Prohraný soud bude Město stát 74 milionů

INZERCE
è.8Lsrpen 2014Lroè. 22/13Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 606 377 400, 571 621 248 mail: [email protected]
INZERCE
INZERCE
Obelisk
Prohraný soud bude Mìsto stát 74 milionù
(mi)Zdá se to neuvìøitelné, ale prùšvihùm stávající
radnice opravdu ještì není konec. Tentokrát je ve høe
více než sedmdesát milionù, o které mìsto (potažmo
jeho spoleènost ST Servis) patrnì pøijde v dùsledku
prohraného soudního sporu se spoleèností SKANSKA kvùli stavbì bazénu. Vùbec nejzajímavìjší na této
kauze je to, že rozhodnutí dovolacího orgánu - Nejvyššího soudu ÈR padlo již v bøeznu letošního roku.
Starosta Èásteèka ale nepovažoval za nutné o této
skuteènosti, která bude mít zásadní vliv na mìstskou
pokladnu v budoucích letech, za témìø pùl roku zastupitele a veøejnost informovat. O co vlastnì v celé
vìci jde? Je to jako obvykle u tìchto pøípadù složité,
celou vìc je tedy nutno zestruènit.
Stavba bazénu byla politickým tématem, které hýbalo
mìstem už pøed rokem 1989. Výstavbu se dlouho
nedaøilo prosadit. Odpùrci krytého bazénu poukazovali
na jeho investièní a provozní nároènost a tak
rozhodnutí padlo až za koalice lidovcù, ÈSSD a ODS,
která mìstu vládla v letech 2002-2006.
O výstavbì bazénu, na jehož financování si mìsto
muselo pùjèit, bylo rozhodnuto zkraje roku 2005.
Problémy s realizací této stavby, k níž se až nezdravì
upnul tehdejší místostarosta Mikušek, zaèaly již ve
stádiu projekèních pøíprav, pak pøi zakládání stavby
a táhly se až do samého konce. Kromì výhrad k samotné kvalitì díla bylo zásadním problémem nedodržení termínu pøedání stavby, jež se protáhla o rok.
Jen projekt se pøitom prodražil o milion korun
a stavba samotná se ze slibovaných 130 milionù
vyšplhala na 200 milionù. Bazén byl slavnostnì otevøen
30. kvìtna 2008.To už ale na radnici témìø dva roky
znovu vládla ODS s novou tváøí - Jiøím Èásteèkou,
spoleènì s ÈSSD a Nezávislými (J.Pernickým), ale už
bez lidovcù. Bazén se opìt stal žhavým politickým
tématem, ODS prosadila vytvoøení tzv. "bazénové
komise" a mìsto nakonec šlo do soudního sporu
s požadavkem úhrady penále za zpoždìní díla ve výši
31 mil. korun. Pøestože bylo jasné, že pùjde o komplikovaný a drahý spor a že protistrana má prostøedky
a zkušenosti na to, aby nasadila tìžký právnický kalibr,
oslovilo vedení mìsta spøáteleného, takøka dvorního
mìstského advokáta JUDr. Igora Zmydleného.
Zpoèátku to vypadalo, že sázka na lokální právnické
"eso" byla tou správnou volbou. Mìsto (respektive ST
Servis) vyhrálo pøi jak u Krajského soudu v Ostravì
v r. 2010, tak i Vrchního soudu v Olomouci o rok
pozdìji. Už to vypadalo, že 31 milionù nakonec pøece
jen v mìstské pokladnì skonèí. Ve skuteènosti tedy
o nìco ménì, nebo odmìna pro JUDr. Zmydleného
za vyhraný spor mìla mít podle informace, jež zaznìla
na zastupitelstvu, podobu sedmimístné cifry.
Jenomže, jak už to tak obèas bývá, takøka vyhranou
právní válku nakonec rozhodla poslední bitva a v té
mìsto u Nejvyššího soudu ÈR neuspìlo. Rozsudky
pøedchozích dvou soudù byly zrušeny ve prospìch
SKANSKY. Tuto prohru zpùsobila na první pohled
jednoduchá právní klièka, na kterou mìl asi pøijít už
èlovìk, který smlouvu za mìsto kontroloval a kterou
mìl bezesporu odhalit (a neodhalil) i JUDr. Zmydlený.
Smlouvu totiž za dodavatele uzavíral èlovìk, který byl
zároveò i ve statutárních orgánech firmy, což se
vyluèuje, a smlouva byla NS shledána neplatnou od
samého poèátku. Ve svém zdùvodnìní rozsudku
Nejvyšší soud doslova uvedl: "Žalované (tedy ST Servisu)
tudíž v dobì uzavírání pøedmìtné smlouvy o dílo
mìlo a mohlo být známo jak to, že J. È. je èlenem
pøedstavenstva akciové spoleènosti, jež má být
druhou smluvní stranou, tak též to, že za pøedstavenstvo jménem této spoleènosti jednají buï
všichni èlenové pøedstavenstva spoleènì anebo spoleènì dva èlenové pøedstavenstva."
dok. str. 2
INZERCE
2
srpen 2014
Geodetické práce. Ladislav Vrána, Bøí Èapkù 104. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu
Pùjèka 2,3 milionu pro hokejisty šitá horkou jehlou Rekord - za tøi týdny betonové zábrany u pøechodu nabourány 3x!
(ji)Žádost hokejistù o bezúroènou
pùjèku od Mìsta ve výši 2,3 milionu
pøedložil místostarosta Pernický
zastupitelùm na jejich èervnovém zasedání. „Nebudu komentovat obsah. Žádost Bobrù byla adresována na starostu
a Radu mìsta, kterou jsem byl povìøen,
abych ji posunul do zastupitelstva,“
uvedl místostarosta Pernický. V rozporu
se svým úvodním konstatováním však
v materiálu zastupitelùm žádost doporuèil schválit! Bobøi chtìjí použít peníze
na likvidaci závazkù z minulých let a
stabilizovat èinnost hokejového klubu.
Pùjèku navrhli splácet v pìti splátkách,
první v øíjnu 2016, poslední v kvìtnu
2018. Žádost podal Ing. Josef Vávra.
Vlastislav Navrátil kritizoval, že se
nikdo z HC neobtìžoval pøijít si žádost
obhájit. „Takhle si žádost o pùjèku
nepøedstavuji i s ohledem na to, jak
probíhá komunikace s oddílem. Za sebe
øíkám, že s tím nesouhlasím.“ Vyjádøil
se také Ing. Denk: „Vícekrát jsme tu
vystupovali, jak by mìla žádost
procedurálnì být. Nelze ji dát dva dny
pøed jednáním zastupitelstva, když
nemáme èas shromáždit informace.“
Informoval také o závazku hokejistù,
který byl ke konci loòského roku ve výši
1,5 milionu, k 31.5 je to 1,38 milionu.
„Jestliže chce spoleènost HC Bobøi
peníze, bude muset udìlat zmìny. Zatím
nejsou provedeny. Je hodnì vìcí, které
ještì nejsou v souladu. Nejjednodušší by
bylo materiál stáhnout a vrátit se k tomu
v záøí. Druhá vìc je, jak my mùžeme
pomoci. Pùjèka se ale nejeví jako
ideální øešení,“ doplnil Denk.
Starosta se zastal svého zástupce
Pernického: „Materiál byl pøedhozen,
bylo slíbeno, že zástupci pøijdou, že
dostaneme materiály, že budou realizovány personální zmìny, které povedou
ke snížení provozních nákladù. Sami
jsme si nebyli jisti, jestli materiál pøedložit. Pøimlouval bych se za stažení,
nech projde klasickým koleèkem. To
ještì nezakládá skuteènost, že najdeme
peníze. To bychom si museli pùjèit, abychom si pùjèili,“ vyjádøil se starosta.
„Mùžeme najít cestu, jak pomoci. Na
jedné stranì pomáháme TJ, nebylo by
fér se ke druhému otoèit zády,“ zastal
se hokejistù Ing. Netolièka a doporuèil,
aby do jednání s Mìstem vstoupilo
sdružení HC 2000. „Musíme si uvìdomit, kolika penìzi už jsme hokejistùm
pomohli, pomoc TJ je výjimeèná,“
oponoval Vlastislav Navrátil.
Materiál byl stažen z jednání, ale
s nejvìtší pravdìpodobností se na nìj
vrátí ještì pøed volbami, v záøí.
(mi)Prohraný spor u Nejvyššího soudu
neznamená jen povinnost vrácení vysouzeného penále 31 milionù korun. SKANSKA se na ST Servis obrátila s požadavkem na úhradu dalších 43 milionù za rozdíl mezi odhadní cenou díla a
sjednanou, za soudní výlohy a za úroky
z vysouzeného penále. Pravdìpodobnost, že tyto peníze bude muset ST Servis, resp. Mìsto uhradit, se pøitom rovná
témìø jistotì.
Problémem by se mìlo údajnì zabývat
záøijové zasedání Zastupitelstva, v dobì
uzávìrky èísla však zastupitelé žádné
podklady k této kauze nemìli. Jak už
ale bylo zmínìno výše, o prohraném
sporu a hrozbì sedmdesátiètyømilionové
díry v mìstském rozpoètu starosta zatím
své kolegy nijak neinformoval, možná
v nadìji, že se vše podaøí až do voleb
udržet v tajnosti. Stojí tedy za to pøipomenout slova Jiøího Èásteèky z roku
2008, pronesená v souvislosti s požadavkem Mìsta na uplatnìní penále:
"Nezameteme to pod koberec, to by
musel být hodnì veliký."
(jv)Druhé kolo grantù schvalovali
zastupitelé na svém pøedprázdninovém
zasedání. V oblasti sportu bylo 30 tisíc
pøidìleno oddílu kuželek na úèast žen
na Evropském poháru ve Varaždinu.
V sociální oblasti finance obdrží Dobrovolnické centrum ADRA na èinnost
dobrovolníkù ve zdravotnických zaøízeních nebo Svaz neslyšících a nedoslýchavých. „Není èástka 400 tisíc na
granty moc vysoká, když si nemá kdo o
nì požádat a málem nemá kdo vyèerpat?“, zajímal se zastupitel Navrátil. Místostarosta Krchòák zareagoval, že objem
financí odpovídá døívìjším grantùm.
U ekologických grantù se zastupitelé
pozastavili nad pøíspìvkem 10 tisíc pro
odchytnou stanici ptactva v Bartošovicích, nebo ta spadá pod ÈSOP Nový
Jièín. „Je to, jakoby urologiètí pacienti
spadali do Vsetína nebo Zlína,“ použil
pøirovnání místostarosta Krchòák.
Vedoucí komunálního odboru Chajdrna
ale namítl, že stanice není povinna se
postarat o živoèichy z našeho mìsta. „Je
oprávnìný dotaz pana Mikuška, kolik
dávají ostatní obce, protože my tímto
zpùsobem sanujeme možné problémy
okolních samospráv.“ Lidovci proto dali
protinávrh, aby grant 10 tisíc byl pøidìlen
Zlatým šípùm, kteøí žádali o pøíspìvek
na expedici Slovenský ráj, ale ten jim
byl zamítnut. „Ptala jsem se Ing. Gaškové, zvíøat je hodnì, mají žádost pokaždé, nikdy se jim nedalo. Zlaté šípy
dostávají pravidelnì,“ namítla Milena
Medková. „Je to výlet pro Zlaté šípy,
proè bychom to mìli podporovat?“,
pøitakal jí Dr. Krchòák. Návrh lidovcù
neprošel, stejnì jako pùvodní návrh na
rozdìlení grantù, pro který hlasovalo
pouze 11 zastupitelù.
Na návrh Navrátila se zastupitelé odebrali na poradu. Po ní Milena Medková
prohlásila, že se pøi hlasování spletla
(když se zdržela) a desetitisícový grant
pro stanici v Bartošovicích byl tak napodruhé schválen. Stejný grant obdrželo
ÈSOP na osvìtové a vzdìlávací akce
pro dìti.
