2.3. kázání L. Ridzoňové Věřím v Ježíše Krista
Transkript
2.3. 2014 neděle Estomihi (Budiž mi pevnou skalou. Žalm 31,3) (též neděle masopustní) Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka. (Lk 18,31) Píseň: 158 Samému Bohu chvála čest Modlitba: Náš milý Bože, jsme Tvé děti a Tvé stvoření, dostali jsme od Tebe život i místo k životu. Děkujeme Ti za to. Děkujeme za domov, za své blízké, za sousedy, za lidi, které potkáváme. Děkujeme za bratry a sestry tady ve sboru. Děkujeme, že nejsme sami. Pane Ježíši, Ty jsi byl na světě jako člověk, víš, jak nám lidem je, někdy dobře, krásně, někdy smutno, bolavo, prázdno uvnitř i venku. Ty víš, jak se my lidé umíme hněvat a škodit si. Je nám to líto. Prosíme, dávej nám sílu k odpuštění těm, kdo nám ublížili. Duchu svatý, děkujeme za čerstvý vítr, osvěžení, závan lásky a porozumění. Děkujeme za chvíle, kdy se náhle rozejdou naše chmury a prorazí paprsky radosti. Amen. Čtení: Fp 2,5-11 Píseň: 645 Ačkoli podstatou rovný byl Bohu Text: Mt 16,13-23 (Petrovo vyznání a první předpověď utrpení) Kázání: Když jsem přemýšlela nad dnešní částí Kréda, přišel mi mail s odkazem na píseň, kterou asi znáte: Nobody Knows the trouble I´ve seen, but Jesus... Nezná tu nikdo soužení mé, to zná snad jenom Ježíš Proč zrovna Ježíš? Copak to moje soužení nezná můj Otec v nebesích? (Bůh Otec všemohoucí, Stvořitel nebe i země – jak jsme o něm mluvili v předešlých nedělích?) Jistě, taky, ale Ježíš mi rozumí snad ještě lépe, víc... Proč? Dostáváme se k další části Vyznání víry (AV). Věřím i v Ježíše Krista. Článek o Ježíši Kristu je středem, centrem AV. Vyznání Ježíše Krista kotví celé Krédo k zemi, napevno. Spojuje věčného Boha v 1 nebi se světem, s lidmi a s konkrétním místem a časem. S Ježíšem se dějiny Boží stávají příběhem lidskosti, služby a utrpení. Proto autor spirituálu vyznává, že právě Ježíš je mu v soužení blízko, rozumí mu. Ježíš je člověk. Byl to konkrétní muž, narozený v určité době na určitém místě. Kdyby to tenkrát bylo zvykem, mohl by mu být vystaven rodný list se jménem, datem a místem narození, do protokolu by se dala zapsat i porodní váha. Narodil se v Betlémě, prožil dětství v Nazaretu, dospěl v muže. Zemřel na Golgotě. Člověk. Dostal jméno. Jméno Ježíš bylo v té době běžné. Je to pořečtěná podoba jména Jehošua, Jozue. (Hospodin (je) vysvobození, spása, pomoc.) Ježíš tohle jméno dostal na Boží příkaz (Josefovi to ve snu sdělil anděl Páně.) „Dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ (Mt 1,21) Novozákonní Jozue má dokonat cestu Jozua starozákonního. Věříme v Ježíše Krista. Slovo Kristus není Ježíšovo příjmení. Je to spíš titul nebo poslání. Kristus (christos) je řecký výraz pro hebrejské slovo mašiach, neboli pomazaný. Co to znamená pomazaný, Kristus, Mesiáš? Pomazání je vlastně posvěcení, oddělení a určení k službě Bohu. V době starozákonní byli pomazáváni hlavně králové. Pomazání není jen čestným titulem. Pomazaný má poslání, úkol, má být svědkem. Olej připomíná posvěcujícího B. ducha. Pomazaný je Božím nástrojem. Pokud jím není nebo být nechce, ztrácí oprávnění k vládě (Saul). Židé v Ježíšově době očekávali mesiáše. Představy, jaký bude nebo by měl být, byly