Počátkem září proběhne ve městě první ročník Afrofestu

INZERCE
è. 8Lsrpen 2012Lroè. 20/11Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 571 621 248, 606 377 400, mail: [email protected]
INZERCE
INZERCE
Obelisk
Poèátkem záøí probìhne ve mìstì první roèník Afrofestu
Druhý záøijový víkend opanují mìsto africké rytmy. První roèník festivalu Afrofest Valmez odstartuje v pátek
7. záøí ve 14,00 v areálu zámku Žerotínù a potrvá až do nedìle. Návštìvníkùm nabídne napøíklad oblíbené
workshopy afrického tance, body percussion, bubnování na djembe, vystoupení kapel hrajících africké rytmy,
outdoorové hry, výtvarné dílny pro dìti, malování afrických motivù na oblièej, dokumenty, besedy a další.
83 milionù na Seniorpark Schott propustil 500 lidí
(red.)Volby již jsou na obzoru a tak se i na Kraji
zaèínají snažit smìrovat peníze vedle golfových høiš
a podobnì "potøebných" projektù na nìco skuteènì
smysluplného.
Rada Regionálního operaèního programu Støední
Morava tak 13. srpna rozhodla, že poskytne evropské
peníze i na dva projekty bydlení pro seniory ve Valašském
Meziøíèí a Vsetínì. Celkovì se bude jednat o èástku
2 x 50 evropských milionù plus 2x dalších 33 milionù
z rozpoètu Kraje. První bude zahájena stavba bydlení
pro seniory ve vsetínské Jasénce s pøedpokládaným
dokonèením do konce roku 2014. Meziøíèský
Seniorpark v areálu na Žerotínovì ulici by mìl pøijít na
øadu o necelý rok pozdìji. Jeho výstavba bude probíhat
po etapach, v první by mìlo vzniknout 42 lùžek
a provozní zázemí. Souèástí tøípodlažního objektu budou
i místnosti pro rehabilitaci, ergoterapii a multifunkèní
místnost využitelná jako spoleèenský sál, výtah èi kaple.
Dùvodem uvedeného rozhodnutí Rady ROP je podle
Taány Nesersjan, krajské radní za ÈSSD nevyhovují
stav dnešního Domova dùchodcù v Podlesí, jehož
rekonstrukce by si vyžádala vìtší prostøedky než stavby
nových objektù. V našem mìstì navíc letos došlo i ke
zmìnì statutu z Domova pro seniory se zvýšenou péèí
na Tolstého ulici na bìžné nájemní byty, což situaci
s bydlením penzistù jen zhoršilo.
(red.)Firma Schott Solar, jeden z nejvìtších zamìstnavatelù v regionu, konèí a propouští témìø 500 pracovníkù. Fungovala v našem mìstì od roku 2004 a byla
velkou nadìjí pro zamìstnanost v regionu. Mìsto jí doslova zobalo z ruky, pøednostnì vybudovalo novou silnici
u fabriky a nakonec i pojmenování ulice na Solární
odráží snahu vyjít pøednímu svìtovému výrobci solárních panelù vstøíc. Solárnímu snu je však kvùli ztrátì
konkurenceschopnosti v soutìži s asijskými produkty
konec a regionu hrozí obdobnì jako po krachu rožnovské
Tesly v polovinì 90. let hrozivá nezamìstnanost.
Propouštìní zamìstnanci nemají vztek jen kvùli
samotné ztrátì místa a životních jistot, ale i kvùli tomu,
že zatímco v Nìmecku údajnì dostávají pracovníci Schottu
až dvanáctitimìsíèní odstupné, v našem mìstì to jsou
jen tøi mìsíce. Dokonce kvùli tomu hrozili i stávkou
a protesty v nìmecké centrále firmy. Spokojeni by byli
i s devítimìsíèním odstupným, jež by jim dalo vìtší prostor
pro nalezení nové práce.
Ve stínu propouštìní z divize Schott Solar zùstalo sedm
desítek pracovníkù sesterské firmy Schott CR, vyrábìjící
podsvìtlovací trubice pro televizní obrazovky, kteøí dostali
výpovìï již v kvìtnu. "Lidi jsou naštvaní i zklamaní,
mìli práci, mají pùjèky a kde teï mají práci hledat,
když na jedno místo je dvacet zájemcù?", øekl naší
redakci propuštìný Milan Danko.
INZERCE
Geodetické práce. Ladislav Vrána, Svìrákova 183. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu
2
srpen 2012
Starosta Èásteèka a jeho krkolomné zmìny postojù baví internet Snížení poètu heren v zastupitelstvu neprošlo
Na opakované zmìny postojù a zajímavé vnímání èasu starosty Èásteèky poukazuje
tato koláž, jež už nìkolik týdnù koluje internetem. Naše redakce k ní mùže ještì doplnit
záznamem z èervnového zastupitelstva, kde se zastupitelka Bouwerová obrátila na
starostu takto: „Lidé se na mì obracejí s otázkou, jak je to s tìžbou bøidlicových
plynù. Mùžete nám zastupitelùm poskytnout nìjaké informace?“ Na pøímou otázku
pan starosta odpovìdìl následovnì: "Mìsto tìžbu nepovoluje, ale ministerstvo. Mám
informace z médií, že prùzkumné povolovací procedury byly zastaveny. Psali jsme
dopis, nech nám nìkdo z ministerstva vysvìtli, co to obnáší. Zatím se nám nikdo
neozval.“ Haleluja, není nad informovaného starostu!
Zastupitelé projekt muzea v zámku odmítli a pak schválili
(ib)Místy trapné, ale hlavnì nepochopitelné politické divadlo pøedvedli nìkteøí
èlenové zastupitelstva, tentokrát bohužel
zejména uskupení lidovcù. Zastupitelé na
mimoøádném zasedání jednali o projektu
„Muzejního a galerijního centra“ v rozestavìném jižním køídle zámku Žerotínù . Na
zaèátku jednání vystoupil øeditel muzea
Pùèek a svým mlhavým projevem vyzvednul zámìr otevøených depozitáøù ve tøetím
nadzemním patøe. Za "Zušku", pro kterou
byly doposud tyto prostory urèeny, nemohla vystoupit øeditelka školy, protože o
tomto narychlo vytvoøeném projektu nebyla vùbec informována (!!) a odjela na
dovolenou. Vystoupil tedy její zástupce s
pøedstavou umístìní celé školy do zámku
a o možnosti získat zdroje z Norských fondù.. Porovnal oba projekty a logicky postavil proti sobì výhody a nevýhody dvou
projektù. Je jasné, že umìlecká škola by
vytvoøila s KZ komplex kulturního prostøedí pro všechny generace, využila by prostory kaple ke koncertùm a platila by za
provoz ze svých vybraných prostøedkù.
Muzeum naopak peníze nemá a vše by hradilo mìsto, vèetnì vybavení, pracovníkù
a bezpeènosti sbírek. Debatu rozdmýchal
lidovec Mikušek, který dotazy o konkrétním financování odhalil absolutní nepøipravenost projektu. Horlivá zastánkynì
projektu a vedoucí OŠKS Skácalová na
rovinu sdìlila, že zastupitelé mají hlasováním dát pouze obecný souhlas a pak teprve nastane zpracování projektu do konrétnìjší podoby a èísel. Z toho byli všichni
pøítomní trochu rozpaèití a zastupitel TOP
09 V. Navrátil jasnì deklaroval svou
nechu cokoliv odhlasovat jen tak, když
již existuje schválený projekt pro využití
ZUŠ - MUZA. Navrhl vedení mìsta opravit
zámek vlastními silami z rozpoètù mìsta a
nepodmiòovat finance evropskými zdroji.
Pak bude mìsto mít v zámku to, co opravdu potøebuje. Irena Brouwerová jako pøedsedkynì Výboru kultury sdìlila usnesení
výboru, který projekt muzea nedoporuèil.
Oznaèila iniciativu starosty za pøedvolební
snahu vylepšit zpackanou místní politiku
pod jeho vedením a pøipomnìla ODS, že to
byli oni a lidovci, kteøí stáli doteï za umìleckou školou.
V hlasování zastupitelé výrazným pomìrem hlasù nesmyslný projekt neschválili.
Reakcí na to bylo vystoupení Bohdana Mikuška, nepsaného lídra lidovcù, který prohlásil hlasování za zmateèné a požádal o
pøestávku a jednání za zavøenými dveømi.
Pøes hodinu pak v zákulisí pøesvìdèoval
zastupitele o nutnosti nového hlasování a
schválení projektu. A k údivu pøítomných
bylo najednou tøináct hlasù pohromadì.
Nakonec rozhodl hlas zastupitele Mikuše
(TOP 09), který se k lidovcùm pøidal,
pøestože jeho dìti chodí do ZUŠ.
Obrat lidovcù lze vysvìtlit snad jen tak,
že by se rádi octli v Radì mìsta, pokud
nová øeditelka ZŠ Køižná Milena Medková
splní, co slíbila médiím a své místo uvolní.
Jak jinak lze chápat zmìnu postoje døíve
velkých zastáncù ZUŠ, kde mají nejen své
pøíznivce, ale i své rodinné pøíslušníky?
Dlouhodobì prosazovali projekt MUZA,
jehož platnost sice nadále trvá, ale šance,
že bude uskuteènìn, je díky nim nulová.
Zajímavé a divné zároveò je, že o výsledku hlasování neprobìhla žádná tisková
zpráva a mìsto zøejmì na pokyn vedení
radnice o tomto projektu a ostudné manipulaci s hlasováním radìji neinformuje.
Na svém èervnovém zasedání schvalovali zastupitelé podobu vyhlášky, která stanovuje místa, na kterých lze provozovat
výherní automaty. Ing. Brouwerová
navrhovala snížit poèet na 14 tak, jak bylo
pùvodnì navrhováno, než stavební úøad
záhadnì opoždìnì „dohledal“ kolaudaèní
povolení na tuto èinnost dalším provozovnám, které v návrhu nebyly, napø. restaurace Štìpánov, Køižná, restaurace Apollo,
sport bar Havlíèkova. Ing. Brouwerová
poukazovala na blízkost škol: „Chtìla
bych pøipomenout, že omezení hazardu je
jednou z deseti priorit mìsta, která byla
ovìøena anketou. Je to velký sociální problém, roènì se utratí sto milionù korun.
