0b. ISLAND Čas ke studiu: 2 hodiny Výklad
Transkript
0b. ISLAND Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět seznámí se s historií a současností Islandu seznámí se s energetickou politikou Islandu a vyuţívanými technologiemi, zvláště, v oblasti obnovitelných a alternativních zdrojů energií seznámí se s institucemi realizujícími výzkum, vývoj a výuku na Islandu spojenou s obnovitelnými a alternativními zdroji energií Výklad Obsah: 1 1.1 1.2 1.3 2 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 4 5 5.1 5.1.1 5.2 5.3 6 6.1 6.1.1 6.2 6.2.1 6.3 7 7.1 7.2 Historie Samostatnost Válka a okupace Islandu Vyhlášení republiky a poválečné období Politika Geografie Topografie Geologie Podnebí Ledovce Řeky a jezera Termální prameny a gejzíry Fauna a flóra Národní parky Administrativní dělení Obyvatelstvo Jazyk Jména a příjmení Náboţenství Města Ekonomika Ekonomický vývoj Finanční krize roku 2008 Ekonomická struktura Doprava Měna Kultura Literatura Kuchyně 1 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. 7.3 Sport 7.4 Média 7.5 Hudba 7.6 Školství 7.6.1 Islandská univerzita 7.7 Státní svátky 8 Reference a externí odkazy 2 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Island, Republika Island, Lýðveldið Ísland vlajka znak Geografie Hlavní město: Rozloha: z toho Nejvyšší bod: Časové pásmo: Reykjavík 103 125 km² (107. na světě) 2,67 % vodní plochy Hvannadalshnjúkur (2 109,6 m n. m.) +0 Obyvatelstvo Počet obyvatel: Hustota zalidnění: HDI: Jazyk: Národnostní sloţení Náboţenství 320 000 (172. na světě, 2009) 3,1 ob. / km² (189. na světě) ▲ 0,968 (vysoký) (1. na světě, 2007) islandština islandské protestantské Státní útvar Státní zřízení republika 3 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Vznik Prezident Předseda vlády Měna HDP/obyv. (PPP) Mezinárodní identifikace Telefonní předvolba Národní TLD 1. prosince 1918 (nezávislostí na Dánsku.) Ólafur Ragnar Grímsson Jóhanna Sigurðardóttir Islandská koruna (ISK) 54 858 USD (4. na světě, 2007) ISO 3166-1 MPZ IS +354 .is 352 ISL IS Island je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského oceánu. Jeho hlavní město je Reykjavík. Historie 19. století, Althing Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří přicházeli koncem 9. a v 10. století. Vikinští náčelníci zakládali tzv. „thingy“, coţ byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. Kolem roku 930 byl zaloţen Althing a tento národní sněm můţeme pokládat za nejstarší evropský parlament. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Ve 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě, v roce 1397 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Aţ v roce 1874 byla dosaţena autonomie. V roce 1783 došlo v jiţní části ostrova k erupci několika desítek menších sopek v okolí sopky Laki, které měly za následek hladomor a vymření aţ 25 % tehdejší populace Islandu.[1] Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor. Během následujících 25 let 20 % obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do Kanady a Spojených států. Poté se hospodářská situace země začala pomalu zlepšovat. Samostatnost 4 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Znak Islandu mezi lety 1919-1944 Po událostech s vlajkou Islandu pokračovalo osamostatňování Islandu vytvořením společné Dánsko-Islandské komise, která po dvou týdnech roku 1918 shodla na úplné autonomii pro Island. A tak po schválení dánským a islandským parlamentem byl přijat návrh, pro nějţ se vyslovila většina (90%) obyvatel Islandu. Přijetím tohoto návrhu se stal 1. prosince 1918 Island suverénním a samostatným státem, oslavy bohuţel zhatila krutá zima. Island měl s Dánskem společného krále, a tudíţ s ním byl v personální unii. Dánsko se aţ do odvolání staralo o obranu islandských vod a vyplatilo Islanďanům 2 miliony do fondu na Islandu a v Dánsku. Smlouva o personální unii byla platná do roku 1940 a po uplynutí mohl kterýkoli z obou států poţádat o úpravu nebo, pokud k revizi do tří let od roku 1940 nedošlo, mohl jakýkoli z obou států smlouvu jednostranně vypovědět. Válka a okupace Islandu Obyvatelé Islandu ţili podle zákona o unii z roku 1918 v neutrální zemi bez armády a svou neutralitu si hodlali udrţet. Pro válečné období