Enviromentalni vychova

Transkript

Enviromentalni vychova
Environmentální výchova – průřezové téma
Zpracovala: Dagmar Bibrová
Spolupracovali:
Jitka Božková
Eva Bustová
Blanka Dvořáková
Hana Hedbávná
Miroslava Lónová
Hana Tesařová
Eva Trnová
Václav Piskač
Úvod ........................................................................................................................................... 3
Les – charakteristika, význam, vývoj lesů ČR .......................................................................... 4
Zjistit stav lesa a ukázat vliv člověka na prostředí ..................................................................... 5
Dřeviny v zámeckém parku........................................................................................................ 6
Dřeviny v zámeckém parku – pracovní list ................................................................................ 7
Cizokrajné ovoce – odkud pochází a jak nám chutná ................................................................ 8
Oxid uhličitý kolem nás .......................................................................................................... 10
Oxid uhličitý kolem nás – metodický návod ............................................................................ 12
Voda v přírodním vodním zdroji ............................................................................................. 13
Stavba mlýna ............................................................................................................................ 15
Stavba mlýna - pracovní list technického vybavení ................................................................. 16
Stavba mlýna - pracovní list kolonizátora ............................................................................... 17
Stavba mlýna - pracovní list osadníka...................................................................................... 18
Určení průtoku potoka .............................................................................................................. 19
Žížalí farma .............................................................................................................................. 21
Ekologické pojmy - opakování ................................................................................................ 22
Člověk poškozuje, člověk pomáhá .......................................................................................... 23
Člověk poškozuje, člověk pomáhá - metodický návod ........................................................... 24
Proč listí žloutne ...................................................................................................................... 25
Proč listí žloutne - metodický návod ....................................................................................... 27
Člověk bez elektrické energie .................................................................................................. 28
Solární konstanta ...................................................................................................................... 29
O nejlepší termosku .................................................................................................................. 30
Průzkum obsahu odpadkového koše ve třídě .......................................................................... 31
Výroba papíru .......................................................................................................................... 33
Doprava v místě bydliště (okolí školy) .................................................................................... 34
Pohyb po obci ........................................................................................................................... 36
Vypracovat plánek školní budovy ........................................................................................... 37
Zakresli do mapky a stručně popiš trasu exkurze (vycházky).................................................. 38
Výkon lidského těla .................................................................................................................. 39
Srážení bílkovin........................................................................................................................ 40
Pracovní postup srážení bílkovin ............................................................................................. 42
Kouření a já ............................................................................................................................ 43
Charakteristika různých typů kulturní krajiny ......................................................................... 44
Fair Trade obchod .................................................................................................................... 45
Kompetence .............................................................................................................................. 46
Kompetence k učení ......................................................................................................... 46
Kompetence k řešení problémů ........................................................................................ 46
Kompetence komunikativní ............................................................................................ 46
Kompetence sociální a personální ................................................................................... 46
Kompetence občanské ..................................................................................................... 47
Kompetence pracovní ....................................................................................................... 47
Úvod
Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka
a životního prostředí, tj. k nezbytnému pochopení postupného přechodu k udržitelnému
rozvoji a společnosti a k poznání významu jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje
sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím. Vede
jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelného
rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci.
Vzdělávací oblast Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních
přírodních zákonitostí, dynamických souvislostí od nejméně složitých ekosystémů až po
biosféru jako celek, postavení člověka v přírodě a komplexní funkce ekosystémů ve vztahu
k lidské společnosti, tj. pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů
surovin a energie i pro mimoprodukční hodnoty – inspiraci a odpočinek. Klade základy
systémového přístupu zvýrazňující vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické uspořádání
a vztahy k okolí.
V roce 2002 se konala v Johannesburgru 3. konference OSN „Světový summit o udržitelném
rozvoji“. Hlavní téma – integrace ekonomické, environmentální a sociální politiky.
Zasedání mělo potvrdit a zkontrolovat výsledky dosažené od zasedání v Riu de Janeiro v roce
1992.
Současně se konalo zasedání zástupců místních správ ( „Summit starostů“) a fórum
nevládních organizací.
Nejdůležitější oblasti:
Vodní zdroje a přístup k pitné vodě
Energetika nepoškozující životní prostředí
Zdravotnictví
Udržitelné zemědělství
Zachování biodiverzity
Zkráceně: WEHAB
Stručné informace k jednotlivým bodům jako informace pro vyučující:
W – do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez přístupu k pitné vodě, zlepšit hygienické
zázemí u jedné miliardy lidí
E – odstranění subvencí do fosilních paliv umožňuje rozsáhlejší využívání vodních a
tepelných elektráren upravených na nižší míru znečištění a nezmiňuje jadernou energii
v negativním ani v pozitivním smyslu; do dvaceti let přístup k energii 35 % africké populace
H - do roku 2020 budou chemikálie vyráběny a využívány způsobem, který neškodí lidskému
zdraví ani životnímu prostředí; posílení spolupráce v oblasti znečišťování ovzduší
A – zastavení trendu vyčerpání přírodních zdrojů; mezi klíčové problémy patří boj
s rozšiřováním pouští vyžadující financování
B – do roku 2010 musí být významně omezena míra vymírání vzácných a ohrožených druhů
živočichů a rostlin
„Summit starostů“ – dokument Johannesburská výzva - zavázal se ke globální odpovědnosti
a k akcím na lokální úrovni.
Les – charakteristika, význam, vývoj lesů ČR
Tematický okruh:
„Ekosystémy“
Úkol:
Zjisti, jak se vyvíjely lesy na území ČR, jejich rozlohu,
charakter a význam.
Efektivita výuky spočívá v práci s textem, prezentaci získaných
výsledků a hlavně ve vzájemném předávání poznatků.
Charakteristika úkolu:
Environmentální cíl:
Metody a formy práce:
Klíčové kompetence:
Pomůcky:
Uvědomit si různé aspekty významu lesů v ČR, rozmanitosti
přírody, používání pojmů a operace s nimi
Práce ve skupinách, práce s textem, vyhledávání informací
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Vhodné texty o lese, encyklopedie, PC s přístupem na internet
Postup:
1. Rozdělení žáků do skupin (nejlépe čtyřčlenných, k rozdělení použít např. kartičky
s názvy živočichů a rostlin, žáci se rozdělí podle toho, ve kterém lesním patře se
nejčastěji vyskytují).
2. Zadání úkolu - každý člen skupiny si vybere jednu z otázek:
Vývoj lesů na území dnešní ČR
Rozloha lesů v ČR
Typy lesů v ČR
Význam lesů v ČR
3. Rozdělní žáků do skupin a, b, c, d, podle vybraných otázek.
4. Práce žáků s textem a vyhledávání informací k daným otázkám, vypracování
odpovědí.
5. Návrat žáků do mateřských skupin a, seznámení ostatních členů týmu s nalezenými
odpověďmi.
6. Společné shrnutí důležitých pojmů a významu lesa (skupiny spolupracují mezi sebou),
spolu se zápisem na tabuli.
Výsledek:
Většina žáků dokáže vysvětlit podstatu významu lesů v ČR,
shrne významné mezníky ve vývoji lesů na území ČR a
charakterizuje typy lesů v ČR.
Modifikace úkolu:
Lze rozšířit na celosvětové rozšíření lesů, případně modifikovat
na další ekosystémy.
Časová náročnost:
Vyučovací hodina, tj. 45 minut
Možnost problémů:
Příliš náročné texty, méně vhodné zdroje; informační zdroje je
třeba přizpůsobit věku žáků.
Začlenění do výuky:
Ekologický přírodopis 6. ročník, 9. ročník, zeměpis, přírodopis
7. ročník, ekologie.
Zjistit stav lesa a ukázat vliv člověka na prostředí
Tematický okruh:
„Ekosystémy“
Úkol:
Zmapuj organismy na daném úseku lesa a zjisti, jak se zde
projevuje přítomnost člověka.
Charakteristika úkolu:
Integrovaný přístup k pozorování přírody spojený s prací
s určující literaturou a zhotovení nákresu.
Environmentální cíl:
Zjistit stav lesa a ukázat vliv člověka na prostředí
Metody a formy práce:
Terénní skupinová výuka, pozorování a určování přírodnin,
zhotovování plánku
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Záznamová karta s vyznačeným úsekem 20 x 20 m, tužka, Klíč
k určování stromů a keřů, plakát „Naše jehličnany“ a
„Listnaté stromy a keře“
Postup pro žáky :
1. Zakresli do plánku stromy a keře
2. S pomocí literatury urči druhy stromů a keřů
3. Pozoruj a zapiš jejich zdravotní stav
4. Všímej si a zapiš věci, které do lesa nepatří
5. Pozoruj vznik nových cestiček a chodníků
6. Sleduj pobytová znamení
7. Představ svůj úsek spolužákům
8. Společně vyvoďte závěr, jaký je vliv člověka na prostředí
Bezpečnost práce:.
