Nehemia INFO leden 2014

Nadační fond Nehemia, Selská 29, Havířov – Bludovice www.nehemia.cz [email protected] tel. 595 173 715
leden – březen 2014
Nehemia Info
Přinášíme změnu do lidských životů
VYSÍLEJME DLOUHODOBÉ
MISIONÁŘE DO
NEZASAŽENÝCH
NÁRODŮ!
Velká misijní anketa
Gary Rucci
a jeho postřehy k české
církvi a misii
Koncepce vysílání
misionářů
Nezasažené národy
a nezbytnost modlitby
V e l k á a n k e ta
o vysílání misionářů
Stanislav Bubik
pastor Církve
bez hranic Praha
1. Ve Finsku je to určitě dáno nasměrováním
jejich církve. Dlouhé desetiletí tato církev
neexistovala jako denominace, ale byli
seskupením svobodných sborů, které
spojovala jedině touha po misii. Finská
FIDA je organizací pro vysílání a školení
misionářů. Ta plnila roli ústředí církve.
Zjednodušeně můžeme říci, že celé
desetiletí tato církev neměla žádnou
jinou vizi než tu misijní. 2. V případě, že uděláme misii naší hlavní
vizí, pak zcela určitě minimálně 30. Náš sbor
má dva misionáře, které plně podporuje bez
jakékoli dotace od státu. Samozřejmě máme
mnoho drobných podporovatelů i mimo náš
místní sbor, ale místní sbor nese hlavní tíhu.
Není to jednoduché, ale dá se to.
1. Proč si myslíte, že je možné, že finská církev má do zahraničí
vyslaného jednoho dlouhodobého misionáře na 100 členů církve?
2. Kolik si myslíte, že bychom mohli do roku 2020 vyslat
dlouhodobých misionářů jako česká církev?
3. Co si myslíte, že je pro to potřeba udělat? Josef Kohoutek
vedoucí mládeže
Apoštolské církve Vyškov
1. Nevím, situaci ve Finsku neznám, myslím
si, že se o tom ve Finsku asi více mluví a více
misijní práci podporují i finančně.
2. I s finanční podporou by to mohlo být
20 až 30 dlouhodobých misionářů, ale je to
spíše můj odhad.
3. Myslím si, že je potřeba o tom více mluvit
v církvích a více k tomu lidi povzbuzovat.
Zároveň je potřeba dávat i praktické výzvy
na podporu, např. přispívejte 50 až 150 Kč
měsíčně po dobu 2 let atd.
Jiří Dohnal
misionář
v Chorvatsku
3. Viz bod číslo dvě, tedy udělat z misie
prioritu církve.
Lucie Endlicherová
redaktorka
TWR-CZ/R7
1. Podle toho, co jsem o vysílání misionářů
z Finska slyšela, je to především proto,
že je misie v církvi brána jako něco
„samozřejmého“, co prostě patří do
životního „portfolia“ křesťana.
2. Tolik, kolika bude hořet srdce.
3. Myslím, že motorem misie je „hořící
srdce“, touha nést zprávu o Kristu dál.
Pokud nám nebude hořet srdce pro Krista,
těžko nás bude misie pálit.
Informační zpravodaj
Nadačního fondu Nehemia
o evangelizaci a misii
NEHEMIA INFO
Ročník 12 • číslo 47
Leden – březen 2014
2
1. Protože berou Velké poslání velmi vážně
a jako misijní pole berou celý svět, nikoli jen
svoji malou zemičku.
2. Kolik bychom mohli, netuším. Tuším
ale, kolik bychom měli. Tolik, o kolik jsme
schopni se postarat duchovně, finančně
a kolika jsme schopni poskytnout „týlové
zabezpečení“.
3. Kázat po sborech o Velkém poslání na
zemi a zodpovědnosti jedinců. Vytvářet
podmínky a mechanismy pro bezpečné
vysílání misionářů a následnou péči o ně.
Oslovovat sbory, které chtějí mít podíl
na naplňování Velkého poslání a vysílání
misionářů, které by se rozhodly dávat každý
měsíc 10 % z vybraných desátků na účet
nadací podporujících misionáře.
RedaktorDavid Říman
Jazyková korekturaRenáta Ochmanová
GrafikaVladimír Ochman www.ochman.cz
Adresa redakce Nehemia Info
Selská 29, 736 01 Havířov – Bludovice
Česká republika
Telefon 595 173 715
[email protected]
Ředitel 739 584 117
[email protected]
Vedoucí kanceláře 739 324 521
[email protected]
Webwww.nehemia.cz
Facebookfacebook.com/NehemiaCZ
Twitter@NehemiaCZ
FlickrNehemiaCZ
Jiří Bartík
pastor Apoštolské
církve Olomouc
1. Dlouhodobě buduje misijní zaměření
církve, posiluje misijní povědomí
individuálních členů, příklady ostatních
táhnou.
2. Vzhledem k počtu členů 3500
a současnému stavu misijní horlivosti
odhaduji tak 10 misionářů.
3. Potřebujeme zažít probuzení.
Jiří Hanák
vedoucí stanice
Apoštolské církve
Bystřice pod Hostýnem
1. Asi je někdo zfanatizoval. Měli by své
peníze utrácet rozumnějším způsobem.
I ty nejmenší sbory by měly začít stavět
modlitebny. Měli by si mnohem víc začít
foukat na své bolístky. Měli by zřídit
mnohem více církevních výborů
a komisí. Měli by organizovat monstrózní
konference s křesťanskými celebritami
a pořádat koncerty s předními křesťanskými
umělci. Jen tak může čas od času ukápnout
slza dojetí, když budou ve chvíli ztišení
šeptat, jak Ježíše milují. Měli by se také
mnohem víc snažit o dokonale svatou
církev. Kdyby měli tolik práce jako my, tak
by je ty jejich misijní roupy rychle přešly.
… Anebo možná pochopili, jaký je skutečný
smysl Církve a co to doopravdy znamená
Ježíše milovat?
2. Netuším, ale přál bych si, aby zde byli
nejen misionáři, kteří budou dělat výbornou
práci na misijním poli, ale takoví, kteří
dokáží nadchnout církev pro misii.
3. Když se dívám na českou církev, slyším
Elijášova slova: „Jak dlouho budete
přešlapovat na obě strany?“ Vidím spoustu
nadšení pro Ježíše, ale málo ochoty ho
následovat. Máme úplně jiné priority než
On. Když se přestaneme zabývat tím, co je
pro nás důležité, a začneme se zabývat tím,
co je důležité pro něj, tak se také začneme
mnohem více starat o misijní výzvy.
Szymon Zagora
IT konzultant
1. Na tak inspirující otázku si nedovolím
neodpovědět. Z mé osobní zkušenosti
návštěvy Finska vím, že finští křesťané
vyhledávají kontakty s cizími lidmi, rádi
s nimi tráví čas. Například doktor klidně
pozve cizího studenta na oběd. Člověk tam
cítí, že Finové se chtějí vyloženě setkat
s každým. Nejdříve jsem to přisuzoval jejich
dlouhé zimě, a tím pádem nedostatku
hřejivých setkaní. Teď si ale myslím, že je
to více tím, že během dlouhých tmavých
večerů tráví hodně času s Bohem a pak už
jen rozdávají lásku, kterou od Boha dostali.
3. Co udělat pro vysílaní křesťanů?
Hledat mezi sebou lidi ochotné na misii jet.
Ale také se na to připravovat: učit se jazyky,
dějepis a zeměpis, případně originální
jazyky Bible pro případné překládaní.
A také každodenní řemesla – práce se
dřevem, kovy, stavebnictví, elektrikářství,
základy práce na PC.
Osobně si myslím, že já na misii daleko
nepojedu, ale chci na ni připravit svoje děti.
Pro ně je důležité, aby se učily jazyky – teď
jim to jde nejlépe. Osobně jsem na radu
pastora z Etiopie koupil velice efektivní
počítačový kurz arabštiny. Myslím si, že
děti mohou potřebné dovednosti rychle
a efektivně vstřebat.
Viktor Baláž
pastor Apoštolské
církve Vyškov
1. Pravděpodobně bylo impulzem Boží
jednání, které vedlo k vytvoření silné vize.
Určitě jejímu naplnění předcházelo mnoho
modliteb a praktických kroků spojených
s přípravou a vysíláním misionářů.
2. Pokud bychom každý rok vyslali jednoho
nového misionáře, mohl by to být dobrý
začátek misijně zaměřené církve.
3. Sjednotit se v záměru být misijní církví,
stanovit jasnou vizi z úrovně RC a misijního
odboru. Klíčovou je také systematická práce
ve sborech již od úrovně služby dětem
a mládeži. Z nich si bude do budoucna
Bůh povolávat nové misionáře.
Martin Moldan
biskup Apoštolské církve
1. Tato otázka mne také zajímá. Před sedmi
lety jsem ji položil Arto Hämäläinenovi,
vedoucímu finské misie. Souvisí to s tím,
že když finská církev v počátcích vzniku
prožila probuzení, přijali světovou misii jako
výzvu a od té doby tuto vizi systematicky
živí a udržují. Misie je součástí jejich vnitřní
kultury, jejich DNA, něčím, co se týká
každého člena církve.
2. Kdybychom každý rok vyslali jednoho
misionáře počínaje rokem 2014, bylo by to
sedm nových misionářů do roku 2020.
To je realistický odhad.
3. Vyučovat, motivovat, modlit se. Misie
není investice s krátkodobou návratností,
je zapotřebí, aby se našich srdcí dotkl
Bůh. Misijní pastorálky, které pravidelně
pořádáme, jsou dobrým krokem.
František Flek
pastor Apoštolské
církve Kolín
1. Je to asi dáno více faktory – určitě jako
letniční církev měli svobodnější podmínky
se rozvíjet, mají tedy delší misijní historii
než my. Asi je to i církev více nasazená,
více štědrá a je na nás hledat další výzvy
a rezervy i v těchto oblastech. V poslední
řadě je to asi jasná koncepce vyhledávání
a posílání misionářů. To, co se představovalo
teď na pastorálce, jsme už možná mohli
mít 10 let.
2. Myslím si, že pokud by jich bylo několik
desítek, byl by to veliký úspěch.
3. Větší osvěta, větší povědomí o tom,
jaké jsou v zahraničí potřeby a asi také
větší angažovanost pastorů, přes které
to do sboru projde.
Jan Titěra
ředitel Brněnské
tiskové misie
1. Finská církev jistě vzala vážně Ježíšovo
povolání: Jděte do celého světa... jako
neoddělitelnou součást svého každodenního
života a služby. Tomu jistě přizpůsobila
celý svůj duchovní program obsahující
povolávání a vysílání do misie, jakož
i vytváření perfektně fungujícího zázemí
pro dlouhodobé misionáře. To vše pak má
společného jmenovatele, který se u nás
začíná vytrácet: oběť, obětování se pro
záchranu druhých.
2. Omlouvám se všem, kterým se budou
zdát moje počty velmi zjednodušené, možná
také i velmi „opatrné“. Jsem přesvědčen
o tom, že česká církev by mohla vyslat
alespoň dva misionáře ročně, tedy během
těch 15–16 let kolem 30 dlouhodobých
misionářů. Vycházím současně z toho, že je
u nás cca 30 000 evangelikálních křesťanů
(to číslo osciluje již dvě desítky let mezi
20 000–50 000), pak by to znamenalo
vyslat na každých 1000 z nich jednoho
dlouhodobého misionáře. To pokládám
za reálné.
3. Vzít Ježíšovo poslání vážněji než doposud,
začít se intenzivně zajímat o celosvětovou
misii, i přes již dostatečně známé misijní
organizace pracující i v ČR – jako je právě
Nehemia, ale i OM, KMS, Wicliffova misie,
misijní odbory jednotlivých církví (jistě
i další) – získat co nejvíce potřebných
informací. K tomu je třeba pravidelně zvát
ke službě v našich sborech české misionáře
již déle sloužící v zahraničí. Není totiž nad
osobní příklad! Jednotlivé církve, sbory pak
vyslání a vytváření zázemí pro misionáře
musí mít nejen ve své vizi, ale především
pak ve svém stálém duchovním programu
(stálá komunikace s misionáři, modlitební,
finanční krytí atd.).
Pavel Motyka
pastor Apoštolské
církve Oldřichovice
1. Finská církev si asi stanovila jako prioritu
zahraniční misii a toto je stále připomínáno
sborům, možná je více kázání o misii
a podpoře misijních projektů.
2. Jít na misii dlouhodobě, to je otázka
povolání. Když má někdo touhu a nadšení
jít na misii, ještě to neznamená, že se
stane misionářem. Vyslání misionáře bez
toho, aniž by to měl prožito ve svém
srdci a církev to rozpoznala, by byla podle
mě chyba, která může mít i následky
v životě takto vyslaného člověka. Nejsem
schopen odhadnout, kolik dlouhodobých
misionářů do roku 2020 bychom mohli jako
církev vyslat, nicméně věřím, že bude pár
takových, kteří to prožijí od Pána.
3. V prvé řadě vidím jako nejdůležitější krok
modlitební přípravu. Je potřeba mluvit ve
sboru o misii a zvát na shromáždění ty,
kteří na misii byli nebo dlouhodobě jsou.
Dále podpořit a vyslat na krátkodobý
misijní výjezd ty, kteří jsou pro misii
nadšeni, a věřím, že po návratu budou
natolik změněni, že buď budou o misii
uvažovat každý den a budou se tam chtít
vrátit, anebo rozpoznají, že to není to
„pravé ořechové“, co od nich Bůh očekává.
Nezdráhal bych se mluvit také o tom, že
dlouhodobá misie je i finanční oběť, kterou
sbor ponese, když vyšle svého misionáře.
Leoš Cásek
ředitel Nehemia
1. Finská církev pochopila důležitost
a naléhavost misie. Vzali za své to prosté
„jděte“. V plnosti jim také došlo, že lidé bez
Krista jdou opravdu do věčného zatracení
a jedinou nadějí je Kristus, kterého jim
přinesou jen ti, kdo ho znají.
2. V české církvi je velký potenciál.
Často větší, než si sami myslíme. Pokud
hovoříme o celé české církvi, myslím,
že 100 misionářů je minimum.
3. Především začít v církvi více mluvit
o nutnosti misie. Sebrat trochu odvahy
a říct si, že i my Češi můžeme mít zásadní
podíl na světové misii. K vyslání pak už stačí
udělat pár praktických kroků.
3
M i s i jn í t é m a – d l o u h o d o b í
misionáři
Je potřeba vysílání dlouhodobých
misionářů stále aktuální?
…neboť ,každý, kdo by vzýval Pánovo
jméno, bude zachráněn.‘ Ale jak mohou
vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou
uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou
slyšet bez toho, kdo hlásá? (List Římanům
10,13–14 – ČSP)
„Bůh nám dal jasný a jednoduchý úkol:
zajistit, aby byl Kristus uctíván a následován
v každém lidu. To je ten úplně základní misijní
úkol. To máme činit s vrcholným zaměřením
a nasazením, až dokud tento úkol nebude
splněn.“ (Ralph Winter a Bruce Koch1)
Říká se, že první finští letniční misionáři,
kteří na počátku 20. století odjížděli na své
místo určení, si před naloděním sbalili své
věci do rakve, aby tak vyjádřili své odhodlání
vydat celý svůj život službě Bohu v národě,
do kterého prožili celoživotní povolání.
V současnosti v misiologii probíhá
intenzivní debata o tom, nakolik jsou stále
ještě potřební dlouhodobí misionáři, kteří
odejdou do země určení a stráví podstatnou
část svého života službou danému národu.
Je to ona klasická (často až romantická)
představa o misionářích. Časy i možnosti
jsou ale dost jiné. Mnozí tvrdí, že čas pro
tuto misijní službu je už nenávratně pryč.