byla utvořena tzv. válečná rada. Vláda ani po okupaci Dánska nepřijala britskou nabídku ochrany. Proto Britové, ze strachu, aby Němci neobsadili Island, podnikli bleskovou operaci "Fork" a 10. května 1940 Island obsadili. Roku 1941 převzali obranu Islandu od Britů zatím neutrální Spojené státy americké. Na to přistoupili Islanďané s podmínkou vyklizení Islandu ihned po skončení války a respektování suverenity Islandu. USA na Islandu vybudovaly především letiště u města Keflavík a rozmístili na ostrově radarové stanice. Díky Američanům se rapidně sníţila nezaměstnaost. V době nejvyššího stavu měly USA na Islandu 47 000 vojáků. Vyhlášení republiky a poválečné období Uţ od začátku 30.let někteří lidé byli pro zrušení personální unie s Dánskem. I obrana Islandských vod jiţ po obsazení Dánska Německem nebyla moţná. Proto od roku 1942 probíhaly přípravy na změnu státního zřízení. Smlouva o unii s Dánskem byla vypověditelná roku 1944. Na ţádost dánských velvyslanců a Američanů byl aţ roku 1944 Althingem schválen návrh zrušení unie s Dánskem a vyhlášeno celonárodní referendum, kterého se zúčastnilo 98% voličů, 97% z nich dalo hlas ke zrušení unie a 95% jich dalo hlas republice. 17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou a byla zrušena personální unie s Dánskem. Althing zvolil za 1. prezidenta Sveinna Björnssona. Král Kristián X. poslal k tomuto dni telegram, v němţ vyjádřil politování nad tím, ţe se s ním islandský lid rozchází za těchto poměrů, ale popřál mu vše nejlepší. Změna ústavy spočívala převáţně v nahrazení slova král slovem prezident. Po válce odešly do jara 1947 všechny cizí vojenské jednotky, ale v tu samou dobu bylo obnoveno jednání s USA o předání letiště v Keflavíku a moţnosti mezipřistání amerických letadel, z čehoţ Islandu plynuly peníze. Island stále zůstával neutrální a bez armády. Roku 1949 bylo Islandu nabídnuto členství v NATO a vláda nabídku přijala, ovšem pod podmínkou, ţe v době míru nebudou na Islandu rozmístěna cizí vojska. V roce 1951 jiţ vláda podepsala dohodu o obraně s USA a v Keflavíku přistálo prvních 15 letadel s americkými vojáky. 5 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. V rámci Marshallova plánu získal Island v letech 1948 aţ 1960 kolem 70 milionu dolarů. Od roku 1971 byly z Dánska postupně navráceny islandské rukopisy. V roce 2008 postihla zemi váţná ekonomická krize, který vyústila v pád vlády. V červenci 2009 islandský parlament rozhodl o podání přihlášky do Evropské unie.[2] Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich můţe vysledovat svůj původ aţ k prvním osadníkům, jejichţ jména jsou zapsána v Knize osadníků (Landnámabók). A protoţe současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, coţ byl jazyk Vikingů, mohou středověké vikinské ságy snadno číst i dnešní Islanďané. Politika Islandský parlament Althing má 63 členů, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu je prezident, který je rovněţ volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vţdy v historii republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť ţádná politická strana dosud nikdy v historii republiky nezískala více neţ polovinu křesel. Prezidentem Islandu je Ólafur Ragnar Grímsson a předsedkyní vlády je Jóhanna Sigurðardóttir . Geografie Islandu Obr.1. Mapa Islandu 6 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Obr.2. Sopka Hekla Obr.3. Národní park Skaftafell Obr.4. Mapa geologického sloţení 7 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Topografie Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě. Jeho břehy jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska 970 km, od Grónska 287 km a od Faerských ostrovů 420 km. Na severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak pouze ostrůvek Grimsey je jím skutečně protnut. Zejména střed a východ ostrova se nachází v dost velké nadmořské výšce, směrem k severnímu pobřeţí vybíhají řekami oddělené hřbety. Geologie Island leţí na riftové zóně styku dvou litosférických desek středoatlantského hřbetu, který probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu. Na severní straně začíná v oblasti poloostrova Melrakkaslétta a pokračuje na jih přibliţně do poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující vlastně celý Island můţeme rozdělit do tří základních zón. Geologicky nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató sloţené z třetihorních čedičů o stáří aţ 16 miliónů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeţí. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 aţ 3 milióny let. Plošiny jsou sloţeny převáţně čedičem a doleritem, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší, především ryolity. Centrální mladá vulkanická zóna je tvořena horninami, jejichţ stáří se pohybuje v rozmezí 0,7 miliónu let aţ po nedávné výlevy čedičů. Jde o jednu z nejaktivnějších oblastí na světě s více neţ 2 000 erupcemi v poledové době (tj. za 10 000 let). Unikátní jsou tvary vzniklé pod ledovcovými výbuchy. Láva se při styku s ledem nebo tavnou vodou rychle ochlazuje a tuhne. Pokud přitom pronikne ledovcovou hmotou nebo hladinou jezera, vzniká útvar podobný stolové hoře (v islandštině stapi). Jedním z nejmladších ostrovů světa je Surtsey, který se vytvořil roku 1964. Měl rozlohu 2,7 km², nyní jen 1,4 km². Obr.5. Sněţení na Islandu v zimě Podnebí 8 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Island leţí v blízkosti centra tlakové níţe a přes svou severní polohu má díky teplým vodám Golfského proudu mírné klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik vydatných dešťů. Mnoţství sráţek klesá přibliţně směrem od jihozápadu na severovýchod. Jejich roční úhrn je na jihu a jihozápadě 1 000 aţ 3 000 mm podle nadmořské výšky, na severu a východě pouze 300 - 500 mm. Velká proměnlivost charakterizuje počasí celého ostrova. Zima je na jihu mírná s průměrnou teplotou v lednu od 2°C do -1 °C. Letní teploty dosahují 15 i více stupňů (ne ovšem ve vysokých polohách). Obr.6. Ledovec Vatnajökull z druţice Obr.7. Vulkán Grimsvötn na ledovci Vatnajökull Ledovce Prakticky celý ostrov nese stopy po činnosti ledovců, jako jsou velká ledovcová údolí s čedičovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i mnoţství morén a obrovské výplavové plošiny – sandry. V pleistocénu prodělal ostrov klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu. Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull na jihozápadě měří 8 100 km², coţ představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. Sopky překryté ledovou hmotou jsou v řadě 9 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. případů aktivní (naposledy v r. 1997). Jejich činnost vyvolala katastrofické povodně, které se valily údolím řeky Jökulsá á Fjöllum a vytvořily unikátní tvary na severním pobřeţí ostrova. Řeky a jezera Obr.8. Jezero Þingvallavatn 2 750 km² státu tvoří voda, coţ je 2,67 % povrchu státu. V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější Jökulsá á Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují mnoţstvím vodopádů zaloţených na puklinách a zlomech (Dettifoss, Skógafoss, Gullfoss). Typickým rysem krajiny je také mnoţství jezer vytvořených činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v kráterech sopek (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero Mývatn) či ledovcovými morénami. Termální prameny a gejzíry 10 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Obr.9. Gejzír Strokkur Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích solfatarů a fumarolů. Nejznámější výskytu těchto úkazů je Námaskard u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jiţního pobřeţí. Od místního, tzv. Velkého gejzíru (Stóri gejzír) pochází ono mezinárodně uţívané slovo. V současnosti je však tento otec gejzírů, jenţ chrlil vodu aţ do výše 70 m.[3], nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba Strokkur, pravidelně chrlící vodu aţ do výše 20 m.