Hasičské noviny č. 14, 16. července 2010

Hasičské noviny č. 14, 16. července 2010

CMYK HN 14-10 str. 1
List Sdružení hasiþĤ ýech, Moravy a Slezska z roþník XXI z 16. þervence 2010 z þ. 14
Inzerce
SoutČž
PodaĜilo se
vyhodnocení
najdete na stranČ 3
D+1 90820-00906 Pardubice
HASIÈSKÉ NOVINY
Na pomoc
velitelĤm
oleje
þtČte na stranČ 4
Sdružení hasiþĤ i nadále povede ing. Karel Richter
IV. sjezd SH ýMS
V aule Vysoké školy báďské – Technické univerzity Ostrava byl v sobotu 3. ĉervence 2010
ve 12.00 hodin zahájen IV. sjezd Sdružení hasiĉĒ ùech, Moravy a Slezska. Starosta SH ùMS
ing. Karel Richter mezi hosty pđivítal také námċstka ministra vnitra Jaroslava Salivara a generálního đeditele Hasiĉského záchranného sboru ùeské republiky genmjr. ing. Miroslava
Štċpána a zahraniĉní delegace hasiĉĒ ze Slovenska, Polska, Saska a Chorvatska.
Stát mČní
taktiku
Hasiči se od nepaměti snažili získat peníze z různých zdrojů na nákup modernější techniky, kterou nutně potřebují k poskytování pomoci lidem v nouzi. V minulosti bylo běžné, že hasičům pomáhaly i pojišťovny. Byly si totiž vědomy, že dobře vybavené hasičské sbory jim pomáhají
snížit výši škod a že tedy investice do
hasičského vybavení je pro pojišťovnu
dobrou investicí. Po 89. roce minulého století však do pojišťoven nastoupili
draví manažeři se zcela jiným myšlením. Tzv. fondy zábrany škod znenadání přestaly být pro pojišťovny zajímavé. Na argumenty hasičů, že jejich
technika bez dotací od pojišťoven bude
postupně stárnout, reagovali manažeři pojišťoven argumentem, že jakákoliv dotace je nespravedlivá a hasičům
nic dávat nebudou. Navíc začali vehementně přesvědčovat poslance, že chtít
od pojišťoven příspěvky na nákup hasičské techniky je nepřijatelná forma
zdanění soukromých „podnikatelů“.
Přestože v zahraničí je běžné, že pojišťovny mají vůči záchranářům povinnosti, u nás již ztroskotalo několik
pokusů. Současné složení parlamentu
nedává hasičům ani teoretickou naději na zlepšení. Přesto si současná vláda vzpomněla na dřívější argumenty
hasičů a sama přišla s nápadem zatížit pojišťovny zvláštní daní z komerčního pojištění, jako tomu je běžné ve
většině okolních států. Pojišťovny by
musely platit určité procento z částky,
kterou jim klienti zaplatí. Celkem by
tak vláda chtěla získat od pojišťoven
okolo 6,5 miliard korun ročně, tedy
několikanásobně víc, než byly původní návrhy hasičů. S tím, že by ale alespoň zlomeček z takto získané částky
mohl připadnout na obnovu záchranářské techniky, však vláda vůbec nepočítá. Vždyť v rozpočtu je tolik jiných
děravých míst a hasiči fungují dobře
i s tím, co teď mají.
O. Přibyl
vČku od 6 do 18 let. PoĜád máme pĜibližnČ tolik sborĤ, kolik je v ýeské
republice obcí a jejich místních þástí, pĜesnČ 7903. K 31. prosinci 2009
bylo v zásahových jednotkách evidováno 74 205 þlenĤ. Je však nutné
pĜipomenout, že likvidaþních prací
zejména v menších místech se zúþastĖují nejenom þlenové JPO, ale
ostatní fyzicky zdatní þlenové našeho sdružení, a napomáhají tak svým
spoluobþanĤm pĜi odstraĖování následkĤ pĜedevším pĜírodních katastrof jako jsou pĜívalové deštČ, snČhové kalamity, vČtrné smrštČ apod.