Před několika lety, když jsem sloužil na
pastorské konferenci v Zambii v Africe, jsem
se na tuto věc ptal vedoucího bratra té dané
skupiny sborů. Odpověděl mi, že klasických
misionářů, kteří přijedou, kážou evangelium
a zakládají sbory, už není potřeba, protože
místní pastoři a evangelisté to dělají lépe.
Řekl, že stále více misionářů je zapojeno
spíše do sociálních služeb a pomocných
prací, tudíž jen takto nepřímo zapojeno do
hlásání evangelia nespaseným. Myslím, že
měl tento bratr pravdu, ale jen částečně
a jen pro jeho kontext, pro zemi, kde
je mnoho různých křesťanských církví
a společenství, které hlásají evangelium
velmi efektivním způsobem a jsou znalé
jazyka, kultury a prostředí. A jak by ne, když
je to jejich vlastní prostředí, že?
Stačí ovšem, když stejnou otázku přeneseme do prostředí nezasažených národů,
a rázem se nám ona důležitost a potřeba
klasických misionářů, kteří spojí svůj život
s určeným národem či etnickou skupinou,
učí se jazyk, poznávají kulturu a jsou připraveni stát se její součástí, ukáže v úplně jiném
světle. „Jak mohou uvěřit v toho, o kom
neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo
hlásá?“ Misie tohoto typu byla vždy spojena
s obrovskou osobní obětí a nasazením života.
Mám pro vás možná nepovzbudivou, ale velmi potřebnou zprávu: ani v dnešním rychlém
a propojeném světě, kdy jeden den můžeš
být na jedné (nebezpečné) straně zeměkoule a druhý na úplně jiné (té více bezpečné)
straně, se nesení Slova o Kristu neobejde bez
oběti a sebevydání se ve formě dlouhodobé
(často celoživotní) misie a často v prostředí
neustálého rizika a reálné hrozby pronásledování.
V tomto roce jsme v našem národě oslavili
1150 let od příchodu dvou skvělých misionářů,
Konstantina a Metoděje, kteří spojili svůj
4
1
životní osud se slovanským etnikem na život
i na smrt. Pro nás je přístupnost evangelia
proto jaksi samozřejmá. Také jsme oslavili
400 let od posledního vydání Bible kralické
v roce 1613. Bibli přeloženou z latiny jsme
v našem jazyce samozřejmě měli ještě dříve.
Jsou ale národy a jazyky, které tuto výsadu
ještě dodnes neměly. Je ovšem otázka, zda
dnešní křesťané stále ještě věří v nezbytnost
hlásání evangelia k záchraně těch, kteří
o Kristu ještě neslyšeli. Je to otázka navýsost
teologická. Vše začíná a končí naší teologií.
Čemu skutečně věříme, podle toho budeme
i jednat. Respektovaný teolog (Columbia
Bible College) Robertson McQuilkin řekl:
„Nejkritičtější záležitostí ohledně misie ve
21. století je záležitost teologická. Jsou
skutečně ti, kteří nikdy neslyšeli o Kristově
spasitelné milosti, určitě ztraceni? Pokud
jsou kolem toho jakékoliv otázky, pak
heroické oběti misionářů 19. a 20. století
se už ve 21. století nebudou vyskytovat.“
David Shibley ve své knize The Missions
Addiction říká: „Zdaleka největší výzvou
pro misii v této dekádě je výzva teologická.
Pokud se teologicky „vykolejíme“ (ulítneme),
pak to může trvat další století, než se
znovu vybuduje solidní biblická trasa, po
které církev kráčí. Naše teologická bitva se
odehrává na různých frontách, ale to, co
nás nejvíce tlačí, je hluché ticho ohledně
plazivého universalismu, který je mezi
evangelikály stále více přítomný.“
První generace apoštolů v tom měla
jasno: „V nikom jiném není spása – na světě
není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom
mohli být spaseni!“ (Skutky 4,12 – Bible21)
Naše opravdovost a nasazení do misijního
úsilí jsou tedy přímo úměrné našemu
teologickému pojetí ve věcech hamartiologie
(učení o hříchu) a eschatologie (učení
o věcech posledních). Slabost dnešní církve
tkví v tom, že Ježíšova slova – a to jak jeho
zaslíbení, tak i jeho varování – nebereme
dost vážně. Tohle nám bere onu naléhavost
a urgentnost ve věci našeho misijního
snažení. Jinak by 99 % misijních aktivit
směřovalo k zasažení etnik a národů dosud
nezasažených evangeliem. Realita je ovšem
taková, že více jak 90 % misijních aktivit
směřuje do zemí a oblastí, které jsou už celá
staletí zasaženy (některé dokonce důkladně
saturovány) evangeliem. To je absurdní, tvrdí
bratr Georg, dlouholetý misionář ve střední
Asii.
Před pár týdny jsme byli na konzultačním
setkání Letniční evropské misie PEM v Kluži
v Rumunsku. V jedné pracovní skupině se
s námi sdílel bratr, Američan, který pomohl
vybudovat rumunské církvi úspěšné misijní
hnutí. Hned na začátku nám řekl svou
filozofii misie. Řekl, že věří v dlouhodobé
angažování se v národě, do kterého jsme
povoláni. Řekl, že bez zvládnutí jazyka
a kultury a bez dlouhodobého spojení svého
osudu s daným národem nebo etnikem
to nikdy nebude možné. Celou energii
a obdarování od Boha vložil do burcování
a vyučování rumunských sborů ve věci
vysílání dlouhodobých misionářů, hlavně
Citováno podle knihy The Missions Addiction, David Shibley
k nejméně zasaženým lidem. Tato snaha po
asi sedmi letech začala přinášet hojné ovoce.
V současné době mají přes 40 dlouhodobých
misionářů. Některé z nich jsem měl možnost
potkat na místech jako je Afghánistán.
Mladé lidi s plným nasazením pro Krista.
Udělalo to na mě obrovský dojem.
Krátkodobé misijní výjezdy jsou v dnešní
církvi rostoucím trendem a je to bezesporu
skvělá možnost, jak lidé mají možnost
„ochutnat“ misijní zkušenost. Ovšem často
se stává, že tato situace mnohdy slouží jako
náhrada za vysílání dlouhodobých misionářů
a církve tak nějak mají dojem, že jsou do
misie zapojeny, aniž by vyslaly jediného
misionáře s dlouhodobým působením. To
je myslím chyba. Často se totiž nejedná
o nic více než o misijní turistiku. Ta není
škodlivá, ale nesmí nahradit nesení evangelia
nezasaženým národům misionáři, kteří
v duchu inkarnačního principu obětují svůj
život jako onu živou oběť Pánu tím, že jdou,
učí se jazyk, s pokorným a učenlivým srdcem
poznávají kulturu a zvyky daného národa
a s Kristovou láskou se stanou vskutku
vyjádřením Těla Kristova pro dané etnikum.
Takto to bylo v církvi v prvním století a takto
to bude i v tom století našem.
Před několika lety jsme měli ve
Frankfurtu n/M strategické setkání výboru
PEM, kde jsme se modlili a zvažovali Boží vůli
ohledně dalšího směřování misie v Evropě.
V té době bylo letničními církvemi vysláno
asi 1700 dlouhodobých misionářů, kteří
působí po celém světě. Na modlitbách jsme
vyjádřili touhu zdvojnásobit tento počet
do roku 2020 alespoň na počet 3000. Pak
přišla současná ekonomická krize a počet
misionářů se dokonce snížil na asi 1300. O to
víc je třeba se modlit a činit s vírou konkrétní
kroky k tomu, abychom vizi, kterou jsme před
Pánem tehdy jako představitelé misijních
hnutí většiny evropských letničních církví
přijali, naplnili. Jaká část z těch potřebných
1700 misionářů vzejde z řad našich (českých,
moravských a slezských) sborů?
Předseda výboru PEM a také Světové
letniční misijní komise, uznávaný misiolog
a nám dobře známý bratr Arto Hämäläinen
z Finska k tomu dodává: „Ve skutečnosti
je ta potřeba ještě větší, protože každý rok
jsou lidé, kteří z různých důvodů odcházejí
z misijního pole. Ježíš nás vyzval k tomu,
abychom se modlili a prosili Pána žně, ať
vypudí dělníky na svou žeň. Každý sbor
by se proto měl ptát: Modlíme se za tuto
věc? Pokud by každý letniční sbor vyslal
a podporoval alespoň jednoho misionáře,
bylo by v roce 2020 na misijním poli mnohem více než 3000 misionářů. Není to snad
to, na čem Kristu záleží? Tím hlavním záměrem vylití Ducha svatého bylo uschopnit
nás k zvěstování evangelia od Jeruzaléma až
po samotné končiny země. Jsme skutečně
letniční, když naše sbory nevysílají misionáře?“ Jen dodám, že věřím, že přišel čas, aby
česká církev měla odvahu se těmto otázkám
podívat zpříma do očí.
Bohuslav Wojnar
pastor Apoštolské církve Český Těšín
Gary Rucci a jeho postřehy
k české církvi a misii
G
ary Rucci byl jedním ze dvou hlavních hostů podzimní misijní konference Za horizonty 2013. Jeho rolí
bylo především přinést koncepční pohled na
rozvoj misie v české církvi. V tomto směru
realizoval dvouhodinový workshop na téma
Rozvoj misijního hnutí. V této souvislosti
jsme Garyho poprosili, zda by byl ochoten
sdělit české církvi nějaké doporučení nebo
vzkaz, který přinášíme níže.
jednotlivec má být zapojen do Velkého
poslání. Nejde jen o misionáře, ale každý
jednotlivec musí najít své místo v práci pro
Boha na zemi.
Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky
v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až
na konec světa.
Chtěl bych ještě zdůraznit jednu podstatnou myšlenku. Tou je, že každá církev
a každý sbor musí mít nastavení, kterému
říkám „glokální“. To znamená lokálně místní
nastavení a zároveň nastavení globální. Výše
citovaný verš tedy říká, že Mu budeme svědky v Jeruzalémě, Judsku, Samaří a v dalších
částech země. A není to míněno jako výčet
oblastí dle priority, ale v mínění všech těchto
oblastí zároveň ve stejný čas. Jeruzalém jako
naše lokální komunita, Judsko jako naše domovská země, Samaří jako naše okolní státy
a koncem světa mohou být míněny všechny
vzdálené země a národy, a to především ty,
které považujeme za nezasažené. To jsou ty
země, kde jméno Ježíš ještě nebylo zvěstováno.
Vidíme, že zde nejsou alternativy, zda
máme, nebo nemáme jít. Pokud jsme letniční,
pak musíme být i misijně založení. Druhá
věc, kterou bych vás chtěl povzbudit, je to,
že byste měli uznat, že každá osoba, každý
Takže, pokud bych vám mohl něco vzkázat na závěr, je to toto. Česká církvi, myslím,
že vás čeká velká budoucnost. A cítím se být
velmi privilegovaným, že jsem měl tu příležitost pomoci vám na vaší cestě.
Moje pozorování o české církvi je, že
jste velmi vyvážení ve vašem vlivu. Je několik věcí, ve kterých bych vás chtěl povzbudit.
Za prvé jsme jako letniční lidé chápáni jako
misijně založení lidé na základě knihy Skutků
1,9, kde čteme následující:
Gary Rucci je ředitelem misie v Assemblies
of God ve Velké Británii a také vedoucím za
oblast Londýna a východní Anglie.
Misijní pastorálka
pohledem biskupa Martina Moldana
I
nvestovat do misie znamená neustále se učit novým věcem, znamená to přinášet
oběti, znamená to rovněž stále živit ten oheň nadšení a zápalu pro misijní povolání.
V tomto kontextu vidím i minulou misijní pastorálku. Misie nemůže být záležitostí jen
některých sborů, nýbrž církve jako celku. To je důvod, proč misijní pastorálky pořádáme.
Letos jsme opět učinili malý krok kupředu, ať již skrze vyučování Garyho Rucciho nebo
skrze svědectví bratra Neriho. Jsem vděčný i za těšínský sbor, který se již tradičně ujal
hostitelské úlohy.
5
Inf o r m a c e
o koncepci
vysílání
misionářů
O
d momentu, kdy se
Nehemia stala službou,
která funguje jako humanitární organizace a zároveň
i jako misijní odbor církve, jsme
se museli zamýšlet nad řadou klíčových oblastí rozvoje zahraniční
misie. Jako první oblast, na kterou
bychom se chtěli více zaměřit,
je vysílání misionářů. Proto jsme
vytvořili koncepci pro vysílání misionářů, zahrnující základní terminologii, proces vysílání misionářů,
role dotčených subjektů a financování misionáře.
Koncepce byla prezentována na
misijní konferenci Za horizonty
2013 v Českém Těšíně a podklady
k prezentaci je možné si stáhnout
z webových stránek Nehemia
v sekci Výběr a hodnocení projektů. Několik základních informací
z prezentace uvádíme jako součást tohoto článku.
Základní východiska
a terminologie
Pro sjednocení pohledu na otázku
misie a misionářů jsme se pokusili
zpracovat terminologii obsahující
důležité pojmy. Jsou to především
definice pojmů jako misie, misionář a typologie misionářů.
Misie
Misie je globální výzva pro činění učedníků ve všech národech
naplňovaná skrze misionáře, která spadá mimo zodpovědnosti místní církve v rámci místní
působnosti.
Misionář
Misionář je osoba povolaná
a zmocněná Duchem svatým, pověřená církví k překročení hranic
kultury, jazyka a geografických
hranic České republiky, aby hlásala evangelium, činila učedníky,
učila je, zakládala nebo posilovala
místní církev a prokazovala soucit
s potřebnými.
Typologie misionářů dle délky
působení v destinaci
Dlouhodobý misionář
délka působení 2 roky a více
Střednědobý misionář
délka působení 1 až 2 roky
Krátkodobý misionář
délka působení 1–11 měsíců
Cestující misionář
délka působení v lokalitě méně
než 9 a více než 3 měsíce během
1 roku
Proces vysílání
misionářů
Vyslání misionáře považujeme za
cílený a řízený proces, ve kterém
si klademe za úkol identifikovat
potenciálního misionáře, rozpoznat jeho povolání, připravit jej
na vyslání a pomoci mu vytvořit
podmínky pro službu v destinaci,
stejně jako jeho návrat.
6
Fáze procesu vysílání misionáře
1. Povolání
Jako podmínku vyslání misionáře vidíme, že musí být povolán
Bohem, mít vizi pro své působení
a také být rozpoznán vysílajícím
sborem jako povolaný do takovéto služby.
2. Aplikační proces
Výsledkem aplikačního procesu
je získání statutu misionáře, potom co jsou posouzeny otázky
postoje vysílajícího sboru, kvalifikace a osobnostní charakteristiky
adepta na misionáře aj. Získáním
statutu misionáře získává tento
souhlas s vysláním a maximální
podporu před vysláním do destinace i podporu během svého
působení.
3. Zajištění zdrojů (fundraising)
Podmínkou vyslání na misii je
mimo jiné zajištění finančních
prostředků, související trénink
a budování podpůrného týmu
modlitebníků a podporovatelů.
Finanční prostředky jsou nezbytné k pokrytí některých nákladů
ještě před vysláním (jazyková
příprava, misijní kurz dle destinace apod.) a dále především
k nákladům na působení v misijní
destinaci. Alternativou vyslání je
také možnost tzv. šití stanů neboli tentmakingu, kdy je misionář
v dané destinaci jako zaměstnanec ve své profesi.
4. Příprava na vyslání
Fází přípravy na vyslání se míní
specifikace úkolu a práce v destinaci, jazyková a duchovní příprava, příprava zázemí v destinaci
a finální vyslání misionáře.