různorodé a vágní. Bude to král? Kněz? Kombinace obou? Bude to vítězný bojovník? Asi nebylo jasné ani to, zda bude mesiáš pozemskou postavou, nebo postavou transcendentní, nebeskou. Proto se v Mt evangeliu mluví o mesiáši vždy s dalším upřesněním. Když Petr vyzná: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého“, Ježíš souhlasí. Skvěle, Petře! Blaze tobě! Nezjevilo ti to tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. Snažíme se porozumět slovům „Ježíš Kristus“ z pohledu víry. Co je to víra? Když Petr vyznal, že v Ježíši (člověku, který s ním 2 mluví...) vidí Mesiáše, nebyla to Petrova jasnozřivost, nepoznal to podle toho, jak Ježíš vypadal, mluvil, chodil.... ale to poznání mu bylo „dáno shůry“. Byl mu dán klíč poznání. I naše víra může být jen darovaná. Můžeme o ni prosit, můžeme chodit do kostela, číst Bibli, vodit děti do nedělní školy... ale to „přecvaknutí“ - je to mesiáš (můj mesiáš, týká se to mě,...) to je dílo Boží. (Ježíš říká Petrovi: Nezjevilo ti to tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.) Ježíš je Petrem nadšen. Má tu někoho, kdo věří, chápe, Ježíš se na něj může spolehnout, stavět na něm,... Petře, ty budeš skála. Na tobě zbuduji církev. Ty jsi dostal klíč z nebe, abys poznal, co jsem zač. A dostaneš klíče, abys pomáhal dalším najít tu dobrou cestu, cestu do Božího království. Ale – teď se Ježíš obrací ke všem učedníkům: to, že jsem Mesiáš, nikomu neříkejte. Proč to Ježíš nechce? Aby nedošlo k nedorozumění. Lidi si pod pojmem Mesiáš představují ledacos. Zatím by to nepochopili. Možná přitom Ježíš tuší, že to nepochopil ještě ani sám Petr. Čeká mě cesta do Jeruzaléma. A nebude to triumfální vjezd krále, nevyženu římské vojáky... Čeká mě tam utrpení a smrt. Oznamuje Ježíš učedníkům. Petr si vezme Ježíše stranou. Buď toho uchráněn, Pane! Ale Ježíš se na Petra (tu skálu, klíčníka....) podívá a stroze mu řekne: Jdi mi z cesty, satane! Jdi „za mne“, nepokoušej mne (jako mě pokoušel ďábel na poušti), já vím, že moje cesta má být taková. Služba, rozdávání, mytí nohou... vím, že mnohým se to nebude líbit a já za to ponesu trest... Jdi za mne, Petře. Dívej se na moje záda, následuj. Stejnými slovy (dosl. jdi za mnou) Ježíš Petra (a jeho bratra Ondřeje) povolal za učedníka. Učedník má mistra následovat, ne mu radit. Petr je v evangeliích zobrazen jako vůdčí postava Dvanácti. Bývá v popředí, má odvahu (třeba vykročit po moři vstříc Ježíši), často řekne něco i za ostatní (jako v dnešním příběhu). Ale nevyhýbají se mu pády. Na moři se začne topit; teď nepochopí Ježíšovo směřování; během jedné noci Ježíše třikrát zapře. Na Petrovi (výrazný, bouřlivý, odvážný, jindy bázlivý a 3 selhávající... nahoře a zase níž...) buduje Ježíš církev. Petr je příkladem dobrým a zároveň varovným. Nechal se vést Bohem, když vyznal Ježíše jako Mesiáše. Ale vzápětí je tvrdě poslán, aby zaujal až druhé místo, místo toho, který následuje. My tvoříme církev. Máme se nechat vést Duchem, o vedení a poznání prosit. Máme být pokorně těmi, kdo následují. To je svědectví jednotlivců a svědectví církve jako celku. My věřící opravdu máme něco, co stojí za to, je cenné. Máme směr, vůdce, budoucnost, naději. Máme pozvání