[3] Fauna a flóra Obr.10. Islandská ovce 11 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Jedinými stromy, s nimiţ se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí vrby, zakrslé břízy typické pro tundrovou vegetaci a jalovec. Rostou tu různé druhy borůvkovitých a šíchovitých rostlin. Hojné jsou lišejníky a ostřicové trávy typické pro baţiny a mokřiny. Nápadnějšími květy upoutají v krátkém létě např. kakost, endemitní mák, nízký turan, smetánka či zvonek. Z nízkých orchidejí můţeme vidět Platanthera hyperborea, roste tu protěţ aj. Jednotvárná vegetace neposkytuje dostatek potravy zvěři, která je druhově velmi chudá. Ţije tu polární liška, na krách sem občas zabloudí medvěd lední. Nejrozšířenější faunou ostrova jsou bezpochyby ptáci a také ovce. Kolonie papuchalků, alky, chaluhy a racků v pobřeţních fjordech patří k vyhledávaným lokalitám. Národní parky Island má čtyři národní parky: Národní park Jökulsárgljúfur Národní park Skaftafell Národní park Snæfellsjökull Národní park Þingvellir Administrativní dělení Island se dělí na 79 obcí (sveitarfélög), 23 hrabství (isl.: sýslur), 8 okresů (hluti) a na 6 krajů. Obr.11. Obce Islandu 12 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Obr.12. Hrabství Islandu Obr.13. Okresy Islandu Obr.14. Kraje Islandu 13 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Obyvatelstvo Na Islandu ţilo v dne 1. října 2007 312 851 obyvatel. Hustota zalidnění je 3,03 obyvatel na km². 60 % obyvatel Islandu ţije v aglomeraci Reykjavíku. 92 % obyvatel ţije ve městech, zbytek 8 % na vesnicích. Podle ţebříčku Rozvojového programu OSN z roku 2007 je Island z hlediska kvality ţivota nejlepším místem pro ţivot lidí ze všech 177 hodnocených zemí světa. Demografie Obyvatelstvo rozdělené podle věku: 0-14 let: 21,5 % (muţi 32 818, ţeny 31 614) 15-64 let: 67,5 % (muţi 111 216, ţeny 100 367) 65 let a více: 11 % (muţi 15 589, ţeny 18 001) Očekávaná délka ţivota při narození: ţeny: 82,3 let muţi: 78,1 let Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,0 % Počet narození na 1 000 obyvatel: Počet zemřelých na 1 000 obyvatel: Počet migrantů na 1 000 obyvatel: 13,83 6,57 2,38 Gramotnost: 99,9 % Jazyk Úředním jazykem na Islandu je islandština. Je to severogermánský jazyk pocházející ze staré severštiny. Jména a příjmení Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůleţitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn. Na Islandu se téměř vţdy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manţelka po svatbě nepřebírá příjmení po manţelovi jako v Česku. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v Česku, ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichţ předkové byli kdysi z bohatého rodu a snaţili se tímto odlišit od „normálních“ lidí. 14 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Náboţenství evangelističtí luteráni protestanté ostatní luteráni římští katolíci Ásatrú ostatní 87,1 % 4,1 % 3,5 % 1,7 % 0,3 % 3,3 % Města 7 největších měst Islandu podle pořadí: 1. Reykjavík 2. Kópavogur 3. Hafnarfjörður 4. Akureyri 5. Keflavík 6. Garðabær 7. Mosfellsbær 117 607 28 291 24 712 17 158 10 200 9 877 7 808 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel Obr.15. Reykjavík 15 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Obr.16. Kópavogur Obr.16. Akureyri Ekonomika 16 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Obr.17. Geotermální elektrárna Nesjavellir Obr.18. 1 islandská koruna Dle Mezinárodního měnového fondu má Island HDP na obyvatele v paritě kupní síly 39 168 USD (2007) a je tak jedenáctý na světě. Island se v roce 2007 stal státem s nejvyšším HDI na světě. Během krize finančního sektoru v roce 2008 si Island vyslouţil 1. místo v poměru bank drţených státem. Počátkem října 2008 stát přebral kontrolu nad třemi největšími bankami v zemi, které se dostaly do váţných problémů. Pro státní rozpočet však jde o enormní zátěţ a premiér oznámil, ţe se země nachází krok před státním bankrotem.[4] Ekonomický vývoj, Finanční krize roku 2008 Bankovní systém v Islandu prošel velmi překotným vývojem. V první polovině devadesátých let zdejší nejen bankovní trh mohutně sílil a expandoval. To přineslo růst celému finančnímu sektoru a Island byl dokonce povaţován za vzor rychle rozvíjejíce se ekonomiky. Finanční sektor rostl tak rychle, ţe v posledních letech před krizí dokonce devětkrát převýšil hrubý domácí produkt Islandu. S počátkem globální finanční krize, se islandské banky rázem propadly. Na začátku října roku 2008 musely být tři největší banky zestátněny. To mělo velký 17 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. vliv na islandskou korunu, která rychle ztratila svoji hodnotu. Dopad této krize pocítili i obyvatelé Islandu, ale naopak pro cizince se stal tento ostrov daleko levnější destinací. Političtí představitelé Islandu pak jednali o půjčce (neúspěšně mimo jiné s Ruskem). Krize také znovu otevřela cestu k diskuzi zda by měl Island vstoupit do Evropské unie. Islanďané do této doby do unie nechtěli v podstatě hlavně z jediného důvodu, kterými byly rybolovné kvóty, rozdělované v Bruselu mezi jednotlivé státy.