Nezájem či neschopnost, aneb proč vláda Mirka Topolánka

Svoboda. Solidarita. Spravedlnost.
www.cssd.cz
Nezájem či neschopnost, aneb proč vláda
Mirka Topolánka nevyužila evropské miliardy?
Vstup naší země do Evropské
unie mnozí spojovali mimo
jiné i s očekáváním růstu životní úrovně. Tato očekávání byla
naprosto oprávněná, neboť základním cílem politiky EU je snižování rozdílů v hospodářské
a sociální oblasti mezi jednotlivými státy a regiony.
Michal Hašek
místopředseda ČSSD
předseda Asociace krajů ČR
Reálná pomoc přichází prostřednictvím strukturálních fondů, pro
jejichž čerpání byly stanoveny priority a opatření, kterých by měla
členská země dosáhnout. Pro Českou republiku v programovém období 2007–2013 dohodla sociálnědemokratická vláda vůbec nejvyšší částku na jednoho obyvatele
z celé EU, která každoročně představuje sumu zhruba 110 miliard.
Připravili jsme tak značný potenciál, jenž měl přinést zhruba 200 tisíc
pracovních míst a také zvýšit naše
HDP o 2 až 3 procenta ročně.
Vláda Mirka Topolánka však měla
jiné priority než čerpání prostřed-
ků z fondů EU. Zaměřila se především na personální výměny zkušených odborníků na ministerstvech,
případně na řešení vlastních osobních problémů. V tom zvlášť vynikal
tehdejší ministr pro místní rozvoj
Čunek. Schválení operačních programů se mnoho
měsíců neustále odkládalo, až
do dnešního skutečně kritického
stavu, kdy místo
možných 337 miliard k roku 2009
bylo proplaceno
pouhých 28,6 miliardy, tedy necelých 9 %! Přitom
předložené projekty převyšují
připravených 337
miliard o 65 %. Chyba je tak jednoznačně na straně příslušných ministerstev, která nedokázala využít nejen vyjednané prostředky, ale ani
potenciál obsažený v již předložených projektech.
Předchozí vláda trestuhodně zanedbávala využití jedné z největších příležitostí, které nám členství
v EU přineslo. Evropské peníze tak
dnes leží bez užitku na účtech, zatímco u nás firmy propouštějí a nezaměstnanost roste. Přitom již minimálně dva roky mohly být financovány projekty, jež by pro české
firmy udržely zakázky, a především
zachovaly práci jejich zaměstnancům.
Rychlejší čerpání peněz z fondů EU je jedním
z nejdůležitějších
protikrizových
opatření, které
ČSSD navrhuje.
Projekty jsou připravené, mnohé další vznikají.
A jaký bude přínos zrychleného
čerpání? Především vzroste šance na úspěšné využití peněz připravených pro ČR. Pro srovnání – ROP,
tedy Regionální operační programy, které řídí kraje, jsou čerpány
v průměru mnohem lépe než tematické programy řízené ministerstvy. ROP jsou zaměřeny na zlepšení dopravní infrastruktury v regionech včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporují
Místo možných
337 miliard k roku
2009 bylo z operačních programů
proplaceno pouhých 28,6 miliardy.
rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a prioritně jsou cíleny na zlepšování podmínek k životu v obcích
a na venkově zkvalitněním vzdělávací a sociální infrastruktury a také
zlepšováním životního prostředí.
Správně vedené regionální programy posilují zaměstnanost především místních obyvatel. Multiplikační efekty a tím i další přínosy
pro kraje jsou značné. Odhadujeme, že úspěšné čerpání prostředků v každém ze sedmi ROP přinese dalších 80 tisíc pracovních míst
a 120 tisíc míst z ostatních operačních programů. Regionální rady
příslušných regionů soudržnosti
v současné době urychlují systém
proplácení projektů. To je v prostředí probíhající světové ekonomické krize velmi důležité.
Regionální rady se snaží předkladatelům projektů pomáhat i jinak. Stává se, že zájemce o čerpání z fondů projde úspěšně složitým
posuzováním a schválením žádosti, ale banky přesto nedají takovému žadateli úvěr. Asociace krajů ČR
proto vyvolala jednání, na němž se
kraje s bankami dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která stanoví společné postupy při oceňová-
ní bonity žadatelů, ale také při oceňování kvality projektů tak, aby žadatel, který uspěje v jednotlivých
Regionálních operačních programech, uspěl i u bank a jeho záměr
se mohl uskutečnit.
Alokované prostředky v programovém období 2007–2013 však
nejsou jediné, které můžeme získat. Evropská komise rozděluje
finance z globalizačního fondu,
z něhož jdou miliardy do celé Evropy, a naše republika je jediná,
kdo tyto peníze nečerpá. Proto
také Asociace krajů vyzvala vládu, aby o tyto prostředky požádala a zmírnila tak dopady
hospodářské krize do rozpočtů jednotlivých krajů.
Možností, jak bojovat s následky hospodářské krize
za pomoci finančních prostředků EU, je mnoho. Topolánkova vláda však na
tyto možnosti rezignovala a je na současné vládě,
aby tato pochybení napravila, aby čerpání připravených prostředků přineslo
co nejdříve tolik kýžený
efekt v podobě nových
pracovních míst.
