3. VĚDOMÍ, NEVĚDOMÍ, SPÁNEK, SNY Vědomí

3. VĚDOMÍ, NEVĚDOMÍ, SPÁNEK, SNY Vědomí

3. Vědomí, nevědomí, spánek a sny
3. VĚDOMÍ, NEVĚDOMÍ, SPÁNEK, SNY
Vědomí
- vědomí jsou všechny obsahy mysli, které si uvědomujeme a víme o nich
- je charakterizováno několika aspekty:
-VIGILANCE = být při vědomí, bdělost
- LUCIDITA = různý stupeň vigilance, tedy jasnosti vědomí
- INTENCIONALITA = naše vědomá mysl se vždy vztahuje k nějakému cíli, plánujeme,
jednáme s nějakým záměrem (ne jen „teď a tady“ jako zvířata)
- SUBJEKTIVITA = vím, že jsem při vědomí, že existuji, jak se jmenuji, kdo jsem
- MENTÁLNÍ KAUZACE = dáváme věci do souvislostí; vím, že věci kolem mě mají
nějaké příčiny a snažím se je odhalit, ve skutečnosti žádná příčina být nemusí, ale
nikdo nám nezabrání, abychom si tu příčinu vytvořili ve své mysli, drby,
domýšlení věcí, můžu vytvářet myslí věci, co neexistují
Poruchy vědomí (patické)
- patos = nemoc (řec.) – co je patické, to je nemocné nebo to k nemoci vede
- mysl je nemocná, nebo je nemocný celý člověk, mysl může být ovlivněna něčím, co by
mohlo nemoc vytvořit
→ Kvantitativní (kvantita = množství)
= z důvodu nemoci či úrazu ubývá lucidity až do úplné ztráty vigilance
- somnolence = ospalost po nárazu, úrazu, otravě – sníží se jasnost, ale jsme ještě při
vědomí
- sopor = spánek, bezvědomí, ale lze vzbudit
- kóma = nejhlubší forma patického nevědomí - už nás nic nevzbudí
- zvláštní případ je mdloba, kolaps – velmi krátká kvant. porucha; v podstatě totéž co
sopor, ale ten je delší
- většinou poúrazové
→ Kvalitativní = nesouvisí jen s úbytkem lucidity, ale i s přeměnou osobnosti
- obnubilace = mrákotný stav, postižený jedná bez kontroly svého vědomí a na své
jednání si nepamatuje
- delirium = halucinace, bludy z dlouhodobé intoxikace, absťák
Proč mezi poruchy vědomí řadí Plháková i celkovou anestezii (narkózu)?
- je navozena narkotickými látkami, což jsou nebezpečné drogy, zatěžují organismus
Změněné stavy vědomí (nepatické) - neškodné, nebo téměř neškodné
→ Spontánní = fyziologické
- spánek = změněný stav vědomí, dotyčný není zcela při vědomí
→ Uměle vyvolané
- vyvolané některými drogami = ale jen takové množství, aby nedošlo k patickým
poruchám, Stanislav Groff a LSD (psychedelika, drogy nevyvolávající závislost)
- hluboké dýchání (hypervertilace) = překysličíme mozek, krev- holotropní, bez
zkušeného člověka si tím můžeme uškodit
- rytmická hudba a tanec, např. na technoparty
- hypnóza = zúžené vědomí, dotyčná mysl vnímá jen hypnotizéra, bdělý stav, jsme
přístupni sugescím
Komisurotomie – rozštěp mozku
3. Vědomí, nevědomí, spánek a sny
- lidský mozek má dvě hemisféry – nevědomí sídlí v obou, vědomí pravděpodobně v levé
- mezi hemisférami je most, který je spojuje, je to shluk neuronů – corpus callosum
- pravá hemisféra řídí levou ruku, levou nohu, levé ucho, ale pravou nosní dírku (nervové
dráhy nejsou zkřížené)
- když chci zvednout krabičku levou rukou, tak levá hemisféra musí poručit pravé,
abychom ji mohli zvednout – to se přenáší právě přes corpus callosum
-Roger Sperry dostal roku 1981 Nobelovu cenu za přetnutí corpusu callosum = komisumetrie
- syndrom odcizené ruky – manžel vědomě objímá pravou rukou manželku (důkaz toho,
že vědomí sídlí v levé hemisféře) a levou rukou ji nevědomky bije, levou ruku nelze vůlí
vědomě ovládat = to může prozradit, co se skrývá v nevědomí toho manžela - tento
syndrom se projevil u lidí s přeříznutým corpusem
Problém disociace u vědomí
- disociace = rozdělování, odštěpování
- Pierre Janet, 19. stol.; původně tímto pojmem myslel vytěsnění traumatické vzpomínky
- dnes se to spojuje s rozštěpením, rozdělením mysli → DISOCIAČNÍ PORUCHA
- lidská mysl - já – se roztříští na více já, porucha vícečetné osobnosti
- mysl se roztříští pod vlivem obrovského traumatu, v sebeobraně
- Robert Oxnam – Roztříštěná mysl - knihu mu pomohl napsat jeho psychiatr, měl v sobě 11
osobností, v průběhu terapie je zredukoval na 3
- Rita Atkinson a vícečetné osobnosti
- film Psycho (Alfred Hitchcock)
Nevědomí (podvědomí – Sternberg, Hoskovec)
- nevědomí lze definovat jako souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo
vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání (Plháková)