Poučení o chování v lese a při sběru neznámých věcí
Výsledek:
Žáci mohou v lese zjistit stopy vlivu člověka, např. poškozené
větve, odhozené odpadky, odumírající stromy, odhalené kořeny,
nové cestičky zkracující trasu chodců.
Modifikace úkolu:
Zjišťování druhů lišejníků jako indikátorů ovzduší
Časová náročnost:
90 minut (2 vyučovací hodiny)
Možnost problémů:
Drobná zranění, nebezpečný odpad
Začlenění do výuky:
Ekologický přírodopis 6. ročník, 9. ročník, zeměpis, přírodopis
7. ročník, ekologie
Dřeviny v zámeckém parku
Tematický okruh:
„Ekosystémy“
Úkol:
Zakresli a změř dřeviny v zámeckém parku, popřípadě jejich
části.
Cíl:
Seznámit se s parkovými dřevinami a jejich významem okrasné
zeleně pro člověka
Charakteristika úkolu:
Integrace matematických dovedností s přírodním pozorováním
na daném stanovišti
Environmentální cíl:
Prostřednictvím pozorování a měření dřevin v parku utvářet
postoje nejen k přírodninám, ale i regionu, uvědomit si význam
zeleně
Metody a formy práce:
Terénní skupinová výuka spojená s pozorováním, měřením,
zakreslováním a vypočítáváním
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Pracovní list, mapka parku, tužka, papír, pásmo, kalkulačka
Postup:
1. Rozdělení žáků do 4 – 6 členných skupin a zadání úkolů
2. Doplnění pracovního listu
3. Vyhodnocení práce
Bezpečnost práce:
Poučení žáků o BOZP při práci v terénu
Výsledek:
Žáci se seznámí s novými druhy dřevin, naučí se určit výšku
stromu, uvědomí si význam stromu z hlediska ochrany před
slunečním zářením.
Modifikace úkolu:
Výběr jiného ekosystému – park, městská zeleň, alej
Časová náročnost:
60 minut
Možnost problémů:
Nevhodné počasí, neúplné matematické dovednosti, orientace
v terénu
Začlenění do výuky:
Přírodopis 6. – 9. ročník
Dřeviny v zámeckém parku – pracovní list
Zapiš jednotlivé dřeviny v zámeckém parku:
Listnaté stromy:
Jméno:
Počet:
Průměrný počet jedinců na jeden druh:
Listnaté keře:
Jméno:
Plocha, kterou pokrývají:
Celkem plocha:
Jehličnaté stromy:
Jméno:
Počet:
Průměrný počet jedinců na jeden druh:
Najdi nejvyšší listnatý strom a vypočítej jeho výšku:
Na jakou světovou stranu dopadá jeho stín a jaká je jeho plocha:
Najdi nejvyšší jehličnatý strom a vypočítej jeho výšku:
Na jakou světovou stranu dopadá jeho stín a jaká je jeho plocha:
Jaký je význam okrasné zeleně :
Cizokrajné ovoce – odkud pochází a jak nám chutná
Tematický okruh:
„Ekosystémy“
Úkol:
Zjisti, odkud jednotlivé druhy ovoce pocházejí a jaká je jejich
chuť.
Cíl:
Seznámit se s pestrým výběrem cizokrajného ovoce v našich
obchodech
Charakteristika úkolu:
Motivační úkol spojený s praktickou činností a prezentací
výsledků, doplněný domácí přípravou
Environmentální cíl:
Seznámení s cizokrajnými ekosystémy, poukázat na
nerovnoměrnost vývoje mezi severní a jižní polokoulí
Metody a formy práce:
Skupinová práce, práce s textem, praktická činnost, prezentace
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Literatura o cizokrajném ovoci, PC s přístupem na internet,
obrázky, ukázky plodů z místních obchodů, nůž, talířek, lžíce,
vidlička, párátka
Postup:
1. Rozdělní žáků do čtyřčlenných skupin (k rozdělení možno použít např. kartičku s
názvem cizokrajného živočicha a žáci se rozdělí podle toho, do jakého biomu patří –
tropický deštný les, moře, poušť, savana, polární oblasti).
2. Prozkoumání sortimentu v místních prodejnách. (Možno zadat i jako domácí
přípravu.)
3. Přiřazení jednotlivých druhů ovoce skupinám. (Přiřazení po vzájemné domluvě, nebo
losem či hra).
4. Vyhledání informací o rostlině. (Název rostliny, odkud pochází, kde se pěstuje,
zajímavosti, využití v kuchyni, vitamíny apod.)
5. Vytvoření postery ve skupině.
6. Nákup plodů a společná ochutnávka.
7. Prezentace výsledků.
Bezpečnost práce:
Při krájení ovoce na menší části, dodržet bezpečnostní a
hygienické zásady při ochutnávce ovoce.
Výsledek:
Žáci se seznámí s cizokrajným ovocem na pultech našich
obchodů, s jejich původem a využitím. Postery budou využity i
v jiných hodinách.
Modifikace úkolu:
Podobně lze prozkoumat různé druhy koření a jiných pochutin.
Časová náročnost:
2 - 3 vyučovací hodiny (část úkolu mohou žáci splnit ve
skupinách mimo vyučování – průzkum prodejen a nákup ovoce)
Možnost problémů:
Příliš malý sortiment ovoce
Začlenění do výuky:
Ekologický přírodopis 7. ročník, zeměpis, přírodopis, ekologie,
pracovní činnosti (pěstitelství, vaření)
Oxid uhličitý kolem nás
Tematický okruh:
Základní podmínky života
Úkol:
Urči, kde se v přírodě nachází oxid uhličitý.
Cíl:
Ukázat různé způsoby vzniku oxidu uhličitého.
Charakteristika úkolu:
Na laboratorně modelových situacích si ověřit vznik oxidu
uhličitého pro pochopení dějů, které kolem nás probíhají, včetně
oběhu uhlíku v přírodě.
Environmentální cíl:
Dokázat vznik oxidu uhličitého při hoření a poukázat na jeho
souvislost s globálním oteplováním; z hlediska vlivu na lidský
organismus je důležité ukázat na vznikající oxid uhličitý
z různých šumivých tablet.
Metody a formy práce:
Demonstrační pokus a pokus prováděný ve skupině nebo
individuálně v různých fázích výuky, metody - motivační,
expoziční, fixační, aplikační
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Vápenná voda, jedlá soda, šumivá tableta vitamínu C, ulita
hlemýždě, vápenec,cement, vaječná skořápka, voda, kyselina
chlorovodíková, minerální voda sycená oxidem uhličitým, půda,
stojan se zkumavkami, kahan, zápalky, držák na zkumavku,
skleněná tyčinka, slámka, kádinka, zátka, skleněná trubička,
gumová hadička, střička
Bezpečnost práce:
Nutné dodržovat zásady bezpečnosti při práci s chemikáliemi
Výsledek:
Praktickým pokusem přiblížení dějů v přírodě
Modifikace úkolu:
Je možné vybrat pouze některé z uvedených reakcí. Pokud
budeme chtít provést všechny uvedené reakce v jedné vyučovací
hodině, je vhodné rozdělit třídu na skupiny, z nichž každá
provádí pouze část úkolů. Navzájem se informují o výsledcích.
Pro mladší žáky je možné zaměnit kyselinu chlorovodíkovou za
bezpečnější ocet. Lze obměnit i jiné použité látky.
Časová náročnost:
10 - 80 minut – ovlivněno počtem použitých pokusů
Možnost problémů:
Upozornit žáky na nebezpečí vystříknutí vápenné vody do oka
při „divokém“ vydechování do vápenné vody.
Rodinná výchova 6. – 9. ročník – skleníkový efekt, ochrana
ovzduší,
Začlenění do výuky:
přírodopis 6 - 9. ročník – fotosyntéza, krasové jevy, důkaz
uhličitanů,
chemie 8 - 9. ročník – oxidy, uhličitany, kyseliny, hydroxidy,
složení vzduchu, skleníkový efekt
Oxid uhličitý kolem nás – metodický návod
1. Nejprve demonstruje učitel důkaz CO2 zakalením vápenné vody, do které je zaváděn
CO2.
1. Připravíme si jednoduchou aparaturu pro všechny následující reakce. Do stojanu
uchytíme zkumavku. Uzavřeme ji zátkou s otvorem, do kterého umístíme skleněnou
trubičku, na kterou připevníme gumovou hadičku. Tuto hadičku vedeme do kádinky,
ve které je vápenná voda pro důkaz CO2.
