Anorganické názvosloví II.
Transkript
Anorganické názvosloví II. Názvosloví koordinačních sloučenin (komplexů) Komplexy jsou sloučeniny, v nichž na centrální částici se váže určitý počet atomů nebo skupin, zvaných ligandy. Centrální částicí je atom nebo kation kovu, ligandy jsou buď neutrální, nebo nesou záporný náboj. Počet ligandů vázaných na centrální částici určuje tzv. koordinační číslo. Z hlediska názvoslovného se rozlišují komplexy do několika skupin (uvedený výčet není úplný): – sloučeniny s komplexním kationtem, – sloučeniny s komplexním aniontem, – neutrální komplexy. V každé z uvedených skupin komplexů je však nezbytné vyjádřit přítomnost ligandů odpovídajícími předponami; uvedeme si vzorce a názvy pouze některých, nejčastěji se vyskytujících ligandů a z praktických důvodů je rozdělíme na ligandy aniontové a neutrální. Aniontové ligandy - –F - –Cl - –Br –I - –NO2 - –NO3 –H2O aqua- chloro- –NH3 amin- brómo- –NO nitrosyl- jódo- –CO karbonyl- nitrito- –C2H4 ethylen- hydroxo- –OH 2- thio- –CN –O fluoro- nitrato- - –S Neutrální ligandy kyano- 2- oxo- - hydrido- –H - –SCN thiokyanáto- 1. Sloučeniny s komplexním kationtem V těchto komplexech se na centrální kation kovu vážou takové ligandy a v takovém počtu, že nevyrovnají ani nepřevýší kladný náboj centrálního kationtu. Celý komplex, v němž převažuje kladný náboj, se píše do hranaté závorky a ta je kompenzována odpovídajícím počtem jednoduchých aniontů. a) Tvorba vzorce: Nejdříve zapíšeme komplexní kation (hranatou závorkou). Do ní zapíšeme značku centrálního kationtu kovu v tom mocenství, které je v názvu vyjádřeno koncovkou. Pak zapíšeme ligandy, 1 Anorganické názvosloví II. vyjádřené v názvu předponami, závorku uzavřeme a zjistíme její výsledný náboj, sečtením náboje centrálního kationtu s náboji ligandů. Kladný náboj komplexního kationtu (hranaté závorky) vykompenzujeme odpovídajícím počtem jednoduchých aniontů, uvedených v názvu. Př. chlorid hexaaquakobaltitý – Komplex je tvořen (hexaaquakobaltitý). – Za kation kobaltitý zapíšeme 6 neutrálních ligandů (H2O); jejich náboj je nulový, takže hranatá závorka ponese 3 kladné náboje, pocházející +III -I z kationtu Co . Proto ji vykompenzujeme třemi anionty Cl : +III +III aniontem (chlorid) a komplexním kationtem -I [Co (H2O)6] Cl3 Př. uhličitan tetraamin-dinitritoželezitý – Komplex je tvořen aniontem (uhličitan) a komplexním kationtem (tetraamindinitritoželezitý). – Za kation železitý zapíšeme 4 ligandy (NH3) a 2 ligandy (NO2), označíme jejich náboje a sečteme:+III + (4x0) +(2x –I) = +I. To znamená, že -II uhličitanový anion CO3 musí být vykompenzován dvěma komplexními kationty (hranatými závorkami): +III 0 -I +I -II [Fe (NH3)4 (NO2)2 ]2 CO3 b) Tvorba názvu: Podle počtu a velikosti náboje jednoduchých aniontů zjistíme velikost náboje hranaté závorky (komplexního kationtu). Poté započteme náboje ligandů a zjistíme tak mocenství centrálního kationtu, jež bude v názvu vyjádřeno koncovkou mocenství. Zapíšeme nejprve název aniontu a pak název komplexního kationtu: vyjmenujeme jednotlivé druhy ligandů v abecedním pořadí, přičemž jejich počet vyjádříme násobícími předponami. Na násobící předpony se nebere ohled při sestavování abecedního pořadí ligandů +II -I 0 +I Př. [Zn (CN) (H2O)3 ] Br – -I -I Závorka je kompenzována jediným aniontem Br , takže nese jediný kladný náboj. V ní 3 ligandy (H2O) jsou neutrální, takže nemají na výsledný náboj žádný vliv, ligand (CN) je jednomocně záporný, takže snížil náboj centrálního kationtu tak, že výsledný náboj závorky je +I. znamená to, že centrální kation má náboj +II. +II -I 0 +I -I [Zn (CN) (H2O)3 ] Br +III 0 -I +II bromid triaqua-kyanozinečnatý -I Př. [Cr (NO)5 Cl ] (NO3)2 – Dva dusičnanové anionty NO3 kompenzují závorku, takže ta má náboj +II. Ligandy (NO) jsou neutrální, ligand (Cl) vnáší do závorky 1 záporný náboj, a proto centrální kation je trojmocný. +III + (-I) = +II. +III 0 -I +II -I [Cr (NO)5 Cl ] (NO3)2 dusičnan chloro-pentanitrosylchromitý 2 Anorganické názvosloví II. c) Procvičování I.: 1. 2. 3. 4. [Co(NH3)5(H2O)]Cl3 [Cr(H2O)6]Cl3 [Cu(NH3)4]SO4 [AsS4]F3 5. 6. 7. 8. dusičnan triaquachromitý chlorid tetraaminplatnatý síran hexaaminkobaltitý chlorid pentaamin-chlorozlatitý 2. Sloučeniny s komplexním aniontem V tomto typu komplexů je součet záporných nábojů ligandů tak vysoký, že převýší kladný náboj centrálního atomu. Celý komplex tak představuje anion, zapisovaný v hranaté závorce, a je kompenzován odpovídajícím počtem jednoduchých kationtů. a) Tvorba vzorce: Zapsat jednoduchý kation, vyjádřený v názvu, pak do hranaté závorky centrální kation, jehož mocenství je v názvu vyjádřeno koncovkou a nakonec ligandy, uvedené v názvu předponami. Součtem kladného náboje centrálního kationtu a záporných nábojů ligandů zjistit výsledný záporný náboj hranaté závorky – komplexního aniontu, a vykompenzovat jednoduchými kationty, uvedenými před hranatou závorkou. Př. tetrahydridohlinitan lithný – Komplex je tvořen komplexním anionem (tetrahydridohlinitan) a kationtem (lithný). – Zapíšeme kation lithný, do hranaté závorky centrální kation hlinitý (hlinitan) -I a 4 ligandy H . Komplexní anion má pak náboj –I, takže bude kompenzován jediným lithným kationtem: +I +III -I -I Li [Al H4 ] Př. aqua-pentathiokyanátoželezitan chromitý – Komplex je tvořen komplexním aniontem (aqua-pentathiokyanátoželezitan) a kationtem (chromitý). – Zapíšeme kation chromitý, do hranaté závorky kation železitý (železitan), 1 ligand (H2O) a 5 ligandů (SCN). Komplexní anion má pak náboj –II, takže hranatou závorku vezmeme 3x a kation chromitý 2x: +III +III 0 -I -II Cr2 [Fe H2O (SCN)5 ]3 b) Tvorba názvu: Podle počtu jednoduchých kationtů určit náboj komplexního aniontu (hranaté závorky), a po započítání nábojů ligandů zjistit mocenství centrálního kationtu. V názvu se uvedou ligandy v abecedním pořadí, název centrálního kationtu s příslušnou koncovkou mocenství a zakončení an (jde