- vytěsněné věci (trapné, společensky nepřijatelné), od samého začátku nevědomé věci
(naše vědomí existuje asi od 3 let), pudy
- pojem nevědomí zavedl do psychologie Z. Freud – psychoanalýza
- nemáme přímý důkaz, že nevědomí existuje, ale máme nepřímé důkazy:
- sny = ve snech vidíme, cítíme… ale jak můžeme něco vidět, když máme zavřené
oči? Tyto obsahy tedy plynou z nevědomí
- halucinace = jsou to sny v bdělém stavu
- chybné úkony – přeřeknutí, přepsání se, opomenutí něčeho
- obsese = nutkání - nutkavé myšlenky – něco v nás nám říká, abychom něco
udělali
- bludy – nevyvratitelné přesvědčení o něčem
- předvědomí - hranice mezi nevědomím a vědomím, jsou tam uloženy informace, které nejsou
ještě tak hluboko, po dlouhém vzpomínání si je můžeme vybavit
Spánek a sny
- spánek je přirozený psychosomatický stav, provází jej snížení psychické i tělesné
aktivity, nejde ale o stav úplné těl. a psych. pasivity – probíhají v něm různé druhy mentálních
aktivit, především snění
3. Vědomí, nevědomí, spánek a sny
- není úplně zcela jasné, proč vlastně spíme, víme ale, že zdravý spánek přináší tělesný i
duševní odpočinek a je k životu nezbytný
ortodoxní spánek – pravý spánek, non-REM spánek
- má čtyři stádia:
I. usínání (hypnagogická fáze) – přechodné období mezi bděním a spánkem
II. lehký spánek – výrazně se snižuje svalové napětí
III. hluboký spánek – respektive dostávání se do něj
IV. (velmi) hluboký spánek – pokles srdeční frekvence, svalová relaxace
- po skončení IV. stadia se spící vrací do stádií III. – II., úvodní cyklus asi 90 min.
paradoxní spánek – REM-fáze (REM = Rapid eye movements – rychlé pohyby očí)
- jakési páté stádium, někdy ozn. jako tzv. „třetí stav existence“
- vysoká aktivita mozku a ochromení svalstva (kromě srdečního svalu, bránice,
okohybných svalů a hladké svaloviny)
- v průběhu noci se spánková stadia střídají, pravý spánek asi 4x a REM asi 5x
- první REM fáze trvá asi 10 min., další se prodlužují, naopak hlubokého spánku během noci
ubývá, člověk se budí během poslední REM fáze
hypnagogické představy (pseudohalucinace)
- objevují se ve stavu dřímoty, v prvním stadiu spánku
- člověk si uchovává testování reality – uvědomuje si, že sní
- napomáhají tvořivému myšlení
noční sny a jejich funkce
- sny – narušeno testování reality
- sny se nám zdají i v non-REM-spánku i v REM-spánku
- sny v REM fázi jsou nelogické až absurdní, velmi živé
- v non-REM fázi jsou logičtější, reálnější, hůře si je ale pamatujeme
- za noc se nám zdá 4 – 5 snů
- nejlépe si zapamatujeme sny v poslední REM fázi spánku
Funkce snů:
Freud:
- podle Freuda jsou sny cestou do nevědomí, mají tzv. latentní (skrytý) snový obsah
(přání, potřeby či myšlenky, které jsou pro naše vědomí nepřijatelné, proto jsou vytlačeny
do nevědomí) – sny jsou zamaskovaným pokusem o realizaci tohoto obsahu – přeměnu
skrytého obsahu snu do manifestního (zjevného) obsahu provádí tzv. snová cenzura – ta
chrání před plným vyjádřením nevědomých přání
- sen je tedy určitým kompromisem mezi pudovými silami a cenzurou, takže pudový
impuls dojde ve snové podobě určitého uspokojení
- sen nám tedy podle Freuda něco skrývá
Jung:
- nesouhlasil s Freudem
- chápe sen jako zobrazení aktuálního stavu nevědomí v symbolické formě
- sen nám něco odhaluje
- tzv. kompenzační funkce snu – sny přinášejí protiklad k tomu, co zažíváme ve vědomí,
doplňují jednostrannost našeho zaměření – „dotvoření osobnosti“
3. Vědomí, nevědomí, spánek a sny
- kognitivní psychologové považují sny za součást procesu zpracování informací, berou je jako
vedlejší produkt, který nemá žádný psychologický význam
- obecně psychologové neví, k čemu jsou sny, důležité jsou sny v REM fázi (pokusy se snovou
deprivací – W. Dement)
Vysvětlete pojmy:
ARCHETYP - prvek, vzor, termín užívaný Jungem
ASOCIACE - spojování, například představ
ATRIBUCE - připisování něčeho (osobnostních rysů) někomu
AUDITIVNÍ - sluchový
AUTISTICKÝ - uzavřený, nepřístupný
AUTORITÁRNÍ - současně dominantní, nepřístupný, citově chladný člověk
AUTOSUGESCE - uvěření vlastním představám, psychické působení na sebe sama
AVERZE - odpor –opakem je apetence
AXON -neurit - dlouhé vlákno z jedné nervové buňky k jiné buňce