2. Do zkumavky vložíme kousek šumivé tablety vitamínu C, přidáme střičkou vodu a
zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky
s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
3. Do zkumavky vložíme kousek ulity hlemýždě a přidáme kyselinu chlorovodíkovou.
Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky
s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
4. Do zkumavky vložíme kousek vaječné skořápky a přilijeme kyselinu
chlorovodíkovou. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn
jímáme do kádinky s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
5. Do zkumavky vložíme kousek vápence a přilijeme kyselinu chlorovodíkovou.
Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky
s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
6. Do zkumavky vložíme kousek cementu a přilijeme kyselinu chlorovodíkovou.
Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky
s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
7. Do zkumavky dáme lžičku jedlé sody. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou
trubičkou, kterou ponoříme do kádinky s vápennou vodou. Zkumavku s jedlou sodou
mírně zahříváme. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
8. Upevníme zkumavku do držáku, obrátíme ji dnem vzhůru, přiblížíme ústí k plameni a
snažíme se zachytit do zkumavky plyny unikající při hoření. Po chvíli zkumavku
obrátíme, nalijeme do ní vápennou vodu a pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
9. Do zkumavky nalijeme vápennou vodu a ponoříme do ní čistou slámku, kterou do
roztoku vydechujeme vzduch z plic. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
10. Do zkumavky nalijeme vápennou vodu a ponoříme do ní čistou slámku, kterou do
roztoku vydechujeme vzduch z plic. Po chvíli vznikne ve vápenné vodě bílý zákal.
Pokračujeme ve vydechování dál, až zákal zase zmizí.
11. Do zkumavky nalijeme minerálku sycenou CO2. Zkumavku uzavřeme zátkou
s odvodnou trubičkou, kterou ponoříme do kádinky s vápennou vodou. Zkumavku
s minerálkou mírně zahřejeme. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí.
Pokud vzniká oxid uhličitý, vápenná voda se zakalí:
Ca(OH)2 + CO2 = CaCO3 + H2O
Voda v přírodním vodním zdroji
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Prozkoumej vodu v přírodním vodním zdroji.
Cíl:
Zjistit kvalitu vody v přírodním zdroji v blízkosti školy
(bydliště) a určit její fyzikální vlastnosti
Charakteristika úkolu:
Odběr vzorku z terénu a jeho rozbor, integrovaný přístup
k řešení problému
Environmentální cíl:
Upozornit žáky na slábnoucí zásobu pitné vody na Zemi, na
nutnost chránit každý zdroj ve svém okolí a pečovat o něj
Pokus, skupinová práce, kooperativní výuka
Metody a formy práce:
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Vzorek vody z přírodního zdroje, filtrační papír, mikroskop,
hustoměr, pHmetr, laboratorní sklo, teploměr, další pomůcky
mohou navrhnout žáci
Postup pro žáky:
1. Najdi ve svém okolí přírodní zdroj vody (studánku, potok).
2. Odeber z ní vzorek.
3. Proveď základní zkoumání fyzikálních vlastností vody:
teplota,
hustota,
příměsi.
4. Vodu přefiltruj a pod mikroskopem prozkoumej nečistoty.
5. Urči pH vody z přírodního zdroje.
6. Porovnej odebraný vzorek s balenou pitnou vodou na základě:
příměsí,
čistoty,
barvy,
vůně.
7. Navrhni způsob, jak můžete pečovat o zdroje pitné vody ve svém okolí.
8. Zjisti základní informace o zásobách pitné vody na Zemi.
Bezpečnost práce:.
Výsledek:
Modifikace úkolu:
Časová náročnost:
Poučení o bezpečnosti při vycházkách a práci v laboratoři
Zhodnocení kvality vody v přírodním vodním zdroji v okolí
školy či bydliště žáka
Srovnání fyzikálních vlastností balené pitné vody bez příchutí s
vodou z vodovodní sítě v sídle školy
2 - 3 hodiny
Možnost problémů:
Špatný přístup k přírodním vodním zdrojům, dlouhé skladování
odebraného vzorku
Začlenění do výuky:
Fyzik i chemie v 8. nebo 9. ročníku
Stavba mlýna
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Vyber terén pro stavbu vodního mlýna.
Cíl:
Aplikace teoretických vědomostí v praxi
Charakteristika úkolu:
Trasování mlýnského náhonu v půldenním blokovém cvičení
Environmentální cíl:
Využití přírodních zdrojů pro lidskou činnost a vliv lidské
činnosti na prostředí
Metody a formy práce:
Blokové cvičení, práce ve skupině – desetičlenná skupina a
vedoucí (či několik skupin a vedoucích), měření, výběr
stanoviště, výpočty
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Vybavení:
Krokvice: jedná se o pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník ze tří
latí. Na středu přepony je ryska, u vrcholu nad přeponou je
zavrtáno očko, ze kterého visí nit s olovnicí. Ukazuje-li
olovnice na rysku, je přepona
vodorovná.
U-trubice: do konců metrové latě jsou uchyceny dva 20-ti
centimetrové vratové šrouby. Na toto široké U je natažena
akvarijní hadička. Ve středu je vyvrtán otvor, do něhož se
zašroubovává závit fotografického stativu.
Postup:
Podrobnosti jsou uvedeny na pracovních listech, které dostanou
vedoucí i žáci.
Stavba mlýna - pracovní list technického vybavení
Průtok potoka
Metoda A: umožňuje-li to terén, přehradíme potok a vodu necháme vytékat malým otvorem
(zářezem do hráze). Měříme dobu, za kterou nateče kbelík vody (vhodné pouze pro velmi
malé průtoky).
Vybavení pro metodu A: hodinky (stopky), kbelík.
Metoda B: měříme rychlost toku vody ve středu koryta - vytýčíme na břehu dráhu 5 - 10
metrů, vhodíme do potoka plovák (pingpongový míček) a měříme dobu, za kterou urazí
vytýčenou dráhu. Dále závisí na tvaru koryta:
lichoběžník: změříme šířku a hloubku koryta a odhadneme zkosení
x
bočních stěn. Plocha průřezu toku je potom S = (x - y)⋅v . Koeficient
k je pro lichoběžníkové koryto k = 0,79.
v
y
půlelipsa: změříme šířku a hloubku toku. Plocha průřezu toku je
potom S = 1,57⋅x⋅v. Koeficient k je pro půleliptické koryto k = 0,76.
x
Rozměry měříme pomocí klacků ocejchovaných metrovou tyčí. Průtok Q
pak lze spočítat jako součin rychlosti plováku, průřezu toku a koeficientu
v
k jako Q = k⋅S⋅v.
Vybavení pro metodu B: pingpongový míček, hodinky (stopky), metrová tyč, kalkulačka
Spád potoka: v místě, kde má začínat
náhon, umístíme trojnohý stojan s Utrubicí. Tu naplníme pomocí injekční
stříkačky vodou z potoka a nastavíme
stojan na výchozí pozici. Posuneme
průzory na obou koncích na úroveň
hladiny vody.
Pomocí dvoumetrové tyče určíme výšku průzorů nad terénem. Pomocník jde s dvoumetrovou
tyčí po proudu potoka a umístí ji tak, aby na ni bylo vidět přes oba průzory. Určíme, o kolik
klesnul terén. Měření nyní opakujeme z nového místa a to tak dlouho, až dosáhneme bodu, ve
kterém má končit náhon.
Vybavení: stojan s U-trubicí, dvoumetrová tyč, injekční stříkačka
Vytýčení trasy náhonu: skutečný náhon musí mírně klesat, pro zjednodušení budete
vytyčovat vodorovný náhon. Podle ocejchované tyče si vyrobte metrový klacek. Odstřihněte
si asi 5-ti metrový provaz. Přidržte jeho konec u vhodného stromu metr nad hladinou potoka a
druhý konec u druhého stromu níže po proudu. Posouvejte „dolní” konec provazu tak, aby byl
vodorovně (to určíte pomocí krokvice). Od tohoto místa postupujete dál po proudu potoka určujete průběh vrstevnice. Na konci určeného úseku změřte, o kolik zatím klesnul potok
(nezapomeňte na to, že jste začali metr nad hladinou potoka).
Vybavení: metrová tyč, provaz, krokvice
Stavba mlýna - pracovní list kolonizátora
Cíl bloku: zjistit potřebné údaje pro přípravu stavby mlýna na potoce
Pedagogický dozor: jedna třída bude rozdělena na tři srovnatelné skupiny osadníků (10-12
studentů). Každá skupina bude většinu bloku pracovat samostatně, je proto nutno doplnit
učitele dalšími dvěma kolonizátory.
Vybavení pro vedoucího: list kolonizátora, 12 listů osadníka, 3 listy technického vybavení,
vlastní vybavení pro skupinu (viz list technického vybavení) a kopie mapy dané oblasti
(alespoň 1:10 000)
Úkoly pro skupinu: a) určit průtok v daném místě potoka
b) určit spád potoka v daném úseku
vytýčit trasu mlýnského náhonu s průměrným spádem 1cm/1m
odhadnout výkon mlýnského kola
Předchozí příprava učitele: je nutno vybrat tři úseky jednoho nebo i více potoků tak, aby
ležely poblíž základny nejvýše 30 minut chůze. Potoky ve zvolených úsecích musí mít
přístupné koryto a ve svém okolí zvýšený terén, který by umožňoval vedení mlýnského
náhonu.