(red.)To si pøipadáte jako v blázinci. Za tøi týdny tøikrát nabourané betonové
zábrany naplnìné štìrkem u pøechodu pro chodce pøímo pøed Policí ÈR. Od doby,
kdy tyto objekty dìlníci firmy Vacula na vozovku umístili, což bylo nìkdy pøed
tøemi lety, se na nì napíchlo zhruba deset vozidel. Taková èetnost kolizí podsouvá
kacíø-skou otázku, zda-li byla projektantem, nebo kdo o typu pøíslušného
dopravního objektu vlastnì rozhodl, zvolena ta správná a vhodná forma. Slovy
klasika - "kdepak asi soudruzi udìlali chybu?". Jenomže ono jak to je k smíchu,
tak i zároveò není. Pøechod je pomìrnì frekventovaný a skuteènost, že se zatím
nikomu nic nestalo, jen malý zázrak. A fakt, že každé takové uvedení do pùvodního
stavu vyžaduje hodiny práce nìkolika dìlníkù a tìžké techniky, omezení dopravy
a že to pokaždé stojí nìkolik desítek tisíc korun i z našich kapes, by stál za zamyšlení,
jestli je dané øešení pro dané podmínky opravdu tím nejvhodnìjším.
Prohraný soud bude Mìsto stát 74 milionù Bezdomovci jsou viditelným problémem mìsta
Pøi grantech se na Zlaté šípy nedostalo
(ji)Zprávu o stavu veøejného poøádku
na území mìsta pøednesl zastupitelùm
na jejich èervnovém zasedání npor. Bc
Ivan Tozsér. V loòském roce nebyly závažné trestné èiny, zvedly se ale pøestupky a poèet pøijatých oznámení. 34 policistù (vèetnì vedení a jedné policistky
na mateøské dovolené) prošetøuje dennì
13 oznámení. „Policisté jsou zcela vytíženi. Je to práce na úkor volného èasu
a rodiny,“ uvedl na úvod Tozsér.
Nejvìtším problémem ve mìstì je majetková trestná èinnost - krádeže motorových vozidel a vloupání. Vìtšina pachatelù není místních. Za 3 mìsíce tu
bylo odcizeno 11 vozidel, z toho 9x
Octavia. V bøeznu byli zadrženi dva pachatelé ze Slovenska, byla objasnìna
sériová trestná èinnost, od té doby nebyl
pøípad odcizení vozidla. Zvýšil se i poèet
krádeží jízdních kol. Obrovským problémem je trestná èinnost bezdomovcù, jichž tu pøibývá
vzhledem k velmi vstøícnému pøístupu
ze strany mìsta: „Nastìhoval s k nám
bezdomovec z Teplic v Èechách, kde
neúspìšnì žádal o pøíspìvek, stejnì jako
pak v Pøerovì a v Hranicích, ale dostal
jej až ve Val. Meziøíèí a už tady zùstal.
Nebo je tu paní z Ústí n/L., která pøišla
ohlásit neplacení výživného. Dostala se
tu tak, že jí kámoška poradila, že u nás
za ni všechno zaplatí. Sociálka jí tu platí
9.600 mìsíèní nájem. Tento problém by
se mìl zaèít øešit. SM kraj za mìsíc
vyplatí na soc. pøíspìvky 960 mil korun.
Nᚠsociální systém je benevolentní,
spousta lidí toho zneužívá,“ vyjádøil se
npor. Tozsér s tím, že tu trvale žije 18
bezdomovcù, z toho pouze 5 je místních! Tento problém v takové intenzitì
v Rožnovì ani ve Vsetínì nemají... Nárùst oznámení je na úseku pøestupkù v dopravì. Bylo zde 193 nehod nejvíc z celého okresu, poèet úmrtí klesl,
èasté jsou nehody pod vlivem alkoholu,
ale i psychotropních látek. „Val. Meziøíèí
je problematické z hlediska dopravy.
Letní sezona je katastrofa. Dokud
nebude obchvat, my s tím nic moc
neudìláme,“ øekl npor. Tozsér.
Zastupitel Navrátil se v následující
diskuzi vyjádøil k problematice bezdomovcù: „Dìsí mì nárùst bezdomovcù,
Není to i díky nám a naší politice - noclehárny, azylové domy, podpory apod.?“
Na to reagovala Zdislava Odstrèilová:
„Argument je používán proto, že nevíme,
jak by to bylo, kdyby tu sociální služby
nebyly. Nᚠstát je pomìrnì štìdrý, nic s
tím nenadìláme. Provozujeme sociální
služby, protože nám není jedno, co s tìmi
lidmi je. V každé spoleènosti se vyskytují
a je potøeba na nì reagovat. Není úmìra
mezi vyšší podporou a více bezdomovcù.“
„Probírali jsme to nìkolikrát. Jasnì
je stanovena vyhláška, podle které
postupuje naše sociální oddìlení. Pokud
to chcete zmìnit, pak zajdìte na ministerstvo sociálních vìcí. Naše pracovnice
postupují podle zákonù,“ vyjádøil se
také místostarosta Krchòák. „Nesouhlasím s tím, že když je štìdrý stát, nemùže se s tím nic dìlat. Pokud stát vydává neúèelnì peníze, mùžeme zefektivnit
sociální služby,“ reagovala Ing. Brouwerová.
Diskuzi zastupitelù uzavøel starosta
podìkováním za pøíspìvek i úsilí,
s jakým policie chrání bezpeènost
našich obèanù.
INZERCE
3
INZERCE
srpen 2014
4
VYBERTE AKTIVNÍ KANDIDÁTY
Srpen zdánlivì vybízí k prázdninovému klidu a v našem mìstì
teprve zaèínají promítat v „letním“ kinì, když se léto spíše chýlí
ke konci. Pøírodní kino na Bystøièce promítá v pohodì celé léto a
nikomu to nevadí. Valmez má svá špecifiká, pøièemž øešení bývá
vždy zakopáno ve slabé vùli najít cestu. A to je tak ve všem. Jde
o vùli vedení mìsta a jejich stranických spojencù z øad nejvyšších
úøedníkù mìsta, pokud ovšem nenarazí politici na vùli nejvyšší –
na obèanskou spoleènost. V tomto pøípadì zachování amfiteátru
a potažmo letního kina podpoøilo velké množství obèanù a
pamatuji na pøeplnìné, z maringotky pouštìné letní kino a tolik
zesmìšòované tepice-petice obèanù byla tehdy (aspoò èásteènì)
vzata na milost. Amfík se opravil, zkolaudoval a letòák nesmí
pøekroèit desátou hodinu... Proè to všechno popisuji?
Dùvod je nasnadì. Blíží se termín veledùležitých místních voleb.
Na jedné stranì obèané (volièi i nevolièi) jednotlivci, kteøí tvoøí
obèanskou spoleènost, a na druhé stranì lidé z této komunity,
kteøí chtìjí být zvoleni. Tady se zastavím a podtrhnu dvì skupiny
obèanù: volièi a kandidáti. Vìtšina obèanù-volièù nadává na
politiky, na jejich nemravnost a nekompetentnost, jakoby žili
politici nìkde ve vyšších patrech stratosféry, kterou místní nemohou
ovlivnit. Mohou, a to právì svou úèastí ve volbách, svým výbìrem!
Tomu se øíká vzájemná zodpovìdnost obèanù vùèi sobì, své rodinì,
známým a spoluobèanùm ve Valmezu. Jaká bude komunální politika
ve Valmezu, rozhodne tolik nìkterými politiky pøezíraná obèanská
spoleènost. Hodí se pøipomenout volièùm i troufalé pojmy lidské
pospolitosti a vzájemného respektu, které by nemìly být jen teorií
bláznivých snílkù (Václav Havel), ale praxí každodenního života,
jak se dìje napøíklad v severských zemích, jako je Dánsko nebo
Švédsko. Jednoduše: házet bìžnì nedopalky cigaret, papíry nebo
plechovky od piva na zem, to dìlají lidé, kteøí žádný respekt k
obèanùm Valmezu nemají. Nejít k volbám není známkou obèanské
zodpovìdnosti k sobì ani k druhým. Je to souèástí èeské nátury
anebo jsou Dáni prostì vyspìlejší národ? Pøíliš nemeditujme a
zmìòme to. Zkuste vybrat ze široké nabídky 12 volebních seskupení
ty aktivní, solidní a zkušené ženy a muže. Zaberte a volte, obèané
Valmezu!
Už slyším ty náøky, jak není koho volit...“Ále je“, odpovídám,
jen je tøeba získat informace, poptat se a sledovat volební kampaò.
Kandidátù je ve Valmezu skoro 300, takže vybrat 25 tìch vzdìlaných, solidních a aktivních by nemìl být problém. Vodítkem pro
Vᚠvýbìr by mohlo být dosažené vzdìlání a profese, jejich motivace jít do zastupitelstva a ochota pracovat pro Valmez, tím myslím
úèast a pøípravu na schùze, hledání lepších øešení, ochota komunikovat s obèany a jejich dobré pøipomínky uvádìt do života mìsta.
Motivace by mìla být ta nejušlechtilejší: dìlat vše pro blaho
Valmezu, když tady žijeme. Ale není tomu tak vždy. Nìkteøí lidé
stojí o urèité postavení ve mìstì, jiní (a není jich málo) tam jsou
a možná budou, øeknìme zejména morálnì, ve støetu zájmù, což je
napø. v Holandsku naprosto nemyslitelná vìc, aby øeditelka
základní školy mohla být radní nebo øeditelé mìstem placených èi
založených organizací rozhodovali v zastupitelstvu. Novinkou
budou kandidující úøedníci a neslýchanou vìcí i kandidující
vedoucí odboru, což nemá ve vyspìlých zemích obdoby. Dokonce
budou tito lidé v urèité chvíli brát peníze z mìsta ve formì mzdy a
zároveò hlásat politické prohlášení o tom, jak oni ví nejlíp, co je
pro mìsto nejlepší. No, tak tyto „politiky“ radìji vùbec nevolit.
Až nebudou zmínìní dvojjací lidé zamìstnáni na mìstì, nech si
kandidují, jak chtìjí. Jejich motivace se mísí s osobními zájmy,
zájmy jejich kamarádù z úøadu a rozvojem mìsta. Zkrátka mezi
politiky a úøedníky musí existovat urèitá dìlící linka jako mezi
mocí rozhodovací a výkonnou. Nelze sedìt jedním zadkem na obou
stranách. Z tohoto pohledu velmi rychle pochopíte, komu jde o
vlastní kapsu nebo o zájmy mìsta. Rodièe nech nezapomenou na
optimalizaci školství, která byla nìkolikrát tlaèena, co pøinesla,
a ti, kdož prosazovali zrušení (pak spojení) ZŠ Žerotínova, budou
spící optimalizaci znovu oživovat po volbách. Dejme pøednost
osobnostem, které nìco dokázaly ve svém oboru, kteøí aktivnì
pro lidi tvoøí a kteøí chtìjí využít své schopnosti pro zájmy mìsta,
nemají boèní úmysly a nebojí se klást otázky a øíkat nahlas to, co
si myslí. Naše hnutí Provalmez takové ženy a muže usilovnì hledalo
a bude je bìhem kampanì pøedstavovat.
Když se nám všem podaøí vybrat ty nejlepší z nás,
tak Vám øíkám už nyní, že to nestaèí. Lepší politici
nezaruèí vysnìné blaho Valmezu. Nehledejme v
politicích spasitele. Hledejme je sami v sobì, v
obèanské spoleènosti a ve vzájemném respektu.
Irena Brouwerová, www.provalmez.cz
srpen 2014
O modrých brýlích lídrynì ODS
Ještì nedávno jen hrdá úøednice (jak sama sebe
tituluje) a nyní již i lídrynì (to je ale ošklivé slovo,
že?) kandidátky ODS do komunálních voleb v
našem mìstì, Ing. Hana Skácalová, se nám doslova probudila. Z šedivého úøednického poupìte se bìhem pár mìsícù promìnila v tmavì
modrou politickou kvìtinu. Jeden by neøekl,
jak èlovìka pøihláška do politické strany zmìní.