5. Misijní působení
Do samotného misijního působení spadá aklimatizace, misijní práce, související návštěvy domova
a vykazatelnost, společně s průběžným informováním podpůrného týmu.
6. Návrat z misijního pole
Přestože mluvíme o procesu
vyslání, zahrnujeme do tohoto
konceptu i návrat misionáře z misijního pole, což považujeme za
nezbytnou oblast podpory.
Role dotčených
subjektů
Za důležitou oblast v procesu
vyslání a podpory misionáře považujeme přehledný a srozumitelný systém zodpovědnosti a rolí
v pomoci misionáři. Proto specifikujeme, jaká je čí role.
Je nezbytné si uvědomit, že jde
především o způsob, jakým bude
moci povolaný člověk naplňovat
Boží povolání, a všechny strany by
v tom měly misionáři napomáhat,
nikoliv jej svazovat. Na druhou
stranu je zde misionář v pozici,
kdy se musí vykazovat v tom, jak
Velké poslání sám naplňuje. Tento
vztah misionáře a řady zúčastněných skupin lidí a jednotlivců
může být velmi citlivý, proto je
dobré hned na začátku vyjasnit
role a očekávání zúčastněných
subjektů.
vysílající sbor
hostující
sbor
nehemia
církev
Tento citlivý vztah naznačuje
schéma, kde je misionář
uprostřed dění a v okolí jsou
nejdůležitější subjekty, kterými
jsou hostující sbor nebo hostující
organizace v destinaci působení
misionáře, dále vysílající sbor
a Nehemia zastupující domovskou denominaci a zároveň plnící
roli misijní agentury. Všechny
tyto subjekty by měly být jednotné v postoji k misionáři a pomoci
mu vytvářet podmínky pro
misijní práci.
Specifikace základních
rolí jednotlivých
subjektů vůči misionáři
Nehemia
Nehemia plní jednak funkci misijního odboru církve, jednak roli
vysílající misijní agentury. Tato
role obsahuje zajištění aplikačního procesu a schválení statutu
misionáře, zajištění destinace
pro misijní práci, mediace a zprostředkování procesů, pomáhá se
zajištěním financí aj.
Vysílající sbor
Vysílající sbor by měl v prvé řadě
rozpoznat povolání adepta na
misionáře a v případě, že za ním
stojí, jej duchovně vysílá. Součástí
duchovního vyslání je významná duchovní a modlitební podpora, včetně podpory finanční.
V součinnosti s Nehemia působí
pastoračně a pomáhá prakticky
s některými úkoly a aplikačním
procesem. Vysílající sbor také
zodpovídá za návrat a aklimatizaci misionáře z misijního pole do
domácího prostředí a církve.
Podpůrný tým
Podpůrný tým se kromě vysílajícího sboru skládá z dalších podporujících sborů a jednotlivců, kteří
se rozhodli misionáře duchovně
i materiálně dlouhodobě podporovat. Vytvoření podpůrného
týmu a především pravidelných
modlitebníků je nezbytnou součástí vyslání. V případě, že by
Nehemia vyhodnotila, že modlitební podpora je nedostatečná,
mělo by to vliv na rozhodování
o vyslání. Silnou modlitební podporu považujeme za podmínku
misijního působení.
Hostující sbor nebo organizace
Úkolem hostujícího sboru nebo
organizace je kromě přijetí misionáře také vytváření prostoru pro
jeho duchovní a praktickou službu. Jejich úkolem je také pomoc
při zajištění zázemí misionáře
jako bydlení, jazykové vzdělávání apod. Hostující strana také
zajišťuje duchovní podporu, vykazatelnost a pomoc v právních
a kulturních otázkách destinace.
Systém financování
misionáře
Pro fungování misionáře je nezbytné zajistit prostředky pro
jeho obživu a také pro misijní službu. Nejběžnější formou podpory
misionářů je v současné době
financování prostřednictvím podpůrného týmu, který tvoří vysílající sbor, jednotlivci a další sbory.
Platí přitom, že finanční podpora
bývá úměrná i podpoře duchovní.
Druhou, již méně využívanou formou financování, je tzv. šití stanů
neboli tentmaking, kdy misionář
v dané destinaci přímo pracuje
a finanční prostředky z velké části
plynou z jeho zaměstnání.
Před vysláním spolupracujeme
s misionářem na plánu vytvoření
podpůrného týmu a zpracováváme tři základní rozpočty. Jednak
je to startovní rozpočet, který zahrnuje jak náklady spojené s přípravou na vyslání, tak nezbytné
náklady na zajištění fungování
v misijní destinaci (pronájem bydlení, jazykový kurz apod.). Druhým
rozpočtem je rozpočet s výčtem
nákladů pro osobní fungování
(ubytování, jídlo, místní doprava apod.) a služebních nákladů
(náklady na službu v destinaci).
Touto koncepcí si klademe za
cíl vytvořit jasné a přehledné
podmínky pro vysílání misionářů a také deklarovat, že jako
Nehemia se chceme stát maximální pomocí k tomu, aby se
čeští křesťané mohli zapojit do
Velkého poslání mimo naše geografické a kulturní hranice.
Jednotlivé body procesu se přitom
mohou lišit podle aktuální destinace, specifik služby, délky misie
a toho, zda vyjíždí jednotlivec,
nebo rodina.
Praktické kroky, které můžete
jako církve, sbory nebo jednotlivci
udělat pro vysílání misionářů:
1. Především se modlete na základě 9. kapitoly Matouše k Pánu
žně a proste jej, aby vyslal dělníky
na svou žeň. Proste, aby povolal
misionáře z vašich řad.
2. Můžete pozvat někoho z Nehemie, aby o oblasti dlouhodobé
misie kázal nebo vyučoval. Budeme také rádi, když si o tom, co
znamená vyslání misionáře, nezávazně pohovoříme.
3. Doporučujeme, abyste ve sboru založili misijní fond, ze kterého
budete moci podpořit existující
nebo připravující se misionáře
anebo přímo někoho z vašich
řad, kdo by mohl na misii vyjet.
O zkušenostech s misijními fondy
se může podělit řada sborů, případně s vámi tuto věc rádi probereme.
4. Můžete podpořit rozvoj této
oblasti v Nehemia. Na rozvoj můžeme vynakládat jen prostředky
na věc účelově darované. A protože je tato oblast koncepčně nová,
otevíráme možnost ji účelově
podpořit s použitím variabilního
symbolu 2000.
Nezasažené národy
Ilustrace
Ilustrace řečená misionářem v Afghánistánu mne a náš sbor hodně oslovila. Připomeňme si Ježíšův zázrak rozmnožení jídla
a představme si, že by Ježíš své učedníky
vždy poslal do první, druhé a třetí řady nakrmit hladové. Pak by se učedníci vrátili doplnit
koše jídlem a Ježíš by je znovu a znovu poslal
do první, druhé a třetí řady. Tak by se to opakovalo, až do přesycenosti těch v předních
řadách. Zatímco ti, co jsou ke konci – zůstali
stále hladoví.
Lidé vepředu jsou již znudění evangeliem, zatímco jsou davy těch, co ho ještě
nikdy neslyšeli. Statistika říká, že až 23 000
lidí, kteří nikdy neslyšeli jméno Ježíš, umírá
každý den.
Často se mi tento stav asociuje s příběhem z Jakuba 1, když bohatý muž vejde a je mu
okamžitě slouženo. Chudák se má posadit na
zem a není mu věnována pozornost. Myslím,
že to výstižně popisuje situaci v oblasti misie.
Devadesát procent nejchudších lidí světa žije
v oblasti, kde je nejmenší přístup k evangeliu.
Statisticky jde minimální díl pro práci právě
nezasaženým skupinám. Minimální procento
všech misionářů jde do muslimských zemí.
Dobře to vystihuje Oswald J. Smith:
„Nikdo nemá právo slyšet evangelium
dvakrát, zatímco tam někde zůstávají ti,
kteří je neslyšeli ani jednou.“
Vize
Stojíme před výzvou budovat misijní
strukturu v naší církvi a na jednu stranu je
dobré, že nemáme již pevně zajeté koleje.
Nemáme silné struktury a závazky na místech, které již, chvála Pánu, nepatří do mapy
nezasažených oblastí. Vždyť i dnes některé
země s dobrou misijní historií v drtivé většině posílají své misionáře například do Brazílie a Argentiny. Tyto země zažívají probuzení
a právě ony jsou dnes těmi, které posílají své
misionáře do nezasažených zemí.
Využijme naši slabost, že jsme začínající
a máme malé zdroje, k tomu, že budeme o to
více cílevědomí a stanovíme si cíl v podobě
nezasažených národů. Je pro mě povzbuzením letniční církev v Rumunsku, kde takto
začali pracovat a dnes mají desítky misionářů
právě v těchto oblastech.
____________________________________________________________
1
Bible, Jakub 2,1–7
2
Genesis 20,17–21,5
Vizí Letniční evropské misie (PEM) je
začít více strategicky spojovat modlitebníky
a modlit se právě za nezasažené národy
(NN). Vize PEM je: založit církev mezi 200
nezasaženými národy a skupinami do roku
2020.
Modlitby
Ďábel si je dobře vědom, že když evangelium bude kázáno národům, které je ještě
neslyšely – jeho definitivní porážka se přiblížila. Národy, které jsou stále nezasažené,
pro to v dnešní době mají důvod. Tyto země
jsou často místem silného odporu, pronásledování apod. Ďábel chce tato místa nechat
v temnotě, udělá cokoliv pro to, aby se tam
evangelium nedostalo, a zuří, když se tak
děje. On ví, co je napsáno ve Zjevení, že jeho
konec bude nemilosrdný. Bude uvržen do
ohnivého jezera.
Kdyby bylo zasáhnout tyto národy
jednoduché, už dávno bychom tam byli.
O tyto národy se opravdu odehrává duchovní bitva! Ďábel použije jakýkoliv nástroj pro
to, aby oddálil svůj konec. Dokonce je schopný obelhat církev a přimět nás pozměnit
naše priority, abychom se zabývali věcmi kolem našeho „Jeruzaléma“. Ďábel má radost,
když vidí církev anemickou, bezzubou a naplněnou strachem, když jen pomyslí na šíření
evangelia třeba v muslimském světě.
Pokud už někdo přemýšlí nad misií, tak
to jsou často znovu oblasti, které již mají
Písmo, které už byly zasaženy evangeliem.
Většina misionářů jde na místa, kde evangelium již je! Nedávno jsem mluvil s vedoucím
misie letniční církve v Rumunsku, kde mají
skoro 3000 sborů. Do této země stále přicházejí misionáři, a co je zajímavé, že právě do
těch oblastí, kde je největší zahuštění sborů.
Ne do jihovýchodní oblasti, kde je sborů nejméně. Jak budujeme strukturu misie u nás,
mějme jako prioritu NN!
Nejlepším krokem jsou modlitby! Sjednoťme se v modlitbách právě za NN a vyprošujme průlom do těchto zemí, do těchto
posledních satanových pevností. Věřím, že
je dobré využívat k modlitbě i nejmodernější
prostředky, abychom byli v modlitbách více
specifičtí a rychlí. Dnešní technologie nám
dovoluje modlit se za konkrétní věc, která se
zrovna teď odehrává někde na druhé straně
světa. Síť modlitebníků propojená e-mailem,
SMS apod.
V následujícím roce bychom chtěli vybudovat systém modliteb za NN. Modlitby za
misijní práci, do které jsme zapojeni a Bůh
nám k ní otevřel dveře. Naší modlitbou je
vybudovat síť modlitebníků a partnerských
sborů, které se budou přimlouvat za NN.
Je mnoho možností, které již fungují jinde.
Například modlitebně adoptovat konkrétní
skupinu lidí. Modlit se za misii a NN v nějaké pravidelnosti na shromáždění, mládeži
a třeba i na nedělní besídce.
Národy
PEM dává postupně dohromady seznam
200 národů a skupin, kde ještě není misijní
práce. V tomto seznamu je například národ
Nuristán v Afghánistánu a další.
Mojí modlitbou je, ať se Bůh oslaví skrze
naši slabost, a umožní nám tak jít s jeho
radostnou novinou k těm, kteří jí ještě neslyšeli. Pevně věřím, že když církev vezme
vážně výzvu misie, změní Bůh i naši situaci
a dá nám průlom i do našich sborů. Když my
budeme dobrými správci evangelia, Bůh
změní i osud Česka.
Vždy mne oslovuje pomyšlení na princip
z Abrahámova života, který se mnou sdílel
učitel D. Drexler. Známe příběh, jak si Pelištejec Abimelech vzal Sáru2. Pak se „neplodný“ Abrahám modlí za Abimelecha a v dalším
verši vidíme, jak sám Abrahám zažije průlom
ve věci, na kterou čeká již více jak 40 let!
Když se my budeme modlit a žehnat
svým „nepřátelům“ – učiní Bůh církev plodnou! Kdykoliv církev ztratila misii z mysli
– stala se neplodnou! Boží matematika je
jiná! Když se budeme modlit za světlo pro
NN, bude Bůh uzdravovat i nás a promění
naši duchovní neplodnost! Když my budeme
sloužit jiným, bude Bůh bojovat za nás a řešit
naše prosby a problémy!
Autora tohoto článku nezveřejňujeme
Doporučené odkazy
www.unreachedoftheday.org
Každý den modlitební výzva za jeden
nezasažený národ.
www.iran30.org
30 dní modliteb za Írán. Příručka je
k dispozici v českém jazyce.
www.kairoscourse.org
Kurzy Kairos chceme mít dostupné v ČR.
7
Chorvatsko
Projekty
U
ž jsme se nemohli dočkat, až zase
kluci přijedou. Těšili jsme se, že srub
dokončí, ale ještě víc jsme se těšili
na ně, protože jsou všichni čtyři moc fajní
chacharci a k tomu, jak už jsem psal minule,
navíc zbožní. A od minule nám Stašek, Kamil,
Luboš a Mirek ještě víc přirostli k srdci. Mít
takové chlapy ve sboru je velké požehnání.
Synci začali makat ještě za tmy a zase
za tmy končili. Člověk je sotva kdy ukecal,
aby si udělali pauzu alespoň na kafe. Až jsme
si s Káťou dělali starosti, co s nimi takové
tempo udělá. Ale jediné, co jsme na nich
pozorovali, bylo, že se jim u večeře zavírala
očička a klimbaly hlavy, takže si občas opařili
nosy v polívce :-)
Je všeobecně zažité považovat Boží
moudrost za vědění. Moudrý člověk je
ten, kdo nabyl nějakého skrytého poznání
a teď svými ústy vynáší moudra, a lidé jsou
požehnaní, protože je skrze ta moudrá
slova osvítil Bůh a oni teď chápou, co dříve
Dokončení srubu
nechápali. Tak nějak to bere většina lidí.
Je to však jen zlomek toho, co považuje za
moudrost Bible. Například když Mojžíš začal
na Hospodinův pokyn stavět stan setkávání,
angažoval pro tuto práci mimo jiné Besaleela
a Oholíbaba, protože, jak se říká, „věděli jak
na to“. Písmo o nich říká, že byli plni Božího
Ducha, moudrosti, rozumnosti a poznání pro
každou práci se zlatem, stříbrem, bronzem,
pro řezání kamene a obklad, pro vyřezávání
dřeva a pro jakoukoli důmyslnou práci. Říká
o nich, že to uměli i s jehlou a nití,
s přízí i jemným plátnem, ovládali i práci
s tkalcovským stavem a měli spoustu skvělých
nápadů. A o nich a ostatních zručných
lidech, kteří se podíleli na stavbě stánku
setkávání, Písmo říká, že to tak bylo proto, že
jim Hospodin dal do srdce moudrost (Exodus
35,30–35; 36,1–2). Kdo by to byl řekl, že Boží
moudrost je něco tak velmi praktického, až
pozemského? Kdo by to byl řekl, že výborní
řemeslníci pracující na Božím díle, kteří
„vědí jak na to“, mají dobré nápady, umí
vyřešit tento i tamten technický problém,
umí udělat to i ono, jsou Písmem hodnoceni
jako lidé plní Božího Ducha a moudrosti?