[5] Ekonomická struktura Island je stát bez výrazných surovinových zdrojů, avšak s velkými hydroenergetickými a geotermálními zásobami, vyuţívanými k výrobě elektrické energie a k vytápění. Zásadní prioritou islandského hospodářství je námořní rybolov. Průmysl je orientován zejména na zpracování ryb a výrobu rybích konzerv, v menší míře je zastoupeno hutnictví a textilní průmysl. Rybolov zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodinného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská vláda se ale v poslední době snaţí sníţit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování rybích populací pro další generace. Zemědělství je zaměřeno převáţně na ţivočišnou produkci, chov ovcí, skotu, prasat a drůbeţe. Rostlinná produkce je omezena na pěstování brambor a zejména pícnin, které je vhodné pouze 1 % státu. Zajímavým úkazem je pravidelná úroda zeleniny a jiţního ovoce v oblasti při polárním kruhu, realizovaná ve velkokapacitních sklenících vytápěných geotermální energií, Island je dokonce největším evropským producentem banánů[zdroj?]. Dováţejí se paliva, strojírenské výrobky a potraviny. Doprava Obr.19. Island Air Doprava na Islandu je řízena podle drsného terénu a nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní typ dopravy je auto. Neexistuje zde ţelezniční síť a kromě měst ani autobusová doprava. Dvě větší města Reykjavík a Akureyri spojuje hlavní okruţní islandská silnice Hringvegur. Jedinými dopravními prostředky, se kterými můţou islanďané jít mimo Island je letadlo a loď. 18 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Na Island můţeme cestovat letadlem společnosti Island Air, Eagle Air a Iceland Express (provozují téţ vnitrostátní linky včetně vyhlídkových) nebo levněji lodí, např. z norského Bergenu (2 dny). Cesty do vnitrozemí jsou sjízdné jen v létě a pěší přechody jsou dost náročné. Plánuje se, ţe se na Islandu začne stavět ţelezniční síť z Keflavíku do Reykjavíku. Island má 13 034 km silnic, z toho 4 617 dláţděných. Je zde 86 letišť, z toho 12 asfaltovaných. Měna Na Islandu se platí islandskou korunou (isl.: Íslensk króna). Dělí se na 100 aurar. Kód měny je ISK. Mince islandské koruny mají hodnoty 1, 5, 10, 50 a 100 korun. Bankovky mají hodnoty 500, 1000, 2000, 5000 korun. Zároveň jsou v oběhu bankovky v hodnotách 10, 50 a 100 korun, které se z oběhu stahují a brzy platit přestanou. Kultura, kuchyně Obr.20. Papuchalk bělobradý patří také do islandské kuchyně. Hlavním pokrmem islandské kuchyně jsou ryby, potom jehněčí a mléčné výrobky. Þorramatur (Thorramatur) je tradiční islandské jídlo, vhodné pro mnoho různých pokrmů. Jí se nejčastěji ve měsíci Þorri, coţ je leden a únor. Tradičními pokrmy jsou Skyr, Scrota, ţralok a ovce. Skyr je tradiční islandský mléčný výrobek podobný jogurtu. Skyr obsahuje 12 % proteinů, 3 % sacharidů, 0,5 % tuku a hodně vápníku. Nyní je islandská strava velmi odlišná, zahrnuje kuchyně po celém světě. Do normální islandské snídaně patří chléb, cereálie a ovoce. Večeře je odlišnější. Jako jinde ve světě, i zde je rozšířený „fast food“, rychlá strava. Sport Sport na Islandu je velmi populární, ačkoli se v minulosti vyměnilo mnoho sportů, Islanďané zůstávají velmi zdravý národ. Dnes je na Islandu nejpopulárnější fotbal, basketball a atletika. Golf, tenis, plavání, šachy a jízda na koni je také populární. Tradiční sport na Islandu je Glíma. Glíma je podobné wrestlingu. Házená je obvykle uváděna jako národní sport. Islandští 19 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. házenkáři patří k nejlepším na světě. Islanďanky jsou překvapivě dobré ve fotbale ve srovnání s počtem obyvatel Islandu. Islanďané jsou výborní na ledu a šplhání po skalách. Média Nejrozšířenější televizní stanicí na Islandu je státní televize RÚV a její nejsledovanější pořad Sjónvarpið, zahrnující zprávy, sport a počasí. Druhým nejsledovanějším kanálem