4. island

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: ISLAND
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
Katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
1.
Základní údaje o zemi1
 Počet obyvatel: 317 900 osob (prosinec 20092), průměrná hustota zalidnění
tak představuje 3,1 obyvatele na km².3 Ostrov je osídlen značně
nerovnoměrně. Zhruba dvě třetiny území jsou neobyvatelné. Bezmála 92 %
populace žije ve městech.4 Zřejmá je koncentrace populace do hlavního
města a jeho zázemí. Konkrétně k 1. lednu 2010 se jednalo o tyto odhady:
Populace reykjavické aglomerace (region hlavního města): 201 200 (63,29 %
populace státu). Tento region vedle hlavní města zahrnuje ještě 7 dalších obcí
(Kópavogur, Seltjarnarnes, GarĎabćr, HafnarfjörĎur, SveitarfélagiĎ Álftanes,
Mosfellsbćr, Kjósarhreppur) kde dohromady žije více než 80 000 osob.
Populace samotného Rejkjavíku: 118 600 osob (37,31 % populace státu).5
 Rozloha země (km²): 103 125 km² (z celkové rozlohy tvoří 2 757 km² jezera,
11 922 km² ledovce a 64 538 km² lávová pole a pustina).
 Nejčastěji užívané je rozdělení na 8 regionů (landsvæðun)6, 23 krajů
(sýslur), 24 nezávislých měst (kaupstaðir)7 respektive 78 obcí (sveitarfélagið).
Opomenout nelze ani rozčlenění území na 23 okresů (stjórnsýsluumdæmi,
donedávna jich bylo 26) a hlavní město Reykjavík. Z pohledu státní správy
lze Island dále rozdělit na správní obvody jednotlivých specializovaných
orgánů (agentur). Tyto obvody8 se liší počtem i velikostí a jsou definovány ve
zvláštních právních předpisech.
 Počet obcí (sídel): 78. Ani Islandu, podobně jako ostatním zemím a regionům
severu Evropy se nevyhnula současná „móda“ amalgamizace, tedy slučování
samosprávných obcí do větších (lidnatějších) celků. Ještě v roce 1990 bylo na
Islandu obcí 204, v roce 1998 už jen 124 a v roce 2008 klesl jejich počet na
současných 78 (stav platný i k 1. lednu 2010). Vize do budoucna je taková, že
jejich počet bude snížen na 39.
1
Island, to je země zhruba o rozloze někdejšího Československa, kterou obývá jen o málo více lidí, než Karlovarský kraj.
Iceland: Basic Facts <http://www.iceland.is/country-and-nature/basic-facts>.
2
Statistics Iceland <http://www.statice.is/statistics/population>.
3
Pro srovnání, v České republice žije asi 133 obyvatel na km2.
Český statistický úřad: Lidé <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide>.
4
Wikipedia: Island <http://cs.wikipedia.org/wiki/island#obyvatelstvo>.
5
Statistics Iceland <http://www.statice.is/statistics/population>.
6
Jedná se o Region hlavního města, Jižní poloostrov, Západ, Západní fjordy, Severozápad, Severovýchod, Východ a Jih.
Regiony jsou sice definovány v zákoně, ale netěší se žádnému oficiálnímu postavení ani správní funkci. V současnosti se
členění státu na 8 regionů užívá primárně pro statistické účely.
7
Rozdělení země na 23 krajů a 24 nezávislých měst vychází z historického uspořádání země. V různých zdrojích je uváděno
toto členění jako primární (avšak bez vysvětlení konkrétního kontextu). Z tohoto rozdělení pak vychází členění země na 23
okresů a hlavní město Reykjavík.
8
Např. obvody zdravotních středisek, obvody hygienické kontroly, daňové okrsky aj.
1
2.