Bratři, které jste sem vyslali, aby pracovali
na srubu, jenž bude pro mnohé „stánkem
setkávání“, jsou přesně takoví jako Besaleel
a Oholíbab a my se cítíme poctěni tím, že
jste nám poslali ty nejlepší. Vážíme si jich
pro jejich skromnost, zbožnost, moudrost
a obětavost. Vážíme si všech vás, kteří jste
dovolili Hospodinu, aby ponoukl vaše srdce
k podpoře tohoto díla, ať už podpoře
finanční, modlitební nebo organizační.
Jsme Pánu moc vděčni za vaši lásku
k nám a Božímu dílu tady v Chorvatsku.
Věřím, že všichni, kteří sem k nám do
srubu přijedou, se setkají s Pánem, přijmou
duchovní obnovu a získají nové zkušenosti
z misijního pole.
Jiří Dohnal
pastor a misionář v Chorvatsku
Kniha „zePtej se svého muslimského přítele“
V
letním vydání časopisu Nehemia Info
jsme vás informovali o plánovaném
vydání knihy „Zeptej se svého muslimského přítele“ v rámci nové oblasti činnosti Nehemia. Publikační činnost misijních
knih chceme rozvinout se záměrem podpořit
misii a misijní smýšlení v církvi.
Je nám líto, že se knihu nepodařilo publikovat v plánovaném období října roku 2013.
Protože tým překladatelů pracuje na dobrovolné bázi a po večerech, nechtěli jsme vydat
knihu v podobě, se kterou bychom nebyli
plně spokojeni. Aktuálně jsme ve fázi, kdy je
hotový překlad, na začátku roku 2014 chystáme odbornou korekturu textu a následně
korekturu jazykovou. Následovat bude tisk
knihy, který jak doufáme proběhne ještě
v první polovině roku. Stále přitom platí,
že každý, kdo na variabilní symbol 8202 daruje alespoň 190 Kč, dostane od nás knihu
jako dárek. Pokud se vše podaří, očekáváme, že prodejem této knihy vygenerujeme
prostředky na vydání další zajímavé knihy.
Ukázka z 1. části
1.1Dějiny islámu
Kolébkou islámu byl Arabský poloostrov 2.
Bylo to právě zde, kde Mohamed, prorok
islámu, žil a zemřel. Obzvláště důležitou
roli hrají v dějinách islámu města Mekka
a Medina.
O Arábii před vznikem islámu je však
známo velmi málo, a to proto, že všechny
relevantní materiály byly zničeny během
raného období islámu. Mnohé z toho, čemu
dnes věříme, je legendou a je zapotřebí, aby
autentičnost těchto tradic byla podrobena
kritickému rozboru.
Proč je důležité studovat dějiny… je ten
příběh pravdivý?
„Když Mohamed uprchl z Mekky do Mediny,
ukryl se před svými nepřáteli v jeskyni.
Malý vchod do této jeskyně pokryl pavouk
pavučinou. Když muži, kteří Mohameda
hledali, přišli a uviděli ve vchodu do jeskyně
pavučinu, řekli si: Zde se určitě neukrývá!
Proto odešli a odebrali se jinam. Není to
nádherné, jak Alláh ochránil svého proroka?“
(vyprávěno muslimem)
Bratr Ondřej
V
ážení příznivci misie a čtenáři tohoto
časopisu! Dovolte, abych se dnes
s vámi na těchto stránkách rozloučil!
Jak jste již byli pravděpodobně zvyklí, objevoval se v této rubrice pravidelně článek pojednávající o službě národnostním skupinám,
které žijí zde, v České republice. Tato služba
nekončí, naopak: rozrostla se (a dále rozrůstá) do takové míry, že se již jaksi „nevejde“
do projektu, který jí začíná být těsný.
Dříve jsem byl vysílán organizací a společně jsme hledali zdroje, jak tuto službu
vést, proto vznikl projekt, nyní se však mé
vize zvětšují: začínám sám vysílat druhé lidi
(tedy pomáhám jim vstoupit do misijní služby, vyučuji je na kursech, pořádám misijní
8
odchod z projektu
výjezdy atd.) a sám vytvářím zdroje (tisknu
evangelizační materiály, hledám kontakty
v zahraničí, zakládám pod sbory misijní týmy
atd.). Tudíž celá činnost, kterou se dnes
zabývám, začíná být sama takovou „malou
misijní organizací“.
Proto přišel čas i na tuto změnu, tedy
opustit domovský přístav (organizaci) a vyplout na širé moře, hledat nový prostor, nové
způsoby, a přiblížit se tak ještě více svému
snu o národech, který do mne před časem
Bůh vložil.
Děkuji tímto týmu Nehemie za jejich
organizační podporu v uplynulých letech
i vám, čtenářům a fanouškům jejích stránek,
za poskytovanou modlitební a finanční pod-
poru během posledních pár let. Pro ty z vás,
kteří chcete nadále sledovat zprávy z misie
národům v ČR, jsem prozatímně vytvořil tyto
stránky: www.buhnarodu.cz V současnosti
dále jednám s představiteli různých církví
o podobě budoucí spolupráce a o tom, jak
celou službu zaštítit, aby se mohla zdárně
vyvíjet a růst (a jak doufám, přerůstat i naše
vlastní očekávání).
Děkuji vám za pozornost tomuto článku
a těším se s vámi na setkání nad dalšími řádky, i když jiného časopisu, nebo ještě lépe:
na osobní setkání při spolupráci a rozvíjení
Ježíšova poslání: Jděte ke všem národům…
„Ondřej“
www.buhnarodu.cz
Níže bychom vám chtěli předložit ukázku
z knihy, na které pracujeme. Je rozdělena na
3 kapitoly:
3.1.4 Navázání kontaktu bez
hrozícího nebezpečí:
kladení otázek
1.Vyučování islámu: Základní
úvod tomuto náboženství je podán
tematicky a strukturovaně.
2.Odpovědi křesťanů na námitky
muslimů: Jsou zde popsány některé časté
námitky muslimů vůči křesťanské víře
a jsou na ně uvedeny odpovědi.
3.Setkání s muslimy: Praktické rady
pro křesťany, jak být efektivnějšími
v navazování kontaktů s muslimy
a budování dlouhodobých vztahů s nimi.
Většina muslimů je již od dětství
vedena k tomu, aby o svém náboženství
nepochybovali, aby si nekladli žádné otázky.
Proč jim zkoumání svého náboženství
není dovoleno? Je to proto, že jsou natolik
přesvědčeni, že je pravdivé a nade vší
pochybnost? Nebo je to proto, že otázky
mohou odhalit mnohé těžkosti, které si
islám tak obtížně podmaňuje? Pokud je
něco pravda, pak není třeba mít strach.
Můžete klást tolik otázek, kolik chcete,
ale nakonec pravda zůstane pravdou.
Ukázka z 2. části
Během setkávání s muslimy jsem získal
tyto postřehy:
2.5 Další námitky muslimů
2.5.1 „Barnabášovo evangelium
je pravdivé.“
1Muslimové často o svém náboženství
činí prohlášení.
Námitky muslimů
3 Nicméně velmi často v Koránu takové
věci psány nejsou a ani jinde, jde o podvod, dezinformaci nebo zbožné přání.
„V Bibli jsou čtyři evangelia, podle Matouše,
Marka, Lukáše a Jana. Ježíš přijal pouze
jedno evangelium, proč jsou teď tedy čtyři?
Proč křesťané odebrali evangelium podle
Barnabáše?“
Muslimové nepovažují tato čtyři evangelia
za autentická. Mnozí z nich slyšeli
o „evangeliu podle Barnabáše“ 227 a bylo
jim řečeno, že to je to pravé evangelium.
Muslimové uvádějí, že bylo napsáno
apoštolem Barnabášem v 1. století n.l. Toto
evangelium se nejprve objevilo v Holandsku
v roce 1709. Muslimové s oblibou mluví
o tomto tématu, ale křesťané by se bez
obav měli muslimů zeptat na důkazy. 228
Jaké je toto evangelium? Dokonce i laik
pozná podle obsahu, že je to islámský
podvrh. Lze je s velkou přesností zařadit
do 14. století n.l. Obsahem je značně
znetvořený výklad života Krista a záměrně
je v mnoha bodech shodný s učením islámu.
Je zřejmé, že jeho cílem bylo přesvědčit
tehdejší křesťany, aby se obrátili k islámu.
Některá tvrzení jsou v rozporu nejen s Biblí,
ale i s Koránem.
Celý tento příběh je prostoupen problémy:
►N
ěkteré kulturní prvky neodrážejí
1. století, dobu sepsání Nového zákona,
ale spíše středověk, například souboje
mezi soky v lásce.
1.1.1 Arábie před Mohamedem
Arabský kmenový život: Muslimové označují
období před Mohamedem (570 n.l.) jako
„věk nevědomosti“ (al-Jahiliyya) 3. Orient byl
v 6. století n.l. ovládán dvěma velmocemi:
Byzantskou říší a Sasánskou 4 říší. Arábie
byla určitým způsobem samostatným
světem, nezávislým a na okrajích dvou
hlavních států tehdejší doby.
_______________________________
2
M
nozí muslimové by nesouhlasili a řekli
by, že Adam byl prvním muslimem.
3
M
uslimové uvádějí řadu různých důvodů
pro toto označení. Zejména jde o to,
že Arabové uctívali spoustu model
a neuvědomovali si, že existuje pouze
jeden Bůh.
Ukázka ze 3. části
►V
textu jsou obsaženy citáty od Danteho
(italského básníka a politika, 1265–1321).
►T
ext obsahuje závažné zeměpisné
i kulturní omyly týkající se Svaté země
a také anachronismy. Je jasné, že pisatel
tam nikdy nebyl.
_______________________________
227
Viz anglický překlad: The Gospel of
Barnabas, Islamic Publications Ltd.,
Lahore, Pakistan.
Lze se muslimů také zeptat, zda
považují evangelium podle Barnabáše
za Boží slovo, zda tedy pro ně má
stejnou autoritu jako Korán a zda věří
tomu, co tam je napsáno.
228
2 Pokud se jich zeptáte, kde je to napsáno,
tvrdí ve většině případů, že v Koránu.
4Kladení těch správných otázek
znamená pro muslimy skutečnou
výzvu najít pravdu!
Svědectví: důležitost kladení otázek
Jednou jsem potkal jednoho muže
z Alexandrie (Egypt) a ten mi vyprávěl
následující příběh:
„Byl jsem vychováván v Alexandrii ve skalní
muslimské rodině. Tak jak je zvykem, nebyl
jsem veden k otázkám ohledně islámu.
Nicméně ve věku mezi 16 a 20 lety jsem
se každým rokem setkával s mnoha turisty
a vedl jsem s nimi krátké rozhovory.
Pokaždé mi kladli provokativní otázky
o islámu. Jako dobrý muslim jsem se
pokoušel tyto otázky ignorovat. Nicméně
když mi bylo 20, nebyl jsem nadále schopen
dobře spát; tyto otázky mi rotovaly v hlavě.
Rozhodl jsem se najít odpovědi.
Poprvé v životě jsem přestal jen slepě
citovat Korán, ale pokoušel jsem se jej
pochopit. Byl jsem zklamán – je velmi
obtížné Korán chápat a v mnoha případech
jsem na svoje otázky odpovědi nedostal.
To v mém životě vyvolalo velkou krizi.
Odmítl jsem být nadále muslimem!
Cestoval jsem služebně do Británie, poznal
jsem křesťany a studoval Bibli. Zjistil jsem,
že Bible pro mne odpovědi má, a nakonec
jsem se stal křesťanem. Přál bych si, abych
ty turisty potkal a mohl jim říct „děkuji“
za všechny ty jednoduché otázky, skrze
které jsem mohl najít pravdu v Ježíši Kristu!
S největší pravděpodobností si tito turisté,
z nichž někteří byli křesťané, ani nejsou
vědomi, že to změnilo celý můj život!“
Jedna z otázek, které muslimům kladu,
je: „Řekni mi, jak ses stal muslimem?“
Mnozí z nich odpovídají: „Narodil jsem
se muslimem.“ A potom se jich ptám:
„Dobrá, pokud by ses narodil v Japonsku,
byl bys buddhistou nebo něčím jiným,
a ne muslimem?“ Takové otázky vedou
k diskuzi. A často se mne nakonec zeptají:
„Jak ses stal křesťanem?“
Zašlete částku minimálně 190 Kč na číslo účtu 1057340/2060 s variabilním symbolem 8202 a knihu „Zeptej se svého muslimského přítele“ vám
zašleme po jejím překladu a vydání poštou jako dárek za podporu publikační činnosti. Do textu pro příjemce uveďte vaše jméno a příjmení.
9
Postřehy z práce misionáře Honzy Bihariho
z pohledu jeho pastora Tadka Gaury
Jak jsem se dostal
k práci na Zakarpatí
Věděl jsem, že někteří lidé z Církve bratrské jezdí na Ukrajinu a vozí tam humanitární pomoc do různých sborů. Již delší
dobu jsem toužil se tam s nimi vypravit. Ke konci roku 1999
mě oslovil bratr Stanislav Borski z CB Hrádek, který s pomocí
na Ukrajinu jezdí už mnoho let. Sdělil mi, že na Zakarpatí
pojedou v lednu a že chtějí jet na nové místo, do města
Mukačeva do letniční církve. Bratr Stanislav chtěl, abych
situaci v Mukačevu prozkoumal a rozjel tam hlavně duchovní
práci. Zpočátku jsem se toho trochu zalekl, ale když jsem se
modlil, tak jsem jasně vnímal, že mám jet.
První cesta na Zakarpatí
Od lidí, kteří už v Mukačevu byli, jsem se dozvěděl, že
sbor, do kterého pojedeme, je z poloviny romského původu.
Bratři rovněž hovořili o velké materiální a finanční potřebě.
Chtěli jsme s sebou vzít každý dva kufry hlavně dětského
oblečení a zimních bot. Také jsme chtěli přivézt finanční pomoc. Bůh doslova otevřel své zásoby požehnání. Když jsme
odjížděli, bylo nabaleno osm plných kufrů nádherného oblečení a bot pro děti. Šokující však bylo, že se ve sboru AC Třinec, kde jsem tehdy byl druhým pastorem, vybralo něco přes
30 000 Kč. V dnešní době se nad tím usmívám, ale tehdy
to byl první ze série finančních zázraků, které pokračují až
dodnes. V dnešní době však tyto finanční zázraky dosahují
desetinásobku.
C
o Bůh ukazuje a zjevuje, to také naplňuje. Ještě předtím, než v Čachticích vzniklo něco většího, měl jsem
o tomto místě zjevení, že tam Bůh chce dělat velké věci. To, co jsem vnímal, bylo Boží
hnutí mezi Romy, které přijde do západní
části Slovenska. Podobné hnutí mezi Romy
již můžeme vidět na východním a středním
Slovensku. Bůh mi ukazoval, že se na západě
Slovenska budou dít dokonce větší věci.
A tak jsme ve fázi hledání Božích cest,
které povedou k naplnění těchto vizí. Počáteční zásah již Bůh udělal, protože k němu
přišlo několik desítek Romů, a nejen jich.
Momentálně jsme s těmito lidmi ve fázi
učednictví. V tom nám pomáhají i místní
slovenské sbory, především piešťanský a novomestský sbor slovenské Apoštolské církve.