Jejich práce si cení celá spoleþnost.
Z poslední doby si napĜíklad pĜipomeĖme naše velké nasazení pĜi likvidaci následkĤ po loĖských letních povodních a letošních jarních
záplavách, po zpustošení krajiny
(dokonþení na str. 4)
PĜesvČdþivý Zbožnov
Foto JiĜí Votava
Úvodní vystoupení starosty
Ve svém hlavním vystoupení starosta SH ýMS ing. Karel Richter
zhodnotil uplynulé pČtileté období.
Mimo jiné pĜipomnČl, že hlavní pozornost jsme vždy smČrovali k þlenské základnČ, která se stále rozšiĜuje. PĜed pČti lety jsme mČli 323 499
þlenĤ, ale k 31. prosinci 2009 naše
sdružení evidovalo již 341 848 þlenĤ, vþetnČ 45 235 dČtí a mládeže ve
a vyrovnaný boj dorostenek
V sobotu 10. ĉervence pđivítal litomyšlský stadion na dvoudenní mistrovství ùR po hasiĉské mládeži také ĉeskou elitu
hasiĉského dorostu.
Poþasí víc než pĜálo a soutČž už
od sobotního poledne, kdy se konal
slavnostní nástup, jela naplno.
Dorostenci
V kategorii dorostencĤ se mezi
družstva na republiku probojovala
skoro polovina loĖských úþastníkĤ
mistrovství, ze zbývajících družstev
byla vČtšina na republice poprvé.
Už první disciplína – bČh na 100
metrĤ s pĜekážkami – byla pĜedzvČstí vítČzného tažení pardubického Zbožnova za zlatem. Za nimi
dobČhly druhým nejlepším souþtovým þasem moravskoslezské TČškovice. Ty loni na mistrovství reprezentovalo družstvo dorostenek.
Letos bylo na chlapcích, aby obhájili barvy sboru. A je nutné Ĝíci, že
zaþali velmi dobĜe – druhé místo
v bČhu na 100 m s pĜekážkami a vítČzství ve štafetČ 4x 100 m s pĜekážkami k tomu poskytlo velmi dobrý základ. Jenže není radno podcenit zdánlivé banality, a tak tĜi trestné body v testu rázem poslaly TČškovické tČsnČ nad prĤmČr celkové
výsledkové listiny. Definitivní konec nadČjím pak udČlaly neplatné
oba pokusy požárního útoku. TĜetí
místo na pĜekážkách brala plzeĖská
Obora, která se pak díky stĜíbru ve
štafetČ i pĜes nepĜíliš povedený požární útok udržela na špici. Bronz na
štafetČ získaly liberecké Karlinky,
které se na mistrovství objevily už
vloni. Tehdy skonþily deváté. Letos
jim souþet bodĤ dal na þtvrté místo,
takže pokud jim tento trend vydrží,
pĜíští rok už by mohly promluvit do
(dokonþení na str. 6)
Zlato získali domácí
Tđicáté deváté Mistrovství družstev HZS
ùR v požárním sportu je minulostí. Svoje
kvality i výhodu domácího prostđedí plnċ
zúroĉili Plzeďští a titul MistrĒ nakonec po
roĉní pauze zase patđí jim.
Po dvou letech se tak opČt vrátil
do PlznČ. Na loĖském mistrovství
v TĜebíþi byli hasiþi z PlznČ obhajovat titul z roku 2008. Na stupních vítČzĤ tehdy nakonec stáli na
tĜetí pĜíþce, pĜed nimi se umístila
Vysoþina a hasiþi z Moravskoslezského kraje. Ti také v Plzni platili za favority a ještČ po tĜech že
þtyĜ disciplín družstev celý šampionát vedli. KoneckoncĤ všechna
tĜi družstva, omedailovaná na loĖském mistrovství v TĜebíþi, svedla
lítý boj o pozice na stupních nejvyšších i letos. A kovy nejcennČjší si tĜi obhájci medailí z loĖska
také rozdČlili.