je soukromá televize Stöð 2. Třetí nejrozšířenější je SkjárEinn. Ostatní menší stanice jsou vysílány pouze lokálně. Rádia jsou vysílána po celém Islandu, včetně vnitrozemí. Nejpopulárnější rádia jsou Rás 1, Rás 2, Bylgjan a FM 95,7. Na Isladnu vycházejí troje denní noviny: Fréttablaðið, Morgunblaðið a 24 stundir. Island má význačný filmový průmysl. Asi nejpopulárnější islandský film je komedie 101 Reykjavík z roku 2000 řízený Baltasarem Kormákurem. Jeho film Severní blata vyhrál na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2007. Hudba Islandská hudba je příbuzná s nordickou hudbou a zahrnuje tradiční folkovou a popovou hudbu, včetně skupiny Voces Thules, alternativní rockové skupiny The Sugarcubes, zpěváků Björk, Emilíana Torrini a Sigur Rós. Státní hymnou Islandu je Lofsöngur. Píseň je také známa pod názvem Ó Guð vors lands (Boţe naší země). Slova napsal Matthías Jochumsson a hudbu sloţil Sveinbjörn Sveinbjörnsson. Píseň vznikla v roce 1847 u příleţitosti oslav tisíciletého výročí osídlení ostrova. Za hymnu byla píseň přijata v roce 1944. Píseň má tři sloky, ale jako hymna slouţí pouze první sloka. Školství Obr.21. Hlavní budova Islandské univerzity Systém školství na Islandu je zaloţený od Amerického způsobu. Islandské školství se skládá z mateřské školky, základní školy, střední školy a vysoké školy. Mateřská a základní škola je 20 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. povinná. Povinné základní vzdělání je pro děti od 6 do 16 roků. Mnoho institucí poţaduje od státu více soukromých škol. Ve škole se kromě islandštiny učí anglicky a dánsky. Typický věk Mateřská školka Věk Pod 6 Základní škola 6 - 16 Střední škola Vysoká škola 16 - 20 20 - 23 Islandská univerzita Islandská univerzita (isl.: Háskóli Íslands) je islandská státní univerzita, která sídlí v Reykjavíku. Škola byla zaloţena v roce 1911. V současnosti má jedenáct fakult a studuje ji okolo 8 000 studentů. 21 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. ReykjavíkReykjavík Reykjavíkurborg poloha nadmořská výška: stát: okruh: obec: administrativní dělení: rozloha a obyvatelstvo rozloha: počet obyvatel: hustota zalidnění: etnické sloţení: náboţenské sloţení: správa starosta: oficiální web: PSČ: do 100 m n. m. Island Reykjavíkurkjördæmi norður a Reykjavíkurkjördæmi suður Reykjavíkurborg 10 čtvrtí 274 km² 117 721 (2007) 429,6 obyv. / km² Islanďané protestanté Ólafur F. Magnússon www.rvk.is 101-155 Reykjavík je hlavní a největší město ostrovního státu Island. Leţí při pobřeţí zálivu Faxaflói v Atlantském oceánu na jihozápadě země poblíţ Evropy. Město je se svou polohou 64° 08' severní šířky nejseverněji poloţeným hlavním městem světa a v rámci Evropy nejzápadnějším. V prosinci roku 2007 zde ţilo 117 721 obyvatel. Město (respektive osada) bylo zaloţeno vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem jiţ v roce 874. Pojmenoval ho Reykjavík, coţ znamená v islandštině kouřová zátoka od termálních pramenů a gejzírů v jeho okolí. Později se začala osada vyvíjet díky augustiniánskému klášteru postaveným na nedalekém ostrově Viðey v roce 1226. V polovině 18. století chtěl místní podnikatel rozvinout hospodářství a lehký průmysl. V 18. století byla ve městě vybudována křesťanská katedrála a město se stalo významným obchodním a námořním uzlem. 18. srpna 1786, tehdy 167 ţijících obyvatel v osadě přiznalo městské právo. Od roku 1904 bylo město poctěno titulem sídelního města vlády ostrova. Univerzita Háskóli Íslands byla ve městě zaloţena o 7 let později roku 1911. [editovat] Geografie 22 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Obr.22. Záliv Faxaflói, v pozadí hora Esja Obr.23. Řeka Elliðaá Reykjavík se nachází při jihozápadním pobřeţí Islandu na začátku poloostrova Reykjanes a obklopený mnoha dalšími poloostrovy, ostrovy, zálivy a průlivy. Islandem z jihozápadu k severovýchodu vede tektonická deska, která způsobuje ve městě občasné zemětřesení a sopečné činnosti. Příkladem je 4500 let stará událost, kdy se z pohoří Bláfjöll valila láva a mířila k městu. Avšak kdyţ dorazila do údolí řeky Elliðaá, která teče východní částí města později po jejím proudu dorazila aţ k moři u zálivu Elliðavogur a nezasáhla Reykjavík. Během doby ledové před 