Spolupracujeme také se zástupcem biskupa
pro misii na Slovensku Štefanem Papem.
Pravidelně se každou středu a neděli
v Čachticích schází skupinka 10 lidí. Díky
Pánu se po několika letech podařilo najít
místnost pro setkávání, kterou nám vybavil
místní vedoucí zemědělského družstva, který
je otevřený pro práci mezi Romy. Tento člověk nám dokonce vybavuje další prostory na
shromáždění i neděle a pátky.
Lidé, se kterými v Čachticích pracujeme,
mění svoje životy nejen po duchovní stránce,
ale i po stránce duševní a fyzické. Předělávají
své domy, aby byly lepší a pěknější. Začínají hospodařit, pěstují zeleninu, což se dříve
nedělo, a dokonce chovají prasata, aby měli
na zimu dostatek masa. Bůh s nimi pracuje
v každé oblasti jejich života.
Na poslední návštěvě Čachtic jsme byli
potěšeni stavem jednoho člověka, který byl
po dlouhou dobu na smrtelné posteli. Jezdil na vozíčku a nyní jsme ho viděli, jak sám
a bez vozíčku chodí a běhá. Vidíme, že
Bůh dělá zázraky a uzdravuje.
Jsme plni očekávání na to, co je před
námi. Věříme, že Bůh pozvedne z místních
lidí vedoucí, kteří povedou toto společenství. Pracujeme na tom, abychom jim mohli
předat co nejvíce toho, co nás již Ježíš naučil.
Jsme na cestě mezi tím, co Bůh ukázal,
a tím, kam nás chce dovést. Věříme, že to
bude v blízké budoucnosti. Modlete se za to
s námi i vy, kteří čtete tento článek. Za vaše
modlitby předem děkujeme.
Tadek Gaura
pastor Apoštolské
církve Bohumín
Misijní službu Honzy Bihariho můžete
podpořit jakoukoliv pravidelnou
či jednorázovou částkou na účet
1057340/2060, variabilní symbol 2104.
Uzavření projektu Súdán – Mercy School Marsouk
V druhé polovině loňského roku jsme
do kanceláře obdrželi neradostnou zprávu,
že škola Mercy School Marsouk na severu
Súdánu byla uzavřena místní vládou. Důvodem uzavření bylo, že škola šíří křesťanské
principy. Ředitel školy a někteří učitelé byli
dokonce na nějakou dobu za šíření křesťanské víry uvězněni.
V současné době a zřejmě ani do budoucna nevidíme další možnost pokračovat
v podobném projektu v této oblasti. Prosím,
prostředky na tento účel nadále neposílejte.
10
V případě, že chcete dále podporovat
vzdělání v rámci Afriky, přesměrujte prosím
svoji pomoc na projekt „Děti Tanzanie –
Masajové“ s variabilním symbolem 1203.
Zbylé finanční prostředky budou použity
na jiný vzdělávací projekt v rámci Afriky.
Děkujeme všem, kdo jste doposud byli
v Súdánu zapojeni.
Leoš Cásek
Po příjezdu do Mukačeva v lednu roku 2000 jsem zažil
doslova šok. To, co jsem tam viděl, mi doslova vyrazilo dech.
Obrovská bída lidí, kteří byli odsunuti dál než na sám okraj
společnosti. Děti, které v zimě venku běhaly v tenkém zchátralém oblečení. Botičky na nohou tak rozbité, že vlastně ani
neplnily svou funkci. Sirotci, kteří nikoho nemají a přicházejí
každý den do sboru, aby dostali trochu jídla. V některých táborech nás děti přiběhly přivítat bosky. Dalším překvapením
byl velký hlad po Bohu, protože to bylo to jediné, co jim zbylo
tady na zemi. Úžasné je, že živý Bůh mezi nimi skutečně je!
V nejchudším táboře v Ižňatynu se lidé sešli v boudě, kterou
nazývali modlitebna, a v ní jsme rozdávali přinesené oblečení
maminkám. Holé stěny z hlíny a slámy a na zemi udusaná hlína. Sešli se, aby přivítali hosty z České republiky a aby slyšeli
Boží slovo. Cítil jsem se velice trapně, když jsem viděl jejich
chatrné oblečení a bosé nohy dětí, přitom sám hezky a teple
oblečen. Měl jsem sloužit Božím slovem, a v duchu jsem se
modlil: „Otče, co já jim mohu dát?“ Když však začali zpívat
a chválit Pána Ježíše Krista, najednou jsem cítil: Bůh je zde
mezi námi.
Měl jsem možnost sloužit i v dalších vesnicích na skupinkách. Mohu říct, že jsem si ze Zakarpatí odvezl mnohem
více, než jsem jim tam ve skutečnosti dal. Boží myšlení a Boží
matematika je jiná, než jakou si představujeme my.
Postupem času jsme s bratrem Stanislavem Czudkem
z CB Český Těšín vytvořili evangelizační tým, který byl zaměřen
na evangelizaci, vyučování a budování romských vedoucích.
Začali jsme na Zakarpatí jezdit pravidelně a viděli jsme mnohé
změněné životy, skutečné zázraky a konkrétní Boží jednání.
Práce mezi Romy je obtížnější než mezi bílými. Je jim potřeba
znovu a znovu sloužit, pozvedat je a ukazovat novou naději.
Několik let jsme organizovali misijní výjezdy spolu se studenty
z biblické školy VOŠMT v Kolíně. Tyto výjezdy byly velmi
požehnané a studenti si mohli vyzkoušet misii v praxi. Mohli
zažít, jak skrze ně Bůh mocně jednal. Mnozí lidé přicházeli
k Ježíši Kristu a další se ke Kristu vraceli poté, co dříve odpadli.
Slavoj Raszka
pastor Církve bratrské v Třinci
V případě, že se rozhodnete práci na Zakarpatí
podpořit svými dary, použijte prosím číslo účtu
1057340/2060 a variabilní symbol 5201.
Svými dary podpoříte mzdu místních pastorů.
Rozhodnutí správní
rady o projektu
podpory pastora
v Černé Hoře,
bratra Pavla Lešťana
Pavel Lešťan byl dárci z ČR podporován po mnoho let. Je jedním
z mála lidí, kteří byli ochotni obětovat opravdu velmi mnoho pro lidi
z Černé Hory. Před několika měsíci se bratr Lešťan se svou manželkou
přestěhovali do Srbska, kde budou dále žít a zapojí se do místní služby. Vzhledem ke změně situace v tomto projektu, který byl zaměřen
na podporu práce v Černé Hoře, se správní rada rozhodla o ukončení
finanční podpory služby Pavla Lešťana. Jeho dosavadní práce a nasazení v opravdu nelehkých podmínkách si velmi vážíme.
K listopadu 2013 jsme evidovali na variabilním symbolu určeném
k podpoře Černé Hory částku 8 496 Kč. Protože je to částka, která se
skládá z účelových darů vázaných na službu Pavla Lešťana, rozhodli
jsme se převést tyto prostředky Pavlu Lešťanovi na potřeby nutných
oprav jejich domu v Srbsku, kam se s manželkou a synem přestěhovali.
Prosíme, abyste na tento účel své prostředky dále neposílali.
Poděkování bratra Lešťana
Nakoľko ste sa rozhodli, že môj účet u vás v Nehemii ukončíte,
čo je aj pochopiteľné vzhľadom na okolnosti, chcel by som sa vám
v mene mojom a Maricinom poďakovať za doterajšiu podporu. Nielen
tú finančnú. Získali sme mnoho povzbudenia od vás a navyše aj privilégium poznať vás a stretnúť sa s vami. Naše dvere v Starej Pazove
sú vám vždy otvorené a radi vás pohostíme. Navrhujeme vám, aby ste
misijné cesty na juhovýchod Európy smerovali tak, aby tímy kresťanov
smerujúce na juh mohli u nás prespať – máme veľký dom (zatial bez
dostatku postelí), no aj to je hádam lepšie ako vyše 20 hodín cesty
v jednom ťahu.
Ako ste už zistili, v októbri tohto roku sme sa z Podgorice presťahovali do Starej Pazovy (Srbsko) do môjho rodného domu. Udialo
sa to narýchlo, sami sme boli dosť prekvapení touto zmenou. Keď
sme koncom júla a začiatkom augusta boli na pár dní v Starej Pazove,
postretávali sme niekoľkých bratov a sestry, ktorí tu nemali žiadne
spoločenstvo už roky a ktorí sa vždy potešili našej návšteve. Vtedy
ešte žiadne rozhodnutie ani slovko o sťahovaní nepadlo. Vedel som
ešte predtým, než som šiel do Podgorice, že v Starej Pazove budem
pôsobiť, bolo to iba otázkou času. Teraz nastal ten čas. Znamenia,
ktorými sme pochopili, že je čas na presťahovanie, prišli jedno za druhým. Spontánne sme o nich začali hovoriť s Maricou a našli sme v tom
jednotu.
Navyše, v Podgorici sme sa cítili nevyužití a obmedzení v možnostiach širšieho pôsobenia. Okrem toho, finančne sme nezvládali platiť
režijné náklady, ktoré o čosi stúpli, a znovu sme sa začali dostávať do
mínusu, kým v Starej Pazove máme dom a veľkú záhradu. Dom za tie
roky začal chátrať, takže potrebuje opravy. Najdôležitejšia vec je prípojka elektriny, ktorá hrozí, že spadne zo stĺpa a môže niekomu ublížiť
(jeden drôt už je obmotaný okolo druhého a je nefunkčný; trojfázový prúd máme „vyrobený“ premostením – dupľovaním jednej fázy...).
Nábytok je schátralý, strecha v zlom stave, kuriva už veľmi málo, no
dúfam, že túto zimu to všetko vydrží s Božou pomocou. Napriek tomu
všetkému, stretnutia mávame plní radosti v každý štvrtok a nedeľu
a naposledy sme boli siedmi – Samko ôsmy.
Do Podgorice som cestoval iba raz v októbri, teraz sa chystám
znovu. Mal som v úmysle cestovať aspoň dvakrát mesačne, no
nezvládam to finančne. Navyše, v Čiernej Hore sa formuje ešte jedna
skupinka, a to v Kotore. Tam som už bol ešte pred presťahovaním,
potom v októbri a určite, ak Pán dá, pôjdem aj teraz.
Nech je chvála vzdávaná Bohu za vašu prácu! Ďakujeme Otcovi
nebeskému za vás, lebo sa Jeho otcovská starostlivosť preukázala cez
vás aj pri nás.
Nech vás Duch Svätý vedie aj naďalej a požehnáva vo vašej práci.
Pavel Lešťan
11
Aktuální
informace
o projektu
Projekt
Kráva do
každé
rodiny
V
letošním roce jsme díky vámi zaslaným darům mohli vstoupit do několika
rodin s nadějí a pomocí. Mohli jsme
zakoupit pět dalších krav a čtyři telata, které změnily beznaděj v rodinách na radost
a očekávání nové budoucnosti. Rodiny, které
krávu získaly, jsou za pomoc nesmírně vděčné. Několik příběhů vám přinášíme pro vaše
povzbuzení.
vyplácejí, ale nikdo neví, kdy přijde řada na
Tamaru. Nemají tedy peníze na zaplacení
plynu a elektřiny. Plynárny již plyn odpojily
a brzy jim vypnou i elektřinu. Celá rodina se
tak s nadějí dívá na krávu jako na živitelku.
Společně o ni všichni s láskou pečují. Tamara
srdečně děkuje všem, kteří jim krávu darovali.
Rodina Drozdových
prodala domácí sýr
a splatila dluhy za energie
Krávu získala i rodina Sotijevova. Matka
Lija je vdaná a má tři děti. Ve Voschodě 2 se
objevili po srpnových událostech gruzínského útoku na jejich domovy v Jižní Osetii, kdy
byli nuceni uprchnout. Po útěku žili u různých známých a příbuzných. Postupné přesuny byly pro rodinu velmi vyčerpávající. Neměli bydlení, práci a děti nechodily do školy.
Po roce kočovného života jim někdo doporučil, aby napsali dopis prezidentovi, a zanedlouho jim přišla odpověď. Přijeli úředníci
z okresní správy a nabídli jim pozemek pro
stavbu domu. Na jeho vybudování ale neměli
dostatek sil ani peníze. Lija je tedy musela
odmítnout. Okresní správa pak uvolnila malé
množství peněz na koupi malého domku.
A i když peníze na dům nestačily, pomohli
přátelé a příbuzní. Koupili tedy dům ve vesnici Voschod, protože jen v této vesnici jsou
tak nízké ceny. Manžel si našel práci jako
dělník a děti mohly nastoupit do školy. Poté
co se rodina dozvěděla, že jim bude darována kráva, jejich radosti nebyl konec. V obci
každý ví, že pokud máte krávu, tak hlady nezemřete. Jistě, je obtížné se o ni starat, dojit
ji a zajistit krmivo na zimu. Celá rodina tedy
o víkendech jezdí na louky, aby měli seno na
zimu. Lija je vám velmi vděčná a posílá srdečné pozdravy! Pokud přijde řeč na české dárce,
Lija říká: „Pokud k nám přijedou, napeču jim
skvělé osetinské koláče, udělám dobrý sýr
a pohostím je čerstvým mlékem!“ V současné
době tato rodina chodí pravidelně do církve.
Děkujeme za modlitby a srdce misie
Nehemia, že máme tu příležitost žehnat
– darovat krávy. Tentokrát krávu dostala rodina Drozdových, Leila a Alexander. Stali se
majiteli dobré krávy. Rodina zažívá každý rok
velmi složité a těžké období. Leila vyrůstala
v dětském domově. Rodiče a jejich lásku nikdy nezažila. V Rusku je obecné povědomí,
že dítě, které vyrůstá v sirotčinci, nebude
mít šťastný život. Vůči takovým lidem mají
velké předsudky. Leila se ale šťastně vdala za
chlapce také z dětského domova. Samozřejmě, život je pro ně obtížný, protože nemají
žádné příbuzné a nikoho, kdo by jim pomohl.
Na všechny těžkosti jsou tedy sami. Ale jako
rodina se nevzdávají. Narodily se jim také
děti, ale jak určitě víte, děti jsou zároveň
radostí i starostí. Kráva darovaná z českých
darů přinesla do rodiny naději v podobě mléka, sýra a možnosti mléko prodat. To je velké
požehnání. Rodina tak cítí ohromnou podporu. Děti se radují, společně ženou svoji kravku
ke stádu na pastvu, večer ji krmí a čistí. Leila
se konečně může trochu nadechnout a odpočinout si. Dva týdny sbírali mléko, vyrobili
z něj sýr, který prodali, a zaplatili část svých
dluhů za energie. Alexandr je dobrý hospodář a vše mu jde od ruky, rychle postavil pro
krávu chlév. Pracuje i s traktorem a navozil
krmení na zimu. Zapojil do práce i dvě starší
děti. Nejmladší je ještě kojenec. Bohužel
se této rodině nevyhnuly problémy, jedno
z dětí, dívenka, je zaostalá v duševním vývoji.
Nyní chodí do speciální školy, kde se bude
podle možností vzdělávat.
Rodina Tedějových
Rodina Tedějových je v obci dobře známá, protože v jejich domě žijí celkem tři rodiny. Vzhledem k tomu, že v obci není práce, žije rodina ze sociálních dávek na dítě
a z důchodu Tamary. Sama Tamara zažila hodně smutku a smrt několika blízkých.
Kráva, kterou jsme předali této rodině, je
neocenitelnou pomocí. Její mléko znamená,
že se nemusejí obávat toho, jak přežijí zimu.