Bezpečnostní komunita země
 Policejní sbor: Na Islandu existuje jediný národní policejní sbor – Islandská
národní policie (Ríkislögreglan, Lögreglan). V řadách sboru slouží okolo 800
policistů9. V nejmenších policejních obvodech je jen 10 příslušníků. Oproti
tomu v Metropolitní policii v Reykjavíku10 vykonává službu na 350 policistů
(bezmála 44 % stavu celého sboru)11. V rámci výkonu běžných policejních
činností jeho příslušníci nosí pouze obušek a pepřový sprej. Výjimku z tohoto
pravidla tvoří členové Jednotky zvláštních operací a policisté zařazení
k výkonu služby na mezinárodních letištích.
 Pobřežní stráž:12 Posláním Pobřežní stráže je ochrana suverenity Islandu a
integrity jeho teritoriálních vod. V řadách tělesa působí asi 125 osob.
 Zpravodajská komunita: Jedná se odhadem o několik desítek osob,
strukturovaných do dvou agentur: Národní informační jednotka
(Greiningardeild Ríkislögreglustjóra, GRLS)13 je civilní kontrarozvědnou
službou, aktuálně podřízenou národnímu policejnímu komisaři. Existence
služby byla veřejně přiznána až v roce 2006. Vojenská zpravodajská služba
(Greiningardeild Varnarmálastofnunar Íslands, GVMSÍ)14 se primárně zabývá
zpravodajskou ochranou expertů z Islandu v rámci zahraničních operací na
podporu míru.
 Armáda na Islandu neexistuje, byla prakticky zrušena v XIX. století. Její roli do
určité míry supluje Islandská krizová odezvová jednotka (Íslenska
Friðargæslan (někdy se je možné setkat s překlady jako „Islandská garda pro
udržování míru“ či „mírotvorci“, peacekeepers). Ta se angažuje pouze
v mírových misích, kam vysílá své civilní odborníky. Jednotka je složena
převážně z policejních specialistů, příslušníků Islandské pobřežní stráže a
zdravotníků, kteří se podílejí na mírových projektech.
 Na lokální úrovni na Islandu existuje celkem 44 hasičských sborů (Slökkvilið)
pokrývajících území jedné nebo více ze 78 obcí ostrova. Vedle „klasicky
hasičských“ činností na Islandu hasiči působí i jako řidiči sanitek (Sjúkrabíll),
které obvykle parkují v rámci místně příslušné hasičské stanice.15
 Společnost pro nouzové volání, orgán podřízený Ministerstvu financí:16
V rámci pracoviště tísňové linky 112 aktuálně (prosinec 2010) působí 25 osob
(včetně vedení).17 Personální obsazení linky dispečery kolísá mezi 6 až 12
osobami (v závislosti na denní době a ročních obdobích).
9
Počet policistů v každém policejním okrsku stanoví ministr spravedlnosti a lidských práv po konzultaci s národním policejním
komisařem a s přihlédnutím k doporučením okrskových komisařů.
10
Islandština pro označení územní oblasti Metropolitní policie v Reykjavíku užívá výraz Höfuðborgarsvæðið (aglomerace
hlavního města). Jelikož se jednotlivé policejní okrsky označují názvy okresů, výraz Höfuðborgarsvæðið se užívá i pro
Metropolitní policii v Reykjavíku jako takovou. Sbor jako takový vznikl sloučením tří menších sborů v roce 2007. Značná
koncentrace policejní agendy v aglomeraci souvisí se skutečností, že tento prostor je sídlem ústředních orgánů státní správy,
zahraničních zastupitelských úřadů, vysokých škol, správním střediskem země a nachází se zde frekventovaný námořní přístav.
To vše vyžaduje organizaci výkonu policejní činnosti odlišnou od řídce osídleného zbytku země.
11
Vývoj počtu policistů v Reykjavíku ilustrují tato čísla: v roce 1918 se jednalo o 9 osob, v roce 1929 15, v roce 1930 28, v roce
1933 stoupl jejich počet na 41 a v roce 1937 sloužilo v Reykjavíku 60 policistů.
12
Landhelgisgæsla Íslands <http://www.lhg.is/>.
13
Wikipedia: Icelandic Intelligence Service <http://en.wikipedia.org/wiki/icelandic_police#the_icelandic_intelligence_service>.
