Stavba stonku VI. - mezofyty - Praktický průvodce mikrosvětem I.
Transkript
Praktický průvodce mikrosvětem I. 67. Stavba stonku VI. - mezofyty 67. Stavba stonku VI. - mezofyty Parametry úlohy Obtížnost: středně těžké Časová náročnost: 50 minut Materiálová náročnost: středně náročné Druh materiálu: volně rostoucí a kulturní rostliny Čím pozorujeme: mikroskop Téma: Rostlinné orgány vegetativní Krytosemenné rostliny dvouděložné Roční období: září, říjen, březen, duben, květen, červen MUDr. Jana Šmejkalová Praktická lékařka, Tábor Teoretický úvod Stonek představuje u cévnatých rostlin většinou nadzemní část, nese listy, pupeny a reprodukční orgány. Na povrchu stonku je pokožka, pod ní primární kůra a uvnitř stonku je střední válec ohraničený pochvou. Ve středním válci probíhají cévní svazky, které obklopují centrální dřeň. Pokožka stonku – epidermis je většinou tvořena jednou vrstvou buněk, bývá pokryta různě silnou vrstvičkou kutikuly. Jsou v ní přítomné průduchy. Pokožkové buňky stonku mohou vybíhat v papily, na povrchu stonku mohou být také různé typy trichomů. Primární kůra má především ochrannou a zásobní funkci. Vnější vrstva primární kůry – hypodermis je často tvořena mechanickými pletivy – kolenchymem či sklerenchymem. Tato pletiva tvoří souvislou vrstvu nebo jsou v izolovaných pruzích. Střední část primární kůry – mezodermis tvoří tenkostěnné parenchymatické buňky, mezi nimiž mohou být mezibuněčné prostory – interceluláry, v buňkách mladých rostlin jsou chloroplasty. Vnitřní vrstva primární kůry – endodermis odděluje primární kůru od středního válce. Souvislá endodermis bývá vyvinuta u cévnatých výtrusných rostlin. U semenných rostlin může být endodermis vyvinuta jen proti cévním svazkům, jako souvislá vrstva bývá vyvinuta v oddencích. Střední válec stonku (stélé) je tvořen parenchymatickým pletivem, ve kterém jsou uloženy cévní svazky. Od primární kůry bývá střední válec oddělen vrstvami buněk pericyklu, ve kterém se zakládají adventivní kořeny, postranní kořeny nebo postranní větve. Uprostřed stonku je obvykle dřeň tvořená parenchymatickými buňkami. Dřeň může být ve starších částech stonku redukována a nahrazena tzv. dřeňovou dutinou. Mezofyty jsou rostliny vyžadující celoročně přiměřenou vlhkost půdy i vzduchu. Patří mezi ně většina našich běžných rostlin. Jejich životní prostředí nevyžaduje žádné speciální přizpůsobení. Stavba jejich stonku je tedy „klasická“ – tedy zpravidla se nijak neodchyluje od výše uvedené stavby. © 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 1/3 http://mikrosvet.mimoni.cz Praktický průvodce mikrosvětem I. 67. Stavba stonku VI. - mezofyty Materiál Nadzemní části roslin: kopřiva dvoudomá (Utrica dioica), hluchavka bílá (Lamium album), měsíček lékařský (Calendula officinalis). Pomůcky Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, 2 preparační jehly, pinzeta, kapátko, filtrační papír, Petriho miska, voda, kyselina HCl, barvivo floroglucinol, ethanol. Úkoly 1. Pozorování stavby stonku kopřivy dvoudomé Ćást stonku kopřivy držte v jedné ruce a jemnými řezy žiletkou v druhé ruce řežte příčně tenké řezy. Vkládejte do Petriho misky s vodou a vyberte nejtenčí. Na podložním sklíčku obarvěte: přikápněte na preparát kapku kyseliny chlorovodíkové a chvíli po té kapku floroglucinolu. Nechte preparát 2 – 3 minuty probarvit, přikryjte krycím sklem a pozorujte pod mikroskopem. Nejpřehlednější část nakreslete. 