované látky. Vìdecký výbor pro potraviny Evropské komise (SCF) nedávno sníil hodnotu ADI (Acceptable Daily Intake, tolerovatelný denní pøíjem) pro β-karoten v potravinách, nebo se ukázalo, e vysoká dávka izolovaného β-karotenu mìla neèekané neádoucí úèinky (vyí výskyt rakoviny). Øada epidemiologických studií u lidí i studií na zvíøatech vak prokázala sníení rizika rakoviny, pokud se zvýil pøíjem zeleniny a ovoce bohatého na karotenoidy. To vede k pøedpokladu, e se na tomto úèinku podílejí i ostatní karotenoidy nebo názvem jiné slouèeniny obsaené v ovoci a zeleninì. Dietetické fytochemikálie jsou pøedmìtem rozsáhlého výzkumu na celém svìtì. I kdy dnes jetì neznáme pøesnì vechny jejich úèinky (kladné i záporné), pøisuzuje se tìmto slouèeninám velký význam, a proto byly nazvány vitaminy 21. století. Extrakty ovoce a zeleniny dodává firma GNT International B.V. (www.gnt-group.com) pod názvem Nutrifood®. T h e E u r o p e a n F o o d & D r i n k R e v i e w, s u m m e r 2 0 0 1 , s . 2 7 2 9 Nejvìtí databáze nových výrobkù (kv) IFT spoleènì s Mintel Group Ltd. vytvoøily nejvìtí databázi nových výrobkù uvádìných na trh na celém svìtì Global new-pro- $ Nové výrobky Heinz pøichází na trh se zeleným keèupem Od srpna 2001 se dodává do sítì v Nìmecku zelená omáèka. Legislativa Nová vyhláka o klasifikaci jateèných tìl Dne 19.9.2001 byla schválena vyhláka 354/2001 Sb. o zpùsobu provádìní klasifikace jateènì upravených tìl jateèného skotu a jateèných ovcí a podmínkách vydávání osvìdèení o odborné zpùsobilosti fyzických osob k této èinnosti. Nová vyhláka je obdobou vyhláky è. 112/2001 Sb., týkající se jateèných tìl prasat. Nová vyhláka o oznaèování a evidenci hospodáøských zvíøat ducts database (gnpd). K pøístupu do této databáze je nutné se zaregistrovat na internetové adrese: www.gnpd.com. Pøehled nových výrobkù uvedených na trh v týdnu od 3. záøí 2001 lze získat na adrese: www.inf.org/extra/newproducts.htm (kv) Vypadá sice pronikavì, chutná ale stejnì jako originální èervený Heinzùv keèup. Pouívá se obdobnì jako èervená varianta, to je napøíklad na pomfrity, pagety atd. Dodává se v praktických tzv. squeeze-lahvích v zelené barvì. Uvedený typ lahve se lépe drí v ruce a umoòuje vytváøet na výrobcích spoleènì s èerveným keèupem barevné kreace. V USA se obrat tohoto výrobku zvyuje a oèekává se, e uspìje také na nejvìtím evropském trhu. N e u e Ve r p a c k u n g , 5 4 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 6 V první èásti vyhláky jsou uvedeny základní poadavky na jateèný skot a ovce a jsou definovány pojmy. Druhá èást a pøílohy 1 a 2 se týkají tìl jateèného skotu. Podle uvedených tabulek se zaøadí do kategorie (tele, mladý býk, kráva apod.) a do tøídy jakosti (kombinace tøídy zmasilosti a tøídy protuènìlosti). Dále je uveden zpùsob oznaèení na jateèném tìle a zpùsob zpracování protokolu (pøíloha 2) pro skupinu zvíøat od jednoho prodávajícího dodanou bìhem jednoho dne. Tøetí èást vyhláky a pøílohy 3 a 4 se zabývají klasifikací tìl jateèných ovcí. Ve ètvrté èásti a pøíloze 5, týkající se osvìdèení o odborné zpùsobilosti fyzických osob, se pojednává o zpùsobu odborné pøípravy (zajiuje VÚ ivoèiné výroby, Uhøínìves), o odborné zkouce a o podmínkách pro vydání osvìdèení. Vyhláka nabývá úèinnosti dnem 1. 1. 2002. Sbírka zákonù, èástka 134, 5. 10. 2001, s.77617770 Základní zmìny v organizaci vìdeckého poradenství, na nìm je zaloena legislativa EU byly zapoèaty v r. 1997 v souvislosti s krizí BSE. (sk) Na základì zákona 154/2000 Sb. o lechtìní, plemenitbì a evidenci hospodáøských zvíøat vydalo Ministerstvo zemìdìlství vyhláku è. 357/2001 Sb. o oznaèování a evidenci koní, prasat, bìcù a zvìøe ve farmovém chovu a o evidenci drùbee, plemenných ryb a vèel. Pro kadý druh se uvádìjí typy identifikaèních prostøedkù (uní známky, tetování, výehy, køídelní známky, slovní a grafický popis a vymrazení), zpùsob a termín oznaèení. V pøílohách 13 je graficky znázornìno pouití znaèek. Rozsáhlá èást vyhláky pojednává o zpùsobu registrace jednotlivých druhù zvíøat. Pøílohy 422 uvádìjí vzory hláení pro registraci. Sbírka zákonù, èástka 135, 10. 