Získá podrobnou mapu dané oblasti alespoň 1:20 000.
Dále si připraví asi pětiminutové motivační vystoupení o tom, že se studenti stávají osadníky
zakládajícími novou vesnici a v jejich životním zájmu je postavit vodní dílo pro mlýn. Jejich
vůdcem bude kolonizátor, který má od vrchnosti právo k řízení prací.
Časový rozvrh:
seznámení s úkolem
0,25 hodiny
přesun skupiny na určený úsek
0,5
hodiny
vlastní měření a zpracování
1,25 hodiny
návrat skupiny na základnu
0,5
hodiny
srovnání a shrnutí
0,5
hodiny
-------------------------------------------------------------celkový čas
3
hodiny
Seznámení: učitel se pokusí motivovat studenty (viz předchozí příprava), poté rozdělí třídu na
pracovní skupiny a přidělí každé skupině kolonizátora. Ten rozdá listy osadníků (každému ve
skupině) a listy technického vybavení (2 do skupiny). Mapu oblasti si ponechá a nikomu
z osadníků ji zatím neukazuje. Každá ze skupin se vydá na svůj určený úsek potoka.
Vlastní měření: podrobnosti jsou uvedeny v listu osadníka a v listu technického vybavení.
Kolonizátor je ve skupině přítomen pouze coby pedagogický dozor a zadavatel prací, tj. určí,
co a kde se má měřit, kontroluje čas a pohání líné osadníky do práce. Jinak veškeré měření
provádějí osadníci.
Po hodině měření svolá osadníky a přinutí je, aby odhadli výkon mlýnského kola, zakreslili
do podrobné mapy průběh náhonu a polohu mlýna. Na rub mapy zapíšou změřené a spočítané
údaje. Odvede osadníky na základnu.
Srovnání a shrnutí: poté, co se všichni osadníci sejdou na základně, určí na základě
změřených údajů nejvhodnější místo pro stavbu mlýna. Kolonizátoři tuto diskusi pouze mírně
usměrňují. Na závěr každý z kolonizátorů zhodnotí práci svých osadníků. (Je-li k dispozici
velká a podrobná mapa oblasti, zakreslí se do ní vítězné návrhy jednotlivých tříd a na závěr
ŠVP se vyhodnotí ten nejkvalitnější.)
Stavba mlýna - pracovní list osadníka
Legenda: stal jsi se osadníkem, který spolu s ostatními pod vedením šlechtou určeného
kolonizátora obsazuje území doposud zarostlé pralesem. Kromě jiného je nutné najít vhodné
místo pro stavbu mlýna (ať už obilného nebo pilného), hamru a vysoké pece (najdete-li
v okolí rudu), stoupy, valchy, olejny nebo jiného zařízení poháněného vodou.
Cíl: spolu s ostatními osadníky prozkoumáte kolonizátorem určený úsek potoka, zda je
vhodný pro stavbu mlýna.
Protože máte k dispozici pouze potok s malým průtokem vody, je nutné vybudovat mlýn na
horní vodu, tj. v určitém místě přehradit potok a odsud vybudovat koryto náhonu s co
nejmenším spádem až k mlýnskému kolu (to musí mít na slabší vodě průměr alespoň 3 metry,
nezřídka však kola dosahovala průměrů 8 a více metrů). Dolní okraj mlýnského kola musí být
výš než zaústění mlýnského náhonu zpět do potoka (aby voda mohla volně odtékat).
Z množství protékající vody (z průtoku) a z průměru mlýnského kola vyplývá výkon
mlýnského kola. Na jeho velikosti závisí, zda toto kolo „utáhne” dvě mlýnská složení či
složení a pilu (stoupu, valchu) nebo v horším případě jen jeden stroj.
Výkon kola: P (W) = 10 * průtok (kg/s) * průměr kola (m).
Náčrtek situace je na rubu tohoto listu.
Úkoly:
a) určit průtok v daném místě potoka
b) určit spád potoka v daném úseku
c) vytýčit trasu mlýnského náhonu s průměrným spádem 1cm/1m
d) odhadnout výkon mlýnského kola
Technické vybavení: bude poskytnuto kolonizátorem, návod na jeho použití je popsán na
listu technického vybavení, který obsahuje i podrobný popis jednotlivých měření.
Postup prací: ve skupině si jej sami určíte. Doporučuji rozdělit skupinu a provádět první tři
úkoly současně. Pokud tě napadne jiná metoda měření, kterou bude možno realizovat, má tvá
skupina právo ji využít.
Na úkoly a), b) a c) máte 1 hodinu. Po jejím uplynutí se skupina osadníků opět sejde,
odhadnete výkon mlýnského kola a do kolonizátorem poskytnuté mapy zakreslíte vámi
vyměřenou situaci (průběh náhonu a polohu mlýna). Tuto mapu spolu s naměřenými údaji
odevzdáte kolonizátorovi a vrátíte se zpět na základnu, kde se s ostatními osadníky
rozhodnete, který z měřených úseků je pro stavbu mlýna nejvhodnější.
Určení průtoku potoka
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Určení průtoku potoka
Cíl:
Matematickou metodou určit průtok potoka a zjistit vliv
regulace na životní podmínky v okolí potoka ve zvolené lokalitě
Charakteristika úkolu:
Hledání různých postupů k řešení zadaného úkolu. (Je nutné
respektovat všechny přístupy k řešení !!)
Environmentální cíl:
Ukázat, jak lidská činnost ovlivní okolní krajinu
Metody a formy práce:
Terénní skupinová práce (skupina volí nejvhodnější postup)
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Turistická mapa okolí, zvolený úsek potoka, pomůcky k určení
profilu zvoleného místa potoka (provázek, špejle či nějaké
dřevěné tyče, milimetrový papír, kalkulačka …), korková zátka
či pingpongový míček, stopky
Postup:
1. Zvol vhodný úsek potoka.
2. Urči profil koryta potoka.
3. Zjisti rychlost proudění vodního toku.
4. Urči průtok potoka a vyjádři ho ve vhodné jednotce.
5. Stanov podmínky, které ovlivňují průtok potoka.
6. Zvaž vliv průtoku potoka a úpravy jeho koryta na okolní krajinu.
7.
Bezpečnost práce:.
Nutnost dodržet základní pravidla bezpečnosti při pohybu
v terénu a v blízkosti vodního toku, je nutné volit takový zdroj,
který nemá příliš velkou hloubku.
Výsledek:
Aplikace matematických znalostí a základních fyzikálních
dovedností k měření fyzikálních veličin v terénu
Časová náročnost:
3 hodiny:
1 hodina na přípravu
1 hodina na měření v terénu
1 hodina na matematické vyhodnocení
Možnost problémů:
Nutnost vhodně zvolit místo k měření, nejlépe regulovaný úsek
s typizovaným betonovým korytem nebo úsek s pravidelným
průřezem koryta s malou hloubkou bez větších překážek
Začlenění do výuky:
Biologie (přírodopis) – ekosystémy v okolí vodních zdrojů,
fyzika – měření rychlosti, průtok vodního zdroje
Žížalí farma
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Připrav modelovou situaci vzniku půdy - žížalí farma.
Cíl:
Ukázat význam půdních organismů pro vznik půd
Charakteristika úkolu:
Názornost vzniku půdy a činnosti půdních organismů
Environmentální cíl:
Modelovou situací přiblížit procesy probíhající v přírodě
Metody a formy práce:
Skupinová práce, dlouhodobé pozorování, vedení záznamu o
pozorování
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Čtyřlitrová láhev, 10 – 15 žížal, listy salátu nebo zelí, půl láhve
písku, půl láhve zeminy na pokojové rostliny, štítek
Postup:
1. Na dno láhve položíme listy.
2. Nasypeme pěticentimetrovou vrstvu zeminy.
3. Nasypeme pěticentimetrovou vrstvu písku.
4. Opakujeme ještě jednou.
5. Na povrch dáme žížaly.
6. Žížaly přikryjeme listy.
7. Napíšeme a nalepíme štítek s datem a jmény.
Bezpečnost práce:
Opatrně pracovat se skleněnou lahví
Výsledek:
Během několika týdnů žížaly dokonale promísí zeminu
s pískem, vtáhnou listy do půdy a zpracují je. Jsou dobře
viditelné chodbičky.
Časová náročnost:
20 minut a dále průběžně
Možnost problémů:
Alergické reakce na půdu nebo živočichy
Začlenění do výuky:
Přírodopis 6. nebo 9. ročník - kroužkovci, vznik půd,
pracovní činnosti 6. ročník
Ekologické pojmy - opakování
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Opakuj se žížalou a jejími přáteli ekologické pojmy.