A tak se nám s Hanou Skácalovou tak trochu
roztrhl pytel. Ve svém blogu sice nejprve negativnì pokárala zastupitele, že by chtìli o nìèem
rozhodovat, a pak se vysmála obèanùm, co
podepisují petice. Vzápìtí odboèila do pozitivna
a vyznala se z lásky k našemu mìstu, které je
díky ODS a jejímu obìtavému úsilí o veøejné
blaho takovým malým rájem na zemi, kam se
jen èlovìk podívá. Nemyslím, že by s její ódou
na opravené chodníky souhlasili tøeba dùchodci
nebo maminky, kteøí pravidelnì padají a
zapadávají do zákeøných jam na betonovém
nájezdu na most v Kozinì, ale budiž. Optimismus, jak známo, je opium lidstva, tak nechme
se paní inženýrku opíjet, by by to mìlo být jen
chválou vlastního ocasu.
V rozhovorech, které první dáma ODS ve
mìstì poskytla lokálnímu tisku, se snaží pùsobit
dojmem nové, minulostí ODS nedotèené politièky, která pøichází povznést politickou scénu
ve mìstì, nebo právì v našem mìstì je ODS
tvoøena samými férovými, pracovitými a obìtavými lidmi a zaslouží si její pomoc.
Jako èlovìk, který veøejné dìní ve mìstì
sleduje kontinuálnì již pìtadvacet let a který si
obèas i nìco pamatuje, vidím Hanu Skácalovou
ale jinýma oèima. Vidím úøednici, která vždy
aspirovala na to být nìèím více než "jen" úøednicí, která vždy umìla vycházet pøáním starostù
a vùbec politikù tak, aby byla nepostradatelná a
také nedotknutelná. Která umí být medovì sladká, když si to situace vyžaduje a chce dosáhnout
svého, ale stejnì tak i nenávistná, když se jí nìkdo
dovolí postavit na odpor. Své by o tom mohl
vyprávìt mírumilovný Jiøí Hruška, který si nedávno po vyjádøení nesouhlasu s tvrzením Hany
Skácalové vysloužil tak nedùstojnou porci
sprostoty, až mi jej bylo líto.
Ale a jsem konkrétní. Pøed osmi lety jsem
tehdy nového starostu Èásteèku upozoròoval,
že se chystá podepsání pro mìsto nevýhodné
smlouvy na pronájem restauraèních provozù v
KZ na pìt let. Za pøítomnosti Ing. Skácalové,
pod kterou záležitosti KZ spadaly, bylo pøislíbeno,
že smlouva podepsána nebude a že se podezøelé
podmínky provìøí. V rozporu s tímto slibem byla smlouva s požehnáním Ing. Skácalové ale vzápìtí uzavøena, a to dokonce s falešným datem.
Starosta Èásteèka na to reagoval prohlášením,
že Ing. Skácalová bude za toto selhání potrestána, což se ale nikdy nestalo. Jak ukázal vysoutìžený pronájem po tomto pìtiletém období,
mìsto, resp. kultura, tak každým rokem díky
požehnání Ing. Skácalové pøišla o nejménì 300
000 Kè na nájmu, tedy celkovì minimálnì o 1,5
milionu korun. Nutno dodat, že nájemce restauraèních prostor, který takto lukrativní smlouvu
získal, byl èlen ODS stejnì jako starosta a jako
je dnes Ing. Skácalová.
Ing. Skácalová ráda sebe samu prezentuje jako
férového a pøímoèarého èlovìka, jehož odbor
na mìstì nemá žádné kostlivce ve skøíni. Ani o
tomto nejsem tak zcela pøesvìdèen. Pøed tøemi
lety náhle, ze „zdravotních dùvodù“, rezignoval
øeditel ZŠ Køižná. Této rezignaci pøedcházel
opakovaný tlak èásti uèitelského sboru i rodièù,
poukazující na mnohoèetné porušování zákona
ve škole, nedostateènou péèi o dìti i osobní obohacování. Uvedenému tlaku Ing. Skácalová
opakovanì oddolávala tak dlouho, až to bylo
neudržitelné a do hry se následnì vložila i Policie
ÈR. Øediteli bylo s pomocí Ing. Skacalové
umožnìno po bolševicku odejít z uvedených
„zdravotních dùvodù“. Celá vìc šla nakonec do
ztracena, pøestože bylo auditem prokázáno, že
si øeditel neoprávnìnì vyplácel finanèní prostøedky, že absentoval ve výuce, kterou za nìj
nevedl vùbec nikdo nebo nekvalifikované síly
nebo že bylo „nestandardnì“ zácházeno s majetkem školy a odborù. Pomiòme fakt, že zmínìný øeditel byl oblíbencem tehdejší místostarostky a ptejme se, jak je možné, že Ing. Skácalová nezasáhla a nezjednala poøádek vzápìtí
poté, co byla na prohøešky øeditele školy
upozornìna?
ZŠ Køižná se týká další ukázka "férovosti a
objektivity" Ing. Skácalové - pøedloòské výbìrové øízení na nového øeditele. Jako èlenka výbìrové komise spolu s místostarostou Pernickým
evidentnì úèelovì znevýhodnila nejvážnìjšího
protikandidáta dnešní øeditelky. Jako údajnì
„nestrannᓠtak k øeditelskému místu pomohla
své dnešní stranické kolegyni z ODS a zároveò
radní, která rozhoduje i o jejích odmìnách.
O tom, že Ing. Skácalová je více "hrdou“ než
bezchybnou úøednicí, která nepøíliš zvládá sledovat dìní na školách a naplòovat kontrolní funkci svého odboru, svìdèí pøípad z letošního roku
ze ZŠ Masarykova. Tam byly chybou vedení
školy neoprávnìnì vyplaceny statisíce korun,
èímž došlo nejen k porušení zákona, ale i znevýhodnìní ostatních škol a jejich zamìstnancù.
Øeditel školy, stranický kolega a spolukandidát
Ing. Skácalové do komunálních voleb si pouze
vymìnil místo se svým zástupcem a tím celá
vìc skonèila. Za stejnì hodnocený prohøešek,
tedy porušení rozpoètové káznì, byla øeditelka
KZ Zelinková ale takøka na hodinu vyhozena.
Ing. Skácalová je typem úøednice, která ví
nejlépe, jak se mají vìci dìlat a nepotøebuje k
tomu ani zastupitele, ani odborné komise. A svá
stanoviska si prosazuje i bez ohledu na tyto
orgány. Pøed lety zastupitelstvo po dlouhých
diskuzích rozhodlo o využití jižního køídla zámku
Žerotínù pro projekt MUZA, tedy pro spolupráci
KZ se ZUŠ. Projektu ale nepøála Mgr. Lacinová.
Ing. Skácalová rozhodnutí tedy tak dlouho opomíjela (pøestože 20 milionù státní dotace šlo
úèelovì právì pro využití pro ZUŠ), až je z toho
dnes nepotøebné Muzejní a galerijní centrum.
Mìstská lídrynì ODS Hana Skácalová také
patøí k nesmiøitelným nepøátelùm ZŠ Žerotínova
a propagátorùm její likvidace, a už nazvané
jakkoliv. Když už se to pro odpor veøejnosti
opakovanì nepodaøilo, je alespoò trestem z
odboru ovládaného Ing. Skácalovou to, že se
do budovy ZŠ Žerotínova takøka neinvestuje.
Nìkteré opravy si dokonce škola hradí z
vlastního rozpoètu. To vše za situace, kdy mìsto
právì do ZŠ Køižná a Masarykova v posledních
letech "nasypalo" desítky milionù korun.
I já mám stejnì jako Ing. Skácalová Valašské
Meziøíèí rád. Ostatnì, na rozdíl od ní, jsem se
tady narodil a celý život zde i žiji. Prožil jsem
tady nejlepší studentská léta, první lásky i narození dvou dcer. O to více mì ale naplòuje smutkem, jak naše mìsto ztrácí dech, jak se zde
nepokrytì krade a plýtvá penìzi všech obèanù,
jak z nìj odcházejí mladí lidé, protože mají pocit,
že jim tady to mìsto nemá co nabídnout.
Na rozdíl od hrdé úøednice si nemyslím, že
tomuto mìstu pomùžou modré stranické brýle
a rozplývání se nad jeho krásou a dokonalostí.
Je nejvyšší èas nazývat vìci pravými jmény. To
ale lídrynì Hana Skácalová, jako správný politik
ODS, nechce a asi ani neumí.
Marek Irgl
INZERCE
5
INZERCE
srpen 2014
6
Názory
Pøišli jak smrad, beze slova a plíživì.
Vystavili velkou èást mìsta neuvìøitelné
zátìži naprosto neakceptovatelné v
civilizovaných zemích. Èekali jsme, že
vedení mìsta, mající své povinnosti dané
zákony, zakroèí (mj. na základì nesèetných stížností) proti tak surovému zasahování do soukromí obyvatel, jedinou
odpovìdí bylo mlèení a neèinnost.
Situace se každým rokem zhoršovala.
V roce 2010 pøibyla dvoudenní Grillparty, kde pan Klíma navíc nasadil tak
velkou marži na toalety, že ruka trhu
zmìnila naše ulice v jeden velký a levný
záchod. (Setkali jsme se s ním na toto
téma, a pøestože vùbec nic nepochopil,
protože nám zaèal pøednášet o cenách
èistících prostøedkù, je pravdou, že pøíští
rok obešel nejbližší domy, omluvil se za
újmu, kterou zpùsobí, a pozval nás na
svoji akci s tím, že na každý dùm poskytl
dvì piva a poukázku na nìjaký svùj produkt s tím, že si musíme doplatit. Prostì,
když jsme si maso koupili v obchodì a
pøipravili na zahradì, vyšlo to zhruba
srovnatelnì a vìdìli jsme, z èeho to
opravdu je. V dalším roce se však již
neobtìžoval, pouze vyprovokoval hádku
s panem Køenkem, kterou si údajnì
nahrál a to byla poslední vzájemná komunikace.) V tom roce Gulášfest už
expandoval do absurdního rozsahu. Na
parkovišti pøed našimi domovy umístili
kolotoèe, maringotky mìly vyvedeny
hadice na splašky ke kanálùm nebo spíše
tam, kam dosáhly. Byly tropické teploty
a všude byl vražedný hluk a smrad.
Chtìli jsme se bránit a sepsali petici.
Dozvìdìli se o ní a pan Zahradníèek s
panem Nesvadbou pøišli s námi vyjednávat a nabídli nám peníze. Nesouhlasili
jsme s tím, že to, co tu dìlají, není možné penìzi nahradit a pak, že by je museli
nabídnout pùlce mìsta. Vypukla asi hodinová hádka, kdy oni zastávali pozici
výhrùžek a my však nemìli kam couvat.
Nicménì jsme se radìji chtìli domluvit,
protože jsme již vìdìli, že z podobných
akcí mají obrovský finanèní zisk v øádech milionù a pomocí tìchto penìz pak
dokážou zainteresovat vedení jednotlivých mìst tak, že zákony a poøádek se
stávají naprosto druhoøadé. Dokonce
jsme zaslechli, že v jednom mìstì se úplatný starosta stal tichým spoleèníkem
tìchto organizátorù.
Prostì jsme vìdìli, že když se nedomluvíme, bude následovat dlouhá a nepøehledná tahanice, ve které si budou
hrdé úøednice, dle direktiv vedení, dìlat
z obèanù tak nanejvýš srandu, to aby
jim bylo v práci veseleji. Domluvili jsme
se tedy na ústní, gentlemanské dohodì
sestávající z tìchto bodù:
1. poèátkem sezóny se sejdem a budeme
seznámeni s rozsahem všech aktivit u
našich domù, což bude na dizkuzi
2. rozsah následujících akcí bude
podstatnì regulován s ohledem na okolí
3. pøed každou akcí organizátoøi obejdou nejbližší domy, pozdraví, pøedstaví
se, omluví se za následný nepoøádek a
mohou nás pøípadnì pozvat na své akce
4. neèekané problémy, zmìny vždy projednáme a pokusíme se najít øešení
5. nebudou vystupovat proti panu
Miklišovi, který je oprávnìn podnikat a
INZERCE
srpen 2014
Gulášfest a spol. tak, jak o nìm radnice nechce mluvit
podniká ze soukromého pozemku
6. pøihlásí se k odpovìdnosti za všechny
škody, kterých se dopustí jejich hosté
7. za tìchto podmínek jsme ochotni
souhlasit s jimi nabízenou èástkou
8. za to nikdo z našeho støedu nevyvolá
proti nim žádnou akci
9. dohoda je ústní a nikdo ji nebude
zveøejòovat (na pøání pana Zahradníèka)
10. poruší-li dohodu, by v jednom bodì,
udìláme všechny potøebné kroky k
tomu, aby i pro nì platily zákony
Prakticky porušili všechno, už za mìsíc
jsme ve mìstì zaznamenali šeptandu, že
je vydíráme, pak si nechali upravit vyhlášku o poøádku ve mìstì, kde se „povoluje“ porušování zákonù, posílili si
pozici na radnici, pøestali komunikovat,
na pana Mikliše poslali hygienu a použili
proti nìmu tržní øád. Takže teï již vedeme komunikaci pouze s úøady a naplòujeme bod è. 10. Abychom poskytli obèanùm informaci o lidech, majících v tomto mìstì ještì
poøád velké slovo, nabízíme níže jednu
z mnohých komunikací. Vznikla poté,
co pan Krupièka (bývalý zastupitel,
dlouholetý èlen strany KDÚ-ÈSL, veterinární lékaø krajské veterinární správy,
otec tøí dìtí, žijící bezúhonným životem)
dal podnìt na zastupitelstvo mìsta, protože vìdìl, že se bude na nejbližším zasedání zabývat poøádkem ve mìstì. (zasláno e-mailem vìtšinì zastupitelù):
„Vážení zastupitelé, obracím se na
Vás jako obyvatel ulice Žerotínova ve
Val. Meziøíèí a žádám Vás o prošetøení
dodržování vyhlášky pro poøádání akcí
typu Grill Party v našem mìstì. Zajímalo by mì, proè pøi letošním Grill Party
nezasáhla mìstská policie a nechala
akci v klidu probíhat až do ranních
hodin tj. do 3.00 hod., když akce je
povolena do 24.00 hod. Dùkaz o
porušování vám mùžu doložit po zaslání
protokolu o mìøení hluènosti z Krajské
hygieny, kdy mìøení probíhalo v pátek
13.6.2014 až do 2.00 hodin a namìøené
hodnoty hluku vysoce pøekraèovaly
stanovené hodnoty pro noèní klid. Je
pravda, že ve 24.00 hod. pøestala hrát
živá hudba, ale po 24.00 pokraèovalo
nìkolik tisíc návštìvníkù v akci (prodej
alkoholu, reprodukovaná hudba,
kolotoèe). Dále se ptám, proè mìstská
policie nechodí pøi tìchto akcích na
kontrolu v noèních hodinách do slepé
ulice Žerotínova, kde se srocují vìtšinou
nezletilí obèané a vesele konzumují na
veøejnosti alkohol, moèí po celé ulici a
taky se sem tam vyzvracejí pøed naše
domy (viz. pøiložená fotografie). Vím,
že ve ètvrtek 19.6.2014 má zastupitelstvo zasedání a vy jako zástupci obèanù se mùžete mìstské policie dotázat,
co podnikla pro dodržování poøádku ve
mìstì pøi této akci. Dìkuji za projednání
mého podnìtu.“ Zastupitelé se podnìtem pochopitelnì
nezabývali, vždy oni øeší problémy
mìsta (a mìsto jsou oni, že) a ne obèanù,
a pak se pøece chtìli zabývat poøádkem,
nikoliv nepoøádkem. Za to mìl velkou
potøebu vyjádøit se pan Klíma, jemuž email nebyl urèen (kdo mu jej asi poskytl,
pane starosto?)
„Krupièko, drzost tvoje a nìkterých
dalších v ulici Žerotínova, kde bydlíte,
skuteènì nezná hranic. Lžeš o hodinì
ukonèení akce, lžeš o èase, do kterého
se prodával alkohol. Zacházíš za meze,
které již nehodlám tolerovat a pøestávám
být shovívavý. Myslím, že je naèase
zveøejnit nahrávku z roku 2012 našeho
rozhovoru s panem Køenkem - našeho myslím tím mne v dobì, kdy jsem ještì
býval poøadatelem Grillparty a kolegy,
kdy si pan Køenek øekl o pìt tisíc Kè pro
sebe a pro vás sousedy, tedy další ètyøi
domy za to, že si na Grillparty nebudete
nijak stìžovat. Pan Køenek o té nahrávce ví už od r. 2012. Jestli se budete
chovat tak zhovadile jako dosud, tak
nahrávku zveøejním. Není to vyhrožování. Jen vám dopøedu øíkám, jak napø.
pomùžu se proti vám bránit souèasnému
poøadateli. Takových „svatých“ lidí,
jako jsi ty, mám už fakt pokrk a je zapotøebí veøejnosti ukázat, co jsi ty a tobì
podobní vùbec zaè. Klíma“
Zaskoèený pan Krupièka zareagoval,
a to docela smírnì, i když i jemu musí
být již jasné, že s hulvátama není
jakákoliv konstruktivní debata možná.
„Vážený pane Klímo, zveøejnìte si co
chcete. Já jen bráním své bydlištì. Nechápu, proè radìji nezaplatíte víc poøadatelù, kteøí zajistí v naši ulici klid. Vy
neøešíte konflikty s opilcema, kteøí vám
moèí pøed domem, pøípadnì se tam
poblijou. Staèilo by, kdyby v ulici zajistili poøádek. Jedná se vyloženì jen o
ten slepý úsek. Staèili by dva kluci, kteøí
ulici budou po celou dobu akce tuto èást
hlídat a nebudou stát jen na parkovišti.
Jinak jsem si s Vámi nikdy nepotykal a
doufám, že ani nepotykám. Krupièka“
Nicménì panu Klímovi to poøád
nedalo a i nadále se potøeboval pochlubit
svým duševním obzorem a násilnickými
sklony a tak pokraèoval:
„Krupièko, lidí, kterým svévolnì
tykám je více. Tímto jim vyjadøuji moje
hluboké opovržení. Zdùvodním. Byl
jsem poøadatelem Grillparty a vždy jsem
se s obyvateli ulice, na které bydlíš,
snažil navázat kontakt pøed akcí. Pøedem vás všechny poprosit o shovívavost
nad pøípadným „nepoøádkem“, který
jsme tøeba neuhlídali, by jsme se snažili.
Snažil jsem se eliminovat hlukovou zátìž
tím, že jsem pódium stavìl proti tribunì,
která tvoøila hlukovou zábranu. Pozdìji
jsem i na podnìt obyvatele vaší ulice
pøijal opatøení takové, že jsem zaplatil
chlapa navíc z poøadatelské služby,
který hlídal vaše chodníky, ploty, brány,
branky a z tohoto prostoru lidi odhánìl.
Rád bych, aby sis uvìdomil, že to NEBYLO mojí povinností, bylo to nad
rámec toho, co ode mne vyžadovala vyhláška mìsta. Navíc jsem vám dával volné konzumace až v hodnotì 1500.- Kè
!!! Èeho jsem se od vás, obyvatel èásti
ulice Žerotínova doèkal? Podle vráceného poètu konzumaèek minimálnì dvì
tøetiny z vás se pøišli zdarma napít a
nažrat a hned v pondìlí psali petice. A
to je skuteènì hnus... Necítíš to tak...?
To je v pohodì?
Ještì jednou ti pøipomenu, že jsem to
byl já, který se vždy snažil vyjít vstøíc.
Èím víc jsem vám ustupoval, tím víc
jste se mne snažili vysávat, což vyvrcho-
lilo nataženou dlaní pro 5000.- Kè pro
každý dùm. Jste vy vùbec normální...?
Víte, že v urèitém úhlu pohledu se vaše
chování dá klasifikovat jako pokus o
vydírání? A tady jsem øekl - tak dost.
Do prkna, to vy „lidovci“ jste skuteènì
tak otrlí, že se chováte jako hyeny, v
nedìli se za vaše hulvátské chování pomodlíte tøikrát „zdrávas“ a od pondìlí
„èistí“ jedete dál a znova budete nasírat
lidi, kteøí se k vám snaží chovat slušnì...? Tak, kamaráde, to je totální hnus!
A pojd¡me k letošní Grillparty, které
nejsem poøadatelem. Ale celkem jsem
se o ni zajímal a dostateènì upozornil
souèasného poøadatele, s èím vším se
mùže setkat...
Ten uèinil veškerá možná opatøení pro
to, aby pøedevším vás na „žerotínce“
ušetøil hluku. Èeho se doèkal? Opìt
„dobytèárny“, pod kterou ses tentokrát
podepsal ty. A tou je mìøení KHS. Jasnì.
Mᚠna to právo. Ale jak si pak, sakra,
mùžeš dovolit pøijít do areálu akce
nìkoho požádat o to, aby ti chodník
vyèistil od „šavle“ nìjakého blba?
Chlape, zapiš si za uši, že kdyby ses choval serióznì, jako chlap a ne hyena, tak
by ti každý s pokorou okamžitì poslal
nìkoho, kdo by ti tu cestu nebo chodník
vycídil do takové podoby, jakou zdaleka
nemìla pøed akcí... A jak si mùžeš
dovolit tak sprostì lhát a zastupitelùm
tvrdit, že se prodával do tøí hodin do
rána apod...? Ty si fakt myslíš, že
poøadatel byl tak blbý, že si naprosto
relevantnì nezdokumentoval, do kolika
jely kolotoèe, do kolika se prodával
alkohol atd...? A tomuto tvému zvrhlému jednání pøihlíží ten vᚠ„všemohoucí“ ? Nìjak mám takový pocit, že
jestli fakt existuje, tak se døíve než já,
budete v tom vašem pekle smažit vy.
Tím ti chci øíct, že jestli chceš bojovat,
bojuj. Jakýmikoliv prostøedky, které ty
ještì považuješ za slušné. Za bývalého
poøadatele Grillparty ti garantuji, že pokud by ses takto choval ke mnì jako k
poøadateli akce v arálu TJ, tak bych
tvé chování neøešil já. Nechal bych to
se všemi zveøejnìtelnými dokumenty
podrobit veøejné diskuzi tøeba na sociálních sítích... A dovolím si spekulaci.
Neustál bys to. V tom pøípadì bys mohl
být tøeba rád, že nemámš pøed domem
jen nablito, ale tøeba nasráno. V tuto
chvíli si myslím, že by sis to skuteènì
zasloužil. Ivan Klíma“
Snad je z pøedchozího textu patrné,
že s pavlaèí nelze o nièem diskutovat.
Proto celou situaci vidíme následovnì.
Není vùbec dùležité, kdo vzejde z nových voleb, zda to budou zase titíž kamarádíèkové pana Klímy, co tam již sedí a
myslí si, že se jim nemùže nic stát, lidé
na jeho úrovni a s jeho mafiánským stylem. Nicménì po volbách se setkáme s
panem starostou, kterého se zeptáme,
zda je ochoten ve svém úøadì dbát na
dodržování zákonù ÈR. V pøípadì, že
budeme mít pocit, že se klima na radnici
po volbách nezmìnilo, celou kauzu pøedáme k soudu. Je to smutné, že obèané
místo toho, aby od svých zastupitelù
dostávali za své danì odpovídající
servis, musí se svých práv dovolávat
soudnì.
Kuèera
7
INZERCE
srpen 2014
8
srpen 2014
Lídr ANO TomᚠFilip: "mìsto promarnilo šanci, je tøeba se polepšit"
Hovoøíme s Ing. Tomášem Filipem,
lídrem kandidátky ANO do øíjnových
komunálních voleb ve mìstì.