10. 2001 Otázky a odpovìdi ohlednì Evropského potravinového úøadu (kv) (sk) V øíjnu 1997 zøídila Komise vydáním rozhodnutí Vìdecký øídicí výbor (SSC) a osm specializovaných vìdeckých výborù. V této souvislosti byly vyhláeny principy nezávislosti, dokonalosti a transparentnosti jako zásadní pravidla fungování tìchto výborù. Praktické zkuenosti z nìkolika let èinnosti výborù ukázaly na nedostateènou schopnost dosavadního systému, která vedla k váným prùtahùm jak v doruèování stanovisek vyádaných za úèelem øízení rizik týkajících se zdraví lidí, tak i ve schvalování výrobkù, postupù a látek v legislativì EU. Nedostateèná schopnost èlenù výborù poskytovat vìdecké expertizy na základì provedených prací posuzujících souèasná rizika byla v Bílé knize % o nezávadnosti potravin oznaèena za pøekáku zajiování rychlého a efektivního poradenství. Proto vznikla mylenka na vytvoøení øídicího a koordinaèního potravinového úøadu po urèitou dobu oznaèovaného pracovním názvem Úøad pro nezávadnost potravin (FSA). V souèasném návrhu naøízení o veobecném potravinovém právu a zøízení Evropského potravinového úøadu (EFA European Food Authority), který Komise pøedloila 8. listopadu 2000 Evropskému parlamentu (EP) a Radì ministrù, jsou stanoveny základní principy a poadavky potravinového práva a zøízení Úøad (EFA). Jeho hlavním úkolem bude zajistit nezávislé vìdecké poradenství a pomoc a vytvoøit sí podobných úøadù v èlenských státech pro úzkou spolupráci. Úøad bude posuzovat rizika pøicházející v úvahu v potravinovém øetìzci a podávat o nich informace veøejnosti. Jaké budou hlavní úkoly EFA ? Legislativa Hlavními úkoly EFA mají být: 1. Zajiování nezávislého vìdeckého poradenství ve vìci nezávadnosti potravin a v souvisejících záleitostech, dále poradenství ohlednì zdraví zvíøat, rostlin, ohlednì GMO a výivy, a to na základì ádosti Komise, Evropského parlamentu (EP) a èlenských státù, co by mìlo slouit jako základ rozhodnutí týkajících se øízení rizik. 2. Poskytování poradenství v technických potravináøských záleitostech za úèelem podpory politiky rozvoje a podpory legislativy týkající se potravinového øetìzce. 3. Sbìr a analýza dat ohlednì zpùsobu stravování, vystavení kodlivým vlivùm a dalích záleitostí, které mohou mít význam pro potenciální rizika a které jsou nutné k monitorování nezávadnosti celého potravinového øetìzce v EU. 4. Rozpoznání a vèasné varování ohlednì hrozících rizik. 5. Podpora Komise v krizových pøípadech. 6. Komunikace s veøejností ve vech záleitostech v rámci svého povìøení. Kdy bude naøízení vydáno a kdy zaène EFA pracovat? Komise pøedloila svùj návrh naøízení 8. listopadu 2000 EP a Radì. EP pøijal materiál 12. 6. 2001 s více ne 200 zmìnami, z nich vìtí polovina byla Komisí schválena. V souèasné dobì bylo dosaeno schválení Radou a oèekává se formální spoleèné stanovisko brzy po zaèátku belgického prezidentství. Pøed koneèným pøijetím bude jetì pøedcházet druhé ètení návrhu naøízení v EP a Radì. Politické rozhodnutí se oèekává pøed koncem t.r. Evropský summit v prosinci 2000 jasnì vyjádøil, e EFA má zaèít svou èinnost poèátkem r. 2002. Komise vynakládá vekeré úsilí, aby tento termín byl splnìn. J a k ý m á b ý t p r á v n í s t a t u t E FA ? Úøad má být samostatným právním subjektem nezávislým na ostatních institucích Spoleèenství. Zodpovìdnost za rozhodnutí ohlednì øízení rizik a dozor nad nimi zùstává i nadále na politicky zodpovìdných institucích, jak je stanoveno ve Smlouvì. J a k ý j e r o z s a h p