Cíl:
Upevnit význam pojmů
Charakteristika úkolu:
Hravé opakování a procvičování pojmů se dvěma alternativami
Environmentální cíl:
Porozumění pojmům a operace s nimi
Metody a formy práce:
Soutěž pro skupiny (skupiny 4 – 6 žáků)
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Pomůcky:
Dataprojektor, popř. interaktivní tabule, software ACTIVstudio
PE, otázky pro hru – ekologické pojmy, herní plán obdoby hry
„Člověče nezlob se“, kostky
Postup:
1. Rozdělit žáky do skupin po 6 – 7 lidech (k rozdělení použít metodou náhodně
vytažených lístků s barvami či obrázky)
2. Volba živočicha pro herní plán v každé skupině
3. Vylosovat pořadí skupin pro odpovědi (otázky mohou být také náhodně tahány)
4. Posun skupiny (zástupné zvíře) po správné odpovědi na herním plánu na základě
hozeného počtu bodů kostkou (hod kostky: buď virtuální. k dispozici v menu
interaktivní tabule, nebo je dobré si kostku vyrobit např. z papírové krabice)
5. Pro urychlení házíme vícero kostkami a posunujeme o součet.
6. Vítězí družstvo, jehož figurka je první v cíli.
Výsledek:
Žáci mají hravou formou zopakovány základní pojmy.
Modifikace úkolu:
Možnost modifikovat na jakoukoli učební látku, v níž je třeba
procvičit a zopakovat pojmy.
Časová náročnost:
15 – 45 minut
Možnost problémů:
Problém rozdělení do skupin, ukázněnost žáků při odpovídání
Začlenění do výuky:
Průběžně ve všech vzdělávacích oborech vzdělávací oblasti
Člověk a příroda
Člověk poškozuje, člověk pomáhá
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Zjisti vliv oxidu siřičitého na rostliny.
Cíl:
Poukázat na negativní důsledky lidské činnosti a možnosti
nápravy. Vést žáky k ochraně životního prostředí a k
uvědomělým zásahům do jeho tvorby.
Charakteristika úkolu:
Komplexní přístup k řešení problematiky životního prostředí,
aplikace vědomostí při řešení ochrany ŽP
Environmentální cíl:
Názorně předvést důsledky lidské činnosti.
Formy a metody práce:
Laboratorní cvičení ve skupinách
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence pracovní
Pomůcky a chemikálie:
Dělící nálevka, baňka s vývodem, 2 zátky se dvěma otvory,
válec, kádinka o obsahu 250 cm³, nálevka, pryžové spojky,
10 % roztok hydroxidu sodného, 30 % kyselina sírová, siřičitan
sodný, červená řepa, struhadlo
Postup:
1. Zopakovat informace o oxidu siřičitém (kyselé deště)
2. Dále postupovat podle metodického návodu
3. Vyhodnotit práci a zapsat závěry
Bezpečnost práce:
Nutnost práce v dobře větratelné místnosti nebo s digestoří
Výsledek:
Roztok barviv z červené řepy slábne, přebytečný oxid siřičitý se
váže na hydroxid.
Časová náročnost:
20 minut
Možnost problémů:
Rychlé vyvíjení oxidu siřičitého – nestačí se pohlcovat v roztoku
hydroxidu sodného, pomalé vyvíjení oxidu siřičitého – nasátí
barviva do vyvíjecí aparatury.
Začlenění do výuky:
Přírodopis 9. ročník – současná biosféra, chemie 8. ročník –
oxidy
Člověk poškozuje, člověk pomáhá - metodický návod
Připravíme si extrakt barviv z červené řepy nebo červeného zelí.
Do kuželové baňky s vývodem dáme pevný siřičitan sodný.
Do dělící nálevky si připravíme 30 % roztok kyseliny sírové.
Obě nádoby spojíme.
Do válce dáme směs barviva s vodou. (Roztok musí být mírně narůžovělý.)
Do kádinky si připravíme 10 % roztok hydroxidu sodného a pod jeho hladinu dáme
obrácenou nálevku.
Skleněnými trubicemi a pryžovými spojkami všechny 3 části spojíme. (Kuželová baňka,
válec, obrácená nálevka.)
Opatrně začneme vyvíjet oxid siřičitý.
Pozorujeme probublávání v odměrném válci a barevné změny.
Proč listí žloutne
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Proveď chromatografický rozklad chlorofylu a jeho
fluorescenci.
Cíl:
Seznámit žáky s metodami oddělování složek směsi extrakcí a
chromatografií, poznat vlastnosti chlorofylu jako látky, která
váže sluneční záření. Ukázat, že zelené rostliny obsahují směs
barviv.
Charakteristika úkolu:
Seznámení se s laboratorními technikami, ověření vlastností
chlorofylu, řešení problému, komplexní pohled na přírodu a
zvláště zelené rostliny
Environmentální cíl:
Poukázat na význam zelených rostlin pro uchování života na
Zemi
Formy a metody práce:
Laboratorní cvičení ve skupinách
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence pracovní
Pomůcky a chemikálie:
2 třecí misky s tloučkem, široká zkumavka, 2 kádinky 100 cm3,
zátka s trubičkou, dvakrát ohnutá trubička, síťka, kahan,
2 zkumavky, 2 nálevky, 2 stojany s filtračním kruhem a
držákem, lampa, alobal, filtrační papír, nůžky, dělící nálevka,
křemenný písek, ethanol, benzín, zelené rostliny (špenát,
kopřivy)
Postup:
1. Zopakovat si fotosyntézu
2. Dále postupovat podle metodického návodu
3. Vyhodnotit práci a zapsat závěry
Bezpečnost práce:
Práce s hořlavými látkami, zahřívání ethanolu na vodní lázni,
výbušnost par benzínu
Výsledek:
Extrakt chlorofylu, rozdělení směsi chlorofylu, rozdělení barviv
v rostlinách, fluorescence chlorofylu (chování chlorofylu při
dopadu slunečního záření)
Modifikace úkolu:
Chromatografie směsi jiných barviv.
Časová náročnost:
20 – 30 minut podle rozsahu úkolu
Možnost problémů:
Výběr rostlin pro získání extraktu barviv, ukázněnost skupiny
při práci
Začlenění do výuky:
Chemie 8. ročník – oddělování složek směsi, 9. ročník –
biokatalyzátory, přírodopis 6. třída – stavba buňky, fotosyntéza
Proč listí žloutne - metodický návod
Tato úloha se skládá ze 3 dílčích úloh:
– Vzestupná chromatografie chlorofylu
– Fluorescence chlorofylu
– Rozdělení rostlinných barviv
Vzestupná chromatografie chlorofylu:
V třecí misce s tloučkem rozdrtíme zelené rostliny, ke kterým jsme přidali křemenný písek a 5
cm³ ethanolu.
Směs povaříme 5 minut na vodní lázni v široké zkumavce, do které jsme dali rovný vzdušný
chladič.
Směs přefiltrujeme přes vatu.
Oddestilujeme 1/2 rozpouštědla.
Extrakt barviv uchováváme v tmavé láhvi.
Připravíme si 10 mm proužek filtračního papíru a tyčinkou naneseme směs rostlinného
barviva asi 20 mm od jeho okraje.
Asi 10 mm proužku filtračního papíru ponoříme do ethanolu a necháme vzlínat asi 20 minut.
Pozorujeme, jak se oddělují jednotlivá barviva.(Žlutá barviva – karoteny - stoupají rychleji,
jsou tvořeny menšími molekulami.)
Fluorescence chlorofylu:
V třecí misce s tloučkem rozdrtíme zelené rostliny, ke kterým jsme přidali křemenný písek a
10 cm³ benzínu.
Směs zfiltrujeme.
Čistou zkumavku naplníme do 1/3 získaným filtrátem.
Proužkem alobalu obalíme zkumavku do výšky hladiny.
Další proužek alobalu dáme 5 mm od prvního a opět zkumavku obalíme.
Takto obalenou zkumavku upevníme do stojanu.
Volným proužkem mezi alobalem necháme dopadat intenzivní zdroj světla (lampa apod.).
Oko opatrně přiložte k ústí zkumavky a pozorujte. Zelený roztok chlorofylu v dopadajícím
světle září krvavě červeně.
Rozdělení rostlinných barviv:
K extraktu chlorofylu v benzínu, z předchozí úlohy, přidáme 5 cm³ ethanolu.
Směs důkladně protřepeme.
Nalijeme do dělící nálevky upevněné ve stojanu a necháme stát, až se obě vrstvy oddělí.
Pozorujte zbarvení obou vrstev. (Chlorofyl se lépe rozpouští v benzínu, karoten v ethanolu.
