Automobilový alternátor, složení, funkce částí, údržba

Automobilový alternátor
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Zdeněk Vala.
Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního
rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské a poradenské zařízení a zařízení pro
další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
Automobilový alternátor
Automobilový alternátor má tyto hlavní části. Stator s pracovním vinutím, rotor (kotva)
s budícím vinutím nebo s permanentním magnetem a usměrňovač.
Další důležitou součástí alternátoru je regulátor napětí.
Alternátor s budícím vinutím
Stator – na obvodu jsou dynamové plechy, ve kterých jsou drážky. V drážkách je uloženo
pracovní vinutí, ve kterém se indukuje napětí. Vinutí může být třífázové nebo jednofázové.
Třífázové vinutí bývá zapojeno do hvězdy s vyvedeným středním vodičem.
Rotor – kotva vytváří hlavní magnetické pole. Na obvodu jsou magnety s budícím vinutím.
Budící vinutí je zapojeno do série. Na konci rotoru jsou dva sběrací kroužky. Kroužky mají
povrch tvořený z mědi a jsou od sebe a od kostry izolovány. Na kroužky dosedají kartáče,
uhlíky, přes které se přivádí proud do budícího vinutí. Kotva je poháněna pomocí klínového
řemene.
Uložení rotoru je běžné, na obou stranách osy jsou kuličková ložiska. Kotva je tvořena
dvanáctipólovým elektromagnetem s jádrem z měkké oceli.
Obr. Stator alternátoru
Obr. Rotor alternátoru
Alternátor s permanentním vinutím
Jednoduchý a spolehlivý zdroj proudu pro vozidla. Ve statoru je uloženo pracovní vinutí, na
rotoru jsou permanentní magnety. U těchto alternátorů se jako regulace proudu využívá
přirozené regulace proudu, tzv. samoregulace.
Z předchozího plyne, že s rostoucími otáčkami stoupá napětí U, ale zároveň narůstá i
frekvence a tím i reaktance vinutí alternátoru. Proud tedy nemůže přestoupit nejvyšší hodnotu
a jeho velikost v tomto případě nezávisí na otáčkách.
PhDr. Svatopluk Pavlis
Elektrotechnika motorových vozidel, SNTL 1987