Mediální prezentace projektu v Olomouckém večerníku.

8
29. března 2010
RELAX
Divadlo Tramtárie uvedlo premiéru
hry Tajemný hrad v Karpatech
V sobotu uvedlo Divadlo Tramtárie
v pořadí pátou premiéru letošní sezóny – inscenaci Tajemný hrad v
Karpatech. Dramatizace vychází ze
slavného vědeckofantastického románu Julese Verna, ale inspiraci
hledali autoři také ve filmové verzi.
Hra pojednává o milostném trojúhelníku mezi hrabětem Telekem,
baronem Gortzem a zpěvačkou
Stilly. Jejich cesta se však rozdělí a
zase se sejde ve vesnici Verstu, kde
jsou obyvatelé vyděšeni tajemnými
úkazy na místním opuštěném hradu. Realizační tým Vladislav Kracík, Lenka Jorníčková, Andy Fehu
a Eliška Konečná již spolupracovali v minulé sezóně na představení I
na Batmana občas padne smutek,
které sklidilo velký úspěch jak diváků, tak u odborníků. „Inscenace
Tajemný hrad v Karpatech vlastně
svoji povahou navazuje na Rozmarné léto a vybrali jsme si toto
dílo, protože nikdo ho ještě nezpracoval v divadelním provedení a tak
bude mít českou i světovou premiéru,“ uvedla Lenka Jorníčková. Vladislav Kracík dodal: „Tuto inscenaci není jednoduché zpracovat pro
divadlo. Nemá silný příběh, vše je
založeno na atmosféře a výrazné
stylizaci. Drželi jsme se spíše románové předlohy, ale určitě jsou
tam znát i rysy z filmového zpracování.“ V hlavních rolích se předsta-
MD uvádí: Jak je důležité míti Filipa
V pátek uvedlo Moravské divadlo Olomouc komedii Oscara Wildea Jak je důležité míti Filipa nastudovanou pod vedením režiséra Romana Groszmanna. Děj
zavedl publikum do období viktoriánské
Anglie, kdy prostřednictvím postav mohlo sledovat, jaké vládly dobové mravy,
mínění a názory v lepších vrstvách společnosti.
„Kdo se chce uvolnit a především pobavit,
pak by měl zvolit právě tento titul. Příležitostí se zasmát bude hodně, vždyť chytrým vtipem srší všechny postavy,“ zve Simona Součková, mediální zástupkyně Moravského divadla Olomouc. Také dramaturg divadla Miroslav Ondra potvrdil, že diváci tohoto auto-
ra znají a vědí, že mohou očekávat příjemnou
zábavu plnou jemného humoru. Zatím posledním wildeovským kouskem na olomouckém jevišti byla dramatizace humoristické novelky Strašidlo cantervillské v roce
2000.
Hlavními postavami této nejúspěšnější a nejvtipnější hry Oskara Wildea jsou mladí muži
z vyšší společnosti John a Algernon v podání
Lukáše Krále a Petra Jarčevského. Zatímco
Jack má fiktivního bratra Filipa, za kterého se
vydává na londýnských večírcích, Algernon
má neexistujícího na smrt nemocného přítele Bunburyho, který onemocní vždy v okamžiku, kdy se musí Algernon zúčastnit nějaké nepříjemné události.
-vevi-
Kyrgyzstán, země hor v Moravském divadle
Fotografie impozantních a majestátných hor
dalekého Kyrgyzstánu jsou k vidění v prostorách Moravského divadla. Dvojice cestovatelů Radek Luhový a Jiří Stejskal se na své
pouti za poznáním napříč Kyrgyzskou republikou dostala do míst, která lákají spíše
dobrodruhy než běžné turisty. Cestovatelé
během své měsíční cesty fotili především hory, protože přes čtyřicet procent území této
nádherné země leží v nadmořské výšce nad
tři tisíce metrů. Největší devizou Kyrgyzstánu je nádherná a čistá příroda, zvláště horské masívy a v nich ukryté řeky a jezera. Kyrgyzstán se sedmitisícovými vrcholy je vyhledávanou a oblíbenou destinací mezi horolezci. Výstavu „Kyrgyzstán, země hor“ mohou
zájemci zhlédnout od 26. března do 14. dubna.
-vevi-
J. Chalánková: Velikonoce
jsou časem inventury
Jitka Chalánková z Prostějova, povoláním
dětská lékařka, vede krajskou kandidátku
TOP 09 do květnových parlamentních voleb. A protože nás o víkendu čekají Velikonoce, minulý týden jsme si o nich s J. Chalánkovou povídali.