10 000 lety byla část města pokryta velkým ledovcem. Některá místa, která nebyla pokryta ledovcem byla zaplavena mořskou hladinou. Na konci doby ledové, kdy vzniklo teplejší období se některé kopce jako je Öskjuhlíð staly ostrovy. Dřívější hladina moře dosahovala aţ ke kopci Öskjuhlíð, který měří 43 m n. m. Kopce Öskjuhlíð a Skólavörðuholt připomínají zbytky dřívějších štítových sopek, které byly aktivní během teplého období v době ledové Po době ledové ledovce ustoupily do původního stavu. Největší řekou protékající Reykjavíkem je Elliðaá, která sice není splavná pro lodě, ale zato je zde mnoho lososů. K siluetě města patří hora Esja, měřící 914 m. Esja je nejvyšší horou v okolí. Téměř celé město leţí na poloostrově Seltjarnarnes, ale jeho předměstí dosahují i mnohem dál na jih a východ. Reykjavík se nyní stále rozšiřuje. Většina jeho území je řídce osídleno, protoţe domy jsou většinou velmi rozloţené. Mezi ně většinou vedou hlavní dopravní tepny. Také jsou zde prázdná místa. 23 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Podnebí Reykjavíku Obr.23. Pohled na Reykjavík v zimě Podnebí v Reykjavíku je i přes svou velmi vysokou polohu v severní části Atlantského oceánu subarktické aţ mírné a je mnohem teplejší od ostatních částí ve stejných zeměpisných šířkách. Průměrné zimní teploty vzduchu se přibliţně rovnají s teplotami v Česku. Je to protoţe větší část Islandu má vliv na oceánském klimatu a způsobuje to teplý Golfský proud. S tím je ale také spojen občasný silný vítr, který většinou vane z východu o průměrné síle 6 m/s (21 km/h). Naopak léta jsou velmi chladná, přibliţně stejné teploty jako na hřebenech českých hor. Reykjavík sice nepatří mezi mimořádně deštivá města, ale přesto je zde průměrně 210 dnů v roce deštivých. Na jaře je největší pravděpodobnost výskytu slunce. Průměrně je zde ročně 1250 slunečných hodin. Podobné podnebí jako zde panuje také na Faerských ostrovech, při Norském pobřeţí a na Falklandech. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo [1] +6°C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota +1 °C, noční -2 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota +13 °C, noční +8 °C. Teploty jsou podobné na celém Islandu. Průměrný roční úhrn sráţek je [2] 779 mm, z toho nejméně sráţek spadne v květnu a naopak nejvíce v říjnu. Sráţek je nejméně na severovýchodě (300 mm) a nejvíce na jihu (1500 mm). Teplota moře je v zimě +3 °C, v létě +11 °C. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 70 aţ 85 %. Denní světlo trvá v nejkratším měsíci prosinci 4 hodiny, tedy od 11:30 do 15:30. V nejdelším měsíci červnu trvá 21 hodin, tedy od 3:00 do 0:00. V zimě se často noční obloha při jasném počasí mění v polární záře. Měsíc Led Úno Bře Dub Kvě Čer tmax 1°C 2°C 2°C 5°C 8°C tmin -1°C -1°C 0°C 64 62 56 -2°C Sráţky v mm 89 Čer Srp Zář Říj Lis Pro 11°C 13°C 12°C 10°C 6°C 3°C 2°C 3°C 6°C 8°C 7°C 5°C 2°C 0°C -2°C 42 42 50 56 67 94 78 79 24 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Roční úhrn sráţek: 779mm Hospodářství Obr.24. Přístav v Reykjavíku Ve městě má hlavní zastoupení průmysl spojený s rybolovem, coţ se projevuje v mnoţství konzerváren ryb. Další významné podniky se specializují na textilní a strojírenský průmysl, doplněný mnoţstvím loděnic, či tiskáren. Okolí města se specializuje na výrobu umělých hnojiv a cementu. Reykjavík je důleţitým obchodním uzlem Islandu, přes který prochází okolo 70 % obchodu ostrova. Letiště hlavního města je situováno do blízkého města Keflavík. Za zmínku stojí ještě skutečnost, ţe město Reykjavík má většinu bytových jednotek vytápěných vodou z blízkých horkých vřídel (vyuţití geotermální energie). Aktivní vulkanické podloţí pomáhá udrţovat vytápěný městský bazén po celý rok otevřený s příjemnou teplotou. Ve městě je moţno se setkat i s vytápěnými chodníky. Mnoţství páry dalo městu i jeho název. Doprava Obr.25. Letiště Reykjavík 25 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Island patří v počtu aut na obyvatele mezi nejvyšší na světě, i přesto jsou dopravní zácpy výjimkami. Přes celé město vede široká více proudová dálnice, která spojuje centrum města s jeho předměstími. Parkovišť je ve většině čtvrtí dostatek. Do městské hromadné dopravy