Pane Filipe, vy jste se doposud
v komunálním politickém životì moc
nevyskytoval. Mùžete se tedy ètenáøùm
Obelisku struènì pøedstavit.
Je mi 47 let, od dìtství bydlím ve
Valašském Meziøíèí. Jsem absolventem
strojní fakulty ÈVUT v Praze a od
ukonèení studií pracuji v DEZA, a.s.
Posledních 14 let zastávám pozici
vedoucího odboru technického rozvoje
a investic. Jsem ženatý a mám jednu
dceru.
Jste pøedsedou hnutí ANO 2011 ve
Valašském Meziøíèí a lídrem kandidátky
do podzimních obecních voleb, tedy i
možným budoucím starostou. Co vás
pøimìlo se politicky projevit? Nebo jste
byl nìjak aktivní již døíve?
„Stav a spravování vìcí veøejných“
se mi dlouhodobì nelíbí. A to jak na
místní, tak na celostátní úrovni. Nikdy
jsem nebyl v žádné politické stranì ani
hnutí. Poté, co vzniklo hnutí ANO 2011,
složené z lidí, kteøí nejsou politiky, ale
kteøí v životì nìco skuteènì reálného
dokázali, rozhodl jsem se, že je tøeba
pøestat pouze kritizovat, ale pokusit se
nìco i zmìnit.
Postavit kvalitní kandidátku do
voleb není úplnì jednoduchá vìc. Jak
se to podaøilo vám?
Pøi sestavování kandidátky jsme si dali
jednoznaèné zadání. Je tøeba hledat nové
tváøe, lidi slušné a nezkorumpované,
kteøí jsou odborníky ve své profesi a
kteøí jsou pøipraveni svými zkušenostmi
z praktického života pomoci zmìnit
chod a tváø tohoto mìsta. Myslím, že
se nám to povedlo, ale pøiznávám,
nebylo to jednoduché.
ANO má s ohledem na celostátní
situaci i s pøihlédnutím k pøedešlým
volbám do Parlamentu šanci v našem
mìstì výraznì uspìt. Pokud se tak stane,
budou obèané oèekávat zmìnu. Jaké
zmìny naše mìsto podle vás potøebuje
nejvíce?
K tomu, aby bylo možno provádìt
zmìny, je tøeba v prvé øadì ve volbách
uspìt a vytvoøit silnou koalici, která potáhne za jeden provaz, bude mít jednoznaèné priority, které bude øešit. Je
tøeba jednoznaènì zlepšit komunikaci a
informovanost mezi vedením mìsta a
zastupitelstvem, zaèít dotahovat do konce rozpracované vìci a až poté zaèínat
nové, naslouchat více potøebám obèanù
a nezapomínat na to, že existuje nejen
mìsto, ale i jeho místní èásti, které také
potøebují údržbu a investice. Je tøeba
využívat bez výjimek elektronické aukce
pøi zadávání zakázek mìsta a zásadním
zpùsobem bude potøeba posílit kontrolní
mechanizmy.
V poslední dobì se na svìtlo svìta
dostaly informace o velkých problémech
mìsta: situace kolem tepla, byty na Stínadlech, nyní i hrozba ztráty 70 milionù
kvùli bazénu atp. To nejsou malé problémy pro nováèky na radnici…
Na radnici potøebujeme pøedevším odborníky, kteøí rozumí investicím, sociálním záležitostem, kultuøe, umí komunikovat s lidmi, jsou znalí a pracovití. Pokud se toto povede, tak pak, co je to
nováèek? Èlovìk, který možná ze
zaèátku nebude vìdìt, jak se chovat a
postupovat pøi jednání rady èi zastupi-
telstva. Ale to se dá pøece rychle nauèit.
V našem volebním programu najdete body, týkající se doøešení problematiky
CZT a bytù na Stínadlech ve prospìch
obèanù. Máme odborníky, kteøí budou
schopni tyto kauzy øešit. Samozøejmì,
že nìkteré kroky pøedcházejících vedení
mìsta mohou být i nevratné, pak je ale
tøeba hnát konkrétní lidi k zodpovìdnosti.
Vy jste èlovìk se zkušenostmi
z investièní výstavby. Jak vnímáte
z vašeho pohledu dosavadní investièní
praxi mìsta, napø. námìstí nemáme ani
25 let od listopadu stále opravené nebo
že se staví dlouhé úseky chodníkù
s malou frekvencí chodcù, zatímco ty
hodnì frekventované a totálnì
zdevastované v centru mìsta dále
chátrají atp.?
Mìsto Valašské Meziøíèí mìlo po
listopadu 1989 nejlepší výchozí pozici
pro rozvoj oproti Vsetínu a Rožnovu pod
Radhoštìm. Zùstali tu stabilní zamìstnavatelé, lidé mìli práci, mìsto získalo
spoustu majetku od tìchto firem za
symbolickou cenu. Bohužel, tato šance
byla promarnìna. Když se dnes podíváte
na Vsetín a Rožnov, v mnoha smìrech
rozvoje nás pøedbìhli. Je tøeba se
polepšit.
Co se týká zmiòovaných chodníkù,
pøiznám se, že nerozumím tomu, na
základì jakých kritérií se vybírají
konkrétní úseky k rekonstrukci. Bude
potøeba se na to podívat.
ODS v posledních komunálních volbách vsadila na slib, že s pomocí premiéra Neèase zajistí výstavbu obchvatu
mìsta. Tento svùj slib nesplnila. Bude
nìco podobného slibovat i ANO s odvoláním na vazby na ministra financí?
Nalijme si èistého vína. I kdyby hned
teï poslal ministr financí pøíslušné
miliardy na budování obchvatu mìsta,
žádná stavební èinnost nezaène. Dùvod
je jednoduchý. Nejsou dokonèeny
pøípravné práce, není dokonèen proces
posuzování vlivu stavby na životní
prostøedí, nejsou vykoupeny pøíslušné
pozemky, chybí územní a stavební
povolení. Když to dobøe pùjde a v
nadcházejícím volebním období se
dokonèí všechny výše uvedené
pøípravné práce, mùže následnì být
zahájena výstavba obchvatu.
Obèané rapidnì ztrácejí dùvìru
v politiku a politiky zvl᚝. ANO se i
pøes pøípadný úspìch nevyhne
„vládnutí“ ve mìstì v koalici. Mùžete
vylouèit, že se po volbách spojíte s lidmi,
kteøí jsou odpovìdni za stav, ve kterém
se mìsto nachází?
Jak jsem se zmínil již výše, toto mìsto
potøebuje silnou koalici. Hnutí ANO má
velmi široký koalièní potenciál a proto
pro vyjednávání o koalici nebude pro nás
záležet ani tak na tom, jaké strany a hnutí
se do zastupitelstva dostanou. Dùležitìjší
bude, kteøí lidé za tyto strany a hnutí
budou zvoleni. V rukou to mají
jednoznaènì volièi.
Bìžnou praxí stávajícího vedení bylo
neveøejné pøedjednání problematických
bodù za zavøenými dveømi. Obèan pak
pøišel na zastupitelstvo, neslyšel žádný
argument pro nebo proti a vìc byla
rozhodnuta bìhem pár minut hlasování.
Takový postup odporuje principu
veøejné zastupitelské demokracie.
Hodláte na takovouto praxi v pøípadì
zvolení pøistoupit?
V žádném pøípadì. Vzájemnou širokou
komunikaci a informovanost považuji za
nejdùležitìjší. Co opravdu nesnáším, jsou
zákulisní jednání a dohody. Nejsem na
to ze soukromého sektoru zvyklý a zvykat si nebudu.
Jedna velmi konkrétní otázka. Bude
ANO usilovat o zrušení ZŠ Žerotínova
tak jako v pøedešlém období ODS?
Na konkrétní otázku jasná odpovìï.
Nebude! Øešení celkové koncepce školství ve mìstì není o rušení nebo zachování ZŠ Žerotínova. To je úplná hloupost.
A na závìr jedna otázka mimo politickou sféru - jak obvykle a nejradìji
trávíte volný èas?
Volný èas nejradìji trávím s rodinou,
prací na zahrádce, výlety na kole a pìší
turistikou. V zimním období nesmím zapomenout na mé oblíbené sjezdové
lyžování. Dìkujeme za odpovìdi. red.
V rámci projektu Florbal pomáhá
pøekraèovat hranice, spolufinancovaného mj. z prostøedkù EU a státního
rozpoètu ÈR z OP pøeshranièní spolupráce Slovensko-ÈR, probìhl ve
dnech 4.- 8. srpna již druhý letní tábor
žilinských a valašskomeziøíèských
florbalistù, který se tentokrát konal na
èeské stranì, v Jablunkovì. Tábora se
zúèastnilo 40 dìtí a 8 dospìlých z obou
partnerských oddílù, žilinského CVÈ a
FBK Val.Meziøíèí.
Program tábora byl doslova napìchován aktivitami. Kromì florbalových dní
a her byli táborníci na dvou celodenních
turistických výšlapech. Po zdolání hory
Gírové strávili odpoledne na vozíkové
dráze v Mostech u Jablunkova, kde
pøekonávali rychlostní rekordy. Rovnìž
se vypravili prohlédnout si nový stadion
tøineckých hokejistù a zafandili si pøi
pøípravném zápase Oceláøù s bìloruským Minskem.
Spoleèný èesko-slovenský tábor pomohl dìtem z obou oddílù strávit pøíjemný týden, který se jim, soudì dle jejich ohlasù, velmi líbil. Došlo k prohloubení stávajících a navázání nových pøátelství. Obrovský dík za zdárný prùbìh
tábora patøí všem jeho úèastníkùm a
vedoucím, kteøí dìtem vìnovali svùj
èas. Dìkujeme!
Dr. Hynek Böhm, FBK Val. Meziøíèí
Spoleèný tábor žilinských a meziøíèských florbalistù dopadl na výbornou
INZERCE
INZERCE
srpen 2014
INZERCE
srpen 2014
INZERCE
srpen 2014
INZERCE
srpen 2014
9
srpen 2014
Ze života meziøíèských škol Akademie k 35.výroèí založení ZŠ Žerotínova
Podzimní varhany 2014 zahajují již 7. záøí
Již potøetí se letos ve Valašdruhý koncert Podzimních varském Meziøíèí uskuteèní mezihan. Pozvání ZUŠ Alfréda
národní pøehlídka varhanních
Radoka Valašské Meziøíèí pøijal
virtuózù PODZIMNÍ VARHAa svùj program uvede èeský
NY. Celkem tøikrát se mohou
interpret - opavský varhaník
milovníci Bacha a dalších staTomᚠThon. TomᚠThon
rých i souèasných mistrù varstudoval ve Francii a je znalcem
hanní tvorby setkat s nádherfrancouzské barokní hudby, mìl
nou hudbou pod klenbou kostetaké možnost studovat interprela Nanebevzetí Panny Marie ve
taci dìl Petra Ebena pøímo u
Valašském Meziøíèí. Na zahajo- Stanislav Šurin tohoto mistra. Na svém konvacím koncertu v úterý 9. záøí
certu meziøíèské posluchaèe
se pøedstaví vynikající slovenský profe- potìší skladbami z obou tìchto tak
sionální varhaník Stanislav Šurin.
rozdílných oblastí hudby.
Po tøi veèery bìhem tøí podzimních
Mezinárodní trojici uzavøe 4. listomìsícù se budeme moci setkat s var- padu polský varhaník, pedagog a sklahanní hudbou z rukou vynikajících datel W³adys³aw Szymañski, který
interpretù. Festival zahájí v úterý 9. záøí meziøíèskému publiku s citem zahraje
slovenský varhanní mistr Stanislav Bachovu fantazii a fugu a moll a uvede
Šurin, který uvede jak milovaného Ba- díla polských autorù. Splní tak jedinou
cha, tak tvorbu slovenských autorù podmínku, kterou dostávají hudebníci
i uznávaného èeského skladatele Petra vystupující na Podzimních varhanách Ebena. Z Ebenovy tvorby si varhaník musejí uvést nìkteré dílo autora své
vybral monumentálnì optimistickou zemì. Festival Podzimní varhany 2014
skladbu „Sladké okovy lásky“ z díla se koná za podpory Mìsta Val. Meziøíèí,
Labyrint svìta a ráj srdce.
všechny koncerty zaèínají v 18:00 hodin
V úterý 7. øíjna se uskuteèní v poøadí a vstupné na koncerty je dobrovolné.