Žádám zastupitele, aby k tomu takto pøistupovali. Návrh 14 míst je rozumný kompromis a není tøeba zvyšovat poèet herních míst.. Mìli bychom myslet na obèany
a ne pøedevším na finance z hazardu do
rozpoètu plynoucí..“
MUDr. Leckéši konstatoval, že kdo chce
hrát, automat si najde. V návrhu mu chybìlo pøesné vymezení vzdálenosti od škol
a proto s ním nesouhlasil. Jeho kolega Urbánek uvedl, že pokud by protinávrh podpoøili, dojde k problému, nebo komise navrhla, aby byly zaøazeny provozovny, které
jsou zkolaudovány jako herny. „Dostaneme se do problému zdùvodòovat proè
tam ano a tam ne, když všichni mají provozovny zkolaudovány jako herny.“ Pøekvapivì se ke svým pøedøeèníkùm pøipojila i
øeditelka Diakonie Zdislava Odstrèilová,
která konstatovala, že sice nepodporuje
hazard, nicménì byla dána pravidla a mìli
by se jimi øídit, proto návrh na snížení poètu
heren nepodpoøí. Vlastislav Navrátil oponoval, že kdyby komise mìla øádné podklady ze stavebního úøadu již v poèátku,
mohla si jako kritérium stanovit jiné hledisko, než kolaudaèní povolení, a zajímal
se, zda byly z diletantismu pøíslušných
úøedníkù, kteøí dali èlenùm komise i
zastupitelùm tøikrát jiné a tedy matoucí informace, vyvozeny nìjaké dùsledky. Tajemník informoval, že nikoliv.
Navrátila také zajímalo, zda byla s provozovateli vedena jednání na odstranìní
vývìsních štítù a jiných polepù, které lákají
ke høe, tak, jak se na tom zastupitelé dohodli
již pøed nìkolika mìsíci. „Jak jsem uvedl
na ranní poradì pøedsedù politických
klubù, jednání probìhla,“ vyjádøil se
struènì a nekonkrétnì starosta. Po pøipomínce, zda by mohl informovat také veøejnost, která uzavøenému jednání pøedsedù
politických klubù nemùže být pøítomna,
uvedl: „Máme reakce, že provozovatelé
se stažením specielnì výložníkù nemají
problém.“ Na opìtovný dotaz z pléna, zda
byl stanoven nìjaký termín, dodal, že do
konce roku!
Návrh Ing. Brouwerové na snížení poètu
heren o šest neprošel, nebo byl podpoøen
pouze ètyømi zastupiteli (Varga, Navrátil,
Knápek, Brouwerová).
Fabrika na reproduktory nezamìstnanost nevyøeší, ale pomùže
(red.)Na 12 000 metrech ètvereèních tzv. prùmyslové zóny v Lešné by mìla v
následujícím roce vyrùst fabrika na výrobu autoreproduktorù italské firmy Sonavox,
která má v tomto oboru dvacetiletou tradici. Pøi plném provozu, který se pøedpokládá v
horizontu tøí let, by mìla zamìstnávat až 250 pracovníkù. Nabírat by se ale mìli postupnì
tak, jak bude nabíhat výroba.
O prodeji pozemkù jednalo na konci èervence zastupitelstvo. Cena byla stanovena na
115 Kè za ètvereèní metr. Zastupitelé tento podnikatelský zámìr pøivítali, zvl᚝ v situaci,
kdy je vzhledem k ukonèení výroby v Schottu na obzoru obrovský nárùst
nezamìstnanosti v regionu. Vznik nové fabriky ale tuto situaci aktuálnì nevyøeší, lidé
budou bez práce již od podzimu a první místa budou nabídnuta nejdøíve za rok...
Romantický letní podveèer na dlažbì u Rajky
Romantický podveèer u Rajky. Prostor mezi prodejnou Alberta restaurací Rajka je již
delší dobu místem nejrùznìjších opileckých exhibicí za bílého dne, které Mìstká policie
není schopna (nebo ochotna) øešit. Nepomáhají ani zoufalé telefonáty místních obèanù,
ani opakované volání po øešení ze strany zastupitelky Brouwerové, která v dané lokalitì
bydlí. Ale dobrá zpráva o naší spoleènosti nakonec - i když ten páreèek byl evidentnì
našrot, našlo se dost lidí, kteøí nabídli pomoc.
Námìt a foto: Igor Matiovský
INZERCE
3
INZERCE
srpen 2012
4
srpen 2012
Zúèastnit se Odštìpení Krhové a Polièné rozpoutalo diskuzi
Mnoho umìlcù svádí ve svých umìleckých dílech fascinující a trýznivý zápas
mezi duší, vášnìmi a emocemi na jedné
stranì a na stranì druhé bojují se skuteèností, fyzickou realitou tìla a kalkulujícím rozumem. Zažíváme ten støet v prozaickém životì sami na sobì, dnes a
dennì. Neumíme sice popsat tak pøesnì,
co cítíme a jak myslíme, ale rádi pozorujeme umìlecké ztvárnìní odvìkého
boje emocí s realitou doby od filmových
tvùrcù, malíøù a spisovatelù. Moderní
média nám umožòují zúèastnit se nejen
kulturních událostí, ale i svìtových sportovních klání. Máme za sebou více než
dva týdny olympijských her v dobì èasù
dovolených a rodinných putování.
Londýn byl úžasným místem boje
sportovcù a bylo skvìlé vidìt jejich
famózní fyzické výkony. Ale bylo to i nìco
víc! Bavily nás a dojímaly jejich emoce
tìsnì po skonèení každého jednotlivého
zápasu. Tu zklamání nad pádem a žal
z promarnìné šance, vyèerpanost, ale i
neutuchající radost nad výsledkem, slzy
deroucí se neøízenì do oèí a ruce zvednuté do nebe, zaatá pìst a pak objetí
s lidmi provázející jejich úspìch èi
zklamání. ڞasná atmosféra podtržená
místem obrovských tradic a zároveò svou
parádní moderností, jakým Londýn bezesporu je. Uprostøed historického centra
dominuje fantastická atmosféra beach
volejbalu, burácející plavecká hala,
atletický stadion sledující bìhy
budoucích legend sportu. Ale jednoho
dne vše konèí a my se ocitáme v šedi
bìžných dní. Relativnì. Když slunce
vyjde za chladnìjšího srpnového rána a
nás èeká pracovní den, pøece jen si jej
dovedeme okoøenit setkáním s pøítelkyní, voòavou kávou, hezkým filmem,
procházkou s dìtmi kolem Beèvy, pohlazením, pusou, úsmìvem nebo dobrou
veèeøí. Jen aby takových chvil bylo více,
než jen prožívat úzkost, samotu, strach,
obavy z vìcí budoucích nebo beznadìj.
Asi proto jsme obdaøeni rozumem, abychom se snažili být šastni a své okolí
ovlivnili v dobrém slova smyslu. Nevím,
jak Vy, ale já prožívám letní èas nabitý
nádhernými emocemi a vypouštím politické zprávy a stupidní výlevy jednoho
èi druhého politického soka. Nechce se
mi poslouchat kòourající odboráøe nebo
policisty nebo vymlouvající se politiky,
nechce se mi ztrácet èas hledáním pravdy, kdo je vìtší zlodìj a kdo menší, chci
fungující stát, který mne neobtìžuje a
dost. Pokud to neumí dnešní premiér
nebo starosta, tak ho volit nebudu. Teèka. Žádné výmluvy, žádné vysvìtlování,
žádné ale. Mám dost nepoøádku, mám
dost slibù a mám dost korupce. Pøedstavte mi nové tváøe a možná se budu
zabývat nìjakými volbami hlavy státu,
kraje nebo zbyteèného senátora. Jinak
o politice nepotøebuji slyšet, to radìji
pùjdu do amfíku na film, i když dodnes
nevím, jaký bude. Ach jo. Pøece mne zase
dostihne nìèí neschopnost za obecní
peníze…. Vymanit se ze
spleti politiky je skoro nemožné. Tak jako vìèný souboj duše a tìla, srdce a rozumu. Vyhrát nelze, jen vždy
aspoò zúèastnit se…
Vaše Irena Brouwerová
(red.)V minulém èísle jsme informovali o podivuhodné reflexi
odštìpení dvou místních èástí Polièné a Krhové z pohledu starosty mìsta Èásteèky, který za hlavního viníka vzniklé situace
oznaèil "blbou náladu" ve státì. Nyní pøinášíme reakce zastupitelù na starostovo vystoupení, které na jednání MZ zaznìly:
" Podle mì to byla ztráta dùvìry a absence komunikace mìsta
s místními èástmi. Jsem nemile pøekvapen a pan starosta by mìl
zvážit odpovìdnost nad tím, co se stalo. Ale ne tak, že nám nepøála
média, osadní výbory šly proti nám a do toho další kroky, které
jsme nemohli ovlivnit... pøipadá mi to nedùstojné," prohlásil
zastupitel Mikušek. Dále se pozastavil nad tím, že jeden ze zastupitelù, Vladimír Místecký, byl mìstem placen jako koordinátor
s místními èástmi a on toho využil k podnìcování krokù k odtržení,
že jim v tom pomùže. Podle Mikuška hraje velkou úlohu v odtržení
místních èástí a mìl by i on vyvodit zodpovìdnost.
Vladimír Místecký reagoval slovy, že jestli se on sám nìkdy
zeptal v místních èástech, zda neuvažují o osamostatnìní, není to
nabádání. Také se mu nelíbilo zdùvodnìní, že silné zájmové
skupiny vidí vìtší šanci k prosazení svých zájmù v menší obci a
že pøípravné výbory manipulovaly s fakty a slibovaly obèanùm
nesplnitelné. „Máte nìjaký konkrétní pøípad? Øeknìte mi
konkrétnì, co jsme slibovali, s èím jsme manipulovali, to je vážné
obvinìní,“ obrátil se na starostu Místecký. „Tento materiál vyplývá z analýzy lidí, kteøí provádìli prùzkum v místních èástech.
Nìkolikrát jsem èetl webové stránky obcí. Vùbec nebylo slyšení
argumentù ze strany mìsta. Takový dojem jsem získal,“ odpovìdìl
starosta.
Ke kritice analýzy se pøipojil i Vlastislav Navrátil. „Mrzí mì, že
vedení mìsta vydalo pouze materiál, ve kterém øíká, my jsme
dìlali, co jsme mohli, ale oni se k nám chovali škaredì a chtìli
se odtrhnout. Ani slovo o tom, co jsme udìlali špatnì my. Z materiálu se dozvím, kdy byla první písemná zpráva o Polièné, že
je blbá nálada a že všichni byli proti nám. Sebereflexe ale chybí.