Karoteny tvoří spodní ethanolovou vrstvu ve zkumavce.)
Člověk bez elektrické energie
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Zjisti, co pro tebe znamená elektrická energie.
Cíl:
Naučit žáky vyhledávat, zpracovávat a vyhodnocovat informace
Charakteristika úkolu:
Úkol vede žáky k zamyšlení nad nutností úspor elektrické
energie, nad tím, jak životní styl současného člověka je
ovlivňován vymoženostmi moderního způsobu života.
Environmentální cíl:
Zamyšlení nad vlivem elektrické energie na člověka a jeho
životní styl, nutnost upozornění na postupné vyčerpávání
neobnovitelných zdrojů energie a nutnost zamyšlení nad
úsporami elektrické energie v domácnostech
Metody a formy práce:
Samostatná práce žáka či kooperativní výuka
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Pomůcky:
PC s přístupem k informacím (informace ČEZu …)
Postup žáků:
1. Zjistit informace o výrobě, spotřebě elektrické energie v ČR a Evropské unii
2. Zjistit informace o energetické náročnosti domácnosti žáka (množství elektrických
spotřebičů, spotřebovaná elektrická energie v daném časovém úseku)
3. Napsat úvahu na téma : Jak se změní život člověka, jestliže nebude mít žádnou
elektrickou energii (den, týden či celý rok)
Výsledek:
Žák se samostatně zamýšlí nad významem elektrické energie pro
život člověka.
Časová náročnost:
1 hodina v domácí přípravě a
1 hodina během vyučování
Začlenění do výuky:
Mezipředmětové vztahy mezi fyzikou, zeměpisem,
přírodopisem a výchovou k občanství – nejvhodnější je zařazení
v průběhu 9. ročníku,
velmi vhodné je tuto problematiku zařadit i jako projekt
Solární konstanta
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Určit solární konstantu
Cíl:
Změřit solární konstantu pomocí dutého zrcadla
Charakteristika úkolu:
Komplexní řešení výpočtu solární konstanty a vyhodnocení
možností využití solární energie
Environmentální cíl:
energie
Poukázat na hledání alternativních zdrojů elektrické
Metody a formy práce:
Skupinová práce, měření a výpočty
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Dutá zrcadla, teploměry, hodinky, černý kelímek od kinofilmu,
odměrný válec
Postup:
1. Žáci odměří 10 ml vody a nalijí ji do kelímku. Změří její teplotu a kelímek uzavřou.
2. Natočí duté zrcadlo na Slunce a do ohniska umístí kelímek. Kelímek neustále
pootáčejí, aby nedošlo k propálení plastu.
3. Po 10 minutách změří teplotu vody a výpočtem odhadnou energii, kterou voda od
Slunce přijala (předpokládají, že kelímek pohltil veškeré tepelné záření dopadající na
zrcadlo).
4. Změří průměr zrcadla a spočítají, kolik energie by za stejnou dobu dopadlo na metr
čtvereční plochy. Ze známé doby měření určí solární konstantu - tj. výkon solárního
záření vztažený na metr čtvereční.
5. Diskutují chyby měření a reálné možnosti využití solární energie.
Výsledek:
Určení množství solární energie, které dopadá na Zem
Modifikace úkolu:
V rámci domácí soutěže vyrobit solární kolektory a pomocí
nich provést měření
Časová náročnost:
45 minut
Možnost problémů:
zatažená obloha
Začlenění do výuky:
Fyzika - po probrání termiky
O nejlepší termosku
Tematický okruh:
„Základní podmínky života“
Úkol:
Zhotov termosku.
Cíl:
Najít optimální izolační materiál
Charakteristika úkolu:
Soutěž s problémovým zadáním
Environmentální cíl:
Poukázat, jak lze šetřit tepelnou energii a jak zamezit tepelným
ztrátám.
Metody a formy práce:
Domácí práce vyhodnocená jako soutěž
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Doma vyrobené termosky, rychlovarná konvice, voda, odměrná
kádinka, teploměr, hodinky
Postup:
1. Žáci dostanou podmínky soutěže - doma vyrobí termosku, do které lze nalít 2 dl vařící
vody. Nesmí být použity průmyslově vyráběné termosky nebo termoláhve. Žádný z
rozměrů nesmí přesáhnout 80 cm.
2. Na začátku hodiny učitel rozestaví termosky na stole a do každé nalije 2dl vařící vody,
jeho pomocník termosky uzavírá a zapisuje, kdy byla nalita voda.
3. Pro srovnání může učitel nalít vodu i do otevřené sklenice.
4. Ke konci hodiny se změří výsledná teplota vody v termoskách (v každé 30 minut poté,
co do ní byla nalita). Vítězí termoska s nejvyšší teplotou vody.
Bezpečnost práce:
Rozlévání vařící vody učitelem
Výsledek:
Nalezení optimální možnosti izolace termosky
Modifikace úkolu:
Testování izolačních schopností konkrétních materiálů
(novinový papír, molitan, PPS, vlna, seno,...), závislost na
tloušťce izolační vrstvy
Časová náročnost:
Doma 10 dní, 12 minut vyučovací hodiny
Možnost problémů:
Nedodržení podmínek soutěže
Začlenění do výuky:
Fyzika - termika
Průzkum obsahu odpadkového koše ve třídě
Tematický okruh:
„Lidské aktivity a problémy ŽP“
Úkol:
Prozkoumej obsah odpadkového koše ve třídě.
Cíl:
Zjistit skladbu odpadků ve třídě po vyučování a navrhnout
zlepšení v odpadovém hospodaření školy
Charakteristika úkolu:
Zásady třídění odpadků ve škole a v domácnosti
Environmentální cíl:
Uvědomit si lidské aktivity, problémy životního prostředí a
vztah člověka k prostředí
Metody a formy práce:
Práce ve skupinách
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence sociální a personální
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Gumové rukavice, podnosy na třídění, koš s označením objemu,
váha
Postup:
1. Rozdělit žáky do skupin.
2. Přinést koše z různých učeben (do skupiny jeden koš) a zjistit, jaký objem zabírá
nevytříděný odpad.
3. Odpadky vysypte na igelitové ubrusy nebo podnosy a roztřiďte je.
4. Zapsat do tabulky typ a množství (případně hmotnost) odpadků.
5. Odpadky vytřídit a zmenšit jejich objem.
6. Vraťte odpadky do koše a porovnejte objem.
7. Navrhnout způsoby lepšího hospodaření s odpadky.
Bezpečnost práce:
Dodržet bezpečnostní a hygienické zásady při práci s odpadky
(gumové rukavice, umytí rukou a pomůcek)
Výsledek:
Žáci zjistí, jakým způsobem lze zmenšit objem odpadků ve
třídě, zamyslí se nad tříděním odpadků ve škole a navrhnou
zlepšení.
Modifikace úkolu:
Je vhodné podobně zpracovat odpadkový koš v domácnosti.
Časová náročnost:
20-30 minut
Možnost problémů:
Úlohu je nutné zařadit až na poslední hodiny tak, aby byly
odpadkové koše naplněné a ve třídách nechyběly.
Začlenění do výuky:
Ekologický přírodopis 7., 9. ročník, zeměpis, přírodopis,
ekologie, pracovní činnosti, rodinnáa občanská výchova
Výroba papíru
Tematický okruh:
„Lidské aktivity a problémy ŽP“
Úkol:
Využít odpadů k výrobě papíru
Cíl:
Ukázat v malém měřítku možnost recyklace papíru
Charakteristika úkolu:
Názorná možnost recyklace papíru – využití odpadového
materiálu
Environmentální cíl:
Vést žáky k šetrnému vztahu k ŽP
Metody a formy práce:
Skupinová práce
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence sociální a personální
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Novinový papír, mixer, rámeček se sítkem, váleček
Postup:
1. Novinový papír natrhat na drobné kousky
2. Kousky nasypat do mixeru a zalít vodou se škrobem
3. Rozmixovat na hustou kaši
4. Vylít na sítko a válečkem vymačkat vodu
5. Hmotu vyklopit
6. Dát sušit
Bezpečnost práce :
Poučit o zacházení s elektrickými přístroji
Výsledek:
List recyklovaného papíru k dalšímu použití – př.obálka, přání,
krabička, obrázek
Modifikace úkolu:
Použití temperových barev na obarvení
Časová náročnost:
90 minut, tj. 2 vyučovací hodiny
Možnost problémů:
Výpadek elektrického proudu, nesprávná hustota směsi
Začlenění do výuky:
Ekologická praktika 7.ročník, pracovní činnosti 6. – 8. ročník,
přírodopis 9. ročník – aktuální lokální a globální problémy
Doprava v místě bydliště (okolí školy)
Tematický okruh:
„Lidské aktivity a problémy ŽP“
Úkol:
Zjisti, jaká je doprava v místě bydliště (okolí školy)
Cíl:
Zjistit zatíženost okolí školy osobní a nákladní dopravou
Charakteristika úkolu:
Komplexní pohled na dopravu určitého místa, prezentace
výsledků
Environmentální cíl:
Význam dopravy a jejího dopadu na ŽP
Metody a formy práce:
Práce ve skupinách v terénu, statistické zpracování
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence sociální a personální
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Tužka, papír, počítač
Postup pro žáky :
1. Rozdělte se na 4 skupiny na 2 stanoviště u frekventované silnice v obou směrech.
2. Společný úkol pro všechny skupiny (2 skupiny v každém směru, pro kontrolu
správných údajů):
a) zapisujte během 1. vyučovací hodiny, kolik osobních automobilů projede v 1
směru (2. skupina v opačném směru),
b) zapisujte počet nákladních automobilů v 1 směru,
c) zapisujte počet osob v osobním automobilu.