ù s o b n o s t i E FA ? Èinnost EFA by se mìla týkat vech záleitostí souvisejících pøímo nebo nepøímo s nezávadností potravin vèetnì zdraví a welfare zvíøat a mìla by zahrnovat vìdecké problémy týkající se výivy. Rovnì by mìla být zaujata vìdecká stanoviska ve vìci GMO, zahrnující vekeré vìdecké souvislosti. & Jaké má být organizaèní èlenìní EFA ? Úøad má sestávat ze ètyø sloek (øídicí sbor, výkonný øeditel, poradní fórum a koordinaèní vìdecký výbor) a osmi vìdeckých skupin. Øídicí sbor Rada po obírných diskusích dospìla k dohodì ohlednì sloení øídicího sboru EFA a ohlednì procesu nominace jeho èlenù. Ten má sestávat z 16 èlenù jmenovaných Komisí po konzultaci s Radou. Podle tohoto scénáøe Komise nejprve navrhne irí seznam vhodných kandidátù. Rada povauje za dùleité, aby výbìr èlenù vedl jak k co nejvyí kompetentnosti Úøadu, tak i k co nejirímu geografickému rozprostøení v rámci EU. Komise navrhla, aby byli jmenováni ètyøi reprezentanti Rady, ètyøi reprezentanti EP, ètyøi reprezentanti Komise a ètyøi reprezentanti spotøebitelských organizací a dalích zájmových skupin potravinového øetìzce. Poradní fórum Legislativa Výkonný øeditel má být podporován poradním fórem sestávajícím z patnácti èlenù po jednom z kadého èlenského státu, a sice z takových orgánù èlenských státù, které mají na národní úrovni podobný úèel jako EFA na úrovni EU, tzn. národních orgánù zabývajících se hodnocením rizik v potravinovém øetìzci. Toto tìsné zaèlenìní národních orgánù je zásadní napø. pro zajitìní efektivní spolupráce s národními vìdeckými organizacemi, jakoto mechanismus pro výmìnu informací ohlednì potenciálních rizik a pøedávání znalostí. Vìdecké skupiny Vìdecké skupiny mají sestávat z nezávislých vìdeckých expertù, vybraných na základì vyjádøení vlastního zájmu po zveøejnìní pøísluné výzvy a jmenovaných øídicím sborem. Mají být vytvoøeny následující skupiny: pro potravinová aditiva, ochucovací látky, pomocné látky a materiály pøicházející do styku s potravinami, pro aditiva, výrobky nebo látky uívané do krmiv, pro GMO, pro dietní produkty, výivu a alergie, pro biologická rizika (vèetnì záleitostí TSE/BSE), pro kontaminanty v potravinovém øetìzci, pro zdraví a welfare zvíøat. Vìdecký výbor Vìdecký výbor bude zodpovídat za veobecnou koordinaci nutnou k zajitìní zásadovosti vìdeckých stanovisek rùzných vìdeckých skupin. Výbor bude sloen z vedoucích pøedstavitelù jednotlivých vìdeckých skupin a z esti nezávislých expertù nepatøících do ádné ze skupin. Jak bude EFA financován? EFA bude financován z rozpoètu Spoleèenství a v pøípadì plného zprovoznìní bude zajiovat vlastní vìdecké expertizy. Úøad bude do tøí let zamìstnávat 250 lidí pøi rozpoètu 40 mil. EUR. Tot bude po tøech letech revidováno. Jaká je úloha EFA a poradního fóra v pøípadì konfliktních vìdeckých stanovisek? EFA bude mít explicitní úkol vyhledávat a zjiovat potenciální zárodky konfliktù mezi svými vìdeckými stanovisky a stanovisky jiných orgánù, které mají podobné úkoly. Pokud EFA zjistí po- ' tenciálnì konfliktní vìdecké názory vyadující pomoc od nìho samotného i jiných orgánù Spoleèenství, zajistí, aby se vem zúèastnìným dostaly vechny relevantní vìdecké informace. Pokud konfliktní vìdeckou situaci vyvolá nìkterý národní vìdecký orgán, musí dojít ke spolupráci s EFA a záleitost musí být konzultována s poradním fórem. Cílem je radìji vyøeit problém nebo pøedloit doplòující dokument vysvìtlující problematickou vìdeckou záleitost, aby se manaerùm zabývajícím se riziky umonilo uèinit co nejvhodnìjí opatøení na základì vech informací, které jsou k dispozici. Jak má být zajitìna nezávislost EFA ? EFA bude nezávislým orgánem s autonomním právem vytváøet vlastní organizaci a komunikovat. Èlenové øídicího sboru, poradního fóra a vìdci mají pracovat nezávisle. Za tím úèelem