Greiningardeild Ríkislögreglustjóra <http://www.reglugerd.is/interpro/dkm/webguard.nsf/key2/404-2007>.
14
WorldLingo.com: Icelandic Police <http://www.worldlingo.com/ma/enwiki/en/icelandic_police>.
15
Icelandic Fire and Ambulance Strike “Went Well”; in: Ice News, 24. VII. 2010
<http://www.icenews.is/index.php/2010/07/24/icelandic-fire-and-ambulance-strike-went-well/>.
16
112 Ísland <http://www.112.is/neydarlinan/frettir/nr/508>.
17
Další personál se věnuje aktivitám, souvisejícím s provozem vysílačky Gufunes a fungováním platformy Tetra.
2
 V rámci Islandu existuje řada tzv. „záchranných týmů“ (Slysavarnafélagið
Landsbjörg), obecně označovaných zkratkou ICE-SAR18 (Iceland Search and
Rescue, tedy doslova „Island: vyhledávání a záchrana“). Veškerý personál,
aktivní v těchto týmech, tvoří dobrovolníci, schopní nasazení 24 hodin denně,
po celý rok (dohromady je to 18 000 osob, tedy zhruba 6 % populace země).19
 Civilní ochrana:20 Významnou roli v oblasti civilní ochrany v území sehrává
okrskový policejní velitel. Ten ve své územní působnosti vyhlašuje stav
nouze a řídí konkrétní operace a spolupracuje s místně příslušným zástupcem
platformy ICE-SAR, Červeného kříže a dalších zainteresovaných subjektů.
Každý ze současných 15 policejních okrsků je identický s 15 okrsky civilní
ochrany. V každém z těchto okrsků je ustaven regionální výbor civilní
ochrany21, odpovědný za provádění příslušných opatření na okrskové úrovni.
 Bez zajímavosti není ani možnost uvalení pracovní povinnosti na veřejnost
se v době ohrožení týká veškeré populace ve věku 18 až 65 let. Tyto osoby
jsou povinné, v případě potřeby, bez nároku na náhradu v regionu svého
bydliště vykonávat práce, nařízené okrskovým policejním komisařem (za
předpokladu schválení takového kroku národním policejním komisařem).
Osoby ve věku 16 až 18 let a starší 65 let se mohou k takovým pracem
přihlásit dobrovolně. Nikdo nesmí žádným způsobem komukoli bránit
v zapojení se do aktivit, ke kterým byl v souladu s tímto zákonem povolán
Kriminalita na Islandu
Island je považován za jednu z relativně nejbezpečnějších zemí na světě.
Skutečnost, že je zde ročně spácháno přes 69 000 trestných činů, tedy více než 21
případů na 100 obyvatel, však jako by vyvracela toto tvrzení. Pro vysvětlení je nutné
uvést, že hovoříme-li o trestném činu, znamená to na Islandu, stejně jako v řadě
zemí Evropské unie, doslova o porušení norem trestního práva, popř. dalších
zvláštních předpisů, což je pojem širší než je chápání trestného činu v České
republice. Zdejší pojetí se blíží spíše množině trestných činů a (určité části)
přestupků. Pro podporu tohoto tvrzení lze uvést, že je zde ročně registrováno např.
přes 52 000 trestných činů v dopravě, z nichž polovinu tvoří trestný čin překročení
nejvyšší povolené rychlosti. V kriminální statistice jsou registrovány i takové skutky
jako např. veřejná intoxikace alkoholem (roku 2005 bylo evidováno 1 584 těchto
případů)22, drobný vandalismus (2 589 případů v roce 2005) atd. Na Islandu jsou
trestné (nebo jako přestupek chápané) i aktivity v řadě jiných zemí zcela legální, jako
například provozování a organizování striptýzu.
18
ICE-SAR: Association <http://www.icesar.com/category.aspx?catid=277>.
Wikipedia: ICE-SAR <http://en.wikipedia.org/wiki/icelandic_association_for_search_and_rescue>.