3. Další vyučovací hodinu zpracujte na počítači.
4. Porovnejte frekvenci v obou směrech.
5. Porovnejte osobní a nákladní dopravu.
6. Určete průměrnou obsazenost osobního auta.
Bezpečnost práce:
Zvýšená bezpečnost při silničním provozu, nevstupovat do
vozovky, dodržovat odstup od vozovky
Výsledek:
Zjištění aktuálního stavu zatížení dopravou na daném místě
Modifikace úkolu:
Uplatnění v různých lokalitách, v různých časových úsecích,
dlouhodobý projekt (týden, měsíc,..), různé třídy
Časová náročnost:
2 vyučovací hodiny
Možnost problémů:
Zvolení vhodné lokality, zvýšená bezpečnost
Začlenění do výuky:
Zeměpis 8. - 9. ročník, matematika 8. - 9. ročník
Pohyb po obci
Tematický okruh:
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol :
Určit 2 azimuty daných míst v krajině a podle azimutu vyhledat
2 objekty
Cíl:
Procvičit pochodový úhel a práci s buzolou
Charakteristika úkolu:
Na základě procvičování zeměpisného učiva v terénu dochází
k poznání místa, ve kterém se nachází škola
Environmentální cíl:
Poznání okolí svého bydliště a školy, orientace v terénu
Metody a formy práce:
Práce ve skupinách (2 až 3 žáci)
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Pomůcky:
Blok, tužka, buzola
Postup:
1. Zadání různých úkolů i stanovišť
1) urči azimut - 100° - 220°
2) urči azimut např. komína,stožáru vysokého napětí
2. Samostatná práce žáků
3. Samostatný zápis a nákres azimutů v učebně nebo jako domácí úkol
Časová náročnost :
2 hodiny (1 hodina v terénu, 1 v učebně)
Modifikace úkolu :
Možno zařadit i jako hvězdicový orientační závod, tzn. vybíhat z
jednoho stanoviště, rozhoduje čas
Začlenění do výuky :
Zeměpisný seminář 9. ročník,
seminář ze zeměpisu 6. ročník – práce s mapou
Vypracovat plánek školní budovy
Tematický okruh:
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol :
Vypracovat plánek školní budovy
Cíl :
Zhotovit jednoduchý plánek objektu, školního dvora, budovy
Charakteristika úkolu:
Integrace úkolu spočívá ve sběru informací v terénu a jejich
zpracování v učebně, žáci tím rozvíjejí své schopnosti
pozorování detailů.
Environmentální cíl:
Poznat prostředí školy jako celku i jednotlivých částí
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Metody a formy práce:
Skupinová práce (skupinky po 2 až 4 žácích)
Pomůcky :
Blok, tužka, pásmo, buzola
Postup:
1. Stanovit vědecky (zjisti, kolik tvých kroků je na sto metrů)
2. Odhadnout vzdálenost
3. Náčrtek budovy školy
a) zmenšit v měřítku
b) zorientovat podle světových stran
4. Nákres přepracovat do sešitu
Časová náročnost:
1 hodina práce v terénu, 1 hodina v učebně – přepracování do
sešitu
Začlenění do výuky :
Zeměpis 9. ročník - seminář
Zakresli do mapky a stručně popiš trasu exkurze (vycházky)
Tematický okruh:
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol :
Zakresli do mapky a stručně popiš trasu exkurze (vycházky).
Cíl :
Zpracovat jednoduchou cestu historickým centrem města nebo
krajinou
Charakteristika úkolu:
Úkol zvyšuje aktivitu žáků při exkurzi nebo vycházce,
zhotovením fotografií je zajištěna integrace do dalších oblastí.
Environmentální cíl:
Seznámení s krajinou a jejími prvky
Metody a formy práce:
Exkurze, samostatná práce, práce s mapou
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Pomůcky :
Plánek historického centra, např. Prahy, tužka, blok, fotoaparát
Postup
1. V rámci exkurze (Praha) projdou žáci určenou trasou s výkladem průvodce a učitelů.
2. Dělají si stručné poznámky do bloku a orientují se v místech, kterými prochází,
fotografují.
Výsledek :
Stručný popis trasy a nejvýznamnějších míst – zastavení,
vyznačení trasy vycházky v plánu města (v topografické mapě
krajiny), fotografie
Modifikace úkolu :
V různých krajinách, při vycházce, využití fotografií v dalších
vzdělávacích oblastech
Časová náročnost :
Podle vybraného místa
Začlenění do výuky :
9. ročník – exkurze Praha, zeměpis 6. - 9. ročník – terénní
zeměpisná vycházka
Výkon lidského těla
Tematický okruh:
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol:
Výkon lidského těla
Cíl:
Určit výkon, kterého může dosáhnout člověk
Charakteristika úkolu:
Žáci na základě vlastního měření získají zkušenost s tím, že
člověk jako zdroj energie si sám nevystačí, a proto musí hledat v
přírodě jiné zdroje.
Environmentální cíl:
Vliv životního stylu na aktivitu jedince
Metody a formy práce:
Skupinové měření a zpracování dat
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence sociální a personální
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Stopky, délkové měřidlo, školní schodiště, osobní váhy
Postup:
1. Dvě skupiny žáků určí výškový rozdíl dvou pater školy a srovnají své výsledky.
2. Na dolním konci schodiště se připraví 5 vybraných žáků ve sportovní obuvi. Na
horním konci se připraví 3 měřiči se stopkami a zapisovatel.
3. Běžci startují tak, aby o startu věděli i měřiči (např. hlasitým tlesknutím).
4. Měřiči u každého běžce srovnají změřené hodnoty a shodnou se na
nejpravděpodobnější hodnotě.
5. Pomocí osobních vah určíme hmotnost každého běžce.
6. Po návratu do třídy žáci ve skupinách spočítají výkon jednotlivých běžců a srovnají ho
s hodnotami výkonů běžných motorů (m - hmotnost člověka v kilogramech, h převýšení pater v metrech, t - doba běhu v sekundách, P - výkon ve Wattech: P =
(m.h.10)/t ).
Bezpečnost práce:
Nebezpečí pádu; je nutné, aby běžci měli sportovní obuv.
Výsledek:
Číselná hodnota výkonu lidského těla
Modifikace úkolu:
Měření šplhu po laně, výpočty z videozáznamů atletických
soutěží
Časová náročnost:
20 minut
Možnost problémů:
Extrémní nešika mezi běžci, neschopní měřiči výšky a času
Začlenění do výuky:
Fyzika - práce, výkon, energie
Srážení bílkovin
Tematický okruh:
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol:
Ověření účinku tepla, těžkých kovů, kyselin, hydroxidů a lihu na
vaječný bílek
Cíl:
Ukázat účinky tepla, těžkých kovů, kyselin, hydroxidů a lihu na
vaječný bílek
Charakteristika úkolu:
Laboratorním cvičením žáci zjistí, které látky poškozují
bílkoviny. Získané zkušenosti lze využít při výkladu vlivu
horečky na lidský organismus nebo poškození zdraví při
nevhodném zacházení s látkami používanými běžně
v domácnosti.
Environmentální cíl:
Vliv cizorodých látek na zdraví člověka
Metody a formy práce:
Skupinová nebo individuální práce, použití ve fázi
motivační,expoziční, aplikační
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence sociální a personální
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Váhy, 4 kádinky, odměrný válec, tyčinka, stojan s 5
zkumavkami, kahan, zápalky, držák na zkumavku, skleněná
tyčinka, vejce, NaCl (kuchyňská sůl), voda, kuchyňský ocet,
ethanol (líh), CuSO4 . 5H2O (modrá skalice), hydroxid sodný
Postup:
viz pracovní list
Bezpečnost práce:
Nutné dodržovat zásady bezpečnosti při práci s chemikáliemi
Výsledek:
Ve všech zkumavkách dochází ke srážení bílkovin.