podepíí kadoroènì prohláení o zodpovìdnosti a prohláení o existenci jiných zájmù. Pøi kadém jednání budou povinni uvést kadý zvlátní zájem, který by mohl ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k projednávané záleitosti. J a k m ù e E FA v b u d o u c n u z a b r á n i t p o t r a v i n o v ý m k r i z í m ? Úøad bude mít jasnou proaktivní roli ve shromaïování a analýze vìdeckých a jiných relevantních údajù umoòujících zjitìní a vèasné varování ohlednì hrozících rizik v potravinovém øetìzci. B u d e E FA s d ì l o v a t s v á s t a n o v i s k a p ø í m o v e ø e j n o s t i ? Úøad bude aktivnì komunikovat s veøejností, pokud jde o jeho aktivity a jejich výsledky. Podávané informace budou nestranné, hodnovìrné a dobøe srozumitelné. Budou pravidla prùhlednosti, jaká platí pro souèasný vìdecký v ý b o r, a p l i ko v á n a t a k é n a E FA ? Legislativa Mají být zveøejòována stanoviska vìdeckého výboru a vìdeckých skupin vèetnì minoritních názorù. Toté platí i ohlednì kadoroèních i momentálních prohláení o existenci jiných zájmù. Zveøejòovány budou výsledky vìdeckých studií EFA a kadoroèní zprávy. Øídicí sbor mùe rozhodnout o tom, e nìkteré jejich schùze budou veøejné a mle zvát zástupce spotøebitelù a jiných zájmových skupin ke sledování èinnosti EFA. EFA také musí zajistit snadnou pøístupnost vlastních dokumentù. Jaká má být úloha EFA pøi øízení krizové situace? Evropské komisi zùstává podle novì navreného naøízení zodpovìdnost za návrhy opatøení týkajících se øízení rizik podávané Evropskému parlamentu a Radì, a také za rozhodování ve výjimeèných situacích. Opatøení pøi øízení rizik mohou zahrnovat zákazy v oblasti marketingu a restrikce nebo specifické podmínky pro trh s potravinami a krmivy. Komise mùe pøijmout výjimeèná opatøení týkající se urèité potraviny nebo krmiva, pokud jde o váné nebezpeèí. Jakmile je to moné, a to vìtinou bìhem desti pracovních dnù, musí být taková opatøení revidována novì vytvoøeným Výborem pro potravinový øetìzec a zdraví zvíøat. Zapojit se musí i existující Stálý výbor pro záleitosti týkající se nezávadnosti potravin a krmiv, zdraví zvíøat a rostlin. Navíc se vedle svého hlavního úkolu, kterým má být rozpoznávání hrozících rizik, Úøad musí v pøípadì nutnosti zúèastòovat na krizovém øízení. V pøípadì krize ustanoví Komise okamitì krizovou jednotku, která se stará o nutnou vìdeckou a technickou pomoc. Krizová jednotka má shromaïovat a vyhodnocovat relevantní informace a zjiovat moné zásahy pro prevenci, sníení ! Legislativa Návr h naøízení o GMO Komise ES zveøejnila 25. 7. 2001 dva návrhy naøízení týkající se oblasti geneticky zmìnìných organismù, potravin a krmiv. První se týká zpìtné v y s t o p o v a t e l n o s t i G M O, potravin a krmiv a oznaèování GMO a v druhém mají být zakotveny ji ohláené zmìny naøízení 258/97. nebo rychlé a efektivní odstranìní rizik. Krizová jednotka mùe být obdobnì zodpovìdná i za opatøení týkající se informování veøejnosti v dobì krize. EFA bude také souèástí systému rychlého varování, jeho øízení zùstává Komisi. Tento nový systém zahrne potraviny a novì i krmiva. Kadá informace o váném pøímém nebo nepøímém ohroení lidského zdraví vycházející z potravin nebo krmiv musí být prostøednictvím kompetentních národních orgánù ohláena do tohoto systému. Toté nastává v pøípadì vech opatøení pøijatých za úèelem omezení marketingu výrobku, a pochází z EU nebo je dováen. Vechna hláení jsou okamitì Komisí pøedávána dalím èlenùm sítì rychlého varování, tzn. èlenským státùm a Úøadu. Úøad mùe doplnit hláení o existujícím riziku urèitými vìdeckými a technickými informacemi, které umoní rychlý a vhodný zásah proti riziku v èlenských zemích. Tisková zpráva z 28. 6. 