Byl bych rád, kdyby to vedení mìsta pøipravilo, protože to mùže
být i pouèením do budoucna.“
„Za odpojení mùžeme všichni, komunikovat jsme nechali pouze
starostu a vedení mìsta. Jestli nìco selhalo, pak komunikace
nebo osobní antipatie,“vyjádøil se Zdenìk Petroš
„Za to, co se stalo, jsem se nìkolikrát naprosto upøímnì omluvil.
Velmi mì to mrzí a osobnì se mì to dotýká. Když jsem si v prosinci
dìlal analýzu, jak moc je situace zvratitelná, došel jsem k poznání,
že vlaky se už rozjely a zastavit nejdou, ale rozhodl jsem se ještì
bojovat. Dùvody uvádìné pro odtržení obou obcí jsou zástupné.
Co pøiznávám, byl jsem tvrdý a nekompromisní, ale snažil jsem
se být spravedlivý. Možná to byla chyba, ale nedokážu být
populista. Vždy budu øíkat pravdu a to, co si myslím. Hájil jsem
zbytek mìsta. Nechtìl jsem, aby jeho obèané doplatili na enormní
požadavky ze strany místních èástí,“ pronesl bez uzardìní starosta
Èásteèka. Na jeho obranu vystoupil místostarosta Pernický s tím,
že stejný problém nespokojenosti místních èástí øeší i jiná mìsta
v republice. „Není to jen o vedení mìsta, ale o nás všech. Odmítám
napadání, že nebylo komunikováno. Žádné vedení mìsta
nekomunikovalo s místními èástmi tak, jak je tomu dnes, žádná
radnice se nezúèastnila tolika veøejných schùzí v místních
èástech, sportovních a jiných akcí tak, jako my.“
„Já jsem se za spoluzavinìní obèanùm omluvila. Analýza pana
Hrušky je pro mì záslužná, trošku jste tou svou, pane starosto,
zùstal zahanben, prohlášila zastupitelka Brouwerová v návaznosti
na materiál Jiøího Hrušky, který se pokusil celý odštìpný proces
rekapitulovat a vyhodnotit. Také ji zajímalo, proè starosta neustále
prosazuje optimalizaci škol, která byla jednou z pøíèin odtržení.
Podle ní není tøeba rušení škol, pouze jejich lepší využití. „Vnímal
jsem, že optimalizace školství je naší spoleènou potøebou. Nebyl
jsem tím, kdo tlaèil, ale tím, kdo se ji snažil vyøešit. Možná špatnì,
ale snažil jsem se,“ reagoval starosta.
„Je to otázka ztráty dùvìry, kdy se udìlalo nìco jiného než
bylo slíbeno. Bojíme se, aby jsme si to nerozházeli u obèanù
mìsta, a necháme to na místních èástech. Nebyl jste pane starosto
tvrdý. Ne, byl jste nerozhodný, mìkký a šel jste cestou menšího
odporu,“ vyjádøil se Bohdan Mikušek. Starosta na to reagoval,
že to, že nenašli odvahu zoptimalizovat školství ve mìstì, není jen
jeho problém nebo koalice, ale všech zastupitelù. Informoval, že
na optimalizaci se dále pracuje a na poøad jednání zastupitelù
pøijde v listopadu.
Považuji za drzost a výsmìch všem tìm, kdo právì dostali nebo
dostanou výpovìï z firmy Schott Solar, míním tím divadlo, co
pøedvedl starosta mìsta Valašského Meziøíèí pan Jiøí Èásteèka!
Ony se mu teï pøed senátními volbami tyto populistické
prohlášení, sliby plné emocí docela vlastnì hodí. Musí taky nìjak
uklidnit napìtí ve mìstì, které tady od odtržení Krhové a Polièné
panuje… Kdy všude na ulici, v marketech apod. jsou lidi na urèité
jméno už docela alergiètí. Plusové body se vždy hodí… Kdyby
se ale jen trošku více zajímal o dìní v tomto mìstì a chodil mezi
lidi a naslouchal jim, tak by ze sebe tìžko mohl nìco tak naivního
vypotit.
Vždy nejen tady na Valašsku, ale v celé ÈR stále nejede naplno
od neslavné krize spousta firem! Dodnes to øeší tak, že zamìstnanci
mají tzv. „volné pátky“ hrazené jen 60% denní mzdy. A že je tìchto
firem i ve Valmezu dost, ví snad každý z nás! Tedy až na jednoho…
Vždy na setkání s panem starostou dorazilo jen 16 z 35 pozvaných firem. Proè asi? Všem ostatním totiž byla samotná akce spíše
k smíchu. Sami totiž dobøe ví v jaké situaci se tady spousta spoleèností-firem nachází. Ano jsou na hranici samotné existence, takže
zamìstnávat nebo vytváøet nové pracovní místa asi tìžko budou.
Taková je zde situace, ale tohle víme snad všichni. Nebo ne?
Nechtìl jsem se nikoho z propuštìných nìjak
dotknout. Pokud se tak stalo, pøedem se
omlouvám. Nezávidím jim, opravdu není co.
Hlavnì v dnešní dobì. Kdy sociální jistoty
nemá v tomto státì díky politice ODS jisté
nikdo. A ze dne na den mùže zùstat bez práce
každý z nás. Vždy Schott byl èasto poslední
šancí najít tady ve Valmezu òákou slušnou
práci. Uvidíme kolik sekretáøek, nebo osobních
øidièù zamìstná samotný starosta. Vždy
øidièák má dnes mraky lidí a tìch holek - žen
s maturitou (nejen s maturitou!) v Schottu
dìlalo na dìlnické profesi taky dost (protože
jiné uplatnìní nikde nenašly!). A ze svého
vysokého platu, který má pan starosta z našich
daní si to jistì mùže dovolit.
Ale jak øíká mùj známý z dalekého Mostu:
„Bude už jen hùø. Líp totiž bylo, ale my jsme si toho nevážili.“
Závìrem chci jen pøipomenout, že stále je èas na zmìnu. I když
vše už se napravit nedá, ale proè stále dávat šanci lidem, kteøí
podìlají, co se dá? Další volby se totiž blíží… A tohle ví dost
dobøe i jistý Jiøí Èásteèka - èlovìk co toho zde nasliboval už více
než dost a nedodržel ani procento z toho!
Kde máme slibovaný obchvat mìsta? Nesplnìný volební slib
s garancí samotného kamarádíèka Neèase!? Stát nemá peníze?
Jak to, že Rožnov nový obchvat má? I Pøerov a v Bystøici p.H. se
právì staví? A to jsou jen pøíklady z okolí.
Nebudeme prodávat majetek mìsta… A prodává se o 106 vše co
se dá! Teï už jsou na øadì i pozemky u autobusáku… Vìøím, že
touto rychlostí stihnou prodat i radnici na námìstí!!!
A o geniálních rozhodnutích tohoto èlovìka, který je pro smích
už i za hranicemi tohoto mìsta ani nemluvím… Staèí èíst i jiné noviny v okrese.
Schválnì jsem se jel podívat na slepou ulici Tolstého, místo kam
se nám stìhuje Mìstská policie a èekal jsem pøes 15minut až jsem
dojel k domovu dùchodcù. Proèpak? Pøijeli popeláøi! Paní co na
chodníku šla s pejskem mi øíkala, že kolikrát zde nemá kde zastavit
ani pošta nebo PPL se svou dodávkou. O tom, že tam není kde zaparkovat už bylo napsáno taky dost. A když
potkáte (a to 100% potkáte!) projíždìjící auto
z opaèného smìru než vy jedete, tak už se
nedostanete nikde! A jelikož místní m욝áci
jezdí èasto autem. Omlouvám se, používají
rovnou 2! Tak mì opravdu zajímá, která hlava
pomazaná tohle vymyslela!? Takové chytrolíny
platíme z našich daní!? K èertu už s nimi!!! Když
jsem se se svým zážitkem z ulice Tolstého
pochlubil kolegùm v práci, jeden z nich zareagoval tìmito slovy: „A ty se divíš, vždy hned
naproti bydlí Irgl. Tak ho dostali za úkol
hlídat. Vždy i ta volba øeditele MP byla òáká
divná… Celé mìsto tahá za jeden provaz a je
prohnilé, zkorunpované.“
Volby se kvapem blíží, že pane starosto Èásteèko?!
[email protected]
INZERCE
5
INZERCE
srpen 2012
6
srpen 2012
Z dopisù ètenáøù Obelisku Past na øidièe aneb opravdu "Pomáhat a chránit"?
Je libo posezení u páchnoucí fontánky?
Dne 6. srpna jsem dostal pokutu od
Mìstské policie za krátkodobé stání na
Sokolské ulici v prostoru køižovatky s ulicí
Poláškovou. Stál jsem pøed znaèkou „zákaz
stání“. Bylo mi sdìleno, že v zatáèce a navíc
v zeleni je další znaèka zákazu (naproti
bývalé Potravináøské školy). Øidiè jedoucí
od pošty ale tuto znaèku nevidí. Domnívám
se, že zákaz stání v uvedeném prostoru je
pøinejmenším sporný, o èemž svìdèí to, že
stání v daném prostoru je využíváno
mnoha motoristy. Mùže to být vítaný zdroj
pøíjmù z rozdaných pokutových blokù.
Nemyslím si, že rozdávání pokut za sporné
prohøešky se shoduje s heslem „Pomáhat
a chránit“ , což nepøispívá k oblibì
ochráncù poøádku.
Napadá mì pøípad z Anglie, kde jsem byl
na návštìvì. Vraceli jsme se v nedìli v noci
z výletu a docházel nám benzín, nebo tøi
èerpací stanice byly již zavøené. Švagr (Anglièan) zastavil a krátce pohovoøil s policisty na stanici. V krátké dobì pøijelo policejní
auto, které nás doprovodilo k další otevøené benzince. Zde policejní doprovod pøátelsky zamával a odjel. Pro mne to byl ohromný zážitek ze služeb a pøístupu policie
vùèi uživatelùm komunikací.