Michal Hašek
Zdroje energie rozhodnou o kvalitě budoucího života
Střechu úřadu vlády v pražské Strakově akademii obsadili v pondělí dva zářivě žlutí
odvážlivci z hnutí Greenpeace. Dolů je museli dostávat
horolezci z policejní jednotky
rychlého nasazení URNA. Důvodem protestu byl plán ministerstva průmyslu na prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách.
Jako vždy, Greenpeace se svou
akcí dostala na přední stránky novin. I s jistou výhradou
vůči formě protestu, poděkujme jim za to. Zdánlivě nezáživné téma energetické koncepce
státu totiž opravdu stojí za pozornost. Rozhodne o tom, jak
kvalitní bude náš život v příštích desetiletích.
Milan Urban
místopředseda ČSSD
Začněme hned limity hnědouhelné těžby. Vznikly v roce 1991
proto, aby ochránily už tak zde-
vastovanou krajinu severních
Čech a zabránily další likvidaci
měst a obcí, bezohledně odstraňovaných kvůli těžbě uhlí v dobách socialismu. Nyní se symbolem odporu proti těžbě stává osada vzniklá roku 1263, roku
1914 povýšená na město, Horní Jiřetín. Proti argumentu zachování původní krajiny a historických obcí ale stojí argument
ohrožení desítek tisíc pracovních
míst horníků, argument zvyšující se závislosti země na dodávkách ruského plynu a skutečnost, že dříve či později budou
zásoby hnědého uhlí i pod Jiřetínem stejně vytěženy.
Česká strana sociálně demokratická je toho názoru, že tak
zásadní rozhodnutí jako prolomení limitů těžby uhlí nemůže
být věcí úzkého okruhu energetických odborníků nebo naopak
ekologických akvistů typu zmíněné Greenpeace. O tak zásadním zásahu do svých životů by
měli rozhodnout sami lidé, kteří v dotčených oblastech žijí. Proto chceme uspořádat o tomto tématu širší regionální nebo krajské referendum, ve kterém by
hlasovali všichni obyvatelé severočeské hnědouhlené pánve.
Ať už ale takové referendum
dopadne jakkoli, doba závislosti na uhlí, hnědém nebo černém,
by v české energetice pomalu
měla končit. I tak půjde o proces travající desetiletí. Alternativou je především jaderná energie, která při všech svých záporech nakonec zatěžuje životní
prostředí nejméně ze všech klasických zdrojů. Považuji proto za
Dostavět další dva bloky jaderné elektrárny
v Temelíně považuje ČSSD za nezbytné. V dlouhodobém výhledu by jádro mělo pokrývat až padesát procent našich energetických potřeb.
nezbytné dostavět další dva bloky jaderné elektrárny v Temelíně. V dlouhodobém výhledu by
jádro mělo pokrývat až padesát
procent našich energetických
potřeb.
Velkou výzvou je samozřejmě
využití alternativních a obnovitelných energetických zdrojů.
Jde jen o to, abychom v zájmu
ekologie nezapomínali také na
jednoduchou ekonomickou matematiku. Systém dotací nesmí
pokřivit efektivitu využívání obnovitelných zdrojů energie natolik, aby byly v celkovém souč-
tu podstatně dražší než zdroje klasické. Nechceme totiž u alternativních zdrojů energie dělat stejnou chybu jako kdysi dávno pravicové vlády při krátkodobém dotování přímotopů. Jako
rozumný kompromis se jeví dotace obnovitelných zdrojů energie (vítr, biomasa, geotermální
energie) na takové úrovni, aby
pokrývaly nanejvýš čtvrtinový
rozdíl mezi čistou cenou obnovitelných a klasických zdrojů.
Samozřejmě nejlevnější energie je ta, která nebyla spotřebována. Energetické úspory jsou
velkým tématem všech vyspělých zemí, Evropskou unii počínaje. Například naším prezidentem tolik vysmívaný přechod
z klasických žárovek na úsporné zářivky ušetří v rámci EU ročně tolik elektrické energie, kolik
spotřebuje Česká republika za
dva roky (zdroj Evropský parlament).
Pokud bude mít sociální demokracie vliv na formování příštích
vlád, nejbližší budoucnost české
energetiky bude postavena zejména na snaze využít co nejvíce moderních technologií k po-
stupnému přechodu od energeticky náročné ekonomiky k moderní ekonomice vědomostí
a znalostí.
Pouze úspory a změny technologií ale poptávku po energii nevyřeší. Ve stejnou dobu se neobejdeme bez strukturální změny energetických zdrojů. Elektrárny budou čištší a budou produkovat méně škodlivin. Taková
budoucnost energetiky vstřícné
vůči lidem i životnímu prostředí
je nevyhnutelná, ať už budou někteří z nás demonstrativně lézt
na střechy úřadu vlády, nebo ne.
P O Z V Á N K A
Dovolujeme si Vás srdeúnđ pozvat na slavnostní odhalení
pomníku na památku Dr. Milady Horákové, které se uskuteúní
dne 28. Ńíjna 2009 v 10.00h v Praze v parku na Námđstí
Hrdinŕ (Praha 4 – Pankrác).
Na setkání s Vámi se tđší:
Ing. JiŃí Paroubek, pŃedseda ùeské strany sociálnđ demokratické
Ing. Otomar Venzhöfer, pŃedseda Masarykovy demokratické strany
(tel.: 602 333 284)
MUDr. Bohdan Babinec, CSc., úlen ÚR ùeské strany národnđ
socialistické (tel.: 606 636 127)