2001 Http://europa.eu.int/comm/dgs/health_consumer/library/press/ press_en.html (sk) Znaèný rozruch vyvolalo vrácení ji døíve navreného zahrnutí masa, mléka a vajec od zvíøat krmených geneticky zmìnìným krmivem mezi výrobky, které rovnì podléhají znaèení. Stále existují rozdílné názory i na mezní mnoství geneticky modifikované sloky ve výrobku (0 nebo 1 %?). Èlenové Komise byli sezváni do Bruselu, aby se poradili ohlednì dalího osudu pøerueného procesu schvalování GMO. Pokud bude trvat moratorium (od r. 1998), bude to mít tìké následky pro zemìdìlství, prùmysl a výzkum v zemích EU. Pro prodlouení zákazu je vìtina èlenù EU v èele s Francií. Nìkteré z nich, napøíklad Lucembursko, poadují také dodateèná pravidla o odpovìdnosti za pokození ivotního prostøedí tìmito organismy. Naopak zemì jako Velká Británie, panìlsko nebo Nizozemsko, jsou pøíznivìji naklonìny rychlejímu návratu k povolování Podle posledního rozhodnutí nelze povolit ádné nové GMO, dokud nebude schváleno a aplikováno nové naøízení týkající se oznaèování. Food Recht, 2001 è. 1, s. 3; Lebensm. Ztg., è. 43, 26.10.2001, s. 32 (sk) Pøijetí nové smìrnice EU o nezávadnosti Pøijetí pøepracované smìrnice EU o veobecné nezávadnosti výrobkù Evropským parlamentem je pøíznivým poèinem z hlediska ochrany zdraví. Výsledek v podstatì splòuje cíle prvního návrhu Komise z bøezna 2000 a dává vyváenou odpovìï na dosud nezodpovìzené otázky. Proti dosavadním pøedpisùm dochází ke zmìnì v tom, e: je jasnì stanoveno, e ustanovení o veobecné nezávadnosti výrobkù platí pro vekeré spotøební zboí vèetnì produktù k dalímu zpracování, které se vak dostávají pøímo ke spotøebiteli, a produktù, které se dostanou ke spotøebiteli prostøednictvím slueb (kosmetická studia, hotely apod.), jsou jednoznaènìji definovány povinnosti výrobcù a obchodníkù vèetnì povinnosti na staení nebezpeèných produktù, nastává vìtí prùhlednost, tzn., e výrobci a obchodníci musí podávat zprávy pøísluným orgánùm a spolupracovat s nimi, pokud je podezøení na závadnost výrobkù, a e spotøebitelé jsou zpraveni o tom, které produkty jsou nebezpeèné a jaká opatøení byla uèinìna, dojde k aktivnìjí kontrole trhu a lepí spolupráci národních dozorových orgánù m.j. i zøízením evropské sítì pro nezávadnost, jsou stanovena pøesnìjí kritéria nezávadnosti, je jednoduí rozhodování o naléhavých opatøeních na úrovni Spoleèenství, jejich cílem je staení nebezpeèných produktù ! s trhu a jsou zlepena pravidla pro nasazení rychlého systému varování ve Spoleèenství. Evropské instituce tím dávají najevo, e berou vánì záleitosti týkající se zdraví a bezpeènosti spotøebitelù a reagují na nì rychle. Nyní je øada na výrobcích, obchodnících a kontrolních orgánech, aby ustanovení byla pøevedena do praxe a dodrována. Lebensm. Ztg., è. 41, 12. 10. 2001, s. 32 Ter mín èerstvý pøi pouití nových technologií S vývojem jiných metod prodlouení údrnosti potravin, ne je termické oetøení, byl vyvolán spor o to, zda takové potraviny mohou být oznaèovány jako èerstvé. Legislativa (sk) V r. 1993 publikoval americký úøad FDA své koneèné stanovisko, podle kterého se slovo èerstvý pøi oznaèování povoluje, pokud to znamená, e potravina je nezpracovaná, tzn. nezmrazená, tepelnì neoetøená ani jinak konzervovaná. Slovo èerstvý lze rovnì pouít, pokud byla potravina oetøena:pøídavkem schváleného vosku nebo povlaku, schválenými pesticidy po sklizni, mírnì chlorovanou nebo mírnì kyselou vodou, ionizaèním záøením nepøekraèujícím dávku 1 kG (u syrových potravin). Dále mùe být slovo èerstvý pouito v pøípadì pasterovaného mléka, protoe spotøebitelùm je známo, e prakticky vekeré mléko je pasterované, a nemùe tedy dojít k mýlení. Z vìdeckého pohledu ovlivòuje charakter èerstvosti mnoho vìcí. Jedná se o mikrobiologické kaení, chemické zmìny, enzymové zmìny, k nim dochází vlivem skladovacích podmínek (doba, teplota, vlhkost, sloení plynù a balení). Za èerstvé