Modifikace úkolu:
Je možné ukázat jako demonstrační pokus účinky prostředků na
čištění WC (s obsahem kyseliny) nebo odpadu (s obsahem
hydroxidu), které denaturují bílek velmi intenzivně. Dokážeme
nutnost dodržování zásad bezpečnosti při práci v domácnosti a
nezbytnost ekologické likvidace. Podle věku žáků je možné
zaměňovat použité chemikálie, např. použít místo kyseliny
octové kyselinu chlorovodíkovou a demonstrovat na denaturaci
bílku možnost poškození tkání při styku s kyselinami.
Časová náročnost:
15 minut
Možnost problémů:
Směs bílku může být nehomogenní, pak je nutné ji přefiltrovat
přes gázu.
Začlenění do výuky:
Rodinná výchova 6. – 9. ročník – bezpečnost práce v
domácnosti, přírodopis 6. - 9. ročník – složení organismů,
živiny, chemie 8. - 9. ročník – organické látky, živiny
Pracovní postup srážení bílkovin
Postup:
1. Připravíme roztok soli rozpuštěním 15 g soli v 150 ml vody.
2. V připraveném roztoku rozmícháme 1 vaječný bílek.
3. Do všech zkumavek nalijeme 4 ml roztoku bílku. První zkumavku mírně zahříváme
v plameni kahanu, pozorujeme změny a zaznamenáme je.
4. Do druhé zkumavky přilijeme přibližně 2 ml octa, protřepeme a pozorujeme změny,
které zaznamenáme.
5. Do třetí zkumavky přilijeme přibližně 2 ml 10 % roztoku modré skalice, protřepeme a
pozorujeme změny, které zaznamenáme.
6. Do čtvrté zkumavky přilijeme přibližně 2 ml lihu, protřepeme a pozorujeme změny,
které zaznamenáme.
7. Do páté zkumavky přilijeme přibližně 2 ml 10 % roztoku NaOH, protřepeme a
pozorujeme změny, které zaznamenáme.
Kouření a já
Tematický okruh:
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol:
Zjisti, jak ovlivňuje kouření (chování) člověka jeho zdravotní
stav a okolní organismy.
Cíl:
Ukázat negativní vlivy kouření jak pro člověka, tak i okolí
Charakteristika úkolu:
Motivační úloha, názornost vlivu kouření na organismus a jeho
orgánové soustavy, názornost vlivu cigaret na plod
Environmentální cíl:
Vést k zdravému životnímu stylu
Metody a formy práce:
Demonstrační pokus, rozhovor
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Pomůcky:
Kuřák, Zuzanka, gumička, PET láhev, vata, cigarety, Petriho
miska, zapalovač, hmyz nebo drobný hlodavec
Postup:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Do PET láhve upevněte do smotku vaty cigaretu.
Zapalte ji.
Pumpujte s láhví.
Opakujte. Aparát kouří.
Odstraňte z láhve cigaretu a zhasněte ji.
Dejte do láhve živočicha a pozorujte jej.
Pozorujte výměnu vzduchu.
Bezpečnost práce:
Nutná práce v dobře větratelné místnosti
Výsledek:
Živočich se motá a je malátný, po vyndání z láhve na čerstvý
vzduch se opět začne pohybovat.
Modifikace úkolu:
Použít jako aparát Kuřáka – vliv na plíce, použít Zuzanku – vliv
na plod
Časová náročnost:
10 minut
Možnost problémů:
Neprůchodnost ventilu u Kuřáka a Zuzanky, chování živočichů,
kteří jsou odchyceni delší čas.
Začlenění do výuky:
Rodinná výchova 6. – 9. ročník, přírodopis 8. ročník – dýchací
soustava, přírodopis 9. ročník – současná biosféra, chemie 9.
ročník – látky ohrožující zdraví
Charakteristika různých typů kulturní krajiny
Tematický okruh :
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol:
Charakterizuj různé typy kulturní krajiny.
Cíl:
Poznat různé typy kulturních krajin, najít společné rysy a
porovnat s krajinou přírodní
Charakteristika úkolu:
Srovnáváním různých typů krajin se žáci seznámí s prostředím
na jednotlivých kontinentech a zamýšlí se nad způsobem života
lidí v dané oblasti.
Environmentální cíl:
Poznat, jak lidské aktivity ovlivňují životní prostředí.
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence sociální a personální
Kompetence pracovní
Metody a formy práce:
Práce ve skupinách, individuální práce, zhotovování nákresů
Pomůcky:
Balící papír, psací potřeby, obrázky s různými typy krajin
Postup:
1. Rozdělení žáků do skupin
2. Seznámení s obrázky různých typů kulturních krajin z různých částí světa
3. Vyhledání společných rysů jednotlivých typů krajiny (např. město, zemědělská
krajina, průmyslová krajina, vodní plocha)
4. Nákres obrysů světadílů na balící papír a umístění obrázků
5. Napsání eseje na téma: „Jak člověk utváří krajinu“ (lokalitu vyberte dle vlastní úvahy)
Bezpečnost práce:
Běžné bezpečnostní zásady
Výsledek:
Žáci charakterizují jednotlivé typy kulturní krajiny a zamyslí se
nad vlivem člověka na přírodu.
Modifikace úkolu:
Pouze na území ČR
Časová náročnost:
2 vyučovací hodiny
Možnost problémů:
Nedostatek vhodného materiálu ke zpracování
Začlenění do výuky:
Přírodopis, zeměpis, pracovní činnosti, rodinná výchova,
občanská výchova, český jazyk
Fair Trade obchod
Tematický okruh:
„Vztah člověka k prostředí“
Úkol:
Otevři Fair Trade obchod.
Cíl:
Seznámit se s problémy života v zemích 3. a 4. světa a principem Fair
Trade obchodu
Charakteristika úkolu:
Seznámení s různými výrobky a jejich zemí původu, včetně
jejich nedostupnosti pro místní obyvatelstvo
Environmentální cíl:
Ukázat na nerovnoměrnost vývoje světa
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence sociální a personální
Kompetence pracovní
Metody a formy práce:
Práce ve skupinách, individuální práce, návštěva Fair Trade
obchodu
Pomůcky:
PC s přístupem na internet, obaly od Fair Trade výrobků
Postup:
1. Rozdělení žáků do skupin, skupiny na základě vědomostí vyjmenovávají nejchudší
oblasti světa
2. Porovnání vytypovaných oblastí s přinesenými materiály - obaly
3. Diskuze o podmínkách zemědělství a života ve sledovaných zemích
4. Práce na internetu - zjištění principů F. T. obchodu
5. Zjistit, kde je nejbližší F. T. obchod (vzhledem k bydlišti)
6. Vytvoření posteru (vylepení obalů, shrnutí získaných informací)
Výsledek:
Seznámení s principem F. T. obchodu a podmínkami v zemích
3.a 4. světa, postery
Časová náročnost:
1 - 2 vyuč. hod. (část – domácí úkol)
Možnost problémů:
Vzdálenost – nedostupnost F. T. obchodu
Začlenění do výuky:
Ekologie, zeměpis, přírodopis, rodinná výchova, občanská
výchova
Kompetence
Pro úplnost uvádíme klíčové kompetence, kterých mají žáci dosáhnout na konci základního
vzdělávání. Z předchozích ukázek hodin vyplývá, že to lze. Klíčové kompetence jsme
záměrně neuváděli, protože bychom se u jednotlivých témat opakovali.
Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání žák:
vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie; plánuje, organizuje
a řídí vlastní učení; projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení;
vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je
efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě;
operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje
do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří
komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy;
samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje
a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti;
poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky
či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit,
kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.
Kompetence k řešení problémů
Na konci základního vzdělávání žák:
vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém,
přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů
a využívá k tomu vlastní úsudek a zkušenosti;
vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné
znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá
se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému;
samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické,
matematické a empirické postupy;
ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení
obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání
problémů;
kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za
svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí.
Kompetence komunikativní
Na konci základního vzdělávání žák:
formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně,
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu;
naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje
do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje;
rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků
a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je
využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění;
využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou
komunikaci s okolním světem;
využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému
soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.
Kompetence sociální a personální
Na konci základního vzdělávání žák:účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s
pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v
pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce;
podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání
s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby
poskytne pomoc nebo o ni požádá;
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat
s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska
a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají;
vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný
rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a
sebeúcty.
Kompetence občanské
Na konci základního vzdělávání žák:
respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do
situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti
fyzickému i psychickému násilí;
chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých
práv a povinností ve škole i mimo školu;
rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc
a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka;
respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní
postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního
dění a sportovních aktivit.
Kompetence pracovní
Na konci základního vzdělávání žák:
používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní
povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky;
přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti
a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany
životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot;
využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního
rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání
a profesním zaměření;
orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k
jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení.