Skautský karneval

Skautský karneval
Už od poloviny ledna nás na vývěskách podél ulic zdravily barevné plakáty s veselými klauny.
Nejenom dětmi tak toužebně očekávaný den nadešel minulou sobotu, tj. 14.února 2015 a do ulic se
vyhrnuly zástupy všelijakých masek směřujících ke Lhotecké tělocvičně. Tam se totiž již tradičně
jako každý rok konal skautský karneval. Ani já jsem nedokázala odolat, a tak jsem vytáhla starý
kostým klauna se svítivě růžovou parukou a vydala se sledována šokovanými pohledy sousedů na
tuhle masopustní veselici.
Už zdálky bylo slyšet veselé dovádění rozjařených masek a tělocvična praskala ve švech. V sále se
to jen hemžilo princeznami, princi, kovboji, piráty, indiány, malíři, vodníky, čertíky a také několika
spidermany. U stolku s občerstvením jsem potkala malého klauna a tak jsem se ho zeptala, jak se
mu líbí karneval a jakou obloženou housku by mi doporučil. : „ Kalneval je supel, už se těším na
soutěže, plotože mě fakt baví skákat v pytli. Nejlepší je ulčitě ta vajíčková pomazánka a bábovka, tu
dělala mamka.“ Uposlechla jsem jeho rady a vzala si hned tři housky a ještě jednu bábovku a bylo
to výborné.
Uprostřed sálu se vytvořil taneční parket plný křepčících masek. Tanec ke karnevalu
neodmyslitelně patří, a navíc se při něm masky předvádí, aby si je mohli porotci dobře prohlédnout.
Nenápadně jsem se připojila ke kroužku, kde právě černoušek, žabička, spiderman, bílá paní a
tučňák tancovali hlavaramenakolenapalce a měla jsem co dělat, abych udržela tempo. Po třetím
zrychlení písničky už jsem to vzdala a jen jsem se dívala. Opravdu jsem netušila, že tučňáci umějí
takhle tancovat.
Pak přišly na řadu soutěže. Přemístila jsem se ke stanovišti skákání v pytli, protože jsem předtím
slíbila jednomu indiánovi, že si s ním zaskáču pod podmínkou, že mě nechá vyhrát. Rozhodčí
nám rozdal pytle a nic nedbal na moje námitky, že přece nemůžu vyhrát, když mi pytel sahá jen
ke kolenům. Zavelel: „ Připravit, pozor, teď“ a my vyrazili jako o život. K prvnímu kolíku to šlo
hladce, pak se mi ovšem podařilo zakopnout o malého žokeje, který si usmyslel sednout si přímo
doprostřed mé dráhy, a indián, popoháněn vidinou sladkého bonbonu, negentlemansky porušil
naši dohodu a předběhl mě. Nakonec jsem také dostala bonbon, jako cenu útěchy, ale dala jsem jej
žokejovi, který potřeboval utěšit víc než já.
Další soutěže byly méně nebezpečné: skládání puzzlí, házení míčků do pusy papírového klauna,
slalom s vajíčkem na lžíci, ochutnávání poslepu a hádání předmětů. Každý, kdo se zúčastnil, dostal
sladkou odměnu.
A už se blížilo vyhlašování nejlepších masek. Nezaujatá porota, která si v průběhu karnevalu
všechny obhlídla, vybírala masky podle kategorií. Letos měla na výběr z více než sta převleků a
bylo velmi těžké vybrat a ocenit ty nejlepší. Za nejmladší kategorii vyhrála maska žokeje. Přijel si
pro cenu na bílem dřevěném koni a sklidil velký aplaus.
V další kategorii se umístila sličná plavkyně s krásným oranžovým nafukovacím kruhem a v
poslední kategorii zazářila skupinka jamajských bobistů.
Nikdo z karnevalu neodešel s prázdnou. Pro všechny byla totiž připravena bohatá tombola se
spoustou krásných cen. Tento rok byl hlavní cenou veliký nahřívací polštář ve tvaru srdce,
který chtěli všichni vyhrát. I já jsem mumlala prosbičku, když jsem si tahala lístek. Nakonec
polštář vyhrál malý vodníček, který si ho vyměnil s jednou princeznou za auto. Já jsem vyhrála
omalovánky a ponožky s krtečkem, což taky není k zahození.:)
Karneval se přiblížil ke konci a všichni začali pomalu odcházet. Sál tělocvičny se vyprázdnil a na
pár dobrovolníků ještě zbylo uklidit kelímky, papírky od bonbonů, barevné pentle a balónky a dát
do pořádku celý prostor.
Myslím si, že se karneval tento rok obzvláště vydařil. S radostí sleduji, že tenhle dobrý zvyk je stále
oblíbený a že ho mají děti moc rády. Doufám, že příští rok bude stejně úspěšný a už se na další
karneval velmi těším.:)
K.S.