2. Pozorování stavby stonku hluchavky bílé Řežte příčné řezy ze stonku hluchavky. Nejtenčí řez obarvěte, jak je popsáno v prvním úkolu, mikroskopujte a nakreslete. 3. Pozorování stavby stonku měsíčku lékařského Stonek měsíčku řežte příčně a opět vyberte nejtenčí řez. Obarvěte podle pokynů v prvním úkolu. Po obarvení pozorujte pod mikroskopem a nakreslete. Výsledky pozorování Na řezu stonkem kopřivy je vidět centrální dutinu místo většiny dřeně. Otevřené kolaterální cévní svazky jsou umístěny v kruhu. Dřevní část je výrazně obarvená hnědofialově. Na vnější vrstvě – na pokožce jsou viditelné krátké žlaznaté trichomy. Hluchavka má stonek čtyřhranný v rozích zpevněný kolenchymatickým pletivem. Velké otevřené kolaterální svazky jsou situovány proti rohům stonku. Souvislý kruh cévních svazků je doplněn menšími kolaterálními cévními svazky. mezi jednotlivými svazky kruhu probíhá souvislý kruh mezisvazkového kambia. Obarvením mají výraznou hnědočervenou barvu. Uprostřed stonku je centrální dřeňová dutina. Měsíček lékařský má na řezu vidět v kruhu umístěné cévní svazky kolaterální s výrazně červenohnědě obarvenou dřevní částí. Povrch stonku vybíhá v nepravidelné papily a jsou vidět drobné žlaznaté trichomy. Střední část stonku vyplňuje souvislá dřeň bez dřeňové dutiny. © 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 2/3 http://mikrosvet.mimoni.cz Praktický průvodce mikrosvětem I. 67. Stavba stonku VI. - mezofyty Obrazová dokumentace Kopřiva dvoudomá (Utrica dioica) – Příčný řez stonkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20 1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – dřevní část kolaterálního cévního svazku; 4 – dřeň; 5 – dřeňová dutina; 6 – krycí trichom Hluchavka bílá (Lamium album) – Příčný řez stonkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20 1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – dřevní část kolaterálního cévního svazku; 4 – lýková část kolaterálního cévního svazku; 5 – mezisvazkové kambium; 6 – menší kolaterální cévní svazek; 7 – parenchym dřeně; 8 – dřeňová dutina; 9 – rohový kolenchym Měsíček lékařský (Calendula officinalis) – Příčný řez stonkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + kamera CMOS 2 1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – dřevní část kolaterálního cévního svazku; 4 – lýková část kolaterálního cévního svazku; 5 – dřeň; 6 – papila; 7 – krycí trichom © 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 3/3 http://mikrosvet.mimoni.cz
Podobné dokumenty
Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích
1. prozenchymatické buňky
bez perforací u psilofyt;
2. sítkové buňky s
perforacemi u
výtrusných a
nahosemenných rostlin;
3. a 4. sítkovice s
průvodními buňkami u
krytosemenných rostlin
- perforace ...
Bakterie 1
Negativní barvení - používáme v případě, kdy potřebujeme zjistit nejen tvar ale i velikost buněk.
Při běžných metodách barvení jednotlivé kroky postupu mohou velikost buněk výrazně měnit
(např. fix...
Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty
V morfologické stavbě se listy xerofytů vyznačují zejména silnou vrstvou střední části – listového mezofylu, která bývá tvořena
parenchymatickými buňkami bez mezibuněčných prostor. Buňky parenchymu...
Téma: HISTOLOGIE I.
Úkol č. 2: Srovnání svrchní a spodní epidermis listu podeňky
Pomůcky: mikroskop, preparační sada, rostlinný materiál: vitální listy podeňky (Tradescantia), případně kosatce
německého (Iris germania...