by mìly být oznaèeny výrobky, u kterých nejsou zjistitelné rozdíly proti nezpracovanému stavu. Èerstvý tedy nemùe znamenat jen nezpracovaný, protoe i syrové produkty po urèité dobì v dùsledku mikrobiologických a chemických zmìn dosáhnou stavu, kdy u nejsou èerstvé. Novì vyvinuté postupy, jako je vysokotlaké zpracování, pouití pulzního elektrického pole, pulzního svìtla, UV-záøení aj., jsou alternativou termického (tepelného) oetøení. Výrobci pouívající tyto procesy vak tvrdí, e jejich výrobky mají stejné charakteristiky èerstvosti jako nezpracované produkty a poadují, aby FDA povolil pouití slova èerstvý. FDA si od Institutu potravináøských technologù (IFT) vyádal vìdeckou informaci o tìchto technologiích k vyhodnocení jejich efektivnosti proti patogenùm významným z hlediska lidského zdraví. V záøí 2000 byl v Chicagu uspoøádán mítink, na nìm FDA pokládal následující otázky. 1. Spojují spotøebitelé termín èerstvý s organoleptickými, nutrièními nebo jinými vlastnostmi? 2. Potøebují spotøebitelé odliit potraviny, které chutnají a vypadají jako èerstvé, ale jsou oetøeny z hlediska patogenù? 3. Jaké je mínìní prùmyslu o termínu èerstvý? 4. Je termín èerstvý, pouije-li se pro potraviny zpracované novými technologiemi, pro spotøebitele zavádìjící? 5. Zpùsobují nové technologie konzervaci potravin? 6. Jsou nové technologie skuteènì netermické? 7. Existují kvantifikovatelné parametry, kterými lze zmìøit, jestli je potravina èerstvá (mnoství ivin, vitaminù aj)? 8. Existuje jiný termín ne èerstvý, který by se mohl pro potraviny zpracované novými technologiemi pouít? 9. Rozumìli by spotøebitelé takovému novému termínu? 10. Jaký by byl ekonomický dopad povolení pouití termínu èerstvý v uvedených pøípadech? 11. Pøivedlo by povolení termínu èerstvý do nevýhodného postavení malé firmy, které nemohou nové technologie zavést? Na otázky bylo mono odpovídat i písemnì a FDA nyní odpovìdi analyzuje. ! Legislativa Øada odborníkù a uivatelù nových technologií se pøiklání k názoru, e výrobky oetøené takovými technologiemi mají zachovánu vìtinu vlastností charakteristických pro èerstvý (syrový) produkt a navíc jsou zbaveny mikroorganismù vèetnì patogenù, a e by si proto zaslouily termín èerstvý. Primární rozdíl mezi èerstvými, vaøenými a zmrazenými výrobky je fyzikální podstata textury. Z tohoto pohledu by netermické postupy, které zásadnì nemìní fyzikální charakter syrového produktu mohly souviset s termínem èerstvý. Podle Národního centra pro nezávadnost potravin a technologie USA jsou sice nové technologie obecnì oznaèované jako netermické, ale v nìkterých pøípadech jsou zøejmé teplotní vlivy na chemické a biologické zmìny. Skupina pracovníkù z IFT reagovala na uvedené otázky následovnì: K otázce è. 5 Jmenované postupy jsou konzervaèními metodami. Výsledkem jejich aplikace je, e se sníí poèet mikroorganismù vèetnì patogenù a prodlouí se doba pouitelnosti èerstvé potraviny. Základním cílem konzervace je prodlouení trvanlivosti (a nezávadnosti) bez zhorení kvality. Nové technologie slibují vysokou kvalitu a nezávadnost. K otázce è. 6 Principy pùsobení nových technologií nejsou primárnì zaloeny na termickém mechanismu inaktivace mikroorganismu. Pro podrobnou odpovìï by byly nutné dalí výzkumy, které by napø. zjistily, zda termický a netermický efekt vysokotlakého oetøení nebo pulsního elektrického pole je jednodue aditivní nebo synergický. K otázce è. 7 Ano, existují kvantifikovatelné parametry, ale zde se jedná o komplexní stanovení èerstvosti. Mìøení úrovnì jednotlivých vybraných parametrù bude znaènì kolísat v dùsledku øady vlivù (produkt, odrùda, lokalita, sezóna, doba skliznì, posklizòové skladovací podmínky). Èerstvost by mìla znamenat relativní deskriptor, který by mohl být kvantifikován vìdeckými metodami v období mezi výrobou, prodejem