Paní doktorko, co pro vás znamenají velikonoční svátky?
Velikonoce jsou největším křesťanským
svátkem, je to příležitost se zamyslet nad
smyslem oběti. V době půstu, který Velikonocím předchází, se vracíme sami k sobě, ke
svému nitru. Je to pro každého možnost udělat si v něm pořádek, jarní úklid, inventuru…
A jaká byla vaše letošní inventura?
Zvlášť letos jsem hodně přemýšlela o věcech
politických. Své angažování beru jako službu, cítím pocit zodpovědnosti. Práce v poli-
tice přináší i chvilky problematické, všichni
vnímáme, že naše země se nachází ve stavu
hodně silné deziluze z politiky související se
stylem a jednáním některých představitelů.
Dopředu se však dívám s nadějí, že přes chyby a nedorozumění se přece jen posuneme k
lepšímu uspořádání poměrů, že budeme mít
co předat dalším generacím.
Jak slavíte Velikonoce?
Celá rodina držíme samozřejmě na Velký
pátek přísný půst, na Boží hod velikonoční
jdeme do kostela. Tradičně mě čeká barvení
vajíček, pečení mazance a příprava velikonoční nádivky s kopřivami a bylinkami. Vzhledem k tomu, že máme tři dcery, tak vajíček a
dárků pro koledníky musí být u nás hodně
(úsměv), na syna zbývá upletení pomlázky.
-bp-
Tajemný hrad. Bára Šebestíková v roli sluhy
hraběte, Marek Zahradníček jako baron Gortz a Marian Zedník ztvárňující postavu hraběte Teleka. (zleva)
ví Marian Zedník jako hrabě, barona hraje Marek Zahradníček a Johana Jančaříková ztvární Stillu.
Co se týče profesionalizace Divadla Tramtárie, zatím se postupuje
po nepatrných krůčcích. Funguje
jako profesionální divadlo, ovšem
herci nedostávají honorář, jehož zajištění by mělo být prvním cílem
vedení divadla. V letošním roce divadlo žádalo dotace od města ve
výši 500 tisíc korun a získalo 350 tisíc, což je o sto tisíc více než loni.
Od kraje požadovalo milión dvě stě
tisíc korun a obdrželo 500 tisíc. „Sice došlo k určitému navýšení, ale
provoz divadla je drahá záležitost a
na platy alespoň pevnému jádru
herců to určitě stačit nebude. Sezónu do května určitě dokončíme, ale
potom se musíme rozhodnout co
dál, protože divadlo je časově náročné a mnozí k tomu musí ještě dělat
své zaměstnáni, což není úplně nejlepší. Mohu říct, že za těch pět let
naší existence jsme získali určitou
stabilitu, profesionalitu a jsme
určitě v podvědomí olomouckých
občanů. Mrzí mě, že město investuje tak málo peněz,“ doplnila Petra
Němečková, ředitelka Divadla
Tramtarie.
-vevi-
29. března 2010
RELAX
9
V bezvětří Jsem Cool ☺
S Anetou Langerovou o novém albu, turné a dalších plánech
Zdá se, že do nového roku vyšlápla pravou nohou. Poté, co loni na
podzim vydala své třetí sólové album JSEM, rozhodla se proměnit
všechny „nominace“ (nejspíš po
vzoru Martiny Sáblíkové ☺), ve
zlato. V anketě Žebřík zvítězila
hned ve třech kategoriích: zpěvačka roku, album roku a s písní V
BEZVĚTŘÍ i skladba roku.
Všechny nadějné kolegyně za sebou nechala taktéž v cenách TV
Óčko, kde obhájila prvenství coby
zpěvačka roku. Velkým překvapením byla i cena COOL osobnost.
V současné době zpěvačka Aneta
Langerová brázdí města naší republiky na turné Tour 010 a představuje
své nové album Jsem. Minulou středu zavítala i do Olomouce. V zaplněném U-klubu ji olomoucké publikum přivítalo s nadšením. Pověstná
jiskra přeskočila mezi zpěvačkou a
posluchači hned na začátku a celý
koncert se nesl ve znamení
vzájemného předávání energie. Z
nových písní nejvíce rozproudila posluchače píseň V bezvětří. Nesporně
největší kouzlo přitažlivosti projevila snad již legendární Voda živá, která již po prvních taktech přitáhla do
sálu i návštěvníky courající se v baru
nebo v předsálí a rozezpívala i dosud
zdrženlivé jedince. Celý koncert byl
přívalem energie proudící z pódia k
publiku a naopak. Krátce po koncertu se zpěvačka vrátila potěšit všechny zájemce o autogram či fotografii
s interpretkou a přátelsky si povídala
s fanoušky. Nakonec si vyhradila čas
i pro čtenáře Olomouckého Večerníku a ochotně poskytla krátký rozhovor, který vám dnes přinášíme.