MŠ Seifertova ve škole v pøírodì
Je to neuvìøitelné,ale je to tak!
„Žerotínka“ oslavila v plné síle a elánu
své 35. narozeniny. Nebylo to s námi
vždy rùžové, ale zvládli jsme a ustáli, s
velkou pomocí rodièù, vše. Velmi si
ceníme toho, že na tuto akci pøijala
pozvání i øada významných osobností
našeho mìsta, pøedevším starosta Jiøí
Èásteèka, i místostarostové Krchòák a
Pernický a radní Petr Urbánek. Také
nám udìlali radost oba pøedchozí øeditelé
školy, že si našli èas a pøišli se podívat i
s rodinou na program. Vìøíme, že byli
spokojeni jak paní Milada Steinerová, tak
pan Milan Kardoš. A co vidìli? Myslím,
že toho bylo opravdu dost, nebo
program trval pøes 2 hodiny èistého èasu
a zapojily se do nìho dìti úplnì ze všech
tøíd. Tanèily, zpívaly, bubnovaly,
pøedvedly operu, divadlo, indiánské písnì, valašské tance i recitaci. Diváci ocenili ohromným potleskem také odvahu
a skvìlý výkon pedagogù, kteøí ve vypjaté situaci konce roku dokázali secvièit
vícehlasý spirituál „Go Down Moses“,
do nìhož se zapojil i stávající pan øeditel
Milan Knápek.
Co øíci závìrem? Výkony našich dìtí
byly obdivuhodné, atmosféra v hledišti
skvìlá a úspìch velký. Jen sál nebyl
bohužel nafukovací, a tak musela øada
divákù pøedstavení prostát. Dìkujeme
všem a možná za 5 let na shledanou!
I. Velešíková
A je léto nebo zima, na Bílé je vždycky
príma!
Do školy v pøírodì odjíždí dìti z MŠ
Seifertova každý rok. Letos už po druhé
navštívilo 28 dìtí a 4 uèitelky zábavní
centrum SUN OUTDOOR na Bílé. V
beskydských lesích, nedaleko Starých
Hamrù, trávily pøedškolní dìti celých 5
kvìtnových dnù. Pod vedením instruktorù navštívily letní dìtský park, kde se
svezly na tubingu a využily pøi tom pojízdné pásy, zaskákaly si na vzduchové
trampolínì nebo nafukovacích hradech.
Jezdily na šlapacích autíèkách a vyzkoušely si aquazorbing nebo aquaroller.
Na lanovém høišti prolézaly „lanáèek „
nebo zkoumaly v archeologickém nalezišti. Ve vodním svìtì dìti poznávaly,
co umí voda, díky soustavì korýtek,
pøehrádek a malých stavidel. Mohly si
také pohladit rodinku holandských
(hk)Vernisáží v èervnu byla zahájena
výstava žákù Soukromého výtvarného
oboru Hany Kocourkové v Pizzerii Al
Ponte, která potrvá až do øíjna. Lze na
ní zhlédnout jak obrázky dìtí od ètyø
let, tak i projekty starších a dospìlých
žákù.
Letošním hlavním námìtem obrázkù
byla perspektiva. Studenti se snažili
zachytit pøedmìty v objemu na
dekorativním sprejovém podkladu,
budovali výtvarnou kompozici z kostek
domina a „bojovali“ s klasickou kresbou
zátiší a drapérie. Starší žáci a dospìlí
pracovali volnìji – na výtvarných
projektech, které lze na výstavì také
zhlédnout (projekt vesmír, obrazy básní,
ohrožená zvíøata a další). Nìkteré obrazy
z cyklu projektù už dnes zdobí interiér
Diakonie CÈE ve Val. Meziøíèí a
nemocnice.
I v letošním roce bylo pøijato nìkolik
absolventù soukromého výtvarného
oboru na vysoké a støední školy
s umìleckým zamìøením. Pøi pøípravì
jim velmi pomohla letní aktivita školy
Festad, který se každoroènì v srpnu
koná ve Val. Meziøíèí (www.festad.cz).
Novinkou uplynulého školního roku
byly „Inspiraèní kurzy pro dospìlé“,
v nichž se dospìlí zájemci z øad
veøejnosti mohli seznámit s originálními
nápady, osobitými technikami a novými
pohledy na tvorbu. Toto všechno potom
mohli využít jak k vlastnímu
výtvarnému rùstu, tak napøíklad pøi
výuce. Inspiraèní kurzy budou
pokraèovat i v letošním školním roce,
stejnì jako kurz dìjin designu, v nìmž
budou
úèastníci
seznamováni
s nejsouèasnìjšími trendy a osobnostmi
svìta designu. Nezapomnìli jsme ani na
nejmenší dìti. Opìt bude otevøen kurz
„Malování rodièù s dìtmi“ pro dìti od
tøí let.
Škola startuje zaèátkem záøí a všichni
se tìšíme, že i pøíští školní rok bude
stejnì pøíjemný jako ten uplynulý a že
v naší „výstavní síni“ budou k vidìní
samá krásná dìtská dílka.
Na fotografii: Linda Sváèková (10
let) pracuje na projektu Chameleoni
ZŠ Salvátor - úspìch ve výtvarné soutìži
Mezinárodní výtvarné soutìže ve výtvarném projevu zrakovì postižených dìtí a
mládeže se zúèastnila také žákynì 6. roèníku ZŠ Salvátor Jana Indráková. Za
svou práci obdržela v èervnu cenu v soutìži jednotlivcù, kterou pøedával Jan Èenský.
Blahopøejeme!
Ludmila Èernochová
INZERCE
kozièek, které skotaèily na louce. Prošly
si pašeráckou stezku s visutými mosty
a pøekážkami. Krásu divoké zvìøe mohly
obdivovat ve zvíøecí oboøe, kde si z blízka prohlédly muflony, daòky, jeleny a
srnce èi divoká prasata. Pøedškoláci se
nauèili netradièní hry a nové písnì, každý den se promìòovali v rùzné bytosti.
Jednou to byli Indiáni s èelenkami, jindy
tøeba Šmoulové s bílými èepièkami nebo
piráti s šátky kolem hlavy. Domù si dìti
pøivezly spoustu nevšedních zážitkù a
pøedmìtù, které jim budou týden v
pøírodì ještì dlouho pøipomínat.
Na Bílé se nám všem moc líbilo a tak
„dík“ patøí pøedevším majitelùm manželùm Nakládalovým a hlavnì
instruktorùm Míši, Kubovi a Dominice.
Dìti z MŠ Seifertova a uèitelky Iva
Topièová, Martina Skýpalová, Zdenka
Pernická a Zdenka Labudková
Výstava soukromého výtvarného oboru pokraèuje
10
INZERCE
srpen 2014
11
srpen 2014
MUDr. Ladislav Bøezina - klubový lékaø meziøíèských hokejistù
Neodmyslitelnou souèástí každého
hokejového týmu je i samotný klubový
lékaø, který je pøítomen na stadionu v
dobì konání mistrovských zápasù „A“
týmu Bobrù. Hokejisté Valašského
Meziøíèí mají tuto péèi zajištìnou v
osobì velezkušeného lékaøe MUDr.
Ladislava Bøeziny, který vykonává tuto
dùležitou èinnosti již pìknou øádku let
a svou odborností, kvalitou a zkušeností
dokáže týmu velice pomoci. Nahlédli
jsme tedy malinko i do této profese,
která patøí v rámci spektra èinností a
služeb v zemi k té nejt잚í a nejodpovìdnìjší. Spoleènì s hokejovými otázkami
jsme se jej zeptali na lékaøské zaèátky
v rámci své odborné praxe a retrospektivnì pøiblížili ètenáøùm lékaøský
svìt èlovìka, který vykonává tuto èinnost
již šestou dekádu.
Pane doktore, kdy jste se rozhodl, že
svùj život zasvìtíte právì chirurgickému
lékaøství?
K rozhodnutí, že ve svém civilním
povolání chci pùsobit jako lékaø, jsem
dospìl v dobì studií na gymnáziu
v Pøerovì.
Kterými pracovišti jste prošel, než jste
zakotvil právì v nemocnici Valašské
Meziøíèí?
Mým prvním zamìstnáním po své
promoci byla nemocnice v Rýmaøovì,
tam jsem pùsobil dva roky, poté jsem
pøešel do Pøerova a tam jsem pracoval
až do roku 1986, tedy 23 let. Poté pøišla
poslední zmìna, kdy jsem se pøestìhoval
do Valašského Meziøíèí, kde jsem i
nastoupil do zdejší nemocnice.
Po pøestìhování do Valašského
Meziøíèí jste se záhy stal i primáøem
zdejší chirurgie, jak dlouho jste tento
post zastupoval?
Primáøem jsem byl v nemocnici pøes
4,5 let a pak jsem byl 15 let primáøem a
øeditelem nestátního zdravotnického
zaøízení Area Medica.
Aktivnì jako lékaø tedy stále
pracujete jak dlouho?
53 let…
Kolik za tu dobu máte za sebou
pøibližnì ošetøených pacientù a
provedených operací?
To jsou desetitisíce pacientù…
(úsmìv) já si pamatuju jen dva statistické
údaje, a to, že žluèníkù jsem operoval
pøes 4 000 a žaludkù pøes 400. Ale byly
i operace, které jsem operoval pouze za
svùj život jedenkrát…napøíklad rakovinu
mužského pohlavního orgánu.
Jak srovnáváte s odstupem èasu
chirurgii v dobì Vašeho nástupu do
zamìstnání s tou souèasnou?
To je nesrovnatelné, tehdy nebyly
takové možnosti - diagnostické, léèebné,
jako jsou v dnešní dobì, tehdy nebylo
CT, nebyl sonograf, nástroje byly poINZERCE
mìrnì primitivní a dnes nìkteré operace
úplnì zanikly, ale také nové zase vznikly.
Jak vzpomínáte na kolektiv na
chirurgickém oddìlení v nemocnici pøi
Vašem pùsobení ve Valašském Meziøíèí?
Já vzpomínám na oddìlení velice
dobøe, chirurgie byla rozmanitìjší, protože byla spojena s dalšími odvìtvími, což
dnes už není. Dnes je ale medicína tak
rozèlenìná, že dnes jsou specialisté
takøka na jakýkoliv obor a problém
v lidském tìle.
Rozhodl jste se, že ve Vašem životì
zkusíte i soukromý zdravotnický sektor,
jak byste zhodnotil své pùsobení v Area
Medice?
Area Medicu jsme založili v prosinci
1992 a v bøeznu 1993 jsem tam nastoupil
do pùvodnì soukromé vily, která se
pøestavovala dle našich pøedstav pro
zdravotnické a operaèní úèely. V øíjnu
1993 zaèal nᚠprovoz nestátního zdravotnického zaøízení. Mìli jsme 13 lùžek,
jedno a dvoulùžkové pokoje, vybavené
WC, TV, telefonem, terasou, balkonem.
Operovali jsme na dvou sálech, na
jednom sále bylo asi 1000 operací, tìch
vìtších a støedních a na menším sále
bylo kolem 2000 operací.
V Area Medice jste tedy pùsobil jako
øeditel a souèasnì jako lékaø?
Já jsem tam pùsobil jako øeditel, ale
hlavnì jako primáø, ve všem jsme zaèínali od nuly, museli jsme sehnat anesteziology, lékaøe, vrchní sestru, instrumentáøky, zdravotní setry, ošetøovatelský
personál atd., bez
toho by provoz nešel, a samozøejmì
spoustu dalších
vìcí.