Almannavarnadeild <http://www.almannavarnir.is/>.
21
Hlavou regionálního výboru je okrskový policejní ředitel a jeho členy delegáti jednotlivých obcí. Náklady na chod těchto
regionálních výborů jsou hrazeny z místních rozpočtů. Regionální výbory mohou vzájemně spolupracovat při přípravě plánovací
dokumentace.
22
Stát střeží svůj monopol na výrobu a prodej alkoholu. Alkoholické nápoje jsou zatíženy vysokými cly a daněmi a jsou velmi
drahé. Lze je koupit jen ve specializovaných obchodech (Vínbudín) nebo v licencovaných restauracích.
19
20
3
Statistika zjištěné trestné činnosti na Islandu mezi lety 2001 až 2006:23
rok
2001
(celkem)
2002
(celkem)
trestné činy “proti veřejné správě”
podvody a padělání
trestné činy sexuálního charakteru
násilí proti osobě
zločiny proti zákonu na ochranu
soukromí
hospodářské trestné činy (doslova
“činy s úmyslem se nezákonně
obohatit”)
vandalismus
neoprávněné nakládání s cizím
majetkem
případy zneužívání omamných
a psychotropních látek
veřejná intoxikace alkoholem
dopravní přestupky
126
398
282
1 455
759
2003
(celkem)
118
513
324
1 330
758
2002
(na
100 000
obyvatel)
41
179
113
465
265
2004
(celkem)
241
340
359
1 304
874
2003
(na
100 000
obyvatel)
84
118
125
452
303
2005
(celkem)
216
328
277
1 199
734
2004
(na
100 000
obyvatel)
74
113
95
413
253
8 298
8 699
4 463
388
2006
(celkem)
191
333
288
1 299
774
2005
(na
100 000
obyvatel)
65
114
98
443
264
3 039
7 618
2 643
6 947
2 391
6 082
2 074
6 596
4 141
566
1 447
198
3 883
412
1 347
143
3 536
463
1 217
159
2 643
348
901
119
3 472
478
911
994
347
1 385
481
1 671
575
1 816
619
2 098
2 230
58 968
1 984
66 045
693
23 072
2 009
56 817
697
19 714
1 553
55 751
535
19 191
1 762
43 488
601
14 833
1 607
52 514
316
296
281
1 265
726
Křivka kriminality na Islandu do roku 2006 pozvolně klesala. V důsledku
rozkolísání hospodářství však lze předpokládá, že se tento trend zastaví a možná
dojde, v porovnání s minulými lety, i k mírnému nárůstu. Skutečnost, že země
balancuje na hranici státního bankrotu, s sebou nese i rozvoj černého trhu s valutami
a další, nejen majetkové, kriminality.
Relativně vysoký je počet trestných činů spáchaných v souvislosti s držením a
distribucí drog. V roce 2005 bylo evidováno 1 388 případů držení drog, přičemž
jakékoli nedovolené držení, byť minimálního množství drog, je na Islandu trestné.
V návaznosti na to je vhodné zmínit problematiku domácího násilí. Většina
dotazovaných ženských obětí totiž uvádí, že zneužívání návykových látek (včetně
alkoholu) je hlavním katalyzátorem násilí na nich páchaného.
Vybrané ukazatele: srovnání mezi Islandem a Českou republikou.24
2000
Česká republika
Island
Česká republika
Island
Česká republika
Island
Česká republika
Island
Česká republika
Island
Česká republika
Island
Česká republika
Island
23
24
2001
2002
Počet veškerých pachatelů trestných činů na 100 000 obyvatel
3 812
3 494
3 630
6 613
6 512
6 735
Počet úmyslných zabití na 100 000 obyvatel
2,7
2,3
2,3
1,8
2,1
1,7
Počet přepadení na 100 000 obyvatel
70
69
71
106
114
64
Počet znásilnění na 100 000 obyvatel
5
5
6
27
34
43
Počet loupeží na 100 000 obyvatel
46
43
53
12
14
11
Počet všech drogových trestných činů na 100 000 obyvatel
43
41
42
278
320
345
Počet trestných činů obchodování s drogami na 100 000 obyvatel
32
31
33
37
41
42
2003
vývoj mezi lety 2000
a 2003 (%)
3 490
6 018
-8
-9
2,3
0,3
-17
-81
67
66
-5
-37
6
38
+29
+40
54
13
+17
+11
37
-
-16
-
27
51
-14
+40
Police Website: Iceland Crime Statistics <http://www.logreglan.is/default.asp?cat_id=1213>.