patří pouze autobusy Strætó bs, které však nejsou velmi oblíbené, lidé dávají přednost automobilům. Městem vede hlavní islandská okruţní silnice Hringvegur a spojuje tím město s ostatními částmi na Islandu. Letiště Reykjavík, které je druhé největší letiště na Islandu hned po Letišti Keflavík se nachází jiţně od centra města. Je hlavně pouţívaný pro islandské lety, ale někdy se také odsud létá do Grónska a na Faerské ostrovy. Byl postaven Brity během druhé světové války. Tehdy se postavilo na okraji města, nyní je však 1 km od centra. Reykjavík má dva přístavy, starší přístav nedaleko centra slouţí hlavně k rybaření a druhý přístav Sundahöfn, který se nachází ve východní části je největším nákladním přístavem v zemi. K vidění Obr.25. Höfði Althing Árbæjarsafn Dómkirkjan í Reykjavík Hallgrímskirkja Háskóli Íslands Háteigskirkja Höfði Kringlan Laugavegur Perlan Ráðhús Reykjavíkur Tjörnin islandský parlament. městské muzeum. katedrála v Reykjavíku. nejvyšší kostel a také budova ve městě. islandská univerzita. další kostel. dům. druhé největší obchodní centrum na Islandu. ulice s mnoha obchody. stavební památka. městská radnice. jezero v centru Reykjavíku. 26 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Þjóðminjasafnið národní muzeum. Obyvatelstvo Obr.26. Aglomerace Reykjavíku Nyní ţije v Reykjavíku 37,5 % obyvatel Islandu, tedy okolo 118 000 obyvatel. V jeho aglomeraci ţije aţ dvě třetiny obyvatel Islandu, tedy skoro 200 000. Do jeho aglomerace patří města Álftanes (2361), Garðabær (9913), Hafnarfjörður (24 839), Kópavogur (28 561), Mosfellsbær (8147) a Seltjarnarnes (4428). Administrativa Obr.27. Ráðhús Reykjavíkur - městská radnice Reykjavík je řízen městskou radou. Můţe být zvolena jakákoliv osoba nad 18 let a musí mít registrované bydliště ve městě. Městská rada má 15 členů, kteří jsou voleni kaţdé 4 roky. Nynějším starostou je Ólafur Friðrik Magnússon. Nastoupil 24. ledna 2008 po Dagur Bergþóruson Eggertssonovi. 27 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Městské čtvrtě v Reykjavíku Reykjavík se dělí na 10 čtvrtí (islandsky: "hverfi"). 1. Vesturbær 2. Miðborg (centrum) 3. Hlíðar 4. Háaleiti 5. Laugardalur 6. Grafarvogur 7. Árbær 8. Breiðholt 9. Úlfarsfell Poslední 10 čtvrť Kjalarnes není zobrazena na mapě, nachází se severně od centra. Školství Háskóli Íslands Menntaskólinn við Hamrahlíð Menntaskólinn í Reykjavík Verzlunarskóli Íslands Menntaskólinn við Sund Borgarholtsskóli Fjölbrautaskólinn við Ármúla 28 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU. Iðnskólinn í Reykjavík Menntaskólinn Hraðbraut Kvennaskólinn í Reykjavík] Fjölbrautaskólinn Breiðholti Univerzity Háskóli Íslands Háskólinn í Reykjavík Kennaraháskóli Íslands Listaháskóli Íslands Další zdroje 29 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
Podobné dokumenty
4. island
Populace samotného Rejkjavíku: 118 600 osob (37,31 % populace státu).5
Rozloha země (km²): 103 125 km² (z celkové rozlohy tvoří 2 757 km² jezera,
11 922 km² ledovce a 64 538 km² lávová pole a pus...
Páté číslo časopisu Dámského investičního klubu LADY IN
znamená, že nejste ‚jen‘ reklamní expert nebo PR
expert nebo media expert, ale že chápete marketing
ve všech jeho možnostech a umíte spojit ty správné
specialisty – experty, aby v dané chvíli pomoh...
zpravodaj
SPS Královéhradeckého a Pardubického kraje a CA GABI odborný zájezd na Island Ledovou zemi, jak ji nazval jeden z prvních návštěvníků Viking Vilgerdarson na konci 9.
století. Island je druhý největ...
Krátce o Islandu Cestovní doklady Dovoz zboží Turistická sezóna
je vzdálen kolem 800 km, od Norska 970 km, od Grónska 287 km a od Faerských ostrovů 420 km. Na
severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak pouze ostrůvek Grímsey je jím skutečně protnut...
Jídlo a pití na Islandu
Podobně jako v dalších zemích Skandinávie je i na Islandu omezováno pití alkoholu. Koupit si ho smí pouze
člověk starší 20 let. Lihoviny je možné pořídit výhradně ve státních obchodech Vínbúð nebo ...
URL - Evropská volební studia
Because of the limitations on the character and range of topic, attention will
be limited to selected questions. Individual electoral maps will be compared, and the
methods of areas of electoral su...