Co Vás vedlo
k tomu, že jste se
poté vrátil zpìt do
valašskomeziøíèské
nemocnice?
Pan øeditel dr.
Leckéši mi nabízel
pracovní pozici zde
v nemocnici již
v dobì, kdy jsem
pùsobil v Area Medice, ale nechtìl
jsem opustit prvnì
místo, které jsem
vybudoval, ale nakonec jsem využil nabídky pana øeditele a se svolením tehdejšího primáøe jsem nastoupil zpìt do
ambulance.
Co Vaše rodina, povolání lékaøe je
èasto èasovì nároèné, byla rodina vždy
tolerantní k Vašemu povolání?
Moje žena je v tomto smìru vysoce
tolerantní a pochopila, že jsem velkou
èást života strávil v práci, takže žena si
na to zvykla a musím øíci, že ne každá
by to tolerovala.
Byl ve Vašem životì nìjaký lékaø,
kterého jste obdivoval a považoval za
svùj vzor?
Jistì. Moji dva primáøi v Pøerovì. Byli
oba, každý jinak, vynikající. První primáø dr. Cenek byl precizní doktor, trochu ze školy, dnes bych øekl „pøedváleèné“, žák profesora dr. Petøivalského
a druhý primáø dr. Králík, profesor a
šéf první chirurgické kliniky byl moderní
chirurg, takže my jsme v Pøerovì operovali plíce, jícny, nadledvinky, prostì
obrovskou škálu a to i díky výše zmiòovaným lékaøùm.
Vychoval jste po svém boku øadu
lékaøù, co je podle Vás dùležité, aby se
absolvent stal v prùbìhu povolání
dobrým chirurgem?
Dobrý chirurg musí mít jedinou
vlastnost, a to pokoru.
Vzpomenete si na nìjakou kuriózní èi
úsmìvnou situaci bìhem Vašeho povolání, a už na ambulanci èi operaèním
sále?
Úsmìvných moc nebylo, kuriózní si
vzpomínám napøíklad, když pacient
pøišel s uvízlou sexuální pomùckou
v koneèníku.
Jakým sportùm se vìnujete nejradìji
ve svém volném èase a èím se udržujete
v kondici?
Teï už jenom lyžováním, ale do své
operace pøed 4 lety jsem hrál pravidelnì
tenis.
Jak dlouho se vìnujete lékaøským povinnostem v místním klubu HC Bobøi?
Již 10 let, od doby, co „A“ tým postoupil do 2. národní hokejové ligy.
Jak jste se do klubu a k samotnému
hokeji dostal?
Byl jsem požádán panem Krutílkem,
abych zajistil lékaøsky kvalifikaèní
zápasy o postup do 2. národní hokejové
ligy a od té doby jsem u hokeje zùstal.
S jakými úrazy se nejèastìji potkáváte
v hokejovém prostøedí?
V hokeji jsou to nejèastìji úrazy
v oblièeji, a to tržné rány, které se
urgentnì šijí pøímo na místì, tedy na
stadionu a jinak znaèné pohmoždìniny
pøedloktí, od tzv.“seker“.
Jsou HC Bobøi pouze jediným sportovním odvìtvím v rámci klubového
lékaøství, kterému jste se vìnoval?
Ne, já jsem v Pøerovì øadu let pracoval
jako èlen výboru také v ledním hokeji,
mìl jsem na starosti sociální komisi
v hokejovém oddílu a poté jsem tam
zastával funkci klubového lékaøe.
Jak vycházíte s hráèi, co by jejich
klubový lékaø, navštìvují Vás i na
ambulanci mimo led?
Bohužel pøi mém zamìstnání není
možné dìlat hráèùm „závodního lékaøe“,
ale pokud mají jakékoliv problémy, tak
se jim snažím vìnovat a léèit je ve
valašskomeziøíèské ambulanci.
S jakým nejhorším zranìním v hokeji
jste se, coby lékaø, setkal?
Vymknutí klíèní kosti u hokejisty,
který nakonec byl operován a aktivnì
s hokejem skonèil a pøesedlal na jiný
sport, ale jinak to byly velké tržné rány
v oblasti hlavy a oblièeje.
Co vše jako lékaø musíte mít pøed
zápasem pøipraveno?
Musím mít nejménì dvì sady šití,
musím mít obinadla, injekce, prášky
proti bolesti, krèní límec v pøípadì
pohmoždìní krèní páteøe, dlahy, je toho
zkrátka hodnì.
Utkvìl Vám v hlavì nìjaký hokejista,
na nìjž rád vzpomínáte?
To byla éra, kdy jsme vyhráli 2. ligu a
kvalifikovali se o 1. hokejovou ligu. Myslím stále na dva hráèe, Pavel Šebesta a
Dalibor Sochorek. Oba byli vysoce
inteligentní hráèi, rozumní, v kabinì mìli
oba velké slovo a udìlali pro místní hokej
kus práce.
Dìkujeme za odpovìdi.
12
INZERCE
srpen 2014
13
srpen 2014
OBELISK. Toto èíslo vyšlo 28. srpna 2014. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected] Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì
Co pøinesl èervenec? Vladimír Merta zahájí novou sezónu na Malé scénì Filharmonie v parku
Protože jsme letos rekonstruovali koupelnu,
sešlo z dovolené u chorvatského moøe. Èlenové
rodiny si mìli pøi sprchování pøedstavovat, že
to šplouchá Jadran, solnièku jsem postavil vedle
šampónù. Aspoò mnì to šlo moc hezky, a navíc
jsem nemusel dokoukávat fotbalové mistrovství
v cizím prostøedí. Belgie, které jsem držel palce,
mne sice nepotìšila, ale radost udìlali Nìmci.
Myslím, že ještì nikdy u nás tolik lidí nepøálo
titul právì jim.
Když už jsme z mìsta vypadli, byli jsme pár
dní v jesenických Zlatých Horách. V parku
vedle dìtského sanatoria tam mají posilovací
a cvièící stroje, na kterých se cvièeníchtiví
mohou volnì protáhnout èi jinak potýrat. Stejnì
jako v pøed mìsícem zmiòovaných novojièínských Skalkách je to výborná inspirace pro náš
park, kterému by stroje slušely. Když už jsem
zmínil veøejné prostory našeho mìsta, musím
ocenit rozšíøení dìtského høištì na Vodní.
V létì už v rámci místního politického boje
trochu pøituhlo. Myslím si, že jsme jako mìsto
s necelými 23 000 obyvateli pøekonali rekord
v poètu kandidátù a kandidátních listin na
obyvatele. Máme z èeho a koho vybírat. Dobrou
zprávou zase je, že spoustì lidí není toto mìsto
lhostejné, protože souhlasit se zaøazením na
kandidátku v nìèem tak neoblíbeném, jako jsou
volby, vyžaduje odvahu. Zejména jsem pak
vdìèný tìm od nás, z hnutí PROVALMEZ.
Nicménì do voleb jsou ještì dva mìsíce, kdy
mùžeme zažít spoustu pìkných vìcí: napø.
muzeum spolu s íèkem zorganizovalo procházky
mìstem, které výbornì vedly dámy historièky
(poslední z nich byla naplánována na 28.8.).
Zejména pro mne, jakožto rodáka odjinud, byly
tyto procházky dìjinami moc zajímavé a hodnì
jsem se toho dozvìdìl. Až nìkdy ve florbale
prohrajeme s Uherským Brodem, kde mají také
sochu sv. Floriána, patrona hasièù, bude mi
útìchou, že ten nᚠmá na rozdíl od jejich obì
ruce. Radši se Broïáky ale budeme snažit
porazit.
Když už jsem zabrousil k florbalu: spolu
s partnery ze Žiliny jsme úspìšnì zvládli èeskoslovenský tábor. Byl jsem potìšen, že se podaøilo
dìti propojit jak na høišti, tak i mimo nìj.
Zejména naši chlapci jevili o trochu starší
žilinské florbalistky velmi živý zájem a už se
velmi tìší na spoleèný podzimní turnaj a na
nìj navazující soustøedìní.
Milovníci kultury se kromì gulášfestu mohli
vyøádit tøeba na visegrádském bluesovém a
jazzovém festivalu v Pøístavu. Škoda nespolupracujícího poèasí, ale jinak se akce docela
povedla. Napø. už jen zvuková zkouška maïarských jazzmanù byla zážitkem sama o sobì.
Nìkdy pochybuji, že si Maïaøi navzájem rozumí
:o)
Pokoušíme se vyrábìt mìstskou hru, jakkoli
to jde pomaleji, než jsem èekal. Pro inspiraci
jsme si zajeli do Holešova, kde nìco podobného
již spustili, a strávili jsme tam zajímavé hodiny
prohlížením tamních pamìtihodností. Kdo ještì
na jejich zámku nevidìl výstavu spolku
výtvarných umìlcù Mánes, mìl by to stihnout
do konce záøí.
Ještì k mìstské høe: už se
nám rýsují její obrysy. Mùžeme
prozradit, že se bude Maryša
obracet v hrobì, protože si ji
trochu vypùjèíme. Na jiném
místì tohoto èísla Obelisku
naleznete informaci o zahájení
hry v sobotu 6.9. Tìším se na
Vás pøi hraní a pøeji fajn
zbytek léta. Dr. Hynek Böhm
(smo)Tøetí sezónu Malé scény za
oponou zahájí 4. záøí od 19.30 hod.
písnièkáø Vladimír Merta, který se do
Valašského Meziøíèí vrací po více než
roce a pùl s poøadem nazvaným Domilováno aneb Návrat protest-songu.
V prùbìhu veèera zahraje a zazpívá
autorské písnièky pro pøemýšlivé lidi
na prahu jednadvacátého století z alba
Domilováno, jenž se na pultech
hudebních obchodù objevilo na konci
roku 2013.
Nové studiové album Vladimíra
Merty Domilováno obsahuje jedenáct
nových nebo ménì známých písní o
lásce a válce. Deska vznikla bìhem
nìkolikadenního živého natáèení ve
studiu Ondøeje Ježka a duch obvyklé
Mertovy improvizace spolu s tím
nejèistším hraním pro radost ovlivnily
celou nahrávku, na níž pozorný
posluchaè zaslechne i odklepávání
rytmu nebo zpìvákùv bezprostøední
dovìtek za písní. Vladimír Merta
v písních netají svùj vìk, spíše vypráví než zpívá, parodicky komentuje
sebe sama jako „mnohokrát pokoøený, zneuznaný a odmítnutý talent,
který jej dovedl k roli vìèného
panice, milovníka za všechny
prachy“...
Vstupné 100 Kè, na místì 120 Kè. (smo)Po úspìšných dvou koncertech Janáèkovy filharmonie Ostrava
v Amfiteátru pøipravuje Kulturní
zaøízení vystoupení zlínské Filharmonie Bohuslava Martinù v nedìli 7.
záøí od 15 hodin.
Filharmonie Bohuslava Martinù
nese jméno jednoho z nejvìtších èeských skladatelù, s jehož prezentací
zaèala v šedesátých letech. Repertoár
filharmonie tvoøí témìø všechna symfonická díla rùzných slohových období, ale také velké množství souèasných skladeb. „Ve Val. Meziøíèí
uvede Filharmonie pøedehru z Figarovy svatby od Wolfganga Amadea
Mozarta, koncert pro housle a orchestr e moll od Felixe MendelssohnBartholdyho, kde se sóla ujme Julie
Svìcená, i skladby Vyšehrad, Vltava
a Šárka od Bedøicha Smetany,“
prozradil Roman Štìrba, øeditel KZ.
Koncert se uskuteèní v Amfiteátru.
V pøípadì nepøíznivého poèasí je
pøipravena krytá varianta ve velkém
sále KZ. Proto je také prodej vstupenek na tento mimoøádný koncert
omezen kapacitou velkého sálu.