European Sourcebook of Crime and Criminal Justice Statistics – 2006 <http://www.europeansourcebook.org/esb3_full.pdf>.
4
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti25
Kapacity policejního sboru (zejména v aglomeraci Reykajvík) ne vždy
postačují k plnění všech potřebných úkolů. Existující mezeru se usiluje překlenout
právě sektor poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti. Největší firmou
svého druhu na ostrově je Securitas (Securitas Ísland), která nabízí například tyto
služby:26




Uniformované hlídky v obchodech, bankách atd.
Převozy cenností v pancéřovaných vozech.
Ostrahu některých zastupitelských úřadů (zejména velvyslanectví a residence
velvyslance Spojených států amerických).
Napojení na pult centrální ochrany (přinejmenším 3 000 přípojek ve firmách,
institucích a domácnostech).
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb
S vysokou pravděpodobností se nejedná o konkrétní specifický
zákon,
týkající
se
výhradně
tématu
soukromých
bezpečnostních služeb, ale baterii zákonů, věnovaných
podnikání obecně, například:27



Instituce
odpovědná za
vytváření rámce
regulace
Oblasti pokryté
regulací
Požadavky pro
vstup na trh – na
úrovní právnické
osoby
Požadavky pro
vstup na trh – na
úrovni fyzické
osoby
Zákon 138/1994, o soukromém podnikání.
Zákon o založení firmy z 1. ledna 2007.28
Další normy (týkající se zaměstnávání osob, jejich mezd,
daní z podnikání, pojištění zaměstnanců atd.).
Certifikaci firem, usilujících o podnikání v oblasti soukromé
bezpečnosti, provádí Ministerstvo vnitra (do roku 2010 včetně
Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv).29
Zřejmě se jedná o tyto oblasti: fyzická ostraha, transport
cenností, provozování pultů ochrany a detektivní služby.
Mezi podmínky pro získání licence patří to, že osoby, tvořící
výkonný management agentury (v rámci Islandu) dosáhly
alespoň věku 25 let a disponovaly čistým trestním rejstříkem.
Pracovníkovi musí být alespoň 18 let (firma Securitas vyžaduje
dokonce nejméně 20 let), musí se jednat o „zodpovědnou
a důvěryhodnou osobu“ s čistým trestním rejstříkem (přičemž
tyto záznamy jsou revidovány každé dva roky).
25
Dostupných informací o této problematice je poskrovnu. Přehledy, popisujících situaci v řadě zemí, v případě Islandu obsahují
jen prázdné stránky. Viz např. Private Security in Iceland
<http://www.globaltrade.net/international-trade-import-exports/f/market-research/iceland/security-private-security.html>.
26
Van Bibber, D., Private Security in Reykjavik, Iceland, 1. XII. 2000 <http://infocuslists.com/datacards/datacards/dc.aspx>.
Van Bibber, D., Private Security in Reykjavik, Iceland, 1. XII. 2000 <http://www.ifpo.org/articlebank/private_security.html>.
27
Doing Business in Iceland: Law Library <http://www.doingbusiness.org/law-library/iceland>.
28
Company Law – Establishment of Companies in Iceland
<http://eng.idnadarraduneyti.is/laws-and-regulations/nr/1206>.
29
New Ministry to Replace Icelandic Defense Agency; in: Daily News, 12. IV. 2010
<http://icelandreview.com/icelandreview/daily_news/?cat_id=59014&ew_0_a_id=360585>.
Innanríkisráðuneytið <http://eng.innanrikisraduneyti.is/>.
5
Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Psi
Služby pro
orgány veřejného
sektoru
Výcvik
Mzdy a příplatky
Počet firem
a zaměstnané
osoby
Obrat
Pracovní doba
Rovnost
příležitostí
Odbory
Autorovi se tento aspekt nepodařilo zjistit. O identifikačních
průkazech je však zmínka v rámci materiálů odborových
organizací.
Autorovi se tento aspekt nepodařilo zjistit. Je však třeba
podotknout, že ani policejní síly na Islandu střelné zbraně
v rámci služby většinou nenosí a omezují se na obušky či
paralyzéry.
Autorovi se tento aspekt nepodařilo zjistit.
Autorovi se tento aspekt nepodařilo zjistit.
Na Islandu není předepsáno žádné minimální školení pro
personál soukromých bezpečnostních služeb. Některé firmy –
včetně Securitas Ísland (viz níže) – nicméně dobrovolně svému
personálu poskytuje šestnáctihodinové základní odborné
školení pro nové pracovníky (zahrnující základy strážní služby,
první pomoci a požární ochrany). Nový pracovník musí navíc
projít 48 hodin trvající „terénní nadstavbou“ – kdy pod
dohledem zkušenějšího kolegy působí přímo v terénu. Měsíčně
pak každý pracovník absolvuje čtyři hodiny školení, týkajícího
se zejména různých technických aspektů jeho činnosti.
Autorovi se tento aspekt nepodařilo zjistit.
Komplexní údaje se autorovi nepodařilo zjistit. Největší firmou
svého druhu je Securitas Ísland30, která na Islandu – zejména
v aglomeraci Reykjavíku a v rámci města Akureyri –
zaměstnává okolo 400 osob.31 Další osoby nebo menší firmy
působí jako ochranka konkrétních bankovních ústavů nebo jako
soukromí detektivové.
Autorovi se tento aspekt nepodařilo zjistit.
Autorovi se tento aspekt nepodařilo zjistit.
Lze důvodně předpokládat, že tento aspekt je v rámci Islandu
výslovně ošetřen.
O ochraně práv personálu soukromých bezpečnostních služeb
a soukromých „vyšetřovatelů“ (tedy detektivů) výslovně hovoří
materiály odborové centrály Islandu (Islandská konfederace
práce32), byť na samém konci svých výčtů (tzv. skupina 80).33
30
Securitas Ísland <http://securitas.is/>.
Firma se přitom nezaměřuje pouze na soukromou bezpečnost v užším smyslu slova, ale poskytuje i servis co se týče
instalace kamerových systémů, uklízecí služby (dceřiná společnost, oddělená roku 1999) či poradenství s důrazem na požární
ochranu. Vlastní vyjádření firmy hovoří o tom, že poskytuje služby „několika tisícům zákazníků“, tedy prakticky všem větším
firmám na Islandu. Firma na Islandu působí od roku 1979.
32
Alþýðu Samband Íslands (Icelandic Confederation of Labor) <http://www.asi.is>.
33
Agreement between The Icelandic Confederation of Labour (ASÍ) and the Confederation of Icelandic Employers (SA) on
workplace ID cards and implementation of workplace inspection (5. V. 2011)
<http://www.skirteini.is/index.php/download_file/view/127/>.
31
6
Chcete vědět víc?
 Loudová, B.; Krulík, O., Island: Malý, ale efektivní policejní sbor;
in: Bezpečnostní teorie a praxe, 3/2010, ISSN 1801-8211, s. 121-136.
 Krulík, O., Island – země kde hasiči řídí sanitky; in: 112, 5/2011, s. 31-33.
Ilustrace
Vlevo: Ústředí Securitas Ísland, otevřené v červnu 2011. Vpravo: Materiály
Securitas Ísland, týkající se programu zabezpečení trvale neobývaných nemovitostí
(chatky, „letní byty“, přístřešky), nabízející „balíček ochrany před ohněm či
vloupáním“.34
34
Securitas Ísland <http://securitas.is/>.
7