Stalo by se tak i u nás? Radìji bych to
nezkoušel. ak. arch. Heøman Karel, VM
S teplými jarními dny byla slavnostnì
otevírána po zimì zdejší cyklostezka,
nazývaná také „páteøovᓠ- orientovaná
v ose Rožnov, Val.Mez., Vsetín, takže cyklisté mohli opìt vyrazit do terénu. Její
vybudování (za nemalých nákladù) je
nutno bezesporu hodnotit jako záslužný
poèin. Nicménì její charakter je možno
oznaèit pouze za „sezónnì-turistický“. Její
trasa vede pøevážnì okrajovými èástmi
mìsta, témìø mimo obydlené èásti. Zatím
ale zcela citelnì chybí pokrytí cyklostezkami vnitøního mìsta (obydlených
èástí) s výpadovkami do prùmyslových a
obchodních center, vèetnì napojení na tu
páteøní, jejichž charakter by pak bylo
možno oznaèit za „celoroènì-pracovní?“
Cyklisté tak nyní v hustém silnièním
mìstském motorizovaném provozu vytváøejí øadu nebezpeèných situací a ke své
jízdì radìji využívají chodníkù pro pìší na úkor chodcù, které omezují, ne-li ohrožují (vèetnì plynulého pøejíždìní silnice po
pøechodech pro chodce!!). Je zøejmé, že ve
vnitøním mìstì je obtížné najít v ulicích dostateèný prostor pro cyklostezku, pøesto by
bylo vhodné se o to pokusit. Tak napø. pomìrnì snadno øešitelná by jistì mohla být
trasa severním smìrem od centra ke høbitovu, AVEXU, TESCU a DEZE (cyklisticky
velmi exponovaná), kde již zásluhou DEZY
cyklostezka èásteènì existuje. Jednalo by
se vlastnì jen o její prodloužení od høbitova k Mostní ulici (pøes Høbitovní, Zámeckou a Masarykovu ul.). A tak by se jistì
daly najít další trasy. Ing. Jaromír Michal
Turistické cyklostezky dopravu neøeší...
Dobrý den, zasílám jeden postøeh z našeho mìsta. Léto je v plném proudu, ale fontána
v zámeckém parku zøejmì vyschla. Návštìvníci parku si tak mohou odpoèinout leda u
hnijící vody v nádrži fontány. Úsilí udržovat zrevitalizovaný zámecký park v poøádku
nìjak rychle pominulo.
S pozdravem Petr Luljak
Jiøí Nauš opìt nevinen a utiskován!
Musím reagovat na jedno z dalších
prohlášení Jiøího Nauše, které bylo
zveøejnìné v Jalovci jako reakce na jeho
porušení zákona o odpadech. O kterém jak
Jalovec tak i Obelisk informoval. Kde se
jak už to bývá u Nauše zvykem opìt
vymlouvá, že on nic - že on muzikant…
Dodnes všichni pamatujeme na jeho
reakci na slavný falešný „Urbánkùv“ mail
ve kterém zatím neznámý? pisatel kritizoval
korupci na radnici v našem mìstì.
Nejen Jiøí Nauš, ale i Jan Odstrèil
s Ivanem Klímou (nyní už všichni ex ODS)
veøejnì v Jalovci pøiznali, že o dohazování
kšeftíkù a uzavírání výhodných smluv pro
Ach ta vedra...
Že jsou lidi èím dál línìjší a autem by
nejradìji vjeli až do krámu, to vím dávno.
Ale když chce nìkdo smoèit nohy v Beèvì,
tak vjede autem až do vody, to je tedy
opravdu novinka.
Text a foto: Igor Matiovský
INZERCE
rùzné firmy a jedince ve Valmezu vìdìli a
ještì jim pár let kryli záda, aby se tyto informace nedostaly ven mezi lidi. Na to, že podle zákona mìli o tìchto skuteènostech informovat Policii ÈR, ale asi nìjak zapomnìli.
Mùžeme tedy s èistým srdcem napsat, že
se všichni tøi tak podíleli na rozkrádání veøejného majetku, protože vìdomì kryli pachatele!!! Ale vždy šlo jen o pár milionù,
takže se nic vážného nestalo. A Policie ÈR
asi èíst taky neumí… To na tìch nejvyšších patrech politiky, kde se nám nyní tlaèí
i nᚠslavný starosta jde už o vìtší koryto
- o miliardy… Takže milion sem, milion tam.
Škoda jen, že na radnici nemáme opravdu
èestného jedince, který by stál o to, aby se
veškeré tyto neduhy i zpìtnì prošetøily a
vypracovaly se znalecké posudky, zda
nedocházelo a nedochází k plýtvání
s veøejnými prostøedky. Pak by se i pán
èestný a jeho stavební firma asi pìknì
divil… I když není zøejmì nad èím, protože
Jiøí Nauš to dost dobøe ví sám. A v Jalovci
sám prohlásil,že: „Proè teï mám být terèem
útokù jako èlen ODS za neschopnost a
podvody druhých?“ Nebo: „Mohu pouze
øíci, že s tímto èlánkem po drobných úpravách souhlasím, protože jsem se pøesvìdèil ze získaných dokumentù volnì pøístupných, že je èlánek povìtšinu pravdivý.“
Co øíci závìrem. Nemáte tìchto lidí už plné
zuby? Není potøeba s nimi už koneènì
zatoèit a dostat je tam kam patøí nejen
David Rath? Vždy jde o naše peníze… O
naše danì, které stále rostou. A proè nezaèít
od tìch malých ryb. Rybáøská sezóna
zaèíná! Kdo se pøidá?
[email protected]
Nová zastávka v Krhové neslavnì pokøtìna
Zasílám vám pár fotografií poøízených v obci Krhová 27. èervna. V rámci výstavby a
obnovy zastávek MHD Valašské Meziøíèí, je ta krhovská nejlehèí a úèastníkùm MHD
skýtá nejlepší ochranu pøed sluncem èi deštìm. Je vybavena nejen nástupištìm, ale i
moderním a vzhledným odpadkovým košem, který si nìkdo spletl s kontejnerem na
komunální odpad. V sobotu byly u plného odpadkového koše pohozeny dvì igelitové
tašky s odpadem. Domnívali jsme se, že jde o prázdné PET lahve. Tašky tam byly i v
nedìli. Ve støedu odpoledne byl jejich obsah rozházen kolem koše. Lidi jsou prostì
prasata a je škoda pro nì cokoli pìkného dìlat.
Marie Jakešová
7
INZERCE
srpen 2012
srpen 2012
8
Atletická školka a pøípravka pro dìti i v našem mìstì Èeskému Honzovi netøeba buchet, ale angliètiny
Atletické školky a pøípravky jsou zøízeny
u atletických oddílù a klubù. Tato volnoèasová aktivita je urèena pro dìti ve vìku
5 -11 let. Dìti do atletických školek a pøípravek docházejí zpravidla jednou èi dvakrát týdnì a sportují pod vedením zkušených trenérù. Vaše ratolesti se nauèí pestrou a hravou formou základní pohybové dovednosti (bìhat, skákat a házet) a
budou rozvíjet pohybové schopnosti, zejména rychlost a obratnost. Hravé bìhání,
skákání a házení je podpoøeno lehkými
atletickými pomùckami vyrábìnými na míru
tìm nejmenším.
Další úspìchy bikerky Terezy Huøíkové
Poté, co 21.7. obhájila Tereza Huøíková v
Peci pod Snìžkou titul Mistrynì republiky,
pøesunula se za hranice a krásným jedenáctým místem zakonèila sérii Svìtového
poháru roku 2012 pøi posledním podniku
ve francouzském Val d´Isere. Horská vesnice položená v nadmoøské výšce nad 1800
metry nad moøem hostila poslední Svìtový
pohár letošní sezóny, který se stal zároveò
ostrým testem všech špièkových závodnic
pøed Olympijskými hrami v Londýnì.
Tereza se na start postavila po neúèasti
na zámoøských svìtových pohárech s
èíslem 38. Hned v prvním kole se prokousala na 14. pozici, kterou bìhem dalších
kol vylepšila až na jedenáctou pøíèku. Na
TOP 10 jí chybìlo pouze 16 vteøin a do cíle
pøijíždìla na dohled desáté Kateøiny Nash. „Dnes jsem se cítila fantasticky od
samého rozjíždìní ve stanu. Po tvrdém tréninkovém campu v Livignu, které je hodnì
podobné jako Val d ´Isere, mám sílu v nohou. Projevilo se to hned v prvním kole,
kdy jsem se dokázala prokousat dopøedu
pøes 24 holek, pak jsem si držela své tempo
až do cíle a pøedjela jsem ještì další závodnice. TOP 10 výsledek jsem mìla kousíèek, ale s jedenáctým místem jsem spokojená. Na závod se sjela kompletní svìtová
špièka otestovat formu pøed OH v
Londýnì a výsledek v takové konkurenci
se poèítá,“ popsala Tereza Huøíková.
INZERCE
Pro Terezu to byl tak letos nejlepší
výsledek v seriálu svìtového poháru
a zaøadil se i mezi nejlepší výsledky
letošní sezóny. Nyní se už závodnice
bude soustøedit na závod Mistrovství
svìta v rakouském Saalfeldenu. Ten
se pojede na zaèátku záøí.
„Ráda bych absolvovala ještì jeden
tvrdý tréninkový cyklus doma v
Beskydech bìhem srpna, poté už se
forma bude dolaïovat k záøijovému
mistrovství svìta, kde bych se ráda
cítila podobnì, jako vèera ve Francii.
Na tra MS se do Rakouska chci jet
podívat na jeden den 14 dní pøed závodem
a dobøe si ji najet, abych pak bìhem
oficiálních tréninkù mìla zvládnuté
technické pasáže a mohla se soustøedit
pouze na fyzický výkon,“ sdìlila Tereza.
Fanoušci Terezy jí budou mít možnost
v Èeské republice spatøit i na závodì Kola
pro Život Èeské spoøitelny Manitou železné hory 25. srpna, kde se bude vìnovat
mladým cyklistickým nadìjím ve stanu
Èeské spoøitelny. Souèástí bude i autogramiáda a závody na pump tracku.
Pavel Nìmec
Už je to tak, èeský Honza dnes nepotøebuje
ve svìtì buchty, ale angliètinu.
Bez angliètiny už to dnes prostì nejde,
mùžete si o tom myslet, co chcete. Dokonce i ti, kdo vùbec nechtìjí cestovat a cizincùm se ze široka vyhýbají, chtì nechtì
musejí myslet na jazyková zadní vrátka pro
pøípad, že budou muset hledat nové zamìstnání. Znalost cizího jazyka se totiž vyžaduje snad úplnì všude. Ale uèení bolí a tabletky nikde. A tak všichni lamentujeme,
oddalujeme, kritizujeme.
Co s tím udìláme? Zkusme to brát z té
lepší stránky. Jazyk je dobrodružství. Je to
adrenalin, tøeba jako vystoupat na osmitisícovku. Na úpatí se tìšíte na vrchol a víte,
že to nebude jednoduché. Koupíte si mapy,
pøíruèky, výbavu, zaplatíte si horského
vùdce, nicménì, nahoru musíte šlapat
SAMI :(…
Kdo tam nebyl, neví, jaké obzory se na
vrcholu rozprostírají. Kdo tam nepùjde,
nebude to vìdìt nikdy. Urèitì ale na vrcholu nestojí nikdo s notesem, aby Vám
dal jednièku, pøípadnì trojku, nebo aby se
Vám smál, že jste šli dlouho, nebo zakopli.
Je to Vaše cesta, Vaše výhra, budete na
sebe hrdí a nikdo Vám to nikdy nevezme.
S jazykem je to stejné. Cílem je
DOMLUVIT SE, aby se otevøely nové
obzory. Toho strašáka s notesem si každý
neseme pouze v sobì. My sami nad sebou
neustále kroutíme hlavou, jak nám to nejde,
jak poøád zapomínáme, jak jsme na to
hloupí, staøí, neschopní… a pøitom nás
nikdo nehodnotí. Uèitel je horský vùdce,
knihy jsou pøíruèky. A že poèasí èasto mìní
plány? No a co? Není ostuda zpomalit,
nebo se vrátit do základního tábora, když
nejsou vhodné podmínky. Hlavnì když
ráno jdete dál :)!
Pøestaòte si z jazykù dìlat strašáky.
Pøestaòte se kritizovat a mìjte radost
z každého slova, kterému jste ještì vèera
nerozumìli. Jazyk je puzzle a každý dílek se
poèítá.Nikdo neøíká, že musíte stát na vrcholu, abyste se dorozumìli, dobrý pocit
mùžete mít už cestou. Jenže my èasto stojíme v základním táboøe, vymìòujeme pøíruèky, horské vùdce, vymlouváme se na
poèasí - A NEŠLAPEME!
Zaèíná nový školní rok, tak pojïte s námi
do toho. Nemusíte daleko, øadu kurzù pøece
najdete pøímo ve Valmezu. Podle èeho budete vybírat - to už je na Vás, koneckoncù,
pøijïte se poradit, za naše „horské vùdce“
ruèíme.
Takže, hurá na cestu! Buchty s sebou
nepotøebujete, ty si dnes ve svìtì koupíte
všude, nejsme chudáci. Chudáci jsme
pouze v situaci, kdy se nedomluvíme.
Mgr. Ivana Nováèková (Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky VM)
P.S. Ještì prosím jedno malé pøání: mìjte
jazyky rádi, odmìní se Vám.
V závìru loòského roku
obdržela místní hvìzdárna
zajímavý dar v podobnì
dvou teleskopù amatérské
výroby od Ing. Jaromíra
Michala, majitele autoškoly
Mikra. Dalekohledy vlastnila jeho maminka Marie
Michalová, která ve svém
pracovním životì byla uèitelkou a v soukromém vášnivou amatérskou astronomkou.
Dalekohledy si nìkteøí
èlenové astronomické
sekce (vèetnì M. Michalové) amatérsky sami vlastními silami vyrábìli, vèetnì broušení zrcadel, za metodického vedení pražského
Dr. Huberta Slouky, aby mìli èím pozorovat
noèní oblohu. Pravidelné schùzky se pak
konaly v jedné z místností krásenského
zámku Kinských, která sloužila jako jejich
klubovna. Dalekohledy pøežily na pùdì domu p.Michalové poblíž zámku Kinských,
v souèasném sídle autoškoly Ing.Michala.
Dá se tedy øíci, že Marie Michalová byla
jedním ze spoluzakladatelù souèasné
meziøíèské hvìzdárny.
V roce 1944 se z neformálního sdružení
amatérských astronomù, kteøí se pravidelnì setkávají v observatoøi pana Antonína
Ballnera, stává organizovaná skupina pøi
muzejním spolku ve
Valašském Meziøíèí - celým
názvem Astronomická
sekce Muzejní spoleènosti. Šlo o formální èlenství, které mìlo ospravedlnit existenci pøed protektorátními úøady. První jednatel sekce byl Antoním
Ballner (1890 - 1972), dále
jej následoval Josef Doleèek (1912 - 2003), kterého
na krátký èas vystøídala
Marie Michalová.
Èinnost sekce spoèívala
v pravidelných schùzkách,
které mívaly formu pøednášky anebo praktika. Tématem bylo napøíklad broušení zrcadel a konstrukce dalekohledu. Dále se vìnovali popularizaci astronomie a pro valašskomeziøíèskou
veøejnost poøádali pøednášky. Od roku
1949 nabízeli i denní a noèní pozorování, a
to v parku (tehdy parku Pionýrù) u zámku
Kinských.
Èlenové sekce vlastnili nìkolik dalekohledù, ale do prosince roku 2011 na hvìzdárnì vìdìli pouze o dalekohledu pana
Antonína Ballnera, který je v jejich majetku
a je umístìn v tzv. Ballnerovì hvìzdárnì.
Díky daru pana Michala má hvìzdárna k
dispozici další dva teleskopy, které procházejí pomìrnì nároènou opravou.
Dalekohledy paní Michalové darovány Hvìzdárnì
9
Z historie
Èas od èasu bývá v nìkterých kulturních valašských periodikách pøipomínán
pozapomenutý valašskomeziøíèský básník
Maxmilián Kunert, píšící pod pseudonymem M. Kurt. Narodil se 25. èervence
1877 ve Valašském Meziøíèí. V tomto mìstì
také v roce 1895 maturoval na gymnasiu.
V Innsbrucku a Praze studoval práva. Jako
právník pak pùsobil v Hodonínì, Ostravì,
Novém Jièínì, Prostìjovì a Bratislavì.
V roce 1908 vydal sbírku lyrických veršù
nazvanou prostì „Básnì“. Zabýval se v ní
tehdy literárnì módní, ale spoleèensky
velmi tíživou sociální a národnostní problematikou Ostravska a také tématy rodného Valašska. Valašskému Meziøíèí jsou
vìnovány básnì napø. Kavalír ( o bohémském a sebeznièujícím životì hrabìte
Rudolfa Kinského), Valašský král (o kontroverzní osobì poslance øíšské rady a
dlouholetého starosty mìsta JUDr. Aloise
Mikyšky). Motivy mìsta vykresluje Kurt i
v jiných básních. Ve sbírce si všímá také
dalších míst Valašska - Zašové, Solánì,
Hostýna. Zøejmì proto, že toto dílo bylo
tvrdì odmítnuto F. X. Šaldou, který oznaèil
autora za bezruèovského epigona, zùstala
Kurtova sbírka básní první a zároveò
poslední zveøejnìnou tvorbou svého druhu a Kurt nadále publikoval jen v èasopisech. Útlý svazek veršù by se snad ještì
ojedinìle našel ve starých knihovnách,
avšak i tam na nìj nadále sedá symbolický
prach zapomnìní. Kurt byl také autorem
nìkolika divadelních her. Vzpomínku na
tento talent moravské poezie ponìkud
oprášil v roce 1994 Oldøich Šuleø ve své
knize Pamì domova. O publicitu a popularizaci Kurtova díla v regionálním mìøítku
se snažil i prof. Jiøí Demel a to dokonce
rozhlasovým poøadem. Kurtovy básnì se
vyznaèovaly lyrièností a øada z nich byla
zhudebnìna, a to napø. Leošem Janáèkem,
Vítìzslavem Novákem nebo Janem Nepomukem Poláškem. Nejznámìjší takovou
skladbou je „Na Soláni Èarták“.
Èasopisecky vydané verše i prozaické
útvary se již zøejmì nedoèkají souborného
INZERCE
srpen 2012
135 let od narození Maxmiliána Kunerta 1
Fotografie trhu na meziøíèském námìstí zobrazuje i dùm, který patøil Kurtovu otci
(zcela vlevo, tøetí dùm vpravo je dnešní Komerèní banka). Pøi blžším zkoumání je na
domì zøetelnì èitelný nápis Josef Kunert.
Z archivu Jindøicha Zetì
vydání. Kurt publikoval ve Zlaté Praze, øíèí. V posledním studijním roèníku 1894/
Ostravském deníku, olomouckém Pozoru, 95 podle tøídního katalogu nemìl ani jedMoravskoslezské revui a pozdìji i v Lido- noho rodièe, jeho poruèníkem byl Karel
vých novinách. A právì do nich Kurt pøis- Pagáè, pekaø ve Valašském Meziøíèí. V rubpíval èasto. Lidové noviny v letech pøed rice odpovìdný dozorce a osoba, u které
první svìtovou válkou zaèaly získávat pa- žák bydlel, je uveden Šebestián Zlobický,
tøiènou žurnalistickou úroveò a soustøe- obchodník ve Valašském Meziøíèí.
dily kolem sebe tehdy mladé autory jako
V závìru roku 2011 byl navázán kontakt
bratry Èapky, Jiøího Mahena, Františka s potomky M.Kurta, kteøí se prostøedGellnera, Viktora Dyka, Jiøího Sumína, S. K. nictvím internetu dozvìdìli o vydání
Neumanna. Je velikou škodou, že až nyní publikace Nìco málo od M.Kurta. Jeho
po dlouhých desetiletích si uvìdomujeme, vnuk ing. Zdenek Wagner z Bratislavy
k jak elitní, by tehdy vìkem mladé skupinì mnì pak pøedal øadu jednak zcela nových
literárních tvùrcù valašskomeziøíèský informací a jednak nìkterá doplòující
rodák patøil. M. Kurt zemøel 4. kvìtna 1960 sdìlení k již známým údajùm o Kurtovì
v Bratislavì. Jen tyto uvedené informace životì a tvorbì.
o Kurtovì životì a tvorbì byly po desetiletí
Pocházel z rodiny obchodníka se smíševe Valašském Meziøíèí známé a pøi rùzných ným zbožím. Po studiích práv pùsobil od
pøíležitostech kvùli nedostatku dalších roku 1899 jako finanèní úøedník ve státní
údajù byly autory o Kurtovi píšícími vpod- službì jako koncipista v Hodonínì. Tady
statì opisovány (Šuléø, Demel, Dorèák, navázal pøátelství s Jožou Úprkou. Pozdìji
Kramáø). V roce 2009 byl ve Schlattauerovì postupnì pracoval v Brnì, Ostravì a v Nokavárnì autorem této stati a prof. Rùženou vém Jièínì. Zde se spøátelil s Otakarem
Dìckou uspoøádán vzpomínkový literárnì- Bystøinou ( Žil v letech 1861-1931, byl právhudební veèer na M.Kurta. Textový obsah ník, psal humoristické povídky - poznámka
byl pak pøeveden do písemné podoby a J.K.). Od roku 1909 byl Kurt jmenován
vydán v útlé publikaci s názvem „Nìco pøednostou berního inspektorátu v Prostìmálo od M.Kurta“ (nákladem ÈSOP jovì. V té dobì vedl Kurt v Prostìjovì èilý
Valašské Meziøíèí v roce 2009).
Tìsnì pøed odevzdáním materiálù do tiskárny se podaøilo ješ- S vnouèaty
tì ze Státního okresního archívu
ve Vsetínì získat øadu údajù o
jeho rodinì a v drobném tisku
je uveøejnit. Jeho otec Josef se
narodil v roce 1836, matka Johana v roce 1839. Kurt mìl pìt
sourozencù a to Anežku
(*1870), Gabrielu (*1873),
Adolfínu (*1874), Josefa (*1876)
a Huga (*1880). Otec dìtí byl
kupec a vlastnil dùm è. 88 na
námìstí. Jde o objekt, kde je již
øadu desetiletí fotoateliér.
Kurtovo mládí však zøejmì pøíliš
radostné nebylo. Podle tøídního
katalogu gymnasia již v prvním
roèníku studia v letech 1887/88
byl asi bez otce, jako jeho poruèník je uveden Jan Bartha,
obchodník ve Valašském Mezi-
spoleèenský život, podílel se na èinnosti
ochotnického divadla a to i s paní Wolkerovou.
V roce 1919 byl jmenován pøednostou
berního referátu na generálním finanèním
øeditelství v Bratislavì, dosáhl titulu
vládního rady.
V letech 1903 - 1906 byl pravidelným
fejetonistou v Ostravském deníku (pod
šifrou -rèa), dále pøispíval nepravidelnì
do denního tisku a èasopisù napø. Moravskoslezská revue (1905 - 1912), Pokroková
revue (1905 -1907), Samostatnost (1906 –
1912), Zlatá Praha (1906 - 1907), Naše
besedy (pøíloha Moravského venkova,
1911), Hlasy od toèen (Prostìjov, 1911),
Lidové noviny ( a jejich pøíloha Veèery 1910
- 1920, 1938), Pozor (Olomouc, 1919). Psal
sloupky, fejetony, básnì. Po roce 1910 jeho
literární aktivita slábla, od poloviny
dvacátých let ustala docela.
Kurt je rovnìž autorem nìkolika divadelních her. V roce 1907 uvedla èinohra
brnìnského Národního divadla jeho drama
„Zkáza“, jehož námìtem byl pád valašskomeziøíèské záložny v roce 1903. Jednoaktovou komedii Všichni tøi charakterizoval Šalda jako „ironickou glosu, staromládenecký klep úžasnì ošuntìlého støihu“. Aktovka Za noci mìsíèné tìží ze
zbojnické romantiky v dobì Jánošíkovì.
Hra Za májového veèera zpracovává nenový námìt oživlé sochy: mladý sochaø
se zamiluje do sochy Venuše, kterou vytvoøil. Socha ve snu ožije, ale je zabavena
exekutorem.
JUDr. Josef K r a m á ø
(dokonèení pøíštì)
INZERCE
srpen 2012
INZERCE
srpen 2012
INZERCE
srpen 2012
INZERCE
srpen 2012
10
INZERCE
srpen 2012
11
srpen 2012
MUDr. Petr Zajíèek: „Další rozvoj vidím pøedevším v ambulantní složce“
Na post primáøe interního oddìlení Nemocnice Valašské Meziøíèí novì nastoupil
tøicetisedmiletý MUDr. Petr Zajíèek, který
dosud pùsobil jako lékaø na interním
oddìlení nemocnice. Studoval na Lékaøské
Fakultì Univerzity Palackého v Olomouci,
kde v roce 1999 promoval, dosáhl atestace
v oboru interním a kardiologickém. V meziøíèské nemocnici pùsobí od roku 1999.
Než se dostaneme k Vašim plánùm,
mùžete zavzpomínat na lékaøské zaèátky?
Proè jste si vybral právì toto povolání?
Vybral jsem si ho doslova na poslední
chvíli (smích), pøi vyplòován pøihlášek na
vysokou školu jsem, mimo jiné, podal i pøihlášku na medicínu. Na gymnáziu jsem pùvodnì uvažoval o nìjakém technickém
oboru nebo ekonomii, ale ty mi nakonec
zaèaly pøipadat odbornì pøíliš monotónní
- cesta dalšího poznání by byla na mùj
vkus velmi krátká. Medicína mì zaujala pøedevším (ze zvìdavosti) pro svou pestrost
- obsahuje nìco z fyziky, nìco z biologie,
nìco z chemie, nìco z psychologie. Nejedná se tedy v žádném pøípadì o „jednoduchou“ záležitost. Na medicínì jsem pak
v žádném pøípadì neuvažoval
ani v náznaku o kariéøe na internì. Ke zvratu došlo až v posledních mìsících studia, kdy asi
opìt sehrála roli moje volba pro
pestrost oboru - aneb jak se øíká,
odøíkaného krajíce…
Jaké jsou Vaše plány do budoucna? Máte nìjakou vizi, jak
by interní oddìlení mohlo vypadat za rok nebo za dva roky?
To je ale velmi krátká doba na velké plány.
V zásadì mì nyní nenutí mìnit nic - mùj
pøedchùdce MUDr. Pavel Prodìlal mi
pøedal perfektnì fungující vyvážené
oddìlení, které splòuje úkoly, které jsou
na nìho v souèasnosti kladeny. Samozøejmì ale došlo poslední mìsíce ke generaèní výmìnì, proto mým prvním úkolem
bude v pøíštích mìsících pøedevším výcvik
mladých lékaøù k udržení odborné úrovnì
našeho oddìlení.
Plánujete rozvíjet nìjaké nové služby,
ambulance nebo podobory?
To urèitì ano, možnosti pro další rozvoj
vidím pøedevším v ambulantní složce.
Odbornì jsou námi provozované
ambulance ve srovnání s okolními regiony bez pøehánìní na
špici.Chtìl bych však zlepšit
pøedevším efektivitu fungování
našich ambulancí a jejich dovybavení potøebnými pøístroji.
Nové služby na sebe ale také nenechají èekat, kromì Centra preventivní medicíny a redukce
hmotnosti, které jsme otevøeli na
poèátku letošního roku, budeme v pøíštím
kvartálu otevírat atraktivní Ambulanci
odvykání kouøení. V dalším sledu bych
chtìl dotáhnout nᚠpùvodní projekt
Sportovní ambulance, která sice již nìkolik
let funguje, ale má stále díky našemu vytížení urèité rezervy a potenciál k dalšímu
rozšíøení.
Jaká je spolupráce s okolními lékaøi?
S jakými pracovišti v okolí hodláte
spolupracovat a proè?
Spolupráce s okolními ambulancemi a
nemocnicemi je velmi dobrá, opìt díky
pùvodnímu týmu svého pøedchùdce. Na
již zavedenou spolupráci bych proto rád
navázal. Naše generace lékaøù samozøejmì
taky aktivnì navazuje kontakty nové za
úèelem efektivní spolupráce s okolními ambulancemi a nemocemi. Nemusím zdùrazòovat, že je to jedna z klíèových vìcí
pro úspìšnou diagnostiku a léèbu našich
klientù.
Co byste vzkázal medikùm, kteøí zvažují,
že se budou specializovat právì interním
oborem?
Vzkázal bych, že interna patøí a bude patøit
mezi základní obory medicíny se stále
velkým potenciálem v zavádìní nových
atraktivních diagnostických a léèebných
postupù, zkrátka má velkou budoucnost.
Pùsobíte jako lékaø, který pracuje na
více než sto procent. Zbývá Vám vùbec
nìjaký èas na koníèky?
I když svou práci mám rád, je opravdu
pøedevším èasovì velmi nároèná. Nechci
ale v žádném pøípadì tvrdit, že je i mým
koníèkem (smích). Samozøejmì že musím
nìjakým zpùsobem relaxovat – pøedevším
èetbou a hlavnì sportem, kdy teprve dokáži
spolehlivì „vypnout“.
Dìkujeme za rozhovor.
MUDr. V. Faltýnková
Slova patolog a patologie vìtšina lidí
bohužel èasto spojuje pouze s pitvami. Pøevážnou èást pracovní doby však tráví patologové v laboratoøích, kde zkoumají
vzorky tkání živých lidí a diagnostikují je.
Doba, kdy se patologové zabývali pouze
pitvami zemøelých osob (tzv. nekropsií), je
už dávno pryè. Nyní slouží tento obor
v drtivé vìtšinì živým lidem. Patologie je
základní diagnostický obor medicíny, který
se dnes zabývá pøedevším biopsiemi, tedy
zkoumání vzorkù nemocných tkání
odebraných z tìla živého pacienta, ze
kterých se následnì urèuje diagnóza.
„Samotné pitvy tvoøí zhruba ètvrtinu naší
práce,“ uvedla primáøka MUDr. Vlasta
Faltýnková z patologického oddìlení
Nemocnice Valašské Meziøíèí.
Hlavním úkolem patologa je tedy správnì
stanovit diagnózu v naprosté vìtšinì pro
živého pacienta, od nìhož se získává tkáòový nebo cytologický vzorek prostøednictvím klinického lékaøe, tedy chirurga,
endoskopisty nebo internisty. „Vzorek
tkánì k biopsii laborantky zpracují a
zhotoví mikroskopický preparát. Jinou
barvu dostanou jádra bunìk, jinou
cytoplazma bunìk. Vzorek pak dále
zkoumáme pod mikroskopem a podle
barev, tvaru a velikosti bunìk èi bunìèných struktur posuzujeme patologické
zmìny. Z preparátu jsme schopni urèit,
zda jde o nádorové èi nenádorové
ložisko, umíme stanovit biologickou
povahu a histologický typ nádoru nebo
stupeò jeho zhoubnosti,“ popsala primáøka
Faltýnková s tím, že u nìkterých typù
nádorù umí dokonce zjistit, jakou lze použít
protinádorovou léèbu èi jak jsou nádory
na tuto léèbu citlivé. „Když si pacient na
kontrole, napøíklad po endoskopickém
vyšetøení žaludku a støev nebo po
odstranìní kožních výrùstkù, od lékaøe
poslechne diagnózu, je to vlastnì zpráva
od nás, patologù,“ vysvìtlila MUDr.
Vlasta Faltýnková.