Cílem festivalu je však nejen pøiblížit
jazyk, ale i ukázat, jak dobøe dìlají
tamní amatéøi divadlo a to i na základních umìleckých školách. Vìtšina
souborù na festivalu se mùže pochlubit mnohými ocenìními z divadelních
pøehlídek. A pokud by dìti mìly opravdu s jazykem problém, mohou
jim pomoci rodièe a pøípadnì mohou
vyhledat èeská divadla, ta jsou na
festivalu také.
Na festivalu bude i tak zvaná Kavárna „U unaveného rodièe“, ten
název mì pobavil…
Kavárnu bude provozovat v obøím
stanu parta z Pøístavu a nebude to
lecjaká kavárna. Lidé v ní najdou
sedací vaky, na které se budou moci
uvelebit a sledovat pøitom pøímý
televizní pøenos Junior TV Èadca.
Slovenští moderátoøi budou do stanu
vysílat na obøí obrazovku rozhovory
s herci, dìtmi, hosty festivalu a bude
tady snímáno i vše, co se dìje na
pódiu amfiteátru.
Pøedstavila si nám prostor, kde si
odpoèinou rodièe a co nabídnete dìtem, když budou unaveny ze sledování pohádek?
Pro dìti je pøipravena obrovská
herní zóna, která je urèena vìtším
dìtem, dále Rozprávková zahrada,
kterou pøipravily dìti ze ZUŠ Èadca.
Je to taková obdoba našeho pohádkového lesa, trasu zpestøí slovenské dìti
scénkami ze slovenských pohádek.
Pro vìtší dìti je tady pøipraven Sprayerský workshop a pro menší zase
Dìtské plastelínové symposium.
Pøipravena je i scéna, kterou zaštituje
ZUŠ Alfréda Radoka s názvem „Zazpívej, zahraj co chceš, ukaž se!“,
na které mùže vystoupit opravdu
každý.
Bude na festivalu nìco, co tu ještì
nikdy nebylo? Co by si dìti nemìly
nechat ujít?
Z divadel bych urèitì zmínila Batolarium, to je divadelní pøestavení pro
dìti od 10 mìsícù do 3 let. Jestli si
myslíte, že vaše batole udrží pozornost maximálnì minutu, tak po tomto
pøedstavení zmìníte názor. Ano, i
batole mùže 20 minut sedìt s otevøenou pusou a vnímat herce. Pøedstavení už jsem vidìla asi pìtkrát a
nevím, kdo žasl více, jestli batolata
nebo jejich rodièe…(smích). A pro
vìtší dìti i pro rodièe je pøichystána
Èeskoslovenská Improliga - improvizaèní show, v podání meziøíèských
Valounu, tahat se však budou slovenská slova
Ještì prosím pøipomeò, v kolik
hodin festival startuje a kde se koná?
Zaèátek je ve 12,30 konec v 18,30.
Na festivalu bude spousta dobrého
jídla i pití pro dìti i dospìlé. Pøipravena je i mokrá varianta ve stanech.
V areálu budou pøipraveny letáky
s programem. Vše o festivalu najdete
také na webu www.festivalprodìti.cz
a dále na FB stránce Pøístav Pro
Culture. Vstup na festival je zcela
zdarma, a to díky tomu, že je projekt
spolufinancován Evropskou unií
z prostøedkù fondu mikroprojektù, spravovaného Regionem Bílé Karpaty. Tìšíme se na vás:).
Pøejeme hladký prùbìh festivalu
a hezké poèasí!
red.
Valmez zažije tak trochu jiný festival pro dìti!
V sobotu 6. záøí se v Zámeckém parku koná Èeskoslovenský multižánrový festival pro dìti, který nese název
Z pohádky do rozprávky. Lidé mohou
vidìt po mìstì obøí billboardy, ze
kterých je patrné, že se mají valašskomeziøíèské dìti na co tìšit. O festivalu
jsme si povídali s organizátorkou Gabrielou Zelinkovou, pøedsedkyní
sdružení Pøístav ProCulture.
Festival má na starosti Pøístav
ProCulture, proè právì sdružení, které
je spojováno s hospùdkou Pøístav
poøádá festival pro dìti?
Není první festival, který sdružení
pøipravilo. Pøed nìkolika týdny jsme na
novì vzniklém prostoru u Pøístavu
uspoøádali Visegrad Blues and Jazz
Festival, dìtský festival je tak naší
druhou akcí. Jde o to nabídnout lidem
alternativní kulturu, aniž by za ní museli
platit. Našim cílem je zbavit je pøedsudkù, že vše co z ní „nìjak složitì“,
a už je to jazz nebo alternativní divadlo,
by se jim nemìlo líbit. Chceme je pøilákat tím, že budeme dìlat neotøelé originální akce s nápadem,. Našim cílem
je podpoøit a obohatit místní kulturu.
Z názvu festivalu je patrné, že tady
budou slovenská divadla pro dìti.
Nebojíš se, že dìti slovenským hercùm
nebudou rozumìt, že je pøedstavení
nebudou bavit?
To je právì cílem festivalu, aby byl
dìtem jazyk našich sousedù bližší. Když
jsem svého syna pøed tøemi lety pøivezla
poprvé na slovenský festival Pohoda,
ptal se mì, zda-li herci mluví anglicky.
Nám dospìlým to pøipadá úplnì neuvìøitelné, že by èeské dìti slovenštinì
nerozumìly, bohužel je tomu èasto tak
a problém mají i starší dìti. V naší televizi totiž na slovenské pohádky nenarazíte. Ještì, že bìží v televizi rùzné
èeskoslovenské hudební soutìže…
INZERCE
14
INZERCE
srpen 2014
15
INZERCE
INZERCE
srpen 2014
Promítání dokumentù z filmového festivalu Jeden svìt v knihovnì Mìstská hra „Zachraò mìsto – zklidni Maryšu!“
Mìstská knihovna startuje od záøí
promítání dokumentù, uvedených na
filmovém festivalu Jeden svìt, který je
jedním ze základních stavebních
kamenù spoleènosti Èlovìk v tísni. Od
svého vzniku v roce 1999 se stal
nejvýznamnìjším festivalem svého
druhu na svìtì a v roce 2007 získal
èestné uznání UNESCO za výchovu k
lidským právùm. V záøí pøedstavíme dokument Putinovy hry, který pøibližuje pozadí konání
zimních olympijských her v Soèi v roce
2014, jež navždy zùstanou zapsány jako
kontroverzní projekt ruského prezidenta
Vladimira Putina, který by se nikdy
nezrealizoval bez jeho osobní posedlosti.
Sen o svìtovém svátku sportu se sice
promìnil ve skuteènost, ale za jakou cenu? Všudypøítomná korupce, vyvlastòování soukromých majetkù, násilné vy-
Nejprodávanìjší knihy
1. Analfabetka, která umìla poèítat,
Jonasson J.
2. Sirotèinec sleèny Peregrinové:
Podivné mìsto, Riggs R.
3. Minecraft - stavitelská pøíruèka
4. Deník malého poseroutky 8 - Fakt
smùla, Kinney J.
5. Rozpal to, šéfe! - 91 grilovacích
receptù, Pohlreich Z.
Knižní novinky:
Sirotèinec sleèny Peregrinové: Podivné mìsto neobvyklé putování pøátel
v imaginárním svìtì,
Riggs R.
Gabrielùv ráj - 3.díl
eroticky ladìné trilogie
Høíšné odstíny vášnì, Reynard S.
Hodina anatomie - román o hledání
cesty z tvùrèí krize, Roth P.
Chalupáøkou z donucení - strasti a
slasti rozvedené žen,y Mlynáøová M.
Ženské pohyby,Obermannová I.
stìhovávání obyvatel, nevratné dopady
na životní prostøedí. V investigativním
dokumentu vystupují na povrch ty
nejvìtší bolesti souèasného Ruska. Pro
lidi, kteøí svou otevøenou výpovìdí pøispìli ke vzniku filmu, však tato olympiáda nezùstane hezkou vzpomínkou.
Filmy jsou v pùvodním znìní s èeskými
titulky. Putinovy hry promítáme ve
ètvrtek 18. záøí v 17 hodin v èítárnì.
Problémy se mohou øešit všemi možnými zpùsoby. Jak asi víte, bratøi Mrštíkové se naprosto nemazali s psychologickou pomocí a prostøednictvím Maryši
sprovodili Vávru ze svìta jedem do kafe.
Také jste urèitì slyšeli o tom, že si
nešastná travièka trest odsedìla tady u
nás.
Co ale asi nevíte: podle posledních
zpráv se Maryšin duch zaèal ozývat a
vyhrožovat, že bude pekelnì strašit.Bude
na nás, abychom se spoleènì pokusili
Maryšina ducha zklidnit a mìsto zachránit. Naše mìstská hra (za pomoc s jejím
financováním velmi dìkujeme OSF,
konkrétnìji Nadaci Karla Janeèka a
Fondu Otakara Motejla) se bude
odehrávat ve ètyøech dnech, odpoledne
6.9, 13.9., 28.9. a 4.10. veèer od 19.00.
Je urèena pro rodinné èi pøátelské
skupiny, které by mìly èítat dvì a více
osob. Nabídne Vám - vìøíme, že pøíjemné - strávení èásti ètyø víkendových
odpolední, kdy se budou úkoly na rùzných stanovištích plnit na cca dvouhodinových, herním plánem vymezených,
vycházkách mìstech. Cílem bude udìlat
si èas podívat se na mìsto z jiného úhlu,
pøípadnì se nìco dozvìdìt.
Pro hru budeme potøebovat herní plán,
kterým je plán mìsta. Budeme rádi,
pokud nám s jeho výrobou pomùžete,
napø. formou výkresù. Nejlepší návrhy
v rùzných vìkových kaegoriích oceníme a použijeme je pro samotné hraní.
Mùžete je donést do vinotéky Vínopolis
na Mostní ulici, nebo je pøinést na první
hrací den,alternativnì je lze naskenované poslat mailem na hra.vm@ seznam.cz
Zaèínáme hrát 6.9. odpoledne, instrukce budeme rozdávat cca od 14.00
do 17.00 v rámci Èesko-slovenského
multižánrového festivalu pro dìti, který
probìhne v zámeckém parku, rovnìž
budou 6.9. ve 14.00 umístìny na facebooku mìstské hry. Abychom vìdìli,
s jakou úèastí mùžeme poèítat, prosíme
o to, abyste nám poslali jméno Vaše týmu
na mail [email protected] do 3.9.,
nebo se pøihlaste do facebookové
skupiny Mìstská hra Valmez. Je možno
udìlat i obojí :o)
Dùležité upozornìní: pøi plnìní úkolù
se bude fotit, proto s sebou vezmìte
foák, pokud jej nemáte na telefonu.
Tìšíme se na setkání pøi høe
Za tým organizátorù
Hynek Böhm
Hrachovecké žihadlo 2014 ovládla Kalamita
V sobotu 26. èervence probìhl ve volejbalovém areálu VOSA v Hrachovci
ètvrtý roèník beachvolejbalového turnaje Hrachovecké žihadlo. O vítìzství se
utkalo celkem osm týmù, do finále se
probojoval zašovský tým !!! a družstvo
Kalamita z Jarcové, které nakonec ve
finále zvítìzilo a se
ztrátou jediného setu
se stalo vítìzem celého turnaje. Tøetí místo vybojovali obhájci
loòského vítìzství,
domácí družstvo Dìcka.
Oproti loòskému
roèníku bylo poèasí
k úèastníkùm turnaje
pøíznivìjší, loòské teploty vysoko nad tøiceti stupni ve stínu
vystøídaly letos pøíjemnìjší teploty a turnaj tak probìhl za ideálního poèasí. „Jsem
rád, že se letos opìt
podaøilo naplnit olympijské heslo našeho turnaje - Není
dùležité zvítìzit, ale opálit se. Už teï se
mohou hráèi i diváci tìšit na pátý roèník
Hrachoveckého žihadla, které se
uskuteèní poslední èervencovou sobotu
v roce 2015,“ doplnil za organizátory
turnaje Václav Chajdrna.
INZERCE
16
INZERCE
srpen 2014