První disciplína, bČh na 100 m
s pĜekážkami, se už tradiþnČ stává
parketou moravskoslezských hasiþĤ, kteĜí nejsou pĜíliš ochotni pustit
(dokonþení na str. 7)
MČník je Mistrem ýR už potĜetí
SoutČž ve hĜe Plamen byla napínavá až do konce
I když poĉasí zpoĉátku hrozilo náladovostí, úĉastníci Mistrovství ùR ve
hđe Plamen v Litomyšli od 7. do 9. ĉervence takđka nevidċli mráĉek. Ryze
letní poĉasí provázelo mladé hasiĉe pđi jejich boji o co nejlepší umístċní
v republikové konkurenci od zaĉátku až do konce.
Závodník Pískové Lhoty v okamžiku,
který zmČnil prĤbČh mistrovství.
Z loĖských úþastníkĤ mistrovství se pĜes krajská kola probojovala na republikové klání jen tĜetina, další tĜetina už mČla svĤj start
na mistrovství ýR za sebou (sledováno posledních sedm let) a zbývajících pČt družstev bylo na celorepublikových závodech vĤbec poprvé. Z obhájcĤ loĖských medailí tu
nebyl nikdo. Závody tedy slibovaly
mnohá pĜekvapení a jak se ukázalo, oþekávání nezĤstalo nenaplnČno.
Závod požárnické všestrannosti,
první z disciplín mistrovství, se rozjel naplno hned ve stĜedu po pĜíjezdu. Na trati v Nové Vsi u Litomyšle byla v konkurenci 26 hlídek nejrychlejší pČtiþlenná hlídka z Dolní Dobrouþe (Pardubický kraj), ale
jak to u „braĖáku“ bývá, þas tady
není to nejdĤležitČjší. DevČt trestných bodĤ, nasbíraných na stĜelbČ a u pĜekážky, je posunul za jednu ze dvou hlídek Poniklé (Libe-
recký kraj) a Pískové Lhoty (StĜedoþeský kraj). ZvlášĢ citlivČ pocítili tíhu trestných bodĤ mladí hasiþi
z HovČzího (Zlínský kraj), kterým
by þas staþil na bronz v disciplínČ,
ale 19 trestných bodĤ je pádem poslalo až na dvacáté místo. NejvČtší
skokan disciplíny byla NevĜeĖ (PlzeĖský kraj) – družstvo s jedním
z pČti nejhorších þasĤ zátČž pouhých pČti trestných bodĤ vystĜelila
(dokonþení na str. 6)
TĜikrát a dost!
Po letech, ve kterých se operátoĜi byli nuceni stále dokola zabývat tzv. zlomyslnými voláními, která blokovala záchranáĜskou linku pro opravdu potĜebné
pĜípady, se koneþnČ našlo Ĝešení.
Novela zákona o elektronických
komunikacích, která zaþala platit 1. þervence, umožĖuje na žádost operátora záchranáĜské linky problémové þíslo odpojit. Problém zlomyslných volání se týká
hlavnČ tísĖové linky 150 a evropské linky 112, na kterou je možné
se dovolat i bez SIM karty. Podle Jana Urbánka z odboru operaþního Ĝízení MV-generálního
Ĝeditelství HZS ýR bylo vloni
z více jak 4 milionĤ hovorĤ, pĜijatých na tČchto linkách, 70 % zlomyslných. OpatĜení se ale týká
i linek 155, 156 a 158.
OperátoĜi o novele zákona (33
odst. 11 zákona þ. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích)
mluví jako o principu „TĜikrát
a dost“. Po tĜetím telefonátu na
tísĖovou linku, který mČl jiný
úþel, než je oznámení událostí
v pĜípadech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veĜejný poĜádek, už se volající na tísĖovou linku nedovolá. Za zlomyslné mĤže být považováno i opakované náhodné vytoþení tísĖové linky.
Majitel telefonního þísla se
proti odpojení od tísĖové linky mĤže odvolat a stížnost pak
bude Ĝešit ýeský telekomunikaþní úĜad. Ten mĤže za takové
volání uložit pokutu ve výši až
100 000 Kþ.