Tento rok byl obtížný také kvůli malé úrodě
brambor. V regionu také zbankrotovala banka, která vyplácela důchody. Ty se postupně
12
Rodina Sotijevova
Rodina Golojevova prodala
dům, aby pokryla operace
své prostřední dcery
Rodina Golojevova v osadě Voschod nežije dlouho. Mají tři děti, z nichž prostřední
dcera je nemocná. Kvůli nemoci jejich dcery a léčení museli stále dojíždět do Moskvy
a Rostova, což rodinu finančně zruinovalo.
Museli prodat dům v Novém Bataku a přestěhovat se do vesnice Voschod. Peníze
získané za dům pokryly náklady na operace
jejich dítěte. Na péči rodiny jsou odkázáni
i rodiče manžela. Jeho otec pije a matka je
nemocná stařenka, která vyžaduje neustálou
péči. Všechny okolnosti se sesypaly v jednom
čase. Stěhování se negativně odrazilo i na
dětech, které se začaly špatně učit, a manžel nemůže delší dobu najít práci. Manželka
Dina pracuje jako jediná a drží rodinu nad
vodou. Kráva je pro rodinu záchrana a vyřeší
mnohé problémy. Mají něco k jídlu a v zimě,
když není práce, mohou prodávat mléčné výrobky. Když jsme jim řekli, že jsme jim koupili
krávu, dlouho tomu nemohli uvěřit. Pomohli
jsme jim pro krávu postavit ustájení, protože
na to neměli peníze. Nyní je již kráva v teple.
Když jsme jim předávali certifikát na krávu,
bylo při tom hodně radosti. Modlili jsme se
za tuto rodinu a žádali Pána Boha o ochranu
a východisko z jejich obtížné situace. Myslím,
že kráva je jen začátek východiska z krize.
Rodina Burajevova zažívá
zvláštní péči ze strany
církve
Sergej Burajev žije již více než deset let
v osadě Voschod 2. Opakovaně jsme jeho rodině se čtyřmi malými dětmi pomáhali. Žijí
v napohled krásném domě. Ale jak se říká,
lehce jde vše jen v pohádce. Na Gruzii, kde
měli dům, práci a žili v dostatku, jim po vojenských útocích zbyly jen vzpomínky. Sergej
po útěku z vlasti postavil rodinný dům a nějakou dobu bylo všechno v pořádku. Potom ale
zasáhl alkohol, se kterým Sergej není schopen bojovat. Snažil se léčit, zaříkával se a sliboval své ženě, že už nebude pít. Nikdy mu
to ale nevydrželo. Anžela se stará o rodinu
a sama přitom pracuje. Manžel je většinu
času nepoužitelný kvůli problémům s alkoholem. Každým rokem je situace těžší a těžší.
Jak děti rostou, Anžele ubývají síly. S rodinou
se setkáváme a rozhodli jsme se jí pomoci.
Pomohli jsme jí jako církev uklidit, vyprat
a nakrmit děti, zatímco byla máma v práci.
To si vzali na starost dobrovolníci z církve
Naděje. Děti již začaly navštěvovat nedělní školu a byly také na křesťanském letním
táboře. Dostávají potravinovou podporu od
misie Milosrdenství, která rodině velmi pomohla. Když bylo rozhodnuto darovat jim
krávu, rodina nevěděla, jak nám poděkovat.
Kráva je v jejich situaci živitelkou a je to naděje na lepší životní cestu. Na předání certifikátu ke krávě přišel i Sergej a slíbil, že bude
chodit na bohoslužby. Děkoval za pomoc.
Tato rodina má zvláštní péči církve. Protože víme, že je Sergej nespolehlivý, zavázali
se dobrovolníci starat o krávu. Anžela a děti
vzkazují díky misii Nehemia.
Pokud vidíte, že tato práce má smysl,
a chcete se i vy podílet na proměnách
lidských životů, můžete tak udělat
přes tento projekt „Kavkaz – Kráva do
každé rodiny“ a podpořit koupi krávy
pro další rodinu, která je v nesnázích.
Svůj dar můžete směřovat na číslo
účtu Citfin 1057340/2060, variabilní
symbol 1101. S úctou děkujeme za
všechny obdarované!
Severní
Korea –
pekárna
S
ituace v Severní Koreji je pro většinu obyvatel nadále velmi obtížná.
Z důvodu akutního nedostatku potravin miliony Severokorejců denně hladoví,
a bojují tak o přežití. Náš program na pomoc
hladovějícím dětem je zde víc než potřebný.
Stále máme privilegium krmit 6500 dětí
v 68 základních a mateřských školách. Náš
tým každý den intenzivně pracuje na tom,
aby se k dětem pomoc dostala. Všechny děti
v programu, které jsme měli možnost vidět,
vypadají o poznání zdravěji než ty, ke kterým
se pomoc nedostává.
Učitelé mluví o tom, že se dětem daří
mnohem lépe, vidí na nich i výrazně lepší
tělesný růst. Dokonce méně často bojují
s chřipkou a žaludečními potížemi než je zde
běžné.
Do programu „Sojové mléko“ jsme nedávno přidali 2500 dětí, kterým také pravidelně mléko přivážíme.
Méně radostnou zprávou je, že nedávná
inflace v Číně a Severní Koreji se nepříjemně
dotkla našeho rozpočtu. Celkový rozpočet
jsme nuceni navýšit o 15 %. Část prostředků
však ušetříme tím, že do pečiva nebudeme
přidávat sušené ovoce, které mělo zvýšit
nutriční hodnoty. Nicméně i tak zůstává náš
chléb velmi kvalitní.
Po zdlouhavém vyjednávání se nám
podařilo získat povolení pro otevření třetí
pekárny, která leží mimo „ekonomickou
zónu“. Toto považujeme za velký zázrak
a požehnání.
Na místa, kde bude pekárna
otevřena, nemají cizinci běžně umožněn
vstup.
Nejprve však bude nutné celý objekt
zrekonstruovat. Rozpočet je vyčíslen na
70 000 USD. Máme naději, že se nám brzy
podaří celou částku získat, abychom mohli
co nejdříve začít s pečením a výrobou
sojového mléka. Dále budeme potřebovat
zajistit prostředky na provoz celé pekárny.
Několik zahraničních partnerů nám s financováním nové pekárny již přislíbilo pomoc.
Pokud půjde vše podle plánu, tak v březnu
příštího roku začneme z tohoto místa
pomáhat dalším 3000 dětem.
Děkujeme vám všem, kdo v této práci
stojíte s námi! Za 100 Kč měsíčně
dostává jedno severokorejské dítě šest
dní v týdnu bochník chleba a hrnek
sojového mléka. V případě, že chcete
pomoci dětem v Severní Koreji, použijte
prosím číslo účtu 1057340/2060
a variabilní symbol 1301.
13
Říjnový misijní výjezd na Ukrajinu
V
e druhé polovině října jsem jel sloužit
na Ukrajinu s Jiřím Hanákem, vedoucím stanice Apoštolské církve v Bystřici pod Hostýnem a ředitelem Nehemia
Leošem Cáskem. Rád bych se s vámi podělil
o pár postřehů z našich společných cest.
Služba v dětské nemocnici
v Apostolovu
Turné s bratrem Nerim
J
ako podporu misijního nastavení církve
a křesťanů v České republice jsme se rozhodli, že bychom chtěli v rámci činnosti
Nehemia každý rok pozvat zajímavou osobnost aktivně působící na misijním poli. Naše
kritéria pro výběr těchto osobností jsou:
aktivní podíl na získávání účedníků
v evangeliem nezasažených národech
dlouholeté zkušenosti s působením
na misijním poli
zjevné trvající ovoce v jejich misijní
službě
K rozhodnutí pozvat každý rok některou
z osobností jsme došli na správní radě Nehemia. V letošním roce byl touto osobností
bratr z Etiopie vystupující z bezpečnostních
důvodů pod pseudonymem bratr Neri.
Turné po České republice
Bratr Neri je jednou z nejvýznamnějších
osobností na poli evangelizace mezi muslimy
v severní Africe. Zdánlivě se nám může zdát,
že v severní Africe vládnou muslimové, ale
opak je pravdou. Přestože muslimové vyvíjejí na křesťany velký tlak, útočí na ně a řada
z nich přichází o svůj život, počet nově obrácených muslimů daleko převyšuje konvertity
k islámu. Důkazem je i služba bratra Neriho
v Etiopii a v dalších zemích, kam jsou vysíláni
misionáři z Etiopie.
Oproti turné s bratrem Yunem v roce
2012 se shromáždění s bratrem Nerim zúčastnil jen zlomek počtu návštěvníků. Dá se
předpokládat, že ve prospěch bratra Yuna
hovoří silný příběh, který se stal i knižním
bestsellerem. To bylo u proběhlého turné
bratra Neriho nevýhodou. Vzhledem k jeho
bezpečnosti ovšem nebylo možné všechny
informace o jeho službě zveřejňovat. Na
každém shromáždění jsme tak mohli vidět
až překvapené tváře přítomných, kteří si
po shromáždění uvědomili, jakou osobnost
mezi sebou máme. Během jeho služby
odevzdaly své životy Kristu již desetitisíce
muslimů. Řada z nich přišla o život, ale hnutí,
které Bůh v severní Africe vypůsobuje, nelze
zastavit žádnými prostředky.
Bratr Neri od svého obrácení prošel velmi dlouhým obdobím, kdy pracoval mimo
církev i v církvi. Řadu let byl vedoucí osobností letniční denominace v Etiopii. Před
přibližně sedmi lety však vstoupil naplno
do misie mezi muslimy, kam jej Bůh povolal
Bratr Neri také sloužil na podzimní
misijní konferenci pro pastory s názvem
„Za horizonty“, kde mohl jak vyučovat, tak se
sdílet o tom, co Pán Bůh dělá mezi muslimy.
Po konferenci proběhlo celkem 6 shromáždění, v Brně, Plzni, Praze, Vsetíně a Třinci,
Kdo je bratr Neri?
14
ještě v jeho mládí. V současnosti vede misijní
organizaci TFM – Ten Forty Ministries, česky
Služba v oblasti 10 na 40 (oblast 10 na 40 je
oblastí mezi desátou a čtyřicátou rovnoběžkou, kde se v současné době nachází většina
nezasažených národů a především národů
pod vlivem islámu). Aktuálně má tato služba
téměř 150 pracovníků na plný úvazek. Jsou
jimi především evangelisté a pastoři zakládající sbory. Vedle těchto stálých pracovníků probíhají intenzivní tréninky evangelistů
a pastorů, kteří pracují jako evangelisté
a pastoři vedle svého civilního zaměstnání.
kde hovořil o své práci. V Brně navíc proběhl
praktický seminář o formách a principech
evangelizace muslimů pro pracovníky s cizinci.
V sobotu dopoledne jsme spolu s bratrem Pavlem Golubem navštívili dětskou
nemocnici v Apostolovu. Pavel nám ukázal
všechny nemocniční pokoje a především
2 pokoje pro HIV pozitivní děti. Tyto pokoje
by chtěli ještě letos opravit lidé z církve, kde
je Pavel Golub pastorem. Je to jeden ze způsobů, jak místní Církev Boží Ukrajiny slouží
potřebným dětem. Po návštěvě pokojů nám
Pavel ukázal hernu pro děti, kterou opravili
před rokem. Dětskou místnost vybavili novými okny, vymalovali ji dětskými motivy,
instalovali nová světla, položili nové linoleum
a zakoupili lavičky. Místnost doplnili ještě
o televizi a DVD přehrávač, plyšové hračky
a jako živý doplněk krásnou palmu. Po prohlídce nám zdravotní sestry řekly, že v jednom pokoji leží nedávno narozená holčička,
s dotazem, jestli se na ni chceme podívat.
Rádi jsme pozvání přijali. Přišli jsme do prostého pokoje, kde v malé postýlce ležela
14 dní stará holčička, kterou opustila její
matka. Měli jsme možnost se za ni pomodlit,
aby ji Pán Ježíš ochránil a dal jí věřící a milující rodiče. Mohl jsem ji také pojmenovat
a dal jsem jí jméno Jana. Na konci listopadu
jsem tuto nemocnici navštívil znovu. Hlavní
sestra mi hned ve dveřích oznámila, že Janu
museli převést do kojenecké nemocnice
v Krivém Rogu. Doufám, že naše modlitba,
kdy jsme Janu svěřili do Božích rukou, bude
alespoň tím málem, které bude mít vliv na její
budoucnost.
kulturního domu a dům jim prodala. Bratři
se následně chytili práce a v domě již vyměnili okna, nahodili nové omítky, nově udělali
podlahy i stropy. Už funguje nový záchod
a na konci listopadu se v tomto domě konalo
první shromáždění. Tam se díky Boží milosti
obrátila i vedoucí místního kulturního domu.
Služba v nově vznikajícím
sboru ve vesnici
Novogrigorovsko
Setkání s Aničkou
Po návštěvě dětské nemocnice jsme
s bratry odjeli sloužit do nově vznikajícího
sboru v Novogrigorovsku, které je vzdáleno
asi 40 km od Apostolova. Cesta nám trvala
něco přes hodinu. Založení sboru inicioval
sbor z Apostolova s názvem Svoboda, jako
reakci na loňskou prosbu jedné rodiny, která
se před lety obrátila k Bohu a dojížděla dle
možností do Apostolova. Nyní jezdí služebníci z Apostolova do Novogrigorovska pravidelně sloužit. Před rokem jsme s Dankou
měli možnost tento nově vznikající sboreček
navštívit a posloužit tam slovem. Letos v srpnu sbor pořádal týdenní evangelizaci pro děti
a dospělé. Nyní tam slovem posloužili i naši
bratři Jiří a Leoš. Bylo to v pronajatých prostorách v místním kulturním domě. Protože
jsou ale tyto prostory nevyhovující, začali
místní hledat nové místo ke scházení. Sbor se
tak rozhodl, že koupí dům, který opraví a předělá na modlitebnu. Našli dům na centrální
ulici, který dlouhou dobu nikdo neobýval.
Původní majitelka sice o prodeji nechtěla ani
uvažovat, ale nakonec dala na radu vedoucí
Po službě v Apostolovu jsme s bratry jeli
navštívit dětský domov Otčij dom v Kyjevě.
Po našem příjezdu jsme spolu se všemi dětmi šli na piknik. Ten je součástí vzdělávacího
a výchovného programu pro všechny věkové
kategorie dětí. Seznamovací piknik má název
Bumerang. Seznámili jsme se s novými dětmi, které přišly do Centra rehabilitace dítěte.
Dnes je v centru 32 dětí a z toho více než 20
je úplně nových. Když jsme vycházeli z budovy centra, všiml jsem si jedné malé holčičky,
která seděla na lavičce a plakala. Sedl jsem
si k ní a ptal se, proč pláče. Ona se na mě
podívala a zeptala se mě, jestli bych jí mohl
najít tatínka. Potom se znovu dala do pláče.
Byla to asi nejtěžší prosba, s jakou jsem se
kdy setkal. Neměl jsem pro ni odpověď, jen
jsem se za ni modlil, aby ji Pán utěšil. Po nějaké chvíli se utišila a řekla mi, že se jmenuje
Anička. A právě ten den ji do dětského domova přivezla sociální služba. Jak strašnými
situacemi musí některé děti procházet. Nevím sice, v jaké rodině vyrůstala a co zažívala,
ale jedno vím. A to že Pán Ježíš je s ní, má ji ve
svém náručí. Nás si pak používá jako svůj nástroj, aby se Anička cítila šťastně a v bezpečí.
Celkem se během konference a turné
s bratrem Nerim vybralo na službu TFM
přibližně 100 000 Kč, které budou použity
na trénink nových pracovníků s muslimy.
Protože jsme jako církev přijali, že Etiopie má být jednou z klíčových zemí pro české misijní působení, rozhodli jsme se, že se
chceme na tuto destinaci více zaměřit. Bratr
Neri je navíc velmi důvěryhodný partner pro
dlouhodobou spolupráci. V roce 2014 tak
bude do Etiopie vyslán jeden pracovní tým
a doufejme, že na několik měsíců i jeden
misionář nebo misionářka.