Aneto, vybavíte si, kolikrát jste již
vystupovala v Olomouci? Máte na
naše město nějakou vzpomínku?
Myslím, že minimálně potřetí. Vím,
že na každém turné jsme se tady v
Olomouci zastavili. Mám na to samé
dobré vzpomínky. Nejvíc si vybavuji první koncert, ten byl takový
hodně energický a lidé byli nadšeni,
tenkrát to bylo, díky obrovské popularitě soutěže Česko hledá Superstar,
na denním pořádku. Teď musím trochu víc bojovat, což je ale ještě lepší,
protože si to pak můžu o to víc užít.
Často koncertujete ve velkých halách, oproti tomu vás v Olomouci
Aneta v Účku.„Strašně jsem si to užila. Dneska jsem se trošku vyřvala, protože ta atmosféra byla strhující,“
svěřila se Aneta Langerová Večerníku po olomouckém koncertu.
Foto: Helena Kadlčíková
čekalo komornější prostředí Uklubu. Kde se vám zpívá líp?
Já musím říct, že třeba teď nedávno
v pražském Sasazu, kde bylo hodně
lidí, a já neviděla na zadní řady, jsem
z toho byla už trochu nervózní. Tady
to bylo hrozně fajn, tak akorát prostor pro tu muziku. Navíc dnes byla
skvělá atmosféra, úplně to „sedlo“
☺.
Na novém albu JSEM jste se podílela i autorsky, k některým písním jste složila hudbu, některé
otextovala… Chtěla jste vždycky
dělat písničky sama, nebo to tak
nějak vyplynulo časem?
Myslím, že to tak vyplynulo. Dřív
jsem na to ani nepomyslela. Samozřejmě mě k tomu trošku dokopali
lidé, kteří se mnou spolupracují dodnes. Hlavně Michal Hrůza, který
tenkrát nade mnou držel ochrannou
ruku a snažil se mě naučit psát, protože si myslí, že je to velmi důležité.
Já jsem to pak dodatečně uznala. Je
fajn, když si člověk umí něco složit a
je nezávislý, což je hrozně dobrý pocit.
Která z vašich autorských písní je
vám nejbližší? Máte nějakou oblíbenou?
Samozřejmě. Je celkem evidentní,
že miluju Vzpomínku. Je to takový
ten úplně nejhezčí moment na koncertech, ty lidi to se mnou sdílí, a to je
„to nejvíc.“ Já to neberu ani tak
smutně, ale člověk má nějakou emoci a dostane ji ven – ale takovým extrémním způsobem, a to mě hodně
baví.
Vnímáte to podobně jako Vodu živou?
Ano, je to hodně podobné a tím, že to
člověk napíše sám, se ty pocity ještě
znásobují. Je to pro mě niternější.
Ale na druhou stranu: Voda živá je
Voda živá, to je píseň, která zatím
vládne na všech koncertech a ti lidé
to taky tak cítí.
Když v rámci turné objíždíte města a máte několik koncertů za sebou, není to už stereotyp? Máte
nějaký recept, jak si užít každý
koncert?
Stereotyp to absolutně není. V rámci
tour jsem měla zatím minimálně 11
nebo 12 koncertů a každý byl úplně
jiný. Koncerty bývají různé, některé
hodně klidné nebo naopak energické, což zrovna tenhle byl jeden z
těch extrémů (smích). Není to rutina.
Pokaždé je člověk jinak naladěný,
přijdou jiní lidé. Samozřejmě je
těžké mezitím odpočívat, je to vyčerpávající. Ale ten vysátý pocit je
tak geniální moment, že mě to paradoxně nabíjí samo o sobě.
Zmínila jste se, že dnešní koncert
byl extrémní, nabíjí vás živé reakce publika? Užila jste si to?
Strašně. Dneska jsem se trošku vyřvala, protože ta atmosféra byla strhující. Trošku jsem se nechala unést,
takže jsem nehlídala, abych netlačila
do hlasivek, ale je to klubový koncert, tak tam ta energie musí být ☺.
Již od začátku své kariéry sbíráte
nejrůznější ocenění. Je ještě vůbec něco, co by vás mohlo překvapit, čeho byste chtěla dosáhnout?