do Božího království. Petr dostává klíče království nebeského. Církev (ani ne tak instituce nebo definovaná ohraničená skupina lidí, ale lidé, kterým je dáno věřit) už teď smí zažívat Boží království. Jednou nohou jsme v Božím království. A tou druhou nohou? Tu druhou nohu tíží kříž. Jak se to zpívá ve spirituálu: jsem nahoře a zase níž, Pane můj, někdy zcela na dně již... ač dále kráčet mne tu zříš... já stále vleču ten svůj kříž... Pane můj. Takže: když vyznávám „věřím v Ježíše Krista“, jsem za Ježíšem (následuji ho, člověka na jeho lidské a nelehké cestě) a zároveň jsem jednou nohou v Božím království. Někdo zná moje soužení, Ježíš Kristus. Člověk jménem Ježíš (narozený jako chudé dítě...) Kristus (pomazaný, pověřený shůry). A tak mohu navzdory soužení zpívat sláva haleluja. Ve slovech Ježíš Kristus se spojuje to lidské s nebeským. Ježíši Kriste, Ty jsi prošel cestu lidí, cestu těžkou, rozumíš nám a pomáháš nám nést naše kříže a soužení. Děkujeme za to. Chtěli bychom být přesvědčivými svědky. Amen. Píseň: Svítá 217 Nezná tu nikdo soužení mé Ohlášky, sbírka Píseň: 648 Kristus je má síla Přímluvná modlitba, Otče náš Poslání: „Ježíš říká: Já jsem ta cesta, pravda i život.“ (J 14,6 ) Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. (Fp 4,7) Píseň: 419 Mocný Bože, při Kristovu 4
Podobné dokumenty
Xindak MT-3 - Horizon Trading Prague
páček přepínačů je k dispozici
vyšší výkon, což se projeví na mírně pevnějších a tvrdších basech,
například při úderech velkého
kopáku. Na druhou stranu bylo
možné zaznamenat při porovnávání stejný...
zde - Agentura IS
otevřít, průjezdnost obcí se sníží a máme určitě obavy z toho, že
mohou někteří lidé o práci přijít.
Cestou z toho by mohlo být posílení turismu u nás. Domníváme
se, že my jako obec bychom měl...
Messianic Judaism / יהודים משיחים is a biblically based movement of
za pravidla, nařízení a člověkem vymyšlené
zákony.
Ješu‘a přišel proto, aby objasnil a ukázal, jaký
vztah má mít člověk s Bohem. Přišel, aby
člověka navrátil zpět k Bohu a Boží Duch mohl
přebývat n...
Vaj e chi 5774 - Kde se necháš pohřbít?
(země) Jisra’el vynesou jeho kosti ven, což se i stalo.
Snad vás nijak nevyvedu z míry, když se přiznám, že jsem se
už i já sám začal vážně zaobírat otázkou toho, kde budu
30. sivan 5771 / 2. červenec 2011 Bůh není na nikom závislý Chukat
zaopatření nemá nic společného s tím, co jsme
doteď udělali nebo neudělali. Boží zaopatření je
vázáno jen na jeho milost a milosrdenství. Moše
neměl žádnou zásluhu na tom, že voda začala
vyvěrat. V...
Únor - Časopis Život v Kristu
non Starého Zákona byl uzavřen Bohem Protože už natolik vykvetl hřích, že jediknihou Malachiáše. Trval déle z toho dů- nou pomocí bylo udělat likvidaci podob- materiálu mohly způsobovat v tamním
vo...
Neústupný - POMAZÁNÍ - Křesťanské společenství Juda
Mohou být nejrůznějšího druhu a nejrůznější intenzity a jsou naprosto individuální:
elektrický proud, teplo, horko, svědění, chvění, plášť nebo ruka na rameni, proud Boží
přítomnosti při vdechování...
Zeď Zákona?, Martin Cibulka
lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste
spaseni!“ (Efezským 2:4-5, Český ekumenický překlad) Spojovacím článkem těch dv...