Na vzestupu je rovnìž tzv. cytologická
diagnostika, která spoèívá ve vyšetøení
tekutiny èi stìru tkánì pacienta, které
obsahují jednotlivé buòky. Vzorky se získávají z tìlních tekutin, tedy z moèe, z
výpotkù hrudní èi bøišní dutiny, stìrù sliznic
i punkcí orgánu. Cytologie plní funkci
screeningového vyšetøení, což znamená,
že objeví-li se pøi cytologickém vyšetøení
podezøení, je ve vìtšinì pøípadù indikováno dálo vyšetøení bioptické. To teprve
poskytne definitivní výsledek, koneènou
diagnózu.
Valašskomeziøíèské oddìlení patologie je
po rekonstrukci, lékaøi a laboranti zde pracují v moderních prostorách. Oddìlení bylo
dovybaveno novými pøístroji, vèetnì nového optického mikroskopu, tkáòového
automatu, vybavením pitevního traktu a
zøízením výstavní místnosti pro zemøelé.
Personál kuchynì Nemocnice Valašské
Meziøíèí dennì pøipraví 280 až 300 porcí
obìdù pro pacienty, témìø stejnì tolik pak
pro zamìstnance nemocnice. Pacient je pro
kuchyòský personál na prvním místì, což
dokazuje i fakt, že dennì zde pøipraví
pacientùm „na míru“ až 25 druhù rùzných
jídel. „Když je pacient hospitalizován v
nemocnici, lékaø mu urèí, zda musí
dodržovat dietu, popøípadì také jakou.
Ve spolupráci s lékaøem a nutrièními
terapeutkami zpracujeme jídelní lístek,
který šéfkuchaø se svým týmem pøipraví,“
popisuje vedoucí stravovacího provozu
Eva Krutilová a dodává, že je-li nìkterý
pacient alergický na nìkterou nezvyklou
potravinu, by je jediný v celé nemocnici,
je mu pøipravena speciální strava na míru.
Živo zaèíná být v kuchyni už v o pùl šesté
hodin ráno, kdy se zaèínají pøipravovat
snídanì pro pacienty. Obìdy pro pacienty
jsou hotové pøed 11 hodinou a pøedávají
se na oddìlení, kde je pacientùm podávají
zdravotní sestøièky. Zamìstnanci chodí na
obìd do nemocnièní jídelny, která prošla
nedávno rekonstrukcí. „Kontrolujeme,
zda je strava pacientùm podána úhlednì,
protože obzvláštì v období nemoci, kdy
lidé èasto trpí nechutenstvím, je dùležité,
aby jídlo i pìknì vypadalo a podnítilo
tak chu k jídlu. Rovnìž pøed tím než jídla
vydáme, peèlivì kontrolujeme jejich
kvalitu. Když se dozvíme, že pacientovi
strava nechutnala, tak jej na oddìlení
Patologové pomáhají zejména živým lidem
Co zùstává oèím pacienta skryto…. tentokrát poodhalíme tajemství nemocnièní kuchynì
INZERCE
Šéfkuchaø L. Randýsek
navštívíme a snažíme se odhalit, v èem byl
problém a jak jej napravit,“ vysvìtluje
vedoucí stravovacího provozu s tím, že
personál rovnìž peèlivì kontroluje nejen
kvalitu, ale také složení veškerých potravin,
které jsou k pøípravì pokrmù používány.
„Ve složení hledáme pøedevším tzv.
„éèka“ (emulgátory) ale i jiné pøísady,
které by mohly alergickým pacientùm
zpùsobit problémy,“ øíká Eva Krutilová.
Ve zdejší kuchyni, kde pracuje celkem
zkušených 23 zamìstnancù, se strava
pøipravuje zásadnì z èerstvých potravin,
maso chodí do skladu tøikrát týdnì, ovoce
a zelenina témìø dennì. „Toto je oproti
minulosti obrovský posun. Kdysi jsme na
podzim objednali 300 metrákù brambor,
které jsme na skladì mìli do jara,“
vzpomíná šéfkuchaø Lubomír Randýsek.
Rovnìž zde preferují domácí pøípravu
nìkterých jídel. „Napøíklad houskové
knedlíky si pøipravujeme sami, vyrábíme
si vlastní bezlepkový chléb a piškot, na
veèeøi peèeme koláèe,“ prozrazuje
šéfkuchaø, který èerpá inspiraci k práci
podobnì jako vedoucí provozu Eva
Krutilová i v bìžném životì. „Kdykoliv
vidíme nìjaký zajímavý recept v èasopise,
snažíme se ho vyzkoušet a pøiblížit ho i
naším pacientùm. Sledujeme poslední
trendy také oblasti v potravin, doma
experimentujeme, nový recept následnì
zpracujeme do normy a zaøadíme do
jídelníèku. Vždy samozøejmì dáváme
velký pozor na to, kteøí pacienti takové
novinky mohou konzumovat,“ uzavøel
Lubomír Randýsek s tím, že nejvìtší
odmìnou je nejen pro nìj, ale pro celý tým,
upøímná pochvala, že pacientovi chutnalo.
12
INZERCE
srpen 2012
13
srpen 2012
OBELISK. Toto èíslo vyšlo 17. srpna 2012. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected]. Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì
Nejkrásnìjší koncert Markéty Irglové potìšil na duši a pomohl potøebné
Nìkteré noviny informovaly o komplikované zdravotní situaci Hany Volfové,
uèitelky ze školy na Žerotínovì ulici. Oslovilo mì, že pøestože se ocitla den ze dne na
invalidním vozíèku, ráda by se vrátila mezi
své milované žáèky. Já a hodnì mých známých pøi první pøíležitosti naopak ze školství okamžitì utekli.
Úplnou náhodou mi v pokoji znìly písnièky Markéty Irglové z prvního samostatného alba ANAR. Ve všech hudebních
poøadech kritici album vysoce hodnotili.
Takže jsem mìl dva dùvody koupit si
lístek na benefièní koncert do velkého sálu
KZ. Už ètvrt hodiny pøed zaèátkem byly
obsazena všechna místa, a nejen já jsme si
museli sehnat náhradní židle. Nebo se
pøesunout na balkon.
Hlavou mi probìhla vzpomínka na
televizní poøad z Brna „Stará pekárna“.
Tam jsem poprvé vidìl a slyšel Markétu
Irglovou jak za klavírem doprovází
zpívajícího básníka Glena Hansarda.
Nebude se slovanská melodika rvát s irskou, keltskou mystikou? Ne! Sportovní
terminologií, oba táhli za jeden provaz,
vzájemnì se doplòovali, pøíjemná symbióza, nová dimenze na hudební scénì. Pak
pøiletìl hudební OSKAR z Hollywoodu za
nejlepší filmovou píseò roku 2007 s názvem
Falling Slowly ve filmu ONCE. To už nìkteøí
lidé špièkovali, jaké má ta holka z Valašského Meziøíèí štìstí, jak ve správnou dobu byla na správném místì, jak nastoupila
na parník The Frames, kterou bouølivými
vodami pop-music bezpeènì kormidlovala
tvùrèí osobnost Glen Hansard.
Pøesnì ve 20 hodin si na pódiu za klavír
sedla Markéta Irglová, s perským bubnem
Daf pøišla krásná Aida Shahghasemi,
elektrickou a španìlskou kytaru obsluhoval nenápadný Rob Bochnik ze skupiny
The Frames. Paní uèitelka Hana Volfová
sedìla jako èestný host v první øadì.
"Dobrý veèer" - Markéta nás srdeènì
pozvala do své kouzelné hudební zahrady.
pomalu kráèela karavana velbloudù.
Nesly zlato, myrthu
nebo kadidlo? Nad
ní plachtil orel.
Nehledal koøist, jen
si vychutnával volnost ve svìtlemodrém oceánu oblohy.
Vrací se optimistická šedesátá léta,
jsem na nejvìtším
rockovém festivalu
svìta Woodstock?
To mì napadlo pøi
samostatném vystoupení
Roba
Bochnika.
Už nìkolik let toužím slyšet zpívat
Markétu aspoò jednu píseò èesky.
Markéta Irglová a Hana Volfová s iniciátory benefièní akce. Mé tajné pøání se
Zleva Ivo Lašák, Jiøí Basel, Pavla Holomková, Petr Holomek, splnilo, škoda, že
Jana Baselová a za objektivem neviditelná Helena Lašáková. jich nemá v reperKaždá písnièka rozkvetla jako kvìtina. toáru více. V jedné z posledních písní
Mùžeme si k ní pøivonìt, mùžeme ji utrh- Markéta poprosila publikum, a se pøidá
nout a vplést do vlasù nebo dát do klopy, k refrénu a myslí pøi tom na své blízké,
mùžeme ji vložit do vázy na sváteèním stole. známé, oblíbené, milované. Tento tìžký
Tóny tanèily jako barvy na plátnì impre- úkol pro èeské posluchaèe zvládli skoro
sionistického malíøe. Z altánku znìly køehké všichni.
V pestrobarevné kytici koncertu nám
vokály Simony MI & Garfangely ASh.
Všichni tøi hudebníci si vychutnávali kaž- Markéta ještì pøedstavila svou kamarádku
dou vteøinu na pódiu, mìli radost z každé z krásných zaèátkù Petru Hermanovou,
písnì. Vzájemnì se povzbuzovali úsmìvem (dnes zpìvaèku nadìjné kapely Fiordi oèima. Ve svém hudebním okénku nám moss) a ikonu kapely Charlie Straight AlAida pøedvedla perský buben Daf. Za tak berta Èerného.
Pokud jste nevyhodili své pubertální popestrou a barevnou škálu nápadù by se
nemusel stydìt ani bubeník John Bonham kusy o poezii, vytáhnìte básnièky na svìtz Led Zeppelinu ve slavné instrumentálce lo a v hudební kulise písní Markéty se vrate zpìt do èistého svìta ideálu. Snad napíMoby Dick.
šete nìco i dnes.
Pøekvapení nebralo konce.
Velkou radost z koncertu by urèitì mìla i
Aida si sedla za klavír a zazpívala svou
paní uèitelka klavíru Preèanová,která vedla
autorskou písnièku v jazyce farsí.
Staèilo zavøít oèi a pøede mnou na hori- Markétu pøi prvních hudebních krùècích a
zontu nekoneèné pusté krajiny bez stromù pokusech. Dneska sedìla u hvìzdné
První roèník festivalu Afrofest Valmez,
odstartuje v pátek 7. záøí ve 14:00h v areálu
KZ a potvrvá až do nedìle.
Organizátorem nového festivalu,
poøádaného v rámci kampanì Èesko proti
chudobì, je obèanské sdružení Ambos
Mundos, které v regionu pùsobí již více
než dva roky a realizuje aktivity zamìøené
na multikulturní a globální výchovu.
„Hlavním cílem kampanì není zasáhnout jen širokou veøejnost, ale pøedevším
tu její èást, která toho o problematice
globální chudoby pøíliš neví. Ještì stále
u mnoha lidí pøevládá názor, že to co se
dìje tisíce kilometrù daleko, se jich netýká, nebo že na to nemají vliv“ uvedla organizátorka akce Petra P³achtañski.. Jde nám
mimo jiné také o to, abychom africký
kontinent, o nìmž se nejèastìji mluví
v souvislosti s extrémní chudobou, válkou
a nemocemi, pøedstavili jako zemi oplývající obrovským kulturním bohatstvím a
talentovanými lidmi,“ pokraèuje organizátorka. Na letošním festivalu spolupracuje v tuto chvíli 15 lokálních i vzdálenìjších partnerù, jednotlivcù a institucí.
„Pevnì vìøíme, že se nám postupnì podaøí
spolupracovat na organizaci se stále
vìtším množstvím partnerù, kteøí nám
pomohou udìlat z Afrofestu místní
úspìšnou a užiteènou každoroèní akci,“
dodává Petra P³achtañski.
A protože se sdružení Ambos Mundos
dlouhodobì orientuje kromì Afriky také
na oblast Karibiku, jenž je právì s Afrikou
historicky velmi úzce propojený, dodali
organizátoøi také element karibský. Bìhem
páteèní Afrokaribské noci mohou návštìvníci akce zhlédnout výstavu fotografií o
Dominikánské republice a podpoøit migranty z Haiti pobývající v této zemi. Bìhem
veèera vystoupí rovnìž dvojice rapperù,
pocházejících z afrického Konga (Brazzaville), kteøí si øíkají The Guys Clan. Tito
energiètí chlapíci rapují hlavnì ve francouzštinì a jeden z nich, Gass Ferry Mbete,
je vyslancem projektu Hlad nepøíjímáme,
jehož informaèní stánek budou moci
návštìvníci festivalu také využít. V rámci
loòského øíjnového promítání filmu Hlad a
následné besedy jej mìla èást valašskomeziøíèské veøejnosti možnost poznat. Nyní
se místním pøedstaví nejen jako zapálený
bojovník v boji proti globálnímu hladu a
chudobì, ale též jako talentovaný umìlec
a zpìvák. A neroztanèí-li návštìvníky tito
rappeøi, pak pražský DJ Ross a jeho
afrokaribský repertoár to dokáže urèitì
Docuku
televize v hudebním nebi a pozornì a
kriticky poslouchala celé její vystoupení.
Nikdo nepøedpokládal, že koncert, který
se vlastnì ani nemusel uskuteènit, na závìr
všechny posluchaèe zvedne ze židlí. Fantastická spontánní atmosféra. Takový uragán potlesku snad hudebníci ještì nezažili.
Mohou si více pøát? Nejkrásnìjší vìci jsou
v životì zadarmo. Markéta Irglová si pùvodnì naplánovala ve svém rodném mìstì
relaxaèní, odpoèinkový den bìhem šòùry
sedmi koncertù v Èeské republice. Pøed
sebou má ještì nároèné turné po Èínì, Jižní
Korei a Malajsii.
Dobroèinný koncert byl pøidán dodateènì pro obìtavou pedagožku Hanu Volfovou. Markéta vystoupila zadarmo a celý
honoráø vìnovala na její léèbu.
Pøesto si myslím, že tentokrát si na peníze
nikdo ani nevzpomnìl.
Pro paní Volfovou mìl pondìlní koncert
urèitì cenu zlata. Velká èást potlesku patøila
totiž právì také ji. Snad poprvé v životì
poznala tak intenzivnì sílu lidské solidarity.
Popøejme ji, a ji morální i duchovní injekce
ještì dlouho drží nad hladinou všednosti.
Markéta pøedstoupila pøed nás se srdcem
na dlani. Stejnì tak famózní hráèka na
perský buben Daf Aida Shahgashemi a kytarista Rob Bochnik ze skupiny The
Frames.
Odnášejí si od nás pomyslnou zlatou
hudební olympijskou medaili.
To proto aby ani oni na tento veèer nikdy
nezapomìli.
Ještì jednou moc a moc dìkujeme.
P.S. pane Marku Irgle, až pojedete s dcerou
na další šòùru koncertù, nechte pøeložit
její texty do èeštiny a pøikládejte je jako
bonus k CD. Otevøete nám další okno do
citlivé, pøemýšlivé a èisté duše Markéty.
Mgr. Jindøich Oleš
Pozn.: Na vstupném za 302 platících divákù
se vybralo 60 400,- Kè. Pøispívat mùžete i
nadále na konto: è.ú. 107-2754010247/0100
Poèátkem záøí probìhne ve mìstì Afrofest Sklenìné obrazy Josefa Divína v zámku Kinských
Tak takhle šastnì a optimisticky našemu objektivu zapózovali na vernisáži výstavy
nazvané "HVÌZDY-KØ͎E-ZAHRADY - Sklenìné obrazy" skláøští mistøi Josef Divín
(vlevo) a Ondøej Strnadel. Ukázka prací Josefa Divína, pøedního skláøského výtvarníka mladé generace, který pùsobí jako pedagog na místní Skláøské škole, byla v
zámku Kinských slavnostnì zahájena 19. èervence a potrvá do nedìle 7. øíjna.
INZERCE
14
INZERCE
srpen 2012
15
INZERCE
INZERCE
srpen 2012
Kino Svìt v srpnu a záøí Adélka Sekyrová poprvé reprezentovala
Pondìlí - støeda, 20.- 22. srpna, 20.00 hod.
TEMNÝ RYTÍØ POVSTAL
(The Dark Knight Rises)
Americký akèní film. Režie: Christopher
Nolan. Pøístupno od 12 let, cena 90 Kè, 165
minut, pùvodní s titulky, 2D digitální kopie.
Ètvrtek - nedìle, 23. - 26. srpna, 18.00
hod. ve 3D
MADAGASKAR 3 (Madagascar 3)
Americká animovaná komedie. Režie: Eric
Darnell, Tom McGrath. Pøístupno, cena
130 Kè, 92 minut, èeský dabing, 3D digitální
kopie.
Pondìlí - støeda, 27. - 29. srpna, 18.00 hod.
DOBA LEDOVÁ 4: ZEMÌ V POHYBU
(Ice Age: Continental Drift)
Americká animovaná komedie. Režie: Steve
Martino, Mike Thurmeier. Pøístupno, cena
80 Kè, 94 minut, èeský dabing, 2D digitální
kopie.
Ètvrtek - støeda, 23. - 29. srpna, 20.00 hod.
SVATÁ ÈTVEØICE
Èeská romantická komedie. Režie: Jan
Høebejk. Hrají: Jiøí Langmajer, Hynek Èermák a další. Pøístupno od 15 let, cena 100
Kè, 78 minut, èesky, 2D digitální kopie.
Støeda, 29. srpna, 15.30 hod.
VÌRA 68
Èeský dokumentární film. Režie: Olga
Sommerová. Pøístupno, cena 50 Kè, 90
minut, èesky, 2D digitální kopie.
Ètvrtek - nedìle, 30. srpna - 2. záøí, 18.00
hod. ve 3D, pondìlí - støeda, 3. - 5. záøí,
18.00 hod. ve 2D
LET’S DANCE: REVOLUTION (Step Up:
Revolution)
Americké romantické drama. Režie: Scott
Speer. Pøístupno od 12 let, cena za 3D verzi
150 Kè, cena za 2D verzi 100 Kè, 93 minut,
pùvodní s titulky, 3D a 2D digitální kopie.
Ètvrtek - nedìle, 30. srpna - 2. záøí, 20.00 hod.
POLSKI FILM
Èeský reality film. Režie: Marek Najbrt.
Pøístupno od 15 let, cena 80 Kè, 113 minut,
èesky i titulky, 2D digitální kopie.
Pondìlí, 3. záøí, 19.30 hod.
LOVCI HLAV (Hodejegerne)
Norský thriller. Režie: Morten Tyldum Hrají: Nikolaj Coster-Waldau, Aksel
Hennie, Julie R. Olgaard. Pøístupno od 12
let, cena 70 Kè, 100 minut, pùvodní s titulky,
2D digitální kopie.
LETNÍ KINO - AMFITEÁTR
Pátek, 17. srpna, 20.15 hod.
KOCOUR V BOTÁCH
Americká animovaná komedie.
Pøístupno, 90 min., èeský dabing,
Sobota, 18. srpna, 20.15 hod.
PERFECT DAYS - I ŽENY MAJÍ SVÉ DNY
Èeská komedie. Režie: Alice Nellis.
Pøístupno od 12 let, 110 minut.
Pátek, 24. srpna, 20.15 hod.
DRIVE
Americký akèní film. Režie: Nicolas
Winding Refn. Pøístupno od 15 let, 101
minut, titulky.
Sobota, 25. srpna, 20.15 hod.
SAMOTÁØI (promítání letního kina)
Èeská komedie. Režie: David Ondøíèek.
Pøístupno od 15 let, 103 minut.
Vstupné vždy 80,- Kè. Za nepøíznivého
poèasí se promítání ruší!
INZERCE
Nejprodávanìjší knihy v 29. až 33. týdnu:
1. Zhubnìte jednou provždy,
Maèingová A.
2. Nebezpeèné útoèištì,
Robertsová N.
3. Žítkovské bohynì, Tuèková K.
4. Domácí krabièková dieta,
Doležalová A.
5. Soukromé hry, Patterson J.
Knižní novinky:
Tak trochu úžasní, Frenchová D.,
Humornì vypráví o obyèejné rodinì
Ochlupení bližní, Komárek S., Zvíøata
v kulturních kontextech
Záhada sedmi ciferníkù, Christie A.,
Detektivka
Skryté srdce Afriky, Hilliges I.M., Bílá
dívka v rituálech èerné Afriky
Jak se zdraví sluníèko, Luhanová H.,
Holèièka Lali ráda cvièí jógu
Dobrý den, naše Adélka se ve dnech 18.21. èervence zuèastnila MS v lehké atletice juniorù v Olomouci a stateènì poprvé
reprezentovala èeskou republiku v hodu
kuželkou. Bez podpory zvenèí bychom to
mìli t잚í a proto chceme podìkovat za
mediálni podporu Rádiu IMPULS a TV
Beskyd.
Za sponzorsky dar pak dìkujeme AC
Akustika a Obelisku. Doufame, že nám budete naklonìni i nadále a snad se nìkdo
nový pøidá. Strašnì moc vám dìkujeme.
Sekyrovi
INZERCE
16
INZERCE
srpen 2012