Prosíme o modlitby
za službu TFM
aktuální zdravotní stav bratra
Neriho a jeho nejbližších v rodině
ochrana všech pracovníků před
nebezpečím ze strany muslimských
radikálů
obrácení klíčových osob
v jednotlivých muslimských
komunitách a mešitách
Pokud máte zájem podpořit
službu TFM, použijte prosím
číslo účtu 1057340/2060
(případně 100113352/0300),
variabilní symbol 5201.
Setkání správní rady Otčího domu
Poslední říjnový čtvrtek proběhlo zasedání členů správní rady Otčího domu. Jak
jsem psal v minulém čísle Nehemia Info,
věnovaném Rusku a Ukrajině, Otčij dom
není jen dětský domov, ale celý systém následných programů jako komplexní rehabilitace dítěte, proces navrácení dítěte zpět do
obnovené biologické rodiny, a pokud to není
možné, tak adopce dítěte a jeho integrace
do společnosti. Celý projekt tak obsahuje
16 integračních programů.
Osobně již třetím rokem zastupuji Nadační fond Nehemia ve správní radě Otčího domu. Správní rada funguje jako dozorčí
a řídící orgán Nadace Otčij dom. Správní
rada má 10 členů a jsou v ní zastoupeni
největší sponzoři Otčího domu. Přestože
Nehemia není největším sponzorem, je pro
mě ctí, že jsem byl přizván, abych se podílel
na naplňování vize, vedení a realizace programů v Otčím domě. Rada se schází celkem
3x ročně přímo v Kyjevě. Poslední setkání
správní rady jsme měli na jiném místě než
v Otčím domě, kde právě probíhá velká
rekonstrukce. Na konci setkání správní rady
hovořil Leoš o práci Nehemia ve světě a bylo
vidět, že se Pán dotýkal srdcí všech bratří.
Následně se vyjádřili, že je jim ctí s námi spolupracovat.
Pokud vám osudy dětí nejsou
lhostejné a máte touhu podílet se na
jejich záchraně pro Boží království,
můžete s námi jet sloužit dětem do
dětských domovů na Ukrajině, modlit
se za milost pro děti z dětských
domovů a za misijní výjezdy na
Ukrajinu. Finančně můžete práci
Vaška Bednáře podpořit na číslo účtu
Nehemia 1057340/2060 s použitím
variabilního symbolu 2101.
Vašek Bednář
15
Havířov – Krivoj Rog – Apostolovo – Kyjev aneb cesta tam a zase zpátky
N
a podzim loňského roku jsem opět
zavítal na Ukrajinu. Tentokrát
jsem cestoval na východ do oblasti Krivého Rogu, kde pracuje pastor Konstantin Melnik.
V plánu bylo objet několik míst, která
Nehemia dlouhé roky podporuje. Krivoj Rog,
Pjatichatky, Apostolovo a dětský domov
Otčij dom.
Po hodinu a půl dlouhém letu letadlo
měkce dosedá na ranvej kyjevského letiště.
V letadle se vzápětí ozývá nadšený potlesk
cestujících, kterým dávají, jako již tradičně,
kapitánovi najevo spokojenost s jeho leteckým umem. Spolu s Vaškem Bednářem a Jirkou Hanákem vstupujeme do příletové haly,
kde nás očekává pastor Konstantin Melnik.
S úsměvem dodává: „Vítejte na Ukrajině.“
Před námi je šestihodinová pouť do Krivého
Rogu. Usedáme do auta a vyrážíme.
Cesta jde hladce, ale ne tak rychle, jak
bychom si přáli a jak jsme zvyklí od nás.
Na místo dorážíme až za tmy. Zanedlouho
po příjezdu se nám dostává dalšího vřelého
přijetí od Konstantinovy rodiny. Manželka,
dvě dcery a babička nás vítají se širokou náručí. „Musíte mít po tak dlouhé cestě hlad!“
zaznívá vzápětí. Ukrajinská pohostinnost je
vyhlášená. Člověk musí být velmi obezřetný,
aby se mu po pár dnech pobytu v těchto zeměpisných šířkách najednou nezačalo zmenšovat oblečení.
Přejeme si, abychom mohli
žít co nejdéle
Druhý den hned ráno míříme do místní nemocnice na infekční oddělení. Místní
sbor sem už několik let pravidelně dochází za malými pacienty, kteří jsou většinou
HIV pozitivní. Jsou to děti, o které nikdo
nejeví velký zájem. Personál oddělení nás
Bible
pro
Čínu
vítá s nebývalým nadšením a zve nás dál.
Vcházíme do menší místnosti, kterou musel
evidentně někdo nedávno opravit. „To je herna pro děti, kterou náš sbor opravil,“ dodává
bratr Míša, který je vedoucím celé práce v nemocnici. Zanedlouho do místnosti vchází tři
nesmělé děti ve věku 10 až 12 let. „Pojďte dál,
vy jste noví, že?“ ptá se s úsměvem Míša, který sem za dětmi dochází každý týden a snaží
se jim pobyt v nemocnici zpříjemnit formou
her, vyprávěním a čtením z Bible. Po krátkém
představení se děti trochu osmělily a začaly
s námi mluvit. Všechny tři děti zde byly proto,
aby podstoupily pravidelnou léčebnou kůru.
„Jaké je vaše největší přání?“ ptá se pastor
Konstantin. Všichni tři bez váhání odpovídají,
že by chtěli žít co nejdéle. Ale mají také rádi
fotbal, tanec a rádi jezdí na kole. Najednou si
uvědomíte, že děti, kterým je 11 či 12 let, se
snaží vyrovnat s tím, že za měsíc tady nemusí
být. Ale přesto mají stejné sny a touhy jako
každé jiné dítě jejich věku. Nabídku společné
modlitby děti přijaly celkem nadšeně. Poté
dětem rozdáváme ovoce a sladkosti a loučíme se s příslibem, že bratr Míša je brzy zase
navštíví. Nesměle vcházíme do dalšího pokoje, kde leží mladá žena s dvouměsíčním miminkem. „Ano prosím, pojďte dál,“ dostáváme pozvání, abychom vstoupili. Po krátkém
rozhovoru s pastorem žena smutně pronese
větu, která vás bodne u srdce: „Moje dcera je
HIV pozitivní!“ Po tváři jí stékají slzy. „Sama
jsem negativní, a tak nechápu, jak se to stalo,“ dodává tato drobná žena, v jejíchž očích
se zračí hluboký smutek. „Ano, modlete se
prosím za mé dítě.“ Společně tedy vyprošujeme Boží milost a dotek do života tohoto
malého člověka. „Když budete potřebovat
pomoci, kdykoliv zavolejte,“ nabízí ženě pastor Konstantin při našem odchodu.
Při rozhovoru s Míšou se dozvídáme, že
ve svém volném čase navštěvuje krivorožskou nemocnici několikrát týdně. „Chodím
I
dnešní době je stále pro nezadržitelně
rostoucí podzemní církev v Číně největší výzvou dostatek Biblí. Nehemia
nadále spolu s vámi reaguje na tuto potřebu formou získávání finančních prostředků na tisk a distribuci Biblí pro nově
obrácené v Číně. V roce 2013 jsme tak
odeslali prostředky na tisk a distribuci
2915 Biblí. Díky všem, kdo jste se zapojili!
Níže si můžete přečíst svědectví o vaší
pomoci přímo z misijního pole.
Dopis pastora církve
z Fangchengu
V této provincii vznikla jedna z největších
podzemních církví v Číně, kterou vede jeden
z dnes nejznámějších pastorů celého čínského podzemního hnutí. Dlouhá léta jsme do
této oblasti dodávali tisíce Biblí, abychom
v průběhu evangelizací zajistili Boží Slovo pro
všechny, kdo se odevzdali Kristu.
Drazí bratři a sestry, přestože jsme se
nikdy nepotkali, vím, že jsme jedna rodina
v Kristu. Skrze vás jsme obdrželi mnoho
Biblí pro naše bratry a sestry. Skrze vaše
skutky vidíme, že opravdově milujete Boha.
16
na několik oddělení a mluvím s lidmi o Kristu,
snažím se těmto ztraceným přinést světlo
evangelia. Ať dětem, dospělým, nebo starým lidem. Často se stává, že krátce nato,
co se s nimi modlím modlitbu spasení, ti lidé
zemřou,“ dodává Míša a poté se hluboce
zamyslí. Jeho práce a nasazení je opravdu
obdivuhodné.
Další den vyrážíme směr Pjatichatky, do
malé vesnice kousek od Krivého Rogu. Původně zde vznikla stanice krivorožského sboru, která se časem rozrostla na samostatný
sbor. Část pomoci z české Nehemie putuje
i na toto místo. Místní pastor Igor nás
srdečně zve do menší místnosti, kde se
tísní asi čtyřicítka lidí. Po vstupu se nám
dostává velmi vřelého přijetí. Většina členů
tohoto společenství jsou místní Romové! Na
shromáždění dostává naše výprava prostor,
abychom společenství povzbudili Slovem
a svědectvím. Je povzbudivé vidět, že ztracení a vyloučení byli nalezeni.
Sbor v Apostolovu nasbíral
5000 Kč na pomoc dětem
v Severní Koreji
Na další dva dny se přesouváme do
Apostolova, kde je naším dlouholetým partnerem pastor Pavel Golub. Člověk s velkým
srdcem pro ztracené. V Apostolovu vede asi
80členný sbor, který intenzivně pracuje na
zakládání další stanic a sborů všude ve svém
okolí, kde je to jen trochu možné. Několik
z nich jsme navštívili a vždy jsem byl mile
překvapen nebývalým nasazením k evangelizaci. Celý život sboru směřuje k tomu, aby
lidé mohli slyšet.
Jeden den jsme zavítali do apostolovské
nemocnice, kam místní sbor také pravidelně dochází a prakticky pomáhá jak dětem,
tak dospělým. Stejně jako je tomu v Krivém
Jsme naprosto přesvědčeni, že máte velkou
ochotu dávat sami sebe opravdově pro Boží
království. Aby byl zajištěn dostatek Biblí,
obětujete svůj čas, energii, úsilí a peníze. Jste
pro nás a celou církev velkým požehnáním
a povzbuzením. Skrze vás a vaše dary nám
Bůh ukázal milost a soucit. Tou nejdůležitější věcí pro nás je zasévat na základě Božího
slova. Toužíme jeho Slovo znát víc a hlouběji
a to je díky vašemu daru teď možné. Toužíme, aby Bůh povolal víc lidí, kteří se stanou
jeho učedníky a odevzdají celý svůj život pro
jeho království. Bratři a sestry, jsme nesmírně
a hluboce vděčni za vaši podporu.
Ať vám Bůh žehná!
Ani nevíme, jak
bychom vyjádřili
svou vděčnost
Bratři a sestry, pokoj, radost a milost od
našeho Otce. Také i k nám se dostaly Bible
skrze vaši štědrou pomoc. Jsme vám velice
vděčni. Pomohli jste nám přinést změnu do
životů mnoha lidí, kteří měli možnost díky
vám obdržet Boží Slovo. To je pak změnilo
od základu v nová stvoření, a tím pádem se
Rogu. I zde si prohlížíme hernu pro děti, kterou od základů opravili lidé ze sboru Pavla
Goluba.
Je až neuvěřitelné, jak má církev v oblasti
Krivého Rogu a Apostolova otevřené dveře
do místních nemocnic. Většina práce začala
nabídkou praktické pomoci. Lidé z církve
přijedou, vymění okna, vodovodní baterie,
sprchy, nakoupí nové postele, nábytek
a vybaví herny pro děti. Zkrátka reagují na
potřeby, které nemocnice nemají z čeho
financovat. Praktická pomoc přinesla důvěru
personálu vůči církvi, čímž se v místních
nemocnicích otevřela možnost zvěstovat
otevřeně evangelium.
Na nedělní shromáždění se opět vracíme do Krivého Rogu, abychom posloužili
ve sboru Konstantina Melnika. Předáváme
pozdravy z České republiky a znovu se
sdílíme svědectvím a Slovem, abychom
místní povzbudili ve víře. Pastor Konstantin
mi také předává peníze v hodnotě necelých
5000 Kč, které toto nevelké společenství
nasbíralo pro děti v Severní Koreji. To je
z mého pohledu velice pozitivní signál, který
tento sbor o sobě vysílá.
Roman Kornyjko je
nenápadný muž s velkým
srdcem
Další den vyrážíme nočním vlakem z Krivého Rogu směr Kyjev, abychom navštívili
dětský domov Otčij dom.
V brzkých ranních hodinách jsme stanuli
na kyjevském „vagzalu“. Zanedlouho přijíždí
černý sedan a z něho vystupuje náš dlouholetý přítel a spolupracovník Roman Kornyjko,
ředitel nadace Otčij dom. Je zhruba o polovinu hubenější, než si jej pamatuji od minulého
setkání. Evidentně unavený, ale s úsměvem
a laskavostí sobě vlastní nás srdečně vítá
mohli stát součástí jeho Království. Bůh skrze
vás mocně požehnal naši církev.
Nevíme, jak bychom se vám odvděčili, ale chceme vás ujistit, že se budeme
pravidelně modlit za vás, vaši budoucnost
a také za vaši církev. Jste pro nás obrovským
požehnáním. My vynaložíme veškeré úsilí,
abychom váš dar použili tím, že Bohu budeme sloužit všude tam, kde je to možné.
Díky za vaši pomoc!
Bůh vám mocně žehnej!!!
Potřebujeme přinést
evangelium do
vzdálených oblastí
Bratři a sestry, milost a pokoj buď s vámi
v plnosti skrze poznání našeho Boha a Ježíše,
našeho Pána. Vždy když si na vás vzpomenu, děkuji Bohu za vás a vaši pomoc. Když se
za vás modlím, prožívám vždy velkou radost
a vděčnost za lásku a dar v podobě Biblí,
které jsme od vás obdrželi. Víme, že nejsme
sami, jsme jedna rodina!
Společně potřebujeme přinést evangelium do nejvzdálenějších míst světa. Jen
v Kyjevě. „Po té dlouhé cestě musíte mít
hlad,“ říká a záhy se tak opět setkáváme
s místní vyhlášenou pohostinností. Není
jiného zbytí než souhlasit.
Po půl hodině jízdy dorážíme do dětského domova, kde strávíme následující tři dny.
Dopoledne je nám dopřáno dospat noční cestu vlakem. Poté se setkáváme s výkonným ředitelem kyjevského domova, který
nám představuje novou strukturu a inovovaný způsob práce Otčího domu. „Jelikož jsou
v těchto dnech prázdniny, máme pro děti na
odpoledne připravené zábavné odpoledne
a piknik. Budeme rádi, když se k nám připojíte,“ zve nás tento bratr. Nadšeně pozvání
přijímáme!
Odpoledne jsme na místě v určený čas.
Asi padesátka dětí, kterým je od 2 do 18 let,
nadšeně povykuje a pobíhá z místa na místo. Některé jsou nadšením zcela bez sebe,
jiné vypadají dost zamyšleně a ustrašeně. „Je
tady dost nových dětí, které přišly celkem
nedávno,“ upřesňuje Václav Bednář, který
většinu dětí zná osobně. „Tamté uplakané
holčičce je jen pět a přišla teprve před dvěma dny. Pokoušel jsem se s ní mluvit a jen mě
prosila, abych jí pomohl najít tatínka, který
se jí ztratil. A taky se jí ztratila kamarádka,
a proto pláče, že je úplně sama,“ popisuje
Václav svoji předešlou konverzaci. V hlavě
se mi rozproudí myšlenkový pochod, že ve
stejném věku jsou i moje děti. Jsou tak malé
a zranitelné, tak ohrožené. Jen stěží si dokážu představit, co to s pětiletým dítětem
udělá, když přijde o největší jistotu v životě,
totiž o své rodiče.
Moje myšlenky se mísí s nadšeným povykem pobíhajících dětí a najednou jsou přerušeny hlasem Romana Kornyjka: „Dovolte,
abych zahájil celý program několika slovy.
Pro ty, kdo mě neznáte, já jsem Roman a celý
domov mám na starosti. Chci vám říct, ať si
celé odpoledne užijete naplno! Celý program
je připravený jen a jen pro vás. Rád bych
také dodal, že jsme rádi, že vás tady máme,
protože jste ty nejlepší děti na celém světě!
A uděláme vše pro to, abyste byly šťastné.“
Tento nenápadný muž s velkým srdcem
pro ztracené děti dělá přesně to, k čemu
byl povolán. Totiž zachraňuje tyto bezbranné, ohrožené děti a snaží se jim najít rodinu
a domov. Je opravdu dojemné vidět, s jakou
opravdovostí a láskou odevzdal svůj život pro
naplnění svého životního poslání. Tuto scénu jsem několik dní nemohl dostat z hlavy.
Stále jsem měl před očima ty maličké bezbranné děti, které někdo odložil a nikdo o ně
nemá zájem. Avšak díky Otčímu domu tomu
dnes může být jinak. Jsou lidé, kteří dělají
maximum, aby tomu tak nebylo. Aktuálně je
v kyjevském Otčím domě celkem 68 dětí. Celý
tým pracovníků a vychovatelů se intenzivně
snaží, aby mohly žít ve funkčních rodinách.
Za těch nemnoho dní, které jsem na
Ukrajině strávil, jsem viděl, jakou výsadu
Nehemia má, že může mít podíl na práci,
která zasahuje ztracené, přináší naději tam,
kde je beznaděj, a ochraňuje bezbranné.
Díky vám všem, kdo podporujete Konstantina Melnika, Pavla Goluba nebo Otčij
dom. Právě vy tak máte významný podíl na
jejich skvělé práci.
S díky a úctou
Leoš Cásek
Pokud máte zájem podpořit práci
Pavla Goluba, použijte prosím
bankovní účet 1057340/2060
a variabilní symbol 5101. Pro podporu
Konstantina Melnika použijte
variabilní symbol 5103 a pro podporu
Otčího domu variabilní symbol 1120.
v Číně je velké množství „zapomenutých“
vesnic, které leží vysoko v horách a evangelium se k nim dosud nedostalo. Obyvatelé
jsou velice chudí a žijí primitivním způsobem
života.
Mladí lidé mají možnost slyšet evangelium, když odcházejí pracovat do velkých
měst. Když se vrátí domů jako křesťané,
přinesou s sebou i evangelium.
V Číně dodnes není možné, aby měl
každý věřící vlastní Bibli. Stále potřebujeme
velkou spoustu Biblí pro nově obrácené lidi.
Velmi intenzivně se modlíme, aby se Bůh
dotkl srdcí dalších lidí, kteří by se zapojili
do programu „Bible pro Čínu“, stejně jako se
dotkl vašich srdcí.
To proto, abychom zajistili Slovo pro ty,
kdo ho nemají.
Ať vám Bůh mocně žehná!
Cena jedné Bible včetně distribuce
je přibližně 70 Kč. Pokud máte touhu
pomoci v projektu Bible pro Čínu,
použijte prosím č. účtu 1057340/2060
a variabilní symbol 5301.
17
kancelář NF Nehemia
Upozornění pro
všechny dárce
Děkujeme všem za projevenou důvěru, kterou jste
nám projevili tím, že jste přispěli svým darem na
jakýkoliv projekt. Chceme vám zaslat potvrzení
o poskytnutém daru, které si také můžete uplatnit
pro snížení základu daně. Toto potvrzení zasíláme
automaticky všem dárcům během ledna, pokud
máme jejich poštovní adresu. Proto prosíme ty z vás,
kteří jste změnili bydliště anebo nedostáváte potvrzení o darech, abyste nám napsali váš kontakt.
Učiňte tak na email: [email protected]
Věnujte prosím pozornost
variabilním symbolům
Prosíme vás, abyste věnovali pozornost variabilním symbolům. Pro přehlednost financování jsme
změnili systém řazení variabilních symbolů. Uvedením starých variabilních symbolů se platba dostane
k vašemu projektu, ale zvyšuje to administrativní
náročnost. Zkontrolujte si také, zda je váš projekt,
na který přispíváte, stále aktuální. Je několik projektů, které již byly ukončeny, a stále na ně dostáváme dary. Pokud nemáme dárcovy kontaktní údaje,
nemůžeme jej informovat o přesměrování platby
na jiný projekt. V těchto případech používáme dary
na podporu projektů stejného nebo podobného
ražení. Pro více informací kontaktujte naši kancelář.
Pracovní tým jede do
Etiopie stavět dětské
centrum
V minulých číslech časopisu jsme informovali
o plánech vyslat v roce 2014 pracovní tým do Etiopie.
V posledních měsících se nám ozvalo větší množství
ochotných lidí, kteří by se chtěli do této práce
zapojit. Pracovní tým do Etiopie je tak kompletní
a dobrovolníci, kteří pojedou stavět, jsou vybráni.
Protože náš časopis vychází jen jednou za tři měsíce,
neváhejte nám zavolat ohledně aktuálních informací
o tomto druhu projektů.
Z jednání správní rady Nehemia
Dne 7.11. 2013 jednala správní rada Nehemia na svém pravidelném setkání, které probíhá dvakrát ročně. Na programu byly probírány především
otázky rozpočtu a plánu aktivit, dále hodnocení aktuálně proběhlých
a plánovaných akcí, hodnocení projektů jednotlivých misionářů, pracovních výjezdů, krátkodobých misijních výjezdů a oblasti humanitárních
projektů. Některé z důležitých rozhodnutí správní rady vám přinášíme
níže:
Správní rada na základě nových skutečností v projektu podpory pastora
v Černé Hoře Pavla Lešťana rozhodla o ukončení podpory a zaštítění
tohoto projektu. Více informací najdete v samostatném článku v tomto
čísle časopisu.
Správní rada rozhodla o postupném přechodu zaštítění humanitárních
sbírek a rozdělování prostředků na přírodní katastrofy na území ČR na
diakonii Apoštolské církve. Zodpovědnost za tyto sbírky má vedoucí diakonie Petr Bartoš. Nehemia by dále pokračovala ve sbírkách pro zahraničí, které přímo odpovídají jejímu poslání a účelu.
Na jednání byl představen plán na každoroční návštěvu vybrané
významné osobnosti z oblasti misie, se kterou by proběhlo turné po církvích v ČR. Pokračovali bychom tak po turné s bratrem Yunem z Číny
a bratrem Nerim z Etiopie s další osobností každý rok. Touto akcí si
klademe za cíl podpořit misii ve sborech a u jednotlivců a zprostředkovat jim tak přímý kontakt s misijním děním ve světě. V příštím roce
proběhne na jaře turné s dlouholetým misionářem v Tanzanii bratrem
Wernerem Drotleffem.
Správní rada rozhodla o přeřazení projektu misionáře v Chorvatsku Jiřího Dohnala do oblasti podpory národních církví. Důvodem je, že bratr
Dohnal je primárně misionářem vyslaným organizací Nadační fond KMS.
Do naší oblasti podporovaných misionářů bychom chtěli dále zařazovat jen misionáře přímo vyslané a zaštítěné prostřednictvím Nehemia.
Služba bratra Dohnala bude tedy nadále podporována, ale především
ve věci konkrétních aktuálních potřeb a na základě zájmu o podporu ze
strany dárců.
Správní rada znovu projednala otázku potřeby vzniku modlitební sítě
lidí a sborů, které by se mohly modlit za misionáře, nezasažené národy
a utlačované křesťany ve světě. Tato věc a její rozvinutí se odvíjí od nalezení vhodné osoby, která by byla ochotna na věci pracovat.
Facebookfacebook.com/NehemiaCZ
Twitter
@NehemiaCZ
Flickr
NehemiaCZ
18
Po dvou letech budeme mít znovu
možnost osobně slyšet, co Bůh dělá
mezi Masaji v Tanzanii. Přijměte
prosím pozvání na jedno ze série
setkání s německým misionářem
Wernerem Drotleffem, který má více
než třicetiletou misijní zkušenost
z řady afrických zemí.
Sobota 15. 3. Praha 9:30
Budova KS, Na Žertvách 23,
Praha 8 (u stanice metra Palmovka)
v rámci Misijního víkendu
www.misijnivikend.cz
Pondělí 17. 3. Brno 18:30
Modlitebna AC, Životského 10,
Brno – Židenice
www.ac-brno.org
Úterý 18. 3. Břeclav 18:00
Modlitebna AC, Tylova 6,
Břeclav – Poštorná
www.acbreclav.cz
Prosba ohledně zasílání
časopisů Nehemia INFO
Nehemia na sociálních sítích
Výjimečný misionář
Werner Drotleff
v České
republice
Neděle 16. 3. Kopřivnice 9:30
Bezručova 929, Kopřivnice
bohoslužba AC Kopřivnice
www.ackoprivnice.cz
Pokud byste chtěli podpořit nákup materiálu na
stavbu dětského centra v etiopském městě Jimma,
můžete tak učinit na bankovní účet 1057340/2060
s použitím variabilního symbolu 3202. Pokud byste
chtěli podpořit rozvoj celé oblasti pracovních týmů,
můžete tuto oblast podpořit na stejný účet s použitím obecného variabilního symbolu 3000.
Informování dárců považujeme za velmi důležité.
Pokud ale dostáváte časopis a nechcete jej dostávat nebo dáváte přednost elektronické verzi časopisu, prosíme, abyste nám to sdělili. Důvodem je,
že hledáme cesty, jak snižovat provozní náklady.
Děkujeme za vaši případnou reakci. Kontaktovat nás
můžete například na emailu [email protected]
V listopadu vyšla v rámci služby ACET ČR zajímavá kniha
o Ugandě, jejímž zakoupením můžete pomoci humanitární
práci v této africké zemi. Objednávky a více informací
najdete na internetových stránkách www.acet.cz
Poděkování všem dárcům
Ukrajina, Rusko, Severní Korea, Čína, Filipíny, Tanzanie,
Etiopie, Súdán, Egypt, Sýrie, Jordánsko, Izrael, Černá
Hora, Chorvatsko, Slovensko, Česká republika. Byli jste
to právě vy, kdo v roce 2013 přinášel v těchto zemích
změnu do lidských životů!!!
Díky za vaši štědrost a důvěru
S úctou Leoš Cásek, ředitel Nehemia
Zajímavá
knižní
novinka
Humanitární
sbírky v roce
2013 – Sýrie,
Jordánsko,
Filipíny
A Egypt
Děkujeme všem, kdo jste se zapojili do
loňské série sbírek na pomoc postiženým
v Sýrii, Jordánsku, Egyptě a na Filipínách.
Celkově jsme odeslali do všech destinací
427 398 Kč.
Středa 19. 3. Třinec 18:00
Modlitebna AC, Smetanova 20, Třinec
www.actrinec.cz
Čtvrtek 18. 3. Havířov 18:00
Modlitebna AC, Selská 29, Havířov
www.achavirov.cz
Pátek 19. 3. Hustopeče 18:00
Modlitebna AC, Kolárova 7, Hustopeče
www.apostolskacirkev.eu
Sobota 20. 3. Brno 9:30
Modlitebna BJB, Smetanova 20, Brno
v rámci Misijního víkendu
www.misijnivikend.cz
Neděle 21. 3. Brno 9:00
Modlitebna BJB, Smetanova 20, Brno
bohoslužba BJB
www.baptistebrno.cz
Veškeré prostředky byly použity na nákup potravin, přikrývek, oblečení a léků.
Pomoc pak byla našimi partnery rozdělena
přímo do rukou potřebným spolu s tou
nejdůležitější zprávou, totiž s evangeliem.
Díky vám všem!!!
Leoš Cásek
ředitel Nehemia
Nehemia vyhlásila sbírku na
pomoc
Filipínám
Nadační fond Nehemia vyhlásil ve
spolupráci s německou AVC/Nehemia
sbírku na pomoc Filipínám.
V pátek 8. listopadu zasáhl centrální
část Filipín ničivý tajfun Haiyan. Během
několika minut byla celá země uvržena
do naprostého chaosu. Miliony lidí se
ocitly bez střechy nad hlavou. Počet
obětí přesáhl hranici 10 000.
Od filipínského spolupracovníka německé
AVC/Nehemia Carstena Austena jsme
obdrželi naléhavou prosbu o pomoc.
Tisíce lidí, kteří ztratili vše, zoufale čekají
na pomoc. Nasbírané prostředky budou
použity na nákup potravin, léků, přikrývek
a hygienických potřeb.
Vaši pomoc odešlete prosím na číslo
účtu Nehemia 1057340/2060 s použitím
variabilního symbolu 1006.
19
Projekty Nehemia a seznam variabilních symbolů
1000
1001
1002
1003
1101
1120
1202
1203
1204
1301
Humanitární projekty
Fond náhlé pomoci
Humanitární sbírka
Lékařská pomoc dětem
Kavkaz – Kráva do každé rodiny
Ukrajina – dětské domovy
Děti Etiopie – Kofele
Děti Tanzanie – Masajové
Děti Etiopie – Jimma
Severní Korea – pekárna
2000
2101
2104
2302
2501
Misionáři
Ukrajina, Balkán – Václav Bednář
Slovensko – Jan Bihari
Persie
Thomas a Marcela Hempfilovi – Austrálie
3000
3201
3202
3301
Projekty praktické pomoci
Tanzanie – Loltepes – stavba školní třídy
Etiopie – Jimma – domy malomocní a kancelář
Izrael – obnova lesů na Karmelu
Čísla účtů
4000 Rozvoj krátkodobé misie
5000
5101
5102
5103
5104
5201
5301
Podpora národních církví a pastorů
Ukrajina – pastor Pavel Golub
Ukrajina – pastor Michail Balko
Ukrajina – pastor Konstantin Melnik
Chorvatsko – Dohnalovi
Etiopie – evangelisté TFM
Čína – Bible pro Čínu
6000
6004
6200
6300
6410
6411
6412
6413
Správa projektů a provoz organizace
Neurčené dary
Správa a podpora projektů
Provoz kanceláře
Mzdy a dotace na mzdy
Mzda David Říman
Mzda Leoš Cásek
Mzda Danuše Bednářová
8000 Projekty servisní podpory
8201 Časopis Nehemia Info
8202 Publikace a překlady knih o misii
Nehemia nyní disponuje dvěma bankovními účty:
Citfin Praha – číslo účtu: 1057340/2060 (účet bez bankovních poplatků)
Na tento účet je možné zasílat dary i v jiných měnách než jen v CZK (USD, EUR, GBP aj.).
ČSOB Havířov – číslo účtu: 100113352/0300
V případě, že máte zájem
podpořit rozvoj určité oblasti
projektů, použijte obecný
variabilní symbol oblasti
s prvním číslem a třemi nulami.
Na Slovensku je také možné vložit finanční hotovost na kterékoliv pobočce ČSOB na účet NF Nehemia 100113352/0300.
www.nehemia.cz
Adresa distribuce: NEHEMIA INFO • Nadační fond Nehemia • Selská 29, 736 01 Havířov – Bludovice • tel. 595 173 715 • ředitel: 739 584 117 • e-mail: [email protected]
Stěhujete-li se nebo máte-li změněnou adresu, dejte nám prosím včas vědět a napište nám svou starou i novou adresu, abychom vám mohli i nadále zasílat Nehemia Info.