o komplexní anion). Pak se napíše název jednoduchého kationtu v příslušném mocenství. +I +II -I -II Př. K2 [Pt Cl4 ] – Dva draselné kationty kompenzují hranatou závorku, ta má tedy náboj -II. Zahrnuje 4 ligandy Cl, takže centrální kation má náboj +II. Tetrachloroplatnatan draselný 3 Anorganické názvosloví II. +I +III 0 -I -II Př. (NH4)2 [Cr NH3 (OH)5 ] – Dva kationty amonné kompenzují závorku, ta má proto náboj +II. 5 ligandů OH vnáší do závorky 5 záporných nábojů, takže centrální kation má náboj +III. Amin-pentahydroxochromitan amonný c) Procvičování II.: 1. 2. 3. 4. 5. K[AgF4] K3[Fe(CN)6] K2[Pt(NO2)4] Na[B(NO3)4] tetrafluoro-oxochromičnan draselný 6. 7. 8. hexakyanoželeznatan draselný pentakyano-nitrosylželezitan sodný hexafluoroželezitan lithný 3. Neutrální komplexy To jsou komplexy, které nemají povahu solí, takže zde nerozlišíme kationtovou a aniontovou složku. Patří sem dvě dosti odlišné skupiny komplexů: Komplexy s centrálním atomem Centrální částicí je elektroneutrální atom, takže se zde nepoužívá žádná koncovka mocenství. Typicky sem patří karbonylové komplexy, kde se pouze násobící předponou vyjádří počet neutrálních karbonylových ligandů. Tyto komplexy se ani nepíší do hranatých závorek a jejich jednoduché názvosloví nevyžaduje formulaci žádných složitých pravidel: Fe(CO)5 pentakarbonyl železa Co2(CO)8 oktakarbonyl dikobaltu Ni(CO)4 tetrakarbonyl niklu Komplexy s centrálním kationtem V molekulách těchto komplexů je na centrální kation vázán právě takový počet záporně nabitých ligandů, že přesně vykompenzují kladný náboj centrálního kationtu kovu. Celý komplex, který se zapisuje do jediné hranaté závorky, je tedy navenek elektroneutrální. a) Tvorba vzorce: Do hranaté závorky se zapíše centrální kation, jehož mocenství je v názvu vyjádřeno koncovkou. Poté vypíšeme ligandy uvedené v názvu, hranatou závorku uzavřeme a ověříme, že nemá žádný náboj. Př. komplex dibróm-diaminzinečnatý – Do hranaté závorky zapíšeme značku Zn, pak dva ligandy Br a dva ligandy -I (NH3); jelikož dva ligandy Br právě kompenzují dva kladné náboje zinečnatého kationtu, je celý komplex neutrální +II -I 0 0 [Zn Br2 (NH3)2 ] 4 Anorganické názvosloví II. Př. komplex triaqua-hydroxo-dikyanohlinitý – Do hranaté závorky zapíšeme za hlinitý kation kromě tří neutrálních -I ligandů (H2O) také tři jednomocně záporné ligandy: jeden ligand OH a dva -I ligandy CN : +III 0 -I -I 0 [Al (H2O)3 OH (CN)2 ] b) Tvorba názvu: Uvidíme-li, že vzorec komplexu je tvořen pouze jednou jedinou hranatou závorkou, před níž, ani za níž nejsou už žádné atomy či skupiny, usoudíme, že jde o neutrální komplex. Proto hned na začátku názvu výslovně uvedeme slovo komplex. Poté sečteme záporné náboje aniontových ligandů a tento součet odpovídá velikosti kladného náboje centrálního kationtu, jenž bude v názvu vyjádřen koncovkou mocenství. Vyjmenujeme tedy ligandy v abecedním pořadí a připojíme název centrálního kationtu s příslušnou koncovkou oxidačního čísla. +III -I 0 0 Př. [Au Cl3 H2O ] – -I Tři jednomocně záporné ligandy Cl musí být kompenzovány kationtem +III zlatitý, Au : komplex aqua-trichlorozlatitý +III 0 0 -I 0 Př. [Cr NH3 (NO)2 (OH)3 ] – -I Ve vzorci jsou přítomny tři aniontové ligandy OH , proto centrální částicí je +III kation chromitý Cr : komplex amin-trihydroxo-dinitrosylchromitý c) Procvičování III.: 1. 