(Smích) Myslím, že pro mě ta největší cena bude jednou to, že si najdu
svoje publikum, které bude stabilní,
bude vědět, co ode mě může čekat, a
že se jim to bude líbit. To je asi cíl každého muzikanta. A myslím si, že se
to hezky rýsuje, zatím chodí všechny
generace, což je super a jsem za to
moc ráda. Každý ocení něco jiného.
Doufám, že to bude pokračovat, že
se to bude nabalovat. Po Superstar
někteří fanoušci opadli, pak vyšel
Dotyk – jiná muzika, náročnější, teď
Jsem – zase něco jiného. Ale myslím, že v tom směru už zůstanu a že
to bude ten cílový bod, za kterým půjdu.
Když se vrátím k těm nejnovějším
cenám – Óčko a Žebřík, je mezi
nimi některá, která vás hodně
překvapila, kterou jste absolutně
nečekala?
Určitě mě překvapilo tolik cen na
Žebříku, to bylo úplně fascinující. A
hlavně na Óčku jsem s umístěním
vůbec nepočítala, spíš mi k divákům
Óčka seděla Lucka Vondráčková nebo Ewa Farna.. Co mě opravdu odrovnalo, byla cena Cool osobnost, to
jsem teda opravdu nečekala ☺.
Vaši hudební kariéru odstartovala soutěž Česko hledá Superstar.
Sledovala jste na podzim její československou verzi? Zaujal vás
někdo?
Soutěž jsem sledovala. Bylo to zajímavé. Myslím, že ten nový kabát
tomu prospěl. Je potřeba hledat nové
tváře. Je to dobré i pro člověka, který
se už se na té scéně pohybuje. Je to
motivace dělat ty věci pořádně. Líbil
se mi Jan Bendig. Když zpíval, tak
byl do toho tak ponořený, že jsem
mu hltala každý slovo a každou
emoci, kterou ze sebe dostal. Pak samozřejmě Martin Chodúr, umí
krásně zpívat a skvěle se popral s každým žánrem. Dobrá byla i Leona,
zvlášť v českých písničkách.
Mohou vás fanoušci výhledově
znovu vidět někde poblíž, na Moravě?
Já budu objíždět festival České a
Moravské hrady. Tady v tom kraji je
určitě hrad, na který pojedu, akorát
zatím nevím, který z nich to je ☺
(Bouzov, pozn. redakce). Ale festivaly plánujeme tak, abychom zavítali
do každého koutu republiky.
Chystáte po turné nějaký pořádný odpočinek?
Vzhledem k tomu, že po turné hned
vyjíždím na Slovensko, tak ani ne.
Byla jsem pozvána Katarínou Knechtovou na její turné, kde budu
zpívat s cimbálovkou pár písní. Nebude to hodinový koncert, jen takový bonbónek, čtyři, pět písní. Na to
se moc těším. Turné navazuje na to
moje, těch koncertů je hodně, ale pak
už snad najdu alespoň týden, kdy budu moct odpočívat.
-ipo-
Mňága a Žďorp představí v „Účku“ své nové album
Nové album Takže dobrý, které se
objevilo na pultech v únoru, pokřtí
známá kapela Mňága a Žďorp ve
středu v olomouckém U-klubu. Oblíbená česká hudební formace zastupující žánr alternativní rock se
formovala již od roku 1983. Složení
kapely se často měnilo, její členové
zpočátku vystupovali pod názvem
Slepé střevo a současně působili i v
jiných kapelách. Tyto kapely však
postupně zanikaly a od roku 1987 se
již hovoří jen o skupině Mňága a
Žďorp. Do povědomí širokého
okruhu posluchačů se dostala především hitem „Hodinový hotel“ z
jejich debutového alba.
Jako předkrm nabízí U-klub dnešní
vystoupení skvělé partičky Jarret
hrajících folkrock či indierock. Skupina Jarret byla založena v roce
1991 Michalem Kadlecem, který
zároveň v kapele hraje na kytaru a
zpívá. Většinu hudby a textů pochází z pera Bohouše Vlasáka, Hanka Skřivánková zpívá, na bicí válí
Jan Noha, na basu to dokáže roztočit Marek Štulír, na klávesách cvičí
své prsty Michal "Vlasta" Třešňák a
foukací harmoniku ovládá Honza
Provazník. Jarret pochází z Liberce
a vystupovala na různých festivalech, jako jsou Mohelnický Dostavník, Zahrada v Náměšti na Hané nebo na Rock for People.
-vevi-