a spotøebou. Hodnocení spotøebitele by vak nebylo v souladu s takovým vìdeckým postupem, protoe spotøebitel srovnává senzoricky s tím, co zná od døívìjka. Zpráva IFT je publikována na stránkách www.cfsan.fda.gov nebo na www.ift.org a v J. Food Sci., 2000, è. 1112. Dalí podrobnosti lze získat na www.ift.org/divisions/nonthermal . Poznámka: V èeské legislativì se termín èerstvý pouívá rovnì ve smyslu syrový nezpracovaný (napø. u ryb, vajec, ovoce, zeleniny èi hub) nebo je souèástí definice výrobku (napø. u mléka, másla, sýrù). Podle vyhláky è. 24/2001 Sb. o oznaèování potravin (èl. 2 písm. f) lze charakter nebo pùvod potraviny oznaèit jako èerstvý (pøíp. domácí, ivý, èistý, pøírodní, pravý èi racionální), pokud toto oznaèení výrobku není souèástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhù potravin ve zvlátních právních pøedpisech. F o o d Te c h n o l . , 5 5 , 2 0 0 1 , è . 2 , s . 6 4 - 6 7 (sk) !! Nové potravináøské pøedpisy EU PØÍDATNÉ A POMOCNÉ LÁTKY Smìrnice Komise ES è. 2001/79 z 17. 9. 2001, kterou se mìní smìrnice 87/153 s návodem na posuzování aditiv ve výivì zvíøat. OJ L 267, 06.10.2001, s.1 Naøízení Komise ES è. 2013/2001 z 12. 10. 2001 týkající se doèasného schvalování pouití nových aditiv a trvalého schvalování aditiv v krmivech. OJ L 272, 13.10.2001, s.24 OZNAÈOVÁNÍ Naøízení Komise ES è. 1971/2001 z 19. 10. 2001 doplòující pøílohu k naøízení 2400/96 o zapsání urèitých názvù do Registru chránìných geografických údajù podle naøízení 2081/92 o ochranì geografických údajù a oznaèení pùvodu pro zemìdìlské produkty a potraviny. OJ L 269, 10.10.2001, s.5 Naøízení Komise ES è. 2036/2001 z 17. 10. 2001 doplòující pøílohu k naøízení 2400/96 o zapsání urèitých názvù do registru chránìných oznaèení pùvodu a chránìných geografických údajù podle naøízení 2081/92. OJ L 275, 18.10.2001, s. 9 Legislativa NOVÉ POTRAVINY A GENOVÉ MANIPULACE VE VÝRO BÌ POTRAVIN Rozhodnutí Komise ES è. [2001/721] z 25. 9. 2001 schvalující uvedení trehalózy na trh jako potraviny nebo sloky nového typu podle naøízení 258/97. OJ L 269, 10.10.2001, s.17 MASO A MASNÉ VÝROBKY Rozhodnutí Komise ES è. [2001/708] z 28. 9. 2001, kterým se posedmé mìní rozhodnutí [2001/356] ohlednì ochranných opatøení proti SLAK ve Velké Británii. OJ L 261, 290.09.2001, s.67 Rozhodnutí Komise ES è. [2001/709] z 28. 9. 2001, kterým se poesté mìní rozhodnutí [2001/327] týkající se omezení pohybu zvíøat urèitých druhù s ohledem na SLAK. OJ L 261, 290.09.2001, s.69 Rozhodnutí Komise ES è. [2001/740] z 19. 10. 2001 týkající se urèitých ochranných opatøení ohlednì SLAK ve Velké Británii a zruující rozhodnutí [2001/356] OJ L 277, 20.10.2001, s.30 Rozhodnutí Komise ES è. [2001/763] z 30. 10. 2001, kterým se mìní rozhodnutí [2001/740] týkající se urèitých ochranných opatøení ohlednì SLAK ve Velké Británii. OJ L 287, 31.10.2001, s 36 Naøízení Komise ES è. 2088/2001 z 25.10.2001, kterým se mìní naøízení 2342/1999 s podrobnými pravidly pro aplikaci naøízení 1254/1999 o spoleèné organizaci trhu s hovìzím a telecím masem z hlediska premiových schémat. OJ L 282, 26.10.2001, s. !" RYBY A VODNÍ IVOÈICHOVÉ Naøízení Komise ES è. 2065/2001 z 22. 10. 2001 stanovující podrobná pravidla pro aplikaci naøízení 104/2000 ohlednì informování spotøebitele o produktech rybolovu a aquakultury. OJ L 278, 23.10.2001, s.6 MLÉKO A MLÉÈNÉ VÝROBKY Rozhodnutí Komise ES è. [2001/743] z 19. 10. 2001, kterým se mìní rozhodnutí [95/340] se seznamem tøetích zemí, z nich je èlenskými státy povolen dovoz mléka a mléèných výrobkù. OJ L 278, 23.10.2001, s.32 Naøízení Komise ES è. 2042/2001 z 18. 10. 2001, kterým se mìní naøízení 2568/91 o charakteristice olivového oleje a oleje z olivových výliskù a o pøísluných metodách analýzy, a dále pøíloha 1 naøízení 2658/87 s tarifní a statistickou nomenklaturou a Spoleèným celním tarifem. OJ L 276, 19.10.2001, s.8 CEREÁLIE A CEREÁLNÍ VÝROBKY Naøízení Komise ES è. 1987/2001 z 8. 