2. 3. 4. 5. komplex trinitrito-triaminkobaltitý komplex tetraamin-dichlorodioxoosmiový komplex dihydroxo-dioxoosmiový komplex triamin-trinitritokobaltitý oktakarbonyl niklu 6. 7. 8. 9. 10. 5 [Os(H2O)4Cl2O2] [Pt(NH3)Cl2(C2H4)] [Co(NH3)3Cl3] [Co(NH3)3(NO2)3] [Os(OH)2O2] Anorganické názvosloví II. Klíč k procvičování: Procvičování I.: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. chlorid aqua-pentaaminkobaltitý chlorid hexaaquachromitý síran tetraaminměďnatý fluorid tetrathioarseničný [Cr(H2O)3](NO3)3 [Pt(NH3)4]Cl2 [Co(NH3)6]2(SO4)3 [Au(NH3)5Cl]Cl2 Procvičování II.: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. tetrafluorostříbřitan draselný hexakyanoželezitan draselný tetranitritoplatnatan draselný tetranitratoboritan sodný K[CrF4O] K4[Fe(CN)6] Na2[Fe(CN)5NO] Li3[FeF6] Procvičování III.: 1. [Co(NO2)3(NH3)] 2. [Os(NH3)4Cl2O2] 3. [Os(OH)2O2] 4. [Co(NH3)3(NO2)3] 5. Ni(CO)8 6. komplex tetraaqua-dichloro-dioxoosmiový 7. komplex amin-dichloro-ethylenplatnatý 8. komplex trichloro-triaminkobaltitý 9. komplex trinitrito-triaminkobaltitý 10. komplex dihydroxo-dioxoosmiový 6
Podobné dokumenty
1 Procvičování názvosloví anorganických a koordinačních sloučenin
ammin-dikyano-dioxo-peroxochroman draselný
Příklady a úlohy z obecné a anorganické chemie
místě centrální atom a za ním vzorce ligandů. Vzorec se dává do hranaté závorky [Wernerova
závorka].
V názvu komplexu se název centrálního atomu uvádí až po názvech ligandů.
Kladný oxidační stupeň ...
zde
Hydroxid železitý lze připravit srážením železitých solí z roztoku amoniakem:
Fe2 ( SO4 ) 3 + 6 NH 3 + 6 H 2O
→ 2 Fe(OH )3 + 3( NH 4 ) 2 SO4
( NH 4 ) Fe( SO4 ) 2 + 3 NH 3 + 3H 2O
→ Fe(OH ) 3 ...
BIOCHEMIE, TEST 01a
Čas: 15 minut (žádné pomůcky nejsou povoleny)
Hodnocení: maximálně 20 bodů
Zakroužkujte správnou odpověď.
1) Akrolein je:
a) aldehyd
b) keton
c) tuk
d) kyselina
2) N-glykosidová vazba spojuje:
a) d...
Text práce ve formátu PDF
by byla hluboce přesvědčena o přednostech a dalších možnostech vývoje motoru s krouživým
pístem. Tento negativní názor byl zřejmě podložen dlouholetým vývojem tohoto motoru. Proto nebylo příznivé a...
+ H - Czemp
2. Kompenzace náboje záporně nabitých tetraedrů – kationty
3. Základní charakteristika zeolitu – molární poměr Si/Al <1, >
4. Prostorové rozmístění T atomů (bez jejich chemického rozlišení)
t...
Koordinační sloučeniny (komplexní sloučeniny)
koordinační sloučeniny obsahují jednu nebo více koordinační částici, což jsou
molekuly nebo ionty, v nichž je centrální atom a k němu je vázáno koordinační
vazbou několik atomových skupin – tzv. li...