10. 2001, kterým se mìní naøízení 3075/95 o spoleèné organizaci trhu s rýí. OJ L 271, 12.10.2001, s.5 Legislativa Potravináøské aktuality Výiva, trendy v potravináøství a legislativa Øídí redakèní rada: PhDr. J. Rydlo øeditel Ing. P. Michal Ing. V. Pokorný, CSc. Redaktoøi: Ing. I. Suková Ing. A. Kvasnièková Ing. O. Kopáèová Ing. I. Lepeková Ing. S. Mihulka, CSc. Ing. C. Perlín, CSc. L.Masáková (tech. redakce) tel.: 02/27 01 04 91 VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA Naøízení Komise ES è. 1942/2001 z 2. 10. 2001, kterým se mìní naøízení 1608/2001 s pøechodnými opatøeními odkládajícími koneèná opatøení pro zavedení naøízení 1493/1999 o spoleèné organizaci trhu s vínem. OJ L 263, 03.10.2001, s.25 Naøízení Komise ES è. 2022/2001 a 2047/2001 z 15. a 18. 10. 2001, kterými se mìní naøízení 1623/2000 s podrobnými pravidly pro zavedení naøízení 1493/1999 ohlednì spoleèné organizace trhu s vínem z hlediska trního mechanismu. OJ L 273, 16.10.2001, s. 17 OJ L 276, 19.10.2001, s.15 Naøízení Komise ES è. 2066/2001 z 22. 10. 2001, kterým se mìní naøízení 1622/2000 ohlednì pouití lysozymu ve vinaøských výrobcích. OJ L 278, 23.10.2001, s.9 Official Journal of European Communities, od 1. 10. do 31. 10. 2001 (sk) Podmínky inzerce Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné. A4 vèetnì fotografií A4 A5 na íøku vèetnì fotografií A5 na íøku A6 na výku vèetnì fotografií A6 na výku 10 000 Kè (6 000 Kè) 9 000 Kè (6 000 Kè) 7 000 Kè (3 000 Kè) 6 000 Kè (3 000 Kè) 4 500 Kè (2 250 Kè) 3 500 Kè (2 250 Kè) !#
Podobné dokumenty
Glukóza, látky s nebílkovinným dusíkem a porfyriny
- urémii (hladině v plazmě, séru)
- exkrečních vlastnostech ledvin (narušené či nenarušené schopnosti filtrace + resorpce)
- průtoku krve ledvinou (záleží zejména na hodnotě krevního tlaku)
Koncent...
Evropské směrnicE pro kontrolu a prEvEnci lEgionářské nEmoci
Byly vytvořeny malou skupinou ze schématu dohledu a Evropskou pracovní skupinou pro legionellové infekce a byly spolupracovníky v EWGLINETU odsouhlaseny. Směrnice byly poskytnuty Systémovému výboru...
Osecké noviny
restaurátorském o‰etfiení. Má v zámûru obnovu pamûtních desek a nápisu, opravu schodi‰tû, upevnûní uvolnûn˘ch kamenn˘ch desek a vyãi‰tûní celého pomníku. Krajsk˘ úfiad Ústeckého kraje, odbor kultury ...
rydlo vzor konec
model stravování a jednotlivé skupiny potravin dìlí podle frekvence konzumace, tj. nìkolikrát za mìsíc nebo nìkolikrát za týden èi den. Pokud se porovnávají tyto dvì pyramidy, pyramida
støedomoøské...
IPSE 24 CK, CT
Dùkladným prostudováním návodu k obsluze získáte informace o konstrukci, obsluze a bezpeè. provozu kotle.
Dodrujte pokyny ke skladování a pøepravì výrobku uvedené na obalu.
Po rozbalení kotle zkon...
první linie 1_2013
Název přípravku: Lipanthyl NT 145 mg. Složení: Fenofibratum (nanočástice) 145 mg v 1 potahované tabletě. Indikace: Přípravek je indikován jako doplněk k dietě a jiné nefarmakologické léčbě (např. c...
Potravinářské aktuality
spojených s obezitou se v posledních dvaceti letech zètyønásobily
a vyplhaly se do výe znaènì pøesahující 130 mil. USD. Nové
vìdecké studie dávají do spojitosti produkèní a marketingové
aktivity ...
Diskrétní a spojité v konceptualizaci bipolární poruchy a schizofrenie
afektu a pokles energie, mohou pøipomínat symptomy
deprese. V obou pøípadech mùže správná diagnostika èinit
u pacientù s netypickým prùbìhem nemoci obtíže. Je to tím,
že je mezi uvedenými pøíznaky ...
rydlo vzor konec
Práva na zdokonalený výrobek získala Zeneca Agrochemicals, která
se slouèila se zemìdìlskou divizí firmy Novartis a vznikla nová
spoleènost Syngenta. Ta plánuje obchodovat s rýí v rozvojových
zemí...